ZPRÁVA o nanovědě a nanotechnologii: Akční plán pro Evropu 2005–2009

22. 6. 2006 - (2006/2004(INI))

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
Zpravodaj: Miloslav Ransdorf

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o nanovědě a nanotechnologii: Akční plán pro Evropu 2005–2009

(2006/2004(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu a Hospodářskému a sociálnímu výboru s názvem „Nanověda a nanotechnologie: Akční plán pro Evropu“ 2005–2009 (KOM(2005)0243),

–   s ohledem na společnou zprávu Královské vědecké společnosti a Královské technické akademie ze dne 29. července 2004 s názvem „Nanověda a nanotechnologie: příležitosti a nejistoty“,

–   s ohledem na závěry předsednictva ze schůze Rady pro konkurenceschopnost ze dne 24. září 2004,

–   s ohledem stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[1],

–   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro právní záležitosti (A6‑0216/2006),

A.  vzhledem k tomu, že Komise přijala akční plán okamžité realizace bezpečné, ucelené a odpovědné strategie v oblasti nanověd a nanotechnologií,

B.  vzhledem k tomu, že nanovědy a nanotechnologie skýtají – jakožto víceoborová odvětví - velké možnosti, jejichž využití při vývoji nových výrobků, materiálů, aplikací a služeb může přinést společnosti užitek, a zvýšit tak produktivitu a kvalitu života v celé EU,

C.  vzhledem k tomu, že si Rada uvědomuje důležitou úlohu nanotechnologií v mnoha oblastech a zdůrazňuje význam neustálého získávání vědecko-technických poznatků v této oblasti a podporování jejich využití v průmyslových aplikacích,

D.  vzhledem k tomu, že Evropský hospodářský a sociální výbor je přesvědčen o tom, že nanotechnologie by mohly do značné míry pomoci EU dosáhnout cílů, které byly stanoveny na zasedání Evropské rady v Lisabonu,

1.  vítá akční plán Komise, který popisuje řadu konkrétních a vzájemně propojených kroků, jejichž cílem je okamžité využití nanověd a nanotechnologií založené na prioritních oblastech stanovených podle budoucích potřeb;

2.  uvědomuje si významnou roli, kterou mohou nanovědy a nanotechnologie jako převratné technologie sehrát při podněcování dosažení hospodářských, sociálních a environmentálních cílů EU; uznává, že nanotechnologie mohou řešit potřeby občanů (veřejné zdraví, energetika, doprava, trvale udržitelný rozvoj ...) a přispět ke splnění cílů EU v oblasti konkurenceschopnosti a udržitelného rozvoje;

3.  konstatuje, že technologické platformy, skupiny odborných poradců a akční plány jsou užitečnými nástroji, které v oblasti nanověd a nanotechnologií pomohou vytvořit společně dohodnuté programy výzkumu a strategie jeho rozmístění, čímž dojde k vytvoření nových pracovních míst a zvýšení hospodářského růstu;

4.  podporuje cíle a iniciativy obsažené ve výše uvedeném sdělení Komise; vítá jasný záměr sdělení a akčního plánu;

5.  zdůrazňuje zároveň potřebu zvýšit investice do výzkumu a vývoje financované z veřejných zdrojů; uvědomuje si, že roztříštěnost evropského výzkumného prostředí odráží snadnou dostupnost a relativně nízké náklady výzkumu nanovědy, ale rovněž si uvědomuje, že je třeba vyčlenit prostředky na zřízení a udržování nezbytných rozsáhlých příslušenství, včetně zejména sterilních místností, litografických procesů a velmi nákladných analytických postupů; v této souvislosti vyjadřuje znepokojení nad současným objemem veřejných investic do nanověd a nanotechnologií v Evropě, doporučuje, aby ambice vyjádřené v akčním plánu byly odpovídajícím způsobem zajištěny i z finančního hlediska a podporuje snahu Komise o výrazné posílení prostředků věnovaných na výzkum v této oblasti, která je pro budoucí rozvoj Evropy nezbytná;

6.  domnívá se, že Evropa potřebuje koherentní systém infrastruktury výzkumu a vývoje na světové úrovni, aby si EU zachovala v oblasti nanověd a nanotechnologií konkurenceschopnost; upozorňuje na to, že mezioborový a komplexní charakter infrastruktury výzkumu a vývoje v nanotechnologiích a její schopnost těžit z případných úspor z rozsahu vyžadují kritické množství finančních zdrojů, které přesahuje možnosti místních vlád a průmyslu; na druhé straně si však uvědomuje, že méně rozsáhlá národní politika výzkumu a vývoje může být více schopna přiměřeně reagovat na měnící se příležitosti a vývoj na trhu; vyzývá proto Komisi a členské státy k posílení a koordinaci výzkumu a vývoje v této oblasti ; za tímto účelem doporučuje vytvořit vytvořit v každém členském státě a na základě charakteristik každé země minimální kritické množství infrastruktur a vědců se zvláštní odbornou znalostí nanověd a nanotechnologií, což nakonec povede k vytvoření vynikajících specializovaných středisek v některých zemích koordinovaných na úrovni EU;

7.  upozorňuje zejména na nanomedicínu jako na slibnou mezioborovou oblast s průlomovými technologiemi, jako je molekulární zobrazování a diagnostika, což může výrazně napomoci včasnému stanovení diagnózy a rychlé, účinné a méně nákladné léčbě chorob, jako jsou rakovina, kardiovaskulární choroby, cukrovka, Alzheimerova a Parkinsonova choroba; vyzývá naléhavě Komisi a vnitrostátní a regionální úřady, aby navýšily své investice do výzkumu a vývoje v této oblasti a aby koordinovaly své úsilí prostřednictvím Evropské technologické platformy pro nanomedicínu navržené v sedmém rámcovém programu pro výzkum a prostřednictvím jiných nástrojů, včetně akce Regiony znalostí navrhované v sedmém rámcovém programu, aby se v této oblasti dosáhlo kritického množství;

8.  zdůrazňuje významnou úlohu, kterou nanovědy a nanotechnologie sehrají při rozvoji molekulární biologie;

9.  je přesvědčen o tom, že víceoborové nanovědy a nanotechnolgie by se měly zaměřit na rozvoj vodíkové energie, včetně rozvoje nových a účinných prostředků na uchovávání vodíku a účinných palivových buněk, a rovněž na technologie přenosu informací s mnohem větší kapacitou, než je tomu nyní;

10.  zdůrazňuje značný pokrok, který byl v Evropě v oblasti nanotechnologií dosažen, založený na přístupu „shora dolů“, zejména v oblastech, jako jsou ochranné povlaky a vrstvy proti abrazi (a korozi) a rovněž výroba katalyzátorů a fotodiod, včetně tzv. modrého laseru, a rovněž v oblasti nanomedicíny, nanokosmetiky a nanodiagnostiky chorob;

11.věří, že díky úrovni základního evropského výzkumu bude možné najít technologické nástroje, které umožní, aby byl přístup „zdola nahoru“ přijat zejména v nanoelektronice;

12. je přesvědčen o tom, že kroky k urychlení technologického rozvoje musejí být doplněny politickými opatřeními, aby bylo zajištěno, že existující technologie proniknou na trh; poukazuje na to, že rovné podmínky na trhu a v mezinárodním obchodě lze zajistit pomocí norem, které jsou nezbytným předpokladem spravedlivé hospodářské soutěže, srovnávacího posuzování rizik a regulačních opatření; vyzývá proto Komisi a Radu, aby odstranily všechny překážky v podobě chybějících norem a nejasných právních předpisů, které zbytečně zdržují používání nanotechnologií a nanověd v Evropě, a aby současně nezaváděly žádné nové byrokratické překážky;

13. zdůrazňuje význam vytváření „trojúhelníku znalostí“, který je nutný pro Evropský výzkumný prostor; domnívá se, že dosažení potřebné součinnosti mezi výzkumem, vzděláváním a inovacemi vyžaduje komplexní přístup založený na přenosu poznatků a rovněž rozvoj lidských zdrojů napříč odvětvími; vyzývá proto členské státy, aby vypracovaly strategie ke zlepšení transferu znalostí a řešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků prostřednictvím většího důrazu na vzdělávání v přírodních vědách a získávání většího počtu studentů pro nanovědu a přírodovědné a víceoborové studium; vítá úsilí Komise podpořit Sítě školení výzkumu v oblasti nanotechnologií a vyzývá členské státy, aby vytvořily samostatně i v úzké spolupráci s ostatními víceoborové sítě kombinující nanotechnologie s širokým spektrem výzkumných oblastí s cílem vytvořit nové smíšené technologie;

14.domnívá se, že průmysl, výzkumné ústavy a finanční instituce by měly spolupracovat na tom, aby vynikající výsledky v oblasti výzkumu a vývoje v nanovědách a nanotechnologiích vyústily v nové výrobky a postupy; poukazuje na to, že členské státy by měly urychlit a stimulovat tento proces tím, že se zaměří na zlepšení podnikatelského prostředí pro společnosti v odvětví nanotechnologií ve svých zemích, zejména pro začínající firmy, malé a střední podniky a inovativní společnosti; domnívá se, že pro inovace je v tomto ohledu nezbytná ochrana práv duševního vlastnictví, a to jak z hlediska přilákání počátečních investic, tak z hlediska zajištění budoucích výnosů; vyzývá Komisi k vyvíjení norem na ochranu práv k duševnímu vlastnictví a vzorů licenčních dohod;

15.lituje skutečnosti, že patentování vynálezů v oblasti nanovědy a nanotechnologie se v Evropě rozvíjí pomalu; vyzývá EU k vytvoření systému pro monitorování patentů v oblasti nan ovědy a nanotechnologie spravovaného Evropským patentovým úřadem;

16. vyzývá k všeobecným reformám v oblasti Evropského patentového systému, aby mohly být sníženy náklady na patentování a mohla být zlepšena dosažitelnost patentů pro MSP; zdůrazňuje, že je třeba, aby patentová ochrana byla transparentnější a aby byl její rozsah jasně vymezen;

17. je přesvědčen o tom, že šance Evropy být a udržet se na předním místě v tomto oboru závisejí na její schopnosti koordinace; znovu připomíná potřebu jednoho ústředního koordinačního místa a význam jednotného postupu EU na mezinárodní scéně, zejména v souvislosti s výzvami plynoucími z ochrany patentů v Číně; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby vypracovaly mechanismy efektivní koordinace činnosti v této oblasti; naléhavě vyzývá Komisi, aby při svém vytváření politik vzala v úvahu všechny činnosti v rámci OECD (např. definice, názvosloví, řízení rizik) a UNESCO (etické zásady);

18. uvědomuje si, že základním prvkem odpovědné strategie je integrace sociálních, zdravotních a bezpečnostních hledisek do technologického vývoje v oblasti nanověd a nanotechnologií; v tomto ohledu proto naléhá na Komisi a členské státy a evropskou průmyslovou sféru, aby navázaly účinný dialog se všemi zainteresovanými stranami s cílem vést vývoj v udržitelném směru;

19. naléhá na to, aby hodnocení technologických rizik (od návrhu produktu po jeho likvidaci nebo recyklaci) pro lidské zdraví, spotřebitele, zaměstnance a životní prostředí bylo prováděno po celé období životnosti produktů nanovědy a nanotechnologie;

20. doporučuje, aby seznam přísad spotřebních výrobků uváděl přidané zpracované materiály obsahující nanočástice;

21. zdůrazňuje potřebu respektovat vysoké etické zásady a vítá plánované výzkumy v otázkách jako je neterapeutické vylepšování člověka a vztahy mezi nanovědou a nanotechnologií a osobním soukromím; očekává, že výzkumy budou veřejné a že budou zahrnovat důkladnou analýzu nanomedicíny;

22. podporuje vytvoření etických výborů, které tím, že předloží nezávislý vědecký posudek, přispějí k dobré informovanosti veřejnosti o možných rizicích a o výhodách nových poznatků v oblasti nanotechnologií i k vytvoření ovzduší důvěry;

23. vítá konzultace vedené za účelem tohoto návrhu a vyzývá Komisi, aby pokračovala ve zlepšování své práce, a mohla tak reagovat na rostoucí poptávku po zlepšení právní úpravy;

24. vítá záměr Komise vypracovat vhodný vícejazyčný informační materiál pro různé věkové skupiny, aby se zvýšila informovanost o rozvoji a očekávaném přínosu nanověd a nanotechnologií; nabádá Komisi, aby při tom úzce spolupracovala s členskými státy; naléhá na Komisi, aby navrhla komunikační strategii ke zvýšení povědomí veřejnosti o ohromnných možnostech, které nabízejí nanotechnologie, a ke zmírnění jejích obav; domnívá se, že jako součást této komunikační strategie by Komise měla rovněž využít nápadů, jako je putovní předvádění (zařízení nákladního vozu informujícího o nanovědáě) nebo cena za nanotechnologii;

25. vyzývá průmysl, aby se podílel na společném úsilí, a naléhavě jej vyzývá, aby se účastnil rozvoje nanotechnologií a aby bral v úvahu jejich širší hospodářské, společenské, zdravotní, bezpečnostní a environmentální dopady a aby jednal v souladu se zásadami společenské odpovědnosti podniků; v tomto ohledu trvá na tom, že podniky by měly přispět k objektivní informovanosti o nových vědeckých poznatcích v oblasti nanověd a nanotechnologií, jejich zamýšleného využití a jejich rizicích a přínosu pro společnost;

26. připomíná, že veškeré způsoby využití a aplikace nanověd a nanotechnologií musí být v souladu s vysokou úrovní ochrany veřejného zdraví, ochrany spotřebitelů, pracovníků a ochrany životního prostředí, kterou stanoví Evropská unie, a naléhá na nutnost kodifikace nanomateriálů vedoucí ke stanovení norem, jež zase podpoří úsilí o určení všech případných rizik; vyzývá Komisi, aby za tímto účelem přijala nezbytné iniciativy;

27. zdůrazňuje význam zmenšování rozměrů výrobků, čímž se přispívá k omezování odpadů a lepšímu využití energie;

28. připomíná, že porozumění možnému poškození zdraví a životního prostředí způsobenému syntetickými nanočásticemi je stále omezené, a proto by měly být prošetřeny dopady nanočástic, které nejsou snadno rozpustné nebo biologicky odbouratelné, v souladu se zásadou obezřetnosti před tím, než se tyto částice dostanou do výroby a na trh;

29. je toho názoru, že v mezích rámce nových právních předpisů Společenství o registraci, hodnocení, povolování a omezení platném pro chemikálie (REACH) by mělo být s nanoformami existujících materiálů nakládáno jako s novými látkami, a to vzhledem k jejich jedinečným vlastnostem; především by měla být prošetřena otázka, jestli jsou prahové hodnoty výroby a dovozu, stanovené tímto rámcem, přiměřené také pro nanočástice.

30. vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost vývoji nanověd a nanotechnologií v nových členských státech, tím že jim poskytne prostředky na popis jejich vlastních výzkumných profilů, a aby současně podporovala špičkové postavení hlavních evropských sídel s cílem zajistit pro Evropu vedoucí úlohu v globálním měřítku;

31. zdůrazňuje význam mezinárodní spolupráce v oblasti nanověd a nanotechnologií; vyzývá Komisi, aby dále prohlubovala již nyní výborné vztahy zejména s ruskými vědci a aby prozkoumala možnosti a hranice spolupráce v této oblasti s USA, Japonskem, Čínou a Indií; žádá Komisi, aby prohloubila mezinárodní spolupráci za účelem harmonizace postupů vyřizování žádostí o udělení patentu v oblasti nanověd a nanotechnologií mezi EU, US a Japonskem; zdůrazňuje, že dialog by měl být zintenzivněn v souladu se závazky WTO.

32. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

• [1]  Úř. věst. C 157, 28.6.2005, s. 22 a INT/277 - EHSV 1237/2005

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Úvod

Nanotechnologie je úprava nebo samovolné spojování jednotlivých atomů, molekul nebo uskupení molekul do celků za účelem vytváření materiálů a prostředků s novými nebo značně odlišnými vlastnostmi. Předpona „nano“ pochází z řeckého slova, které znamená „skřítek“ nebo „trpaslík“. Vyjádřeno odborněji, nano se rovná miliardtině, a proto je nanometr jedna miliardtina metru. Pro názornost, jeden nanometr odpovídá asi 1/80 000 lidského vlasu, velikost viru je přibližně 100 nanometrů a tloušťka listu papíru 100 000 nm.

V tomto miniaturním měřítku vykazují komponenty a celky revolučně nové fyzikální, chemické a biologické vlastnosti. Materiály z uhlíkových nanotrubic jsou například stokrát pevnější než ocel, ale šestkrát lehčí; nanočástice stříbra na povrchu ledniček, klimatizačních zařízení a praček působí jako činidlo proti bakteriím a plísním; v biomedicíně se používají kompozitní materiály pro výrobu umělých kostí, které jsou pevnější než nerezavějící ocel. Mezi další nové výrobky vycházející z nanověd patří: ochranné nátěrové hmoty proti sprejerům, baterie s dlouhou životností, samočistící textilie, dokonalejší povrchové úpravy a flexibilní zobrazovací systémy. Nanotechnologové se rovněž zabývají zkoumáním způsobů získávání a podávání nových léčiv i nových bezpečnostních technik pro prevenci kriminality.

Nanotechnologie spojuje v jediné víceoborové oblasti různé technické obory (mikroelektroniku, mikrosystémové technologie, chemii, fyziku a biotechnologii).Tam, kde se tyto technologie setkávají, lze tedy k technických překážkám přistupovat z různých úhlů a je možno rozvíjet širokou škálu nových řešení. Nanotechnologie je proto úžasným mnohaoborovým působištěm a otevírá svět nových možností a řešení ve všech oblastech i průmyslových odvětvích.

Od nanověd a nanotechnologií se očekává, že budou mít dopad na takřka všechna průmyslová odvětví, a proto jsou považovány za jednu z klíčových technologií 21. století. Jejich předpokládaný tržní potenciál již dosahuje několika set miliard eur a Národní vědecká nadace USA dokonce odhaduje, že globální trh s nanotechnologiemi za 10 až 15 let dosáhne bilionu dolarů.[1]

Sdělení Komise

Akční plán, který Komise přijala dne 7. června 2005, je konkrétním uplatněním strategie pro nanotechnologii, který Komise přijala v roce 2004.[2] Akční plán obsahuje řadu vzájemně propojených kroků pro okamžitou realizaci bezpečné, ucelené a odpovědné strategie nanověd a nanotechnologií na úrovni EU.

Komise hodlá:

· zvýšit objem finančních prostředků určených na nanotechnologie v rámci sedmého rámcového programu;

· rozvíjet konkurenceschopnou infrastrukturu na světové úrovni pro výzkum a „špičková pracoviště “;

· vytvářet příznivé podmínky pro průmysl EU tak, aby výsledkem výzkumu byly užitečné produkty a služby;

· zajistit stálé dodržování etických principů a zohledňování obav a očekávání občanů;

· v co nejranější fázi se zabývat riziky z hlediska veřejného zdraví, bezpečnosti práce a životního prostředí;

· přehodnotit stávající právní předpisy EU;

· podpořit vytvoření volně přístupného archivu vědeckých publikací z této oblasti;

· propagovat mezioborové vzdělávání a odbornou přípravu výzkumných a technických pracovníků;

· prohloubit mezinárodní dialog o problémech společného zájmu.

Zvýšení úsilí

Zpravodaj podporuje cíle a činnosti uvedené v akčním plánu. Nanovědy a nanotechnologie jsou oblastí, kterou v budoucnosti čeká velmi slibný rozvoj. Úspěšné inovace v tomto odvětví nabízejí možnosti využití, jež reagují napotřeby občanů a přispívají ke zvýšení konkurenceschopnosti Unie a k plnění cílů udržitelného rozvoje.

Zpravodaj současně zdůrazňuje, že je třeba učinit rozhodující krok v (koordinaci) investic určených na výzkum a vývoj. Infrastruktury pro výzkum a vývoj vyžadují kvůli svému mezioborovému komplexnímu charakteru a finanční náročnosti určité kritické množství zdrojů, které přesahuje možnosti regionálních orgánů státní správy, a často i národních vlád a průmyslu. Členské státy by však současně měly zajistit, aby v národním měřítku existovala politika vědy a výzkumu v oblasti nanotechnologií, která umožní reagovat na měnící se příležitosti rychleji, než by to bylo možné v rámci celoevropských programů. V současné době je v EU výzkum a vývoj v oblasti nanověd a nanotechnologií příliš roztříštěný, chybí jasná koordinace zdrojů. Proto by se měl výzkum a vývoj v oblasti nanověd a nanotechnologií jak na úrovni Společenství, tak na úrovni členských států posílit a koordinovat tak, aby se dosáhlo potřebných úspor z rozsahu, a přitom nedošlo ke ztrátě potřebné pružnosti.

Celkově se výdaje na výzkum a vývoj v oblasti nanověd a nanotechnologií v celosvětovém měřítku odhadují přibližně na 8 miliard eur ročně, z toho přibližně 37 % bylo vynaloženo v USA, 28 % v Japonsku a 24 % v Evropě. Průměrná výše veřejného financování činila v roce 2004 v přepočtu na obyvatele 3 eura oproti 4,50 eura v USA a 6 eurům v Japonsku. V oblasti soukromých investic je Evropa ještě více pozadu s přibližně 1,50 eura na obyvatele oproti téměř 6 EUR na obyvatele v USA a více než 12 EUR v Japonsku.[3]

Výdaje v budoucnu tuto situaci dramaticky nezmění. Částka navrhovaná v 7. rámcovém programu na „nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové technologie výroby se pohybují ve výši 4 270 milionů EUR na období 7 let (neboli 610 milionů eur ročně). Pro srovnání: vláda USA hodlá jen v roce 2006 vynaložit na výzkum a vývoj v oblasti nanotechnologií více než 1 miliardu dolarů. Další krácení finančních prostředků na výzkum a vývoj v EU bude mít za následek, že se EU od plnění lisabonských cílů ještě více vzdálí.

Zpravodaj se domnívá, že infrastruktura světové úrovně a špičková pracoviště jsou základním předpokladem pro to, aby si EU udržela v tomto velmi perspektivním odvětví konkurenceschopnost. To však nestačí. Evropské průmyslové podniky, výzkumně-vývojové organizace, vysoké školy a finanční instituce by měly spolupracovat na tom, aby špičkový výzkum vyústil v zavádění komerčně úspěšných a ve své podstatě bezpečných produktů a výrobních postupů. Bez tohoto „komerčního využití znalostí“ Evropa plně nevyužije synergie mezi vzděláváním, výzkumem a inovacemi, „trojúhelníku znalostí“, kterou tak nutně potřebuje Evropský výzkumný prostor. Nedostatečný přenos znalostí má negativní dopad jak na financování vysokoškolského výzkumu ze strany firem, tak na činnost začínajících podniků.[4]

K plnému využití této synergie vzdělávání, výzkumu a inovací je zapotřebí začít řešit nedostatek odborných dovedností a kvalifikovaných zaměstnanců prostřednictvím většího důrazu kladeného na odbornou přípravu v oblasti přírodních věd a získáním většího počtu zájemců o studium přírodních a technických oborů a o víceoborové studium. Kromě toho je důležité dále zlepšovat podnikatelské prostředí pro společnosti zabývající se nanotechnologií, a to posilováním trhu rizikového kapitálu a vymezováním trhů na základě jasného regulačního rámce a řádné ochrany duševního vlastnictví.[5]

Standardy vymezují rovné podmínky na jednotlivých trzích a v mezinárodním obchodě a jsou nezbytnou podmínkou pro rovnou soutěž, komparativní hodnocení rizik a regulační opatření. Pro inovace je rovněž zásadní ochrana práv duševního vlastnictví, a to jak pro zajištění výchozí investice, tak pro zabezpečení budoucích zisků. Pro podporu inovací je tedy nezbytné mít jasný regulační rámec. Veškeré aplikace a využití nanověd a nanotechnologií musí samozřejmě odpovídat současné vysoké úrovní zdravotnictví, bezpečnosti, ochrany spotřebitelů a pracovníků a ochrany životního prostředí. Avšak nejasná ustanovení, pokud jde o prokazování toxicity a odpovědnost za škodu, nutně v Evropě přijímání nanotechnologií zdržují.

Kromě toho je v nanovědách a nanotechnologiích nutná mezinárodní spolupráce jak se zeměmi s rozvinutým hospodářstvím a průmyslem, tak s méně rozvinutými zeměmi, jimž je třeba zajistit přístup k těmto poznatkům, a vyhnout se rozdělení na země, které mají přístup k nanotechnologiím, a země, které tento přístup nemají, či „znalostní segregaci“. Zvláštní pozornost je třeba věnovat spolupráci se zeměmi zapojenými do evropské politiky sousedství se zeměmi, s nimiž jsou uzavřeny dohody o spolupráci v oblasti vědy a technologií.

Obavy veřejnosti

Nanotechnologiím se daří překonávat technické obtíže, ale jejich úspěch v konečném důsledku závisí na získání zákazníků. Nejdůležitější důvody, proč jsou nanotechnologie tak zajímavé, tj. nové vlastnosti hmoty vyvstávající v tomto měřítku a možnost jemně a přesně modifikovat tyto vlastnosti, vyvolávají otázky ohledně chování těchto nových látek v životním prostředí, včetně lidského těla. Nejistota, kterou by pociťovala široká veřejnost, pokud jde o účinky na zdraví, bezpečnost a životní prostředí, by mohla omezit dostupnost kapitálu a odrazovat firmy od uvádění výrobků založených na nanotechnologiích na trh. Nadcházející roky budou tedy pro prokázaní toho, že výzkumní pracovníci a průmysl berou tyto obavy vážně, rozhodující.

Základním prvkem odpovědné strategie pro nanovědy a nanotechnologie je začlenit do jejich rámce nejen ekonomické a environmentální aspekty, ale i sociální, zdravotní a bezpečnostní aspekty technického rozvoje nanotechnologií. Průmysl by měl být vybízen k tomu, aby počítal s širšími dopady obchodní činnosti v oblasti nanotechnologií v souladu s pojmem společenské odpovědnosti firem a sledováním finančního, společenského a environmentálního hlediska („triple bottom line“) při podávání zpráv v rámci GRI (Global Reporting Initiative). Měl by být navázán účinný dialog se všemi zainteresovanými stranami, který by je informoval o pokroku a očekávaných výhodách a vzal v úvahu očekávání a skutečné či domnělé obavy při orientaci vývoje směrem, který umožní vyhnout se negativním společenským dopadům.

Je nezbytné připravit vhodný mnohojazyčný informační materiál ke zvýšení informovanosti o nanovědách a nanotechnologiích věnovaný různým věkovým skupinám a dále rozvíjet dialog s veřejností na vhodné úrovni, zejména prostřednictvím sdělovacích prostředků.

Vývoj ve světě

Uznávaným vedoucím činitelem v oblasti výzkumu a vývoje nanotechnologií na globální úrovni jsou Spojené státy, kde veřejná a soukromé investice do této oblasti dosahují 3 miliard dolarů ročně, což představuje více než třetinu celosvětově vynaložených výdajů. Spojené státy také zaujímají přední místo v počtu vznikajících podniků, publikací a patentů v této oblasti. V uplynulých pěti letech, od konce roku 2000 do současnosti, investovala federální vláda Spojených států do nanotechnologií více než 4 miliardy dolarů a v roce 2006 dosáhnou její výdaje více než 1 miliardy dolarů.

Roční výdaje v Japonsku v roce 2003 dosáhly přibližně 630 miliard eur, přičemž 73 % této částky investovalo ministerstvo školství a 21 % ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu. Výzkum se přednostně soustřeďuje na nanomateriály, např. na použití nanokarbonových materiálů v oblasti energetiky a životního prostředí, informačních technologií a biomedicíny. Pokud jde o rizikový kapitál investovaný v oblasti nanotechnologií, společnost Mitsui se rozhodla investovat v příštích čtyřech letech téměř 700 milionů eur, přičemž fond pro kritické technologie poukázal na výzkum nanověd a nanotechnologií přibližně 30 miliard eur.

V Číně je rychlý rozvoj průmyslu nanotechnologií v uplynulých pěti až deseti letech zapříčiněn především zásahy ústřední vlády. Poté, co byly na sklonku 90. let 20. století nanotechnologie zařazeny na seznam prioritních technologií, začaly být financovány státem prostřednictvím státních plánů výzkumu a vývoje a jak ústřední vláda, tak místní orgány státní správy poskytly značné finanční prostředky na projekty v oblasti nanotechnologií, a to zejména v oblasti nanomateriálů. Probíhající projekty zahrnují hromadnou výrobu nanomateriálů s diamantovou krycí vrstvou, uhlíkových nanotrubic a nanovláken, systémy senzorů pro monitorování bezpečnosti, nanomateriály pro úsporu energie a pro samočištění, systémy a sítě chemických a biologických senzorů pro monitorování životního prostředí a diagnostiku nemocí. Podle čínských úřadů [6] zastává země v celosvětovém měřítku vedoucí postavení v počtu nově vznikajících podniků, publikací a patentů v oblasti nanotechnologii, přičemž vnitřní trh s produkty a systémy nanotechnologií se odhaduje na více než 4,5 miliardy eur a má vzrůst do roku 2015 na více než 120 miliard eur. Průmysl je však ještě v počátečním stadiu a řeší nemalé problémy v oblasti uvádění výsledků výzkumu na trh, infrastruktury a lidských zdrojů.

• [1]  Společenský dopad nanovědy a nanotechnologie, Národní vědecká nadace, 2001.
• [2]  Na cestě k evropské strategii pro nanotechnologie (KOM(2004)338).
• [3]  „Několik číselných údajů o výzkumu a vývoji v oblasti nanotechnologie v Evropě a ve světě“, pracovní materiál Evropské komise, prosinec 2005.
• [4]  Prohráváme my: rozbor finančních prostředků EU na nanotechnologie a šestý rámcový program, Evropské sdružení firem podnikajících v oblasti nanotechnologie, 2002.
• [5]  Průzkum v oblasti evropských firem podnikajících v oblasti nanotechnologie za rok 2005, Evropské sdružení firem podnikajících v oblasti nanotechnologie.
• [6]  Pekingská zpráva za rok 2005 o rozvoji nanotechnologií v letech 2010–2015.

STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (30. 5. 2006)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k nanovědě a nanotechnologii: Akční plán pro Evropu 2005–2009
(2006/2004(INI))

Navrhovatel: Philippe Busquin

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   zdůrazňuje pokrok, který může rozvoj nanověd a nanotechnologií přinést určitým politikám, které se týkají přímo občanů (veřejné zdraví, energetika, doprava, trvale udržitelný rozvoj ...)

2.   podporuje snahu Komise o výrazné posílení prostředků věnovaných na výzkum v oblasti nanověd a nanotechnologií, která je pro budoucí rozvoj Evropy nezbytná;

3.   zdůrazňuje význam vytvoření podmínek pro skutečný dialog mezi všemi stranami, kterých se nanovědy a nanotechnologie týkají, i obecně mezi těmito stranami a veřejným míněním;

4.   zdůrazňuje nutnost ambiciozních a vyvážených informačních kampaní zaměřených na zvýšení úrovně informací poskytovaných veřejnosti, aby se dosáhlo lepšího pochopení úkolů a důsledků spojených s nanovědami a nanotechnologiemi;

5.   podporuje vytvoření etických výborů, které tím, že předloží nezávislý vědecký posudek, přispějí k dobré informovanosti veřejnosti o možných rizicích a o výhodách nových poznatků v oblasti nanotechnologií i k vytvoření ovzduší důvěry;

6.   trvá na sociální odpovědnosti podniků, které musí přispět k objektivní informovanosti o nových vědeckých poznatcích v oblasti nanověd a nanotechnologií, jejich zamýšleného využití a jejich rizicích a přínosu pro společnost;

7.   připomíná, že veškeré způsoby využití a aplikace nanověd a nanotechnologií musí být v souladu s vysokou úrovní ochrany veřejného zdraví, ochrany spotřebitelů, pracovníků a ochrany životního prostředí, kterou stanoví Evropská unie, a naléhá na nutnost kodifikace nanomateriálů vedoucí ke stanovení norem, jež zase podpoří úsilí o určení všech případných rizik; vyzývá Komisi, aby za tímto účelem přijala nezbytné iniciativy;

8.   připomíná, že porozumění možnému poškození zdraví a životního prostředí způsobenému syntetickými nanočásticemi je stále omezené, a proto by měly být prošetřeny dopady nanočástic, které nejsou snadno rozpustné nebo biologicky odbouratelné, v souladu se zásadou obezřetnosti před tím, než se tyto částice dostanou do výroby a na trh;

9.   naléhá na to, aby hodnocení technologických rizik (od návrhu produktu po jeho likvidaci nebo recyklaci) pro lidské zdraví, spotřebitele, zaměstnance a životní prostředí bylo prováděno po celé období životnosti produktů nanověd a nanotechnologií;

10. je toho názoru, že v mezích rámce nových evropských právních předpisů o registraci, hodnocení, povolování a omezení platném pro chemikálie (REACH) by mělo být s nanoformami existujících materiálů nakládáno jako s novými látkami, a to vzhledem k jejich jedinečným vlastnostem; především by měla být prošetřena otázka, jestli jsou prahové hodnoty výroby a dovozu, stanovené tímto rámcem, přiměřené také pro nanočástice.

11. zdůrazňuje význam zmenšování rozměrů výrobků, čímž se přispívá k omezování odpadů a lepšímu využití energie;

12. podporuje snahu Komise o zohlednění problémů v ranném stadiu za účelem rozvoje těchto technologií, které jsou pro budoucnost velmi nosné;

13. podporuje snahu Komise zapojit se do mezinárodních rozhovorů a vystupovat v nich jednomyslně, aby byla zaručena vyváženost debat o nanovědách a nanotechnologiích.

POSTUP

Název	Nanověda a nanotechnologie: Akční plán pro Evropu 2005–2009
Číslo postupu	2006/2004(INI)
Příslušný výbor	ITRE
Výbor, který vypracoval stanovisko   Datum oznámení na zasedání	ENVI 19.1.2006
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání
Zpravodaj   Datum jmenování	Philippe Busquin 7.2.2006
Předchozí zpravodaj
Projednání ve výboru	3.5.2006		30.5.2006
Datum přijetí	30.5.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	41 5 2
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Adamos Adamou, Georgs Andrejevs, Johannes Blokland, John Bowis, Frieda Brepoels, Dorette Corbey, Chris Davies, Avril Doyle, Mojca Drčar Murko, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Satu Hassi, Gyula Hegyi, Marie Anne Isler Béguin, Caroline Jackson, Dan Jørgensen, Christa Klaß, Eija-Riitta Korhola, Holger Krahmer, Urszula Krupa, Aldis Kušķis, Marie-Noëlle Lienemann, Caroline Lucas, Jules Maaten, Linda McAvan, Roberto Musacchio, Riitta Myller, Péter Olajos, Miroslav Ouzký, Vittorio Prodi, Frédérique Ries, Guido Sacconi, Karin Scheele, Carl Schlyter, Horst Schnellhardt, Richard Seeber, Jonas Sjöstedt, Antonios Trakatellis, Evangelia Tzampazi, Thomas Ulmer, Anja Weisgerber, Åsa Westlund
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Dariusz Maciej Grabowski, Jiří Maštálka, Miroslav Mikolášik, Ria Oomen-Ruijten, Alojz Peterle, Bart Staes
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)	...

STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti (31. 5. 2006)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k nanovědě a nanotechnologii: Akční plán pro Evropu 2005-2009
(2006/2004(INI))

Navrhovatelka: Piia-Noora Kauppi

NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá sdělení Komise a zdůrazňuje, že jsou zapotřebí nové přístupy k výzkumu a vývoji v oblasti nanovědy a nanotechnologie (N&N);

2.  zdůrazňuje význam N&N pro Lisabonskou strategii a konstatuje, že mohou přispět ke konkurenceschopnosti EU i k cílům udržitelného rozvoje;

3.  zdůrazňuje potřebu zvyšovat povědomí veřejnosti o N&N, zvláště pak mezi mladými studenty, a tím podpořit zájem o vědecká povolání v EU;

4.  vítá konzultace vedené za účelem tohoto návrhu a vyzývá Komisi, aby pokračovala ve zlepšování své práce, a mohla tak reagovat na rostoucí poptávku po zlepšení právní úpravy;

5.  zdůrazňuje potřebu respektovat vysoké etické zásady a vítá plánované výzkumy v otázkách jako je neterapeutické vylepšování člověka a vztahy mezi N&N a osobním soukromím; očekává, že výzkumy budou veřejné a že budou zahrnovat důkladnou analýzu nanomedicíny;

6.  sdílí názor Komise, že ochrana práv k duševnímu vlastnictví v oblasti N&N má zásadní význam pro inovace, jak z hlediska získání počátečních investic, tak z hlediska zajištění budoucích výnosů; vyzývá Komisi k vyvíjení norem na ochranu práv k duševnímu vlastnictví a vzorů licenčních dohod;

7.  lituje skutečnosti, že patentování vynálezů v oblasti N&N se v Evropě rozvíjí pomalu; vyzývá EU k vytvoření systému pro monitorování patentů v oblasti N&N spravovaného Evropským patentovým úřadem;

8.  vyzývá k všeobecným reformám v oblasti Evropského patentového systému, aby mohly být sníženy náklady na patentování a mohla být zlepšena dosažitelnost patentů pro malé a střední podniky; zdůrazňuje, že je třeba, aby patentová ochrana byla transparentnější a aby byl její rozsah jasně vymezen;

9.  žádá Komisi, aby prohloubila mezinárodní spolupráci za účelem harmonizace postupů vyřizování žádostí o udělení patentu v oblasti N&N mezi EU, US a Japonskem; zdůrazňuje, že dialog by měl být zintenzivněn v souladu se závazky WTO.

POSTUP

Název	Nanověda a nanotechnologie: Akční plán pro Evropu 2005-2009
Číslo postupu	2006/2004(INI)
Příslušný výbor	ITRE
Výbor, který vypracoval stanovisko   Datum oznámení na zasedání	JURI 19.1.2006
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání
Navrhovatelka   Datum jmenování	Piia-Noora Kauppi 30.1.2006
Předchozí navrhovatel
Projednání ve výboru	21.3.2006		19.4.2006
Datum přijetí	30.5.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	20 2 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Maria Berger, Rosa Díez González, Monica Frassoni, Piia-Noora Kauppi, Kurt Lechner, Klaus-Heiner Lehne, Katalin Lévai, Antonio López-Istúriz White, Hans-Peter Mayer, Aloyzas Sakalas, Francesco Enrico Speroni, Gabriele Stauner, Diana Wallis, Rainer Wieland, Nicola Zingaretti, Jaroslav Zvěřina, Tadeusz Zwiefka
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Alexander Alvaro, Hiltrud Breyer, Brian Crowley, Janelly Fourtou, Manuel Medina Ortega, Michel Rocard
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)	...

POSTUP

Název	Nanověda a nanotechnologie: Akční plán pro Evropu 2005–2009
Číslo postupu	2006/2004(INI)
Příslušný výbor Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno udělení svolení	ITRE 19.1.2006
Výbory požádané o stanovisko Datum oznámení na zasedání	ENVI 19.1.2006			IMCO 19.1.2006			JURI 19.1.2006
Nezaujaté stanovisko Datum rozhodnutí	IMCO 21.2.2006
Užší spolupráce Datum oznámení na zasedání	ne
Zpravodaj Datum jmenování	Miloslav Ransdorf 23.11.2005
Předchozí zpravodaj(ové)
Projednání ve výboru	20.2.2006		20.3.2006		18.4.2006			20.6.2006
Datum přijetí	20.6.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+ - 0	40 2 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Šarūnas Birutis, Jan Březina, Renato Brunetta, Jerzy Buzek, Joan Calabuig Rull, Pilar del Castillo Vera, Jorgo Chatzimarkakis, Giles Chichester, Den Dover, Lena Ek, Nicole Fontaine, Adam Gierek, Norbert Glante, András Gyürk, Rebecca Harms, Erna Hennicot-Schoepges, Ján Hudacký, Romana Jordan Cizelj, Anne Laperrouze, Vincenzo Lavarra, Eugenijus Maldeikis, Eluned Morgan, Angelika Niebler, Umberto Pirilli, Miloslav Ransdorf, Vladimír Remek, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Mechtild Rothe, Andres Tarand, Britta Thomsen, Patrizia Toia, Catherine Trautmann, Claude Turmes, Nikolaos Vakalis, Alejo Vidal-Quadras Roca, Dominique Vlasto
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	María del Pilar Ayuso González, Peter Liese, Vittorio Prodi, John Purvis, Esko Seppänen
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování
Datum předložení	22.6.2006
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)