ZPRÁVA o Bílé knize Komise o službách obecného zájmu

14. 9. 2006 - (2006/2101(INI))

Hospodářský a měnový výbor
Zpravodaj: Bernhard Rapkay
Navrhovatel(*):
József Szájer, Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
(*) Užší spolupráce mezi výbory – článek 47 jednacího řádu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o Bílé knize Komise o službách obecného zájmu

(2006/2101(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise pod názvem „Bílá kniha o službách obecného zájmu“ (KOM(2004)0374),

–   s ohledem na sdělení Komise pod názvem „Provádění lisabonského programu Společenství – Sociální služby obecného zájmu v Evropské unii“ (KOM(2006)0177),

–   s ohledem na rozhodnutí Komise 2005/842/ES ze dne 28. listopadu 2005 o použití čl. 86 odst. 2 Smlouvy na státní podporu v podobě náhrady za poskytování veřejných služeb pro určité podniky pověřené prováděním služeb obecného hospodářského zájmu[1],

–   s ohledem na článek 36 Listiny základních práv Evropské unie, který se týká přístupu ke službám obecného hospodářského zájmu,

–   s ohledem na články 2, 5, 16, 73, 86, 87, 88 a 295 Smlouvy o ES,

–   s ohledem na svá předchozí usnesení ke službám obecného zájmu, zejména na své usnesení ze dne 13. listopadu 2001 ke sdělení Komise „Služby obecného zájmu v Evropě“[2] a své usnesení ze dne 14. ledna 2004 k Zelené knize Komise o službách obecného zájmu[3] a své usnesení ze dne 22. února 2005 o státní podpoře formou vyrovnání za veřejné služby[4],

–   s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 16. února 2006 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o službách na vnitřním trhu[5],

–   s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady v Lisabonu ve dnech 15. a 16. března 2000, v Nice ve dnech 7., 8. a 9. prosince 2000, v Laekenu ve dnech 14. a 15. prosince 2001 a v Barceloně ve dnech 15. a 16. března 2002 ke službám obecného zájmu,

–   s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropských společenství v oblasti služeb obecného zájmu, zejména rozsudek v případu „Teckal“ ze dne 18. listopadu 1999[6] rozsudek v případu „Chronopost“ ze dne 3. července 2003[7], rozsudek v případu „Altmark“ ze dne 24. července 2003[8], rozsudek v případu „Enirisorse“ ze dne 27. listopadu 2003, rozsudek v případu „Město Halle“ ze dne 11. ledna 2005[9], rozsudek ze dne 13. ledna 2005[10], rozsudek v případu „Corbeau“ ze dne 19. května 1993 (věc C-320/92) a rozsudek v případu „Almelo“ ze dne 27. dubna 1994 (věc C-393/92),

–   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro právní záležitosti, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro regionální rozvoj (A6‑0275/2006),

A.  vzhledem k tomu, že Smlouvy zakládají otevřené sociální tržní hospodářství a vzhledem k tomu, že mezi jiným jsou v tomto kontextu důležitým základem následující zásady:

– solidarita, která sdružuje a spočívá na cílech sociální, hospodářské a územní soudržnosti a udržitelného rozvoje,

– spolupráce, která má umožnit realizaci transnacionálních a evropských snah obsažených ve smlouvách a programech,

– otevřené hranice a vnitřní trh s volným pohybem osob, zboží, služeb a kapitálu, s cílem integrovat hospodářství a společnosti a zlepšit blahobyt a sociální jistoty evropských občanů,

– hospodářská soutěž, která má umožnit dokončení vnitřního trhu na základě pravidel sociálního tržního hospodářství a je upravována pomocí soutěžního práva, které je základní oblastí demokratického práva, jež má především zabránit monopolům a hospodářským silám ve zneužití moci a zajistit inovaci, vysokou kvalitu za přijatelné ceny, rozmanitost nabídky pro spotřebitele a právní ochranu spotřebitelů,

– subsidiarita, která se zakládá na článku 5 Smlouvy o ES, aby byla respektována pluralita členských států a odlišnost tradic v EU a aby činnost EU byla maximálně účinná a blízká občanům v případě, a to pouze v případě, že tím bude dosaženo lepších výsledků než činností na národní nebo subnárodní úrovni,

– proporcionalita, podle níž činnost Společenství nesmí překročit meze toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Smlouvy,

– demokracie, jejíž všeobecné volební právo je zdrojem oprávnění vnitrostátních a místních veřejných orgánů určovat a organizovat cíle, provozování a financování služeb obecného zájmu,

B.   vzhledem k tomu, že služby obecného zájmu nejsou jenom významnou částí sociální a hospodářské soudržnosti, ale také podstatně přispívají ke konkurenceschopnosti evropského hospodářství,

C.  vzhledem k tomu, že hospodářská soutěž, jež má umožnit dokončení vnitřního trhu EU založeného na pravidlech sociálního tržního hospodářství a má být řízena soutěžním právem, představuje podstatné demokratické právo, jež má omezit nejen moc byrokracie, ale také především hospodářské zneužití moci a zajistit právní ochranu spotřebitele,

D.  vzhledem k tomu, že judikatura Soudního dvora Evropských společenství je nyní rozsáhlá, průběžně se rozvíjí a zabývá se různými aspekty služeb obecného zájmu, včetně státní podpory, rovného přístupu a/nebo distorze hospodářské soutěže,

E.   vzhledem k vývoji případů, které byly předloženy Soudnímu dvoru v souvislosti se slučitelností služeb obecného zájmu s pravidly vnitřního trhu a evropskými pravidly hospodářské soutěže, a vzhledem k potřebě na tuto situaci reagovat objasněním pozitivního evropského práva v této oblasti,

F.   vzhledem k tomu, že vývoj trhu a způsoby, jakými se společnosti organizují, podléhají dynamickému vývoji, který je v různých členských státech odlišný, by použití přísných pravidel a definicí vytvořilo překážku při dosahování optimálních hospodářských a sociálních výsledků,

G.  vzhledem k tomu, že nelze služby obecného zájmu definovat jednotně v sociálním a hospodářském prostředí tak různorodém, jaké je v EU,

H.  vzhledem k tomu, že dostupnost efektivních služeb obecného zájmu je pevnou součástí hospodářského, společenského a sociálního systému všech členských států a že jsou v každém členském státě jinak významné, a že cíl úspěšného dokončení vnitřního trhu by měl členským státům umožnit zavedení výkonných a účinných služeb obecného zájmu, při úplném respektování zájmů občana v jeho dvojité úloze spotřebitele služeb a plátce daně i povinností členských států a bez zasahování do svobody místních a regionálních orgánů stanovit a provést vlastní priority, pokud jde o kvalitu, četnost, finanční dostupnost a přístupnost těchto služeb,

I.    vzhledem v tomu, že služby obecného zájmu a služby obecného hospodářského zájmu by měly být poskytovány ve všech částech EU stejně, a vzhledem k tomu, že cílem hospodářské a sociální soudržnosti je zmenšení rozdílů v úrovni vývoje různých regionů a prosazování všeobecně harmonického rozvoje EU, zvláště v nových členských státech,

J.   vzhledem k tomu, že se zřetelem na zásadu subsidiarity čl. 5 odst. 2 Smlouvy o ES je úkolem členských států a jejich regionálních a/nebo místních orgánů definovat služby obecného zájmu, určit, kterých služeb by se to mělo týkat a jak jsou organizovány, financovány, dodávány, oceňovány a kontrolovány, a to by mělo být respektováno při navrhování dalších právních předpisů,

K. vzhledem k tomu, se zřetelem na slučitelnost předpisů o vnitřním trhu a hospodářské soutěži s řádným fungováním služeb obecného zájmu musí vzniknout právní jistota, aby příslušné národní, regionální a místní orgány získaly potřebný prostor pro rozhodování a zamezilo se konfliktům a soudním řízením, s plným ohledem na vnitřní trh a výše zmíněné legislativní usnesení Parlamentu o službách na vnitřním trhu i jasné provádění předpisů o vnitřním trhu a hospodářské soutěži,

L.   vzhledem k tomu, že odvětvové směrnice ES pro služby obecného hospodářského zájmu ve vzájemně propojených hospodářských odvětvích a v jiných sektorech, v nichž bylo zahájeno nebo již dosaženo otevření trhu nebo již byly úspěšné při poskytování lepších služeb za nižší ceny a představují spolehlivý rámec,

M.  vzhledem k tomu, že mnohé odvětvové podněty k otevření vnitřního trhu v oblasti služeb i výše zmíněné usnesení Parlamentu o službách na vnitřním trhu zvětšují příležitosti k hospodářské soutěži a lepším službám také v oblasti služeb obecného hospodářského zájmu, což zdůrazňuje potřebu právní srozumitelnosti, pokud jde o služby obecného zájmu,

N.  vzhledem k tomu, že služby obecného hospodářského zájmu mají přímý vliv na vnitřní trh služeb a že mnoho odvětví, která poskytují služby obecného hospodářského zájmu, se úspěšně modernizovalo a integrovalo do těchto trhů služeb; vzhledem k tomu, že tato integrace byla provázena opatřeními na ochranu obecného zájmu, obzvláště koncepcí univerzálních služeb,

O.  vzhledem k tomu, že článek 16 Smlouvy o ES uznává význam služeb obecného hospodářského zájmu a vzhledem k tomu, že články 43 až 49 Smlouvy o ES poskytují právní rámec pro formulaci postupu Společenství, pokud jde o volné poskytování služeb; vzhledem k tomu, že články 86 a 87 Smlouvy o ES a judikatura Soudního dvora jasně ukazují, jakým způsobem nakládat s veřejnou podporou, formami a úrovněmi financování služeb obecného hospodářského zájmu; vzhledem k tomu, že článek 95 Smlouvy o ES je vhodným právním základem pro nakládání s otázkami týkajícími se zadávání veřejných zakázek a otázkami s tím spojenými,

P.   vzhledem k tomu, že Smlouva o ES v článku 16 a čl. 86 odst. 2 sice odkazuje na služby obecného hospodářského zájmu, nenabízí však žádnou definici, a vzhledem k tomu, že Smlouva o ES vůbec nezmiňuje služby obecného zájmu, ale zavedla je pouze Komise v rámci sdělení a že ve směrnici o službách podle výše zmíněného legislativního usnesení Parlamentu o službách na vnitřním trhu jsou služby obecného hospodářského zájmu vyňaty z oblasti uplatnění článku 16 směrnice o službách a služby obecného zájmu jsou úplně vyňaty ze směrnice o službách, jednoznačné vymezení ale kvůli nedostatku definice není možné,

Q.  vzhledem k tomu, že mezi hospodářskými subjekty pověřenými těmito službami jsou podporovány různé formy správy a partnerství a že by při tom měly zůstat zachovány pravomoci členských států poskytovat a zadávat tyto služby v zájmu účinných a kvalitních služeb,

R.   vzhledem k tomu, že cíl Společenství týkající se vysoké úrovně ochrany spotřebitele by měl být při přísném dodržení zásady subsidiarity více na zřeteli,

S.   vzhledem k tomu, že Charta základních práv Evropské unie uznává a respektuje hodnocení služeb obecného hospodářského zájmu s ohledem na prosazování sociální a územní soudržnosti Unie,

1.   konstatuje, že jeho předchozí výše zmíněná usnesení ke službám obecného zájmu ze dne 13. listopadu 2001, 14. ledna 2004 a 22. února 2005 zůstávají nadále platná, obzvláště s ohledem na:

- zásadu subsidiarity,

- deregulaci, a

- dosažení vnitřního trhu a potřebu poskytovat vysoce kvalitní služby;

      připomíná, určujícím faktorem není to, kdo poskytuje služby obecného zájmu, ale spíše to, aby byly zachovány normy kvality a spravedlivá sociální rovnováha a aby kritéria byla založena na spolehlivosti a kontinuitě dodávek; připomíná, že podle názoru Parlamentu pokrývají služby obecného hospodářského zájmu velmi širokou oblast hospodářských odvětví;

2.   konstatuje, že pro plné využití možností, které nabízí vnitřní trh, je obzvlášť důležité, aby podmínky a ustanovení upravující otevření trhů zaručily spravedlivou, transparentní a účinnou konkurenci při zachování sociální soudržnosti a všeobecné dostupnosti služeb a aby vyloučily zneužití dominantního postavení a vytvoření nových monopolů, které by bránily novým účastníkům proniknout na trh;

3.   zdůrazňuje, že služby obecného zájmu musí mít vysokou kvalitu, musí zahrnovat všeobecnou dostupnost, musí být poskytovány za optimální cenu, musí respektovat sociální vyrovnanost a musí být poskytovány na základě zajištění trvalého poskytování a zdůrazňuje, že většinu služeb obecného zájmu lze poskytovat za podmínek spravedlivé hospodářské soutěže, přičemž je zásadně nutno přistupovat k soukromým a veřejným podnikům stejně;

4.   žádá Komisi, aby mu poskytla komplexní analýzu dopadu dosavadní liberalizace, zejména na situaci spotřebitelů a zaměstnanců, kterých se to týká;

5.   zdůrazňuje, že služby obecného hospodářského zájmu budou z velké části poskytovány na vnitřním trhu a proto v zásadě podléhají právním předpisům o vnitřním trhu, veřejných zakázkách, hospodářské soutěži a státní podpoře i dozoru Komise pro případ zneužití do té míry, v jaké použití těchto právních předpisů nebrání jejich provádění, právně nebo fakticky, určitých úkolů, jimiž byly pověřeny, podle čl. 86 odst. 2 Smlouvy; zdůrazňuje, že podle článku 16 Smlouvy o ES týkajícího se služeb obecného zájmu se mají Společenství a členské státy v rámci svých pravomocí starat o to, aby byly zásady a podmínky pro fungování těchto služeb vytvořeny tak, aby mohly plnit své cíle;

6.   konstatuje, že zejména po rozšíření Evropské unie je třeba zaručit soudržnost v oblasti služeb obecného hospodářského zájmu a že v rámci strukturální politiky musí být propojeny infrastruktury členských států pro síťové služby obecného hospodářského zájmu a posílena přeshraniční spolupráce, aby se vytvořil skutečný vnitřní trh a usnadnila standardizace;

7.   zohledňuje hospodářskou váhu těchto služeb a jejich význam pro výrobu dalšího zboží a poskytování dalších služeb; zdůrazňuje, že způsob organizace služeb obecného hospodářského zájmu může ovlivnit vnitřní trh, například v případě zákazu pobočky v zemi, kde je služba poskytována;

8.   je toho názoru, že cílem pravidel hospodářské soutěže by mělo být zlepšení kvality poskytování služeb, volby zákazníka, rozumné ceny a uskutečnění dalších cílů veřejného zájmu, včetně udržitelného rozvoje;

9.   vyzývá Komisi, aby objasnila rozdíl mezi službami obecného zájmu a službami obecného hospodářského zájmu a vypracovala provozní kritéria při zohlednění národních tradic členských států, spočívající v povaze obecného blaha a ve financování služeb obecného zájmu z veřejných zdrojů nebo mechanismů solidarity; zdůrazňuje, že pro mnoho služeb obecného zájmu je rozdělení na hospodářskou a nehospodářskou povahu příliš obtížné z důvodu jejich dynamické povahy a rychlého rozvoje;vítá proto skutečnost, že Komise v Bílé knize o službách obecného zájmu uvádí, že „účinné provádění úkolů obecného zájmu má v případě neshody přednost před uplatňováním pravidel Smlouvy“; uznává, že široké oblasti služeb obecného zájmu nesmí být pokusem o definici služeb obecného zájmu vyjmuty z předpisů o vnitřním trhu a hospodářské soutěži; poznamenává, že přesná definice služeb obecného hospodářského zájmu a služeb obecného zájmu by byla v rozporu se svobodou členských států definovat své služby obecného zájmu;

10. připomíná skutečnost, že platné předpisy pro tuto oblast určuje Soudní dvůr svou judikaturou a Komise svým výkladem v jednotlivých případech a že proto nebyla zatím dosažena ani potřebná právní jistota, ani přiměřená transparentnost;

11. požaduje dále vysvětlení Komise, zejména na dvě závažné otázky: důsledky judikatury Soudního dvora založené na odvětvovém přístupu a uplatňování soutěžního práva na služby obecného zájmu a služby obecného hospodářského zájmu, obzvláště pokud jde o financování těchto služeb;

12. konstatuje, že místní a regionální samosprávné celky dokázaly, že jsou s to poskytovat služby obecného zájmu blízké svým občanům a že jsou v rámci těchto služeb i nadále vhodnou instancí pro zajištění práv spolurozhodování, poskytnutí ochrany spotřebitele a společného blaha; zdůrazňuje, že na evropské úrovni je důležité dbát o to, aby nebyla ohrožena schopnost nabízet služby tohoto druhu na místní a regionální úrovni;

13. je toho názoru, že v zájmu

– orgánů na místní, regionální a celostátní úrovni, aby tam, kde je potřeba, mohly v zájmu všech občanů nabídnout a zajistit vhodné služby při respektování vnitřního trhu a usnesení Parlamentu o službách na vnitřním trhu,

– (veřejných, na zisk orientovaných nebo nevýdělečných) podniků, které takové služby poskytují nebo nabízejí jejich poskytování, aby věděly, jaké podmínky a povinnosti jim mohou uložit orgány v rámci vnitřního trhu a podle platného práva vzhledem k úkolům obecného zájmu, kterými byly pověřeny, a

– uživatelů těchto služeb, aby měli jistotu, že služby určené a vypracované členskými státy a jejich místními orgány v souladu s místními podmínkami mohou být poskytnuty za přiměřených podmínek konkurence, a kde je to možné, přístupnosti, kvality, cenové dostupnosti, inovativnosti, přizpůsobivosti, plynulosti, stálosti, rovnosti přístupu, dlouhodobého plánování, bezpečnosti, univerzálnosti atd.,

domnívá se, že Komise by měla předložit právní vysvětlení, metodické pokyny a zásady k řadě problematických otázek, zejména použití předpisů týkajících se vnitřního trhu a hospodářské soutěže v oblasti služeb obecného zájmu a služeb obecného hospodářského zájmu při zajištění demokratické odpovědnosti členských států, regionálních a místních orgánů za použití předpisů na služby obecného zájmu a služby obecného hospodářského zájmu; konstatuje, že je potřeba objasnit rozdělení povinností mezi EU a členské státy a domnívá se, že odvětvový přístup, který zohledňuje konkrétní situaci v příslušných odvětvích, by měl být významných prvkem v tomto ohledu;

zdůrazňuje v této souvislosti, že po řádném hodnocení Smlouvy a judikatury Soudního dvora členské státy musí určit služby obecného zájmu; konstatuje dále, že neexistuje právní základ pro návrh usilující o to, aby se pro konkrétní služby neuplatňovala příslušná ustanovení Smlouvy o ES;

14. zdůrazňuje, že potřeba stávajících nebo budoucích odvětvových předpisů spočívajících na pravidlech vnitřního trhu a dodržování subsidiarity nesmí být zpochybňována; připomíná úspěch těchto odvětvových předpisů a doporučuje, aby byl odvětvový přístup rozšířen i na jiná odvětví;

15. vyzývá Komisi, aby pro oblast sociálních služeb a zdravotních služeb obecného zájmu vytvořila větší právní jistotu a předložila návrh odvětvové směrnice Rady a Parlamentu a ty oblasti, v nichž je to vhodné;

16. vyzývá proto Radu, aby co nejdříve přijala společné stanovisko k přezkumu nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 ze dne 26. června 1969 o postupu členských států ohledně závazků vyplývajících z pojmu veřejné služby v dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách[11];

17. navrhuje, aby příslušný orgán, který stanovuje poskytování služby jako služby obecného hospodářského zájmu, provedl pověření povinnostmi týkajícími se obecného blaha buď způsobem spravedlivého a transparentního výběrového řízení nebo úředním aktem, který musí splňovat kritéria transparentnosti a spočívat na rovných podmínkách pro všechny konkurenty;

18. vítá navržený právní rámec Společenství pro státní pomoc ve formě vyrovnávacích plateb za uložené závazky pro obecné blaho a úmysl přepracovat směrnici o transparentnosti;

19. navrhuje, aby se příslušný orgán, který plánuje financovat služby obecného zájmu jiným způsobem než pomocí okamžitého financování z vlastního celkového rozpočtu, rozhodl pro formu financování, která je v souladu s ustanoveními Smlouvy o ES, zejména čl. 86 odst. 2, zejména v případě přiznání výlučných nebo zvláštních práv, přiznání náhrady za poskytování veřejných služeb nebo zapojení fondu pro poskytování veřejných služeb; konstatuje, že všechny tyto případy si žádají transparentní tarifní systém a vhodný a transparentní způsob financování;

20. navrhuje, aby v případě, že příslušný úřad uvažuje o poskytnutí náhrady na služby obecného zájmu, aby zajistil financování nějaké služby obecného zájmu, nebyla tato náhrada považována za státní podporu ve smyslu článku 87 Smlouvy o ES, pokud

- příjemce je pověřen jasně definovaným úkolem veřejné služby,

- parametry pro výpočet výše náhrady byly stanoveny předem objektivním a průhledným způsobem,

- výše náhrady nepřesáhne náklady vzniklé při plnění povinností vyplývajících ze služby obecného zájmu, s výjimkou oprávněného zisku;

- příjemce byl zvolen veřejnou soutěží nebo výše náhrady nepřesahuje náklady na kvalitní fungování podniku, který je přiměřeně vybavený prostředky pro poskytování služby obecného zájmu; a

- byl vyhlášen transparentní postup;

 - 

zdůrazňuje však, že výše vyrovnání nesmí přesáhnout hranici potřebnou pro provozování služby a nesmí být využívána k financování aktivit mimo rozsah dotyčné služby (tzv. křížové dotace); zdůrazňuje, že vyrovnání musí být dostupné všem provozovatelům pověřeným poskytováním služeb obecného zájmu bez ohledu na jejich právní statut;

21. zdůrazňuje, že je důležité, aby ustanovení rozhodnutí Komise ze dne 28. listopadu 2005 o použití čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES na státní podpory, které budou uděleny určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu[12] jako kompenzace, musí být jasně provedeno; zdůrazňuje nicméně, že poskytnutí pouhé finanční náhrady za poskytování služeb souvisejících s obecným blahem nesmí být považováno za státní podporu a zákon by měl být v souladu s tím změněn;

22. zdůrazňuje, že je na uvážení příslušného úřadu, zda převezme bezprostřední poskytování služby obecného zájmu, ať sám nebo prostřednictvím na zisk orientovaných nebo neziskových externích poskytovatelů služeb, nad nimiž provádí kontrolu srovnatelnou s kontrolou, kterou provádí nad vlastními útvary; v případě, že se příslušný orgán rozhodne zadat službu externímu poskytovateli, musí vyhlásit veřejné výběrové řízení; kromě toho by měla být respektována zásada místní a regionální samosprávy, která příslušný orgán opravňuje k výběru nejlepšího způsobu dodávání každé služby, s ohledem na veřejný zájem;

23. domnívá se, že uvolněné poskytnutí služby obecného zájmu obvykle vede úřady k nutnosti zadat takovou službu jako veřejnou zakázku na základě veřejného výběrového řízení; konstatuje, že zásada veřejného řízení pro zakázky na služby by měla příslušným orgánům umožnit zadat zakázku na veřejnou službu v naléhavých případech; vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy a Parlamentem objasnila příslušná kritéria v pokynech pro výběrová řízení nebo v nařízení; v tomto kontextu potvrzuje, že místní orgány by měly mít možnost pověřit poskytováním služby přímo interkomunální společnosti nebo jednoduché formy společných dohod, nebo společnosti, které vlastní nebo kontrolují, za předpokladu, že provádějí zásadní část své činnosti pro kontrolující orgán či orgány a nesoutěží na vnějších trzích, ale představují pouze domácí organizační akt, a musí být nalezeno uspořádání, které předem kategoricky nevylučuje účast soukromníků;

24. žádá v této souvislosti a v zájmu možných zvýšení účinnosti prostřednictvím zapojení nových provozovatelů a forem poskytování služeb obecného zájmu, aby rozličné interkomunální organizační formy (interkomunální spolupráce, veřejně-soukromé partnerství, udělování koncesí) neodkladně získaly více právní jistoty, jasné stanovení oblastí uplatnění evropského soutěžního práva, práva týkajícího se zadávání veřejných zakázek a práva týkajícího se státní podpory, jakož i obecná a celoevropsky platná kritéria; zdůrazňuje, že je třeba právního objasnění zadávání dílčích zakázek na služby související s obecným blahem, což je způsob odlišný od zadávání veřejných zakázek; vyzývá Komisi, aby objasnila předpisy týkající se takového outsourcingu v oblasti služeb a aby jasně odlišila tyto předpisy a předpisy pro zadávání veřejných zakázek;

25. domnívá se, že příslušný úřad by měl zajistit, aby v odvětvích, v nichž stanovil regulaci pro povinnosti obecného blaha nebo univerzální služby nebo zvláštní cíle, byly použity pro každé odvětví vhodné způsoby a nástroje regulace na základě transparentních předpisů;

26. domnívá se dále, že v zájmu větší transparentnosti a ochrany spotřebitele jsou na národní a místní úrovni nezbytné metodické pokyny v těchto oblastech:

– stanovení způsobu přístupu ke stávajícím sítím, jestliže je takový přístup nutný pro dodání služby;

– stanovení cenových a/nebo tarifních podmínek pro poskytnutí služby;

– zajištění hospodářské soutěže a příležitostí pro nové podnikatele, kde je to možné;

– úprava smírného řešení sporů mezi poskytovatelem služby a uživatelem bez újmy na možnosti podat opravné prostředky; a

– konzultace a případně zabývání se ze strany orgánů příslušných pro hospodářskou soutěž každým detailem, který by mohl svědčit o porušení vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů obsažených ve Smlouvě o ES týkajících se hospodářské soutěže;

27.      navrhuje dále v zájmu velmi kvalitních a účinných služeb obecného zájmu podpořit dobrovolný benchmarking a mechanismy na měření kvality na vnitrostátní a evropské úrovni; měla by být podporována výměna zkušeností a prosazování nejlepších postupů a zapojení všech dotčených zúčastněných stran; navrhuje, že by se tato opatření měla zaměřit na tyto aspekty:

           – vypracování komplexních metod hodnocení, včetně hospodářských, sociálních a ekologických kritérií;

– ochrana a bezpečnost uživatelů služby;

– přiměřenost a úměrnost předpisu ve vztahu k cílům a nákladům služby;

– co největší rozšíření a zveřejnění předpisu; a

– snadná a účinná kontrola dodržování předpisu, který by mohl být stanoven na základě charty anebo kodexu chování;

28. zdůrazňuje význam posílení kontrolních funkcí členských států s cílem zajistit skutečné splnění cílů veřejné politiky, jako jsou přijatelné ceny a normy kvality; zdůrazňuje dále, že příslušné veřejné orgány musí mít k dispozici vhodné nástroje a odborné znalosti, aby dokázaly prosadit hospodářskou soutěž a zajistit ochranu spotřebitele;

29. vyzývá Komisi, na základě svého usnesení ze dne 14. ledna 2004, svého usnesení ze dne 9. března 2005 o střednědobé revizi Lisabonské strategie[13], a tohoto usnesení, aby předložila návrh na vhodné právní iniciativy a připomíná, že práva spolurozhodovat by měla být v případech předpokládaných Smlouvou plně uplatněna všemi stranami zapojenými do poskytování služeb obecného zájmu a služeb obecného hospodářského zájmu;

30 připomíná, že mezinárodní dohody uzavřené Společenstvím a závazky, které se k nim vztahují, musí být slučitelné s vnitřními politikami a právními předpisy Společenství;

31. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

• [1]  Úř. věst. L 312, 29.11.2005, s. 67.
• [2]  Úř. věst. C 140 E, 13.6.2002, s. 153.
• [3]  Úř. věst. C 92 E, 16.4.2004, s. 294.
• [4]  Úř. věst. C 304 E, 1.12.2005, s. 117.
• [5]  Přijaté texty, P6_TA(2006)0061.
• [6]  Právní spor C-107/98, Teckal Srl/Comune di Viano a Azienda Gas-Acqua Consorziale (AGAC) di Reggio Emilia, Sb. 1999, I-8121.
• [7]  Související právní spory C-83/01 P, C-93/01 P a C-94/01 P, Chronopost u. a., Sb. 2003, I-6993.
• [8]  Právní spor C-280/00, Altmark Trans GmbH a Regierungspräsidium Magdeburg/Nahverkehrsgesellschaft Altmark GmbH, Sb. 2003, I-7747.
• [9]  Právní spor C-26/03, Stadt Halle a RPL Recyclingpark Lochau GmbH/Arbeitsgemeinschaft Thermische Restabfall- und Energieverwertungsanlage TREA Leuna, Sb. 2005, I-1.
• [10]  Právní spor C-84/03, Komise/Španělsko, Sb. 2005, I-139.
• [11]  Úř. věst. L 156, 28.6.69, s. 1.
• [12]  Úř. věst. L 312 ze dne 29.11.2005, s. 67.
• [13]  Úř. věst. C 320 E, 15.12.2005, s. 164.

VYSVĚTLUJÍCÍ PŘOHLÁŠENÍ

Význam veřejných služeb

Přístup ke kvalitním veřejným službám je zásadní politickou otázkou. Dobré školy a nemocnice, čistá voda, bezpečná a spolehlivá doprava a energie se například vyskytují ve většině definicí dobré kvality života.

Veřejné služby však nejsou jen základním prvkem kvality života jednotlivých občanů. Musí hrát klíčovou úlohu ve vlajkové lodi EU – lisabonské strategii, která se snaží stavět na silných stránkách evropského sociálního a hospodářského modelu, aby vytvořila nejdynamičtější, nejsoudržnější a nejudržitelnější hospodářství světa. Dobré veřejné služby mohou pomoci překonat hospodářskou stagnaci, sociální vyloučení a izolaci, posílit sociální a územní soudržnost a zlepšit fungování evropského vnitřního trhu a jeho vnější konkurenceschopnost.

Vysoce kvalitní veřejné služby – otevřené a transparentní, s rovným přístupem pro všechny – jsou proto základním prvkem evropského modelu společnosti. Pouze tržní síly samy nemohou vždy reagovat na dynamický charakter veřejných služeb. Z tohoto důvodu jsou veřejné orgány na každé úrovni intenzivně zapojeny do poskytování, regulace, organizace nebo – v různé míře – financování či podpory takových služeb. Úkolem EU není zasahovat do poskytování těchto služeb – podle názoru zpravodaje by EU měla místo toho vytvořit větší právní jistotu, jež umožní veřejným orgánům na každé úrovni vykonávat jejich práci, kterou je ochrana veřejného zájmu při poskytování těchto služeb. A je i úkolem EU zaručit odpovídající normy v celé Evropské unii, aby se kvalitní, výkonné a vysoce odborné veřejné služby staly konkrétním vyjádřením evropského občanství.

Co jsou veřejné služby?

Různí lidé míní „veřejnými službami“ různé věci. Někdo považuje za veřejné služby takové, které poskytuje nebo financuje veřejný sektor. Pro jiného je klíčovým kritériem to, zda jsou poskytovány „ve veřejném zájmu“ … a v této složité diskusi již bylo nabídnuto mnoho dalších definic.

Podle názoru zpravodaje je třeba začít objasňovat rozličné koncepty veřejných služeb a rozlišovat mezi službami obecného zájmu, které jsou na jedné straně zaměřeny na zisk a financovány hlavně uživatelem a které Smlouva o ES blíže označuje za služby obecného hospodářského zájmu (SOHZ) v souladu s článkem 16 Smlouvy o EU, a na druhé straně těmi službami, které nejsou zaměřeny na zisk a jsou financovány hlavně z veřejných nebo sociálních fondů a které lze pokládat za služby obecného nehospodářského zájmu (SONHZ), jako např. služby obecného zájmu zaměřené výlučně na sociální funkce nebo uplatňující výsady veřejných orgánů.

Účelem článku 16 je vyčlenit ty služby, které by mohly významně ovlivnit fungování jednotného trhu, protože mají hospodářský charakter, od nehospodářských služeb, které jej neovlivňují. Nehospodářské služby, zahrnující například policii a správu soudnictví, jsou považovány za služby plně řízené na úrovni států a regionů, na něž se nevztahuje pravomoc EU. Bohužel současné právo EU neposkytuje žádný jasný návod, jak rozlišovat služby obecného hospodářského zájmu, služby obecného zájmu a jiné služby – což znamená, že v jednotlivých případech není jasné, zda a do jaké míry platí pravidla EU pro jednotný trh. Zpravodaj by proto rád v tomto kontextu zahájil diskusi o případném vyjasnění termínů.

Respektování rozdílných národních tradic

V celé Evropě se dobré veřejné služby považují za základní prvek civilizované společnosti. Ale národní tradice – jaká služba se poskytuje, jakým způsobem a kým – se velmi liší, což způsobuje nedorozumění a zmatek ohledně toho, co přesně je míněno veřejnými službami, a nechuť alespoň se pokusit o vypracování společných evropských kritérií a pravidel.

Státní, regionální a místní orgány samostatně a vlastním způsobem definují své politiky pro své občany. Ale v praxi často čelí zasahování Evropské komise nebo Evropského soudního dvora, jež posuzují jejich činnost z hlediska pravidel vnitřního trhu EU – například považují křížové subvencování za odporující pravidlům státní podpory, ukládají obtížně splnitelné povinnosti pro zadávání veřejných zakázek nebo posuzují některé závazky k zajištění veřejných služeb jako překážky pro jednotný evropský trh.

Podle názoru zpravodaje neexistují nyní ani účinné záruky místní samostatnosti, ani právní jistota, kterou poskytovatelé veřejných služeb, veřejné orgány, soukromé podniky a uživatelé služeb potřebují.

Cílem vytvoření větší právní jistoty musí být vyjasnit tuto situaci, aby se zabezpečila samostatnost na místní úrovni a zásada subsidiarity tím, že se určí souvislost mezi pravidly jednotného trhu na jedné straně a sledováním cílů veřejného zájmu při poskytování služeb obecného zájmu, které mají významnou hospodářskou dimenzi a mohly by ovlivnit fungování jednotného trhu na druhé straně.

Zmatek a nejistota v současných zákonech

Ačkoli navržená Ústavní smlouva, jakmile bude jednou ratifikována, poskytne ústavní záruky pro služby obecného zájmu, podrobné právní předpisy – shromážděné v průběhu mnoha let – nadále vyvolávají velkou faktickou nejistotu, protože Smlouva stanoví pouze nejobecnější zásady řízení veřejných služeb, přičemž existují podrobné právní předpisy EU, které vykládají a provádějí ustanovení týkající se jednotného trhu.

Není jasné, do jaké míry se na služby obecného zájmu nebo obecného hospodářského zájmu vztahuje například soutěžní právo, právní předpisy jednotného trhu, nebo pravidla navržená k regulaci dotací nebo otevření zadávání veřejných zakázek. Právo se vyvíjí na základě často nepředvídatelných změn názorů Komise nebo Evropského soudního dvora. A v průběhu let vycházela liberalizace různých sítí veřejných služeb – jako např. telekomunikací, pošty, energetiky a železnice – pokaždé z jiných pravidel, takže přispěla k právní složitosti a nejistotě. Financování a řízení veřejných služeb v Evropě kromě toho závisí na nepředvídatelném vývoji judikatury a soudního výkladu.

Poslední Zelená a Bílá kniha Komise o službách obecného zájmu a sdělení o sociálních službách obecného zájmu byly zklamáním pro ty, kteří doufali v nový, jistější právní podklad pro veřejné služby: dokumenty Komise neposkytují větší právní jistotu po žádné ze zmíněných stránek. Navíc návrhy směrnice o službách kladou nové otázky ohledně budoucích podmínek pro dynamické veřejné služby.

Výzva k jednání: větší právní jistota pro veřejné služby

Pro zajištění služeb obecného zájmu a ukončení právní nejistoty potřebuje Evropa – bezodkladně a souběžně s právě probíhající prací na širší směrnici o službách – obecný právní rámec pro veřejné služby, který doplní stávající odvětvové a vnitrostátní právní předpisy a který bude zaveden na základě postupu spolurozhodování s Evropským parlamentem.

Nový právní rámec musí:

§ vyjasnit rozdělení odpovědnosti mezi EU a členské státy

§ zavést kritéria jasného rozlišení mezi službami obecného „hospodářského“ a „nehospodářského“ zájmu, na které se uplatňují odlišná právní ustanovení

§ zakotvit svrchovanost místních orgánů v plánování a řízení veřejných služeb, za které nesou odpovědnost

§ zaručit právo občanů vstupovat do problematiky na místní úrovni, což zajistí, že jejich potřeby, nároky a problémy budou ihned a přímo přezkoumány a že budou chráněna spotřebitelská a občanská práva

§ respektovat potřebu specifických odvětvových právních předpisů pro některé služby a vytvořit jasný vztah k těmto právním předpisům a ke směrnici o službách, kterou v současné době projednává Parlament

§ zaručit respektování zásad transparentnosti, otevřenosti, solidarity, vysoké kvality služby, univerzálnosti, rovnosti přístupu, partnerství s občanskou společností a spoluúčasti pracovníků

§ vyjasnit zásady, jimiž se řídí financování veřejných služeb a povinností týkajících se zadávání veřejných zakázek, zejména rozličné a nové formy poskytování a řízení v dynamickém sektoru veřejných služeb.

Vlastní definice, formulace, organizace a financování služeb obecného zájmu, ať už hospodářských či nehospodářských, musí zůstat úkolem členských států a jejich regionálních a místních orgánů. Budou-li splněny výše uvedené klíčové normy a kritéria, zpravodaj předpokládá nejrozmanitější řešení poskytování služeb na místní úrovni, odpovídající místním potřebám.

STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (31. 5. 2006)

pro Hospodářský a měnový výbor

k Bílé knize Komise o službách obecného zájmu
(2006/2101(INI))

Navrhovatelka: Françoise Castex

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  domnívá se, že kolo jednání WTO v Dauhá musí soustředit své úsilí na rozvoj, a proto musí jednání o obchodu se službami sloužit ve stejné míře jak zájmům EU, tak i hospodářskému růstu nejchudších zemí;

2.  upozorňuje, že GATS probouzí v evropských občanech určité obavy, a proto zdůrazňuje, že je velmi důležité, aby byla jednání transparentní a aby byly posouzeny dopady liberalizace na veřejné služby;

3.  podporuje v zájmu větší právní jistoty ve fungování služeb obecného zájmu politický cíl, že poskytování služeb musí spočívat ve svobodě volby na příslušné úrovni státní správy, ať již jsou tyto služby poskytovány z její vlastní iniciativy, ve spolupráci se soukromými podniky nebo třetími subjekty; domnívá se, že Komise by se měla snažit tento cíl uskutečnit při všech jednáních, která vede v rámci mezinárodního obchodu;

4.  zdůrazňuje, že základních cílů, které služby obecného zájmu sledují (rovný přístup, zabezpečení dodávek, vysoká kvalita, univerzálnost, kontinuita, právní jistota, povinnost zodpovídat se a ochrana spotřebitelů a uživatelů), může být často dosaženo v rámci vhodně regulované soutěže soukromých nebo veřejných poskytovatelů služeb a že zbytečně restriktivní přístup členských států může znamenat nebezpečí, že se evropským hospodářským subjektům znemožní přístup na určité mezinárodní trhy služeb;

5.  zdůrazňuje přínos služeb obecného ekonomického zájmu a neekonomických služeb k sociální a teritoriální soudržnosti a k zajištění přístupu občanů k vysoce kvalitním a cenově dostupným službám, přičemž se zvláštní pozornost věnuje zemědělským regionům, regionům procházejícím průmyslovou změnou a regionům, jež se potýkají s trvalými a závažnými problémy způsobenými přírodními podmínkami nebo demografickým vývojem, jako jsou například arktické regiony, které jsou velmi řídce osídleny, a ostrovní, příhraniční nebo horské oblasti;

6.  zdůrazňuje, že obchod se službami obecného zájmu musí být brán v úvahu při jednáních a při procesech liberalizace obchodu, na nichž se EU podílí;

7.  připomíná, že nemůže být přijat žádný nový závazek v oblasti vzdělávacích a zdravotnických služeb a že je třeba, aby kulturní služby, zejména audiovizuální služby, zůstaly vyloučeny, tak jak tomu bylo doposud;

8.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit evropským občanům a celému světu, především v nejméně rozvinutých zemích, vysokou kvalitu pitné vody a univerzální přístup k ní, a že zde nesmí dojít k liberalizaci a deregulaci;

9.  vyzývá Komisi, aby nepřijímala žádné nové závazky v oblasti služeb obecného zájmu zaměřených na infrastrukturu, jako jsou dodávky elektrického proudu a vody a zpracování odpadních vod, dokud nebude existovat rámcová směrnice, v níž bude stanoveno, které služby mohou státní orgány na všech úrovních v členských státech EU označit za služby obecného zájmu s ohledem na cíle veřejného zájmu;

10. připomíná, že podle zásad GATS není nezbytná ani privatizace ani deregulace a že tyto zásady samy o sobě nestanoví žádný stupeň liberalizace ani nevylučují stanovení povinností v oblasti veřejných služeb; zároveň připomíná, že GATS přiznává členům WTO právo „(…) upravovat poskytování služeb na svém území (…), aby byly tyto služby v souladu s cíli národní politiky (…)“;

11. žádá nicméně od Komise jasné vysvětlení ohledně vymezení pravomocí v oblasti regulace, aby bylo možné rozhodnout, za jakých okolností narušuje uplatňování obchodních kritérií, např. „kritérium nezbytnosti“ nebo „nejméně omezující účinek“, regulační pravomoci veřejných orgánů;

12. zastává názor, že legitimní požadavky obecného zájmu nesmí sloužit jako záminka pro to, aby se mezinárodním poskytovatelům na trhu služeb kladly nepřiměřené překážky, pokud se tito poskytovatelé zavážou, že budou dané požadavky dodržovat a budou toho schopni;

13. připomíná, že mezinárodní dohody uzavřené Společenstvím a závazky, které se k nim vztahují, musí být slučitelné s vnitřními politikami a právními předpisy Společenství;

14. zdůrazňuje proto, že konkrétní závazky přijaté v rámci jednání GATS mají spočívat pouze v tom, že zahraničním poskytovatelům služeb umožní přístup na trh a že se s nimi bude zacházet stejným způsobem jako s poskytovateli služeb Společenství v rámci vnitřního trhu v odvětvích otevřených konkurenci a při dodržování platných předpisů; domnívá se však, že je v tomto ohledu třeba brát v úvahu stav uskutečňování liberalizace v různých odvětvích vnitřního trhu a předem vyhodnotit dopady procesu liberalizace v ekonomické a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí;

15. připomíná, že vyvážená liberalizace mezinárodního obchodu předpokládá současné otevření trhů zboží a služeb a že musí být možné, aby rozvojové země využívaly technické zkušenosti významných poskytovatelů služeb z rozvinutých zemí, což vyžaduje určitou formu reciprocity při otevírání trhů služeb uvnitř a vně Evropské unie;

16. připomíná, že pokud jde o financování služeb obecného zájmu, pro které byly přijaty závazky vstupu, si EU poskytla omezení s cílem chránit poskytování příspěvků veřejnému sektoru; žádá, aby tato možnost byla během jednání týkajících se GATS zachována;

17. v rámci nové vícestranné metody jednání o GATS trvá na tom, že Evropská unie musí dbát na to, aby nový proces respektoval flexibilitu obsaženou v GATS, především v článku XIX, v němž je stanoveno, že při liberalizaci je třeba brát ohled na politické cíle jednotlivých států a stupeň jejich rozvoje a že u různých rozvojových zemí se předpokládá, že pružnost bude uzpůsobena tak, aby mohly otevírat méně odvětví a liberalizovat méně typů transakcí;

18. zastává názor, že určité produkty, především voda a s ní spojené služby, jsou součástí globálních veřejných statků a mají zvláštní status, protože mají závažný přímý dopad na každodenní život obyvatel, a proto musí, v zájmu udržitelného rozvoje, zůstat předmětem zvláštního zacházení;

19. požaduje, aby EU hájila toto stanovisko na jednáních WTO a podporovala zásadu, že otevření trhů služeb v oblasti zpracování, dodávek a čištění vody je v souladu s cíli udržitelného rozvoje;

20. zdůrazňuje, že nesmí být vykonáván žádný nátlak na nejméně rozvinuté země v souvislosti s liberalizací jejich služeb, především služeb obecného zájmu; zastává názor, že by možný neúspěch probíhajícího kola mnohostranných jednání mohl způsobit v rámci bilaterálních dohod další nátlak na chudé země, aby otevřely své trhy, především v oblasti služeb;

21. zdůrazňuje, že několik rozvojových nebo nejméně rozvinutých zemí má potíže s regulací oblastí služeb, které dříve spadaly do veřejného sektoru nebo byly ve vlastnictví státu; proto vyzývá Komisi, aby byly požadavky vůči rozvojovým zemím v oblasti služeb obecného zájmu provázeny opatřeními technické pomoci a hospodářské spolupráce;

22. je toho názoru, že návrhy Komise, které by měly být předloženy v rámci diskusí o reformě WTO, především návrhy v oblasti služeb, musí být včas a důkladně projednány s Evropským parlamentem a jeho příslušným výborem;

23. vítá, že Komise zveřejnila v rámci současných jednání o GATS souhrnnou nabídku Společenství, ale je toho názoru, že by Komise měla aktuální vývoj podrobněji konzultovat s Parlamentem a jeho příslušnými výbory;

POSTUP

Název	Bílá kniha Komise o službách obecného zájmu
Číslo postupu	2006/2101 INI
Příslušný výbor	ECON
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání	INTA 18.5.2006
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání
Navrhovatelka Datum jmenování	Françoise Castex 15.3.2005
Předchozí navrhovatel(ka)
Projednání ve výboru	3.5.2006
Datum přijetí	30.5.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	20 2 1
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Jean-Pierre Audy, Enrique Barón Crespo, Daniel Caspary, Francoise Castex, Giulietto Chiesa, Christofer Fjellner, Béla Glattfelder, Syed Kamall, Sajjad Karim, Caroline Lucas, Helmuth Markov, David Martin, Georgios Papastamkos, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Tokia Saïfi, Robert Sturdy, Johan Van Hecke, Daniel Varela Suanzes-Carpegna, Zbigniew Zaleski
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Margrietus van den Berg, Saïd El Khadraoui, Elisa Ferreira, Mauro Zani
Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)	...

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (24. 4. 2006)

pro Hospodářský a měnový výbor

k Bílé knize Komise o službách obecného zájmu
(2005/2016(INI))

Navrhovatel: Proinsias De Rossa

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.        poznamenává, že diskuse o zelené knize potvrdila skutečnost, že služby obecného zájmu (SOZ) tvoří pilíř evropského sociálního modelu, který je nezbytný pro zajištění sociální a územní soudržnosti a pro plnění cílů Lisabonské strategie a že trh služeb skýtá významný potenciál hospodářského růstu a vytváření pracovních míst;

2.        zdůrazňuje, že trh samotný nemůže zajistit všeobecný přístup ke kvalitním SOZ, které hrají důležitou úlohu při podpoře sociální, hospodářské a územní soudržnosti v EU; zdůrazňuje, že veřejné služby a služby obecného zájmu musí být v budoucnu obnovovány a koncipovány v souladu s evropským sociálním modelem; a že by měl rámec Společenství upravující SOZ přispívat k plnění následujících cílů:  

· rovný a všeobecný přístup,

· zajištění úplného pokrytí území, územní a sociální dostupnosti a zároveň vysoké kvality služeb za dostupné ceny při stejně vysokých normách jakosti bez ohledu na míru ziskovosti jednotlivých poskytovatelů služby, a

· sociálně přijatelné koncesionářské poplatky pro některé skupiny obyvatelstva, například pro zdravotně postižené osoby a skupiny s nízkými příjmy, a mechanismy uzpůsobené k boji proti sociálnímu vyloučení, opatření na zajištění udržitelného rozvoje, vysoké úrovně ochrany životního prostředí a snižování nerovností mezi regiony, právní jistota a soulad s rámcovými podmínkami pro poskytování SOZ, bez ohledu na totožnost či státní příslušnost poskytovate.

3.        poznamenává, že SOZ, které jsou spojeny s ekonomickými činnostmi, spadají do rámce navrhované směrnice o službách na vnitřním trhu (směrnice o službách); a že zvyšující se počet služeb jsou podle judikatury Soudního dvora považovány za služby ekonomické a je naléhavě nutné jasně stanovit a rozlišovat mezi ekonomickými a neekonomickými službami; žádá Komisi, aby provedla důkladné hodnocení dopadu SOZ spadající do rozsahu směrnice o službách, se zvláštním ohledem na dopad na spotřebitele, pracovní sílu a životní prostředí;   

4.                   domnívá se, že v důsledku navrhovaného uplatňování směrnice o službách v oblasti ekonomických SOZ je potřeba vytvořit rámcovou směrnici, která by stanovila normy jakosti, ještě naléhavější; je toho názoru, že Unie a členské státy musí zajistit – každý v rámci svých pravomocí a v rozsahu působnosti Smlouvy –, aby SOZ fungovaly na základě zásad a podmínek, které jim umožní plnit své poslání; věří, že rámcová směrnice by měla stanovit tyto zásady a vymezit podmínky, aniž by tím byla dotčena pravomoc členských států v souladu se Smlouvou, a zaměřit se především na sociální rozměr všeobecného přístupu ke kvalitním službám za přijatelnou cenu; lituje, že se Komise pevně nezavázala k tomu, že stanoví právní rámec pro SOZ;

5.        domnívá se, že k co nejlepšímu fungování SOZ je nezbytné plné zapojení sociálních partnerů, regionálních a místních orgánů a občanské společnosti;

6.        vítá závazek Komise předložit sdělení týkající se sociálních a zdravotních služeb;

7.        podporuje závazek Komise v tomto roce zhodnotit situaci v oblasti SOZ a uznává nutnost přijmout jakákoli horizontální opatření; naléhavě vyzývá Komisi, aby v rámci průběžného hodnocení SOZ brala zvláštní ohled na dopady na situaci spotřebitelů a pracovních sil, jakož i na životní prostředí; vyzývá Komisi, aby předložila nezávislou zprávu hodnotící dopady liberalizace obchodu, ke které již došlo v důsledku regionálních, dvojstranných nebo mnohostranných obchodních dohod o organizaci SOZ v členských státech, týkající se zejména kvality a ceny služeb, konkurenceschopnosti sektoru, rovnosti přístupu, zajištění dodávek, životního prostředí a sociální soudržnosti;

8.        vítá závazek Komise objasnit, za jakých podmínek lze nepovažovat vyrovnání veřejných služeb za státní pomoc ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES; prohlašuje, že je třeba na úrovni Společenství vymezit obecné znaky a zásady SOZ, aby se zabránilo případnému vytlačení pravidly hospodářské soutěže; zdůrazňuje, že vysvětlení Komise týkající se této záležitosti odrážejí omezený náhled na veřejnou prospěšnost a tedy na smysl poskytování základních služeb a že je třeba obecněji vymezit rámec základních služeb se zvláštním zřetelem na prvořadé důvody veřejného zájmu, systémy vzájemné pomoci, zvláštní povahu příslušných podniků a jejich financování, působí-li tyto podniky v odvětví zdravotnictví a sociální péče;

9.        vyzývá Komisi, aby na dobu, než vstoupí v platnost Smlouva o Ústavě pro Evropu, předložila návrh rámcové směrnice založené na ustanoveních stávající Smlouvy týkajících se vnitřního trhu (článek 95 Smlouvy o ES), který na úrovni Společenství stanoví zásady a cíle SOZ, jež zajistí, aby fungování těchto služeb nebylo znemožněno stávajícími pravidly hospodářské soutěže, které budou členské státy uplatňovat v souladu se zvláštními znaky a požadavky na národní a regionální úrovni;

10.      věnuje zvláštní pozornost skutečnosti, že nárok na poskytnutí služeb je součástí základních služeb se zvláštním ohledem na zásadu nediskriminace, která je základní hodnotou EU, a že některé sociální skupiny, jako např. osoby se zdravotním postižením, nesmějí být v budoucnu znevýhodněny.

POSTUP

Název	Bílá kniha Komise o službách obecného zájmu
Číslo postupu	2005/2016(INI)
Příslušný výbor	ECON
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání	EMPL
Užší spolupráce	Ne
Navrhovatel Datum jmenování	Proinsias De Rossa 11.10.2004
Projednání ve výboru	1.2.2005	15.3.2005		21.3.2005	20.3.2006 20.4.2006
Datum přijetí	21.4.2006
Výsledek závěrečného hlasování	pro: proti: zdrželi se:		23 0 16
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Jan Andersson, Roselyne Bachelot-Narquin, Jean-Luc Bennahmias, Milan Cabrnoch, Alejandro Cercas, Ole Christensen, Derek Roland Clark, Jean Louis Cottigny, Proinsias De Rossa, Harald Ettl, Carlo Fatuzzo, Joel Hasse Ferreira, Stephen Hughes, Karin Jöns, Jan Jerzy Kułakowski, Sepp Kusstatscher, Bernard Lehideux, Elizabeth Lynne, Thomas Mann, Mario Mantovani, Jan Tadeusz Masiel, Ana Mato Adrover, Maria Matsouka, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Pier Antonio Panzeri, Jacek Protasiewicz, José Albino Silva Peneda, Kathy Sinnott, Jean Spautz
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Edit Bauer, Mihael Brejc, Françoise Castex, Marian Harkin, Anne E. Jensen, Jamila Madeira, Elisabeth Schroedter, Evangelia Tzampazi, Yannick Vaugrenard, Anja Weisgerber
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (31. 5. 2006)

pro Hospodářský a měnový výbor

k Bílé knize o službách obecného zájmu
(2006/2101(INI))

Navrhovatel: Werner Langen

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vybízí Komisi, aby co nejrychleji objasnila potřebu přijmout právní předpisy podle článku III-122 návrhu Smlouvy o ústavě pro Evropu;

2.  vítá Bílou knihu o službách obecného zájmu Komise a iniciativy a revize důležitých horizontálních a pro odvětví specifických předpisů, které v ní jsou uvedeny ;

3.  potvrzuje názor, že služby obecného zájmu představují jeden ze základních pilířů evropského společenského modelu a že cíle otevřeného, konkurenceschopného vnitřního trhu na jedné straně a rozvoj všeobecně dostupných, vysoce kvalitních služeb obecného zájmu za dostupné ceny na druhé straně, jsou navzájem slučitelné;

4.  považuje za nutné potvrdit a konsolidovat evropský sociální model a kvalitní veřejné služby, aby byly splněny potřeby a očekávání veřejnosti a domnívá se, že to vytváří prostředí, jež je příznivě nakloněno lidskému vývoji, rovněž přispívá k hospodářské výkonnosti;

5.  podtrhuje význam služeb obecného zájmu pro evropský sociální model, má však pochyby v případě horizontálních opatření, která směřují k jednotnému evropskému sociálnímu modelu a která zasahují do pravomoci členských států;

6.  zdůrazňuje, že výhradním úkolem členských států a jejich příslušných orgánů je definovat služby obecného zájmu a stanovit pravidla pro jejich financování;

7.  poukazuje na to, že poskytování služeb obecného zájmu má význam také pro malé a střední podniky;

8.  je toho názoru, ze svoboda volby na příslušné úrovni musí být jádrem poskytování služeb obecného zájmu nezávisle na tom, zda tyto služby poskytuje samotný příslušný orgán na národní, regionální nebo místní úrovni, nebo tento orgán ve spolupráci se soukromými podniky, nebo je jimi pověřena třetí osoba na základě platných předpisů pro výběrová řízení; poukazuje na to, že místní orgány mohou volně určovat řízení služeb obecného zájmu, za které podle právních předpisů členských států odpovídají;

9.  je toho názoru, že Komise je odpovědná za dohled nad dodržováním pravidel hospodářské soutěže ES a že Komise musí naléhavě odstranit stávající právní nejistoty;

10. vítá navržený právní rámec Společenství pro státní pomoc ve formě vyrovnávacích plateb za uložené závazky pro obecné blaho a úmysl přepracovat směrnici o transparentnosti;

11. považuje za nezbytné vytvořit modely založené na přístupu, prostřednictvím kterého služby obecného zájmu přispívají k celkovým strategiím udržitelného rozvoje, jako je sociální a územní soudržnost, ochrana životního prostředí a kulturní rozmanitost;

12. zdůrazňuje, že služby obecného zájmu musí mít vysokou kvalitu, musí zahrnovat všeobecnou dostupnost, musí být poskytovány za optimální cenu, musí respektovat sociální vyrovnanost a musí být poskytovány na základě zajištění trvalého poskytování a zdůrazňuje, že většinu služeb obecného zájmu lze poskytovat za podmínek spravedlivé hospodářské soutěže, přičemž je zásadně nutno přistupovat k soukromým a veřejným podnikům stejně;

13. očekává vyhodnocení služeb obecného zájmu, a to komplexním způsobem a posouzením politických, sociálních, ekonomických a environmentálních kritérií; domnívá se, že návrhy na jednotné nástroje hodnocení by měly vytvořeny co nejdříve;

14. je toho názoru, že postupná liberalizace odvětví služeb v Evropské unii musí probíhat paralelně se zachováním univerzálních služeb a dodržováním evropských minimálních standardů;

15. žádá Komisi, aby mu poskytla komplexní analýzu dopadu dosavadní liberalizace, zejména na situaci spotřebitelů a zaměstnanců, kterých se to týká;

16. je toho názoru, že zavedení dodatečných povinností specifických pro jednotlivá odvětví na úrovni Společenství v současné době není nutné a že v popředí musí stát plnění stávajících závazků specifických pro toto odvětví; je při tom však třeba bedlivě sledovat vývoj v jednotlivých odvětvích, zejména z hlediska zajištění poskytování služeb;

17. je toho názoru, že cílem pravidel hospodářské soutěže by mělo být zlepšení kvality poskytování služeb, volby zákazníka, rozumné ceny a uskutečnění dalších cílů veřejného zájmu, včetně udržitelného rozvoje;

18. zdůrazňuje požadavek uvedený ve svém usnesení ze dne 9. března 2005 týkající se průběžného hodnocení Lisabonské strategie[1], aby byl vytvořen právní rámec Společenství pro služby obecného zájmu.

POSTUP

Název	Bílá kniha o službách obecného zájmu
Číslo postupu	2006/2101(INI)
Příslušný výbor	ECON
Výbor, který vypracoval stanovisko   Datum oznámení na zasedání	ITRE 18.5.2006
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání
Navrhovatel   Datum jmenování	Werner Langen 2.2.2005
Předchozí navrhovatel
Projednání ve výboru	31.3.2005		26.4.2005	24.4.2006	30.5.2006
Datum přijetí	30.5.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	37 5 1
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Jan Březina, Philippe Busquin, Jerzy Buzek, Joan Calabuig Rull, Jorgo Chatzimarkakis, Giles Chichester, Den Dover, Adam Gierek, Umberto Guidoni, András Gyürk, Fiona Hall, David Hammerstein Mintz, Rebecca Harms, Erna Hennicot-Schoepges, Ján Hudacký, Romana Jordan Cizelj, Werner Langen, Vincenzo Lavarra, Angelika Niebler, Reino Paasilinna, Umberto Pirilli, Miloslav Ransdorf, Vladimír Remek, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Mechtild Rothe, Paul Rübig, Andres Tarand, Britta Thomsen, Patrizia Toia, Catherine Trautmann, Claude Turmes, Nikolaos Vakalis, Alejo Vidal-Quadras Roca
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	María del Pilar Ayuso González, Cristina Gutiérrez-Cortines, Edit Herczog, Peter Liese, Francisca Pleguezuelos Aguilar, Vittorio Prodi, John Purvis
Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování	Maria Badia I Cutchet, Giovanni Berlinguer
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

• [1]  Přijaté texty, P6_TA(2005)0069.

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (13. 6. 2006)

pro Hospodářský a měnový výbor

o službách obecného zájmu
(2006/2101(INI))

Navrhovatel(*): József Szájer

(*) Užší spolupráce mezi výbory – článek 47 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že služby obecného zájmu a služby obecného hospodářského zájmu nepodléhají konkrétním článkům Smlouvy,

B.  vzhledem k tomu, že v rámci oblasti služeb obecného zájmu je třeba zohlednit různé historické a kulturní tradice členských států; vzhledem k tomu, že organizace a dostupnost účinných služeb obecného zájmu jsou hlavními cíly hospodářské a sociální politiky členských států,

C. vzhledem k tomu, že služby obecného hospodářského zájmu mají přímý účinek na vnitřní trh služeb, a vzhledem k tomu, že Parlament schválil velkou většinou hlasů jejich začlenění do návrhu směrnice o službách na vnitřním trhu (směrnice o službách),

D. vzhledem k tomu, že články 43 až 49 Smlouvy poskytují právní základ pro činnost Společenství v oblasti služeb obecného hospodářského zájmu,

E.  vzhledem k tomu, že článek 86 Smlouvy a judikatura Soudního dvora jasně ukazují, jakým způsobem nakládat s veřejnou podporou a s různými formami a úrovněmi financování služeb obecného hospodářského zájmu,

F.  vzhledem k tomu, že článek 36 Listiny základních práv Evropské unie (Listina) stanoví, že Unie uznává a respektuje dostupnost služeb obecného hospodářského zájmu tak, jak je stanoveno ve vnitrostátních právních předpisech a postupech,

G. vzhledem k tomu, že článek 38 Listiny stanoví, že politiky Unie zajišťují vysokou úroveň ochrany spotřebitele,

H. vzhledem k tomu, že judikatura Soudního dvora upřesňuje, že finanční kompenzace za závazek poskytovat veřejné služby nesmějí být považovány za veřejnou podporu, pokud jsou jasně definované, objektivní, proporcionální a v souladu s pravidly pro zadávání veřejných zakázek,

I.   vzhledem k tomu, že služby spojující hospodářské a nehospodářské činnosti v nedělitelný celek je třeba považovat za hospodářskou činnost,

S ohledem na služby obecného hospodářského zájmu

1.  domnívá se, že efektivní a kvalitní služby obecného hospodářského zájmu mohou být zaručeny pouze posílením konkurence v těchto sektorech a lepší spoluprací mezi členskými státy, zejména pokud jde o síťová odvětví a dokončení přeshraničního propojení služeb, a podporou rovného přístupu všech subjektů; vítá novou společnou politiku Společenství v sektoru energetiky;

2.  konstatuje, že služby obecného hospodářského zájmu, které se otevřely konkurenci, zaznamenaly zlepšení kvality, nárůst počtu konkurentů a snížení cen, což trhům s těmito službami přineslo modernizaci a integraci a výhody pro spotřebitele; konstatuje, že toto otevření bylo provedeno kontrolovaným způsobem a bylo doprovázeno opatřeními na ochranu obecného zájmu, zejména koncepce univerzálních služeb;

3.  konstatuje, že liberalizace některých služeb obecného hospodářského zájmu přinesla spotřebitelům značné cenové zvýhodnění, vyšší kvalitu a širší výběr;

4.  zohledňuje hospodářskou váhu těchto služeb a jejich význam pro výrobu dalšího zboží a poskytování dalších služeb; zdůrazňuje, že způsob organizace služeb obecného hospodářského zájmu může ovlivnit vnitřní trh, například v případě zákazu pobočky v zemi, kde je služba poskytována;

5.  konstatuje, že pro plné využití možností, které nabízí vnitřní trh, je obzvlášť důležité, aby podmínky a ustanovení upravující otevření trhů zaručily spravedlivou, transparentní a účinnou konkurenci při zachování sociální soudržnosti a všeobecné dostupnosti služeb a aby vyloučily zneužití dominantního postavení a vytvoření nových monopolů, které by bránily novým účastníkům proniknout na trh;

6.  vyzdvihuje význam zkušeností nových členských států, pokud jde o přechod k tržnímu hospodářství a otevírání trhů, a žádá Komisi, aby z toho vyvodila nezbytné závěry pro další zlepšení regulačního rámce;

7.  domnívá se, že čl. 86 odst. 2 Smlouvy poskytuje členským státům dostatečné záruky pro to, aby zajistily poskytování služeb obecného hospodářského zájmu v souladu s povinnostmi univerzálních služeb stanovených Společenstvím nebo členskými státy; souhlasí s výkladem Soudního dvora, podle něhož existuje paralela mezi tímto hodnocením a kontrolou proporcionality v rámci článku 49 Smlouvy;

8.  konstatuje, že zejména po rozšíření Evropské unie je třeba zaručit soudržnost v oblasti služeb obecného hospodářského zájmu a že v rámci strukturální politiky musí být propojeny infrastruktury členských států pro síťové služby obecného hospodářského zájmu a posílena přeshraniční spolupráce, aby se vytvořil skutečný vnitřní trh a usnadnila standardizace;

9.  konstatuje, že služby obecného hospodářského zájmu jsou zahrnuty do působnosti směrnice o službách; má za to, že směrnice o službách poslouží jako horizontální úprava služeb obecného hospodářského zájmu a doplní tak stávající právní předpisy specifické pro jednotlivé sektory; konstatuje, že směrnice o službách obsahuje dostatečné definice pro rozlišení služeb hospodářského a nehospodářského charakteru;

10. považuje za nezbytné, aby byl lépe definován rozdíl mezi službami obecného zájmu a službami obecného hospodářského zájmu, jelikož služby obecného hospodářského zájmu podléhají stejným předpisům vnitřního trhu jako všechny ostatní služby s výjimkou použití článku 86 Smlouvy; upozorňuje na to, že ve smyslu článku 86 Smlouvy je třeba služby obecného hospodářského zájmu posuzovat podle stejných kritérií jako všechny ostatní hospodářské služby, kromě případů, kdy by použití těchto předpisů zpochybnilo poskytování služeb;

11. zdůrazňuje, že pro sektory, na něž se nevztahuje směrnice o službách, se zdá být vhodný sektorální přístup, aby se zohlednily specifické požadavky a okolnosti daných sektorů za účelem vytvoření vnitřního trhu těchto služeb; konstatuje, že by měly být neustále kontrolovány stávající předpisy platné pro konkrétní sektory;

12. vítá nové sdělení Komise o sociálních službách obecného zájmu a systematický přístup za účelem stanovení zvláštní povahy sociálních a zdravotnických služeb;

13. připomíná v této souvislosti, že rozdělení úkolů mezi orgány místní správy, například na základě zákonů, nařízení, dohod veřejného práva nebo prostřednictvím účelových sdružení spadá do působnosti vnitrostátního práva, které upravuje organizaci veřejné správy;

S ohledem na nehospodářské služby obecného zájmu

14. po vyhodnocení ustanovení Smlouvy a judikatury Soudního dvora se domnívá, že pro rámcovou směrnici o službách obecného zájmu neexistuje žádný právní základ, pokud by cílem takové rámcové směrnice bylo neuplatňování ustanovení Smlouvy pro určité zvláštní služby;

15. zdůrazňuje, že specifické otázky týkající se služeb obecného zájmu neumožňují obecná řešení, a proto se zdá být vhodnější hodnotit případ od případu, kdy je v rámci ustanovení Smlouvy vhodný státní zásah vzhledem k tomu, že plná kodifikace judikatury Soudního dvora se z technického hlediska nejeví jako proveditelná;

16. zdůrazňuje význam posílení kontrolních funkcí členských států s cílem zajistit skutečné splnění cílů veřejné politiky, jako jsou přijatelné ceny a normy kvality; zdůrazňuje dále, že příslušné veřejné orgány musí mít k dispozici vhodné nástroje a odborné znalosti, aby dokázaly prosadit hospodářskou soutěž a zajistit ochranu spotřebitele;

17. konstatuje, že není nutné udělit EU další pravomoci v oblasti služeb obecného zájmu; konstatuje však, že je třeba objasnit, jakým způsobem se EU a členské státy dělí o povinnosti, pokud by došlo k narušení volného poskytování služeb mezi členskými státy;

Závěry

18. domnívá se, že Smlouva a judikatura Soudního dvora poskytují členským státům dostatek možností k zajištění hlavních důvodů pro poskytování služeb obecného zájmu z hlediska veřejného zájmu;

19. žádá Komisi, aby poskytla objasňující sdělení o důsledcích judikatury Soudního dvora a členským státům a regionálním místním orgánům pokyny týkající se uplatňování předpisů Společenství v oblasti služeb obecného zájmu a služeb obecného hospodářského zájmu;

20. vyzývá dále Komisi, aby předložila objasňující sdělení ohledně použití soutěžního práva v oblasti služeb obecného zájmu a služeb obecného hospodářského zájmu, zejména s ohledem na financování těchto služeb;

21. je přesvědčen, že srovnávání výkonu („benchmarking“) je rozhodujícím nástrojem pro udržení a rozvoj kvalitních, dostupných, cenově přijatelných a účinných služeb obecného zájmu a že systematické hodnocení a sledování výkonnosti služeb obecného zájmu jak na úrovni Společenství, tak na národní úrovni, má zásadní význam a musí se opírat o společná a obsáhlá kritéria; žádá proto Komisi, aby navrhla systém srovnávání výkonnosti služeb obecného zájmu v rámci lisabonského procesu.

POSTUP

Název	Služby obecného zájmu
Číslo postupu	2005/2101(INI)
Příslušný výbor	ECON
Výbor, který vypracoval stanovisko   Datum oznámení na zasedání	IMCO 18.5.2006
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání	18.5.2006
Navrhovatel   Datum jmenování	József Szájer 21.2.2006
Předchozí navrhovatel
Projednání ve výboru	31.1.2006		21.3.2006	19.4.2006	3.5.2006
Datum přijetí	12.6.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	19 15 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Charlotte Cederschiöld, Mia De Vits, Evelyne Gebhardt, Małgorzata Handzlik, Malcolm Harbour, Edit Herczog, Anneli Jäätteenmäki, Pierre Jonckheer, Alexander Lambsdorff, Kurt Lechner, Lasse Lehtinen, Arlene McCarthy, Manuel Medina Ortega, Zita Pleštinská, Zuzana Roithová, Luisa Fernanda Rudi Ubeda, Heide Rühle, Leopold Józef Rutowicz, Andreas Schwab, Eva-Britt Svensson, József Szájer, Marianne Thyssen, Bernadette Vergnaud, Barbara Weiler, Glenis Willmott
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Ieke van den Burg, Simon Coveney, Benoît Hamon, Joel Hasse Ferreira, Othmar Karas, Anja Weisgerber
Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování	Roselyne Bachelot-Narquin, Sharon Bowles, Elisabeth Jeggle, Wolf Klinz
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)	...

STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch (2. 9. 2005)

pro Hospodářský a měnový výbor

k Bílé knize Komise o službách obecného zájmu
(2005/2016(INI))

Navrhovatel: Emanuel Jardim Fernandes

NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že veřejná doprava je jedním ze základních sektorů služeb obecného zájmu (SOZ), že umožňuje zajišťovat základní potřeby obyvatel Evropské unie, a to jak v oblasti mobility, tak v oblasti zásobování, a přispívá tak významně k sociální, ekonomické a územní soudržnosti Unie,

B.  vzhledem k tomu, že kvůli neexistenci přesné definice a popisu základních rysů služeb obecného zájmu v právu Společenství jsou tyto služby vystaveny stále vyššímu stupni právní nejistoty, jak o tom svědčí někdy i odporující si rozsudky Soudního dvora Evropských společenství;

C. vzhledem k tomu, že je zapotřebí zajistit spravedlivou rovnováhu mezi dopravou a dodržováním právních předpisů Společenství v oblasti hospodářské soutěže a vnitřního trhu, pokud by tyto předpisy ohrožovaly řádné fungování těchto služeb v dopravě a zvláště jejich kvalitu, dostupnost, kontinuitu a efektivitu,

D. vzhledem k tomu, že od Římské smlouvy podléhá doprava zvláštním ustanovením a že zejména článek 73 uznává legálnost státní pomoci při plnění povinností „souvisejících s pojmem veřejné služby“,

E.  vzhledem k tomu, že kontrola a hodnocení služeb poskytovaných na vnitrostátní úrovni a na úrovni Společenství má zásadní význam pro zajištění kvality a efektivnosti služeb obecného ekonomického zájmu (SOEZ) i v oblasti dopravy;

1. upozorňuje na nutnost zachovat rovnováhu a řádný chod dopravních služeb prostřednictvím podpory služeb obecného zájmu a povinností zajišťovat veřejné služby vyhovující přísným požadavkům na kvalitu a zaměřené na uspokojování základních potřeb obyvatelstva; státní orgány poskytnou těmto službám nezbytnou finanční podporu;

2. vítá skutečnost, že směrnice o službách v navrhovaném znění nenutí členské státy, aby otevřely služby obecného zájmu konkurenci, a ponechává členským státům nebo regionům volnost, aby si tyto služby organizovaly nebo financovaly podle svého;

3. připomíná, že podpora dostupnosti služeb hromadné dopravy za přijatelné ceny pro co největší počet občanů je rovněž v souladu s cílem snížit emise plynů přispívajících ke vzniku skleníkového efektu a obecně se snížením vnějších nákladů dopravy; rád by rovněž připomněl užitečnost hromadné dopravy v souvislosti se zvyšováním cen ropy a s rizikem, že stávající kapacita rafinérií nebude v celosvětovém měřítku v brzké době postačující;

4. domnívá se, že zvláštní podmínky pro fungování služeb veřejného zájmu v dopravě by měly být stanoveny předpisy specifickými pro tento sektor (pravidla pro poskytování státní pomoci, veřejné zakázky atd.); připomíná však, že na dopravu jako na činnost, která je službou obecného zájmu, by se měla rovněž vztahovat obecná pravidla, která by byla obsažena v obecném legislativním rámci vymezujícím tento pojem a stanovujícím jak kritéria platná pro ekonomické a jiné SOZ, tak zásady zajišťující, že tyto činnosti budou probíhat řádně, tj. budou probíhat bez přerušení, budou všeobecně přístupné a bude při nich zajištěna ochrana spotřebitelů a uživatelů;

5. vyzývá proto Radu, aby co nejdříve přijala společné stanovisko k přezkumu nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 ze dne 26. června 1969 o postupu členských států ohledně závazků vyplývajících z pojmu veřejné služby v dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách (Meijerova zpráva A5-0364/2001);

6. domnívá se, že v souladu se zásadou subsidiarity by tento právní rámec měl rovněž přiznat veřejným orgánům, v prvé řadě místním a regionálním orgánům, právo rozhodovat o objemu, formě a struktuře poskytování SOZ v dopravě na svém území, zvláště o právním postavení poskytovatele, s přihlédnutím k demografické a geofyzikální situaci a ke zvláštnostem svého regionu, a právo zvolit metody řízení a financování a stanovit hodnotící mechanismy;

7. připomíná zvláštní situaci a specifická omezení nejodlehlejších regionů Evropské unie, pokud jde o SOZ a o uplatňování právních předpisů Společenství v oblasti hospodářské soutěže a vnitřního trhu; trvá na nutnosti rozšířit pojem SOZ a počítat s uplatňováním pravidel přizpůsobených zvláštní situaci těchto regionů, zvláště se zřetelem k dopravě.

POSTUP

Název	Stanovisko k Bílé knize Komise o službách obecného zájmu
Referenční údaje	2005/2016(INI)
Příslušný výbor	ECON
Výbor požádaný o stanovisko	TRAN 0.0.0000
Užší spolupráce	Ano
Navrhovatel Datum jmenování	Emanuel Jardim Fernandes 23.11.2004
Projednání ve výboru	23.5.2005	29.8.2005
Datum přijetí pozměňovacích návrhů	30.8.2005
Výsledek závěrečného hlasování	pro: proti: zdrželi se:		40 5 0
Členové přítomni při závěrečném hlasování	Margrete Auken, Inés Ayala Sender, Etelka Barsi-Pataky, Philip Bradbourn, Paolo Costa, Michael Cramer, Arūnas Degutis, Christine De Veyrac, Petr Duchoň, Saïd El Khadraoui, Robert Evans, Emanuel Jardim Fernandes, Luis de Grandes Pascual, Mathieu Grosch, Ewa Hedkvist Petersen, Jeanine Hennis-Plasschaert, Stanisław Jałowiecki, Georg Jarzembowski, Dieter-Lebrecht Koch, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Jörg Leichtfried, Bogusław Liberadzki, Eva Lichtenberger, Patrick Louis, Erik Meijer, Robert Navarro, Josu Ortuondo Larrea, Willi Piecyk, Luís Queiró, Reinhard Rack, Luca Romagnoli, Gilles Savary, Renate Sommer, Dirk Sterckx, Gary Titley, Georgios Toussas, Corien Wortmann-Kool, Roberts Zīle
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Zsolt László Becsey, Johannes Blokland, Den Dover, Zita Gurmai, Elisabeth Jeggle, Anne E. Jensen, Zita Pleštinská
Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (21. 6. 2005)

pro Hospodářský a měnový výbor

k Bílé knize Komise o službách obecného zájmu
(2005/2016(INI))

Navrhovatel: Markus Pieper

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že evropská strukturální politika a politika hospodářské a sociální soudržnosti významně přispívají ke stálému a územně vyváženému zajištění služeb obecného zájmu v členských státech, jako například dopravní infrastruktury, zásobování a zabezpečení likvidace odpadu

1.  navrhuje, aby byla zajištěna liberalizace již otevřených sektorů; zdůrazňuje, že společný trh hraje důležitou roli pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost a zdůrazňuje význam veřejných služeb obecného zájmu pro udržitelný hospodářský a sociální rozvoj a potřebu sociálně a územně spravedlivého přístupu ke službám obecného zájmu; doporučuje hospodářské a sociální zhodnocení dalšího pokračování procesu liberalizace pro jednotlivé sektory;

2.  konstatuje, že místní a regionální samosprávné celky dokázaly, že jsou s to poskytovat služby obecného zájmu blízké svým občanům a že jsou v rámci těchto služeb i nadále vhodnou instancí pro zajištění práv spolurozhodování, poskytnutí ochrany spotřebitele a společného blaha; zdůrazňuje, že na evropské úrovni je důležité dbát o to, aby nebyla ohrožena schopnost nabízet služby tohoto druhu na místní a regionální úrovni;

3.  konstatuje, že v mnohých členských státech je úkolem obecních orgánů zajišťovat služby obecného zájmu a zaručit občanům všeobecný přístup k nim, a to jak v otázkách zajištění dostupnosti, tak i kvality a stanovení spravedlivých cen; zdůrazňuje, že je při definování na evropské úrovni třeba zachovat zásadu akceschopnosti obcí v oblasti služeb obecného zájmu;

4.  spatřuje v evropské kontrolní funkci a v přiměřeném vybavení národních správ pravomocemi centrální nástroje, které by přispěly k prosazení regulace jednotlivých sektorů a zohlednily specifické vlastnosti jednotlivých hospodářských odvětví a regionů;

5.  vyzývá Komisi, aby urychleně definovala služby obecného zájmu a služby obecného hospodářského zájmu, a požaduje pro toto definování speciální kritéria, zejména pokud by se v oblasti poskytování veřejné finanční pomoci mělo navázat na druhý z těchto pojmů;

6.  vítá záměr Komise dále upřesňovat právní rámec, pokud jde o přípustnost podpor, nařízení o veřejné podstatě zakázek, průhlednost veřejných a soukromých finančních vztahů a přípustnost koncesních smluv, které souvisejí s evropskými právními předpisy pro hospodářskou soutěž, požaduje však lepší domluvu odpovědných míst v rámci Komise, aby se zabránilo rozporům mezi právními akty pro služby obecného zájmu;

7.  poukazuje na skutečnost, že Ústavní smlouva zmiňuje možnost dodatečného nadřazeného regulačního rámce pouze pro služby obecného hospodářského zájmu, nevyžaduje však ani nelegitimuje evropský model jednotných služeb obecného zájmu;

8.  obává se, že Komisí navržená standardizace závazků týkajících se veřejného blaha a jednotná definice služeb obecného zájmu nebude přihlížet k rozdílným historickým a sociálním okolnostem v EU s 25 státy;

9. proto se domnívá, že při dodržení zásady subsidiarity a právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže jsou za definování, organizaci, financování a kontrolu služeb obecného zájmu odpovědny národní, regionální a místní orgány;

10. vyzývá Komisi, aby neprodleně zaujala stanovisko, zda může nadřazená rámcová směrnice vnést do služeb obecného zájmu větší právní srozumitelnost než již plánované objasnění pojmů a odstranění právních nejistot; je toho názoru, že by případná rámcová směrnice přispěla k právní jistotě, zohlednila by zásadu subsidiarity a právní předpisy EU pro hospodářskou soutěž, a tím by také stanovila pravidla pro případy, kde není možno použít evropské právní předpisy.

POSTUP

Název	Bílá kniha Komise o službách obecného zájmu
Referenční údaje	2005/2016(INI)
Příslušný výbor	ECON
Výbor požádaný o stanovisko Datum oznámení na zasedání	REGI 0.0.0000
Užší spolupráce
Zpravodaj Datum jmenování	Markus Pieper 19.1.2005
Projednání ve výboru	30.3.2005
Datum přijetí	16.6.2005
Výsledek závěrečného hlasování	Pro: Proti: Zdrželi se::		41 7 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Alfonso Andria, Stavros Arnaoutakis, Jean Marie Beaupuy, Rolf Berend, Jana Bobošíková, Graham Booth, Bairbre de Brún, Giovanni Claudio Fava, Iratxe García Pérez, Eugenijus Gentvilas, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Ambroise Guellec, Konstantinos Hatzidakis, Mieczysław Edmund Janowski, Gisela Kallenbach, Miloš Koterec, Constanze Angela Krehl, Miroslav Mikolášik, Francesco Musotto, Lambert van Nistelrooij, Jan Olbrycht, István Pálfi, Markus Pieper, Francisca Pleguezuelos Aguilar, Bernard Poignant, Elisabeth Schroedter, Alyn Smith, Grażyna Staniszewska, Catherine Stihler, Kyriacos Triantaphyllides, Vladimír Železný
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Alfredo Antoniozzi, Inés Ayala Sender, Jan Březina, Simon Busuttil, Den Dover, Mojca Drčar Murko, Věra Flasarová, Karl-Heinz Florenz, Louis Grech, Ewa Hedkvist Petersen, Eluned Morgan, Mirosław Mariusz Piotrowski, Richard Seeber, Thomas Ulmer
Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování	Sharon Margaret Bowles, Albert Deß, Herbert Reul

STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti (11. 9. 2006)

pro Hospodářský a měnový výbor

k Bílé knize Komise o službách obecného zájmu
2006/2101(INI)

Navrhovatelka: Gabriele Stauner

NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  je toho názoru, že existují značné pochybnosti o možném právním základu pro činnost Společenství, která by vedla k vytvoření rámcové směrnice v oblasti služeb obecného zájmu;

2.  vyzývá proto Komisi, aby jasně a podrobně vyložila, o jaký právní základ se opírá oprávnění k vytvoření právního rámce;

3.  vyzývá dále Komisi, aby objasnila, jak se slučuje její výrok v Bílé knize, že oprávnění Společenství týkající se služeb obecného zájmu jsou dostatečná a přiměřená, s pravomocemi, které přijala a které jsou uvedeny v článku III-122 Smlouvy o ústavě;

4.  zdůrazňuje nutnost dodržovat a uplatňovat zásadu subsidiarity uvedenou v článku 5 Smlouvy o ES v oblasti obecného zájmu;

5.  jasně prohlašuje, že je úkolem pouze členských států a jejich příslušných úřadů definovat služby obecného zájmu a vytvořit pravidla pro jejich financování; služby obecného zájmu jsou ve 25 členských státech EU historicky podmíněné a jsou velmi odlišné v závislosti na regionálních tradicích; tyto dobře fungující struktury nesmí být zrušeny vytvořením evropské rámcové legislativy;

6.  značně pochybuje o tom, že by evropský právní rámec v oblasti služeb mohl přispět ke skutečnému zlepšení, pokud jde o přiblížení se k občanům a účinnost služeb obecného zájmu;

7.  poukazuje na to, že horizontální úpravy, jejichž cílem je vytvoření jednotného evropského sociálního modelu, zasahují nepřípustným způsobem do pravomocí členských států;

8.  vyzývá Komisi, aby co nejpřesněji zdůvodnila a upřesnila nutnost dalších povinností, které Komise v rámci Společenství specificky podle oblastí eventuálně plánuje.

POSTUP

Název	Bílá kniha Komise o službách obecného zájmu
Číslo postupu	2006/2101(INI)
Příslušný výbor	ECON
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání	JURI 18.5.2006
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání
Navrhovatelka Datum jmenování	Gabriele Stauner 30.5.2006
Předchozí navrhovatel
Projednání ve výboru	11.7.2006
Datum přijetí	11.9.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	12 11 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Maria Berger, Carlo Casini, Rosa Díez González, Bert Doorn, Giuseppe Gargani, Piia-Noora Kauppi, Klaus-Heiner Lehne, Katalin Lévai, Alain Lipietz, Hans-Peter Mayer, Viktória Mohácsi, Aloyzas Sakalas, Gabriele Stauner, Andrzej Jan Szejna, Diana Wallis
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Manuel Medina Ortega, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Michel Rocard
Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování	Jens-Peter Bonde, Iles Braghetto, Esther Herranz García, Pierre Jonckheer, Aldo Patriciello, Bernard Piotr Wojciechowski
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

POSTUP

Název	O Bílé knize Komise o službách obecného zájmu
Číslo postupu	2005/2101(INI)
Příslušný výbor   Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno udělení svolení	ECON 18.5.2006
Výbory požádané o stanovisko   Datum oznámení na zasedání	DEVE 18.5.2006		EMPL 18.5.2006	ITRE 18.5.2006	IMCO 18.5.2006	INTA 18.5.2006
Výbory požádané o stanovisko   Datum oznámení na zasedání	TRAN 18.5.2006		REGI 18.5.2006	CULT 18.5.2006	JURI 18.5.2006
Nezaujaté stanovisko   Datum rozhodnutí	DEVE 5.10.2005		CULT 20.6.2006
Užší spolupráce   Datum oznámení na zasedání	IMCO 18.5.2006
Zpravodaj   Datum jmenování	Bernhard Rapkay 21.9.2004
Předchozí zpravodaj(ové)
Projednání ve výboru	29.3.2005 31.1.2006		19.4.2006 30.5.2006	20.6.2006	11.7.2006
Datum přijetí	12.9.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+ - 0	35 3 1
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Zsolt László Becsey, Pervenche Berès, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Ieke van den Burg, David Casa, Jan Christian Ehler, Jonathan Evans, Elisa Ferreira, Jean-Paul Gauzès, Donata Maria Assunta Gottardi, Benoît Hamon, Gunnar Hökmark, Karsten Friedrich Hoppenstedt, Ian Hudghton, Sophia in 't Veld, Othmar Karas, Piia-Noora Kauppi, Wolf Klinz, Christoph Konrad, Kurt Joachim Lauk, Astrid Lulling, Cristobal Montoro Romero, Joseph Muscat, John Purvis, Alexander Radwan, Bernhard Rapkay, Karin Riis-Jørgensen, Dariusz Rosati, Eoin Ryan, Antolín Sánchez Presedo, Manuel António dos Santos, Ivo Strejček, Sahra Wagenknecht
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Mia De Vits, Harald Ettl, Satu Hassi, Thomas Mann, Corien Wortmann-Kool
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování
Datum předložení	14.9.2006
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)