ZPRÁVA o návrhu rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropských společenství
23. 6. 2006 - (KOM(2006)0099 – C6‑0132/2006 – 2006/0039(CNS)) - *
Rozpočtový výbor
Zpravodaj: Alain Lamassoure
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o návrhu rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropských společenství
(KOM(2006)0099 – C6‑0132/2006 – 2006/0039(CNS))
(Postup konzultace)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2006)0099)[1],
– s ohledem na článek 269 Smlouvy o ES a článek 173 Smlouvy o Euratomu, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C6‑0132/2006),
– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení[2], zejména bod 8 této dohody, a prohlášení č. 3 o přezkoumání finančního rámce, které je připojeno k této dohodě.
– s ohledem na článek 51 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A6‑0223/2006),
1. schvaluje pozměněný návrh Komise;
2. vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;
3. vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;
4. žádá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;
5. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.
| Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrhy Parlamentu |
Pozměňovací návrh 1 Bod odůvodnění 1 | |
|
(1) Evropská rada se na svém zasedání konaném v Bruselu ve dnech 15. a 16. prosince 2005 mimo jiné usnesla, že by se opatření týkající se vlastních zdrojů měla řídit celkovým systémem spravedlnosti. Tato opatření by proto měla zajistit, v souladu s příslušnými závěry zasedání Evropské rady konaného ve Fontainebleau v roce 1984, že žádný členský stát neponese rozpočtové zatížení, které by bylo nadměrné v poměru k jeho relativní prosperitě. Je proto vhodné zavést ustanovení, která by se vztahovala na konkrétní členské státy. |
(1) Evropská rada se na svém zasedání konaném v Bruselu ve dnech 15. a 16. prosince 2005 mimo jiné usnesla, že by se opatření týkající se vlastních zdrojů měla řídit celkovým systémem spravedlnosti. Tato opatření by proto měla zajistit, v souladu s příslušnými závěry zasedání Evropské rady konaného ve Fontainebleau v roce 1984, že žádný členský stát neponese rozpočtové zatížení, které by bylo nadměrné v poměru k jeho relativní prosperitě. Je proto nevyhnutelné, aby prozatím a až do doby, kdy bude dosaženo dohody o novém spravedlivějším a průhlednějším systému vlastních zdrojů v přezkumu v letech 2008/2009, byla zavedena ustanovení, která by se vztahovala na konkrétní členské státy. |
Odůvodnění | |
Zvláštní ustanovení pro jednotlivé členské státy budou možná nezbytná v rámci současného zastaralého systému, aby se předešlo nadměrnému rozpočtovému zatížení. Tato ustanovení však nemohou být nikdy „přiměřená“ a v novém průhledném systému, který bude spravedlivý sám o sobě, by měla být nadbytečná. | |
Pozměňovací návrh 2 Bod odůvodnění 2 | |
|
(2) Systém vlastních zdrojů Společenství musí zajistit dostatečné zdroje pro řádný rozvoj politik Společenství při dodržení přísné rozpočtové kázně. |
(2) Systém vlastních zdrojů Společenství musí zajistit dostatečné zdroje, vyznačující se průhledností a jednoduchostí, pro řádný rozvoj politik Společenství při dodržení přísné rozpočtové kázně. |
Odůvodnění | |
Srozumitelné financování Evropského společenství je v zájmu informační politiky Evropské unie i jejích občanů. | |
Pozměňovací návrh 3 Bod odůvodnění 7 | |
|
(7) Evropská rada se na svém zasedání ve dnech 15. a 16. prosince 2005 usnesla, že za účelem průhlednosti a zjednodušení je vhodné stanovit jednotnou sazbu uplatňovanou na DPH ve výši 0,30 %.
|
(7) Evropská rada se na svém zasedání ve dnech 15. a 16. prosince 2005 usnesla, že je vhodné stanovit jednotnou sazbu uplatňovanou na DPH ve výši 0,30 %. |
Odůvodnění | |
Zásahy týkající se sazeb uplatňovaných na DPH, jak byly ustanoveny Evropskou radou v prosinci 2005, odporují principům jednoduchosti a srozumitelnosti. | |
Pozměňovací návrh 4 Bod odůvodnění 8a (nový) | |
|
|
(8a) Systém vlastních zdrojů Společenství musí být brán v úvahu vždy, když se mění pravidla vztahující se na daňovou problematiku Společenství (DPH, společná daň, povinnosti, poplatky, spotřební daně). |
Odůvodnění | |
Přezkum daňové problematiky je úzce vázán na problematiku vlastních zdrojů Společenství, proto by měla být obě témata vzata v úvahu současně. | |
Pozměňovací návrh 5 Bod odůvodnění 11 | |
|
(11) Evropská rada na svém zasedání ve dnech 15. a 16. prosince 2005 vyzvala Komisi, aby provedla úplný a rozsáhlý přezkum zahrnující všechny aspekty výdajů EU a zdrojů a předložila zprávu v roce 2008/2009. Komise by proto v tomto rámci měla provést obecný přezkum fungování systému vlastních zdrojů, případně spolu s vhodnými návrhy.
|
(11) Evropská rada na svém zasedání ve dnech 15. a 16. prosince 2005 vyzvala Komisi, aby provedla úplný a rozsáhlý přezkum zahrnující všechny aspekty výdajů EU a zdrojů a předložila zprávu v roce 2008/2009. Komise by proto v tomto rámci měla provést obecný přezkum fungování systému vlastních zdrojů, spolu s vhodnými návrhy, za podmínek uvedených v prohlášení č. 3 o přezkumu finančního rámce, který představuje dodatek k Interinstitucionální dohodě mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení[3]1. Evropský parlament ve svém rozhodnutí ze dne 17. května 2006[4]2 o této Interinstitucionální dohodě uvedl, že cílem takového přezkumu by mělo být dosažení dohody o novém, komplexním finančním systému, který bude spravedlivý, životaschopný, progresivní a průhledný, a který poskytne Unii možnost pokrýt své úsilí vlastními zdroji spíše než příspěvky od členských států a upozornil na to, že zejména systém vlastních zdrojů a výdajová strana rozpočtu musí být naléhavě reformovány, aby se předešlo stejně bolestné zkušenosti národního vyjednávání v příštím finančním rámci. ___________________ 1 Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. 2 Úř. věst. C ... |
Odůvodnění | |
Je nezbytné upozornit na usnesení Parlamentu o nové Interinstitucionální dohodě, především na odstavce 6 a 8 tam uvedené, které stanovují cíl procesu přezkumu a důvod pro naléhavost přezkumu. Dále by se mělo jasně stanovit, že Parlament očekává, že Komise přijde s konkrétními ustanoveními ohledně změn v rozhodnutí o vlastních zdrojích, nikoli pouze s náčrtem v Bílé knize, který popisuje případné teoretické možnosti budoucího systému. Za tímto účelem se vypouští slovo „případně“. Kromě toho by měl být Evropský parlament spojen s tímto přezkumem ve všech stádiích s plným ohledem na jeho stanovená práva. | |
Pozměňovací návrh 6 Článek 9 | |
|
Komise v rámci úplného a rozsáhlého přezkumu zahrnujícího všechny aspekty výdajů EU a zdrojů, ohledně nichž předloží zprávu v roce 2008/2009, provede obecný přezkum systému vlastních zdrojů, případně spolu s vhodnými návrhy. |
Komise v rámci úplného a rozsáhlého přezkumu zahrnujícího všechny aspekty výdajů EU a zdrojů, ohledně nichž předloží zprávu v roce 2008/2009, provede obecný přezkum systému vlastních zdrojů spolu s vhodnými návrhy. Zohlední přitom výsledky práce provedené společně národními parlamenty a Evropským parlamentem. Při provádění tohoto přezkumu a při práci na svých návrzích by Komise měla zohlednit úsilí a doporučení Evropského parlamentu, a to v souladu s podmínkami uvedenými v prohlášení č. 3 připojeném k interinstitucionální dohodě ze dne 17. května 2006. |
Odůvodnění | |
Evropský parlament a národní parlamenty zahájily dialog o budoucnosti vlastních zdrojů EU. Výsledky tohoto společného úsilí by měly být v přezkumu řádně zohledněny. | |
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Vlastní zdroje EU – minulost a současnost
Obsah současného návrhu Komise
Cílem současného návrhu Komise je uplatnění závěrů zasedání Evropské rady v oblasti vlastních zdrojů, které se konalo ve dnech 15. až 16. prosince 2005. Na zasedání Evropské rady bylo dosaženo nejen politické dohody o novém finančním rámci na období 2007–2013, ale byly dohodnuty i změny v systému vlastních zdrojů včetně řady zvláštních ujednání pro jednotlivé členské státy (na straně příjmů i výdajů) a staly se součástí celkového balíčku.
Podle Evropské rady by se ujednání o vlastních zdrojích měla řídit zásadou spravedlnosti. Žádný členský stát by neměl nést rozpočtové zatížení, které by bylo nadměrné v poměru k jeho relativní prosperitě. Hlavy států a předsedové vlád proto uznali za „vhodné“ zavést ustanovení, která by se vztahovala na konkrétní členské státy.
Komise proto ve svém současném návrhu upravuje sazbu uplatňovanou na DPH na 0,30 % limitovaného základu DPH členských států. Za účelem snížení rozpočtového zatížení však budou některé členské státy v období 2007–2013 využívat snížené sazby uplatňované na DPH mezi 0,225 % a 0,10 %.
Současně Komise navrhuje uplatňování jednotné sazby HND. V období let 2007–2013 však dvě země využijí hrubého snížení ročních příspěvků založených na HND v celkové výši 775 milionů EUR. Tato hrubá snížení budou financována všemi členskými státy, včetně dvou států, které je budou využívat. Současný návrh tuto výjimku potvrzuje.
Návrh rovněž v zásadě ponechává beze změn opravu pro Spojené království, tzv. „britskou slevu“, s výjimkou výdajů v nových členských státech (které proto budou pro účely výpočtu opravy pro Spojené království vyloučeny z celkových přidělených výdajů). Výdaje na společnou zemědělskou politiku v nových členských státech budou z této výjimky vyjmuty, tzn. budou součástí celkových přidělených výdajů používaných k výpočtu slevy pro Spojené království.
Hodnocení zpravodaje
Jak je zjevné z výše uvedeného, tato ustanovení současného návrhu Komise činí financování rozpočtu Evropské unie nikoli více, ale méně průhledným, takže není možné jednoduše posuzovat dodržování zásady spravedlnosti. Požadavky na nový systém, jak je přijal Evropský parlament ve svém stanovisku k poslednímu návrhu vlastních zdrojů z roku 1999, rozhodně nebyly splněny. Ve svém usnesení tehdy Parlament požadoval systém vlastních zdrojů, který by měl:
· být jednoduchý a veřejnosti dobře srozumitelný,
· být založený na kritériích, která nejlépe vyjadřují schopnost poskytovat příspěvky, a zároveň by neměl používat kompenzační mechanismy pro příjmy,
· být nezávislý na převodech prostředků z členských států a
· odstranit ty rysy současného systému, které vytvářejí nepřehlednou situaci v důsledku výjimek, které se vztahují na příspěvky členských států.
Nové rozhodnutí o vlastních zdrojích navrhované Komisí je čímkoli, ale rozhodně ne splněním těchto kritérií. Zcela naopak, je dalším z řady rozhodnutí o vlastních zdrojích, které s každou další reformou vzdalují Evropské společenství od systému, který je „spravedlivý, průhledný a jednoduchý“, a přibližují jej k systému, který je svou povahou velmi nespravedlivý, zbytečně složitý, zcela neprůhledný a hluboce protievropský.
Vsuvka: historie vlastních zdrojů
V letech 1958 až 1970 byl rozpočet Společenství financován výhradně z příspěvků členských států. V roce 1970 Evropská rada na svém zasedání v Lucemburku poprvé zavedla systém vlastních zdrojů souhrnného rozpočtu Společenství s účinností od roku 1971. Jedním z cílů bylo zvýšit finanční nezávislost Společenství na převodech z členských států. Prvními vlastními zdroji byla cla a zemědělské dávky, které jsou známy jako tradiční vlastní zdroje (TVZ).
V roce 1979 byl jako vlastní zdroj zaveden zdroj vázaný na DPH poté, co byl stanoven základ pro vyměřování v členských státech. Vysoký objem výdajů na společnou zemědělskou politiku (SZP) a dvě rozšíření vedla v roce 1984 Evropskou radu na zasedání ve Fontainebleau ke zvýšení maximální sazby na DPH na 1,4 % – a k zavedení opravného mechanismu pro rozpočtové nevyváženosti, který byl od té doby použit pouze v případě Spojeného království[1].
Protože výdaje na SZP zůstaly na stejné výši a příjmy z TVZ nadále klesaly, byla rozhodnutí Rady z Fontainebleau brzy nedostatečná. V červnu 1988 proto Evropská rada na zasedání v Bruselu zavedla nový vlastní zdroj založený na HNP členských států. Stanovila také strop celkové částky vlastních zdrojů, která může být vybrána k financování výdajů Společenství.
V edinburské dohodě z prosince 1992 byl tento celkový strop zvýšen na 1,27 % evropského HNP a současně byla zavedena opatření k dalšímu omezení významu zdroje vázaného na DPH. Tato dohoda vstoupila v platnost počátkem roku 1995.
V roce 1999 vyzvala Evropská rada na zasedání v Berlíně Komisi k tomu, aby připravila nové rozhodnutí o vlastních zdrojích, které by Unii zajistilo odpovídající zdroje na období let 2000–2006 a současně dodržovalo přísnou rozpočtovou kázeň. Nový systém by měl být „spravedlivý, průhledný, nákladově efektivní a jednoduchý“ a založený na kritériích, která nejlépe vyjadřují schopnost členských států přispívat na financování Unie.
Poslední rozhodnutí o vlastních zdrojích z 29. září 2000 vstoupilo v platnost dne 1. března 2002 a dosud platí: potvrdilo slevu pro Spojené království stejně jako úpravy podílů na financování v rámci slevy pro Rakousko, Německo, Nizozemsko a Švédsko – místo plánování postupného ukončení britské slevy byl tento mechanismus rozšířen na další členské státy. Zvýšením podílu tradičních vlastních zdrojů, který mohou členské státy strhávat na krytí nákladů na výběr, z 10 % na 25 % se dále snížil podíl TVZ na příjmech Unie.
Závěry zpravodaje
Současný návrh nového rozhodnutí o vlastních zdrojích předložený Komisí pouze upevňuje tento status quo: dále rozšiřuje systém, v němž přibližně 86 % příjmů Unie nepochází ze skutečných vlastních zdrojů Unie (=z TVZ), ale ze zdrojů založených na DPH a HND[2]. Tyto platby jsou považovány za „národní příspěvky“ hrazené členskými státy z jejich vlastních kapes. Jedná se o koncepci „členských poplatků“, která vede přímo k diskusi o čistých plátcích a která vyvrcholila přístupem „chci své peníze zpět“, jenž je v současnosti mezi členskými státy tak rozšířen.
Současný systém je velmi vzdálen původní myšlence Římské smlouvy: výdaje Společenství by měly být financovány z příjmů Společenství. Systém vlastních zdrojů, který vznikl před více než 30 lety, v (sociálně-)hospodářské situaci 70. let a pro Unii tvořenou šesti státy, je jednoduše zastaralý a musí být nahrazen novým moderním systémem, které slouží potřebám dnešní Unie a jejím občanům.
Všechny výjimky (a výjimky z výjimek), které byly do systému během let postupně zavedeny na jednotlivých zasedáních Evropské rady, jsou pouze „nouzovými opravami“, které udržují systém alespoň v provozuschopném stavu. Postupem času je systém stále složitější a, což je závažnější, vyvinul se v něco, co je evropským občanům jednoduše nesrozumitelné. A na závěr: je těžké posoudit, zda „příspěvky“ členských států, po dodržení všech zvláštních ujednání, vždy přesně odrážejí jejich „schopnost poskytovat příspěvky“ (viz PŘÍLOHA).
Z tohoto důvodu se zpravodaj ani nepokusil o změnu ustanovení současného návrhu Komise. Je přesvědčen, že je třeba provést důkladnou reformu příjmů EU způsobem, který zabrání členským státům v tom, aby pouze chtěly vydávat prostředky Společenství v oblastech, z nichž jim samotným plynou největší příjmy, namísto toho, aby soustředily dostupné prostředky na politiky, z nichž má prospěch Evropa jako celek a které jsou nejdůležitější pro její budoucnost.
„Plný a rozsáhlý přezkum všech oblastí výdajů a příjmů EU včetně britské slevy“, k němuž byla vyzvána Komise Evropskou radou na zasedání v Bruselu loni v prosinci a o němž má podat zprávu v letech 2008/2009, je v blízké budoucnosti poslední příležitostí k vytvoření nového, skutečně evropského systému, který by tak mohl být uveden v chod na počátku příštího finančního rámce, jenž vstoupení v platnost v roce 2014.
Poznámky zpravodaje
Zpravodaj proto omezil své pozměňovací návrhy na dodatky k textu, které zdůrazňují význam budoucího přezkumu: pozměňovací návrh 2 pouze uvádí podmínky přezkumu a účast Parlamentu, jak je stanoven v interinstitucionální dohodě ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení.
Pozměňovací návrh 1 také vyjadřuje názor zpravodaje, že v současném systému budou zvláštní ustanovení pro některé členské státy nevyhnutelná. Tato ustanovení však rozhodně nejsou žádoucí a měla by být považována za nutné zlo až do chvíle, kdy bude v rámci přezkumu vytvořen nový, skutečně spravedlivý systém.
Smyslem pozměňovacího návrhu 3 je zdůraznit, že závěry dialogu o vlastních zdrojích, který již po nějakou dobu vedou národní parlamenty a Evropský parlament, by měly být v přezkumu řádně zohledněny. Proces konzultace s národními parlamenty, který byl zahájen v loňském roce, se nyní rozšířil na různých úrovních a získává vlastní dynamiku, která, doufejme, povede ke vzniku společných zásad před formálním zahájením přezkumu.
Vlastní zdroje EU – možná budoucnost
Vzhledem k možnému přezkumu systému vlastních zdrojů Evropské unie, a dokonce ještě předtím, než Evropská rada loni v prosinci oficiálně vyzvala Evropskou komisi k tomu, aby tento přezkum v letech 2008/2009 provedla, byla již otázka vlastních zdrojů zařazena na pořad jednání výroční schůze Rozpočtového výboru EP s předsedy rozpočtových výborů národních parlamentů, která se konala v červnu 2005. Jejím cílem bylo projednat návrhy reforem, které o rok dříve předložila komisařka Schreyerová.
Návrhy komisařky Schreyerové
V červenci 2004, v souladu s článkem 9 současného rozhodnutí o vlastních zdrojích[3], Komise předložila zprávu o provozování systému vlastních zdrojů[4] a návrhy nového rozhodnutí o systému vlastních zdrojů a provádění nařízení o opravě rozpočtových nevyvážeností[5].
Ve své zprávě Komise navrhla, aby Rada zohlednila zavedení nového systému financování EU od roku 2014, který bude soustředěn kolem hlavního finančního zdroje založeného buď na energii, DPH nebo dani z příjmů podniků. Tento zdroj založený na daních by nahradil současné zdroje a byl by proto neutrální, pokud jde o výši financování EU.
Byly navrženy tři hlavní alternativy vlastních zdrojů založené na daních, konkrétně podíly z:
· daňové sazby na spotřebu energie omezené na pohonné hmoty pro silniční dopravu[6]
· národní sazby DPH, díky čemuž by financování EU bylo srozumitelnější občanům[7]
· daně z příjmu podniků[8].
Systém zcela založený na daních není v této fázi integrace EU považován za realistický, a proto jej Komise nenavrhla. Fiskální zdroj by byl zaváděn postupně jako náhrada současného zdroje z DPH, spolu s omezenějším zdrojem z HND.
Pokud jde o britskou slevu, Komise navrhla upravit současný korekční mechanismus tak, aby se vztahoval na všechny hlavní přispěvatele a současně poskytl záruku všem, kteří takovou opravu nevyužívají, že jejich náklady nebudou stoupat, a to omezením objemu oprav maximální částkou[9].
Konzultace s národními parlamenty
Při čtení těchto návrhů, které Komise předložila v roce 2004, dospěl zpravodaj k závěru, že jakoukoli činnost Evropského parlamentu v oblasti vlastních zdrojů s cílem nalézt spravedlivé, jednoduché a průhledné řešení bude třeba provádět v těsné spolupráci s národními parlamenty členských států, protože k jakýmkoli předloženým návrhům bude nakonec nezbytný právě jejich souhlas.
Z tohoto důvodu bylo téma vlastních zdrojů uvedeno na pořadu jednání loňské schůze Rozpočtového výboru EP s rozpočtovými výbory národních parlamentů. Kladná odezva zástupců národních parlamentů na skutečnost, že téma vlastních zdrojů bylo zařazeno na pořad jednání, a zajímavé a otevřené diskuse, které při této příležitosti proběhly, povzbudily zpravodaje k tomu, aby pokračoval tímto směrem.
V listopadu 2005 byl všem rozpočtovým výborům národních parlamentů rozeslán dotazník vypracovaný zpravodajem. Cílem tohoto dotazníku bylo zjistit, zda je možné stanovit některé základní principy reformy systému vlastních zdrojů, které by podporoval Evropský parlament a zástupci většiny parlamentů členských států („starých“ a „nových“, „čistých plátců“ a „čistých přispěvatelů“, jižních i severních apod.).
Reakce na tento dotazník byly rozmanité: některé parlamenty, z toho či onoho důvodu, neodpověděly vůbec, některé odpověděly písemně a některé parlamenty pozvaly zpravodaje k osobní výměně názorů. Zpravodaj měl dosud příležitost hovořit s rozpočtovými výbory parlamentů (nebo jejich zástupci) Lucemburska, Portugalska, Finska, Francie, Německa a Španělska.
Během analýzy písemných odpovědí a výsledků bilaterálních schůzek se postupně začaly objevovat některé obecné body, v nichž by bylo možné dosáhnout shody, a to např. shoda v tom, že ještě nenastal čas pro skutečně evropskou daň, či přesvědčení, že jakákoli změna financování Evropské unie nesmí vést ke zvýšení daňového zatížení evropských občanů.
Toto je však pouze začátek procesu intenzivních diskusí s národními parlamenty, který se nedávno rozšířil na více úrovní, jelikož budoucnost vlastních zdrojů Unie byla projednávána také v jedné z pracovních skupin meziparlamentní schůze, kterou zorganizoval Evropský parlament společně s rakouským parlamentem ve dnech 8. až 9. května 2006 v Bruselu. Příští výroční schůze Rozpočtového výboru EP s předsedy rozpočtových výborů národních parlamentů, která je naplánována na 21. června 2006, bude příležitostí k dalšímu kolu jednání a případně k dosažení závěrů.
Pokud budou kontakty mezi parlamenty pokračovat v atmosféře vzájemné důvěry a otevřenosti, v níž byly zahájeny, je zpravodaj přesvědčen o tom, že lze dosáhnout určité obecné shody mezi Evropským parlamentem a parlamenty členských států v otázce základních principů budoucího systému vlastních zdrojů.
Zpráva z vlastního podnětu o budoucnosti vlastních zdrojů EU
Zpravodaj má v úmyslu předložit výsledky společné práce národních parlamentů a Evropského parlamentu ve zprávě z vlastního podnětu o budoucnosti vlastních zdrojů EU, o které se bude jednat a hlasovat na plenárním zasedání na konci letošního roku. Tato zpráva by mohla poskytnout některá obecná východiska pro přezkum prováděný Komisí a vyslala by jasný signál hlavám států a představitelům vlád o tom, jakou představu o budoucnosti mají jejich národní parlamenty.
- [1] Závěry zasedání Evropské rady ve Fontainebleau: „Politika výdajů je nakonec nezbytným prostředkem řešení otázky rozpočtových nevyvážeností. Bylo však rozhodnuto, že každý stát nesoucí rozpočtové zatížení, které by bylo nadměrné v poměru k jeho relativní prosperitě, může v přiměřené době využít opravy“.
- [2] Podíly převzaté z rozpočtu na rok 2006: 14 % ze zdroje DPH, 72 % ze zdroje HND.
- [3] Rozhodnutí Rady 2000/597 obsahuje ustanovení, které ukládá Komisi povinnost vypracovat posudek systému do 1. ledna 2006, a to zejména s ohledem na dopad rozšíření na financování rozpočtu EU, ale také s ohledem na možnost úpravy struktury vlastních zdrojů vytvořením nových autonomních zdrojů a úpravu rozpočtových nevyvážeností.
- [4] KOM(2004)0505.
- [5] Oba návrhy jsou obsaženy v KOM(2004)501 v konečném znění/2
- [6] Zváženy byly také pohonné hmoty pro letadla a související emise jako možná budoucí cesta ke zrušení současné výjimky pro palivo pro proudové motory.
- [7] Nejednalo by se o žádné dodatečné daňové zatížení, protože sazba EU by byla vyvážena odpovídajícím poklesem vnitrostátní sazby DPH. Sazba EU a vnitrostátní DPH by na fakturách a účtenkách byly uváděny jako odděleně.
- [8] Provedení této alternativy by bylo nejvíce časově náročné jak z politického, tak ze správního hlediska, jelikož by před stanovením minimální sazby vyžadovalo politickou dohodu o principu dosažení harmonizace daňového základu.
- [9] Tento obecný korekční mechanismus bude spuštěn, pokud čisté příspěvky překročí 0,35 % HND každé země. Příspěvky nad tuto hranici budou vraceny do výše 66 %. Celkový objem náhrad by byl omezen na 7,5 miliardy EUR ročně a byl by financován všemi členskými státy na základě jejich relativního podílu HND. Zavedení mechanismu by doprovázela přechodná opatření pro Spojené království, aby byl zmírněn finanční dopad změny, a to v délce 4 let.
PŘÍLOHA
|
členský stát |
HNP 2006[1] |
„národní příspěvek“ do rozpočtu EU[2] | ||||||
|
na stát/v milionech EUR |
pořadí |
na obyvatele v EUR |
pořadí |
na stát/ v milionech EUR |
pořadí |
na obyvatele v EUR |
pořadí | |
|
Belgie |
308 536,4 |
7 |
29 536,6 |
9 |
2 890,8 |
7 |
276,7 |
5 |
|
Česká republika |
103 562,4 |
16 |
10 132,7 |
19 |
944,2 |
16 |
92,4 |
19 |
|
Dánsko |
210 125,2 |
11 |
38 830,1 |
3 |
1 921,0 |
11 |
355,0 |
3 |
|
Německo |
2 289 592,5 |
1 |
27 752,4 |
11 |
19 488,7 |
1 |
236,2 |
10 |
|
Estonsko |
10 661,5 |
24 |
7 915,0 |
21 |
93,5 |
24 |
69,4 |
21 |
|
Řecko |
197 094,5 |
12 |
17 795,2 |
15 |
1 797,4 |
12 |
162,3 |
15 |
|
Španělsko |
950 653,7 |
5 |
22 089,0 |
13 |
8 544,5 |
5 |
198,5 |
12 |
|
Francie |
1 777 485,0 |
3 |
29 350,2 |
10 |
16 580,2 |
2 |
274,0 |
6 |
|
Irsko |
169 686,5 |
13 |
41 294,3 |
2 |
1 344,5 |
15 |
327,2 |
2 |
|
Itálie |
1 452 806,8 |
4 |
24 850,3 |
12 |
13 442,4 |
3 |
230,0 |
11 |
|
Kypr |
14 084,2 |
22 |
18 799,0 |
14 |
128,9 |
22 |
172,1 |
14 |
|
Lotyšsko |
12 776,2 |
23 |
5 539,5 |
25 |
121,0 |
23 |
52,5 |
25 |
|
Litva |
21 176,2 |
21 |
6 182,3 |
24 |
199,4 |
21 |
58,2 |
24 |
|
Lucembursko |
29 277,4 |
19 |
64 346,0 |
1 |
243,4 |
20 |
535,0 |
1 |
|
Maďarsko |
92 201,6 |
17 |
9 131,1 |
20 |
845,1 |
17 |
84,0 |
20 |
|
Malta |
4 621,0 |
25 |
11 475,0 |
18 |
43,5 |
25 |
108,0 |
18 |
|
Nizozemsko |
488 855,5 |
6 |
29 981,0 |
8 |
4 240,2 |
6 |
260,0 |
7 |
|
Rakousko |
253 077,5 |
9 |
30 839,0 |
7 |
2 124,6 |
10 |
259,0 |
8 |
|
Polsko |
239 301,5 |
10 |
6 269,0 |
23 |
2 276,0 |
9 |
60,0 |
23 |
|
Portugalsko |
145 372,4 |
15 |
13 806,5 |
17 |
1 356,2 |
14 |
129,0 |
17 |
|
Slovinsko |
29 123,2 |
20 |
14 579,1 |
16 |
278,0 |
19 |
139,2 |
16 |
|
Slovensko |
39 157,4 |
18 |
7 272,0 |
22 |
364,1 |
18 |
67,6 |
22 |
|
Finsko |
162 103,9 |
14 |
30 956,0 |
6 |
1 352,2 |
13 |
258,2 |
9 |
|
Švédsko |
303 467,3 |
8 |
33 676,0 |
4 |
2 613,5 |
8 |
290,0 |
4 |
|
Spojené království |
1 864 144,2 |
2 |
31 051,2 |
5 |
10 763,8 |
4 |
179,3 |
13 |
|
EU-25 |
11.125.727,6 |
|
|
|
94.143,1 |
|
|
|
21. 6. 2006
STANOVISKO VÝBORU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ
pro Rozpočtový výbor
k návrhu rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropských společenství
(KOM(2006)0099 – C6‑0132/2006 – 2006/0039(CNS))
Navrhovatel: Gerardo Galeote Quecedo
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ
Na své schůzi dne 15. a 16. prosince 2005 Evropská rada požádala, aby Evropská komise předložila jednak návrh nového rozhodnutí o vlastních zdrojích Evropské unie a jednak upravené znění pracovního dokumentu věnovaného britskému rabatu s cílem provést závěry Rady ohledně financování Unie a zajistit, že se opatření týkající se vlastních zdrojů Unie budou řídit zásadou spravedlnosti a postupnosti. Tato opatření pak musí – v souladu s závěry Evropské rady z Fontainebleau z roku 1984 – zaručit, že žádný členský stát neponese rozpočtové zatížení, které by bylo nadměrné ve vztahu k jeho relativní prosperitě.
Hlavní část výše uvedeného návrhu Komise obsahuje podrobnosti o technických opatřeních nutných pro přizpůsobení současných právních předpisů o vlastních zdrojích tak, aby bylo možno uskutečnit zvláštní opatření ve prospěch Německa, Rakouska, Nizozemska a Švédska a uplatňovat metodu výpočtu opravy pro Spojené království, které zohledňuje snížení, která byla dohodnutá, aby bylo zajištěno, že se Spojené království bude plně podílet na nákladech probíhajícího rozšiřování EU.
Vlastní zdroje Unie se považují za „zdroj financí oddělený od členských států a nezávislý na nich“. Základem vlastních zdrojů Unie tradičně byla cla, dále zemědělské dávky, dávky z cukru a DPH, které byly v roce 1988 doplněny zdrojem založeným na HND. Tento stav zůstává tímto návrhem nedotčen.
Avšak globalizace a z ní plynoucí snížení cel způsobilo, že zdroj založený na HND se stal hlavním zdrojem financování, z něhož pochází největší část rozpočtu, který určuje horní hranici základu DPH a stanoví strop celkových vlastních zdrojů, jež může Společenství získat. V důsledku tohoto vývoje je mechanismus vlastních zdrojů značně překonaný a zastaralý. Nebude-li změněn, prohloubí se nedostatečnost zdrojů, které Unie potřebuje, aby mohla dostát úkolům, jimž bude v nadcházejících letech čelit, a aby dosáhla svých cílů. Je třeba navrhnout nový systém financování, který bude srozumitelný, transparentní a který dokáže Unii zajistit dostatečný příjem po mnoho let.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem vyzvala prosincová Evropská rada Komisi, aby provedla dalekosáhlý přezkum všech hledisek výdajů a zdrojů EU. Zvláště významná je skutečnost, že prohlášení připojené k nedávno uzavřené interinstitucionální dohodě výslovně vyžaduje, aby do přezkumu byl úzce zapojen Evropský parlament.
V této souvislosti je jasné, že lze navrhnout nové dynamické zdroje příjmů Unie. Je třeba určit takový druh finančního nástroje či soubor finančních mechanismů, které by byly pro nadcházející potřeby nejvhodnější. Jakýkoli takový návrh by měl jako hlavní prvek zachovat platby členských států založené na procentu jejich HND a na jejich poměrném bohatství. Je rovněž možno stanovit doplňkové zdroje sestávající z kombinace finančních nástrojů, jako je procento DPH, podíl z výnosů podniků nebo procento daně z příjmů.
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:
| Znění navržené Komisí[3] | Pozměňovací návrhy Parlamentu |
Pozměňovací návrh 1 Bod odůvodnění 11 | |
|
(11) Evropská rada na svém zasedání ve dnech 15. a 16. prosince 2005 vyzvala Komisi, aby provedla úplný a rozsáhlý přezkum zahrnující všechny aspekty výdajů EU a zdrojů a předložila zprávu v roce 2008/2009. Komise by proto v tomto rámci měla provést obecný přezkum fungování systému vlastních zdrojů, případně spolu s vhodnými návrhy. |
(11) Evropská rada na svém zasedání ve dnech 15. a 16. prosince 2005 vyzvala Komisi, aby provedla úplný a rozsáhlý přezkum zahrnující všechny aspekty výdajů EU a zdrojů a předložila zprávu v roce 2008/2009. Komise by proto v tomto rámci měla provést obecný přezkum fungování systému vlastních zdrojů, případně spolu s vhodnými návrhy. Při provádění tohoto přezkumu a při práci na svých návrzích by Komise měla zohlednit úsilí a doporučení Evropského parlamentu, a to v souladu s podmínkami uvedenými v prohlášení připojeném k interinstitucionální dohodě ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení1. _____ 1 Úř. věst. C 139, 14.6. 2006, s. 1.
|
Pozměňovací návrh 2 Článek 9 | |
|
Komise v rámci úplného a rozsáhlého přezkumu zahrnujícího všechny aspekty výdajů EU a zdrojů, ohledně nichž předloží zprávu v roce 2008/2009, provede obecný přezkum systému vlastních zdrojů, případně spolu s vhodnými návrhy. |
Komise v rámci úplného a rozsáhlého přezkumu zahrnujícího všechny aspekty výdajů EU a zdrojů, ohledně nichž předloží zprávu v roce 2008/2009, provede obecný přezkum systému vlastních zdrojů, případně spolu s vhodnými návrhy. Při provádění tohoto přezkumu a při práci na svých návrzích Komise zohlední úsilí a doporučení Evropského parlamentu, a to v souladu s podmínkami uvedenými v prohlášení připojeném k interinstitucionální dohodě ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení. |
POSTUP
|
Název |
Návrh rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropských společenství | |||||
|
Referenční údaje |
KOM(2006)0099 – C6‑0132/2006 – 2006/0039(CNS) | |||||
|
Příslušný výbor |
BUDG | |||||
|
Výbor, který zaujal stanovisko |
REGI | |||||
|
Užší spolupráce - datum oznámení na zasedání |
- | |||||
|
Navrhovatel |
Gerardo Galeote Quecedo | |||||
|
Předchozí navrhovatel |
- | |||||
|
Projednání ve výboru |
25.4.2006 |
30.5.2006 |
|
|
| |
|
Datum přijetí |
21.6.2006 | |||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
30 5 1 | ||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Alfonso Andria, Stavros Arnaoutakis, Jana Bobošíková, Graham Booth, Bernadette Bourzai, Bairbre de Brún, Giovanni Claudio Fava, Gerardo Galeote Quecedo, Iratxe García Pérez, Eugenijus Gentvilas, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Ambroise Guellec, Pedro Guerreiro, Gábor Harangozó, Marian Harkin, Konstantinos Hatzidakis, Alain Hutchinson, Carlos José Iturgaiz Angulo, Mieczysław Edmund Janowski, Tunne Kelam, Miroslav Mikolášik, James Nicholson, Lambert van Nistelrooij, Jan Olbrycht, Markus Pieper, Elisabeth Schroedter, Grażyna Staniszewska, Kyriacos Triantaphyllides, Oldřich Vlasák, Vladimír Železný | |||||
|
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování |
Jan Březina, Brigitte Douay, Mojca Drčar Murko, Jill Evans, Christa Prets, Richard Seeber, László Surján, Nikolaos Vakalis | |||||
|
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2 přítomný(í) při závěrečném hlasování |
- | |||||
|
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce) |
- | |||||
- [1] Hrubý domácí produkt v tržních cenách v milionech EUR (běžné ceny), odhad na rok 2006; zdroj: EUROSTAT
- [2] Platby do systému vlastních zdrojů vázané na DPH+HND (s výjimkou tradičních vlastních zdrojů) v milionech EUR, rozpočet na rok 2006 včetně. oprav. rozpočtu 1 + 2; zdroj: Komise
- [3] Úř. věst. C ... / Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
POSTUP
|
Název |
Návrh rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropských společenství | |||||
|
Referenční údaje |
KOM(2006)0099 – C6-0132/2006 – 2006/0039(CNS) | |||||
|
Datum konzultace s Parlamentem |
26.4.2006 | |||||
|
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
BUDG | |||||
|
Výbory požádané o stanovisko Datum oznámení na zasedání |
CONT 15.5.2006 |
ECON 15.5.2006 |
INTA 15.5.2006 |
REGI 15.5.2006 |
| |
|
Nezaujaté stanovisko Datum rozhodnutí |
INTA 21.3.2006 |
CONT |
ECON 16.5.2006 |
|
| |
|
Užší spolupráce Datum oznámení na zasedání |
|
|
|
|
| |
|
Zpravodaj Datum jmenování |
Alain Lamassoure |
| ||||
|
Předchozí zpravodaj(ové) |
|
| ||||
|
Zjednodušený postup – datum rozhodnutí |
0.0.0000 | |||||
|
Zpochybnění právního základu Datum, kdy výbor JURI zaujal stanovisko |
|
|
| |||
|
Změna finanční dotace Datum, kdy výbor BUDG zaujal stanovisko |
|
|
| |||
|
Konzultace EP s Evropským hospodářským a sociálním výborem – datum rozhodnutí na zasedání |
0.0.0000 | |||||
|
Konzultace EP s Výborem regionů – datum rozhodnutí na zasedání |
0.0.0000 | |||||
|
Projednání ve výboru |
29.5.2006 |
21.6.2006 |
|
|
| |
|
Datum schválení |
21.6.2006 | |||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
28 3 0 | ||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Reimer Böge, Herbert Bösch, Simon Busuttil, Brigitte Douay, Bárbara Dührkop Dührkop, Hynek Fajmon, Szabolcs Fazakas, Salvador Garriga Polledo, Ingeborg Gräßle, Louis Grech, Nathalie Griesbeck, Catherine Guy-Quint, Ville Itälä, Anne E. Jensen, Wiesław Stefan Kuc, Alain Lamassoure, Janusz Lewandowski, Vladimír Maňka, Jan Mulder, Gérard Onesta, Giovanni Pittella, Wojciech Roszkowski, Esko Seppänen, Nina Škottová, László Surján, Helga Trüpel, Yannick Vaugrenard | |||||
|
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování |
Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Libor Rouček, Paul Rübig, Jacek Emil Saryusz-Wolski | |||||
|
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
| |||||
|
Datum předložení |
23.6.2006 |
| ||||
|
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce) |
... | |||||