ZPRÁVA o tematické strategii o znečišťování ovzduší

30. 6. 2006 - (2006/2060(INI))

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Zpravodajka: Dorette Corbey

Postup : 2006/2060(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A6-0235/2006

Předložené texty :

A6-0235/2006

Rozpravy :

PV 25/09/2006 - 13
CRE 25/09/2006 - 13

Hlasování :

PV 26/09/2006 - 7.4
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2006)0366

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
POSTUP

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o tematické strategii o znečišťování ovzduší

(2006/2060 (INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o tematické strategii o znečišťování ovzduší (KOM(2005)0446),

– s ohledem na šestý akční program Společenství pro životní prostředí (6. EAP)[1],

– s ohledem na Lisabonskou strategii (závěry Evropské rady v Barceloně z 15.–16. března 2002),

– s ohledem na sdělení Komise o programu Čisté ovzduší pro Evropu (CAFE): směrem k tematické strategii pro kvalitu ovzduší (KOM(2001)0245),

– s ohledem na hodnocení dopadu týkající se tematické strategie o znečišťování ovzduší a směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (SEK(2005)1133),

– s ohledem na zdravotní aspekty znečišťování ovzduší – závěry projektu WHO „Systematický přezkum zdravotních aspektů znečištění ovzduší“ v Evropě[2],

– s ohledem na studii Institutu pro evropskou politiku životního prostředí (IEEP)[3],

– s ohledem na návrh nové směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší a čistějším vzduchu pro Evropu předložený Komisí (KOM(2005)0447),

– s ohledem na rozsáhlý systém stávající legislativy EU, kterým se řídí kvalita vzduchu a znečišťování ovzduší, včetně rámcové směrnice o kvalitě ovzduší[4] a jejích dceřiných směrnic, tj. směrnice o národních emisních stropech[5], směrnice o velkých spalovacích závodech[6], směrnic, kterými se řídí emise z vozidel a kvalita paliva, směrnice o emisích těkavých organických sloučenin při používání organických rozpouštědel[7] a směrnice týkající se prevence a kontroly integrovaného znečištění[8],

– s ohledem na závěry Evropské rady pro životní prostředí ze dne 9. března 2006,

– s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0235/2006),

A. vzhledem k tomu, že znečištění ovzduší je významnou příčinou úmrtí a faktorem ovlivňujícím nemocnost v Evropě, který má za následek průměrné snížení očekávané délky života o více než osm měsíců na osobu; vzhledem k tomu, že děti, starší osoby, lidé trpící respiračními a kardiovaskulárními chorobami a osoby žijící ve vysoce exponovaných oblastech, jako jsou městské oblasti (velká města), a v blízkosti hlavních silnic, jsou zvláště vystaveni zdravotním rizikům,

B. vzhledem k tomu, že hlavním cílem tematické strategie o znečišťování ovzduší je vytvořit dlouhodobou integrovanou strategickou politiku pro boj se znečišťováním ovzduší, a dosáhnout tak cílů 6. EAP souvisejících s ochranou lidského zdraví a životního prostředí,

C. vzhledem k tomu, že v posledních desetiletích již bylo dosaženo významného pokroku při snižování emisí znečišťujících látek, které nejvíce ohrožují zdraví, do ovzduší,

D. vzhledem k tomu, že znečišťujícími látkami, které působí nejvíce zdravotních problémů, jsou jemné částice PM 2,5 a přízemní ozon,

E. vzhledem k tomu, že 55 % evropských ekosystémů je poškozeno znečištěním ovzduší,

F. vzhledem k tomu, že znečištění ovzduší se vyskytuje ve všech členských státech a že se jedná o přeshraniční záležitost, neboť částice a jiné znečišťující látky urazí i stovky kilometrů, a tudíž je třeba hledat řešení na evropské úrovni a zavést přísnější přeshraniční opatření; vzhledem k tomu, že tato skutečnost nezbavuje některé členské státy jejich konkrétní odpovědnosti za dodržování mezních hodnot pro kvalitu ovzduší,

G. vzhledem k tomu, že proti znečišťování ovzduší lze účinně bojovat pouze prostřednictvím koordinovaného souboru opatření, který spojuje opatření na evropské, národní a místní úrovni a který je v první řadě zaměřen na boj s emisemi znečišťujících látek přímo u jejich zdroje,

H. vzhledem k tomu, že článek 7 6. EAP uvádí, že jedním z cílů tohoto programu je dosáhnout „úrovně jakosti vzduchu, která nepředstavuje rizika pro lidské zdraví a pro životní prostředí, ani na ně nemá výrazně negativní dopad“,

I. vzhledem k tomu, že mezi klíčovými opatřeními uvedenými v článku 7 6. EAP je vytvoření tematické strategie o znečišťování ovzduší a přezkoumání a aktualizace norem týkajících se kvality ovzduší a národních emisních stropů za účelem dosažení dlouhodobého cíle nepřekračovat kritické zátěže a úrovně; vzhledem k tomu, že znečištění je komplexní problém, který může být vyřešen pouze prostřednictvím systematického přístupu, který bere v úvahu interakce,

J. vzhledem k tomu, že efektivní uplatňování stávající legislativy je klíčem k dosažení zlepšení kvality ovzduší v roce 2020, a vzhledem k tomu, že některá stávající legislativa stále ještě prochází procesem provádění,

K. vzhledem k tomu, že ambiciózních cílů v oblasti kvality ovzduší lze dosáhnout pouze tehdy, pokud bude stávající legislativa důsledně uplatňována ve všech členských státech a pokud se nové legislativní návrhy budou moci soustředit na omezování emisí vytvářených znečišťovateli,

L. vzhledem k tomu, že Komise předložila ve svém hodnocení dopadu tři scénáře (A, B a C), které odrážejí různou míru ambicí, a také scénář snížení emisí v mezích maximální technické proveditelnosti,

M. vzhledem k tomu, že hodnocení dopadu ukazuje, že většina evropských občanů upřednostňuje evropskou politiku zlepšení kvality ovzduší, která by měla ambice blížící se scénáři C, avšak Komise ve své strategii zvolila méně ambiciózní cíl, který lze označit jako A+,

N. vzhledem k tomu, že ve všech scénářích jsou náklady na omezení míry znečištění ovzduší nižší než finanční přínosy; vzhledem k tomu, že žádný ze scénářů neohrožuje celkovou konkurenceschopnost EU, a vzhledem k tomu, že ambiciózní scénář vede k vytváření nových pracovních míst,

O. vzhledem k tomu, že hodnocení dopadu Komise je důkladné a zohledňuje jak zlepšení právní úpravy, tak strategii udržitelného rozvoje; přesto existuje v systémovém přístupu v navrhované strategii a v související směrnici o kvalitě ovzduší závažná mezera, protože se například nepředpokládají žádná další omezení emisí CO₂, což bezpochyby vede k tomu, že se u strategie o znečišťování ovzduší nadhodnocují náklady a podhodnocují přínosy, neboť pokračující snižování emisí po roce 2012, kromě mnoha jiných účinků, které bude mít, přispěje ke zlepšení kvality ovzduší,

P. vzhledem k tomu, že hodnocení dopadu ukazuje, že optimální scénář, tj. scénář, kde se mezní náklady rovnají mezním přínosům, se nachází mezi scénáři B a C, nehledě na skutečnost, že peněžní vyčíslení poškozování ekosystémů, osevního materiálu a také některé nepříznivé účinky na zdraví nejsou zahrnuty do údajů o nákladech,

Q. vzhledem k tomu, že pracovní skupina CAFE pro PM (částice) konstatovala, že zdravotní rizika spojená s PM 2,5 existují při koncentracích pod 10 µg/m³ a že mezní hodnota by neměla překračovat 20 µg/m³,

R. vzhledem k tomu, že – jak poukázal IEEP – hodnota 25 µg/m³ PM 2,5, kterou navrhuje Komise, nevede k přísnějším požadavkům na PM pro členské státy, nýbrž jejich povinnosti spíše zmírňuje, neboť umožňuje výjimky,

S. vzhledem k tomu, že ze zlepšení kvality ovzduší má prospěch celá společnost, zatímco náklady vznikají konkrétním odvětvím; vzhledem k tomu, že je tudíž nezbytné nalézt způsob, jak tyto náklady pokrýt, když uplatňování zásady „znečišťovatel platí“ vede pro určité odvětví k nepřijatelným nákladům,

T. vzhledem k tomu, že ke zlepšení kvality ovzduší musejí přispívat všechna odvětví, přičemž zvláštní důraz je kladen na ta odvětví, která dosud k udržování čistoty vzduchu přispívala nedostatečně,

U. vzhledem k tomu, že ustanovení týkající se vnitřního trhu podnítí dosažení cílů a mezních hodnot v oblasti životního prostředí v EU, pokud se budou cíle v různých členských zemích implementovat stejnou měrou,

V. vzhledem k tomu, že mnoho členských států nesplňuje mezní hodnoty, které stanoví stávající legislativa v oblasti kvality ovzduší, přičemž nejvíce problémů se objevuje v Nizozemsku, Belgii, Německu, severní Itálii, Polsku a ve velkých městech; vzhledem k tomu, že dosud přijatá opatření zaměřená na zdroje znečištění jsou pro splnění mezních hodnot nedostatečná,

X. vzhledem k tomu, že nedodržení mezních hodnot není vždy způsobeno nedostatečnými opatřeními přijatými členskými státy, ale někdy je také způsobeno nedostatečnými odpovídajícími opatřeními Společenství,

Y. vzhledem k tomu, že je třeba, aby existovala strategie, která bude obsahovat ambiciózní cíle, jež se promítnou do ambiciózní legislativy o kvalitě ovzduší, spolu s opatřeními zaměřenými na zdroje znečištění, a která členským státům umožní, aby splňovaly normy kvality ovzduší, a zároveň poskytne více času členským státům, které přijaly všechna náležitá opatření, a přesto stále čelí problémům se splňováním mezních hodnot,

Z. vzhledem k tomu, že k zajištění dosažení cílů v oblasti zdraví a životního prostředí je třeba doplnit směrnici o národních emisních stropech souborem opatření pro snížení emisí na místní úrovni, na vnitrostátní úrovni, na úrovni Společenství a na mezinárodní úrovni,

Znečištění ovzduší je třeba řešit stanovením správné míry ambicí

1. vítá tematickou strategii Komise o znečišťování ovzduší, jež zdůrazňuje skutečnost, že znečištění ovzduší představuje závažný problém pro zdraví a životní prostředí;

2. konstatuje se znepokojením, že tematická strategie o znečišťování ovzduší neukazuje, jak lze dosáhnout cílů 6. EAP; proto vyzývá Komisi, aby s ohledem na naplnění těchto cílů usilovala při snižování znečištění ovzduší do roku 2020 o podstatně vyšší úroveň ambicí;

3. s politováním konstatuje, že tato strategie nezahrnuje žádné právní požadavky na snížení emisí částic, jak doporučuje Evropská agentura pro životní prostředí, ale jednoduše se omezuje na navrhování indikativních cílů;

4. žádá, aby byla předložena strategie, která bude obsahovat ambicióznější cíle snížení emisí, jež budou u VOC (těkavých organických sloučenin), PM 2,5 a NO_X odpovídat scénáři C, neboť to povede k větším přínosům pokud jde o zdraví a zaměstnanost, přičemž zůstane zachován vyvážený poměr mezi náklady a přínosy; žádá o snížení uvedené v této tabulce:

	2020 podle stávajících právních předpisů	2020 podle TSAP[9]	2020 podle cílů EP a příslušného scénáře
SO₂	68 %	82 %	82 % (B)
NO_X	49 %	60 %	65 % (C)
VOC	45 %	51 %	55 % (C)
NH₃	4 %	27 %	27 % (A+)
PM 2,5	45 %	59 %	61 % (C)
celkové náklady (za rok)		o 7 100 milionů EUR více	o +/– 11 000 milionů EUR více

5. vyzývá Komisi, aby aktualizovala vstupní údaje používané pro model integrovaného hodnocení tak, aby se počítalo se strukturálními opatřeními, aby vzala plně v úvahu potenciál ke snížení emisí z mezinárodní lodní dopravy, aby do tzv. základního scénáře začlenila veškerou příslušnou stávající legislativu a aby použila energetický scénář, který je v souladu s ambiciózní politikou EU v oblasti klimatu, dříve než použije model pro přípravu revize směrnice o národních emisních stropech; je přesvědčen o tom, že aktualizací vstupních údajů použitých k analýze provedené tímto způsobem společně se začleněním dodatečných netechnických strukturálních opatření ke snížení emisí, by se zásadně snížily odhadované náklady na dosažení daných prozatímních cílů a podstatně zvýšil potenciál pro snížení emisí;

6. dává přednost tomu, aby byla v roce 2010 zavedena roční mezní hodnota 30 µg/m³ pro PM 10, a podporuje návrh Komise na zavedení omezení koncentrace pro PM 2,5, neboť složka PM 2,5 je v rámci PM 10 nejvíce zdravotně škodlivá; dává přednost tomu, aby pro PM 2,5 byla v roce 2010 zavedena cílová hodnota 20 µg/m³, jež se v roce 2015 stane hodnotou limitní, a pro PM 2,5 dlouhodobá cílová hodnota 10 µg/m³, v souladu s doporučením WHO; souhlasí s tím, že by mělo být možné poskytnout členským státům, které mohou prokázat, že přijaly všechna praktická opatření, více času na to, aby dosáhly této mezní hodnoty;

7. přimlouvá se za větší jednotnost metod měření a výpočtu používaných různými členskými státy pro koncentrace jemných prachových částic; zastává kromě jiného názor, že by se měly řádně používat opravné koeficienty;

8. je přesvědčen, že navrhovaných snížení znečištění lze dosáhnout pouze tehdy, pokud EU posílí svoji legislativu týkající se emisí, a vyzývá k přijetí ambiciózních mezních hodnot, které jsou závazné ve větším rozsahu;

9. podporuje návrh Komise, aby byl v roce 2020 zaveden cíl snížení expozice pro PM 2,5 o 20 % ve srovnání s průměrným indexem expozice v roce 2010; vyzývá však k diferenciaci cílů snížení tak, aby se zohledňovaly odlišné výchozí úrovně jednotlivých členských států a opatření, která již byla přijata, se zvláštním přihlédnutím k většímu potenciálu ke snížení těch států, ve kterých je výchozí míra expozice vysoká;

10. žádá, aby byla v případě vysoké míry smogu zavedena smogová varování a aby byli lidé vybízeni k tomu, aby v těchto dnech nepoužívali otevřené ohně a omezovali používání automobilů;

11. je přesvědčen, že navrhovaných snížení může být dosaženo pouze tehdy, pokud EU posílí svou legislativu týkající se emisí; poukazuje na to, že se znečištěním ovzduší se lze vypořádat jen tehdy, propojí-li se ambiciózní mezní hodnoty s ambiciózní politikou v oblasti emisí;

Opatření pro jednotlivá odvětví

12. vyzývá Komisi a členské státy, aby co nejdříve přijaly nezbytná opatření vedoucí ke snížení emisí v jednotlivých odvětvích, které přispívají ke znečištění ovzduší, přičemž zvláštní prioritu by v této souvislosti měly přiřadit těm odvětvím, která nebyla dříve regulována a v nichž lze dalšího snižování emisí dosáhnout s nižšími náklady;

13. vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila návrh na přezkum směrnice o národních emisních stropech (NECD) a na její přepracování do podoby souměřitelné s mírou ambice prosazované Parlamentem;

14. vyzývá Komisi a členské sáty, aby urychleně přijaly opatření na snížení emisí způsobených lodní dopravou, a vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na

– stanovení norem pro emise NO_X pro lodě používající přístavy v EU;

– označení Středozemního moře a severovýchodního Atlantiku za oblasti s kontrolovanými emisemi síry (SECA) na základě úmluvy MARPOL;

– snížení maximálního povoleného obsahu síry v palivech pro námořní plavidla, která se používají v SECA, a paliva, která používají plavidla pro dopravu osob, z 1,5 % na 0,5 %;

– zavedení finančních nástrojů, jako jsou daně nebo poplatky z emisí SO₂ a NO_Xprodukovaných loděmi;

– podporu zavedení diferencovaných přístavních poplatků a poplatků za plavební dráhy, které zvýhodní plavidla s nízkými emisemi SO₂ a NO_X;

– podporu využívání nábřežních dodávek elektřiny loděmi během jejich kotvení v přístavu;

– směrnici EU o kvalitě paliv pro námořní plavidla;

dále vyzývá Komisi, aby navrhla koordinované kroky k zajištění rovných podmínek a aby trvala na provedení příslušných kroků v rámci Mezinárodní námořní organizace; je přesvědčen, že je zapotřebí lepší rovnováhy mezi náklady na snížení emisí z lodí a emisí z pozemních zdrojů;

15. konstatuje, že navzdory tomu, že zemědělství představuje jeden z hlavních zdrojů znečištění ovzduší způsobeného amoniakem, existují v tomto odvětví jen malé povinnosti snížení emisí; vítá zavedení zásady „podmíněnosti“ zemědělské pomoci po nejnovější reformě SZP, jež by měla přispět k význačnému snížení emisí látek poškozujících životní prostředí; vyzývá členské státy, aby bojovaly proti znečišťování ovzduší spojenému s chovem dobytka, zvláště s intenzivním chovem, s používáním hnojiv a zařízeními na vytápění skleníků a aby využívaly zemědělské dotace k řešení problému amoniaku; v souvislosti s revizí SZP žádá o aktualizaci cílů pro snížení emisí amoniaku; vyzývá Komisi, aby do směrnice IPPC začlenila intenzivní zemědělství, a dále vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily opatření na podporu rozvoje ekologického zemědělství a integrovaného zemědělství v rámci politiky rozvoje venkova;

16. konstatuje, že zemědělská činnost závažně přispívá k emisím amoniaku; souhlasí s Komisí, že tyto emise je třeba snížit; vyzývá Komisi, aby urychleně přišla s konkrétními návrhy na snížení emisí amoniaku v zemědělství; a vyzývá Komisi, aby dotace SZP provázala s přísnými požadavky na opatření pro boj proti emisím amoniaku ze zemědělské činnosti;

17. konstatuje, že náklady na snížení emisí NH₃ se obecně zdají být nadhodnoceny, například projekce návrhu reformy SZP, které předložila Evropská agentura pro životní prostředí, předpokládají nižší počty hospodářských zvířat než základní projekce CAFE, což by – pokud by byly tyto projekce přesnější – rovněž znamenalo nižší odhadované náklady na snížení emisí amoniaku;

18. vyzývá Komisi, aby vyhodnotila křížové efekty příslušných směrnic v oblasti životního prostředí, jako je směrnice o nitrátech, směrnice o hodnocení dopadu na životní prostředí a rámcová směrnice o vodě; upozorňuje v tomto ohledu zejména na pobídku k používání minerálních průmyslových hnojiv (která byla identifikována jako hlavní zdroj emisí amoniaku v zemědělském odvětví) namísto živočišných hnojiv, jež je důsledkem směrnice o nitrátech;

19. vyzývá Komisi, aby urychleně předložila návrh opatření na snížení emisí pocházejících z průmyslových zdrojů, včetně revize směrnice IPPC, která by měla efektivněji odměňovat inovace a zahrnovat malá spalovací zařízení pod 50 MWh;

20. žádá Komisi, aby urychleně předložila návrh opatření na snížení emisí pocházejících z domácností, včetně standardů pro vytápění; vybízí členské státy, aby zavedly opatření a programy na snížení emisí pocházejících z domácností, např. z krbů a kamen;

21. naléhá na Komisi, aby v roce 2006 předložila návrh budoucích norem Euro 6 pro osobní automobily s dalším snížením normy NO_X na 80 mg/km pro osobní a dodávkové vozy s dieselovým motorem od roku 2011 a také aby naznačila vývoj norem Euro VII pro těžká nákladní vozidla; naléhá na Komisi, aby zavedla normy Euro VI pro těžká nákladní vozidla nejpozději do roku 2012, které budou srovnatelné s normami platnými ve Spojených státech, aby se tak dosáhlo cílů v oblasti kvality ovzduší; vybízí členské státy, aby přijaly nezbytná opatření k postupnému vyřazení starších znečišťujících vozidel nebo aby případně poskytly pobídky pro jejich dovybavení; vyzývá Komisi, členské státy a odvětví dopravy, aby se zapojily do zásadní diskuse o udržitelné mobilitě ve 21. století;

22. vybízí státní, regionální a místní úřady, aby přezkoumaly systémy místní dopravy a nalezly inovativní řešení pro minimalizaci používání aut ve vnitřních částech měst; je přesvědčen, že poplatky za vjezd do vymezeného obvodu centra města přinášejí hospodářské výhody a výhody v oblasti životního prostředí a že zřizování environmentálních zón, které odradí více znečišťující automobily od jízdy do vnitřních částí měst, představuje významnou pobídku pro modernizaci vozového parku; zdůrazňuje, že místní vlády mohou poskytovat významné pobídky pro inovace pomocí nákupu čistých automobilů (EEV, Euro 6 a VI) do veřejných a částečně veřejných vozových parků a přijetím opatření na podporu zaměstnanců, kteří používají udržitelnější způsoby dopravy;

23. konstatuje, že neexistuje vazba mezi rozvojem a využíváním zdrojů alternativní energie a snižováním znečištění ovzduší a dále že nedochází ke zdůrazňování potřeby rozšíření veřejné dopravy a využívání alternativních zdrojů energie na základě strategického plánování;

24. vyzývá Komisi, aby předložila návrhy opatření na řešení znečištění ovzduší, která v souladu s čl. 95 odst. 3 Smlouvy o ES zajistí vysokou míru ochrany životního prostředí; vyzývá Komisi, aby povolila výjimky z ustanovení o vnitřním trhu pro ty členské státy, které chtějí přijmout opatření, jež jdou dále než stávající standardy EU; je přesvědčen, že členské státy, které uplatňují přísnější standardy, poskytují významnou pobídku pro inovace;

Zlepšení tvorby právních předpisů

25. vyzývá Komisi a Radu, aby s Parlamentem uzavřely interinstitucionální dohodu, ve které tyto tři orgány vyjádří svou podporu cílům kvality ovzduší uvedeným v této strategii a podobně ambiciózní revizi směrnice o národních emisních stropech; je třeba, aby tato dohoda obsahovala podrobný seznam opatření EU sloužících k zajištění včasného dosažení emisních cílů tematické strategie, včetně opatření uvedených výše v bodech 13 až 24; tento seznam by měl být v souladu s ostatními politikami Společenství, včetně akčního plánu pro klima; je přesvědčen, že by tato dohoda přispěla ke zvýšení odpovědnosti, a tudíž i ke „zlepšení tvorby právních předpisů“;

26. vyzývá Komisi, aby v roce 2012 přezkoumala pokrok učiněný při dosahování cílů této strategie a v jednotlivých odvětvích vyhodnotila potenciál pro další nákladově efektivní snižování;

o o

27. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

[1] Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1.
[2] (http://www.euro.who.int/document/E83080.pdf)
[3] http://www.europarl.eu.int/comparl/envi/default_en.htm
[4] Směrnice 96/62/ES (Úř. věst. L 296, 21.11.1996, s. 55).
[5] Směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 309, 27.11.2001, s. 22).
[6] Směrnice 2001/80/ES (Úř. věst. L 309, 27.11.2001, s. 1).
[7] Směrnice 1999/13/ES (Úř. věst. L 85, 29.3.1999, s. 1).
[8] Směrnice 96/61/ES (Úř. věst. L 257, 10.10.1996, s. 26).
[9] Tematická strategie o znečišťování ovzduší.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Čisté ovzduší je pro lidské zdraví nezbytné. Znečištěné ovzduší lidské zdraví významně poškozuje. V Evropě stojí znečištěné ovzduší 3,6 milionu roků lidského života – což je, vyjádřeno jinak, 360 000 lidí, kteří zemřou o 10 let dříve. Vedle obětí na životech má znečištěné ovzduší také za následek vznik různých onemocnění nebo zhoršené fungování plic. Zdravotní problémy se však nedotýkají každého stejně; nejhůře jsou poškozováni především děti, staří lidé, lidé trpící plicními chorobami a lidé, kteří bydlí v městských oblastech nebo v blízkosti hlavních silnic. Znečištěné ovzduší také poškozuje přirozené životní prostředí. Podle odhadů poškozuje znečištěné ovzduší 55% evropských ekosystémů. Důsledkem je acidifikace lesů, eutrofizace a ztráta biologické rozmanitosti. Mezi látky, které tyto problémy způsobují, patří především oxidy dusíku, oxid siřičitý, amoniak a také ozon. Znečištěné ovzduší také negativně působí na budovy.

Znečištěné ovzduší představuje přeshraniční problém. Znečišťující látky mají schopnost šířit se do vzdáleností stovek, dokonce až tisíců kilometrů. Země jako například Spojené království produkuje významný objem emisí, které ji však relativně málo zatěžují. Díky častým západním větrům jsou těmito emisemi významně zatíženy další členské státy. Nizozemsko „importuje“ velký objem znečištěného vzduchu z Belgie, Německa a Spojeného království, avšak „exportuje“ třikrát větší objem znečištěného vzduchu, než importuje. Skandinávské země importují relativně velký objem znečištěného vzduchu.

Stávající politika

Kvalita ovzduší se za posledních 30 let podstatně zlepšila, do jisté míry také díky legislativě EU. Byly stanoveny normy kvality ovzduší, v důsledku kterých došlo ke značnému snížení emisí mnoha znečišťujících látek. Jsou v platnosti evropské směrnice, které se vztahují na emise přímo u zdroje jako například u velkých spalovacích zařízení nebo osobních automobilů a těžkých vozidel. Dodržování norem kvality však nepředstavuje jednoznačný úspěch: především oblasti městských aglomerací se stále ještě potýkají se značnými problémy. Z analýzy Evropské agentury pro životní prostředí vyplývá, že více než 50 % obyvatel evropských měst je více než 35krát ročně vystaveno koncentracím, které překračují hodnoty denního limitu (Stav a výhled 2005, s. 268). Špatných zpráv je však více: ani stávající pravidla nejdou bohužel dostatečně daleko, aby tento problém řešila a aby mohlo být dosaženo cílů formulovaných v šestém akčním programu pro životní prostředí (EAP), který spočívá v dosažení: „úrovně jakosti vzduchu, která nepředstavuje rizika pro lidské zdraví a pro životní prostředí, ani na ně nemá výrazně negativní dopad“. Je tedy potřeba vytvořit přesvědčivou strategii. Takovou strategii, která by akcentovala zdraví a která by současně řešila problém nedostatků ve stávající politice a problémy s dodržováním právních předpisů.

Tematická strategie

Tematická strategie je založena na rozsáhlém hodnocení dopadu. Výchozím bodem této strategie jsou tři scénáře (A, B a C) a Maximálně technicky proveditelný scénář (MTFR). Následují příslušné poznámky k hodnocení dopadu:

* Veškeré scénáře včetně MTFR jsou nákladově efektivní. To znamená, že přínosy pro lidské zdraví jsou větší než náklady.

* Pokud jde o dopad jednotlivých scénářů na zaměstnanost a konkurenceschopnost, jsou všechny scénáře více méně neutrální. Je však třeba poznamenat, že v případě scénáře C by došlo k nárůstu pracovních příležitostí ve všech odvětvích vyjma zemědělství. Značnou ztrátu pracovních míst v zemědělství (73 000) by však do značné míry vyvážil nárůst v ostatních odvětvích.

* Náklady na realizaci jednotlivých scénářů jsou podle některých podceňovány. Především automobilový průmysl trvá na tom, že náklady budou ve skutečnosti ještě vyšší. Na druhou stranu může dojít ke snížení nákladů na snižování emisí na pevnině, pokud ke snížení emisí dojde také v odvětví lodní dopravy (což nebylo zahrnuto do výpočtu nákladů). Navíc náklady mohou ještě dále klesat, jelikož opatření, která je nutno přijmout, aby byly splněny závazky z Kjóta (které je ještě nutno stanovit), dosud nebyla zohledněna.

* Odhady výhod jsou nižší, jelikož se bere v potaz pouze lidské zdraví, a navíc je v Evropě hodnota lidského života mnohem nižší než ve výpočtech používaných v USA. Tyto výpočty nezohledňují ani přínosy pro životní prostředí, snížený výskyt škod na zemědělských plodinách (odhadováno na 0,3 miliardy EUR ročně) a snížený výskyt škod na budovách. Z toho důvodu je poměr nákladů a přínosů ve skutečnosti výrazně příznivější.

* Důležité jsou pochopitelně také marginální náklady a marginální přínosy. Podle hodnocení dopadu se optimální scénář nachází mezi scénáři B a C a je založen na nízkém odhadu přínosů pro lidské zdraví.

* IEEP zhodnotil hodnocení dopadu a došel k závěru, že čísla a odhady jsou spolehlivé.

Úvahy

Ambice, kterou Evropská komise formulovala, se nachází mezi scénáři A a B. Celkové náklady na scénář A+ obnáší až 7,1 miliardy EUR. Přínosy činí 42 miliard EUR. Zvolený scénář by neznamenal ztrátu pracovních příležitostí, ani by neměl negativní dopad na konkurenceschopnost Evropy ve světě.

Vaše zpravodajka je po konzultacích ohledně hodnocení dopadu a na základě doporučení ze strany odborníků v oblasti lidského zdraví toho názoru, že prosazovaná míra ambicí by měla být vyšší. Tematická strategie o znečišťování ovzduší se příliš jednostranně zaměřuje na náklady a naopak příliš málo na přínosy pro lidské zdraví nebo na příležitosti, které by mohly nabídnout ambicióznější přístup. Na základě Lisabonské strategie a přání EU stát se nejvíce konkurenceschopnou ekonomikou na světě by bylo přinejmenším vhodné uplatňovat normy kvality ovzduší platné na území USA. V případě „jemných částic“ (PM_2,5) platí v USA mezní hodnota koncentrace 15 mg, avšak je třeba poznamenat, že americká norma je založena na výsledcích měření prováděného v průběhu tříletého období a že měření není vždy soustředěno na skutečně ožehavé oblasti.

Z posouzení dopadů vyplývá, že pokud bude vybrán ambiciózní scénář a EU jasně zvolí lidské zdraví, bude dostatek šancí na nové pracovní příležitosti. Kvalita ovzduší představuje problém ve všech velkých městech na světě. Technologie a inovace vyvíjené v Evropě mají možnost uspět i v jiných částech světa.

Strategie: ambiciózní, ale s důrazem na požadavky realizace

Vaše zpravodajka by ráda rychle zaznamenala lepší výsledky v boji se znečištěným ovzduším. Z toho důvodu byl pro PM_2,5, VOC a NO_X vybrán scénář C. V případě amoniaku je vaše zpravodajka pro scénář A+ a v případě SO₂ pro scénář B. Návrhy vaší zpravodajky by stály přibližně 11 miliard EUR ročně, což je více než 7,1 miliard EUR ročně navrhovaných Komisí. Následují argumenty na podporu výběru scénáře C–:

* Větší přínos pro lidské zdraví než v případě scénáře A+, jelikož právě PM_2,5, VOC a NO_X způsobují největší poškození zdraví.

* Scénář C– je plně nákladově efektivní, avšak celkové náklady, které činí 11 miliard EUR ročně, jsou značně nižší, než v případě scénáře C (14,9 miliard EUR).

* Příznivý rozvoj co se týče zaměstnanosti a potenciálu pro inovace. Scénář C– povede k nárůstu pracovních míst o více než 40 000, neboť ztráta pracovních míst v zemědělském odvětví bude omezená a v ostatních odvětvích naopak vznikne mnoho pracovních příležitostí.

Vaše zpravodajka se v případě amoniaku, stejně jako Komise, rozhodla pro scénář A+ a v případě SO₂ pro scénář B, a to z následujících důvodů:

* Zvýšení nákladů spojené s přechodem na scénář C je v případě amoniaku příliš vysoké.

* Dosud nebyla zohledněna reforma zemědělské politiky, jejíž dopad tedy ještě není zřejmý. Z toho důvodu vaše zpravodajka vyzývá k revizi a ambicióznějšímu přístupu v případě amoniaku, až začne reforma SZP nabývat konkrétnější podoby.

* Amoniak se na tvorbě sekundárních jemných částic podílí pouze zanedbatelně a celkové náklady na regulaci primárních a sekundárních jemných částic na základě míry ambicí C a v případě amoniaku na základě A+ jsou přibližně stejně vysoké, jako kdyby byl pro amoniak vybrán scénář C.

* Pro SO₂ je přijatelný scénář B, jelikož scénář C by znamenal relativně malé zvýšení přínosů pro lidské zdraví.

Vaše zpravodajka si přirozeně uvědomuje, že cíle, které zde byly stanoveny, jsou ambiciózní a nesnadno dosažitelné. Některé členské státy mají již v současné době problémy se stávajícími cíly. Z toho důvodu se vaše zpravodajka zasazuje o dočasnou výjimku pro členské státy, které mohou prokázat, že podnikly veškeré možné kroky k dosažení limitních hodnot uvedených v této tematické strategii, avšak přesto nejsou schopny normy splňovat. To také poskytne pobídku ke včasnému a úplnému dodržování mezních hodnot. Skutečnost, že se stále čeká na vhodná opatření na evropské úrovni zaměřená na zdroje, je přirozeně překážkou pro členské státy, které tyto cíle musejí dodržovat. Úkolem Komise je tedy neodkladně předložit vhodná opatření zaměřená na zdroje a úkolem Rady a Parlamentu je tato opatření neodkladně přijmout. Jakákoli prodleva v tomto postupu by znamenala zdržení náležité ochrany zdraví občanů a životního prostředí.

Vaše zpravodajka si také uvědomuje, že náklady nejsou ve společnosti rozděleny stejně jako přínosy. V podstatě je třeba uplatňovat zásadu „znečišťovatel platí“. Ve většině případů jsou producenti schopni přesunout vyšší náklady na spotřebitele. V některých případech je to však mnohem složitější, jelikož konkurenti ze zemí mimo EU nemají nutně stejné náklady. Z toho důvodu žádá zpravodajka od Komise posouzení možností financování v případech, kdy náklady nelze přesunout na spotřebitele a kdy jsou náklady pro znečišťovatele neúnosné. V této souvislosti by vaše zpravodajka chtěla poukázat na skutečnost, že strukturální fondy a zemědělské fondy EZOZF nabízejí možnosti podpory. Členské státy mohou využívat tato opatření na spolufinancování (například čističky vzduchu v odvětví živočišné výroby). Vedle toho mohou členské státy za určitých podmínek udělit podnikům státní podporu.

Opatření

K realizaci cílů vymezených touto strategií je v různých odvětvích třeba přijmout celou řadu opatření. V této souvislosti sehrávají svou roli Komise (v oblasti opatření zaměřených na zdroje v odvětví dopravy, na malá spalovací zařízení a tepelné systémy), členské státy (v oblasti čističek vzduchu v zemědělství a lodní dopravě) a decentralizované orgány (v oblasti plánů mobility, ožehavých oblastí, smogových situací).

Závěrem: zlepšení právní úpravy a lepší regulace

Je správné, že Evropská unie tvrdě pracuje na zajištění „zlepšení právní úpravy“, neboť v oblasti tvorby právních předpisů je hodně co zlepšovat. Tematická strategie s doprovodnou směrnicí o jakosti ovzduší jsou příklady „zlepšení právní úpravy“. Vaše zpravodajka vyslechla představitele vnitrostátních i místních orgánů, podniků a nevládních organizací. Z mnoha rozhovorů vyplynula existence určitého roztrpčení spojeného se způsobem, jakým v Evropě vznikají právní předpisy. Neschopnost uplatňovat vhodné předpisy v praxi a nejistota spojená se střednědobým horizontem představují neustále se opakující oblasti stížnosti. Výčet možných opatření v této strategii tuto nejistotu neodstraňuje. Komunikaci s občany, podniky a nižšími orgány (které musejí uplatňovat značnou část opatření) by prospělo, kdyby Komise, Rada a Parlament jasně uvedly, jakou míru ambicí budou prosazovat v otázce kvality ovzduší a jaká opatření zaměřená na zdroje je možno očekávat a kdy. Z toho důvodu se vaše zpravodajka zasazuje o interinstitucionální dohodu, ve které by Komise, Rada a Parlament vymezily své odpovědnosti a závazky. Taková dohoda by přispěla ke „zlepšení právní úpravy“ a zároveň by podpořila demokratický proces.

POSTUP

Název	Tematická strategie o znečišťování ovzduší
Číslo postupu	2006/2060(INI)
Příslušný výbor Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno udělení svolení	ENVI 16.3.2006
Výbory požádané o stanovisko Datum oznámení na zasedání	AGRI 16.3.2006		REGI 16.3.2006	TRAN 16.3.2006	ITRE 16.3.2006
Nezaujatá stanoviska Datum rozhodnutí	AGRI 21.3.2006		REGI 21.3.2006	TRAN 11.10.2005	ITRE 21.2.2006
Užší spolupráce Datum oznámení na zasedání
Zpravodajka Datum jmenování	Dorette Corbey 29.11.2005
Předchozí zpravodaj(ové)
Projednání ve výboru	24.4.2006
Datum přijetí	21.6.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+ - 0	45 0 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Adamos Adamou, Margrete Auken, Johannes Blokland, Frieda Brepoels, Dorette Corbey, Chris Davies, Bairbre de Brún, Avril Doyle, Edite Estrela, Jill Evans, Anne Ferreira, Karl-Heinz Florenz, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Rebecca Harms, Satu Hassi, Gyula Hegyi, Mary Honeyball, Dan Jørgensen, Eija-Riitta Korhola, Holger Krahmer, Urszula Krupa, Aldis Kušķis, Peter Liese, Marios Matsakis, Roberto Musacchio, Riitta Myller, Dimitrios Papadimoulis, Vittorio Prodi, Frédérique Ries, Guido Sacconi, Richard Seeber, Kathy Sinnott, Bogusław Sonik, Antonios Trakatellis, Thomas Ulmer, Anja Weisgerber, Åsa Westlund, Anders Wijkman
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Alfonso Andria, Giuseppe Castiglione, Henrik Lax, Ria Oomen-Ruijten, Andres Tarand
Náhradník (čl. 178 odst. 2) přítomný při závěrečném hlasování	Sepp Kusstatscher
Datum předložení	30.6.2006
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

Právní upozornění - Ochrana soukromí