Zpráva - A6-0280/2006Zpráva
A6-0280/2006
Evropský parlament

DRUHÁ ZPRÁVA o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2004

15. 9. 2006 - (N6-0027/2005 – C6‑0357/2002 – 2005/2091(DEC))

Oddíl I – Evropský parlament
Výbor pro rozpočtovou kontrolu
Zpravodaj: Markus Ferber

Postup : 2005/2091(DEC)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A6-0280/2006
Předložené texty :
A6-0280/2006
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2004, Oddí I - Evropský parlament (N6-0027/2005 - C6‑0357/2005 - 2005/2091(DEC))

Evropský parlament,

–   s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie pro rozpočtový rok 2004[1],

–   s ohledem na výkaz příjmů a výdajů a na účetní rozvahu za rozpočtový rok 2004 (C6-0357/2005),

–   s ohledem na výroční zprávu interního auditora,

–   s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu spolu s odpověďmi kontrolovaných institucí[2],

–   s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a řádnosti podkladových operací, které předložil Účetní dvůr podle článku 248 Smlouvy o ES[3],

–   s ohledem na čl. 272 odst. 10 a článek 275 Smlouvy o ES a článek 179 a Smlouvy o Euratomu,

–   s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[4], a zejména na články 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–   s ohledem na článek 13 vnitřních předpisů pro plnění rozpočtu Evropského parlamentu[5],

–   s ohledem na čl. 147 odst. 1 finančního nařízení, podle kterého musí každý orgán Společenství učinit všechna vhodná opatření, kterými bude reagovat na připomínky připojené k rozhodnutí Evropského parlamentu o absolutoriu,

–   s ohledem na článek 71 a čl. 74 odst. 3 a přílohu V jednacího řádu,

-   s ohledem na čl. 5 odst. 1 písm. a) druhý pododstavec přílohy V jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A6‑0119/2006),

–   s ohledem na výsledek hlasování plenárního zasedání ze dne 27. dubna 2006 o výše uvedené zprávě Výboru pro rozpočtovou kontrolu, které – na přání zpravodaje – převážnou většinou (3 hlasy pro, 592 proti, 13 se zdrželo hlasování) odmítlo absolutorium udělit, a proto je podle čl. 5 odst. 1 písm. a) druhého pododstavce přílohy V jednacího řádu absolutorium považováno za odložené[6],

-   s ohledem na druhou zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A6-0280/2006),

A. vzhledem k tomu, že Účetní dvůr poukázal na nedostatky monitorovacích a kontrolních systémů (bod 9.16 výroční zprávy Účetního dvora), které však byly většinou formální povahy; chyby by neměly mít zásadní vliv na zákonnost a řádnost provádění správních výdajů (bod 9.27 výroční zprávy Účetního dvora),

B.  vzhledem k tomu, že finanční nařízení a jednací řád Parlamentu v pozměněném znění ze dne 23 října 2002[7]platí s účinností od 1. ledna 2003 pro procesní pravidla, kterými se řídí postup udělování absolutoria,

C. vzhledem k tomu, že jednací řád Parlamentu byl dne 23. října 2002 změněn v tom smyslu, že absolutorium se uděluje předsedovi, a nikoli generálnímu tajemníkovi,

1.  uděluje předsedovi absolutorium za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2004;

2.  uvádí své připomínky v doprovodném usnesení;

2.  uvádí své připomínky v dále uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

  • [1]  Úř. věst. C 105, 30.4.2004.
  • [2]  Úř. věst. C 301, 30.11.2005, s. 1.
  • [3]  Úř. věst. C 302, 30.11.2005, s. 100.
  • [4]  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
  • [5]  Bur/ann/fin - PE 349.540.
  • [6]  Přijaté texty, P6_TA(2006)0158.
  • [7]  Úř. věst. C 300 E, 11.12.2003, s. 303.

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

obsahujícího připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2004, Oddíl I – Evropský parlament (N6-0027/2005 – C6‑0357/2005 – 2005/2091(DEC))

Evropský parlament,

–   s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie pro rozpočtový rok 2004[1],

–   s ohledem na výkaz příjmů a výdajů a na účetní rozvahu za rozpočtový rok 2004 (C6-0357/2005),

–   s ohledem na výroční zprávu interního auditora,

–   s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora týkající se rozpočtového roku 2004[2] spolu s odpověďmi kontrolovaných institucí,

–   s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a řádnosti podkladových operací, které předložil Účetní dvůr podle článku 248 Smlouvy o ES[3],

–   s ohledem na čl. 272 odst. 10 a článek 275 Smlouvy o ES a článek 179 a Smlouvy o Euratomu,

–   s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[4] a zejména na články 145, 146 a 147 tohoto nařízení,

–   s ohledem na článek 13 vnitřních předpisů pro plnění rozpočtu Evropského parlamentu[5],

–   s ohledem na čl.147 odst.1 finančního nařízení, podle kterého musí každý orgán Společenství učinit všechna vhodná opatření, kterými bude reagovat na připomínky připojené k rozhodnutí Evropského parlamentu o absolutoriu,

–   s ohledem na článek 71 a čl. 74 odst. 3 a přílohu V jednacího řádu,

- s ohledem na čl. 5 odst. 1 písm a) druhý pododstavec přílohy V jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A6‑0119/2006),

–     s ohledem na výsledek hlasování plenárního zasedání ze dne 27. dubna 2006 o výše uvedené zprávě Výboru pro rozpočtovou kontrolu, které – na přání zpravodaje – převážnou většinou (3 hlasy pro, 591 proti, 13 se zdrželo hlasování) odmítlo absolutorium udělit, a proto je podle čl. 5 odst. 1 písm a) druhého pododstavce přílohy V jednacího řádu absolutorium považováno za odložené[6],

-    s ohledem na druhou zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A6-0280/2006),

A.   vzhledem k tomu, že Účetní dvůr poukázal na nedostatky monitorovacích a kontrolních systémů (bod 9.16 výroční zprávy Účetního dvora), které však byly většinou formální povahy; chyby by neměly mít zásadní vliv na zákonnost a řádnost provádění správních výdajů (bod 9.27 výroční zprávy Účetního dvora),

B.   vzhledem k tomu, že finanční nařízení a jednací řád Parlamentu v pozměněném znění ze dne 23. října 2002[7] platí s účinností od 1. ledna 2003 pro procesní pravidla, kterými se řídí postup udělování absolutoria,

C.   vzhledem k tomu, že jednací řád Parlamentu byl dne 23. října 2002 změněn v tom smyslu, že absolutorium se uděluje předsedovi, a nikoli generálnímu tajemníkovi,

D.   vzhledem k tomu, že po usnesení o udělení absolutoria za rok 2003 ze dne 12. dubna 2005[8] by měla následovat další opatření a měl by být vyhodnocen pokrok v provádění doporučení Parlamentu,

E.  vzhledem k tomu, že statut poslanců Evropského parlamentu ze dne 28. září 2005 vstoupí v platnost v souladu se schválením Rady dne 19. července 2005 v první den nového volebního období v roce 2009,

1.    zdůrazňuje, že rok 2004 byl v mnoha ohledech rokem zvláštním, neboť téměř současně došlo k mnoha událostem, jež měly bezprostřední vliv na finanční řízení Parlamentu: přistoupení deseti nových členských států, volby do Parlamentu, v platnost vstoupil nový služební řád úředníků, další uplatňování nového finančního nařízení a realizace interních parlamentních snah o reformu („Raising the Game“);

Účetní závěrka Evropského parlamentu

2.    bere na vědomí údaje z účetní závěrky Parlamentu za rozpočtový rok 2004, a to:

(v EUR)

Využití prostředků

Prostředky rozpočtového roku 2004

Prostředky přenesené z rozpočtového roku 2003

Prostředky 2004

Prostředky z převedených příjmů

Článek 9.1 a 9.4 finančního nařízení

Prostředky k dispozici

1 231 000 000

31 335 112

213 477 855

Přijaté závazky

1 203 370 074

31 328 642

-

-

Provedené platby

921 908 371

3 248 540

197 455 018

Prostředky převedené do roku 2005

 

. Článek 9 finančního nařízení

. Článek 10 finančního nařízení

 

 

 

281 461 343

 

-

 

 

 

-

 

6 470

 

Zrušené prostředky

27 629 926

-

16 022 837

Rozvaha k 31. prosinci 2004: 1 451 967 061

3.    bere na vědomí, že v roce 2004 bylo 97,76 % prostředků uvedených v rozpočtu Parlamentu využito s mírou zrušení 2,24 % a že v předchozích letech bylo dosaženo velmi vysoké úrovně plnění rozpočtu;

4.    vyzývá pověřené schvalující osoby, aby ve svých výročních zprávách o činnosti vysvětlili důvody – jak se již částečně děje, proč nebyly vyčerpány rozpočtové prostředky; domnívá se, že tyto důvody je nutno zohlednit při projednávání rozpočtu pro následující rok;

5.    bere na vědomí, že v roce 2004 Evropský parlament obdržel příjmy ve výši 117 409 824 EUR (2003: 98 545 334 EUR);

Politika Parlamentu v oblasti nemovitostí se zvláštním zřetelem na budovy „Winston Churchill“ (WIC) a „Salvador de Madariaga“ (SDM)

       Účetní závěrka

6.    připomíná, že vysoká úroveň plnění rozpočtu na rok 2004 zčásti vyplývá z běžné praxe „sběrného převodu“ používané od roku 1992 za účelem převedení jakýchkoliv prostředků, které jsou na konci roku k dispozici, do rozpočtových položek na budovy a zejména na kapitálové platby předem, které mají snížit budoucí platby úroků: tak bylo pro nákup budovy „Louise Weiss“ ve Štrasburku na konci roku 2003 prostřednictvím sběrného převodu poskytnuto více než 70 000 000 EUR; pro nákup budovy D4 a D5 v Bruselu přinesl sběrný převod na konci roku 2004 více než 150 000 000 EUR; to odpovídá 12 % rozpočtových prostředků;

7.  je toho názoru, že kapitálové splátky za budovy představují pro daňové poplatníky obrovské úspory, a měly by být proto v rámci rozpočtové strategie pevně stanoveny;

8.    znovu vyzývá rozpočtový orgán, aby připravil rozpočtovou předpověď, která zajistí, aby částky uvedené v návrhu rozpočtu odrážely skutečné požadavky jednotlivých politik Parlamentu, aby na konci roku systematicky nedocházelo k enormnímu přeskupování částek ve prospěch politiky v oblasti nemovitostí;

9.    žádá, aby postupy nabídkového řízení na rozšíření budovy KAD v Lucemburku byly transparentní a spravedlivé, protože jde o první nabídkové řízení na dodání stavebního díla, které Parlament organizuje;

10.  vítá odpověď generálního tajemníka na dotazník o absolutoriu za rok 2004 týkající se využívání budovy LOW ve Štrasburku, že „Parlament je výhradním vlastníkem budovy LOW ve Štrasburku a může tuto budovu využívat a nakládat s ní, jak uzná za vhodné“, což je v souladu s myšlenkou, že Parlament jako demokratický zastupitelský orgán v Evropské unii má právo a povinnost rozhodnout o cenově nevýhodnějším a nejúčinnějším způsobu práce, a to i pokud jde o jeho sídlo;

       Budovy WIC a SDM

11.  připomíná, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu v reakci na to, že mu zpráva byla vrácena zpět, v květnu 2006 zřídil neformální pracovní skupinu, jejímž úkolem bylo být poradním sborem zpravodaje v souvislosti s obviněními ohledně současného pronájmu a případného odkoupení budov WIC a SDM ve městě Štrasburk Evropským parlamentem;

12.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že přes své pravomoci v oblasti kontroly rozpočtu se Výbor pro rozpočtovou kontrolu dověděl o obviněních týkajících se uvedených smluv ze sdělovacích prostředků, a nikoli – jak by se očekávalo – od správy nebo předsednictva Evropského parlamentu, které už o těchto obviněních věděly několik týdnů;

13.  konstatuje, že příslušná generální ředitelství poskytla pracovní skupině všechny požadované dokumenty včetně mimořádné externí kontroly účtů a vnitřního auditu a rovněž právního poradenství; poukazuje na to, že město Štrasburk také poskytlo dokumenty, a to na požádání, i když některé dotazy týkající se těchto dokumentů nebyly dostatečně zodpovězeny; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že jeho žádosti o veškerou příslušnou dokumentaci od společnosti SCI-Erasmus, soukromého investora a vlastníka budov, nebyly dosud vyřízeny; vyzývá město Štrasburk a společnost SCI-Erasme, aby zodpověděly veškeré zbývající a následné otázky urychleně a s patřičným zřetelem k maximální transparentnosti, aby mohly být tyto informace využity při postupu udělování absolutoria za rozpočtový rok 2005;

14.  poukazuje na to, že z důvodů zajištění transparentnosti zmíněná pracovní skupina ihned požadovala a získala veřejný přístup ke všem příslušným dokumentům, které se týkají těchto budov a nacházejí se v držení správy Parlamentu;

15.  je si vědom toho, že zpráva o udělení absolutoria odráží finanční situaci roku 2004; zdůrazňuje však, že taková zpráva nepoukazuje jen na chyby a provinění, k nimž v minulosti došlo, ale měla by rovněž poskytnout doporučení, jak se jich v budoucnu vyvarovat;

16.  připomíná existenci smlouvy o pronájmu uzavřené mezi společností SCI Erasme a městem Štrasburk, jejíž platnost skončí v roce 2010; je pevně přesvědčen o tom, že když se Evropský parlament rozhodne odkoupit budovy WIC a SDM, výše uvedená smlouva nemůže mít pro Parlament jakékoli finanční důsledky; domnívá se proto, že v tom případě by měla být smlouva zrušena;

17.  poukazuje na to, že jestliže má Parlament v úmyslu odkoupit budovu, měl by současně získat i pozemek; zdůrazňuje, že v této fázi se zdá zřejmé, že Parlament může získat pouze dlouhodobý pronájem, který má SCI Erasme; je přesvědčen o tom, že konečné získání pozemku bude záležitostí, která se bude řešit mezi Parlamentem a městem Štrasburk, případně s francouzskými národními orgány;

18.  připomíná však, že EÚD nedávno provedl kontrolu politiky v oblasti nemovitostí; poukazuje na to, že EÚD ve svém stanovisku vyjádřil obavy z použití indexace nájemného při výpočtu celkové výše dvouletého pronájmu; navíc se domnívá, že EÚD jasně uvedl, že indexace by mohla být nakonec pro Evropský parlament nevýhodná;

19. konstatuje, že pracovní skupina uvedla na základě informací, které jí byly poskytnuty, tyto skutečnosti:

- smlouva o pronájmu, na jejímž základě Evropský parlament pronajímá zmíněné dvě budovy, zahrnuje třístranný vztah mezi samotným Parlamentem jako nájemcem budov WIC a SDM na jedné straně, městem Štrasburk jako pronajímatelem na straně druhé a SCI Erasme jako soukromým investorem a vlastníkem budovy;

- zdá se, že neexistují žádné náznaky, že by při uzavírání a manipulaci s nájemními smlouvami a dodatkovými smlouvami došlo k protiprávnímu jednání, i když nicméně existují pochybnosti, zda byla plně dodržena zásada „řádného finančního řízení“ zakotvená ve finančním nařízení;

- neexistuje žádný zcela spolehlivý základ pro stanovení přiměřeného nájemného za budovy WIC a SDM, když už je Parlament – jako je tomu ve Štrasburku – jediným zájemcem; v tomto případě není vhodné ani porovnávat náklady na kancelářské prostory v různých zemích a městech; je tedy pochopitelné, že to ztížilo stanovení „rozumné výše“ nájemného a také posouzení, zda Parlament po celou dobu platil přiměřené nájemné;

- zásadní příčinu rostoucích cen nájmů je třeba hledat v tom, že orgány Parlamentu s rozhodovacími pravomocemi souhlasily v roce 1985 s návrhem města Štrasburk na každoroční indexaci nájemného, a nerespektovaly tak odmítavé stanovisko kvestorů a Výboru pro rozpočtovou kontrolu z roku 1980;

- existuje značný rozdíl mezi nájemným, které je placeno městu Štrasburk za používání budov WIC a SDM, na straně jedné, a měsíčními splátkami města Štrasburk soukromému investorovi na straně druhé: podle výpočtů správy Parlamentu činí přeplatky za 25 let doby trvání smlouvy – po odečtení investičních nákladů a nákladů na provedené práce – celkem nejméně 32 milionů EUR; v současné době, kdy ještě nejsou k dispozici doplňující informace od města Štrasburk a společnosti SCI-Erasme, nelze vyloučit, že přeplatky dosáhnou až 46 milionů EUR (vnitřní audit) nebo téměř 60 milionů EUR (externí kontrola účtů);

- teprve v březnu 2006 vyšlo najevo, že nájemné placené městu Štrasburk převyšuje splátky města soukromému investorovi; do té doby se Parlament mylně domníval, že jeho platby nájemného městu Štrasburk byly v plné výši převáděny společnosti SCI Erasme, k čemuž však ve skutečnosti nedocházelo;

- během tohoto dlouhého období správa Parlamentu nikdy nezpochybnila přiměřenost výše nájemného a nikdy neověřovala, zda byly platby nájemného v plné výši převáděny na SCI Erasme, ale ani nebyla o této záležitosti nikdy ze strany města Štrasburk informována;

- pouze město Štrasburk vědělo o existenci dvou různých smluvních vztahů mezi třemi zúčastněnými stranami a pouze město Štrasburk už od roku 1981 vědělo o rozdílech mezi oběma částkami;

- město Štrasburk informovalo Parlament dopisem ze dne 29. listopadu 2005, že jednání se soukromým investorem dosud neskončila; nejpozději tehdy si měla správa Parlamentu uvědomit, že mezi městem Štrasburk a soukromým investorem probíhají jednání;

- nájemné, které Parlament platí za své budovy, by mělo pokrývat náklady na výstavbu, údržbu a používání, ale v žádném případě by nemělo zahrnovat zisk pro hostitelskou zemi nebo místní či regionální orgány v této zemi; stejně tak je také obvyklé, že každý veřejný pozemek, který dá hostitelský stát k dispozici orgánu EU, se tomuto orgánu poskytuje zdarma a nezatížený žádnými závazky; je však třeba přiznat, že nic z toho nebylo smluvně stanoveno v důsledku dobrých vztahů s městem Štrasburk jako údajně neziskovým orgánem; kromě toho neexistují žádná právní ustanovení zakazující státním, místním nebo regionálním orgánům vytvářet zisk; je však toho názoru, že přístup města Štrasburk je, velmi mírně řečeno, nezdvořilý, protože je v rozporu se zásadami pohostinnosti vůči mezinárodním institucím;

- městu Štrasburk bylo známo, že Parlament z majetkových smluv zásadně vylučuje ustanovení o odškodnění, ale přesto to vědomě ignorovalo; byl tak narušen vztah důvěry mezi městem a Parlamentem;

- odsuzuje odstoupení města Štrasburk z třístranných jednání s Parlamentem, v jehož průběhu bylo mnohokrát opakováno, že odškodnění za ztrátu dlouhodobého pronájmu mezi městem Štrasburk a společností SCI Erasme je vyloučeno; tento postoj poté město Štrasburk při dvoustranných jednáních se společností SCI Erasme ignorovalo;

20.  vyvozuje z učiněných zkušeností následující závěry:

- vyjadřuje hluboké politování nad tím, že město Štrasburk a soukromý investor, SCI Erasme, neprojevily ve vztahu k Parlamentu dostatek dobré víry; stejně tak vyjadřuje politování nad nedostatkem rozhodnosti správy samotného Parlamentu;

- vyzývá předsednictvo, aby k 31. říjnu 2006 vypovědělo nájemní smlouvu s městem Štrasburk a – pokud by byl nákup budov odložen – vyjednalo nové a přiměřenější nájemné;

- vyzývá předsednictvo, aby přezkoumalo, zda by mohlo být přiměřené zaplatit městu Štrasburk za první pololetí roku 2006 nájemné pouze ve výši, která by mu umožnila uhradit splátky společnosti ECI-Erasme, ale nikoliv celé nájemné;

- domnívá se, že by možná bylo rozumné dále postupovat směrem k nákupu budov WIC a SDM, budou li přitom zohledněny následující skutečnosti: výše přiměřeného nájemného – a proto i budoucí kupní ceny – je nadále nejasná; stáří budov; nebude zásadně placeno žádné odškodnění; neospravedlněné přeplatky, které Parlament po dobu 25 let hradil, by měly být započteny do kupní ceny; současně s budovami by měl Parlament získat i pozemky;

- domnívá se, že třístranný vztah, který existuje v tomto případě, nepřispíval k plné transparentnosti ani nezaručoval řádné finanční řízení, a soudí proto, že by se mu měly orgány a instituce EU ve své politice v oblasti nemovitostí vyhnout;

- vyzývá příslušné orgány, aby změnily článek 16 vnitřních předpisů pro plnění rozpočtu Evropského parlamentu tak, aby k projektům v oblasti nemovitostí se zásadním finančním dopadem na rozpočet musel vydávat souhlas Rozpočtový výbor;

- vyzývá správu Parlamentu, aby přijala nezbytná opatření k pravidelnému, minimálně vždy pětiletému přezkumu dlouholetých smluvních závazků vůči třetím stranám, např. nájemních smluv a smluv o poskytování služeb; výsledek těchto přezkumů by měl být zahrnut i do zpráv o činnosti generálních ředitelů;

- požaduje, aby první z těchto zpráv byla vypracována včas, aby byla k dispozici při postupu udělování absolutoria za plnění rozpočtu na rok 2005, a poté byla každoročně začleněna do oddílu ad hoc výroční zprávy o činnosti;

- vyzývá správu, aby s využitím konzultací s ostatními institucemi Unie vypracovala zprávu zabývající se otázkou, zda by bylo smysluplné zřídit evropský stavební úřad, který by byl odpovědný za výstavbu a údržbu budov evropských institucí; žádá, aby tato zpráva byla předložena Rozpočtovému výboru nejpozději dne 1. října 2007;

- konstatuje, že město Štrasburk, avšak zejména společnost SCI Krasme, dosud nevyhověly všem žádostem o informace, které předložil Parlament; bude se proto touto otázkou znovu zabývat během postupu udělování absolutoria za rok 2005;

- vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu, aby v rámci postupu udělování absolutoria za plnění rozpočtu v roce 2005 znovu přezkoumal politiku Evropského parlamentu v oblasti nemovitostí a poté tento přezkum prováděl pravidelně;

21.  očekává, že Parlament bude pokračovat v přezkoumávání nájemních a smluvních dohod a souvisejících dokumentů, jejichž stranami jsou město Štrasburk, společnost SCI Erasme a Parlament, s cílem přesně zjistit veškeré skutečnosti;

22.  vítá zprávu o dodatečném auditu, který provedl Evropský účetní dvůr a který se týkal pronájmu budov WIC a SDM Evropským parlamentem, a ztotožňuje se s jejími závěry;

Připomínky Účetního dvora týkající se rozpočtového roku 2004

23.  konstatuje, že Účetní dvůr poukázal na nedostatky monitorovacích a kontrolních systémů (bod 9.16 výroční zprávy Účetního dvora), které však byly většinou formální povahy; dále konstatuje, že chyby by podle Dvora neměly mít zásadní vliv na zákonnost a řádnost provádění správních výdajů (bod 9.27);

24.  bere na vědomí, že v roce 2004 při téměř současném zavedení nového služebního řádu úředníků a aplikace pro elektronické zpracování dat určených pro výpočet mezd úředníků docházelo k chybám, které byly částečně způsobeny systémem pro elektronické zpracování dat a částečně také problémy při výkladu služebního řádu úředníků; konstatuje, že se na tento jev ve zvýšené míře zaměřily kontroly ex post;

25.  bere na také vědomí, že v roce 2005 byl zaveden nový postup pro vyúčtování cestovních výdajů, aby se zohlednilo nové finančního nařízení;

26.  přikládá velký význam připomínkám Účetního dvora, které se částečně shodují se zjištěním interního auditora; podle nich i nadále přetrvávají nedostatky v monitorovacích a kontrolních systémech; je toho názoru, že těmto nedostatkům je nutno věnovat největší pozornost a žádá Účetní dvůr a interního auditora, aby se v příští výroční zprávě podrobně zabývali systémovou nápravou;

Finanční řízení Parlamentu

27.  konstatuje, že analýza finančního řízení doprovázející výkaz příjmů a výdajů za rok 2004 poskytuje užitečný přehled základních finančních operací za hodnocený rok a také stručné shrnutí zpráv o činnosti předkládaných generálními řediteli; domnívá se, že toto by se však dále zlepšilo jednotnější prezentací činnosti jednotlivých generálních ředitelství;

28.  vyzývá generálního tajemníka, aby neprodleně a dle nedávného příslibu vypracoval stručný, srozumitelný a přitažlivý dokument, který veřejnosti poskytne více informací o rozpočtovém řízení v Parlamentu[9];

29.  poukazuje na to, že cílem části činnosti řízení Parlamentu v roce 2004 opět bylo přizpůsobit se novým požadavkům finančního nařízení, a sice zavedením nových kontrolních systémů, postupů a pracovních metod, sestavením školicích programů a vytvářením nových oblastí kompetencí;

30.  konstatuje, že první zkušenosti s přísným uplatňováním ustanovení nového finančního nařízení v orgánu, jako je Parlament, který spravuje administrativní rozpočet, v některých případech ukazují, že byly vytvořeny příliš složité systémy a finanční okliky;

31.  vyzývá generálního tajemníka, aby sdělil, kolik spolupracovníků je nyní pověřeno kontrolními úkoly (předběžná kontrola, interní audit) a kolik spolupracovníků k tomu bylo třeba u předchozího ředitelství pro finanční kontrolu;vyzývá generálního tajemníka, aby v této souvislosti provedl analýzu a hodnocení nového systému vzhledem k systému předchozí finanční kontroly, čímž se prokáže, zda zvýšení personálního obsazení bylo oprávněné;

32.  znovu potvrzuje názor vyjádřený v bodě 34 svého výše uvedeného usnesení ze dne 12. dubna 2005 a v usnesení ze dne 21. dubna 2004[10] a 8. dubna 2003[11], že „rozsah postupu udělení absolutoria by měl zahrnovat nejenom řídící činnost generálního tajemníka Parlamentu a správy, ale také rozhodnutí přijatá jeho vedoucími orgány, tj. předsedou, předsednictvem a Konferencí předsedů“;

33.  ostře kritizuje své předsednictvo a příslušné výbory za jejich nečinnost; vyzývá je, aby bezodkladně reagovaly na požadavek formulovaný v odstavcích 16 a 17 výše uvedeného usnesení ze dne 21. dubna 2004, aby předložily návrhy na přesné stanovení praktického významu politické odpovědnosti, kterou mají členové vedoucích orgánů Parlamentu z hlediska vykonávání pravomocí a přijímání rozhodnutí s významnými finančními důsledky;

34.  vyzývá předsednictvo, aby předem plně konzultovalo svá rozhodnutí s osobami, kterých se týkají, aby byl postup rozhodování transparentní; dále vyzývá předsednictvo, aby předložilo roční zprávu o činnosti, která by v rámci demokratické povinnosti skládat účty měla být začleněna do postupu udělování absolutoria za plnění rozpočtu;

35.  zdůrazňuje, že Parlament neuděluje absolutorium generálnímu tajemníkovi, nýbrž předsedovi; očekává proto, že předseda bude Výboru pro rozpočtovou kontrolu k dispozici při dialogu, který se bude týkat postupu udělování absolutoria;

Zprávy o činnosti generálních ředitelství

36.  poukazuje na to, že generální tajemník Parlamentu předal dne 21. dubna 2005 Výboru pro rozpočtovou kontrolu zprávy o činnosti generálních ředitelů z roku 2004; dále poukazuje, že v této souvislosti generální tajemník jako pověřená schvalující osoba prohlašuje, že má k dispozici dostatečné záruky toho, že rozpočet Parlamentu byl plněn v souladu se zásadami finančního hospodaření a že rámec zavedených kontrol poskytuje dostatečné záruky z hlediska právnosti a řádnosti souvisejících operací;

37.  konstatuje, že různé zprávy o činnosti se značně liší co do rozsahu, délky, formy a míry, ve které jsou zahrnuty informace z jednotlivých složek; vyzývá generálního tajemníka, aby v budoucnu harmonizoval prezentaci a strukturu zpráv o činnosti, aby byla zajištěna lepší čitelnost a srovnatelnost, jak to vloni navrhl Účetní dvůr (v bodě 9.16 výroční zprávy Účetního dvora za rok 2003);

38.  vyzývá správní oddělení Parlamentu, aby v budoucnu předávalo Výboru pro rozpočtovou kontrolu konečná znění zpráv o činnosti a prohlášení pověřených schvalujících osob se všemi přílohami;

39.  vítá, že všichni generální ředitelé odevzdali prohlášení o věrohodnosti finančních převodů svých oddělení; konstatuje, že pouze v jednom případě, a to při zadávání veřejné zakázky GŘ pro informatice, bylo poukázáno na nedostatky, které však nebyly předmětem výhrad;

40.  připomíná svůj návrh z bodu 30 svého výše uvedeného usnesení ze dne 12. dubna 2005, že pro lepší srozumitelnost skutečné hodnoty podepsaných prohlášení schvalujících osob by bylo v budoucnosti žádoucí přijmout normalizovaný formát, který by jasně rozlišoval mezi záležitostmi vyžadujícími „pozornost“ generálního ředitele, která by nezpochybňovala jeho prohlášení o věrohodnosti, a jinými, závažnějšími záležitostmi opravňujícími k „výhradám“;

41.  konstatuje, že ze závěrů zprávy o činnosti vyplývají tyto všeobecné požadavky:

- že provádění interního kontrolního rámce vyžaduje více času, než se původně předpokládalo,

- potíže při veřejných výběrových řízeních,

- přetrvávající nutnost vyhledávat kvalifikované odborníky pro finanční oddělení generálních ředitelství a dále vzdělávat stávající pracovníky,

- další potíže při přesunu a/nebo restrukturalizaci generálních ředitelství;

Výroční zpráva interního auditora

42.  připomíná, že výroční zpráva interního auditora a prohlášení, jakož i zprávy o činnosti, které předložil generální tajemník a generální ředitelé, tvoří hlavní součást vyhodnocení Účetního dvora i Parlamentu při udělování absolutoria;

43.  připomíná, že systémy interní kontroly zavedené pověřenými schvalujícími osobami mají tyto kontrolní cíle: soulad s platnými právními předpisy, pravidly a postupy; spolehlivost informací poskytovaných managementem a evidence; a také hospodárnost, účinnost a efektivitu operací;

44.  dále připomíná, že schvalující osoby musejí splňovat 22 minimálních norem, aby mohli tyto kontrolní cíle realizovat; konstatuje, že tyto normy lze shrnout do pěti kontrolních kategorií: kontrolované prostředí, vedení a řízení rizik, informace a komunikace, kontrolní činnost a dohled (audit a hodnocení);

45.  konstatuje, že oddělení interního auditu v roce 2004 sestavilo 13 zpráv o rámci dohledu a kontrolním rámci generálních ředitelství a prozkoumalo také finanční řízení čtyř informačních kanceláří Parlamentu;

46.  připomíná, že plány činnosti přijaté na základě auditních zpráv připouští tyto logické závěry:

- že bylo dosaženo podstatných úspěchů ve shodě s interní kontrolou, avšak kompletní provádění nového interního kontrolního rámce bude vyžadovat více času,

- že by v každém oddělení měly být zcela vyvinuty a zdokumentovány interní kontrolní systémy a že každé oddělení musí mít za tímto účelem k dispozici dostatečné zdroje pro zavedení operací a jejich kontrolu

- že existuje všeobecná potřeba pracovníků s odpovídajícími odbornými znalostmi v oblasti finančního řízení a finanční kontroly a že jejich zajištění je nutno považovat za prvořadý úkol;

- že je dále třeba vyvinout vhodné mechanismy pro plánování, programování a stanovení cílů, nástroje pro odstraňování rizik a optimální řídící informační systémy[12]

47. Domnívá se, že na základě získaných zkušeností musí odpovědné schvalující osoby pověřením zajistit, aby:

- systémy vnitřní kontroly zahrnovaly pravidelné ověřování věcné podstaty dlouhodobě závazných právních operací a

- systémy vnitřní kontroly zabezpečovaly, že dlouhodobě závazné právní operace budou obsahovat ustanovení vytvářející prostor pro ekonomicky rozumné úpravy;

Domnívá se, že interní auditor by měl ověřit řádné uplatnění těchto opatření během přezkumu rámce vnitřní kontroly.

48.  konstatuje, že s výhradou bodu 47 jsou tyto stěžejní oblasti zahrnuty do plánu činnosti generálního tajemníka;

49.  konstatuje, že průběh zadávání veřejných zakázek a příspěvky poslancům na parlamentní asistenci jsou v současné době předmětem probíhajících auditů; domnívá se, že auditní zprávy by se měly vyhodnotit při udělování absolutoria za plnění rozpočtu v roce 2005;

50.  žádá interního auditora, aby při ověřování legality a řádnosti výdajových operací bral v potaz také zásady účelnosti a úspornosti při hospodaření s finančními prostředky;

51.  žádá, aby interní auditor nejen předložil svou výroční zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu, ale také ji ústně objasnil;

Zadávání veřejných zakázek

52.  připomíná, že finanční nařízení a jeho prováděcí pravidla[13], která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2003, změnily postupy pro plánování, zveřejňování a přidělování smluv, které se týkají veřejných zakázek; dále připomíná, že orgány předloží rozpočtovému orgánu zprávy o průběhu vyjednávacích procesů a o smlouvách, které nespadají do směrnice o veřejných zakázkách, že v úředním věstníku bude uveřejněn seznam dodavatelů zakázek, jejichž hodnota je vyšší než 50 000 EUR, avšak nepřesahuje limit stanovený v této směrnici, a že na webových stránkách orgánů bude uveřejněn seznam dodavatelů zakázek v hodnotě od 13 800 EUR do 50 000 EUR; dále konstatuje, že Parlament v roce 2003 vyzval svého generálního tajemníka, aby každoročně informoval o uzavřených zakázkách[14];

53.  bere na vědomí, že výroční zpráva obsahuje následující informace o zakázkách uzavřených v roce 2004:

Typ smlouvy

Pracovní místa

Podíl v procentech

Částka v EUR

Podíl v procentech

Služby

229

58 %

180 927 304

75 %

Dodávky

99

25 %

26 500 867

11 %

Stavební práce

60

15 %

18 876 271

8 %

Budovy

4

2 %

15 593 025

6 %

Celkem

392

100 %

241 897 467

100 %

Typ postupu

Pracovní místa

Podíl v procentech

Částka v EUR

Podíl v procentech

Průměrná částka

Otevřené

95

24 %

157 909 034

70 %

1 662 200

Omezené

110

28 %

39 897 441

18 %

362 704

Vyjednávací

183

48 %

28 497 967

12 %

155 727

Celkem

388

100 %

226 304 442

100 %

585 259

54.  bere na vědomí, že interní auditor nyní uzavírá audit celého orgánu z hlediska postupu zadávání veřejných zakázek; vyzývá generálního tajemníka, aby řádně informoval Výbor pro rozpočtovou kontrolu o obsahu zprávy;

55.  lituje, že v roce 2004 silně poklesl objem zakázek zadávaných v rámci veřejných výběrových řízení; vyzývá generálního tajemníka, aby tuto skutečnost zdůvodnil;

56.  táže se, zda již byla zřízena databáze pro zadávání veřejných zakázek, jak to vyžaduje článek 95 finančního nařízení, a zda je již k dispozici;

57.  táže se, zda byly zohledněny podněty správy pro změnu finančního nařízení z předchozího roku[15] (zadávání veřejných zakázek nižších hodnot, výměna informací týkajících se výběrových řízení elektronickými prostředky);

Činnost parlamentních výborů

58.  připomíná, že podle článku 276 Smlouvy o Evropském společenství je úkolem Evropského parlamentu udělovat Komisi absolutorium za plnění rozpočtu, přičemž to zahrnuje všechny úkolové okruhy; lituje proto, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu nemohl podle stávajících vnitřních parlamentních předpisů o organizování delegací do třetích zemí uskutečnit v daném čase plánovanou delegaci ad hoc k Evropské agentuře pro obnovu Kosova;

59.  vyzývá proto příslušná grémia Evropského parlamentu, aby umožnila Výboru pro rozpočtovou kontrolu při výkonu jeho parlamentních povinností v rámci udělování absolutoria za rozpočet případně rychle a bez byrokratických průtahů vysílat malé delegace do členských a třetích států, které na místě provedou potřebné kontroly;

Politické skupiny (přezkum účtů a postupů – rozpočtová položka 3701)

60.  připomíná, že podle odstavce 2.7.3 předpisů[16], kterými se řídí rozpočtová položka 3701, se má předsednictvo a Výbor pro rozpočtovou kontrolu zabývat ročními účetními závěrkami politických skupin po auditu v souladu s pravomocemi, které jim uděluje jednací řád;

61.  opětovně zdůrazňuje, že politické skupiny mají vlastní odpovědnost za správu a využití svých prostředků přidělených z rozpočtu Parlamentu a že se působnost interního auditu Parlamentu nevztahuje na podmínky, za kterých se využívají prostředky podle položky rozpočtu 3701 (přibližně 3,2 % celkového rozpočtu Parlamentu);

62.  vítá, že politické skupiny musí zveřejnit své vnitřní finanční předpisy a rozpočtové řízení za rok 2004 na webové stránce Parlamentu;

63.  táže se, zda politické skupiny při uplatňování zásad nového finančního nařízení a jeho prováděcích pravidel narazily na problémy;

64.  bere na vědomí, že v roce 2004 byly prostředky v rozpočtové položce 3701 plněny takto:

(v tisících EUR)

Celkem k dispozici v rozpočtu

43 250

Nezařazení poslanci

1 246

Částka pro politické skupiny

42 004

Politická skupina

Prostředky přidělené z rozpočtu EP

Vlastní prostředky politických skupin

Výdaje

Míra využití

Horní hranice pro převody prostředků*

Převedeno do roku

2005

PPE

16 077

2 912

14 828

78 %

8 038

4 160

PSE

12 204

3 775

10 952

69 %

6 102

5 027

ELDR/

ALDE

4 525

1 192

3 612

63 %

2 263

2 106

Verts/ALE

2 785

998

3 156

83 %

1 393

628

GUE/NGL

2 976

1 217

3 018

72 %

1 488

1 175

UEN

1 687

426

1 840

87 %

844

273

EDD **)

650

605

1 225

98 %

neaplikovatelné

neaplikovatelné

IND/DEM

1 100

4

452

41 %

550

653***)

CELKEM

42 004

11 130

39 083

74 %

 

 

*) podle prováděcích pravidel pro rozpočtovou položku 3710

**) prostředky poskytnuty pouze pro 1. pololetí 2004

***) rozhodnutí předsednictva ze dne 29. září 2005

65.  konstatuje, že externí auditoři politických skupin potvrdili, že účetnictví bylo vedeno v souladu s platnými předpisy a mezinárodními účetními standardy;

66.  lituje, že až do července 2004 byly smlouvy o stážích a smlouvy o poskytování služeb se samostatně výdělečnými osobami, společnostmi nebo nadacemi vkládány do počítačového systému Parlamentu se stejným kódem bez ohledu na typ smlouvy nebo na to, zda se smlouva týká asistenta nebo stážisty;

67.  lituje, že generálnímu tajemníkovy byly předávány nedostatečné informace o částkách, které pobírala jako mzdu velká část asistentů zaměstnaných na základě smlouvy o poskytování služeb; vítá informace od generálního tajemníka o částkách vyplacených asistentům, které zaměstnávají poslanci přímo nebo kterým vyplácí mzdu osoba pověřená prováděním plateb;

68.  bere na vědomí, že předsednictvo dne 29. září 2005 projednalo a schválilo zprávy politických skupin o plnění rozpočtu a zprávy auditorů;

69.  konstatuje, že politické skupiny zpravidla nevyčerpaly přidělené prostředky;

70.  vyzývá Komisi a Radu, aby při nadcházejících jednáních o reformě finančního nařízení s konečnou platností a komplexně stanovily, jakým způsobem přistupovat z právního hlediska k finančním prostředkům poskytovaným politickým skupinám z rozpočtu Parlamentu, jak požadoval Parlament ve svém postoji ze dne 15. března 2006[17];

Příspěvky poslancům

71.  vítá, že výše uvedený statut poslanců Evropského parlamentu vstoupí v platnost v souladu s dohodou Rady ze dne 19. června 2005 v první den nového volebního období v roce 2009;

72.  poukazuje na to, že v květnu 2004 byla pravidla pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům upravena podle finančního nařízení;

73.  připomíná rozhodnutí předsednictva ze dne 28. května 2003, ve kterém předsednictvo rozhodlo, aby „po přijetí statutu poslanců Evropského parlamentu v plénu a podle časového harmonogramu pro jeho vstoupení v platnost začal postup pro předsednictvím plánované přijetí nových pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům“; vyzývá generálního tajemníka, aby Výbor pro rozpočtovou kontrolu informoval o tom, jaká opatření předsednictvo dosud přijalo;

74.  žádá předsednictvo, aby uskutečnilo záměry uvedené ve statutu poslanců a schválené Parlamentem, které se týkají vytvoření systému pro ty poslance, kteří si to přejí, podle něhož by se poslancům hradily pouze skutečné cestovní výdaje;

Asistenční příspěvek

75.  bere na vědomí, že dne 13. prosince 2004 předsednictvo přijalo změny v předpisech upravujících asistenční příspěvek[18], které mají mimo jiné zajistit větší konzistenci mezi těmito předpisy a požadavky finančního nařízení;

76. vyjadřuje politování nad tím, že ke dni 20. února 2006 nepředalo Parlamentu 87,2 % poslanců prohlášení o výdajích na parlamentní asistenční příspěvek, jež měly být zaslány do 1. listopadu 2005, jak vyžaduje čl. 14 odst. 5 písm. e) a čl. 14 odst. 6 písm. b) a c) pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům, které zahrnují prohlášení o zařazení asistenta do systému sociálního zabezpečení v případě, že se u asistenta jedná o smlouvu s poskytovatelem služeb; dále lituje, že Parlament dosud neuzavřel rámcové smlouvy, v souladu s příslušným vnitrostátním právem, se společnostmi, které se specializují v oblasti řízení daní a sociálního zabezpečení spojených se zaměstnaneckými smlouvami, jak to vyžaduje čl. 14 odst. 5 písm. f) pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům, o což bylo žádáno přinejmenším od července roku 2004;

77.  trvá na tom, že nejúčinnějším způsobem řešení problému chybějící dokumentace o výdajích na parlamentní asistenční příspěvek by bylo zaslání individuálních sdělení poslancům, kteří dokumenty ještě nepředložili;

78.  vyzývá předsednictvo, aby urychleně dokončilo projednávání výsledků prací parlamentní pracovní skupiny pro parlamentní asistenci a navrhlo úpravy, které by vedly k větší průhlednosti využívání asistenčního příspěvku poslanci; vyzývá generálního tajemníka, aby Výbor pro rozpočtovou kontrolu informoval o návrzích pracovní skupiny a o rozhodnutí předsednictva;

79.  vyzývá předsednictvo, aby vypracovalo statut pro asistenty poslanců, kde se mimo jiné stanoví podmínky pro přijetí, pracovní podmínky, podmínky pro sociální zabezpečení a daňové podmínky; naléhá na to, aby tento statut by vstoupil v platnost co nejdříve;

Dobrovolné důchodové připojištění

80.  připomíná, že Účetní dvůr ve svých výročních zprávách za poslední tři roky poukazoval na to, že pro doplňkový systém důchodového pojištění Evropského parlamentu musí být vytvořen dostatečný právní základ; připomíná, že podle Dvora je dále nutno vytvořit jednoznačná pravidla pro případ deficitu[19]; poznamenává však, že podle názoru právní služby již „dostatečný právní základ pro doplňkové důchodové pojištění“ existuje v rámci „právní autonomie Evropského parlamentu vyplývající z článku 199 Smlouvy o ES (bývalý článek 142 EHS), který opravňuje Evropský parlament přijmout opatření týkající se jeho vnitřní organizace2 a dále „poté, kdy statut poslanců vstoupí v platnost, bude právní základ pro penzijní fond tvořit článek 27 statutu“[20];

81. dále poukazuje na letošní zprávu o činnosti generálního ředitelství pro finance, ve které se v souvislosti s doplňkovým důchodovým pojištěním uvádí:

–    chybějící smluvní základ, který by upravoval vztah mezi Parlamentem a penzijním fondem,

–    chybějící pravidla pro případ přebytku, popř. deficitu fondu,

–    nejasnosti týkající se technického zakotvení nároků členů penzijního fondu do rozpočtu;

82.  konstatuje, že v listopadu 2005 měl doplňkový penzijní fond 475 členů: tito členové platili měsíční příspěvek – ze všeobecného příspěvku na úhradu nákladů – ve výši 948 EUR (1/3); Parlament platil měsíčně 1 896 EUR (2/3); na dobrovolné důchodové připojištění byla v rozpočtu na rok 2004 vyčleněna částka 10 300 000 EUR;

83.  konstatuje, že penzijní fond vykazoval k 31. prosinci 2004 nedostatečné pojistně technické krytí ve výši 43 756 745 EUR a úroveň financování 76,8 % a že k 31. prosinci 2005 deficit výrazně poklesl na 28 875 417 EUR a úroveň financování se zvýšila na 86,1 %[21];

84.  bere na vědomí, že poslanec po dovršení 60 let věku a po pěti letech placení příspěvků může pobírat starobní důchod ve výši 1 276 EUR měsíčně;

85.      konstatuje, že předsednictvo v letech 2002 až 2005 nezohlednilo připomínky Účetního dvora; konstatuje, že předsednictvo dne 30. listopadu 2005 přijalo tato opatření:

- zvýšení měsíčního příspěvku od roku 2006: 1 094 EUR pro členy a 2 088 EUR pro Parlament;

- pracovní skupina musí vypracovat zprávu o finanční situaci penzijního fondu;

86.  je toho názoru, že vztah mezi Parlamentem a penzijním fondem by měl ještě v tomto roce získat smluvní základ; vyzývá generálního tajemníka, aby v prosinci 2006 předložil Výboru pro rozpočtovou kontrolu zprávu o dosaženém pokroku;

87.  domnívá se dále, že příspěvky poslanců na dobrovolné důchodové pojištění by měly být odečítány přímo z osobních příjmů, a nikoli ze systému parlamentních příspěvků; konstatuje však, že pokud jde o současný systém příspěvků, dospěl Účetní dvůr ve svém stanovisku 5/99 k tomuto závěru: „Z pohledu fondu a poslanců fungoval systém efektivně. Navíc umožňoval Parlamentu vypočíst správně částky, který je sám povinen uhradit, protože podle příslušných předpisů musí Parlament uhradit dvojnásobek částky, kterou přispívají poslanci“; konstatuje, že Účetní dvůr neshledával žádný problém v pokračování tohoto systému, pokud bude přesněji vymezen a jeho fungování bude popsáno v oficiálním dokumentu;

88.  se znepokojením konstatuje, že odečítání příspěvků do tohoto systému důchodového pojištění z příspěvku na všeobecné výdaje vystavuje poslance riziku nařčení, že veřejné prostředky jsou používány ke krytí příspěvků na soukromé důchodové pojištění, a vyzývá proto předsednictvo Parlamentu, aby do 31. března 2007 navrhlo opatření, která zajistí, že tyto platby budou hradit členové tohoto systému důchodového pojištění sami stálými příkazy k úhradě z účtu;

89.  konstatuje, že až v roce 2009 vstoupí v platnost statut poslanců Evropského parlamentu, bude se členy fondu jednáno stejně a tento fond pro dobrovolné důchodové připojištění již nebude moci přijímat nové členy; navíc je toho názoru, že poté vstupu statutu poslanců v platnost:

– by dobrovolné důchodové připojištění mělo být ukončeno;

– poslanci již nebudou moci být členy dobrovolného penzijního fondu; do té doby získané nároky však zůstanou zachovány;

Evropské politické strany

90.  konstatuje, že účetnictví politických stran na evropské úrovni bylo v roce 2004 následující:

Rozpočet na rok 2004 přijatý v rámci dohody (v EUR)

Oprávněné výdaje podle návrhu rozpočtu uvedeného jako příloha k žádosti o finanční podporu

Požadovaná finanční podpora

Vlastní prostředky

Konečná částka finanční podpory

Procento požadované finanční podpory

PPE

2 116 783,00

1 587 587,00

517 555,63

1 051 469,44

66 %

PSE

1 676 000,00

1 257 000,00

447 780,45

1 093 853,21

87 %

ELDR

825 194,00

618 896,00

156 156,24

462 661,31

75 %

EFGP

408 000,00

307 500,00

77 371,36

171 460,56

56 %

AEN

215 000,00

161 250,00

28 000,00

83 964,01

52 %

PDE

453 900,00

340 425,00

23 509,72

69 861,91

21 %

GE

280 366,00

210 275,00

69 800,00

120 895,22

58 %

EFA

222 024,00

165 724,00

54 407,34

163 222,02

99 %

Celkem

6 197 267,00

4 648 657,00

1 374 940,74

3 217 387,68

69 %

PPE: Evropská lidová strana, PSE: Evropská socialistická strana, ELDR: Evropská liberální, demokratická a reformní strana, EFPG: Federace evropských stran Zelených, AEN: Aliance pro Evropu národů, PDE: Evropská demokratická strana, GE: Strana evropské levice, EFA: Evropská svobodná aliance

91.  zdůrazňuje, že externí auditoři politických stran potvrdili, že účetnictví bylo vedeno v souladu s platnými předpisy a mezinárodními účetními standardy;

92.  zdůrazňuje, že politické strany na evropské úrovni zatím nedokázaly úplně vyčerpat prostředky, které jim byly přiděleny;

93.  připomíná, že ve svém postoji ze dne 15. března 2006[22] o reformě finančního nařízení předložil návrh na právní přístup k vlastním zdrojům politických stran na evropské úrovni ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2004/2003 ze dne 4. listopadu 2003 o statutu a financování politických stran na evropské úrovni[23];

94.  připomíná, že příslušný výbor Parlamentu brzy předloží zprávu o uplatňování nařízení (ES) č. 2004/2003 a že v roce 2004 bylo toto nařízení poprvé uplatněno;

95.  vyzývá předsednictvo, aby v zájmu účinnějšího uplatňování výše uvedeného nařízení zohlednilo následující body:

- že by mělo být možné převést do příštího rozpočtového roku 15 % prostředků vázaných na finanční podporu, které ještě nebyly využity,

- že by politickým stranám na evropské úrovni mělo být dovoleno vytvořit si z vlastních prostředků rezervu, která jim umožní v případě zániku strany dostát zákonným závazkům vůči svým zaměstnancům a smluvním partnerům,

- že by měl být vytvořen víceletý finanční rámec (pokrývající např. legislativní období), který by stranám poskytoval více jistoty při plánování;

Přijímání zaměstnanců z nových členských států

96.  vyzývá generálního tajemníka, aby do konce prosince 2006 podal zprávu o tom, jakého pokroku bylo dosaženo při přijímání zaměstnanců z nových členských států v jednotlivých kategoriích (tlumočníci, překladatelé, správní zaměstnanci atd.);

Výdaje na tlumočení (zvláštní zpráva Účetního dvora 5/2005)

97.  zdůrazňuje, že vícejazyčnost je jedním z charakteristických znaků Evropské unie a že je výrazem kulturní a jazykové různorodosti Unie a zajišťuje rovné zacházení se všemi jejími občany; zdůrazňuje, že vícejazyčnost zaručuje právo občanů komunikovat s institucemi Evropské unie v jednom z úředních jazyků Unie, a dává tak občanům možnost uplatnit jejich právo na demokratickou kontrolu;

98.  poukazuje na to, že provedl podrobné přezkoumání zvláštní zprávy Účetního dvora 5/2005 v samostatném usnesení;

99.  uznává, že značné zvýšení nákladů v řadě oblastí činnosti Parlamentu, včetně tlumočení, je způsobeno častým cestováním mezi jeho jednotlivými sídly, jak uvádí zvláštní zpráva Účetního dvora 5/2005;

Interinstitucionální dohoda o zdokonalení zákonodárné činnosti: hodnocení dopadu

100.   poukazuje na své rozhodnutí ze dne 9. října 2003 o uzavření interinstitucionální dohody o zdokonalení zákonodárné činnosti[24] a bere na vědomí závěry pracovní skupiny týkající se hodnocení dopadu[25]; z výše uvedeného vyplývá:

- každá instituce by měla odpovídat za hodnocení dopadu svých vlastních návrhů,

- hodnocení dopadu by se mělo týkat všech textů se větším politickým významem a zahrnovat následující oblasti: důsledky regulace, včetně důsledků v případě neexistence regulace, hospodářské, environmentální, sociální a rozpočtové důsledky,

- Parlament by měl přenechat hodnocení dopadu třetí straně a spokojit se pouze s hodnocením kvality jejích posudků,

- rozhodnutí o tom, zda bude provedeno hodnocení dopadu, a o jeho posudcích by měli provádět političtí koordinátoři a/nebo předsedové specializovaných výborů;

101.    je toho názoru, že začlenění hodnocení dopadu je spojeno s riziky, která by mohla narušit práci Parlamentu; neboť

- by mohlo být omezeno či politicky kontrolováno právo poslanců předkládat pozměňovací návrhy,

- by se ještě zvýšil časový tlak, pod kterým Parlamentu již nyní pracuje v důsledku lhůt pro předložení a lhůt pro překlad,

- by se mohlo ukázat, že začlenění externích odborných posudků a jejich posuzování je příliš velkým břemenem,

- by se mohlo ukázat nemožným sjednávání kompromisů na poslední chvíli;

102.  vyzývá proto generálního tajemníka a příslušné parlamentní orgány, aby objasnily, jak se má podle jejich názoru uplatňovat tento aspekt interinstitucionální dohody o zdokonalení zákonodárné činnosti;

Činnosti následující po usnesení o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2003

103.  vítá, že auditní zprávy oddělení interního auditu nalezly uplatnění v přepracovaném plánu činnosti generálního tajemníka, který jej spolu s prohlášením o věrohodnosti předal příslušným orgánům Evropského parlamentu; připomíná, že akční plán obsahuje 47 dílčích opatření a vyzývá generálního tajemníka, aby objasnil, které z těchto opatření stanovil jako priority;

104.  konstatuje, že Parlament zaručil plnění rozpočtové položky 3701 nezařazeným poslancům a potvrdil věrohodnost tohoto plnění; připomíná, že dokumenty týkající se této rozpočtové položky budou uveřejněny na webové stránce Parlamentu;

105.  bere na vědomí, že návrhy generálního tajemníka týkající se jednak vzorového dopisu pro výběr externích auditorů politických skupin a jednak finanční zprávy předsedy politické skupiny byly předloženy předsednictvu k diskusi a ke schválení; konstatuje, že rozhodnutí dosud nebylo přijato a vyzývá předsednictvo, aby informovalo Výbor pro rozpočtovou kontrolu o výsledku jednání;

106.  bere na vědomí, že Parlament v roce 2004 začal v rámci příprav na uplatňování statutu poslanců Evropského parlamentu technicky slučovat správní systémy pro vyplácení příspěvků poslancům, které do té doby fungovaly na sobě nezávisle (projekt PAM – „Portail Applicatif des Membres“);

107.  bere na vědomí, že disciplinární komise ukončila své šetření týkající se určení odpovědnosti za rozdíl mezi stavem v hotovosti a příslušnými účty ve výši 4 136 125 BEF v roce 1982; očekává, že tato částka bude včetně úroků vrácena;

108.  s uspokojením bere na vědomí, že předsednictvo dne 12. prosince 2005 schválilo závěrečnou zprávu pracovní skupiny EMAS („Eco-Management and Audit System“) a že tato zpráva o systému ekologického řízení v rámci institucí bude od února 2006 zveřejněna na webové stránce Parlamentu;

109.  bere na vědomí, že došlo k dalšímu zlepšení služeb poslancům v oblasti informačních technologií, zejména prostřednictvím:

- lepšího vybavení kanceláří poslanců výpočetní technikou,

- vybudováním sítě CyberLAN, ke které se může připojit jakýkoli počítač,

- spuštěním pilotního projektu pro zavedení systému elektronického podpisu,

- zlepšením opatření na ochranu serverů, pracovních stanic a síťových komponent,

- vybavením Parlamentu bezdrátovou komunikační sítí („Hotspots“ a „Wireless Fidelity“)

110.  trvá na tom, aby elektronické podpisy, pro něž se v současné době připravuje pilotní projekt, byly zavedeny co nejdříve, aby poslanci mohli podepisovat dokumenty, jako jsou pozměňovací návrhy a parlamentní otázky, bez předávání dokumentů v papírové podobě, čímž by se zvýšila účinnost práce poslanců Parlamentu;

111.  konstatuje, že kvestoři dne 16. listopadu 2005 rozhodli o tom, že dokumenty výborů budou jejich členům i nadále k dispozici, že však distribuce textů a tiskových sdělení přijatých ve Štrasburku v tištěné podobě bude pozastavena.

  • [1]  Úř. věst. C 105, 30.4.2004.
  • [2]  Úř. věst. C 301, 30.11.2005, s. 1.
  • [3]  Úř. věst. C 302, 30.11.2005, s. 100.
  • [4]  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
  • [5]  Bur/ann/fin - PE 349.540.
  • [6]  Přijaté texty k tomuto datu, P6_TA(2006)0158.
  • [7]  Úř. věst. C 300 E 11.12.2003, s. 303.
  • [8]  Úř. věst. L 196, 27.7.2005, s. 28.
  • [9]  Odpověď generálního tajemníka na bod 9 usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. dubna 2004 k udělení absolutoria za rok 2002 (Úř. věst. L 330, 4.11.2004, s. 160).
  • [10]  Úř. věst. L 330, 4.11.2004, s. 160.
  • [11]  Úř. věst. L 148, 16.6.2003, s. 62.
  • [12]  Bod 40 výše uvedeného usnesení ze dne 12. dubna 2005.
  • [13]  Nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1065/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1). Nařízení ve znění upraveném nařízením (ES, Euratom) č. 1261/2005 (Úř. věst. L 201, 2.8.2005, s. 3).
  • [14]  Bod 90 výše uvedeného usnesení ze dne 8. dubna 2003.
  • [15]  Bod 72 výše uvedeného usnesení ze dne 12. dubna 2005.
  • [16]  Rozhodnutí předsednictva ze dne 30. 6. 2003.
  • [17]  Přijaté texty, P6_TA(2006)0085, pozměňovací návrh 63.
  • [18]  Články 14 až 16 pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům (PE 113.116).
  • [19]  Úř. věst. C 301, 20.11.2005, tabulka 9.2, Úř. věst. C 293, 30.11.2004, tabulka 9.3, Úř. věst. C 286, 28.11.2003, bod 9.15.
  • [20]  Sdělení generálního tajemníka předsednictvu o správě dobrovolného systému důchodového pojištění poslanců, listopad 2005, PE 356.020/BUR./REV.
  • [21]  Pramen: ASBL Pension Fund – výroční zpráva za rok 2005
  • [22]  Přijaté texty, P6_TA(2006)0085, pozměňovací návrh 99.
  • [23]  Úř. věst L 297, 15.11.2003, s. 1.
  • [24]  Přijaté texty, P5_TA(2003)0426
  • [25]  Adonis: 03-DGIII(04)D/19596

POSTUP

Název

Udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2004

Referenční údaje

N6-0027/2005-C6-0357/2002-2005/2091(DEC)

Závěrečná výroční účetní závěrka předána dne (datum)

15.11.2005

Výroční zpráva Účetního dvora předána dne (datum)

30.11.2005

Doporučení rady
  Datum předání

C6-0092/2006
14.3.2006

Příslušný výbor
  Datum postoupení

CONT
15.11.2005

Výbory požádané o stanovisko
  Datum postoupení

Všechny
15.11.2005

 

 

 

 

Zpravodaj
  Datum jmenování

Markus Ferber
20.04.2005

Předchozí zpravodaj

Ona Juknevičienė

Projednání ve výboru

13.7.2006

 

 

 

 

Datum přijetí

14.9.2006

Výsledek závěrečného hlasování

 

1.   Návrh rozhodnutí o absolutoriu

pro: 25

proti: 0

zdrželo se: 0

2.   Návrh usnesení s připomínkami

pro: 20

proti: 1

zdrželo se:4

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Inés Ayala Sender, Herbert Bösch, Paulo Casaca, Petr Duchoň, Szabolcs Fazakas, Markus Ferber, Ingeborg Gräßle, Dan Jørgensen, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Edith Mastenbroek, Véronique Mathieu, Jan Mulder, Borut Pahor, José Javier Pomés Ruiz, Brian Simpson, Bart Staes, Margarita Starkevičiūtė, Kyösti Virrankoski

Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování

Chris Davies, Salvador Garriga Polledo, Robert Goebbels, Ashley Mote, Bill Newton Dunn

Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování

Reimer Böge, Astrid Lulling, Francisco José Millán Mon

Datum předložení

15.9.2006

 

Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

 

 
Právní upozornění - Ochrana soukromí