Postup : 2006/2085(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0299/2006

Předložené texty :

A6-0299/2006

Rozpravy :

PV 25/10/2006 - 16
CRE 25/10/2006 - 16

Hlasování :

PV 26/10/2006 - 6.12
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2006)0461

ZPRÁVA     
PDF 182kWORD 122k
21. 9. 2006
PE 374.258v02-00 A6-0299/2006

o podpoře vnitrozemské vodní dopravy: NAIADES, Integrovaný evropský akční program pro vnitrozemskou vodní dopravu

(2006/2085(INI))

Výbor pro dopravu a cestovní ruch

Zpravodajka: Corien Wortmann-Kool

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 POSTUP

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o podpoře vnitrozemské vodní dopravy: NAIADES, Integrovaný evropský akční program pro vnitrozemskou vodní dopravu

(2006/2085(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise o podpoře vnitrozemské vodní dopravy „NAIADES“
(KOM(2006)0006),

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 718/1999 ze dne 29. března 1999 o politice podpory vnitrozemské vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva Společenství(1),

–   s ohledem na bílou knihu „Evropská dopravní politika do roku 2010: Čas pro rozhodnutí“,

–   s ohledem na závěry ze schůze na vysoké úrovni na téma vnitrozemské plavby, která se konala dne 15. února 2006 ve Vídni,  

–   s ohledem na lisabonskou agendu pro pracovní místa a růst,

–   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6–0299/2006),

A. vzhledem k tomu, že se očekává nárůst dopravy a že vnitrozemské vodní cesty mají stále velkou volnou kapacitu a mohou přispět ke konkurenceschopným dopravním řešením využitím kombinace jednotlivých druhů dopravy,

B.  vzhledem k tomu, že v Evropě je zapotřebí větších ambicí, aby se lépe využilo volné kapacity na vnitrozemských vodních cestách a tržního potenciálu vnitrozemské plavby, a to jak samostatně, tak v rámci multimodálního dopravního řetězce, zahrnujícího jak veřejné, tak soukromé subjekty na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství, a dále aby se rozšířil potenciál pro zvýšení objemu vnitrozemské vodní dopravy za relativně nízkých nákladů na infrastrukturu,

C.  vzhledem k tomu, že zásadní význam pro zlepšení konkurenceschopnosti a rozvoj vodní dopravy má úzká spolupráce mezi Evropskou komisí, říčními komisemi, členskými státy a všemi zainteresovanými soukromými subjekty,

Akční program NAIADES

1.  uznává, že evropský dopravní systém stále více čelí problémům s nedostatečnou kapacitou, které vedou k dopravním zácpám a zpožděním, a že vnitrozemská vodní doprava může pomoci dopravní zácpy omezit, zlepšit bezpečnost nákladní dopravy, přispět k lepší energetické účinnosti a ochránit životní prostředí;

2.  podporuje proto iniciativu Komise zřídit Integrovaný evropský akční program pro vnitrozemskou vodní dopravu: NAIADES (Navigation And Inland Waterway Action and Development in Europe – Plavební a vnitrozemská vodní akce a rozvoj v Evropě);

3.  vyzývá členské státy, aby dále rozvíjely vnitrostátní politiky na podporu vnitrozemské vodní dopravy a přihlížely při tom k evropskému akčnímu programu a aby k obdobnému jednání podněcovaly regionální, místní a přístavní orgány a průmyslové subjekty;

1. Trhy

4.  zdůrazňuje, že je třeba konsolidovat existující trhy, zvláště posílením spolehlivosti infrastruktury a jejím lepším začleněním do celkového dodavatelského řetězce;

5.  upozorňuje, že je nutné vybudovat spojení s novými členskými státy EU ve východní a střední Evropě a také s Rumunskem a Bulharskem a uvést je v soulad se současnou technologií, což znamená, že je nutné zvážit další opatření v oblasti infrastruktury a přijmout opatření týkající se intermodality a interoperability;

6.  zdůrazňuje, že je třeba vytvořit příležitosti pro inovační multimodální služby s cílem vybudování nových trhů, pro které bude mít zásadní význam spolupráce mezi provozovateli a uživateli vnitrozemské vodní dopravy a vnitrostátními a regionálními orgány;

7.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vzhledem k tomu, že toto odvětví tvoří především malé podniky, usnadnily zejména začínajícím podnikům přístup k finančním prostředkům, zvláště pak k rizikovému kapitálu, a aby při plánování a realizaci tohoto programu plně zohlednily specifickou strukturu tohoto odvětví;

8.  plně podporuje v tomto ohledu iniciativu Komise poskytnout informační zdroje týkající se financování, např. příručku pro financování se seznamem evropských, vnitrostátních a regionálních nástrojů podpory v oblasti vnitrozemské vodní dopravy, zahrnující případně také financování z Evropského investičního fondu;

9.  žádá Komisi, aby co nejdříve zveřejnila pokyny pro státní podporu pro podpůrné programy pro vnitrozemskou vodní dopravu a aby přijala pravidla de minimis, která náležitě zohlední potřeby odvětví vnitrozemské plavby;

10. vítá plán Komise vyhodnotit na vnitrostátní a evropské úrovni stávající překážky bránící rozvoji vnitrozemské vodní dopravy; vyzývá všechny zúčastněné zainteresované strany, a to jak z veřejného, tak soukromého sektoru, aby se na tomto hodnocení podílely, aby zkoumaly možná řešení a hledaly osvědčené postupy, přičemž výsledky tohoto hodnocení by byly zohledněny při vytváření budoucích právních předpisů nebo přijímání nových opatření;

11. zdůrazňuje, že by měly být odstraněny administrativní překážky a zjednodušeny postupy, a to zvláště pomocí optimálního využívání elektronické komunikace a vytvořením jednotných správních kontaktních míst; domnívá se, že by měla být zvláštní pozornost věnována postupům v námořních a vnitrozemských přístavech, stejně jako právním předpisům týkajícím se životního prostředí, odpadů a bezpečnosti potravin, které vedou k narušení logistických postupů;

2. Infrastruktura

12. upozorňuje, že spolehlivá vodní síť a dostupnost multifunkčních (vnitrozemských) přístavů jsou nejdůležitější podmínky pro další rozvoj vnitrozemské vodní dopravy, především jako součást multimodálních řetězců přepravy zboží, a pro toto odvětví z technické a hospodářské stránky, a zdůrazňuje, že je zvláštní odpovědností členských států prohloubit své úsilí o zajištění odpovídající a spolehlivé infrastruktury za současného zohlednění rizik a aspektů v oblasti životního prostředí;

13. upozorňuje na význam říčních informačních služeb, které přispívají k účinnějšímu a bezpečnějšímu využití vnitrozemské vodní sítě a jejích vazeb na jiné druhy dopravy; vyzývá Komisi a členské státy, aby začlenily říční informační služby do víceletého orientačního programu TEN–T a aby plně využívaly potenciál říčních informačních služeb k dosažení udržitelné logistiky;

14. upozorňuje na nutnost začlenění systému vodních cest do námořní plavby prostřednictvím vybudování přístupu k moři, zlepšení styčných ploch mezi systémy vnitrozemských a námořních vodních cest a investic do nových kombinovaných plavidel umožňujících jak vnitrozemskou, tak námořní plavbu, a to včetně plavidel inovační konstrukce;

15. vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a se všemi zúčastněnými třetími zeměmi vytvořila evropský plán rozvoje, který by obsahoval aktuální soupis infrastruktury na evropských vnitrozemských vodních cestách a poskytoval více informací o vodních cestách, které vyžadují údržbu a další zlepšení infrastruktury; rovněž vyzývá Komisi, aby při tom využila existujících zjištění z vědeckých studií a zpráv odborníků v členských státech;

16. vyzývá Komisi, aby co nejdříve, nejpozději však do konce roku 2006, určila evropského koordinátora TEN–T pro vnitrozemskou vodní dopravu, jehož úkolem by bylo podporovat realizaci prioritních projektů TEN–T ve vnitrozemské vodní dopravě, čerpaje ze zkušeností se současnými koordinátory;

17. vyzývá členské státy a Komisi, aby pro všechny vnitrozemské vodní cesty stanovily zvýhodněnou sazbu nejméně 20 % a aby upřednostňovaly projekty vnitrozemských vodních cest v rámci víceletého programu TEN–T;

18. vyzývá členské státy, aby při plánování využití půdy a při vymezování svých hospodářských politik na federální, regionální a místní úrovni zohledňovaly potenciál vnitrozemské vodní dopravy takovým způsobem, který by aktivně podporoval rozvoj obchodních a logistických stanovišť u vodních toků, a braly při tom v úvahu udržitelnou dopravu a vytváření nových pracovních míst v průmyslu a distribuci, a dále aby věnovaly zvláštní pozornost malým vodním cestám, které mají dosud nevyužitý potenciál pro zlepšení mobility zboží;

3. Loďstvo

19. připomíná, že v roce 2007 je třeba stanovit přísnější limity Společenství pro emise SOX, PM, NOX a CO2, a to zvláště prostřednictvím podpory paliva s nízkým obsahem síry; vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytovaly pobídky s cílem urychlit ve vnitrozemské vodní dopravě zavádění a využívání motorů, které budou účinnější z hlediska spotřeby paliva a šetrnější k životnímu prostředí, a tím zlepšit energetickou účinnost tohoto druhu dopravy;

20. uznává, že emise jsou úzce spojeny s kvalitou paliva, které je dostupné na trhu, a proto vybízí Komisi, aby co nejdříve předložila návrh stanovující přísnější normy pro paliva používaná ve vnitrozemské vodní dopravě;

21. vyzývá Komisi, aby v roce 2007 předložila návrh na vytvoření Evropského inovačního fondu pro dopravu po vodních cestách, který by financoval investice založené na poptávce a inovační koncepty v evropském zájmu v oblasti logistiky, technologie a životního prostředí, jež vyžadují přeshraniční spolupráci a interoperabilitu, přičemž tento fond by jako klíčový nástroj akčního programu NAIADES měl být z jedné třetiny financován odvětvím (již existujícím [rezervním] Fondem vnitrozemské vodní dopravy vytvořeným podle nařízení (ES) č. 718/1999), a to jako nástroj spolufinancování, z druhé třetiny Evropskou unií a třetí třetinou by se měly podílet členské státy, a dále aby v úzké spolupráci s odvětvím navrhla podmínky, podle kterých bude fond vytvořen; poznamenává, že podpora pro informační kanceláře by měla být volitelná;

22. zdůrazňuje, že na základě Sedmého rámcového programu pro výzkum a rozvoj je třeba podporovat vývoj ekologických a účinných plavidel; upozorňuje v tomto ohledu na pokrok v konstrukci plavidel pro využití v různých druzích vod, včetně vod neumožňujících dostatečný ponor, jenž může přispět k rozvoji vnitrozemské vodní dopravy i na vodách s nízkou či proměnlivou hladinou, a to bez poškození životního prostředí; v této souvislosti se domnívá, že je třeba zaměřit se na informační a komunikační technologie a konstrukci, ekologickou účinnost a vybavení plavidel;

4. Pracovní místa, dovednosti a obraz v očích veřejnosti

23. uznává, že se v odvětví vnitrozemské vodní dopravy stává problémem nedostatek podnikatelů a zaměstnanců, a to z důvodů stárnutí stávajícího personálu a nedostatečné atraktivity odvětví pro nově příchozí;

24. vyzývá Komisi a členské státy, aby pokračovaly ve snahách o harmonizaci požadavků na složení posádky a kapitánská osvědčení a podporovaly vzájemné uznávání kvalifikací, např. prostřednictvím evropského rámce kvalifikací;

25. vyzývá Komisi, říční komise a členské státy, aby ve spolupráci s odvětvím vyvinuly pro dané odvětví moderní a tržně orientované programy odborné přípravy a využily při tom, kde to bude možné, společných norem vzdělávání a rovněž aby spolupracovaly s programy námořní odborné přípravy, jako je program „Leadership“, s cílem přilákat nové zájemce o práci v mezinárodním prostředí a nabídnout přitažlivé perspektivy kariérního postupu;

26. zdůrazňuje význam prosazování stávajících sociálních právních předpisů za účelem zajištění dobrých pracovních podmínek;

27. konstatuje, že stále neexistuje povědomí o možnostech přepravy zboží prostřednictvím mezinárodní vnitrozemské dopravy, zvláště co se týče její pružnosti a potenciálu udržitelnosti;

28. uznává, že k tomu, aby se vnitrozemská vodní doprava plně využívala a byla úspěšná, je zapotřebí vysvětlovat a propagovat její hospodářskou hodnotu a možnosti; vyzývá proto k podpoře stávajících propagačních kanceláří vnitrozemské vodní dopravy a k vytváření nových kanceláří v těch členských státech, které mají pro vnitrozemskou vodní dopravu potenciál, jež by poskytovaly poradenství dopravním uživatelům a podporovaly je ve využívání vnitrozemské plavby a jež by zároveň napomáhaly odpovědným orgánům identifikovat problémy a definovat politiky;

29. navrhuje, že by tato evropská síť pro propagaci vnitrozemské vodní dopravy měla být začleněna do evropské sítě pro propagaci intermodality, využívající současné struktury a zkušenosti získané při propagaci jiných druhů dopravy, a to především ty, které již na evropské úrovni existují v souvislosti s propagací námořní plavby;

30. vyzývá členské státy a zúčastněné strany, aby se zasadily o to, že zaručí finanční udržitelnost této sítě v případě, že nebudou vyhrazeny finanční prostředky Společenství;

31. upozorňuje, že je důležité, aby evropský systém pozorování trhu zahrnoval všechny činitele, aby poskytoval srovnatelné informace o trhu, a to především z důvodu možnosti přijímání včasných a odpovědných investičních rozhodnutí, identifikace silných a slabých míst a objevení potenciálních nových trhů;

5. Institucionální rámec

32. poukazuje na to, že růst a prosperita vnitrozemské vodní dopravy musí být ústředním bodem budoucích diskusí o institucionálním rámci; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité zohlednit současné kompetence všech příslušných stran, aby se využilo expertíz mezinárodních organizací a aby se dále nezvyšovala byrokracie;

33. vyzývá k intenzivnější a širší spolupráci mezi říčními komisemi a Společenstvím, jež má být stanovena v memorandu o porozumění a jež by obsahovala alespoň tyto body:

-   provádění akčního programu NAIADES,

-   lepší výměnu nabytých znalostí a lidských zdrojů v oblasti vnitrozemské vodní dopravy mezi Společenstvím, členskými státy a říčními komisemi;

0

0 0

34. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. L 90, 2.4.1999, s. 1.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Komise předložila akční program NAIADES s cílem podpořit vnitrozemskou vodní dopravu. Tento program uvádí, že vnitrozemská vodní doprava, která je bezpečná a šetrná k životnímu prostředí, může napomoci přechodu na jiné způsoby dopravy a usnadnit problémy se zahlcením, které se u ostatních způsobů dopravy vyskytují. Akční program Komise pokrývá pět strategických oblastí: trh, loďstvo, pracovní místa a dovednosti, obraz v očích veřejnosti a infrastrukturu.

Zpravodajka předpoklady a celkovou osnovu akčního programu NAIADES podporuje.

Plavba po vnitrozemských vodních cestách nabízí způsob, jak se vyrovnat s několika problémy spojenými s udržitelností dopravy a životním prostředím, kterým v současné době čelíme. Zaslouží si proto, aby získala větší politickou prioritu, a obecně je ambicióznějšího přístupu, aby byly zvýšen přínos celého odvětví vnitrozemské vodní dopravy a využit obrovský potenciál, který vnitrozemské vodní cesty nabízí. Zvláštní pozornost by měla být věnována spolehlivosti infrastruktury a vazbám na jiné způsoby dopravy, zvláště v případě vnitrozemských a námořních přístavů. Tato otázka by tak měla být provázána s územním plánováním a je třeba vynaložit větší úsilí, aby se vnitrozemská plavba stala udržitelnější prostřednictvím užívání čistších paliv a plavidel, jejichž typ a velikost odpovídají vodní cestě, na níž jsou používány. Zpravodajka věří, že tento přístup může vést k rozvoji nových trhů, pro které dosud nebyla vnitrozemská vodní doprava předmětem zájmu.

Odvětví vnitrozemské vodní dopravy sestává především z malých rodinných podniků. Jedná se o samostatné podniky, které fungují především nebo výhradně prostřednictvím vlastního kapitálu. Těmto podnikům se ale bohužel nedostává zdrojů potřebných pro radikální inovaci. Politická podpora a propagace mohou odvětví pomoci, aby se stalo ještě nezbytnější součástí moderních logistických řetězců.

Zpravodajka by v této zprávě z vlastního podnětu ráda zdůraznila následující prvky:

1. Rozvoj trhů

V tradiční hromadné přepravě a v kontejnerové přepravě nákladu vyznačujícího se vysokou hodnotou trh s vnitrozemskou vodní dopravou v západní Evropě výrazně vzrostl. Vnitrozemská doprava se rovněž ukázala být dobrým způsobem, jak bezpečně přepravovat nebezpečný náklad, jako jsou chemikálie a paliva. Stále ale mohou být rozvíjeny nové trhy; průmysl a přepravci si někdy jednoduše nejsou vědomi, jaké možnosti vnitrozemská vodní doprava skýtá. Obchodní výměna mezi západní a východní Evropou po rozšíření vzrůstá okázalým způsobem. Tato situace je podnětem pro rozvoj nových trhů a může obecně zvýšit podíl vnitrozemské vodní dopravy na přepravě zboží.

Pro rozvoj trhů představují významné komplikace přístup k financím prostředkům a procedurální překážky. Co se týče finančních prostředků, je důležité, aby podnikatelé v oblasti vnitrozemské vodní dopravy (obecně se jedná o malé podniky) našli cestu ke kapitálu a získali přístup k němu přístup. Z tohoto důvodu zpravodajka podporuje iniciativu Komise vytvořit „příručku pro financování“ a navrhnout pokyny pro státní podporu v odvětví vnitrozemské vodní dopravy. Příklady možných zdrojů financování jsou Evropský investiční fond, program počátečního kapitálu evropských technologických zařízení, vklady počátečního kapitálu a záruční prostředky MSP.

Vnitrozemská vodní doprava bývá navíc často omezována překážkami procedurálního a administrativního charakteru. Tyto překážky narušují logistické postupy a oslabují její pozici v konkurenci s jinými druhy dopravy. Bezproblémový rozvoj vnitrozemské vodní dopravy také komplikují odlišná pravidla pro jednotlivé druhy dopravy nebo přístavy i pravidla lišící se v rámci přístavů samotných.

Odvětví vnitrozemské plavby se také příliš často musí vyrovnávat s obrovskými byrokratickými problémy způsobenými postupy vycházejícími z právních předpisů, které přímo nesouvisí s dopravou, jako jsou např. směrnice týkající se odpadů, bezpečnosti potravin nebo životního prostředí. Je proto velmi žádoucí, aby byla věnována větší pozornost uplatňování pravidel beroucích v úvahu požadavky účinného systému dopravy (po vodních cestách).

Zpravodajka v tomto ohledu velmi vítá vyhodnocení stávajících právních předpisů a jejich harmonizaci. Je obzvláště důležité zlepšit právní prostředí pomocí zjednodušení administrativních a dokumentačních požadavků. Toto vyhodnocení by nemělo být omezeno pouze na právní předpisy Společenství, ale mělo by se vztahovat také na vnitrostátní, regionální a místní postupy. Přestože hlavní odpovědnost za provedení tohoto hodnocení nese Komise, je nezbytná také účast odtaních zainteresovaných subjektů, a to jak veřejných, tak soukromých.

2. Infrastruktura

Předpokladem pro zachování stávajících trhů a vytvoření nových je spolehlivá a dobře fungující infrastruktura. Současná nedostatečná údržba infrastruktury vnitrozemské vodní dopravy v Evropě je jedním z nejnaléhavějších problémů, které je třeba řešit. Hlavní odpovědnost mají vnitrostátní a regionální orgány, pro které má často údržba a rozvoj této infrastruktury jen malou prioritu. Obecně se zapomíná na fakt, že údržba stávající infrastruktury nevyžaduje nutně obrovské investice. Omezené, ale správně načasované a přímo směrované zásahy mohou vytváření překážek zabránit za poměrně rozumnou cenu. K účinnější vnitrozemské vodní dopravě a předcházení případným obtížím může přispět i údržba břehů, zdymadel a mostů. Komise může na evropské úrovni tuto snahu podpořit vytvořením aktuálního soupisu, který zmapuje stav vnitrozemských vodních cest v Evropě a poskytne informace o potřebách jejich údržby a možných zlepšeních. Plán pro rozvoj infrastruktury evropských vodních cest se tak může stát užitečným nástrojem při zlepšování informovanosti a podpoře investic.

Co se týče rozsáhlejších plánů na budování nové infrastruktury, zpravodajka by ráda poznamenala, že na projekty vnitrozemských vodních cest je věnováno pouze 1,5 % z rozpočtu TEN. Pro souvislé dopravní řetězce na vnitrozemských vodních cestách má zásadní význam propojení povodí řek. Z tohoto důvodu je velmi naléhavé provedení dvou stávajících projektů TEN–T pro vnitrozemské vodní cesty – Straubing-Vilshoven a Seine-Nord. Zpravodajka lituje, že pro projekty vnitrozemské vodní dopravy není žádný koordinátor TEN–T . Evropský koordinátor by mohl provedení těchto projektů napomoci, tak jak tomu je v případě jiných projektů TEN–T. Na závěr je možné říci, že říční informační služby zlepšují řízení dopravy a mohou také přispět ke spolehlivé a účinné infrastruktuře. Jejich provedení by tedy nemělo být odkládáno.

3. Loďstvo

Vzhledem k tomu, že plavidla mají dlouhou životnost a vyžadují výraznou počáteční investici, bude obnova loďstva postupovat jen pomalu. Inovace ale mají velký význam pro dosažení vysoké kvality v lodní dopravě, a proto by měl být prioritou vývoj odvozených inovačních koncepcí evropského zájmu.

Co se týče udržitelnosti, plavidla by měla být udržitelná především z hlediska emisí. Zadruhé by měla být udržitelná ve vztahu k vodám, které využívají pro dopravu. Prvním a nejdůležitějším krokem při snižování emisí plavidel je zlepšení kvality používaných pohonných hmot. Zvláště snížení obsahu síry povede k nižším emisím SOX. Přestože paliva s nízkým obsahem síry již existují, jejich dostupnost je omezená. Právní předpisy Společenství, které by pro paliva s nízkým obsahem síry zavedly společnou normu, by výrazně přispěly k jejich obecnému užívání. Komise by proto měla být vyzvána, aby v roce 2007 předložila návrh na zpřísnění norem pro paliva užívaná ve vnitrozemské plavbě. Zavedení čistších pohonných hmot by pak umožnilo instalaci čistších motorů, které by produkovaly méně CO (až 30 %), PM (až 35 %) a NOX. Zavedení čistých paliv tak bude mít příznivé vedlejší dopady i na jiné emise. Množství částic (PM) a NOX může být také sníženo pomocí filtrů („PM traps“) nebo katalyzátorů, ale i ty pracují lépe u paliv s nízkým obsahem síry.

Kromě úsilí o čistší plavidla by měl být zvážen i vývoj a používání nových druhů plavidel. Vzhledem k rozdílům v infrastruktuře je třeba používat různá plavidla. Rýn by se mohl stát v místech, kde byl během let přizpůsoben vnitrozemské plavbě, „dálnicí vnitrozemské vodní dopravy“. V případě Dunaje a ostatních řek by vnitrozemskou plavbu mohly znevýhodňovat přírodní překážky a kolísání ve výšce vodní hladiny. Snaha o překonání těchto nevýhod pomocí rozsáhlých prací na infrastruktuře (prohlubování řek, stavba přehrad a hrází) může vést k dalším problémům spíše ekologického charakteru, zvláště k záplavám. Proto by měla být spíše zvažována eventualita přizpůsobit plavidla řekám než přizpůsobovat řeky plavidlům. Vývoj takových plavidel by pro vnitrozemskou vodní dopravu mohl vést k otevření nových trhů v oblastech s kolísající hladinou vody, aniž by došlo k poškození životního prostředí. Nedávné události ukázaly, že přehrady a hráze poskytují proti záplavám pouze místní ochranu, zatímco jiná opatření, jako je například využití oblastí zadržujících vodu, představují zásadnější a udržitelnější řešení.

Dobrým nástrojem pro financování takovýchto inovací by mohl být Evropský inovační fond pro dopravu po vodních cestách. Přesné užití tohoto fondu musí být ještě stanoveno, ale je nezbytné, aby návrhy na investice vycházely z poptávky a zahrnovaly přeshraniční spolupráci. Takovýto typ fondu má již svůj základ ve stávajícím [rezervním] Fondu vnitrozemské vodní dopravy, který byl vytvořen na základě nařízení (ES) č. 718/1999 a je zcela financován odvětvím. Bylo by vhodné, aby EU a členské státy odváděly do fondu podobné částky, tak aby obě strany přispívaly jednou třetinou z celkového obnosu.

4. Pracovní místa, dovednosti a obraz v očích veřejnosti

Přijímání nových zaměstnanců se pro odvětví vnitrozemské vodní dopravy stalo velkým problémem. Jedním z možných řešení je další harmonizace stávajících požadavků, například v otázce složení posádky a kapitánských osvědčení. Ještě rychlejším způsobem k dosažení mezinárodní mobility na pracovním trhu může být vzájemné uznávání kvalifikací. Aby se odvětví vnitrozemské vodní dopravy stalo atraktivnějším, mělo by být veřejnosti představeno v pozitivním světle, a to tak, že budou zdůrazněny dynamické a mezinárodní aspekty tohoto druhu práce. Odvětví by již nemělo spoléhat na tradici, ale mělo by pro získávání zaměstnanců vyvinout moderní techniky.

Propagace vnitrozemské vodní dopravy je zároveň způsobem rozvoje nových trhů. Tohoto cíle může být dosaženo prostřednictvím zřizování propagačních kanceláří a evropského systému pozorování trhu. V neposlední řadě je třeba říci, že klíčovým prvkem k dosažení dobrých pracovních podmínek je prosazování sociální legislativy spolu s dialogem o sociálních otázkách.

5. Institucionální rámec

Institucionální aspekty jsou důležité, ale nikdy nemohou být cílem samy o sobě. Ústředním bodem jakéhokoli institucionálního rámce by měla být prosperita odvětví vnitrozemské vodní dopravy a provádění programu NAIADES by mělo být jednou z jeho hlavních priorit. Cesta k lepšímu institucionálnímu rámci začíná intenzivnější a širší spoluprácí stávajících organizací, zvláště říčních komisí, Společenství a členských států. Integraci organizací a výměně osvědčených postupů může napomoci výměna vědomostí a osob, například prostřednictvím dočasného vysílání pracovníků.


POSTUP

Název

Podpora vnitrozemské vodní dopravy: NAIADES, Integrovaný evropský akční program pro vnitrozemskou vodní dopravu

Číslo postupu

2006/2085(INI)

Příslušný výbor
Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno udělení svolení

TRAN
6.4.2006

Výbory požádané o stanovisko
Datum oznámení na zasedání

ENVI
6.4.2006

EMPL
6.4.2006

 

 

 

Nezaujaté stanovisko
Datum rozhodnutí

ENVI
25.4.2006

EMPL
1.2.2006

 

 

 

Užší spolupráce

Datum oznámení na zasedání


 

 

 

 

Zpravodajka
Datum jmenování

Corien Wortmann-Kool
22.2.2006

 

Předchozí zpravodaj(ové)

 

 

Projednání ve výboru

20.4.2006

19.6.2006

12.9.2006

 

 

Datum přijetí

12.9.2006

Výsledek závěrečného hlasování

+

-

0

38

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Gabriele Albertini, Margrete Auken, Philip Bradbourn, Michael Cramer, Arūnas Degutis, Christine De Veyrac, Petr Duchoň, Saïd El Khadraoui, Robert Evans, Emanuel Jardim Fernandes, Luis de Grandes Pascual, Ewa Hedkvist Petersen, Jeanine Hennis-Plasschaert, Stanisław Jałowiecki, Georg Jarzembowski, Dieter-Lebrecht Koch, Jörg Leichtfried, Fernand Le Rachinel, Bogusław Liberadzki, Eva Lichtenberger, Erik Meijer, Robert Navarro, Seán Ó Neachtain, Janusz Onyszkiewicz, Josu Ortuondo Larrea, Willi Piecyk, Luís Queiró, Reinhard Rack, Renate Sommer, Ulrich Stockmann, Marta Vincenzi, Corien Wortmann-Kool

Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování

Zsolt László Becsey, Nathalie Griesbeck, Helmuth Markov, Willem Schuth, Luis Yañez-Barnuevo García

Náhradník (čl. 178 odst. 2) přítomný při závěrečném hlasování

Brian Simpson

Datum předložení

21.9.2006

Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

 

Právní upozornění - Ochrana soukromí