ZPRÁVA o hospodářských a obchodních vztazích mezi EU a unií Mercosur za účelem uzavření meziregionální dohody o partnerství

1. 9. 2006 - (2006/2035(INI))

Výbor pro mezinárodní obchod
Zpravodaj: Daniel Varela Suanzes-Carpegna

Postup : 2006/2035(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A6-0302/2006

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o hospodářských a obchodních vztazích mezi EU a unií Mercosur za účelem uzavření meziregionální dohody o partnerství

(2006/2035(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na usnesení ze dne 27. dubna 2006 o posíleném partnerství mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou[1], usnesení ze dne 15. listopadu 2001 o globálním partnerství a společné strategii ve vztazích mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou[2] a usnesení ze dne 26. září 2002 o unii Mercosur[3];

–   s ohledem na prohlášení čtyř vrcholných schůzek představitelů států a vlád Latinské Ameriky a Karibiku a Evropské unie, které se dosud konaly v Riu de Janeiru (28. a 29. června 1999), v Madridu (17. a 18. května 2002), v Guadalajaře (28. a 29. května 2004) a ve Vídni (11. až 13. května 2006),

–   s ohledem na Lucemburské prohlášení, které byla přijato při příležitosti 12. ministerské schůze mezi Skupinou Rio a Evropskou unií, jež se konala v Lucemburku dne 27. května 2005;

–   s ohledem na strategické sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvané "Posílené partnerství mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou"(KOM(2005)0636) , které bylo předloženo před 4. vrcholnou schůzkou EU a Latinské Ameriky a Karibiku, jež se konala ve Vídni ve dnech 12. a 13. května 2006 ,

–   s ohledem na Vídeňskou deklaraci, která byla přijata při příležitosti 4. vrcholné schůzky mezi Evropskou unií a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku, jež se konala ve Vídni ve dnech 12. a 13. května 2006,

–   s ohledem na závěrečný akt 17. meziparlamentní konference EU – Latinská Amerika, která se konala v Limě ve dnech 14. až 16. června 2005,

–   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro rozvoj (A6‑0302/2006),

A. vzhledem ke znepokojení nad nedostatečným pokrokem jak procesu jednání o dohodě o partnerství s unií Mercosur, tak jednání, jež probíhají v rámci kola jednání WTO z Dohá,

B.  vzhledem k tomu, že EU a unie Mercosur sdílejí pevné přesvědčení, že regionální integrace je základním kamenem hospodářského a sociálního rozvoje jejich národů a významným nástrojem pro upevnění demokracie, snížení chudoby a rozdílů, stejně jako pro posílení úlohy obou regionů na světové scéně,

C. vzhledem k tomu, že EU a unie Mercosur plně podporují multilaterální systém volného a spravedlivého obchodu, který by přispěl k posílení obchodu, k udržitelnému rozvoji a k účinnému řízení globalizace ke všeobecnému prospěchu,

D. vzhledem k tomu, že EU a unie Mercosur jsou ústředními činiteli kola jednání WTO z Dohá a že obě se přijaly závazek, který byl schválen na ministerské konferenci WTO v Hong-Kongu, úspěšně dokončit v roce 2006 jednání zahájená v Dohá a dosáhnout ambiciózního a vyrovnaného výsledku ve všech oblastech jednání,

E.  vzhledem k tomu, že dne 10. července 2006 přijala vyjednávací skupina pro normy nový mechanismus průhlednosti WTO pro veškeré regionální obchodní dohody, na jehož základě bude možné budovat světový obchod,

F.  vzhledem k tomu, že uzavření dohody o partnerství mezi EU a unií Mercosur je základním prvkem dalšího pokroku – na základě zvláštních kulturních a historických vazeb – v plnění společného závazku podpořit a posílit společné hodnoty, jakými jsou respektování lidských práv, demokracie, hospodářská a sociální soudržnost, mír a stabilita, a to prostřednictvím strategické meziregionální dohody o partnerství EU – Latinská Amerika,

G. vzhledem k tomu, že posílení a zlepšení hospodářských a obchodních vztahů mezi EU a unií Mercosur prostřednictvím dohody o partnerství v souladu se zásadami vícestranné agendy WTO může vést ke vzájemnému posilování obou vzájemně se doplňujících procesů,

H. vzhledem k tomu, že úspěšné uzavření kola jednání z Dohá a zóna volného obchodu EU – Mercosur jsou nezbytné ke skutečnému otevření trhu, zlepšení vícestranných norem a tím i oživení hospodářského růstu, rozvoje a zaměstnanosti na celém světě, což účinně přispěje k začlenění rozvojových zemí do světové ekonomiky,

I.   vzhledem k tomu, že uzavření a úspěšné uplatňování dohod o partnerství mezi EU a Mexikem a mezi EU a Chile ukázalo na strategickou důležitost a hospodářský, politický a sociální zájem o meziregionální vztahy mezi EU a Latinskou Amerikou, jež se upevnily v dohodách o partnerství zahrnujících zóny volného obchodu,

J.   vzhledem k tomu, že vytvoření zóny volného obchodu s unií Mercosur je prioritním cílem v souvislosti se vznikem nových obchodních zájmů, zejména na asijském kontinentě,

K. vzhledem k tomu, že na rozdíl od jednání o ustavení celoamerické zóny volného obchodu (FTAA) navrhují EU a unie Mercosur formu globálně strategického partnerství přesahujícího přísně obchodní hlediska,

L.  vzhledem k tomu, že nadcházející přistoupení Venezuely k unii Mercosur bude znamenat zásadní změnu, pokud se týká budoucích dohod o partnerství, zejména s ohledem na trh s energiemi,

M. vzhledem k tomu, že úspěšné uzavření dohody o partnerství mezi EU a unií Mercosur přispěje k hospodářskému růstu a snižování chudoby v oblastech spadajících do rozvojových cílů tisíciletí, zejména těch, které se týkají snižování chudoby, spravedlivého a vyrovnaného přerozdělení bohatství, vytváření trvalých a kvalitních pracovních míst a sociálního začlenění skupin obyvatel, které se nacházejí na okraji společnosti,

N. vzhledem k tomu, že Evropská unie je hlavním investičním a obchodním partnerem unie Mercosur, a vzhledem k tomu, že obchod mezi oběma regiony, který byl v roce 2000 vyrovnaný, postupně vzrostl na 10 000 milionů EUR přebytku na straně unie Mercosur v roce 2004,

O. vzhledem k tomu, že unie Mercosur se v současné době řídí režimem všeobecného systému preferencí, který EU poskytuje zemím s nižším domácím důchodem,

P.  vzhledem k tomu, že Evropská unie a unie Mercosur by se měly v rámci partnerství a v širším rámci světového vládnutí dohodnout na prosazování mezinárodních a vícestranných norem, týkajících se obchodu, sociální oblasti a životního prostředí,

Q. vzhledem k tomu, že zapojení všech členských států WTO, zejména skupiny G-20, do níž patří i členové unie Mercosur, a skupiny G-90 do rozhodovacích procesů WTO je pozitivní a nezbytné,

1.  trvá na tom, aby se uzavření dohody o partnerství s unií Mercosur, která by umožnila vytvoření největší světové zóny volného obchodu mezi různými regiony, stalo prioritním strategickým cílem vnějších vztahů EU v mezinárodním kontextu, který se vyznačuje zvýšenou vzájemnou závislostí, hospodářským růstem, vznikem nových hospodářských velmocí a stoupajícím počtem globálních otázek, které přesahují hranice jednotlivých států, jako je bezpečnost, celosvětové řízení hospodářských záležitostí, životní prostředí a snižování chudoby;

2.  opětovně zdůrazňuje, že EU musí co nejdříve uzavřít ucelenou, ambiciózní a vyváženou dohodu o partnerství s unií Mercosur, jež bude založena na třech pilířích, jimiž budou: politická a institucionální kapitola, která posílí demokratický dialog a politickou shodu, kapitola týkající se spolupráce, která bude zaměřená na posílení udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje a dále kapitola týkající se obchodu, jež povede k vytvoření moderní zóny volného obchodu a bude pojímat širokou škálu témat zahrnující nejen vzájemnou liberalizaci trhu s výrobky a službami, ale také prvky spojené s investicemi, veřejnými zakázkami, ochranou práv duševního vlastnictví, dále spolupráci v oblasti hospodářské soutěže, stejně jako obchodní ochranná opatření, opatření pro usnadnění obchodu a závazný mechanismus pro řešení sporů;

3.  lituje, že se na vrcholné schůzce ve Vídni nepodařilo získat ambiciózní mandát ke znovuzahájení a uzavření jednání mezi EU a unií Mercosur; zdůrazňuje tedy nutnost podpořit obsáhlý, účinný a průhledný proces jednání a žádá, aby byly přijaty širší závazky a politický impuls na nejvyšší možné úrovni a aby byl současně vytvořen konečný harmonogram, který by umožnil uzavřít jednání v co možná nejkratším termínu;

4.  domnívá se, že uzavření dohody o partnerství mezi EU a unií Mercosur by dalo ve střednědobém výhledu významný podnět k vytvoření Euro-latinskoamerické zóny globálního meziregionálního partnerství, které navrhl Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 27. dubna 2006;

5.  zdůrazňuje, že obchod a jednání o rozvinuté zóně volného obchodu, které zahrnují rozsáhlou agendu, jsou jednak účinným nástrojem hospodářského růstu a zároveň účinným způsobem, jak zajistit větší vzájemnou závislost a užší spolupráci na všech úrovních;

6.  vítá skutečnost, že Komise ve svém sdělení o posíleném partnerství mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou nadále uvádí regionální integraci jako prioritní osu rozvojové pomoci v Latinské Americe; s cílem zabránit, aby nedošlo k narušení regionálního integračního procesu, žádá, aby nastavené mechanismy dialogu nebyly na újmu globálnímu pohledu, který vyžaduje regionální integrace, a to zejména v případě unie Mercosur;

Zájmy EU v zóně volného obchodu s unií Mercosur

7.   připomíná, že unie Mercosur je oblastí s vysokým potenciálem růstu a obchodní otevřenosti, která zahrnuje 45 % obyvatel Latinské Ameriky a představuje její nejvýznamnější trh s 45 % HDP; zdůrazňuje tedy, že zóna volného obchodu EU– Mercosur, největší světová zóna volného obchodu mezi regiony, by umožnila vznik významných příležitostí pro obchod a hospodářský růst a vedla by k posílení mezinárodní konkurenceschopnosti obou trhů;

8.   zdůrazňuje, že zóna volného obchodu EU – Mercosur má klíčový význam pro posílení vedoucí pozice EU jako hlavního investičního a obchodního partnera unie Mercosur a pro posílení mezikontinenální intergace, a proto je naléhavě nutné ji uskutečnit dříve, než dojde k vytvoření kontinentální integrace navrhované v rámci celoamerické zóny volného obchodu; připomíná, že iniciativa vytvořit celoamerickou zónu volného obchodu a rozšířit a otevřít unii Mercosur směrem k asijským a jihoafrickým trhům či iniciativa Rady pro spolupráci v zálivu je společným geoplolitickým zájmem obou kontinentů;

9.  zdůrazňuje, že narozdíl od Latinské Ameriky jako celku, kde dovozy z USA trojnásobně převyšují dovozy z EU, v unii Mercosur je podíl dovozu z EU kolem 25 % ve srovnání s 20 % dovozu ze Spojených států;

10. zastává názor, že rozhodující přínos, který by přinesla zóna volného obchodu EU – Mercosur, je rovněž důležitý pro upevnění unie Mercosur jakožto společného trhu, pro celní unii, pro proces celosvětové integrace a jako model pro ostatní integrační procesy v Latinské Americe;

Cena za neuzavření dohody

11. zdůrazňuje, že podle studie o dopadech vytvoření zóny volného obchodu EU – unie Mercosur, kterou vypracovala katedra Mercosur Ústavu politických studií v Paříži pro obchodní fórum EU a unie Mercosur (Mercosur-EU Business Forum), se cena za neuzavření dohody odhaduje na přinejmenším 3,7 bil. EUR ročně v obchodu s zbožím a více než 5 bil.EUR ročně, počítáme-li také investice a služby;

Jednání o zóně volného obchodu s unií Mercosur

Zásady, dosah a spojitost s kolem jednání z Dohá

12. opětovně zdůrazňuje nutnost dospět k jediné a nedělitelné obchodní dohodě, která by přesahovala pouhé povinnosti jednotlivých stran v rámci WTO, a která by, aniž by vyloučila jakékoliv odvětví, co nejméně omezujícím způsobem zohledňovala zvláštní citlivost některých výrobků;

13. lituje, že i přes doporučení Evropského parlamentu oddělit jednání o dohodě s unií Mercosur od kola jednání WTO z Dohá, způsobilo zpoždění jednání s unií Mercosur jeho faktickou závislost na vývoji a ukončení kola jednání z Dohá; domnívá se v tomto smyslu, že se oba procesy nevylučují, nýbrž doplňují;

14. zdůrazňuje, že se zóna volného obchodu s unií Mercosur nesmí podobně jako závěry kola jednání WTO v Dohá podřizovat výhradně dovršení jednání o otázkách zemědělství a že se všechny oblasti, včetně obchodu s výrobky a službami, investic, veřejných zakázek a ostatních překážek, které brání obchodu, musí projednávat a rozvíjet současně a s vysokým stupněm ambicí;

15. zastává názor, že EU a unie Mercosur, jakožto privilegovaní obchodní partneři, musí úžeji spolupracovat při vícestranných obchodních jednáních, zejména v rámci WTO, kde nás často spojují společné zájmy další liberalizace světového obchodu;

16. zastává názor, že pokroku v jednáních může být dosaženo jen na základě rozumně sdíleného kritéria ohledně hodnoty příslušných ústupků, a zdůrazňuje proto, že existuje potřeba účinného uznání zásad „ne zcela úplné reciprocity“ a „zvláštního a diferencovaného zacházení“, v závislosti na míře rozvoje a konkurenceschopnosti odvětví obou regionů a nikoli podle globálních či absolutních měřítek, která by neodpovídala realitě těchto trhů;

Zemědělství

17. zdůrazňuje, že podle sdělení Komise je nabídka, jež byla učiněna unii Mercosur v oblasti zemědělství, nejvelkorysejší ze všech nabídek, které kdy byly učiněny v rámci bilaterálních jednání, a že EU je nejvýznamnějším dovozcem zemědělských produktů ze zemí unie Mercosur, které v roce 2005 představovaly 48 % celkového objemu dovozu z tohoto regionu; konstatuje, že v této souvislosti je Evropská unie oprávněna očekávat stejně ambiciózní nabídku od svých partnerů z unie Mercosur;

18. připomíná, že z důvodu reformy společné zemědělské politiky (SZP) v roce 2003 EU podstatně snížila národní dotace, které narušovaly trh, a žádala, aby ostatní obchodní parneři v rámci kola jednání z Dohá přijali konkrétní závazky v tomto smyslu;

19. upozorňuje jako na velmi důležitý prvek na nabídku, která je pro zájmy unie Mercosur velmi významná, uskutečněnou ze strany Evropské unie v rámci kola jednání z Dohá, že do roku 2013 zruší svůj režim vývozních náhrad, a trvá na tom, že je zapotřebí, aby ostatní členské státy WTO učinily podobné kroky v oblasti vývozních příspěvků, státních obchodních podniků a potravinové pomoci; zdůrazňuje však, že podobného pokroku musí být dosaženo i v oblasti vnitřní pomoci a přístupu na trh;

20. domnívá se, že pružnost EU při vyřizování žádostí unie Mercosur týkajících se zpřístupnění trhu pro její zemědělské produkty musí být pomíněna pokrokem v ostatních oblastech, jako je zpřístupnění trhu pro nezemědělské produkty (NAMA) a služby, a také v dalších otázkách týkajících se zemědělství, jako je dohoda o vínech a likérech, účinná ochrana zeměpisného označení původu a zrušení bezdůvodných opatření v oblasti obchodní ochrany a uplatňování sanitárních a fytosdanitárních předpisů týkajících se dobrých životních podmínek zvířat;

21. vyzývá Komisi k ostražitosti, podkud se týká požadavků na preferenční přístup na trhy Společenství s bioetanolem vznesených ze strany našich partnerů z unie Mercosur v průběhu meziregionálních jednání EU s touto oblastí;

22. podporuje záměr Komise uplatňovat vyrovnaný přístup v rámci obchodních jednání se zeměmi, které vyrábějí etanol, a zachovat stávající podmínky pro dovoz biopaliv do Unie, s cílem sloučit zájmy evropského průmyslu a zájmy obchodních partnerů Unie, jakož i cíle politik Společenství, zejména cíl omezení energetické závislosti na zahraničí;

NAMA

23. žádá, aby bylo v rámci jednání o NAMA dosaženo ambiciózních a vyrovnaných výsledků, které by zaručily nové skutečné příležitosti přístupu na trh při veškerých obchodních výměnách v souladu s požadovanou pružností harmonogramu odstraňování cel; to zahrnuje také zajištění zachování a rozšíření činností souvisejících s rybolovem

24. v této souvislosti upozorňuje na význam, který EU připisuje odvětví rybolovu a jeho zpracovaným produktům, jako je např. konzervovaný tuňák;

Služby

25. zdůrazňuje, že jak pro Mercosur, tak pro EU, kde odvětví služeb vytváří největší část HDP, by byla vysoce přínosná velkorysá a rozáhlá dohoda, která by měla dopad jak na závazky v oblasti liberalizace odvětví, včetně modulu 4 (pohyb fyzických osob), tak na úroveň právní ochrany a předvídatelnost poskytovaných služeb;

26. zastává názor, že potenciál růst ve vzájemných obchodních vztazích je největší v odvětví služeb, v němž se členové unie Mercosur pomalu, ale jistě zotavují z hluboké hospodářské krize a že podobné krizi lze v budoucnu zabránit udržitelnou hospodářskou spoluprací mezi oběma bloky;

27. zdůrazňuje zejména, že je velmi důležité dosáhnout skutečného zlepšení, pokud jde o závazky, jež byly přijaty v oblasti liberalizace, a které byly dosud dodržovány, a je nezbytné vytvořit jasný a stabilní právní rámec pro volný pohyb kapitálu a zejména finančních služeb, jakož i činností souvisejících s telekomunikacemi a námořní a leteckou dopravou;

28. zdůrazňuje stále rostoucí potenciál odvětví cestovního ruchu pro hospodářství zemí unie Mercosur a podtrhuje důležitost propagace cestovního ruchu mezi oběma regiony;

Investice

29. zdůrazňuje, že evropské investice se zaměřují na služby, které jsou nezbytné pro hospodářský růst unie Mercosur, a na odvětví výroby s dlouhodobými vyhlídkami, jakožto zdroj zaměstnanosti a prosperity;

30. zdůrazňuje, že je důležité projednat kapitolu týkající se investic, která by zaručila jasný a stabilní právní rámec na podporu a ochranu zahraničních investic, vyloučila diskriminaci z důvodu národnosti a zaručila řádnou právní ochranu při plnění investičních dohod;

31. zdůrazňuje nutnost doplnit investice infrastrukturou, která je hnací silou hospodářského rozvoje;

32. zdůrazňuje, že upevnění a posílení unie Mercosur, zejména prostřednictvím dokončení celní unie a rozvojem společného trhu, včetně zavedení společné zahraniční obchodní politiky a účinného volného pohybu dováženého zboží, je nezbytné pro omezení překážek pro hospodářské subjekty a posílení výměn obchodu a investic mezi oběma regiony;

33. poukazuje na potřebu rozhodných kroků k další harmonizaci účetních standardů a standardů pro audit v zájmu zvýšení toku obchodu;

34. zdůrazňuje, že otázka zadlužení a půjček je stále jednou z hlavních překážek ozdravení veřejné správy a hospodářského růstu unie Mercosur a měla by se stát jednou z klíčových kapitol spolupráce mezi oběma regiony;

35. konstatuje, že nestálost měny plynoucí z různosti a slabosti jednotlivých jihoamerických měn a zejména z jejich silné závislosti na dolaru, bývá často překážkou evropských investic; vybízí k širšímu přijímání eura a k jeho většímu využívání k platbám za dovozy a vývozy;

Veřejné zakázky

36. zdůrazňuje, že vzhledem ke skutečnosti, že žádný z členských států unie Mercosur není členem vícestranné dohody o veřejných zakázkách WTO, je uzavření dohody v oblasti veřejných zakázek nezbytně nutné pro vytvoření výrazně bezpečnějšího, předvídatelného a transparentního prostředí, v němž bude vyloučena diskriminace hospodářských subjektů;

Duševní vlastnictví

37. žádá, aby obchodní dohoda mezi EU a unií Mercosur přesahovala Dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví WTO (Dohoda TRIPS+); prohlašuje však, že žádná dohoda TRIPS+ nesmí vylučovat záruky veřejného zdraví, které mají členové WTO v rámci dohody TRIPS, neboť by se tak omezil přístup k dostupným lékům v rozvojových zemích;

38. zastává názor, že zařazení kapitoly o sanitárních a fytosanitárních opatřeních do dohody by přispělo k zabránění jejich zneužívání jako zastíracích nástrojů ochrany a tím ke zlepšení přístupu na příslušné trhy;

Další překážky obchodu

39. zdůrazňuje, že přiblížení systémů norem a certifikací obou regionů bude mít za následek lepší oboustranný přístup na trhy, zejména u obchodu s průmyslovými produkty;

40. doporučuje větší a užší spolupráci mezi příslušnými orgány pro standardizaci, schvalování, certifikaci a metrologii a v oblasti zvláštní technické pomoci ze strany EU s cílem zlepšení schopností unie Mercosur v této oblasti a s cílem co nejvíce podpořit harmonizaci těchto technických aspektů v jednotlivých zemích unie Mercosur;

Řešení sporů

41. uvádí, že dohoda musí obsahovat institucionalizovaný nástroj pro řešení sporů, který by byl závazně využíván pro řešení konfliktů, jež mohou nastat v různých oblastech spadajících do zóny volného obchodu;

42.  zdůrazňuje, že EU je zdaleka největším dárcem rozvojové pomoci pro unii Mercosur a jediným, který má vytvořenu strategii spolupráce zaměřenou na posílení regionální integrace;

43.  zdůrazňuje navíc, že kromě regionální spolupráce členské státy unie Mercosur využívají dvoustranné spolupráce s EU a jsou hlavními příjemci půjček Evropské investiční banky (EIB) a horizontálních programů spolupráce pro Latinskou Ameriku: @LIS, ALBAN, AL-INVEST, URB-AL, ALURE a ALFA;

44. zdůrazňuje, že strategie spolupráce mezi EU a unií Mercosur je založena na společných hodnotách obrany demokracie, respektování právního státu, ochrany základních práv a svobod a solidarity mezi oběma regiony; zastává názor, že geostrategický význam hospodářského spojení obou regionů napomůže šíření těchto obecných hodnot ve světě, posílí multilateralismus jakožto jediný způsob řešení výzev bezpečnosti, politické stability a hospodářského růstu, jimž mezinárodní společenství čelí;

45. domnívá se, že v současné dohodě o spolupráci je politický dialog posílen podrobnějšími mechanismy a že je v ní zdůrazněna potřeba dodržovat lidská práva a řádnou správu, avšak trvá na tom, že je i nadále nutné zajistit, aby kapitola o spolupráci byla schopna účinně odstraňovat chudobu a byla v souladu s ostatními nástroji rozvojové politiky EU v Latinské Americe; zdůrazňuje, že v konečné dohodě je třeba zachovat rovnováhu mezi obchodem a rozvojem, aniž by kapitoly týkající se obchodu byly v rozporu s kapitolami týkajícími se rozvoje;

46. zdůrazňuje, že řádná správa, lidská práva a demokracie jsou hlavními prvky společného prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlament a Komise o rozvojové politice Evropské unie: „Evropský konsensus“[4] a že je třeba dále usilovat o potírání špatné správy v oblasti obchodních a veřejných služeb;

47. zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit, aby součástí dohody bylo standardní ustanovení týkající se lidských práv;

48. žádá Komisi, aby bylo na novou strategii regionální spolupráce s unií Mercosur 2007–2013 vyčleněno více finančních prostředků s cílem spolehlivě reagovat na institucionalizaci a prohlubování unie Mercosur, rychle a beze zbytku uplatnit budoucí dohodu o partnerství se zvláštním zřetelem k dokončení celní unie a společného trhu, posílení účasti občanské společnosti prostřednictvím lepšího vzájemného poznání a zviditelnění spolupráce;

49. v souladu s prohlášením „Evropského konsenzu pro rozvoj“ zdůrazňuje, že EU představuje díky vlastním zkušenostem a svým jedinečným schopnostem v oblasti obchodu srovnávací výhodu při poskytování pomoci svým partnerským zemím při integraci obchodu do svých vnitrostátních rozvojových strategií a při podpoře regionální spolupráce;

50. vyzývá Komisi, aby, pokud se týká hospodářských a sociálních vztahů mezi EU a unií Mercosur, přijala v obou regionech operativní opatření pro podniky, zejména pro malé a střední podniky, jejich zaměstnance a jejich zástupce;

51. považuje za nezbytné, aby Mercosur mohl mít prospěch ze spolupráce a rozvojové pomoci zaměřené na boj proti chudobě a nerovnosti, která současně bude mít na zřeteli prvořadou úlohu hospodářské spolupráce pro dosažení rozvojových cílů a spravedlivější rozložení bohatství a přispěje k rozvoji konkurenceschopných ekonomik v zemích unie Mercosur a jejich skutečné zapojení do vícestranného obchodního systému;

52.  zdůrazňuje, že jak kapitola dohody o partnerství s unií Mercosur, která se týká spolupráce, tak nový nástroj financování rozvojové spolupráce musí v této souvislosti povzbuzovat a usnadňovat spolupráci se zeměmi unie Mercosur prostřednictvím ambiciózních opatření určených k usnadnění a podpoře obchodu a investic, k podpoře soukromého sektoru a malých podniků, ke zlepšování vědeckého a technologického potenciálu a institucionálního a hospodářského rámce, k ochraně životního prostředí a prostřednictvím opatření na navázání kontaktů mezi podniky a nevládními organizacemi;

Životní prostředí

53. zdůrazňuje, že spolupráce s unií Mercosur musí podporovat uplatňování klíčových mezinárodních dohod v oblasti životního prostředí, zejména Úmluvy o změně klimatu, Kjótského protokolu a Úmluvy o biologické rozmanitosti;

54. důrazně zastává názor, aby byly spolupráce a hospodářské nástroje využity také k zajištění ochrany životního prostředí v zemích unie Mercosur, a to zvláště se zaměřením na amazonský prales; zdůrazňuje, že k rozvoji udržitelného cestovního ruchu a zemědělství v zemích unie Mercosur by mělo docházet i v zájmu evropské spolupráce a že by měl být podporován spravedlivý obchod a ekologická výroba, například tím, že bude na úrovni EU sjednána specifická sazba pro výrobky pocházející ze spravedlivého obchodu a/nebo ekologické výrobky;

Energetika

55. domnívá se, že kapitola dohody o partnerství s unií Mercosur, která se týká spolupráce, by měla podnítit užší spolupráci mezi regiony v odvětví energetiky, zejména s ohledem na budoucí přistoupení Venezuely s cílem podpořit energetickou bezpečnost a účinnost a zvýšit využívání energie z obnovitelných zdrojů;

Informační a komunikační technologie

56. doporučuje v souladu s návrhem generálního ředitelství pro informační společnost a média, aby byla zesílena spolupráce se zeměmi unie Mercosur v oblasti informačních komunikačních technologií, tj. v oblasti s velkým potenciálem pro zlepšení konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti obou regionů;

Jiné oblasti spolupráce

57. zdůrazňuje důležitost základních pracovních norem a důstojných pracovních míst pro rozvoj unie Mercosur; prohlašuje proto, že dohoda musí zahrnovat i agendu týkající se důstojné práce, uzpůsobené členským státům unie Mercosur, a závazek ze strany EU nabídnout veškerou pomoc potřebnou při naplňování této agendy;

58. domnívá se, že vedle represivního aspektu týkajícího se boje proti drogám by dohoda měla trvat na tom, aby zemědělcům byla poskytována pomoc, která jim umožní začít s novou alternativní výrobou;

59. usuzuje že, co se týče nedovolené imigrace, je třeba vytvořit nejen základy pro dohody o zpětném přebírání osob, ale je také důležité vzít v úvahu současné stanovisko mezinárodního společenství;

60. domnívá se, že jakmile dohoda vstoupí v platnost, měla by být také prosazována trojstranná a dvoustranná spolupráce – převážně s karibskou oblastí – a podporována politika dohody „Jih–Jih“ států unie Mercosur;

61. připomíná, že ve svém usnesení ze dne 15. listopadu 2001[5] naléhal na vytvoření biregionálního fondu solidarity a že tento požadavek několikrát opakoval, naposledy ve svém usnesení ze dne 27. dubna 2006[6];

62. je toho názoru, že by tento fond mohl být užitečným nástrojem spolupráce obou regionů a mohl by být ku prospěchu vztahu EU – Mercosur; mohl být konkrétním projevem závazku EU zvyšovat a lépe spravovat podporu vnější spolupráce a byl by pojat jako nástroj boje proti chudobě a že by se mohl zaměřit na spolupráci s EU ve stěžejních tématech, jako např. na sociální soudržnost a regionální integraci.

Úloha Parlamentu

63. vybízí unii Mercosur, aby se zástupci jednotlivých národních parlamentů úspěšně dokončila přípravy na ustavení budoucího parlamentu unie Mercosur; je toho názoru, že vytvoření parlamentního shromáždění sestaveného z poslanců parlamentu unie Mercosur a poslanců Evropského parlamentu by mohlo přispět k většímu zapojení Evropského parlamentu do těchto jednání; konstatuje také, že by se tímto způsobem prohloubily vztahy mezi EU a unií Mercosur a podnítil proces integrace za nezbytné účasti občanské společnosti prostřednictvím mimo jiné také sociálních partnerů, hospodářských subjektů a sociálních činitelů v obou regionech, což by posílilo legitimitu tohoto procesu;

64. domnívá se, že je nezbytné, aby všechny evropské instituce úzce spolupracovaly pro dosažení uspokojivých výsledků v rámci jednání s unií Mercosur, a žádá tedy Radu a Komisi, aby s ním konzultovaly a vhodným způsobem a podrobně jej informovaly o strategii EU v rámci jednání s unií Mercosur; žádá Komisi, aby po ukončení každého kola jednání nebo významného setkání v rámci jednání zaslala Parlamentu dokument informující o dosažených výsledcích v souladu s platnými pravidly důvěrnosti;

o

o o

65. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a současnému předsednictví unie Mercosur.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Úvod

Hlavním cílem této zprávy je dát po letech jednání a dlouhých měsících stagnace nový impuls pro dokončení jednání o dohodě o partnerství s unií Mercosur, která by zahrnovala vytvoření největší světové zóny volného obchodu mezi regiony. Zpráva je členěna do čtyř částí.

První část analyzuje, z jakého důvodu se jedná o dohodě o partnerství a zvláštní pozornost je věnována zájmům EU na vytvoření zóny volného obchodu s unií Mercosur, současnému stavu jednání a jejich spojitosti s kolem jednání z Dohá. Druhá část zvláštním způsobem zkoumá základní prvky obchodního jednání a třetí část je zaměřena na kapitolu spolupráce v rámci budoucí dohody, a zejména na oddíl týkající se hospodářské spolupráce. Ačkoli je kapitola spolupráce budoucí dohody o partnerství již prakticky uzavřena, je spolupráce nadále citlivým tématem, neboť v současné době probíhají jednání o nových finančních nástrojích a Komise dokončuje nové dokumenty týkající se strategie pro spolupráci s třetími zeměmi v období 2007–2013. Čtvrtá část se zabývá úlohou Parlamentu v procesu jednání o dohodě.

Vývoj jednání o dohodě o partnerství a kontext jednání

Pokud jde o hodnocení probíhajících jednání s unií Mercosur, je kromě čistě obchodních aspektů třeba zdůraznit zejména strategickou hodnotu partnerství s unií Mercosur pro vnější vztahy EU v současném mezinárodním kontextu, který se vyznačuje neustále rostoucí vzájemnou závislostí, vznikem nových hospodářských velmocí a stoupajícím počtem globálních otázek, které přesahují hranice jednotlivých států, jako je bezpečnost, celosvětové řízení hospodářských záležitostí, životní prostředí a snižování chudoby.

Kromě ostatních otázek společného zájmu jsou EU a unie Mercosur plně přesvědčeny, že regionální integrace je základním kamenem hospodářského a sociálního rozvoje jejich národů a významným nástrojem pro upevnění demokracie, snížení chudoby a rozdílů, stejně jako pro posílení úlohy obou regionů na světové scéně.

Podnět k jednání o dohodě o globálním parnerství EU – Mercosur, včetně vytvoření zóny volného obchodu na 1. vrcholné schůzce představitelů států a vlád EU a unie Mercosur, která se konala v lednu 1999 v Riu de Janeiro, daly právě hluboké kulturní a historické svazky a strategický potenciál tohoto vztahu. Dohoda o partnerství mezi EU a unií Mercosur by navíc představovala základní pilíř pro plnění společného závazku posilovat meziregionální strategické partnerství EU – Latinská Amerika, které Parlament podporuje, a jež bylo sjednáno a schváleno na jednotlivých vrcholných schůzkách EU – Latinská Amerika.

Institucionální vztahy mezi EU a unií Mercosur dosud upravovala Meziregionální rámcová dohoda o spolupráci podespaná v prosinci 1995. V této dohodě se navrhuje „postupná a vzájemná liberalizace veškerých obchodních výměn“, což vedlo obě strany k úmyslu vytvořit zónu volného obchodu v rámci dohody o partnerství.

Od schválení příslušného mandátu k jednání v červnu 1999 se do dnešního dne uskutečnilo šestnáct kol jednání. Po několika letech, když již vše nasvědčovalo tomu, že jednání by mohla být ukončena v září 2004, nedospěly strany k dohodě a jednání zůstala „po technické stránce“ pozastavena.

V nedávné minulosti během Světového hospodářského fóra v Davosu (leden 2005) vyjádřili prezident Brazílie a předseda Evropské komise společné přání dokončit jednání o dohodě o partnerství před uzavřením kola jednání z Dohá. Skutečnost však tyto úmysly nepotrvdila. Zdá se, že na ministerské schůzi EU – Mercosur, která se konala v rámci vrcholné schůzky EU/země Latisnké Ameriky ve dnech 12.–13. května 2006 ve Vídni, bylo potvrzeno, že obchodní jednání s unií Mercosur závisí na dokončení kola jednání z Dohá. V souvislosti s průtahy jednání a vzhledem k naléhavé nutnosti dospět ke společným závěrům v citlivých oblastech dohody, které by byly přijatelné pro obě strany, chtěl zpravodaj zdůraznit nutnost většího úsilí a politického impulsu na nejvyšší možné úrovni, a nutnost stanovit konečný harmonogram, který by umožnil uazvřít jednání v co nejkratším termínu.

Zájmy EU v zóně volného obchodu s unií Mercosur

Dříve než přistoupíme k analýze současného stavu obchodního jednání o dohodě s unií Mercosur, chtěl by zpravodaj zdůranit základní zájmy EU v zóně volného obchodu, které přeshují rámec strategických prvků vnější politiky, a zásady, jimiž by se mělo jednání řídit.

Zóna volného obchodu s unií Mercosur, nejvýznamnějším trhem Latinské Ameriky s 45 % HDP, by představovala největší světovou zónu volného obchodu mezi regiony a vytvářela by významné příležitosti pro obchod a hospodářský růst obou regionů a vedla by ke zlepšení mezinárodní konkurenceschopnosti obou trhů. Zóna volného obchodu by kromě toho posílila vedoucí postavení EU jako hlavního investičního a obchodního partnera unie Mercosur vzhledem k iniciativě na vytvoření celoamerické zóny volného obchodu a liberalizace trhu na americkém kontinentě, a možnému rozšíření unie Mercosur a jejímu otevření směrem k asijským trhům. Na rozdíl od celé Latinské Ameriky, kde je objem dovozu z USA třikrát větší než dovoz z EU, dosahuje v zemích unie Mercosur objem dovozu z EU, který je třeba ustálit a rozšířit, 25 %, zatímco dovoz z USA představuje pouze 20 % celkového objemu. Na základě zkušeností s dohodami o partnerství, jež byly podepsány s Mexikem a Chile zpravodaj zdůrazňuje, že zóna volného obchodu je nezbytnou podmínkou pro posílení evropské přítomnosti v tomto regionu, která by zabránila tomu, aby se Mercosur zaměřil na jiné trhy.

Konkrétně řečeno, podle dopadové studie týkající se vytvoření zóny volného obchodu EU –unie Mercosur, kterou vypracovala katedra Mercosur Ústavu politických studií v Paříži, se cena za neuzavření dohody odhaduje na nejméně 3,7 bil. EUR ročně v obchodu se zbožím a více než 5 bil. ročně, počítáme-li také investice a služby.

Jednání o zóně volného obchodu s unií Mercosur

Obchodní dohoda s unií Mercosur musí být velkorysá, rozsáhlá a musí přesahovat rámec povinností jednotlivých stran v rámci WTO a co nejméně omezujícím způsobem zohledňovat zvláštní citlivost některých výrobků, aniž by vyloučila žádné odvětví.

Přes doporučení Evropského parlamentu na oddělení jednání o dohodě s unií Mercosur od kola jednání WTO z Dohá, způsobilo zpoždění jednání s unií Mercosur jeho dočasnou závislost na vývoji a ukončení kola jednání z Dohá. Je však třeba zdůraznit, že se jednání o zóně volného obchodu EU – Mercosur a kolo jednání z Dohá vzájemně nevylučují, nýbrž se doplňují.

Zpravodaj zdůrazňuje, že aby bylo možné znovu zahájit jednání a úspěšně v nich pokračovat, je třeba na ně navázat na nejvyšší úrovni, jíž dosáhla v roce 2004, včetně ústních zlepšení v návaznosti na nabídky z května 2004, a nikoli na základě neuspokojivých nabídek ze září téhož roku. Aby mohla být jednání úspěšná, neměla by se soustředit pouze na zemědělské otázky, nýbrž je třeba jednat a rozvíjet všechny oblasti současně.

Po vyjasnění zásad, dosahu a spojitosti dohody EU – Mercosur s kolem jednání z Dohá zpravodaj konkrétním způsobem otevírá otázku základních kapitol jednání a uvádí zvláštní doporučení pro dosažení široké dohody v následujících oblastech: zvláštní a rozlišující přístup; zemědělství; NAMA; služby; investice; veřejné zakázky; duševní vlastnictví; hygienická a rostlinolékařská opatření; další překážky obchodu a mechanismus na řešení sporů.

V oddílu věnovanému zemědělství, který je klíčem k úspěchu jednání vzhledem k zájmu unie Mercosur na zlepšení přístupu na evropské trhy pro její produkty, považoval zpravodaj za nezbytné připomenout – vzhledem k jejich významu – závazky přijaté EU v rámci reformy SZP a v průběhu kola jednání z Dohá. Na základě dohody v rámci WTO zpravodaj navrhuje, aby EU vyhověla žádostem unie Mercosur v oblasti liberalizace trhu se zemědělskými produkty tak, aby zároveň zajistila významné a skutečné rozšíření přístupu na evropský trh pro zemědělské produkty unie Mercosur, a současně učinila pokrok v ostatních kapitolách, jako je NAMA a služby, a v dalších zemědělských otázkách, jako je dohoda o vínech a likérech a účinná ochrana zeměpisného označení původu.

Pokud jde o zbývající oddíly kapitoly týkající se obchodu, trvá zpravodaj na nutnosti dospět k ambiciózní a široké dohodě, která by přesahovala pouhé povinnosti v rámci WTO a uspokojovala hlavní zájmy obou stran (zejména v oblasti zemědělství a „způsobu 4“ pro unii Mercosur; v oblasti NAMA, investic a finančních sluežeb, telekomunikací a námořní dopravy pro EU) a zajistila nezbytnou pružnost, např. pokud jde o lhůty pro uplatňování, které nebudou stejné pro obě strany.

Zpravodaj se dále domnívá, že aspekty týkající se duševního vlastnictví a veřejných zakázek by byly pro dohodu značným přínosem, neboť se jedná o oblasti, v nichž může liberalizace a bilaterální spolupráce přispět k překonání omezení, která jsou vlastní multilaterálnímu prostředí.

Kromě samotných aspektů spojených s dvoustranným jednáním je důležité zdůraznit, že postupné upevňování a prohlubování unie Mercosur, zejména prostřednictvím uskutečnění celní unie a rozvoje společného trhu, včetně skutečně volného pohybu dovážených produktů, jsou významné pro snížení překážek a povzbuzení obchodních výměn a investic mezi oběma regiony.

Zóna volného obchodu EU – Mercosur musí být vybavena mechanismem řešení sporů, který umožní vyhnout se tomu, aby se tyto problémy řešily prostřednictvím WTO, a jenž by zaručil právní ochranu při provádění dohody ve všech oblastech.

Spolupráce mezi EU a unií Mercosur

V oddílu věnovaném kapitole spolupráce mezi EU a unií Mercosur žádá zpravodaj Komisi, aby bylo na novou strategii v oblasti regionální spolupráce s unií Mercosur pro období 2007–2013 vyčleněno více finančních prostředků, aby bylo možno spolehlivě reagovat na řadu souvisejících otázek, zejména pokud jde o institucionalizaci a prohlubování unie Mercosur a rychlé a úplné uplatnění budoucí dohody o partnerství, se zvláštním zřetelem k dokončení celní unie a společného trhu.

V současném kontextu, který se vyznačuje určitou nejistotou a rozpaky v souvislosti s reformou finančních nástrojů EU pro spolupráci na období 2007–2013, považoval zpravodaj za vhodné upřesnit, že se strategie spolupráce se zeměmi unie Mercosur musí soustředit na boj proti chudobě a nerovnosti, přičemž je třeba mít na zřeteli prvořadou úlohu hospodářské spolupráce pro dosažení rozvojových cílů a pro rozvoj konkurenceschopných ekonomik v zemích unie Mercosur a jejich skutečné zapojení do multilaterálního obchodního systému.

Zpravodaj dále zdůrazňuje, že jak kapitola spolupráce dohody o partnerství s unií Mercosur, tak nový nástroj na financování rozvojové spolupráce musí v tomto smyslu podnítit a usnadnit spolupráci s unií Mercosul prostřednictvím velkorysých opatření v oblasti hospodářské spolupráce, energetiky, výzkumu a technologií.

Úloha Parlamentu

Poslední část připomíná zásadní úlohu, již musí hrát demokraticky zvolení poslanci v obchodních jednáních obecně a zejména v jednáních s unií Mercosur. Konkrétně se žádá Rada a Komise, aby s Parlamentem konzultovaly a vhodným způsobem jej podrobně informovaly a aby po ukončení každého kola jednání nebo významného setkání v rámci jednání zaslaly Parlamentu dokument informující o dosažených výsledcích v souladu s platnými pravidly důvěrnosti.

STANOVISKO Výboru pro rozvoj (31. 5. 2006)

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k hospodářským a obchodním vztahům mezi EU a unií Mercosur za účelem uzavření meziregionální dohody o partnerství
(2006/2035(INI))

Navrhovatel: Filip Andrzej Kaczmarek

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá oddělení jednání o dohodě o partnerství EU – Mercosur od jednání WTO o rozvojové agendě z Dohá, na které naléhal Parlament ve svém návrhu doporučení k udělení mandátu k jednání o meziregionální dohodě o partnerství s unií Mercosur ze dne 1. března 2001[1] a které schválili předseda Barroso a prezident Lula v lednu 2005 v Davosu;

2.  domnívá se, že v současné dohodě o spolupráci je politický dialog posílen podrobnějšími mechanismy a že je v ní zdůrazněna potřeba dodržovat lidská práva a řádnou správu, avšak trvá na tom, že je i nadále nutné zajistit, aby kapitola o spolupráci byla schopna účinně odstraňovat chudobu a byla v souladu s ostatními nástroji rozvojové politiky EU v Latinské Americe; zdůrazňuje, že v konečné dohodě je třeba zachovat rovnováhu mezi obchodem a rozvojem, aniž by kapitoly týkající se obchodu byly v rozporu s kapitolami týkajícími se rozvoje;

3.  poznamenává, že prostřednictvím dohody o partnerství jsou parlamenty zapojeny do institucionálního rámce, a vyzývá k tomu, aby výsledkem tohoto procesu bylo založení parlamentního výboru pro partnerství, který by se skládal z poslanců Evropského parlamentu a poslanců států unie Mercosur;

4.  poukazuje na to, že z hlediska rozvoje dosáhly státy unie Mercosur počátečního úspěchu tím, že oživily růst v rámci regionů, v ostatních oblastech rozvoje však byly méně úspěšné: ekonomiky zemí unie Mercosur jsou již poměrně otevřené a liberalizované a odpovídají „Washingtonskému konsensu“, z nějž důsledně vycházely; poznamenává, že cílem států unie Mercosur bylo urychlit hospodářský rozvoj společně se sociální spravedlností a že liberalizace měla vést k hospodářskému růstu prostřednictvím vývozu, což by vedlo k potírání chudoby, ale v oblasti snižování chudoby došlo k určitému selhání;

5.  zdůrazňuje, že řádná správa, lidská práva a demokracie jsou hlavními prvky společného prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlament a Komise o rozvojové politice Evropské unie: „Evropský konsensus“[2] a že je třeba dále usilovat o potírání špatné správy v oblasti obchodních a veřejných služeb (hlavně o potírání korupce a neefektivity), a proto vyzývá EU k tomu, aby zakročila proti institucionálním a právním nedostatkům;

6.  zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit, aby součástí dohody bylo standardní ustanovení týkající se lidských práv;

7.  vítá, že jako hlavní zásada pro různé politiky EU byla uznána celosvětová solidarita, a zároveň vítá skutečnost, že tato celosvětová solidarita podnítí činnost EU v oblasti rozvojové a humanitární pomoci; je přesvědčen, že solidarita na celosvětové úrovni přispěje k zajištění celosvětového míru a stability;

8.  zdůrazňuje skutečnost, že v rámci současné dohody napomáhá spolupráce s EU institucionalizaci států unie Mercosur a domnívá se, že by tato institucionalizace měla být podporována a upevňována;

9.  vítá, že politický dialog je užíván jako nástroj k řešení sporů mezi členskými státy unie Mercosur;

10. upozorňuje, že spolupráce s EU by měla důrazněji podporovat sociální rozvoj v členských státech unie Mercosur (zejména prostřednictvím vzdělání) a zajistit tak, že dojde k omezení nerovností: čtyři země, které tvoří unii Mercosur, dosahují ekonomického pokroku, jejich sociální rozvoj by se však měl zintenzívnit; na jejich ekonomické úspěchy totiž nenavazuje podstatné snížení nerovností a stále je třeba vyřešit problém chudoby, neboť rozdělování příjmů v této oblasti stále patří k nejméně vyváženým na světě a navíc došlo k omezení výdajů na vzdělání a sociálních výdajů;

11. domnívá se, že spolupráce s EU by měla podporovat malé výrobce a malé a střední podniky vůbec, a vybízí k investicím do malých podniků, neboť otevření evropských trhů přinese užitek především největším výrobcům, kteří jsou schopni splnit evropské sanitární a fytosanitární předpisy (SPS);

12. zdůrazňuje nutnost doplnit investice infrastrukturou, která je hnací silou hospodářského rozvoje;

13. důrazně zastává názor, že spolupráce a hospodářské nástroje by měly být využity také k zajištění ochrany životního prostředí v zemích unie Mercosur, a to zvláště se zaměřením na amazonský prales; zdůrazňuje, že k rozvoji udržitelného cestovního ruchu a zemědělství v zemích unie Mercosur by mělo docházet i v zájmu evropské spolupráce a že by měl být podporován spravedlivý obchod a ekologická výroba, například tím, že bude na úrovni EU sjednána specifická sazba pro výrobky pocházející ze spravedlivého obchodu a/nebo ekologické výrobky;

14. zdůrazňuje, že cestovní ruch je nejvýznamnější činností v celosvětovém měřítku a je hybnou silou hospodářského rozvoje; žádá Komisi, aby věnovala soustavnou pozornost projektům, jejichž cílem je rozvoj udržitelného cestovního ruchu v zemích unie Mercosur, který by se týkal co největší části obyvatel;

15. domnívá se, že vedle represivního aspektu týkajícího se boje proti drogám by dohoda měla trvat na tom, aby zemědělcům byla poskytována pomoc, která jim umožní začít s novou alternativní výrobou;

16. usuzuje že, pokud se týká nedovolené imigrace, je třeba vytvořit základy pro dohody o zpětném přebírání osob, ale je také důležité vzít v úvahu současné stanovisko mezinárodního společenství k vazbě mezi migrací a rozvojem;

17. domnívá se, že jakmile dohoda vstoupí v platnost, měla by být také prosazována trojstranná a dvoustranná spolupráce – převážně s karibskou oblastí – a podporována politika dohody „Jih–Jih“ států unie Mercosur;

18. připomíná, že Parlament ve svém usnesení o celosvětovém partnerství a společné strategii týkající se vztahů mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou ze dne 15. listopadu 2001[3] naléhal na vytvoření biregionálního fondu solidarity a že tento požadavek byl několikrát zopakován, naposledy ve zprávě o posílené spolupráci mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou, kterou přijal Výbor pro zahraniční věci dne 13. března 2006[4];

19. je toho názoru, že takovýto fond by:

- byl užitečným nástrojem spolupráce obou regionů, což by bylo ku prospěchu vztahu EU – Mercosur;

- byl konkrétním projevem závazku EU zvyšovat a lépe spravovat podporu vnější spolupráce a byl by pojat jako nástroj boje proti chudobě;

- zaměřil spolupráci s EU na stěžejní témata, jako např. sociální soudržnost a regionální integraci.

POSTUP

Název

Hospodářské a obchodní vztahy mezi EU a unií Mercosur za účelem uzavření meziregionální dohody o patrnerství

Číslo postupu

2006/2035(INI)

Příslušný výbor

INTA

Výbor, který vypracoval stanovisko

Datum oznámení na zasedání

DEVE
16.2.2006

Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání

 

Navrhovatel
Datum jmenování

Filip Andrzej Kaczmarek
25.1.2006

Předchozí navrhovatel

 

Projednání ve výboru

24.4.2006

 

 

 

 

Datum přijetí

30.5.2006

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

18

1

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Margrietus van den Berg, Danutė Budreikaitė, Michael Gahler, Hélène Goudin, Filip Andrzej Kaczmarek, Glenys Kinnock, Ģirts Valdis Kristovskis, Maria Martens, José Javier Pomés Ruiz, Horst Posdorf, Frithjof Schmidt, Mauro Zani

Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování

Marie-Hélène Aubert, John Bowis, Manolis Mavrommatis, Zbigniew Zaleski

Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování

Sajjad Karim, Francisco José Millán Mon, Ralf Walter

Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

...

  • [1]  Úř. věst. C 277, 1.10.2001, s. 21.
  • [2]  Úř. věst. C 46, 24.2.2006, s. 1.
  • [3]  Úř. věst. C 140 E, 13.6.2002, s. 569.
  • [4]  A6-0047/2006.

POSTUP

Název

Hospodářské a obchodní vztahy mezi EU a unií Mercosur za účelem uzavření meziregionální dohody o patrnerství

Číslo postupu

2006/2035(INI)

Příslušný výbor

Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno udělení svolení

INTA

16.2.2006

Výbor požádaný o stanovisko
  Datum oznámení na zasedání

DEVE

16.2.2006



 

 

 

Nezaujaté stanovisko
  Datum rozhodnutí


 

 

 

 

Uzší spolupráce
  Datum oznámení na zasedání

 

 

 

 

 

Zpravodaj
  Datum jmenování

Daniel Varela Suanzes-Carpegna
25.1.2006

 

Předchozí zpravodaj(ové)

 

 

Projednání ve výboru

21.3.2006

11.7.2006

 

 

 

Datum přijetí

12.9.2006

Výsledek závěrečného hlasování

+:

−:

0:

23

4

1

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Kader Arif, Jean-Pierre Audy, Jean-Louis Bourlanges, Daniel Caspary, Françoise Castex, Béla Glattfelder, Luis de Grandes Pascual, Jacky Henin, Luis Herrero-Tejedor, Filip Andrzej Kaczmarek, Alain Lipietz, Caroline Lucas, Erika Mann, Helmuth Markov, Georgios Papastamkos, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Bogusław Rogalski, Tokia Saïfi, Peter Šťastný, Johan Van Hecke, Daniel Varela Suanzes-Carpegna, Zbigniew Zaleski

Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování

Panagiotis Beglitis, Margrietus van den Berg, Danutė Budreikaitė, Eugenijus Maldeikis, Antolín Sánchez Presedo, Mauro Zani

Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování

 

Datum předložení

21.9.2006

Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)