ZPRÁVA o akčním plánu Společenství v oblasti dobrých životních podmínek a ochrany zvířat 2006–2010
19. 9. 2006 - (2006/2046(INI))
Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova
Zpravodajka: Elisabeth Jeggle
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o akčním plánu Společenství v oblasti dobrých životních podmínek a ochrany zvířat 2006–2010
Evropský parlament,
– s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o akčním plánu Společenství v oblasti dobrých životních podmínek a ochrany zvířat 2006–2010 (KOM(2006)0013),
– s ohledem na pracovní dokument Komise o akčním plánu pro ochranu zvířat a následné posouzení dopadů (KOM(2006)0014 a SEK(2006)0065),
– s ohledem na Protokol o ochraně a dobrých životních podmínkách zvířat připojený ke Smlouvě o ES (Amsterdamská smlouva),
– s ohledem na směrnici Rady 86/609/EHS ze dne 24. listopadu 1986 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se ochrany zvířat používaných pro pokusné a jiné vědecké účely[1],
– s ohledem na předpisy Společenství o ochraně hospodářských zvířat,
– s ohledem na připravovaný 7. rámcový program pro výzkum a technický rozvoj (KOM(2005)0119),
– s ohledem na sdělení Komise adresované jarnímu zasedání Evropské rady „Společně k růstu a zaměstnanosti – Nový začátek lisabonské strategie“ (KOM(2005)0024),
– s ohledem na pokyny Komise ze dne 15. června 2005 týkající se hodnocení dopadu (SEK(2005)0791),
– s ohledem na mandát Komise pro jednání o zemědělství v rámci WTO podle návrhu Komise na změny jednání o zemědělství v rámci WTO (referenční dokument 625/02) z ledna 2003,
– s ohledem na článek 45 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0290/2006),
Vzhledem k tomu, že:
A. každá činnost v oblasti ochrany a dobrých životních podmínek zvířat musí vycházet ze zásady, že zvířata jsou cítící tvorové, jejichž zvláštní potřeby je třeba respektovat, a že ochrana zvířat je v 21. století projevem lidskosti a výzvou pro evropskou civilizaci a kulturu,
B. během posledních let byla v Evropě vydána řada rozličných zákonů o ochraně zvířat a že v této oblasti bylo dosaženo jedné z nejvyšších úrovní na světě; Evropský parlament opakovaně prohlásil, že tento proces považuje za naprosto nezbytný; účinná ochrana zvířat v Evropě naplňuje přání veřejnosti nabízet eticky a sociálně nezávadné výrobky,
C. ochrana zvířat se týká více oblastí politik a rozličných etických, sociálních, politických a hospodářských otázek; vzhledem k tomu, že se ochrana zvířat nesmí omezovat na ochranu a dobré životní podmínky pokusných a hospodářských zvířat, ale je nutné, aby se vztahovala i na domácí, cirkusová a divoká zvířata a zvířata chovaná v ZOO,
D. existuje spojitost mezi ochranou zvířat, zdravím zvířat a bezpečnými výrobky; vzhledem k tomu, že alternativní testovací metody a účinná ochrana zvířat během chovu až do porážky mohou pozitivně ovlivnit bezpečnost a kvalitu výrobků,
E. pro další zvýšení ochrany zvířat ve Společenství je nutné zvýšit vědecké úsilí, zařadit otázku ochrany zvířat do všech případných hodnocení dopadu a zapojit všechny zainteresované strany do rozhodovacího procesu; vzhledem k tomu, že předpokladem úspěšné evropské strategie pro ochranu zvířat je transparentnost, přijatelnost a jednotné uplatňování a kontrola stávajících předpisů na všech úrovních,
F. smyslem strategie pro ochranu zvířat musí být zajištění potřebných financí na pokrytí zvýšených výdajů v této oblasti; bude-li ambiciózní politika na ochranu zvířat prosazována jednostranně EU, aniž by ji doprovázel evropský a světový dialog, aktivní osvěta a šíření informací doma i v zahraničí o výhodách plynoucích z vysokých standardů na ochranu zvířat, budou její úspěchy omezené,
G. evropská politika na ochranu zvířat musí být nutně doplněna soudržnou obchodní politikou, která uznává skutečnost, že navzdory snahám EU nebyla otázka ochrany zvířat zohledněna ani v rámcové dohodě z července 2004 ani v žádném z klíčových dokumentů jednacího kola WTO v Dohá; nelze proto zavádět další standardy pro ochranu zvířat, jež by mohly mít negativní dopad na mezinárodní konkurenceschopnost výrobců, dokud nedojde k zásadní změně přístupu nejdůležitějších partnerů EU ve WTO,
H. uznání takzvaných neobchodních zájmů, jež zahrnují dobré životní podmínky zvířat, nebylo pro Komisi během jejích jednáních s WTO prioritou; nelze proto očekávat, že se uznání neobchodních zájmů stane součástí některé závěrečné dohody, pokud Komise zásadním způsobem nezmění způsob jednání,
I. účinná strategie na ochranu zemědělských zvířat, která je omezena na evropský trh, představuje nebezpečí, že část evropských producentů ukončí svoji činnost,
J. každou harmonizaci ochrany zemědělských zvířat v rámci Evropské unie musí ke stejnému účelu doprovázet regulace dovozu, aby se tak zabránilo tomu, že se evropští vývozci dostanou na světovém trhu do nevýhodného postavení,
K. prosazení „principu tří R“ (Replacement, Reduction, Refinement – tj. nahrazení, omezení a zlepšení), který má omezit používání zvířat ve výzkumu, vědě a při schvalování výrobků, představuje úhelný kámen evropské politiky na ochranu zvířat,
1. vítá akční program Společenství v oblasti ochrany zvířat 2006–2010, kterým se poprvé Protokol o ochraně a dobrých životních podmínkách zvířat Amsterdamské smlouvy stává součástí integrovaného konceptu pro další posilování ochrany zvířat v Evropě;
2. je znepokojen, že se Komise pouze „snaží“ zajistit, aby ochraně zvířat byla věnována plná pozornost v souvisejících oblastech politik;
3. považuje za naprosto nezbytné zavést postup pro hodnocení politiky EU na ochranu zvířat z hlediska plnění jejích právních závazků, jak je stanoví Protokol o ochraně a dobrých životních podmínkách zvířat v příloze Smlouvy;
4. zastává názor, že lepší ochrana zvířat je trvalým závazkem Společenství, a proto vyzývá Komisi, aby včas informovala o dosažených výsledcích a aby na jejich základě předložila sdělení o aktuálním stavu akčního plánu na období po roce 2010;
5. vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci svých pravomocí nadále posilovaly ochranu zvířat a rozšířily ji na ochranu a dobré životní podmínky všech zvířat; vyzývá Komisi, aby usilovala o celoevropský zákaz kastrace selat bez použití anestetik;
6. lituje, že se evropská politika na ochranu zvířat doposud téměř výhradně zaměřovala na dobré životní podmínky a ochranu zemědělských zvířat;
7. oceňuje úsilí Komise o vypracování a zlepšení právních předpisů pro ochranu zvířat, větší začlenění této problematiky do všech oblastí politik Společenství a využití širokého spektra opatření (zákony, vzdělávání, podpora, výzkum atd.) s cílem zajistit na všech úrovních vysoký standard zacházení se zvířaty;
8. zastává názor, vzhledem k rozličným úlohám jednotlivých mechanismů bude zapotřebí provést politický výzkum, jehož cílem bude tyto role vypracovat a náležitě je osvětlit zúčastněným subjektům;
9. konstatuje, že mnohé politiky EU, které nejsou zahrnuty v akčním plánu a mezi něž patří například udržitelný rozvoj, úmluva CITES a obchodní a marketingové normy, mají vliv na ochranu zvířat, a zdůrazňuje, že je důležité plně zohledňovat problematiku ochrany zvířat ve všech příslušných oblastech politik;
10. upozorňuje na to, že při zavádění vyšších standardů pro ochranu a dobré životní podmínky zvířat je třeba zohlednit zvláštnosti jednotlivých regionů EU;
11. zdůrazňuje, že Komise zajišťuje provádění všech platných právních předpisů EU v oblasti ochrany zvířat a že tyto předpisy budou i nadále ponechány v platnosti;
12. vyzývá Komisi a členské státy, aby na základě pravidel vzájemné podmíněnosti dbaly o jednotné provádění a kontrolu všech předpisů v Evropské unii a aby důsledně postupovaly při zjištěných porušeních, aby byla zachována důvěra občanů ve stávající předpisy a zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž v Evropské unii;
13. upozorňuje, že přijetí opatření na ochranu zvířat je nezbytné vnímat z hlediska jejich sociálně ekonomických dopadů;
14. vyzývá Komisi, aby systematicky sjednocovala příslušné analýzy dopadu všech opatření na ochranu zvířat; všechna hodnocení dopadu nových norem pro ochranu zvířat musí zohlednit veškeré etické, sociální a hospodářské vlivy a vycházet z nejnovějších vědeckých poznatků, praktických zkušeností a mezinárodního vývoje; je třeba, aby ukazovaly pozitivní důsledky a vyčerpávajícím způsobem zohledňovaly vzájemný vliv mezi jednotlivými faktory, jako je ochrana zvířat, udržitelnost, zdraví zvířat, životní prostředí a kvalita výrobků;
15. uznává, že vysoké standardy pro ochranu zvířat způsobují zemědělcům dodatečné náklady, a zastává názor, že jsou zapotřebí konkrétní opatření, aby se zabránilo přemístění produkce do zemí s nižšími standardy; vyzývá proto Komisi, aby do všech hodnocení dopadu zahrnula hledisko zajištění pracovních míst; podle upravené lisabonské agendy je nezbytné vypracovat podrobnou analýzu nákladů nových návrhů a jejich vlivu na postavení příslušných hospodářských odvětví a výzkumných oborů v mezinárodní hospodářské soutěži;
16. upozorňuje, že dostatečně dlouhá přechodná období, ohled na velikost podniků nebo zamezení zbytečných administrativních nákladů na kontrolu a dokumentaci zvýší přijatelnost opatření v oblasti ochrany zvířat u odpovědných subjektů; je třeba důkladně přezkoumat možností, které nabízí zavedení moderních technologií a postupů;
17. zdůrazňuje, že mezi ochranou a zdravím zvířat existuje úzká spojitost; akční program by proto měl být prováděn takovým způsobem, aby bylo zvýšením ochrany zvířat dosaženo jejich lepšího zdraví a aby politika v oblasti zdraví zvířat měla vždy na zřeteli i jejich lepší ochranu a aby tato zlepšení byla měřitelná;
18. vyzývá Komisi, aby v rámci boje proti nákazám zvířat důsledněji zohlednila jejich ochranu; v naléhavých situacích lze porážkám mnoha zdravých zvířat předcházet v rámci strategie potírání nákaz regionálním očkováním, přičemž bude brán ohled na rozdílné přístupy k očkování v každém členském státě a na jejich možné dopady na obchod; pokud to je technicky možné, měly by být ve větším rozsahu využívány možnosti preventivního očkování; vyzývá Komisi, aby zvýšila své snahy o sjednocení příslušných dohod Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) s cílem snížit počet omezení na obchod s výrobky pocházejícími z očkovaných zvířat;
19. vítá skutečnost, že společná zemědělská politika klade větší důraz na ochranu zvířat; poukazuje však na to, že z toho plynoucí administrativní náklady jsou již nyní příliš vysoké; dále lituje toho, že snížení prostředků určených na politiky pro rozvoj venkova ztíží v praxi financování pomoci chovatelům dobytka na přizpůsobení se předpisům Společenství v oblasti dobrých životních podmínek zvířat; lituje, že chovatelé drůbeže a prasat nedostávají kompenzace za to, že v rámci režimů vzájemné podmíněnosti dodržují právní předpisy Společenství v oblasti ochrany zvířat;
20. vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci politiky pro venkov příznivě zvážily zavedení dostupných nástrojů pro ochranu zvířat;
21. upozorňuje, že pravidla Společenství týkající se přepravy zvířat (nařízení (ES) č. 1/2005 a směrnice 95/29/ES) často nejsou v praxi dodržována, zvláště pokud jde o přestávky na odpočinek, dodávky vody a krmení; vyzývá proto Radu a Komisi, aby přijaly příslušná opatření, aby členské státy důsledněji a účinněji uplatňovaly evropské právní předpisy;
22. upozorňuje, že pro přepravu zvířat je naprosto nezbytné zavést a dodržovat vědecky podložené ukazatele ochrany zvířat (náležité technické vybavení, lhůty, školený personál) a že při zavádění těchto ukazatelů je třeba brát v úvahu klimatické podmínky v členských státech kvůli různé úrovni přizpůsobení se zvířat prostředí; vyzývá proto Komisi, aby podporovala snahy o určení a zavedení objektivních a specifických parametrů, které jsou vhodné k lepšímu definování dobrých životních podmínek zvířat při převozu, s cílem vytvořit integrované systémy pro udělování osvědčení, jež budou rovněž zohledňovat vliv různých klimatických a strukturálních charakteristik evropských regionů na zvířata a způsoby a dobu přepravy;
23. upozorňuje, že Komise by měla do roku 2010 Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu o prostorových limitech a maximální době přepravy zvířat spolu s odpovídajícími legislativními návrhy;
24. zastává názor, že podpora „principu tří R“ a podpora budoucích tendencí výzkumu v oblasti ochrany zvířat jsou dvě odlišné věci, a proto by měl být cíl 4 rozdělen do dvou samostatných cílů;
25. vítá plánovaný výzkum v oblasti ochrany zvířat; výzkum se musí kromě všeobecného prohlubování vědomostí soustředit i na vývoj snadno zpracovatelných a transparentních ukazatelů ochrany zvířat, systémů pro udělování osvědčení, systémů štítkování a alternativních řešení pro pokusy se zvířaty („princip tří R“);
26. vyzývá Komisi, aby zajistila, že do stávajících i nových právních předpisů v oblasti ochrany zvířat budou v maximální míře začleněny ihned po jejich vytvoření vyhovující a vědecky podložené ukazatele; jinak řečeno, aby bylo upřednostněno stanovení cílů před stanovením prostředků;
27. vyzývá Komisi, aby při každé budoucí revizi právních předpisů týkajících se dobrých životních podmínek zvířat vycházela z objektivních ukazatelů, aby se tak zabránilo svévolným rozhodnutím, jež by mohla mít na chovatele dobytka nepříznivý hospodářský dopad;
28. vyzývá Komisi a členské státy, aby v 7. rámcovém programu pro výzkum zajistily dostatečné prostředky na výzkum v oblasti ochrany a dobrých životních podmínek zvířat, které skutečně umožní dosáhnout cílů akčního programu; naléhavě vyzývá, aby byl zvláštní důraz kladen na výzkum objektivních ukazatelů pro dobré životní podmínky zvířat a aby při určení těchto ukazatelů byly zohledněny různé klimatické podmínky v rámci Evropské unie;
29. žádá Komisi, aby podpořila výzkum a vývoj elektronických systémů identifikace zvířat, jež mají sloužit k rychlejšímu a snadněji ověřitelnému sledování dobrých životních podmínek zvířat během přepravy, včetně přepravy na dlouhé vzdálenosti, a k jejich kontrole;
30. žádá Komisi, aby zajistila, že v 7. rámcovém programu pro výzkum bude možné bez administrativních zásahů nadále využívat technologické platformy a výzkumné práce 6. rámcového programu, které, jako např. PredTox, významně přispějí k uskutečnění cílů akčního programu;
31. domnívá se, že je třeba náležitě zohlednit „princip tří R“; vítá úsilí Komise o další úpravu směrnice 86/609/EHS o pokusech prováděných na zvířatech; nabádá Komisi, aby příslušné návrhy zákonů předložila ještě během tohoto roku; očekává, že Komise v této souvislosti ozřejmí, jakým způsobem lze zajistit jednotné provádění a kontrolu navrhovaných ustanovení;
32. zastává názor, že navrhované přepracování zákonné úpravy EU v oblasti pokusů na zvířatech musí zajistit, aby oblast působnosti směrnice 86/609/EHS byla rozšířena na základní výzkum a výzkum využívající zvířata pro pedagogické účely;
33. vyzývá Komisi, aby se na mezinárodní úrovni, zejména ve WTO a v OIE, zasadila o jednotnou normu právních předpisů pro ochranu zvířat a případně požadavků ohledně pokusů prováděných na zvířatech a aby usilovala o uznání postupů při ochraně zvířat schválených v Evropě; zastává názor, že je třeba urychlit vývoj, validaci a přijímání metod, které nepoužívají pokusná zvířata, a že v každé fázi je třeba poskytnout větší finanční, personální a administrativní podporu, aby se tak zajistilo co nejrychlejší nahrazení pokusů na zvířatech;
34. vyzývá regulační orgány EU, aby uznaly testy, které nejsou prováděny na zvířatech a které již byly schváleny Evropským střediskem pro validaci alternativních metod;
35. uznává, že nekvalitní vědecká práce je neetická a představuje plýtvání prostředky a že EU by měla požadovat, aby veškeré nové, přepracované a stávající testy z hlediska bezpečnosti pro lidské zdraví a životní prostředí byly plně validovány podle moderních standardů, dříve než budou vyžadovány, doporučeny nebo potvrzeny právními předpisy nebo strategiemi Společenství;
36. vyzývá Komisi, aby předtím, než na úrovni Společenství zavede další opatření na ochranu zvířat, zlepšila propojení stávajících institucí Společenství, které se zabývají touto problematikou;
37. vítá, že Komise v souvislosti s ochranou zvířat usiluje o vytvoření a přezkoumání způsobu štítkování; štítkování umožní spotřebitelům přijímat informovaná rozhodnutí o koupi; je třeba usilovat o to, aby bylo zohledněno značení zpracovaných produktů;
38. zastává názor, že spotřebitelé by měli být informováni o tom, že za produkty pocházející ze zemědělských podniků s vyššími standardy pro ochranu zvířat musí platit vyšší ceny a že by tyto produkty měly být odpovídajícím způsobem označeny, a měli by být na to připraveni;
39. zastává názor, že se zpráva pro Evropský parlament a Radu, která je plánovaná na rok 2008 a má pojednávat o možnosti zavedení režimu povinného štítkování drůbežího masa a produktů z drůbežího masa založeného na dodržování standardů pro ochranu zvířat, musí zaměřit zejména na dodržování standardů pro ochranu zvířat, které přesahují minimální požadavky; program štítkování založený na vyšších standardech, než je zákonem stanovené minimum, by vyřešil uznávaný problém těch spotřebitelů, kteří chtějí zakoupit produkt vyrobený se zvláštním důrazem na dobré životní podmínky zvířat, avšak nemohou tyto produkty v obchodě rozeznat;
40. vyzývá Komisi, aby zajistila, že informace na štítcích budou transparentní, snadno srozumitelné a spolehlivé; „štítek EU“ by u všech výrobků prodávaných v Evropě zajistil dodržování srozumitelné a závazné normy pro ochranu zvířat; v případě opatření, která přesahují minimální předpisy, by štítek zřetelně informoval spotřebitele o mimořádné snaze producenta v oblasti ochrany zvířat a zvýšil tlak na obchodní partnery, aby převzali evropské standardy pro ochranu zvířat, a umožnil by tak vývoz těchto standardů do celého světa; zdůrazňuje úlohu soukromých štítků, zejména pokud jde o vyšší standardy pro ochranu zvířat;
41. vyzývá Komisi, aby v souladu s nařízením Komise (ES) č. 1071/2005 ze dne 1. července 2005 přidělovala finanční podporu, která je určena na vnitrostátní informační a propagační opatření pro potravinářské produkty živočišného původu, na základě výrobních standardů zohledňujících dobré životní podmínky zvířat; přednostně by proto měly být projednány „evropské normy kvality pro produkty pocházející z výrobních systémů respektujících ochranu zvířat“, jejichž vypracování Komise plánuje v rámci akčního programu;
42. vítá záměr usnadnit spotřebitelům rozeznávání navrhovaných marketingových a informačních systémů, zároveň však zdůrazňuje, že je třeba všem subjektům potravinového řetězce ulehčit jejich užívání;
43. rozhodně podporuje ohlášené vypracování a prověření souhrnných a jednotných ukazatelů ochrany zvířat; tyto ukazatele je nutné založit na dobrém vědeckém základě, musí být objektivní, měřitelné a opakovatelné a musí přispívat k transparentnosti standardů pro ochranu zvířat; je třeba brát zřetel i na zdraví zvířat; souhrnné a jednotné ukazatele mají usnadnit kontrolu, snížit administrativní náklady a vést k vědeckým výsledkům srovnatelným mezi státy;
44. vyzývá Komisi, aby do tří let vypracovala souhrnné ukazatele ochrany zvířat a ukončila příslušné výzkumné práce;
45. vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila ohlášenou komunikační strategii a důsledně ji prováděla; akční plán může být úspěšný jen tehdy, pokud budou všechny subjekty dostatečně informovány o výhodách, které pro zvířata a výrobky budou představovat stávající i budoucí vysoké standardy pro ochranu zvířat;
46. zastává názor, že potenciál systémů záruk pro dobré životní podmínky zvířat je oslabován konkurencí ze strany levnějších výrobků podléhajících systémům záruk, jež pouze zajišťují chov podle standardů pro ochranu zvířat nepřesahujících minimum stanovené zákonem, a že je proto zapotřebí vytvořit právní rámec, který stanoví minimální standardy pro zabezpečení jakosti;
47. vyzývá Komisi a členské státy, aby rozšířily snahu informovat spotřebitele; je nezbytné přezkoumat stávající nástroje podpory, které mají usnadnit vedení příslušných marketingových a informačních kampaní;
48. oceňuje založení informačního fóra pro ochranu zvířat; toto fórum má podporovat výměnu informací o aktuálním vývoji, předávání současných vědeckých poznatků a především příkladů nejvíce osvědčených postupů;
49. souhlasí s názorem, že je zapotřebí přijmout evropskou strategii na podporu komunikace o ochraně zvířat v Evropské unii a ve třetích zemích s cílem vysvětlit veřejnosti různé systémy živočišné výroby a náklady a přínos přísnějších standardů pro ochranu zvířat; tato strategie by měla být prosazována nezávisle pod záštitou navrhovaného centra nebo laboratoře;
50. vyzývá Komisi a členské státy, aby nejspíše z prostředků Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova vyčlenily dostatečné finanční částky na školení, odborné vzdělávání a poradenství;
51. zastává názor, že vzhledem k plánované rozsáhlé liberalizaci zemědělského trhu by mohlo zavedení nových přísnějších norem v EU-25 poškodit konkurenceschopnost výrobků Společenství, pokud nebudou tyto normy sjednoceny i v rámci WTO;
52. lituje, že některá odvětví potravinářského průmyslu jsou v reakci na platné standardy pro ochranu a dobré životní podmínky zvířat přesouvány z EU do jiných zemí, a důrazně proto vyzývá Komisi, aby posoudila dosah tohoto trendu;
53. vyzývá Komisi, aby poskytla náhradu za finanční ztráty, které výrobcům ve Společenství způsobily zvýšené náklady na produkci zaváděním opatření pro dobré životní podmínky zvířat;
54. upozorňuje na skutečnost, že vyšší standardy pro ochranu zvířat v mnoha případech vedou k růstu nákladů; hledisko ochrany zvířat hraje ve volném světovém obchodu pouze podřadnou roli, což může vést k dumpingovým cenám na úkor ochrany zvířat a znevýhodnění evropských výrobců v Evropě a na trzích třetích zemí; navrhuje proto zřízení nástroje kvalifikovaného přístupu na trhy, který by zabránil obcházení standardů EU pro ochranu zvířat zavedením poplatků na výrobky, které nesplňují standardy EU;
55. vítá proto opatření a podněty Komise, které napomáhají k dosažení mezinárodní shody ohledně vysokých standardů pro ochranu zvířat; je naprosto nutné a prioritní usilovat o další zpřísnění standardů pro ochranu zvířat v rámci OIE a prostřednictvím WTO o to, aby se staly právně závaznými; smyslem těchto kroků je dosáhnout celosvětově co nejvyšších a nejjednotnějších standardů pro ochranu zvířat; vyzývá Komisi, aby do té doby nezhoršovala oslabení konkurenceschopnosti evropských výrobců zaváděním nových závazných, podrobných a jednotných standardů;
56. vyzývá Komisi, aby v chystané revizi dohody WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření a případně v dalších dohodách WTO prosazovala výslovné uznání vysokých standardů EU pro ochranu zvířat;
57. lituje, že současné kolo jednání WTO nezohledňuje ochranu zvířat; trvá na tom, aby Komise chránila evropské standardy, ale aby si současně uvědomila dodatečné náklady, které výrobcům EU vznikají v důsledku respektování těchto standardů;
58. důrazně požaduje, aby WTO zvýšila ochranu zvířat; vyzývá Komisi, aby se v rámci jednání v Dohá energicky zasadila o to, aby ochrana zvířat byla zařazena na program jednání jakožto „neobchodní záležitost“ a aby veřejná podpora pro ochranu zvířat v rámci politiky pro venkov byla uznána za zcela způsobilou pro kritéria „zeleného balíčku“;
59. vyzývá Komisi, aby před zpřísněním právní úpravy v oblasti ochrany zvířat v Evropské unii usilovala o uznání neobchodních zájmů v rámci WTO nebo jiných mezinárodních dohod týkajících se standardů pro ochranu zvířat;
60. zdůrazňuje, že obchodní pravidla WTO neomezují validaci výrobních systémů, jak naznačuje sdělení v původním znění, a že je proto možné a vhodné validovat výrobní systémy, které uplatňují podstatně vyšší standardy pro ochranu zvířat, než jsou minimální požadavky;
61. podporuje Komisi ve snaze doplnit multilaterální strategii o zakotvení ochrany zvířat v bilaterálních obchodních (např. s Chile a Kanadou) a veterinárních dohodách a dále ve snaze zahájit se třetími státy a jejich zástupci předávání informací o tématech souvisejících s ochranou zvířat;
62. je toho názoru, že všechny současné a budoucí bilaterální dohody se třetími zeměmi, které se týkají sanitárních a fytosanitárních opatření, by měly stanovit cíle, které zajistí, aby živočišné produkty ze třetích zemí byly vyráběny přinejmenším podle standardů životních podmínek zvířat srovnatelných s EU a aby tyto standardy byly oznámeny evropským spotřebitelům;
63. vyzývá Komisi a členské státy k přijetí opatření, jimiž podpoří dovozce živočišných produktů do Evropské unie, aby od svých dodavatelů vyžadovali alespoň dodržování právních předpisů EU v oblasti ochrany zvířat;
64. vítá ohlášený dialog s rozvojovými zeměmi o tom, jaké další možnosti získají na trhu přijetím vysokých standardů pro ochranu zvířat; vyzývá Komisi, aby v rámci stávajících a nových programů podpory obchodu nabádala rozvojové země k dodržování standardů ochrany zvířat;
65. vítá snahu Komise podpořit prostřednictvím obchodní pomoci rozvojové země, aby se podílely na stanovení mezinárodních standardů;
66. oceňuje práci, kterou Komise vykonala v rozvojových zemích v souvislosti s projekty technické pomoci v obchodních záležitostech, například tím, že umožnila odborníkům z těchto zemí, aby se účastnili setkání o vytváření mezinárodních norem, a že vyslala technické odborníky do rozvojových zemí; konstatuje, že zástupci třetích zemí se už mohou účastnit školení EU, která jsou organizovaná pro příslušné orgány členských států zodpovědné za uplatňování pravidel o ochraně zvířat, a je přesvědčen, že v zájmu toho, aby mohly rozvojové země plně využít výhod obchodních příležitostí, musí Společenství splnit žádosti o poskytnutí analýz, školení, výzkumu a finanční podpory prostřednictvím dvoustranných i vícestranných rozvojových iniciativ; dále věří, že zlepšování životních podmínek zvířat je často pro tyto země přímým přínosem, a to finančně, z hlediska výroby potravin i ochrany životního prostředí;
67. domnívá se, že rozhodnutí Společenství zakázat dovoz hormonálně upraveného hovězího masa bylo plně odůvodněno vědeckými studiemi, a vyzývá Kanadu a USA, aby neprodleně zrušily své neopodstatněné sankce proti evropskému zboží, které nejsou v souladu s pravidly WTO;
68. vítá navržený zákaz dovozu psích a kočičích kůží a vyzývá Komisi, aby úplně zakázala dovoz produktů z tuleňů a produktů ze třetích zemí, při jejichž výrobě byly použity drastické praktiky, jako je srst stažená ze zvířat zaživa, srst pocházející z chovatelských stanic bez veterinární kontroly a farmaceutické produkty vyráběné z ohrožených druhů zvířat, a dále dovoz ve všech případech, kdy nevyhovující výrobní normy ohrožují životní prostředí a biologickou rozmanitost;
69. vyzývá Komisi, aby předložila návrhy, které by dočasný zákaz dovozu volně odchycených ptáků do EU změnily na zákaz trvalý z důvodů etických a zdravotních a z důvodů dobrých životních podmínek zvířat;
70. je znepokojen skutečností, že obchod s exotickými zvířaty ohrožuje biologickou rozmanitost a dobré životní podmínky zvířat; z tohoto důvodu a vzhledem k přeshraničním problémům, o kterých se sdělení zmiňuje, se domnívá, že by připravovaná opatření zaručující ochranu zvířat měla zohlednit jeho dopad na biologickou rozmanitost;
71. vyjadřuje znepokojení nad utrpením bojových zvířat; vyzývá Evropské společenství, aby ukončilo psí, býčí a kohoutí zápasy prostřednictvím příslušné právní úpravy na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni Společenství, a tím, že zajistí, že dotčeným subjektům nebude pro jejich činnost přidělena státní ani národní podpora;
72. zastává názor, že zprávu pro Evropský parlament a Radu o vlivu genetických parametrů na dobré životní podmínky brojlerů a rodičů brojlerů, která je plánovaná na rok 2010, musí doprovázet odpovídající legislativní návrhy;
73. vyzývá Bulharsko a Rumunsko, aby se již nyní řídily cíli Společenství v oblasti ochrany zvířat a aby zavedly a prosadily veškeré stávající právní předpisy EU ještě před lednem 2007 nebo nejpozději v rámci přechodných období, pokud byla sjednána v dohodách o přistoupení;
74. zastává názor, že před přistoupením nových členských států k Evropské unii by měla Komise prověřit, zda náležitě uplatňují zákony Unie v oblasti ochrany zvířat a provádějí příslušné vnitrostátní kontroly;
75. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
- [1] Úř. věst. L 117, 5.5.1987, s. 31.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Úvod
Cílem všech politik v oblasti ochrany a dobrých životních podmínek zvířat (dále jen ochrany zvířat) je zacházení se zvířaty takovým způsobem, jaký odpovídá zvláštním potřebám těchto živých tvorů. Pro tyto účely může jako východisko aktuální politiky ochrany zvířat posloužit tzv. pět práv, mezi něž patří chovatelské podmínky vhodné pro daný živočišný druh, včetně dostatečného zásobení krmivem a pitnou vodou, nebo ochrana před bolestmi, zraněními a nemocemi.
Celistvá politika v oblasti ochrany zvířat nesmí vedle hospodářských zvířat zapomínat ani na divoká, domácí a další zvířata žijící s člověkem.
Evropské společenství, členské státy a Evropská rada v uplynulých letech neustále rozšiřovaly své zákonodárství v oblasti ochrany zvířat a posilovaly výzkum, který souvisí s touto problematikou.
Na úrovni Společenství byly vypracovány minimální normy pro pokusy prováděné na zvířatech a pro chov, ustájení, přepravu a porážku hospodářských zvířat, jakož i podrobná ustanovení týkající se telat, vepřového dobytka a nosnic. K návrhu Komise o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso (KOM(2005)0221), s nímž Evropský parlament již v únoru 2006 v zásadě souhlasil (A6-0017/2006), ještě chybí závěr Rady.
Zvláště na základě Protokolu o ochraně zvířat Amsterdamské smlouvy, který Společenství zavazuje k respektování ochrany zvířat v příslušných oblastech politiky, jsou v Evropě stanoveny v mezinárodním srovnání velmi vysoké standardy pro ochranu zvířat.
Souběžně s úsilím jednotlivých států rovněž hospodářství a výzkum značně rozšířily svou činnost v oblasti ochrany zvířat, která se zaměřuje na jejich využívání k vědeckým účelům. Životní podmínky zvířat chovaných pro účely vědeckého výzkumu se v posledních letech výrazně zlepšily. Nadto výzkum a hospodářství vyvinuly řadu alternativních postupů k pokusům prováděných na zvířatech, aby dostály „principu tří R“.
Pro oblast potravinářské výroby a obchodování s potravinami existují různé systémy pro udělování osvědčení a označení stvrzujících ochranu zvířat, které částečně zaručují, že jejich ochrana je zajištěna nad rámec zákonem požadovaného minima.
Nové techniky, postupy a intenzivní chov zvířat nejsou samy o sobě nevhodné, ale zároveň ponechávají další možnosti, jak zlepšit ochranu zvířat.
Díky hospodářskému vývoji, zavádění nových technik a postupů nebo díky novým poznatkům o chování a potřebách zvířat se v oblasti ochrany zvířat neustále mění kontext. Politika Společenství v oblasti ochrany zvířat se musí vždy znovu těmto novým výzvám postavit.
Na mezinárodní úrovni, např. v rámci působení Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE), se objevují první snahy o jejich větší ochranu. Samy o sobě však zdaleka nepostačují. Z tohoto důvodu dodnes v rámci WTO prakticky neexistují žádná ustanovení. Podobně ani mezinárodní diskuse o ukončení nebo omezení pokusů prováděných na zvířatech v souvislosti se schvalováním přípustnosti produktů dosud nepřinesla očekávané výsledky.
Ochrana zvířat může být spojena s růstem nákladů. Spotřebitelé od Společenství očekávají prosazování vysokých standardů na ochranu zvířat, ale kvůli nevědomosti nebo nedostatku důvěry v prosazování stávajících standardů jsou jen velmi zřídka ochotni nést s tím spojené vyšší náklady.
Akční plán
Cílem Akčního plánu Společenství v oblasti ochrany a dobrých životních podmínek zvířat 2006–2010 je propojit činnosti Společenství rozdělené mezi různé útvary Komise, rady a různé oblasti politiky a rozčlenit je na základě jednotné úpravy.
Akční plán je rozdělen do následujících pěti oblastí:
1. zlepšení současných minimálních norem pro ochranu a dobré podmínky zvířat (dále jen: ochrany zvířat),
2. výzkum v oblasti ochrany zvířat a prosazování „principu tří R“,
3. štítkování a jednotné ukazatele ochrany zvířat,
4. aktivnější zapojení veřejnosti a chovatelů/pečovatelů,
5. vyvíjení úsilí na mezinárodní úrovni.
Komise zamýšlí dále upravit současné minimální normy a v návaznosti na jednání Evropské rady navrhnout minimální normy pro další druhy zvířat.
Stávající úsilí výzkumu by nemělo ochabovat a je třeba ho rozšířit. Za úzké spolupráce průmyslu, odpovědných subjektů a Komise by měl být ještě během tohoto roku předložen akční plán na prosazení „principu tří R“.
Komise své úsilí podpoří vypracováním jednotných ukazatelů dobrých životních podmínek zvířat. Ukazatelé mají zvýšit transparentnost při hodnocení úrovně ochrany zvířat, usnadnit kontrolu a posloužit jako podklad k přípravě štítků EU uvádějící údaje související s ochranou zvířat.
Je vhodné zlepšit informovanost spotřebitelů a vzdělání/školení chovatelů a pečovatelů a vypracovat komunikační strategii.
Strategie v oblasti ochrany zvířat bude doplněna o mezinárodní rozměr. Komise bude i nadále usilovat o včlenění hlediska ochrany zvířat do multilaterálních a bilaterálních obchodních a veterinárních dohod.
Jednotlivé odborné úkoly Společenství v oblasti ochrany zvířat by měly být soustředěny v evropském středisku nebo laboratoři pro ochranu zvířat.
Hodnocení
Akční plán představuje významné vykročení politiky Společenství v oblasti ochrany zvířat. Propojení úkolů Společenství a členských států s akčním plánem, který poslouží jako základ, a začlenění těchto úkolů do rámce akčního plánu je pro další pokrok v oblasti ochrany zvířat nepostradatelný. Akční plán by měl být po zhodnocení dosažených cílů prodloužen na období po roce 2010.
Parlament naprosto souhlasí s návrhy akčního plánu, proto budou zvláště zdůrazněna pouze některá hlediska:
· Ochrana zvířat se týká všech. Nejen Komise, ale i členské státy, spolky, hospodářství a výzkum musí podle svých pravomocí a možností přispět k uskutečnění akčního plánu.
Ochrana zvířat je věrohodná pouze tehdy, když se vztahuje na všechny druhy zvířat. Nelze ji omezit na zvířata chovaná pro výzkumné účely a v zemědělství.
· Politika v oblasti ochrany zvířat se může rozvíjet jen za spolupráce všech odpovědných subjektů. K tomu je zapotřebí otevřený dialog na všech úrovních.
· Ochrana zvířat je důležitým cílem Společenství a musí být zavčas zohledněna při plánování příslušných politik a opatření. Navzdory významu ochrany zvířat nesmí Společenství zapomenout na vzájemný vliv a konflikty mezi jednotlivými cíli. V souladu s Lisabonskou strategií musí být vzaty v úvahu dopady na pracovní místa a musí být přihlédnuto k místním zvláštnostem. Je nutné přijatelným způsobem omezit administrativní zásahy a případně zajistit pomoc při přizpůsobení se novým standardům.
· Prvořadým úkolem je urychleně vypracovat komunikační strategii. Zvířata mohou být ochráněna pouze tehdy, když budou všichni dotčení tuzemští i zahraniční účastníci a spotřebitelé dostatečně informováni o úrovni ochrany zvířat v Evropě a z toho plynoucích výhodách pro zvířata a výrobky.
Je třeba dbát na vyváženost komunikace. Diskriminace určitých způsobů chovu bez zřejmého důvodu by byla kontraproduktivní.
Pro ochranu zvířat má mnohdy větší význam dobré vzdělání a školení pečovatelů na všech úrovních než nová technická opatření. O to by se měly zasadit zvláště členské státy.
· Zamýšlené štítky musí uvádět transparentní a snadno srozumitelné informace, neboť jinak spotřebitele neovlivní. Na všech výrobcích distribuovaných v Evropě budou v zájmu lepšího rozlišování systémů uvedeny jasné informace o dodržení minimálních standardů, přičemž budou zohledněny zvláštní okolnosti jako v případě vajec. Tato opatření by současně usnadnila prosazení minimálních požadavků v ostatních částech světa. V rámci zvláštních programů pro kvalitu by nadto mohlo být podporováno další úsilí jednotlivých výrobců v oblasti ochrany zvířat. Do těchto programů je třeba co nejvíce začlenit zpracovatelské produkty.
· Komise a členské státy musí jednotným uplatňováním a přísnou kontrolou současných norem a standardů, které se vztahují i na pokusy prováděné na zvířatech, zabránit tomu, aby byla opětovně otřesena důvěra v úroveň dosaženou v Evropě.
· Úspěch akčního plánu bude zajištěn jedině vyčleněním dostatečně vysoké částky na výzkum ve všech oblastech. Vědomosti o chování a potřebách zvířat jsou patrně velmi omezené. Je třeba rovněž dále rozvíjet způsoby štítkování, standardy pro ochranu zvířat a alternativní řešení pro pokusy prováděné na zvířatech.
· Je důležité, aby byly v případě potřeby nadále využívány stávající výzkumné plány a technologické platformy a aby byl posílen výzkum v oblastech, které jsou stěžejní pro provádění akčního plánu. Přechod ze šestého na sedmý rámcový program pro výzkum by proto měl proběhnout pokud možno bez administrativních zásahů, aby nebyly ohroženy probíhající výzkumné práce, které jsou pro realizaci akčního programu naprosto nepostradatelné. Příkladem je projekt „PredTox“, na němž spolupracují akademická zařízení a hospodářský sektor a který má za cíl zvýšit spolehlivost předpovědí alternativních testovacích metod, poskytnout potřebné údaje a vytvořit příslušné databanky.
V této souvislosti je žádoucí přizpůsobit směrnici 86/609/EHS aktuálním poznatkům a více sjednotit předpisy Společenství pro pokusy prováděné na zvířatech.
· Evropská politika v oblasti ochrany zvířat může dosáhnout úspěchu jen za předpokladu, že bude rozšířena o mezinárodní rozměr. Evropští výrobci nesmějí být znevýhodněni vůči výrobcům z regionů, kde jsou standardy pro ochranu zvířat na nižší úrovni.
Mezinárodní společenství však v oblasti ochrany zvířat nedosáhlo úplné shody. Je nutné podpořit úsilí Komise, aby organizace OIE a zvláště pak WTO braly větší zřetel na otázku ochrany zvířat v rámci . Od sdělení Komise z roku 2002 o zákonodárství v oblasti ochrany hospodářských zvířat ve třetích zemích a jejich dopadu na EU (KOM (2002) 626 v konečném znění) se situace téměř nezměnila. Je třeba, aby ochrana zvířat byla uznána za neobchodní záležitost a veřejná podpora pro ochranu zvířat za zcela způsobilou pro kritéria green box.
Značné pokroky v oblasti pokusů prováděných na zvířatech předpokládají, že i na mezinárodní úrovni budou v souvislosti se schvalováním přípustnosti výrobků akceptována alternativní řešení pro pokusy na zvířatech.
Dovoz psích a kočičích kůží a produktů, které pocházejí z nepovoleného lovu, do Společenství musí být co nejrychleji zakázán. Komise o tomto záměru opakovaně informovala, aniž dosud v tomto ohledu bylo cokoli podniknuto.
· Návrh na vypracování nových předpisů Společenství v oblasti ochrany zvířat zatím v žádném případě není zralý k rozhodnutí. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), Potravinový a veterinární úřad (FVO), Evropské středisko pro validaci alternativních metod (ECVAM) a technologické platformy již nyní z velké části řeší úkoly navržené v této zprávě. Místo založení nové instituce je smysluplné lépe propojit stávající zařízení.
STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (20. 6. 2006)
pro Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova
k ochraně a dobrým životním podmínkám zvířat v období 2006–2010
(2006/2046(INI))
Navrhovatelka: Caroline Lucas
NÁVRHY
Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. připomíná, že EU od uzavření Amsterodamské smlouvy uznává význam zlepšené ochrany a dobrých životních podmínek zvířat jako vnímajících bytostí, a je přesvědčen, že obchodní politika Komise by tuto evropskou hodnotu měla podporovat;
2. vyzývá všechny evropské instituce, aby uznaly, že dobré životní podmínky zvířat jsou klíčovou Evropskou hodnotou, a zajistily, aby nebylo nadále možné dovolávat se základních svobod za účelem opozice vůči zákonům, které zakazují jakékoli kruté zacházení se zvířaty, nebo jejich blokování;
3. vítá úsilí Komise o prosazování vysokých standardů životních podmínek zvířat v EU a na mezinárodní úrovni, včetně zapojování rozvojových zemí do hledání obchodních příležitostí založených na systémech výroby zohledňujících dobré životní podmínky, a je přesvědčen, že tento cíl musí naplňovat další priority v rámci jednání ve Světové obchodní organizaci (WTO);
4. oceňuje práci, kterou Komise vykonala v rozvojových zemích v souvislosti s projekty technické pomoci v obchodních záležitostech (TRTA), například tím, že umožnila odborníkům z těchto zemí, aby se účastnili setkání o vytváření mezinárodních norem, a že vyslala technické odborníky do rozvojových zemí; konstatuje, že zástupci třetích zemí se už mohou účastnit školení EU organizovaných pro příslušné orgány členských států zodpovědné za zavádění pravidel o dobrých životních podmínkách zvířat, a je přesvědčen, že v zájmu toho, aby mohly rozvojové země plně využít výhod obchodních příležitostí, musí Společenství splnit žádosti o poskytnutí analýz, školení, výzkumu a finanční podpory prostřednictvím dvoustranných i vícestranných rozvojových iniciativ; dále věří, že zlepšování životních podmínek zvířat je často pro tyto země přímým přínosem, a to finančně, z hlediska výroby potravin i ochrany životního prostředí;
5. vyzývá Komisi, aby dříve než bude jakýkoli nový stát přijat do Unie, bylo zároveň prověřeno, že byly důkladně provedeny evropské standardy pro dobré životní podmínky zvířat, a aby bylo prověřeno, že jsou prováděny státní kontroly pro účely právních předpisů Unie o dobrých životních podmínkách zvířat; domnívá se tedy, že pro přípravu přistupujících zemí na tento úkol by Unie měla poskytovat průběžné dotace pro financování školení a zlepšení informovanosti, stejně jako kontrolu provádění právních předpisů Unie v oblasti dobrých životních podmínkách zvířat;
6. domnívá se, že rozhodnutí Společenství zakázat dovoz hormonálně upraveného hovězího masa bylo plně odůvodněno vědeckými studiemi, a vyzývá Kanadu a USA, aby neprodleně zrušily své neopodstatněné sankce proti evropskému zboží, které nejsou v souladu s pravidly WTO;
7. je si vědom skutečnosti, že vyšší standardy životních podmínek vedou k dodatečným nákladům pro zemědělce a další subjekty, které využívají nebo vyrábějí živočišné produkty, a je toho názoru, že v zájmu zamezení přesunu těchto odvětví do regionů s nižšími standardy musí být jakákoli iniciativa, která by s sebou přinesla neopodstatněnou ztrátu konkurenceschopnosti, pečlivě posouzena, zda nemá být spojena s nezbytnou kompenzací;
8. domnívá se, že evropské standardy pro dobré životní podmínky zvířat by měly být založeny na spolehlivých vědeckých základech a na studii dopadu zahrnující nejen socio‑ekonomické aspekty, ale také skutečnosti jako veřejné zdraví, zdraví zvířat a životní prostředí;
9. potvrzuje, že na platby zemědělcům se vztahují podmiňující kritéria zahrnující vyšší standardy životních podmínek zvířat; vzhledem k tomu, že tyto platby nenarušují obchod a že jsou zařazeny do „zelené kolonky“ pro tuzemskou podporu, vyzývá Komisi, aby zdůraznila vysoké standardy svých opatření pro dobré životní podmínky zvířat při vyjednávání ve WTO;
10. považuje potraviny a další výrobky živočišného původu vyrobené za vysokých standardů životních podmínek zvířat za odlišné produkty, a v důsledku toho se domnívá, že pravidla WTO umožňují, aby se na dovoz těchto produktů vztahovaly jiné podmínky než ty, které platí pro produkty, které tyto standardy nesplňují, a to včetně případného zákazu dovozu; vyzývá Komisi, aby v tomto smyslu předložila návrhy;
11. vyzývá Komisi, aby prosazovala výslovné uznání vysokého standardu pravidel EU o dobrých životních podmínkách zvířat v připravovaných revizích dohody WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření a případně v dalších dohodách WTO;
12. vítá skutečnost, že EU začala začleňovat dobré životní podmínky zvířat do bilaterálních dohod se třetími zeměmi (např. s Chile a Kanadou); je toho názoru, že všechny současné a budoucí dvoustranné dohody se třetími zeměmi, které se týkají sanitárních a fytosanitárních opatření, by měly stanovit cíle, které zajistí, aby živočišné výrobky ze třetích zemí byly produkovány přinejmenším za standardů životních podmínek zvířat srovnatelných s EU a aby tyto standardy byly oznámeny evropským spotřebitelům;
13. bere na vědomí výsledky průzkumů Komise Eurobarometer 2005 o názorech spotřebitelů na dobré životní podmínky zvířat, které ukazují, že evropští spotřebitelé připisují stále větší význam zpětné sledovatelnosti a kvalitě potravin a dalších produktů, přičemž v převážné míře uvádějí, že dovážené potraviny by měly být vyráběny podle požadavků na dobré životní podmínky zvířat, které jsou přinejmenším stejné, jako požadavky uplatňované v Evropě, a dále ukazují, že více než polovina všech Evropanů je ochotná platit více za potraviny zohledňující dobré životní podmínky zvířat; konstatuje nicméně, že spotřebitelé mají pocit, že tyto produkty by mohlo být jednodušší rozeznat, a chtějí jasnější označování potravin s ohledem na standardy dobrých životních podmínek zvířat, a proto se domnívá, že informační požadavky, včetně povinného označování výrobků, by se měly stejnou měrou vztahovat na výrobky ze Společenství i z dovozu; naléhá proto na Komisi, aby trvala na začlenění minimálních standardů Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) do dohod WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření (SPS) a o technických překážkách obchodu (TBT);
14. domnívá se, že způsoby informování spotřebitelů by neměly být omezeny jen na označování a že by současně s ním měla být uplatňována širší komunikační a vzdělávací strategie, jež by podpořila trh s produkty vyráběnými při dodržování vysokých standardů životních podmínek zvířat;
15. vítá rozhodnutí ukončit poskytování vývozních náhrad za vývoz živého skotu na porážku, ale konstatuje, že pokračování obchodu se živými zvířaty může vyvolat závažné otázky týkající se dobrých životních podmínek zvířat a rovněž zvyšuje nebezpečí chorob, pokud dopravci nejsou dostatečně kvalifikovaní; vyzývá proto Komisi, aby vytvořila školicí systémy pro přepravce a předložila návrh, který by vedl ke zlepšení vědomostí a zvýšení jejich povědomí o otázkách týkajících se dobrých životních podmínek zvířat, a usnadnila prosazování stávajících právních předpisů v praxi;
16. konstatuje, že na standardy pro přepravu drůbeže se nové nařízení o přepravě zvířat nevztahuje vzhledem k nedostatku vědeckých dat v době jeho vzniku; konstatuje nicméně, že stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin k přepravě drůbeže, ryb a dalších druhů brzy poskytne doporučení, kde by současné právní předpisy měly být zdokonaleny, a proto vyzývá Komisi k zavedení těchto doporučení při nejbližší příležitosti;
17. uznává význam nahrazení, omezení a vylepšení testování na zvířatech a navrhuje, aby Komise rozšířila platnost této zásady na třetí země prosazováním přijímání alternativních metod testování bez využívání zvířat; harmonizace informačních požadavků tak, aby nedocházelo k opětovnému testování při dovozu nebo vývozu výrobků; rozšíření vzájemného uznávání dohod o údajích prostřednictvím dvoustranných ujednání a platných pravidel OECD;
18. sdílí obavy široké veřejnosti v souvislosti s krutostí na zvířatech v důsledku obchodování s kožešinami divokých i chovaných zvířat; vyzývá k zákazu výroby a dovozu zboží vyráběného z tuleních kůží nebo psích či kočičích kožešin nebo z kožešin divokých zvířat a k efektivnějšímu prosazování existujících zákazů dovozu;
19. je si vědom skutečnosti, že ohniska zvířecích chorob se pravidelně vyskytují v různých místech na světě a že mezinárodní obchod se zvířaty a se zvířecími produkty může způsobit rozšíření těchto chorob; bere na vědomí nevyhnutelné problémy spojené s pravidelným očkováním a vedením záznamů o očkování u zvířat udržovaných během přepravy ve velké hustotě; domnívá se, zejména vzhledem k šíření viru ptačí chřipky, že obchodování s divokým ptactvem představuje riziko pro lidské zdraví, zdraví zvířat a biologickou rozmanitost a také pro dobré životní podmínky zvířat, a dočasný zákaz by měl proto být změněn na zákaz trvalý v souladu s opatřeními WTO; vyzývá zároveň členské státy, aby koordinovaly a zdokonalily hraniční kontroly s cílem zamezit nelegálnímu dovozu divokého ptactva;
20. je si vědom skutečnosti, že rozsah nelegálního obchodu s divokými zvířaty je podle odhadů druhý hned po mezinárodním obchodu s nelegálními drogami a že jeho úroveň je u některých druhů tak vysoká, že jejich populace se povážlivě zmenšuje; žádá zlepšení dohledu nad dovozy divoké zvěře a produktů z divoké zvěře, aby byla dodržována Úmluva o obchodování s ohroženými druhy (CITES) a bylo zlepšeno její prosazování s cílem zachránit zvířata před hrozbou vyhynutí; domnívá se, že EU může hrát důležitou roli při kontrole mezinárodního obchodu s divokými zvířaty, ale je potřeba, aby přesněji odrážela rozšířený odpor veřejnosti vůči obnovení obchodování se slonovinou v celé Evropě a zohledňovala podporu Evropského parlamentu plné ochraně slonů v rámci CITES;
21. vítá rozhodnutí rakouské vlády následovat dlouholetý dánský precedens a zakázat používání divokých zvířat v cirkusech a věří, že to pomůže omezit obchod s exotickými druhy;
22. konstatuje, že v poslední době byly nashromážděny informace o vnímavosti ryb a konstatuje, že společná rybářská politika zahrnuje strategii udržitelného rozvoje evropské akvakultury, přičemž zdůrazňuje potřebu zlepšit životní podmínky chovných ryb; vítá doporučení Rady Evropy, pokud jde o péči o chovné ryby, a očekává pravidla Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) pro chovné ryby; vyjadřuje znepokojení nad dopadem mezinárodního obchodu s okrasnými rybami, který může vést k nadměrnému lovení oblíbených druhů, poškozování křehkých prostředí korálových útesů používáním nešetrné technologie kyanidu sodného k chytání ryb a vysoké úmrtnosti ryb během přepravy spojené s nešetrnou námořní přepravou a špatnými chovatelskými způsoby v dodavatelském řetězci; domnívá se, že pokud bude správně řízen, může průmysl akvaristiky přispět k dlouhodobé ochraně a udržitelnému využívání korálových útesů; proto naléhavě žádá Komisi, aby zvážila, jaké kroky lze učinit ke zmírnění těchto problémů;
23. domnívá se, že by Komise měla v rámci Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) vznést možnost formulování pokynů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat;
24. vyzývá Komisi k vytvoření celoevropských minimálních standardů dobrých životních podmínek zvířat a k budoucímu uplatnění těchto standardů;
25. vyzývá Komisi, aby navrhla opatření, která umožní uvalení vyšších daní nebo cel s cílem omezit zbytečně dlouhou přepravu živých zvířat, nebo aby aktivně podpořila zavedení takových poplatků.
POSTUP
|
Název |
Ochrana a dobré životní podmínky zvířat v období 2006–2010 |
||||||
|
Číslo postupu |
|||||||
|
Příslušný výbor |
AGRI |
||||||
|
Výbor, který vypracoval stanovisko |
INTA |
||||||
|
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání |
Ne |
||||||
|
Navrhovatelka |
Caroline Lucas |
||||||
|
Předchozí navrhovatel |
|
||||||
|
Projednání ve výboru |
21.3.2006 |
30.5.2006 |
|
|
|
||
|
Datum přijetí |
19.6.2006 |
||||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
20 2 1 |
|||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Francisco Assis, Jean-Pierre Audy, Enrique Barón Crespo, Béla Glattfelder, Jacky Henin, Syed Kamall, Sajjad Karim, Alain Lipietz, Caroline Lucas, Erika Mann, David Martin, Javier Moreno Sánchez, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Tokia Saïfi, Peter Šťastný, Robert Sturdy, Gianluca Susta, Zbigniew Zaleski |
||||||
|
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování |
Panagiotis Beglitis, Bastiaan Belder, Saïd El Khadraoui, Antolín Sánchez Presedo |
||||||
|
Náhradník (čl. 178 odst. 2) přítomný při závěrečném hlasování |
Marie Panayotopoulos-Cassiotou |
||||||
|
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce) |
... |
||||||
14. 7. 2006
STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
pro Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova
k dobrým životním podmínkám a ochraně zvířat 2006–2010
Navrhovatel: Jonas Sjöstedt
NÁVRHY
Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
A. s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 23. ledna 2006 o akčním plánu Společenství v oblasti dobrých životních podmínek a ochrany zvířat 2006–2010 (KOM(2006)0013),
1. vítá akční plán Komise v oblasti dobrých životních podmínek a ochrany zvířat; domnívá se, že v EU je s mnoha zvířaty zacházeno špatně a v rozporu s ustanoveními EU a že otázky růstu a zaměstnanosti nemohou být jedinými faktory, na kterých by mělo být založeno posouzení dopadů; zdůrazňuje, že se zvířaty v EU musí být zacházeno dobře a že musí mít právo na přirozené chování; zároveň zdůrazňuje, že v tomto ohledu je Komise právně vázána především čl. 37, 95 odst. 1 a 3, 174 a 175 Smlouvy o ES a protokolem o dobrých životních podmínkách zvířat, který je přiložen k Amsterodamské smlouvě;
2. domnívá se, že právně závazná opatření by měla být předkládána Komisí, zvláště ta, která se týkají následujících navrhovaných zpráv:
– provádění směrnice 98/58/ES o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (2006),
– změna rozhodnutí 2000/50/ES o kontrole hospodářství (2006),
– zpráva o ochraně telat chovaných pro hospodářské účely (2008),
– zpráva o ochraně prasat chovaných pro hospodářské účely (2009),
– zpráva o vlivu genetických parametrů na dobré životní podmínky brojlerů a rodičů brojlerů (2010);
3. zdůrazňuje, že s ohledem na nejnovější případy propuknutí chorob by měla Komise co nejdříve přepracovat právní předpisy Společenství a podrobné pokyny týkající se ochrany zvířat při porážení nebo usmrcování, včetně usmrcování zvířat v rámci tlumení chorob (předpokládá se pouze pro rok 2007) a že by měla nejpozději do roku 2010 předložit zprávu o provádění právních předpisů týkajících se prostoru a maximální doby pro přepravu zvířat (nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a nařízení Rady (ES) č. 411/1998);
4. lituje, že akční plán Komise nezahrnuje žádnou iniciativu na ochranu cirkusových zvířat a zvířat v zoo;
5. lituje dále, že akční plán Komise nezahrnuje žádnou iniciativu vedoucí ke zlepšení životních podmínek zvířat chovaných pro výrobu kožešin v EU ani požadavky na kožešinové výrobky dovážené do EU;
6. domnívá se, že by veškerá pravidla EU v oblasti ochrany zvířat měla být minimálními pravidly, která členským státům umožní zachovat nebo zavést přísnější vnitrostátní pravidla;
7. zdůrazňuje, že by měl být sestaven prioritní seznam kroků, na které by měly navazovat návrhy právních předpisů, pro různé druhy zvířat a problematické oblasti; tento seznam by měl zahrnovat mléčný skot, dospělý hovězí skot, vodní zvířata a prasata a krůty chované na výkrm;
8. domnívá se, že společná zemědělská politika (SZP) musí být vypracována tak, aby nedocházelo k nadbytečné produkci masa, a dále se domnívá, že dobré zdraví zvířat je samozřejmou součástí kvalitní produkce; vyzývá proto, aby byly zahrnuty všechny příslušné směrnice týkající se dobrých životních podmínek zvířat do opatření k zajištění souladu s environmentálními normami, která jsou stanovena v nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 o režimech přímých podpor v rámci SZP; upozorňuje, že vzdělávací opatření zaměřená na spotřebitele a výrobce a týkající se dobrých životních podmínek zvířat a daňových mechanismů a opatření založená na výzkumu jsou důležitými nástroji k dosahování lepších životních podmínek zvířat;
9. souhlasí se záměrem rozšířit používání družicových navigačních systémů ve vozidlech v souvislosti s ochranou zvířat a s jejich sledováním v reálném čase během přepravy; upozorňuje však, že přijetím nařízení Rady (ES) č. 1/2005 se členské státy rozhodly nezměnit časy přepravy a požadavky na prostor, a to přesto, že by se takové změny velmi příznivě odrazily na úrovni ochrany; domnívá se proto, že by v akčním plánu mělo být upřednostněno několik praktických iniciativ v těchto oblastech;
10. zdůrazňuje, že nejpozději v roce 2010 musí být v EU zavedena maximální osmihodinová doba přepravy zvířat na porážku a zvířat k dalšímu výkrmu; vyžaduje také, aby byl zaveden zákaz převážení telat mladších než 12 týdnů;
11. upozorňuje, že v praxi jsou pravidla EU týkající se přepravy zvířat (nařízení (ES) č. 1/2005 a směrnice 95/29/ES) často přehlížena, zvláště pokud jde o požadavky na přestávky na odpočinek, krmení zvířat a na dodávky vody; vyzývá proto Radu a Komisi, aby učinily příslušné kroky k zajištění větší četnosti a účinnosti kontrol v členských státech prováděných v souvislosti s uplatňováním předpisů EU;
12. domnívá se, že je třeba usilovat o to, aby byl veškerý chov nosnic nejpozději do roku 2016 založen na systému chovu drůbeže ve volných výbězích;
13. domnívá se, že by měla být přepracována pravidla pro ochranu prasat a že ve všech členských státech musí být prosazovány stávající právní předpisy zakazující u prasnic a mladých prasnic používání provazů;
14. domnívá se, že by měl být zaveden zákaz provádění kastrace prasat bez anestetik;
15. domnívá se, že by prasnicím měl být umožněn během jejich života volný pohyb;
16. domnívá se, že by měl být zaveden zákaz kupírování ocasů;
17. domnívá se, že by měl být zajištěn volný přístup k objemovému krmivu;
18. domnívá se, že by měla být přepracována pravidla pro chov kuřat na maso a že by měla být zavedena maximální hustota osazení 25 kg/m2;
19. považuje za nejvýše důležité omezení chovných praktik, které jsou obzvláště škodlivé pro dobré životní podmínky zvířat, jako je násilné krmení hus a kachen v souvislosti s výrobou husích jater; vyzývá k uplatňování doporučení k ochraně kachen a hus, která byla vydána v rámci Evropské úmluvy o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely v roce 1999;
20. vítá navržený zákaz dovozu psí a kočičí srsti a vyzývá Komisi, aby navrhla úplný zákaz dovozu „krutých produktů” ze třetích zemí, jako je srst stažená ze zvířat zaživa, srst pocházející z hospodářství pro chov zvířat bez veterinární kontroly a farmaceutické produkty vyráběné z ohrožených druhů, a dále odevšud, kde špatné výrobní normy ohrožují životní prostředí a biologickou rozmanitost;
21. domnívá se, že skutečnost, že Parlament zamítl dne 13. prosince 2005 návrh Komise, kterým se pro určité druhy živočichů zavádějí normy humánního lovu do pastí (KOM(2004)0532) (zpráva Karin Scheeleové A6-3004/2005) není důvodem pro odkládání nového návrhu až na rok 2009; vyzývá proto Komisi, aby předložila nový legislativní návrh;
22. vyzývá EU, aby se zavázala prosazovat v rámci WTO uznání klauzule o dobrých životních podmínkách zvířat, jakožto klauzule o neobchodních záležitostech;
23. znepokojen skutečností, že obchod s exotickými zvířaty ohrožuje jak biologickou rozmanitost, tak dobré životní podmínky zvířat, se domnívá, že by při navrhování politiky v oblasti dobrých životních podmínek zvířat týkající se přeshraničních problémů, o kterých se sdělení zmiňuje, měl být zohledněn dopad na biologickou rozmanitost;
24. zdůrazňuje, že obchod s divokým ptactvem často probíhá za nepřijatelných podmínek, které vedou ke smrti tisíců ptáků; považuje tuto skutečnost za skutečnost ohrožující zdraví lidí i zvířat a také biologickou rozmanitost a domnívá se, že dočasný zákaz dovozu divokého ptactva do Evropské unie by měl proto být změněn na trvalý;
25. domnívá se, že by se informační kampaně EU měly konkrétně obracet ke všem účastníkům od výrobců až po spotřebitele, a to prostřednictvím komunikační strategie vytvořené podle potřeb všech zainteresovaných skupin;
26. domnívá se, že je potřebná evropská komunikační strategie, která by informovala spotřebitele jak v EU, tak ve třetích zemích o problematice dobrých životních podmínek zvířat, aby byly vysvětleny rozdíly v živočišné výrobě a také náklady a přínosy vysokých standardů týkajících se dobrých životních podmínek zvířat; poukazuje na to, že by tato strategie mohla být zavedena pod záštitou evropského střediska nebo laboratoře navržené Komisí;
27. vyzývá k zapojení příslušných nevládních organizací v EU i na celém světě do diskuse a přípravné legislativní činnosti a dále vyzývá k zahájení školicích programů pro tyto nevládní organizace;
28. domnívá se, že opatření 5 akčního plánu Komise, které obsahuje iniciativy pro zvyšování povědomí a školení o dobrých životních podmínkách zvířat, například pokud jde o chov zvířat a přepravu a porážku zvířat, by mělo být zaměřeno na výrobce v jihovýchodní Asii a také v zemích MEDA;
29. je si vědom obtíží, s kterými se rozvojové země pravděpodobně setkávají při podpoře produkce zaměřené na dodržování dobrých životních podmínek zvířat, a vyzývá Společenství, aby takovéto iniciativy přiměřeným způsobem podpořilo prostřednictvím školení, výzkumu a finanční pomoci;
30. poznamenává, že mnohé politiky EU mají pro dobré životní podmínky zvířat důsledky, které akční plán nezahrnuje, patří mezi ně například udržitelný rozvoj, úmluva CITES a obchodní a marketingové normy, a zdůrazňuje, že je důležité plně zohledňovat problematiku dobrých životních podmínek zvířat ve všech příslušných oblastech politik;
31. domnívá se, že při řešení přeshraničních problémů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat by měla být zohledněna ochrana volně žijících živočichů;
32. vítá uplatňování zásady tří „R“ („reduction, replacement and refinement“) při pokusech na zvířatech, tj. snížení (počtu používaných pokusných zvířat), nahrazení (pokusů na živých zvířatech) a zdokonalení (metod pokusů), ; domnívá se, že pokusy na zvířatech by měly být povoleny pouze, pokud neexistují jiné alternativy; domnívá se, že podpora zásady tří „R“ a podpora budoucích trendů ve výzkumu dobrých životních podmínek zvířat jsou dvě různé otázky a že cíl 4 by měl být rozdělen na dva cíle tak, aby odrážel tuto skutečnost; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí pravidla, která veřejnosti zajistí plnou kontrolu nad tím, jaké pokusy na zvířatech jsou prováděny;
33. vyzývá Komisi, aby posílila prosazování směrnice 86/609/EHS o pokusech na zvířatech tím, že bude vyžadovat, aby byl řádně uplatňován čl. 7 odst. 2 této směrnice a aby byla používána zásada tří „R“, kdykoli je to možné; věří, že nové a stávající právní předpisy vyžadující pokusy na zvířatech by měly podléhat důkladnému vědeckému hodnocení prováděnému nezávislými odborníky, aby bylo zajištěno, že budou minimalizovány požadavky na údaje získávané při pokusech na zvířatech;
34. domnívá se, že Komise musí zajistit, aby řešení poskytnutá průmyslem k náhradě pokusů na zvířatech, která byla odsouhlasena na základě zásady tří „R“, byla udržitelná a aby byla k dispozici v potřebném čase; upozorňuje na to, že akční program partnerství musí být rovněž otevřen přezkoumání ze strany zástupců organizací na ochranu dobrých životních podmínek zvířat;
35. domnívá se, že oblast působnosti směrnice 86/609/EHS (směrnice o pokusech na zvířatech) by měla být rozšířena tak, aby zahrnovala ochranu zvířat používaných při základním a aplikovaném výzkumu, určitých bezobratlých druhů živočichů, využití zvířat při vzdělávání v přírodovědných oborech a savce v zárodečném stadiu od 50 % březosti;
36. domnívá se, že vývoj, ověřování a přijímání metod, při kterých nejsou využívána zvířata, musí být urychleny a že na všech stupních musí být poskytnuta vyšší finanční, personální a administrativní podpora k zajištění co nejrychlejší náhrady pokusů na zvířatech;
37. vyzývá regulační orgány EU, aby bez prodlení uznaly testy, které nejsou prováděny na zvířatech a jež byly schváleny Evropským střediskem pro validaci alternativních metod (ECVAM);
38. vyzývá Komisi, aby zajistila, že veškeré stávající právní předpisy, jež vyžadují využití pokusů na zvířatech, budou přezkoumány střediskem ECVAM nebo jinými nezávislými odborníky s cílem najít možnosti výměny údajů, vyhnout se zdvojení a snížit potřebu provádění pokusů na zvířatech;
39. vyzývá Komisi, aby zlepšila opatření ke sdílení údajů vyplývajících z pokusů na obratlovcích a k vyloučení dvojího provádění pokusů na zvířatech a aby tato opatření uplatňovala ve všech oblastech týkajících se pokusů na zvířatech a ve všech právních předpisech vyžadujících pokusy na zvířatech, včetně sdílení údajů z nepublikovaných studií a studií s negativními výsledky;
40. vyzývá Komisi, aby zajistila, že řešení poskytnutá průmyslem k náhradě pokusů na zvířatech odsouhlasená v rámci evropského partnerství na podporu alternativních přístupů (EPAA) jsou účinná, otevřená kontrole a dodávaná včas ze strany průmyslu i ECVAM;
41. bere na vědomí, že nekvalitní věda je jednak neetická a také představuje plýtvání prostředky a že by měla EU vyžadovat, aby všechny nové, přepracované a platné bezpečnostní testy zaměřené na lidi nebo životní prostředí byly plně ověřeny podle moderních norem předtím, než takovéto testy budou vyžadovány, doporučeny nebo schváleny v rámci právních předpisů EU nebo strategií Společenství;
42. domnívá se, že by mělo existovat právo používat národní označování;
43. domnívá se, že by měl být zaveden dobrovolný režim označování produktů vyrobených při zachování vyšší úrovně dobrých životních podmínek zvířat, než jaké stanoví minimální předpisy;
44. domnívá se, že předpisy o krmení telat by měly být zpřísněny tak, aby požadovaly krmivo bohaté na vlákninu, a domnívá se proto, že by měl být zajištěn volný přístup k objemovému krmivu;
45. zdůrazňuje, že je třeba, aby bylo do konce roku 2008 provedeno střednědobé přezkoumání akčního plánu a aby bylo vyhodnoceno, jak úspěšné bylo Společenství při naplňování svých závazků;
46. domnívá se, že akční plán je prvním krokem v nepřetržitém procesu vyhodnocování, plánování a zavádění opatření ke zlepšení životních podmínek zvířat; požaduje proto, aby Komise pravidelně posuzovala pokrok dosažený při naplňování cílů stanovených v akčním plánu a aby do roku 2011 předložila nový akční plán, který bude na tomto posuzování založen;
POSTUP
|
Název |
Dobré životní podmínky a ochrana zvířat 2006–2010 |
||||||
|
Číslo postupu |
|||||||
|
Příslušný výbor |
AGRI |
||||||
|
Výbor, který vypracoval stanovisko |
ENVI 16.3.2006 |
||||||
|
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání |
|
||||||
|
Navrhovatel |
Jonas Sjöstedt 11.5.2006 |
||||||
|
Předchozí navrhovatel |
|
||||||
|
Projednání ve výboru |
20.6.2006 |
12.7.2006 |
|
|
|
||
|
Datum přijetí |
13.7.2006 |
||||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
49 2 1 |
|||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Adamos Adamou, Georgs Andrejevs, Johannes Blokland, John Bowis, Frieda Brepoels, Dorette Corbey, Chris Davies, Avril Doyle, Mojca Drčar Murko, Edite Estrela, Anne Ferreira, Karl-Heinz Florenz, Alessandro Foglietta, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Satu Hassi, Marie Anne Isler Béguin, Dan Jørgensen, Christa Klaß, Holger Krahmer, Urszula Krupa, Marie-Noëlle Lienemann, Peter Liese, Linda McAvan, Roberto Musacchio, Péter Olajos, Adriana Poli Bortone, Frédérique Ries, Guido Sacconi, Karin Scheele, Carl Schlyter, Horst Schnellhardt, Richard Seeber, Kathy Sinnott, Jonas Sjöstedt, Bogusław Sonik, María Sornosa Martínez, Antonios Trakatellis, Thomas Ulmer, Anja Weisgerber, Åsa Westlund, Anders Wijkman |
||||||
|
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování |
Bairbre de Brún, Jutta D. Haug, Karin Jöns, Caroline Lucas, Justas Vincas Paleckis, Amalia Sartori, Renate Sommer, Bart Staes, Glenis Willmott |
||||||
|
Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování |
Jens-Peter Bonde |
||||||
|
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce) |
... |
||||||
POSTUP
|
Název |
Akční plán Společenství v oblasti dobrých životních podmínek a ochrany zvířat 2006–2010 |
|||||||||||
|
Číslo postupu |
||||||||||||
|
Příslušný výbor |
AGRI |
|||||||||||
|
Výbory požádané o stanovisko |
INTA |
ENVI |
|
|
|
|||||||
|
Nezaujaté stanovisko |
-- |
-- |
|
|
|
|||||||
|
Užší spolupráce |
-- |
-- |
|
|
|
|||||||
|
Zpravodajka |
Elisabeth Jeggle 26.1.2006 |
|
||||||||||
|
Předchozí navrhovatel |
-- |
|
||||||||||
|
Projednání ve výboru |
25.4.2006 |
30.5.2006 |
22.6.2006 |
12.9.2006 |
|
|||||||
|
Datum přijetí |
12.9.2006 |
|||||||||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
37 -- -- |
||||||||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Marie-Hélène Aubert, Peter Baco, Thijs Berman, Niels Busk, Luis Manuel Capoulas Santos, Giuseppe Castiglione, Joseph Daul, Albert Deß, Gintaras Didžiokas, Carmen Fraga Estévez, Duarte Freitas, Jean-Claude Fruteau, Ioannis Gklavakis, Lutz Goepel, Bogdan Golik, Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf, Esther Herranz García, Elisabeth Jeggle, Heinz Kindermann, Stéphane Le Foll, Kartika Tamara Liotard, Albert Jan Maat, Mairead McGuinness, Rosa Miguélez Ramos, Neil Parish, María Isabel Salinas García, Agnes Schierhuber, Czesław Adam Siekierski, Csaba Sándor Tabajdi, Marc Tarabella, Kyösti Virrankoski, Janusz Wojciechowski, Andrzej Tomasz Zapałowski |
|||||||||||
|
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování |
Bernadette Bourzai, Jan Mulder, Zdzisław Zbigniew Podkański, Armando Veneto |
|||||||||||
|
Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování |
-- |
|||||||||||
|
Datum předložení |
19.9.2006 |
|||||||||||
|
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce) |
-- |
|||||||||||