ZPRÁVA o návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007

16. 10. 2006 - (C6‑0299/2006 –2006/2018 (BUD))

a návrhu na změnu č. 1/0000 (00000/2006 - C6-0000/2006) k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007
Oddíl III – Komise
Rozpočtový výbor
Zpravodaj: James Elles

Postup : 2006/2018(BUD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A6-0358/2006

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007, oddíl III – Komise (C6‑0299/2006 –2006/2018 (BUD)) a návrh na změnu č. 1/0000 (00000/2006 - C6-0000/2006) k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007

Evropský parlament,

–   s ohledem na článek 272 Smlouvy o ES a na článek 177 Smlouvy o Euratomu,

–   s ohledem na rozhodnutí Rady 2000/597/ES, Euratom ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství[1],

–   s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[2],

–   s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení[3],

–   s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a zdokonalení rozpočtového procesu[4],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2006 o zprávě Komise o roční politické strategii[5],

–   s ohledem na předběžný návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007, který předložila Komise dne 3. května 2006 (SEC(2006)0531),

–   s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007, který sestavila Rada dne 14. července 2006 (C6‑0299/2006),

   s ohledem na návrh na změnu č. 1/0000 (00000/2006 - C6-0000/2006) k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007,

–   s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru ze dne 11. července 2006 o návrhu mandátu k dohodovacímu řízení týkajícímu se návrhu rozpočtu na rok 2007 před prvním čtením v Radě,

–   s ohledem na článek 69 a přílohu IV jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska ostatních dotčených výborů (A6‑0000/2006),

Obecné úvahy: stanovení priorit, efektivní využívání finančních prostředků, příprava revize v období 2008/2009

1.   připomíná, že politické priority pro rozpočet na rok 2007 byly stanoveny ve výše uvedeném usnesení ze dne 18. května 2006 o roční politické strategii; konstatuje, že v bodu 5 tohoto usnesení jsou stanoveny tří hlavní prvky – stanovení priorit v politikách, efektivní využívání prostředků a příprava na revizi víceletého finančního rámce (VFR) na období 2007–2013 v roce 2008/2009;

2.   konstatuje, že tato strategie byla použita v praxi při přípravě prvního čtení rozpočtu na rok 2007 v Parlamentu a priority byly stanoveny v bodu 6 usnesení o roční politické strategii a zopakovány v bodu 5 zprávy o mandátu k dohodovacímu řízení s Radou konanému dne 14. července; konstatuje, že z těchto priorit Parlament vycházel v rozpočtových pozměňovacích návrzích k prioritním programům;

3.   připomíná, že se jedná o první rozpočet připravovaný podle nového finančního rámce, v souladu s novou interinstitucionální dohodou (IID) a s mnoha novými víceletými programy; dále připomíná, že na plnění rozpočtu na rok 2007 by se mělo v ideálním případě vztahovat nové finanční nařízení;

4.   zdůrazňuje, že v souladu s přístupem na základě nákladové efektivnosti stanoveným v bodu 7 usnesení o roční politické strategii byl prostřednictvím slyšení v Rozpočtovém výboru zahájen kvalitativní přístup hodnocení efektivního využití prostředků a byla provedena důkladná analýza několika zdrojů informací o účelnosti vynaložených nákladů EU a plnění rozpočtu; konstatuje, že rozpočtové pozměňovací návrhy byly připraveny mimo jiné na základě informací získaných tímto způsobem; vítá skutečnost, že Rada, Komise i Parlament podporují trend efektivity využívání finančních prostředků;

5.   domnívá se, že objem celkových prostředků navržený Radou v návrhu rozpočtu zdaleka nedosahuje výše potřebné k tomu, aby EU mohla efektivně reagovat na výzvy související s globalizací, jimž čelí, což pouze dokazuje, jak důležitá je třetí součást strategie Parlamentu – příprava revize VFR – jejímž cílem by mělo být lepší zaměření výdajů EU na politické priority; je přesvědčen, že soustředí-li se závazky na prioritní programy a bude-li zajištěno, že jsou prostředky dobře vynaloženy, budou výdaje EU lépe sloužit zájmům občanů;

6.   očekává, že všechny nové prvky a reformy stanovené v nové IID ze dne 17. května 2006 budou plně uplatněny v průběhu rozpočtu na rok 2007, aby měly rychlý účinek na kvalitu plnění rozpočtu a interinstitucionální vztah;

Horizontální otázky:

Zaměření na priority

7.   v souladu s prioritami Parlamentu je toho názoru, že výdaje EU by měly být soustředěny na prioritní oblasti, a to ve vyšším objemu, než který byl navržen v návrhu rozpočtu předloženém Radou, aby bylo zajištěno účinné plnění prioritních programů pro občany; navrhuje proto zvýšení plateb v rozpočtu na rok 2007 na úroveň 1,04 % HND EU zvýšením prostředků v rozpočtových položkách souvisejících s politickými prioritami Parlamentu; konstatuje, že většina specializovaných výborů Parlamentu navrhuje obnovit částky uvedené v předběžném návrhu rozpočtu (PNR) v souladu s probíhajícími legislativními postupy nebo s postupy, které budou zahájeny v roce 2007;

Vyrovnat se s výzvami souvisejícími s globalizací

8.   je přesvědčen, že se Evropská unie musí aktivně a účinněji zabývat hospodářskými, politickými, sociálními, environmentálními a rozvojovými výzvami, které přináší mimo jiné současná globalizace; překládá proto k rozpočtu na rok 2007 pozměňovací návrhy, jejichž cílem je zvýšit kapacitu hospodářství EU, aby k těmto výzvám přistupovala strategičtějším způsobem, a zvýšit prostředky dostupné na rozvojovou pomoc regionům, jako jsou Asie a Latinská Amerika a Středomoří;

Dosáhnout efektivního využívání prostředků

9.   zdůrazňuje potřebu dosáhnout efektivnějšího využívání prostředků z rozpočtu EU; předkládá pozměňovací návrhy na přesun 30 % prostředků do rezervy pro řadu rozpočtových položek, dokud Komise Parlament neujistí, že tyto prostředky budou využity způsobem, který zajistí evropským daňovým poplatníkům efektivní využívání prostředků;

10. připomíná, že tyto rozpočtové položky byly vybrány na základě důkladného přezkoumání zvláštních zpráv Účetního dvora, souhrnných zpráv o správě prostředků Komisí, upozornění o plnění rozpočtu připravených Komisí a analýz nákladů a přínosů provedených na žádost Rozpočtového výboru a s ohledem na zprávy o činnosti připravené službami Komise;

11. výslovně vítá výzvu k uspořádání slyšení v polovině listopadu, v jehož rámci by Komise reagovala na obavy uvedené v těchto pozměňovacích návrzích; naléhavě žádá specializované výbory Parlamentu, aby se tohoto slyšení zúčastnily;

12. o 10 % snižuje prostředky na správu a řízení přímo související s programy na horizontálním základě; nevnímá jako rozpor skutečnost, že v případě některých rozpočtových položek Parlament přesunuje prostředky do rezervy kvůli určitým obavám ohledně účelového využívání prostředků a zároveň zvyšuje prostředky v souladu s politickými prioritami; v této souvislosti znovu potvrzuje, že by rád viděl kvalitativní efektivní využívání prostředků ve všech oblastech výdajů EU;

13. připomíná význam, který Parlament přikládá získání pozitivního prohlášení o věrohodnosti účetnictví u prostředků se sdíleným řízením; zdůrazňuje svůj záměr zajistit – v souladu s interinstitucionální dohodou z roku 2006 –, aby příslušné kontrolní orgány v členských státech vypracovaly posudek hodnotící soulad systémů řízení a kontroly s právními předpisy Společenství; znovu proto žádá členské státy, aby se zavázaly připravit každý rok souhrn dostupných auditů a prohlášení na odpovídající vnitrostátní úrovni;

14. pokud jde o pilotní projekty a přípravné akce, bere na vědomí zvýšené stropy pro nové projekty stanovené v IID ze dne 17. května 2006; navrhuje několik nových projektů v obecném souladu s prioritami stanovenými v bodu 6 usnesení o roční politické strategii;

Agentury

15. pro stávající agentury navrhuje – jako obecný postup až na několik specifických výjimek – obnovit prostředky uvedené v PNR, avšak zapsat zvýšení přesahující referenční částku do rezervy, dokud nebude k dispozici příznivé hodnocení činnosti agentury na základě jejího konečného pracovního programu, jehož součástí bude úplný seznam úkolů pro rok 2007 a nové plány Komise v oblasti politiky zaměstnanců; pokud jde o nové agentury (agentura pro chemické látky a agentura pro základní práva), s cílem zajistit uplatnění bodu 47 IID ze dne 17. května 2006 navrhuje zrušení položek zapsaných do návrhu rozpočtu zejména vzhledem k tomu, že pro tyto agentury dosud neexistuje právní základ; očekává, že Rada vyjasní příspěvky hostitelských zemí na již vytvořené agentury a že přijme soubor závazných společných standardů;

Konkrétní postup pro jednotlivé okruhy

Okruh 1a – konkurenceschopnost pro hospodářský růst a zaměstnanost

16.  potvrzuje své přesvědčení vyjádřené v usnesení o roční politické strategii, že vědomosti, dovednosti, výzkum a vývoj, inovace a technologie informační společnosti, udržitelná doprava a energetická politika tvoří základ zdravého moderního hospodářství a jsou nezbytné k vytváření pracovních míst; rozhodl se proto odmítnout přístup Rady založený na škrtech v řadě zásadních rozpočtových položek, jejichž cílem je zlepšit konkurenceschopnost hospodářství EU; rozhodl zvýšit položky plateb pro prioritní programy související s lisabonskou agendou, jako je program pro konkurenceschopnost a inovaci a 7. rámcový program pro výzkum;

17. vyjadřuje politování nad tím, že prostředky na transevropské dopravní sítě (TEN-T) byly na období VFR 2007–2013 sníženy více, než se očekávalo; zdůrazňuje význam jasného prohlášení Komise ohledně jejích priorit v oblasti investic do TEN-T; očekává uspokojivou dohodu s Radou a Komisí o regulaci finanční pomoci v oblasti transevropských dopravních sítí a prioritních projektů, na které by měly být vyčleněny prostředky;

18. je přesvědčen, že zvýšení konkurenceschopnosti EU je nezbytnou součástí reakce EU na výzvy globalizace; považuje proto nárůst položek v okruhu 1a za jasné určení směru, kterým by se výdaje EU měly v budoucnu ubírat; připomíná potřebu odpovídajícího veřejného financování s cílem dosáhnout účinku finančních injekcí očekávaných od spolufinancování Evropskou investiční bankou; netrpělivě očekává návrhy Komise a Rady k této věci; zdůrazňuje, že bylo žádoucí dosáhnout navýšení dlouhodobě upsaného kapitálu pro Evropský investiční fond, a to jak současně se zavedením nových mandátů (včetně CIP) v roce 2007, tak k financování operací projektu přenosu technologií, jak si to přeje Parlament, Rada nebo Komise;

19. zdůrazňuje mimořádný technologický a hospodářský význam programu Galileo; připomíná Komisi, že vezme-li se v úvahu celé období jako celek, je tento program v novém VFR nedostatečně financován, a vyzývá Komisi, aby urychleně hledala proveditelné a trvalé řešení s cílem zajistit úspěch tohoto programu;

Okruh 1b – soudržnost pro hospodářský růst a zaměstnanost

20. konstatuje, že prostředky na strukturální fondy a fondy soudržnosti jsou výrazně nižší pro VFR na období 2007–2013, než se očekávalo, převážně v důsledku závěrů zasedání Evropské rady v prosinci 2005; domnívá se proto, že by měly být obnoveny prostředky uvedené v PNR; zdůrazňuje – nyní, po schválení IID – význam co nejrychlejšího vytváření a schvalování národních programů; zdůrazňuje význam soudržnosti jako jedné z politických priorit EU; rozhodl se v souladu se svými politickými prioritami zvýšit položky plateb pro rozpočtové položky související se soudržností;

21. vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila potřebné legislativní návrhy a zahájila příslušné postupy, aby bylo možno přidělit finanční prostředky pro Mezinárodní fond pro Irsko během rozpočtového procesu pro rok 2007; dále vyzývá Komisi, aby vyjasnila právní základ pro program na podporu mírového procesu;

Okruh 2 – ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi

22. konstatuje, že rok 2007 bude prvním rokem, v němž bude plně uplatněna poslední reforma společné zemědělské politiky (SZP); odsuzuje radikální paušální škrty Rady v tržních výdajích ve výši 525 milionů EUR založené na účetních kritériích a nezohledňující priority Parlamentu; vyzývá proto k obnovení částek uvedených PNR.

23. odsuzuje skutečnost, že navzdory velkým potřebám v oblasti restrukturalizace, modernizace a diverzifikace evropského hospodářství venkova prostředky přidělené na rozvoj venkova v reálných částkách poklesnou; domnívá se, že dobrovolný převod prostředků z přímé podpory zemědělství („první pilíř“ SZP) na rozvoj venkova není vhodným způsobem k nápravě této situace; vyjadřuje v této souvislosti velké výhrady k současnému návrhu Komise týkajícímu se dobrovolné modulace až do výše 20 % přímé zemědělské podpory na rozvoj venkova;

Okruh 3a – svoboda, bezpečnost a právo

23a.    zdůrazňuje, že prostor svobody, spravedlnosti a bezpečnosti, zejména podpora základních práv, definování společné azylové a migrační politiky a boj proti terorismu a organizované trestné činnosti, je jednou z klíčových priorit Unie; je proto rozhodnut zvýšit prostředky přidělené na Eurojust, jediný orgán pro soudní spolupráci mezi členskými státy v oblasti trestního práva, jehož rostoucí efektivita musí být nadále zvyšována;

24. domnívá se, že integrované řízení vnějších hranic Unie je jedním z cílů vyžadujících naléhavou a větší podporu; v souladu s tím podporuje zvýšení prostředků, jež jsou k dispozici Fondu pro vnější hranice; navyšuje prostředky dostupné agentuře FRONTEX; znovu prohlašuje, že opakovaně žádal, aby byl Europol postaven na úroveň orgánu Společenství, což by zvýšilo jeho účinnost a demokratickou a soudní kontrolu, které musí podléhat;

Okruh 3b – občanství

25. připomíná význam zásady subsidiarity v oblasti kultury, vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a věří, že respektování pluralismu názorů je prvním předpokladem pro účinnou politiku komunikace, která přiblíží EU jejím občanům; domnívá se, že lze lépe využívat nová komunikační média ke sdílení myšlenek mezi evropskými politickými činiteli všech politických směrů; naléhá na Komisi, aby osvětlila dopady na rozpočet a opatření, která budou přijata v rámci akčního plánu D pro demokracii, dialog a diskusi; vyzývá Komisi, aby na internetu zveřejnila podrobnosti o přidělování dotací (částky a příjemci) pro všechny akce;

Okruh 4 – EU jako globální partner

26. věří, že EU se může a měla by se rychleji a strategičtěji zapojit do procesu globalizace pro řadu položek navrhuje obnovení částek uvedených v PNR a v některých oblastech je zvyšuje nad úroveň plateb a závazků v PNR s cílem zintenzívnit činnost EU prostřednictvím programů Společenství v oblastech zahraniční politiky, rozvoje a humanitární pomoci, obchodu a vědeckých výměn s klíčovými rozvíjejícími se státy, jak jsou Čína a Indie;

27. konstatuje, že nový právní rámec pro vnější akce EU v sobě zahrnuje také novou strukturu rozpočtu; obecně vítá zjednodušení nástrojů a s společně s nimi navrženou novou rozpočtovou nomenklaturu; vítá také uvedení samostatného nástroje pro lidská práva a demokracii, což vyžaduje úpravu nomenklatury PNR; nemůže však souhlasit s tím, že řada navrhovaných změn zmenšuje transparentnost pro odvětví a/nebo regiony, a zavede nezbytné úpravy;

28. je znepokojen tím, že s rozšířením činností v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) nedošlo k odpovídajícímu nárůstu demokratické odpovědnosti a parlamentního dohledu; navrhuje rozpočtové pozměňovací návrhy, jejichž účelem je dosáhnout v tomto ohledu většího stupně transparentnosti a spolupráce;

Okruh 5 – správní výdaje

29. rozhodně se staví proti přístupu Rady v návrhu prohlášení připojených k návrhu rozpočtu o správních výdajích, v nichž Rada obhajuje zrušení 200 míst v institucích EU, zejména v Komisi, v roce 2008 a dalších 500 míst v letech 2008 až 2010;

30.  rozhodl se obnovit částky, které Rada škrtla ve správních výdajích Komise, včetně částek na plán pracovních míst, s cílem umožnit její řádné fungování; zapisuje však 50 milionů EUR do rezervy s následujícími čtyřmi podmínkami:

·  závazek provést do 30. dubna 2007 prověrku, jejímž výsledkem bude střednědobé posouzení potřeb v oblasti lidských zdrojů a podrobná zpráva o obsazení pracovních míst Komisí v oblasti podpory a koordinace;

·  závazek zavést zlepšený postup v souladu s rámcovou dohodou, aby legislativní a rozpočtové priority Parlamentu byly začleněny do legislativního a pracovního  programu Komise, což umožní předložit v únoru 2007 pracovní program Unie Evropskému parlamentu;

·  dohoda o společném programu zjednodušení regulačního prostředí Unie;

·  závazek předložit informace o stavu přezkumu všech připravovaných nařízení včetně zprávy o činnosti Komise v oblasti zlepšení provádění právních předpisů EU ve vnitrostátním právu, aby bylo zajištěno, že jsou splněna kritéria k posílení konkurenceschopnosti;

31. je toho názoru, že Úřad pro výběr personálu Evropských společenství (EPSO) by měl provést radikální změny ve svých provozních postupech, aby rychle zajistil orgánům větší počet kandidátů, kteří odpovídají lépe jejich potřebám;

32. bere na vědomí stanoviska, která přijaly specializované výbory a která jsou připojena k tomuto usnesení;

****

33. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení spolu s pozměňovacími návrhy a navrhovanými změnami oddílu III návrhu souhrnného rozpočtu Radě a Komisi a ostatním příslušným orgánům a institucím.

  • [1]  Úř. věst. L 253, 7.10.2000, s. 42.
  • [2]  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
  • [3]  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s.1.
  • [4]  Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1. Dohoda ve znění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2005/708/ES (Úř. věst. L 269, 14.10.2005, s. 24).
  • [5]  Texty přijaté tohoto dne, P6_TA_PROV(2006)0221.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

„Pokud určitá myšlenka jednou stojí za to, stojí za to i podruhé.“

Tom Stoppard

1. Současný stav

       Dne 15. prosince 2005 schválil Evropský parlament ve druhém čtení rozpočet na rok 2006. Byl to poslední rozpočet v rámci finančního výhledu na období 2000–2006.

       Celková výše položek závazků činí 121 190 milionů EUR, což znamená zvýšení o 4,5 % oproti roku 2005. Položky plateb vzrostly o 5,9 % na 111 969 milionů EUR, což představuje 1,01 % HND EU.

Prostory, které zůstaly pod stropy finančního výhledu na rok 2006, činí 2 505 milionů EUR v položkách závazků a 7 323 milionů EUR v položkách plateb.

       Jako v případě většiny rozpočtů v rámci finančního výhledu na období 2000–2006 byl i v roce 2006 využit nástroj pružnosti. Strop okruhu 4 (vnější akce) byl zvýšen o 275 milionů EUR, zejména na obnovu Iráku (100 milionů EUR), na pomoc při obnově zemí zasažených vlnou tsunami v Indickém oceánu (95 milionů EUR), na podporu v rámci protokolu o cukru (40 milionů EUR) a na SZBP (40 milionů EUR).

       První otázkou, kterou se hlavní zpravodaj pro rozpočet na rok 2007 musí zabývat, je, v jakém kontextu by měl probíhat proces přípravy rozpočtu na rok 2007. Současná situace vypadá takto:

· Komise předložila první soubor návrhů[1] nového finančního výhledu a interinstitucionální dohody v červenci 2004 a poté následovaly legislativní návrhy na prodloužení programů Společenství, které končí na konci roku 2006.

Tzv. „Prodiho balíček“ podpořila nová Barrosova Komise.

· Dne 8. června 2005 přijal Evropský parlament svůj vyjednávací postoj k příštímu víceletému finančnímu rámci[2].

Dne 17. prosince 2005 dosáhla Evropská rada konečně dohody o příštím víceletém finančním rámci na období 2007–2013. Ve svém usnesení ze dne 18. ledna 2006 Evropský parlament „odmítá závěry Evropské rady v jejich současné podobě“, ale vyjadřuje svou ochotu zahájit konstruktivní vyjednávání s Radou na základě postojů obou orgánů.

· Dne 1. února 2006 předložila Komise revidovaný návrh IID, jak Evropský parlament požadoval ve svém usnesení ze dne 1. prosince 2005. Tento revidovaný návrh, který začleňuje do IID některé požadavky Parlamentu a zapracovává závěry Evropské rady, je novým základem pro vyjednávání o příští IID. Neobsahuje žádné údaje o částkách.

Všechny tři orgány oznámily svůj společný cíl dosáhnout dohody za rakouského předsednictví, pokud možno v dubnu až květnu 2006.

5.        Zpravodaj si je vědom nejen toho, že bez souhlasu Evropského parlamentu nemůže vzniknout žádný finanční výhled, ale také toho, že dohoda o příštím finančním výhledu souvisí s dohodou o příští IID.

Poznamenává, že v této fázi nebere revidovaný návrh Komise dostatečný ohled na požadavky Parlamentu, jak nedávno zdůraznil Rozpočtový výbor, ani dosud není zcela jasný mandát Rady.

2. První rozpočet nového finančního období

6.        Je třeba mít na paměti, že víceletý finanční rámec není víceletý rozpočet. Proto v této situaci, kdy platnost 90 % právních předpisů EU se bude po roce 2006 prodlužovat, většina postupem spolurozhodování, si je zpravodaj vědom nutnosti ponechat určitý manévrovací prostor v rámci ročního rozpočtového postupu.

7.        V případě dohody na příštích FV-IID budou legislativní postupy dokončeny v souladu s ustanoveními „Pokynů pro legislativní návrhy v souvislosti s víceletým finančním rámcem na období 2007–2013“ ze dne 18. října 2005, které přijal Evropský parlament a Rada[3].

„Po dosažení dohody o IID se Evropský parlament a Rada dohodnou, na základě návrhů Komise na úpravu příslušných právních základů, na finančních dotacích pro jednotlivé legislativní návrhy, o nichž EP a Rada doposud nerozhodly, a přejdou k jejich konečnému schválení.“

8.        I když hlavní politické programy stanovené v příštím finančním výhledu budou vytyčeny v rámci legislativních postupů, zpravodaj:

· je přesvědčen, že jakmile budou dohodnuty finanční dotace, může být rozpočtový proces pro rok 2007 skutečnou příležitostí pro doladění i pro účinné využití postupu stanovování priorit; se domnívá, že roční rozpočtový proces by mohl být použit jako nástroj k tomu, aby Parlament zajistil uplatnění svých priorit ve probíhajících legislativních postupech;

· je přesvědčen, že rozpočet by měl být v představách občanů nejen záležitostí vztahů mezi bohatými a chudými zeměmi v době, kdy je v procesu tvorby politiky stále více třeba zohledňovat globalizaci, ale měl by být používán i jako prostředek prokazující evropský přínos pro moderní politiky, které reagují na očekávání občanů tváří v tvář výzvám rychle se měnícího světa;

· je odhodlán optimalizovat kvantitativní a kvalitativní aspekty plnění rozpočtu ve vztahu k daňovému poplatníkovi prostřednictvím analýzy nákladů a přínosů u řady specifických programů; chce mimoto využít příležitosti prvního rozpočtu nového finančního období k tomu, aby se finančnímu programování dostalo důležitosti, jak o tom hovoří společné prohlášení schválené v červenci 2004;

· věří, že je pravděpodobné, že rozpočet na rok 2007 poskytne příležitost zabývat se otázkami, kterým se plně nevěnuje finanční výhled, které je však třeba v plném rozsahu zvážit při jeho přezkumu.

3. Důsledky pro rozpočet na rok 2007

Hlavní cíl: dohoda o IID a finančním výhledu v dubnu/květnu 2006

9.        Zpravodaj pro rozpočet na rok 2007 doufá, že veškeré úsilí Reimera Bögeho, zpravodaje pro IID a finanční výhled, a Rozpočtového výboru o plodné završení jednání povede k úspěchu, ale tato jednání budou do značné míry záviset na ochotě Rady naslouchat obezřetně formulovaným požadavkům Evropského parlamentu.

10.      V tomto ohledu, alespoň ze strany Evropského parlamentu, je cílem dosáhnout kvalitní IID a finančního výhledu spíše než rychle uzavřít dohodu, s níž nebude spokojen. Ačkoli zpravodaj pokládá za žádoucí, aby byla dohoda uzavřena v dubnu/květnu 2006, nelze uvažovat o tomto scénáři jako o jediném možném. Pokud v daném termínu bude přetrvávat nejistota v otázce finančního rámce, měl by i přesto roční rozpočtový proces mít jasný základ, z něhož bude vycházet.

11.      Podle běžného harmonogramu pro roční rozpočtový proces, na kterém se orgány dohodly, nyní probíhají přípravné práce pro rozpočet na rok 2007. Komise má v úmyslu přijmout roční politickou strategii (APS) dne 14. března a předběžný návrh rozpočtu (PNR) dne 3. května.

Alternativní cíl: v případě, že v květnu 2006 nedojde k dohodě

12.      Článek 26 interinstitucionální dohody obsahuje ustanovení pro případ, kdy nedojde k dohodě o novém FV-IID:

„Jestliže se obě složky rozpočtového orgánu nedohodnou na novém finančním výhledu a není-li stávající finanční výhled výslovně vypovězen jednou ze stran této dohody, upraví se stropy platné pro poslední rok stávajícího finančního výhledu v souladu s bodem 15 tak, že se na tyto částky použije průměrná míra zvýšení zjištěná za předchozí období, vyjma úpravy vyplývající z rozšíření Unie. Tato míra zvýšení však nesmí přesáhnout míru růstu HNP Společenství za dotčený rok.“

13.      Nedojde-li k dohodě o novém finančním výhledu, může Komise přijmout APS, protože cílem tohoto dokumentu je stanovit hlavní priority na příští rok a odhadnout zdroje potřebné k jejich uskutečnění. Jiná je ovšem situace s PNR, protože zahrnuje rozhodnutí o konkrétních částkách.

14.      Zpravodaj by rád zdůraznil, že vzhledem k tomu, že roční a víceleté postupy probíhají souběžně, měly by být zkoumány různé možnosti pro případ, že v dubnu/květnu nedojde k dohodě. V současné situaci se otevírají dvě možné cesty:

a) Komise by měla připravit PNR na základě stávajících stropů (FV 2000–2006) s uplatněním mechanismu stanoveného v článku 26 IID[4]

b) současnou IID vypoví buď Evropský parlament, nebo Rada. V takovém případě se použijí ustanovení Smlouvy o ročních rozpočtech (článek 272).

15.      Z politického hlediska není článek 26 ani účinný, ani přijatelný pro Evropský parlament, jak uvádí zpravodaj pro finanční výhled pan Reimer Böge ve svém pracovním dokumentu č. 1[5], protože:

a) využívání automatického mechanismu vede v průběhu let ke snížení NPV,

b) struktura stávajícího FV není dostatečná k tomu, aby prosadila priority stanovené Komisí a sdílené Parlamentem (např. Lisabonskou strategii),

c) Evropský parlament nemůže využívat prostředky zapsané v okruhu 7 (předvstupní pomoc),

d) základ pro prodloužení – finanční výhled na rok 2006 – vychází z EU o 25 členských státech, zatímco finanční výhled od roku 2007 bude stanoven pro EU o 27 členských státech.

16.      Zpravodaj si uvědomuje, že se Parlament nachází v choulostivé situaci, v níž mají právní závazky a politická rozhodnutí značný význam, ale je přesvědčen, že Parlament nemůže riskovat, že bude nucen se řídit ustanoveními článku 26. Stejně tak však nemůže předjímat výsledek jednání o příštím FV-IID.

17.      Ve sdělení ze dne 7. února se právní služba Evropského parlamentu zabývala okolnostmi stavu nejistoty, pokud jde o výsledek jednání. Podle právní služby by mělo dojít k vypovězení IID „začátkem roku 2006“ při dodržení zásady loajální spolupráce mezi orgány. Pozdní vypovězení IID by mohlo budit dojem, že Evropský parlament implicitně přijímá budoucí IID. Jak navrhuje stanovisko právní služby, zpravodaj je přesvědčen, že Evropský parlament by si měl vyhradit svůj postoj, pokud jde o možnost vypovědět současnou IID, ještě předtím, než dojde k dohodě o nové IID.

18.      Zpravodaj navrhuje, aby jakmile bude potvrzeno, že článek 26 ve své současné podobě nepředstavuje přijatelnou možnost (automatické prodloužení finančního rámce 1b), měl by tento postoj Evropský parlament zaujmout před předložením PNR, zejména v případě, že z druhého trialogu dne 21. března 2006 bude možno usuzovat, že nelze dosáhnout dohody. Po hlasování o usnesení by mohl předseda Parlamentu zaslat dopis předsedovi Komise a předsedovi Rady a informovat je o rozhodnutí Evropského parlamentu, kterým je potvrzena ochota pokračovat v probíhajícím jednání bez předjímání jeho výsledku. Toto rozhodnutí by v praxi potvrdilo, že Parlament odmítá mechanické prodlužování současného FV.

Spojitost s rozšířením

19.      Kromě přechodu do období po roce 2006 se chce zpravodaj věnovat ještě jedné otázce, která má dopad na rozpočet na rok 2007, a to otázce rozšíření.

Prognózy přistoupení Bulharska a Rumunska se opírají o politické rozhodnutí (s nímž musí vyslovit souhlas Evropský parlament), které bude přijato do letošního léta.

20.      Ačkoli Komise vypracovala svůj návrh pro EU se 27 zeměmi, nelze uzavřít dohodu o rozpočtu pro 27 zemí, dokud nebude formálně rozhodnuto o rozšíření. Zpravodaj se proto domnívá, že ať už finanční výhled vznikne, nebo ne, měla by Komise předložit PNR na rok 2007 pro 25 zemí, a jakmile dojde k přistoupení, předložit návrh na změnu rozpočtu pro EU 2, podobně jako učinila v případě rozšíření o EU 10 v roce 2004.

Závěry

21.      Na základě následujícího dokumentu žádá zpravodaj Rozpočtový výbor, aby:

· zdůraznil, že je zásadně důležité, aby Komise ponechala manévrovací prostor pro roční postup, a naléhal na Komisi, aby předložila PNR, s patřičným ohledem na spolurozhodování, ale s ponecháním dostatečného prostoru, který umožní normální průběh ročního postupu v případě, že bude dosaženo dohody o IID/FV;

· vyslovil souhlas s tím, že by si měl Evropský parlament vyhradit svůj postoj, pokud jde o možnost vypovědět současnou IID, a zejména článek 26 této dohody, aby nedošlo k automatickému prodloužení současného systému;

· požádal Komisi, aby v případě, že se nepodaří do dubna/května dosáhnout dohody o IID, předložila PNR na základě článku 272 Smlouvy, aniž by přitom byly alternativní scénáře, které uvádí pan Böge v pracovním dokumentu č. 1;

· požádal Komisi, aby předložila PNR pro 25 členských států, dokud skutečně nedojde k přistoupení Bulharska a Rumunska.

o politických prioritách pro rozpočet 2007

„Představivost je důležitější než vědomosti.“

Albert Einstein

1.        KONTEXT

1.        První rozpočet Evropské unie v roce 1970 byl z velké části vyčerpán na rozvoj SZP. Poté začaly v 80. letech převažovat strukturální fondy, které měly zejména pomoci v přechodném období nově příchozím středomořským státům. Rytmus se změnil s pádem Berlínské zdi a s rozpadem Sovětského svazu, kdy byly vytvořeny vnější programy na pomoc při rozvoji infrastruktury ve střední a východní Evropě a s nimi programy jako Phare a Tacis.

2.       V tomto pozdějším období, od roku 1984 až do této chvíle, bylo dosaženo obrovského pokroku při rozvíjení základů, které položila Římská smlouva z roku 1957; v průběhu 20 let byly provedeny 4 její revize: Jednotný evropský akt, Maastrichtská smlouva, Amsterodamská smlouva a Niceská smlouva. Bylo to období, v němž došlo k nejrychlejšímu vývoji dobrovolného sdílení svrchovanosti, jaké svět kdy zaznamenal. Díky změnám získala Evropská unie nejen nové rozsáhlé pravomoci řídit politiky, jako jsou politika jednotného trhu, jednotné měny, ochrany životního prostředí a vznikající zahraniční politiky. Vznikl také finanční výhled, který se začal uplatňovat také v roce 1984 jako nástroj pro vytvoření rámce, díky kterému je možné plánovat výdaje na rychle se rozvíjející evropské politiky v dlouhodobém výhledu.

3.       A v průběhu těchto událostí pokračoval také vývoj ve světě. Pád Berlínské zdi v listopadu 1989 zahájil proces začleňování zemí střední a východní Evropy do Evropské unie, která se nyní chystá přijmout další dvě země východní Evropy, Bulharsko a Rumunsko, jejichž vstup do EU se očekává v lednu 2007. Kromě toho výrazně pokročil rozvoj technologií, které v současné době zcela mění celosvětové trhy. World wide web, který existuje teprve jedno desetiletí, od základu změnil díky webovým prohlížečům zavedeným v roce 1995 způsob, jakým lidé pracují a obchodují, a zároveň přivedl na celosvětový trh více než 2 miliony spotřebitelů. V důsledku této skutečnosti se odbourávají obchodní překážky a konkurence je důraznější a více zaměřená na evropské země, než tomu bylo kdykoli v historii EU.

4.       Globalizace není nový jev, je to realita života. Jak ji nedávno popsal jeden významný evropský průmyslník, „je to jev postupného a celosvětového odbourávání fyzických, politických, společenských, kulturních, jazykových a jiných překážek, které od sebe oddělují hospodářské regiony, kultury a vědecké obce, politické režimy a další uskupení“. V důsledku intenzity celosvětové konkurence vystává otázka, zda jsou podniky a společnosti schopny dostatečně se přizpůsobit probíhajícím změnám. Zatímco většina podniků je schopna se vyrovnat s výzvami, které globalizace přináší, schopnost společností přizpůsobit se není tak jednoznačná. Výrok, že vše kromě vlád se stává obětí internacionalizace, bezpochyby není nijak daleko od pravdy.

        Politická diskuse o přizpůsobení Evropy těmto tendencím začíná nabírat na intenzitě, zejména pak v souvislosti s výsledky hlasování o Ústavě pro Evropu ve Francii a v Holandsku. Prioritou evropského úsilí o konkurenceschopnost se postupně stávají otázky, jako je nezbytnost investovat do výzkumu a podporovat inovaci a vytvořit odpovídajícího prostředí, v němž se bude dařit MSP. Naléhavá potřeba zajistit dlouhodobé dodávky energie a s tím souvisejí otázky spojené s ochranou životního prostředí budou i nadále vyžadovat jednoznačná řešení. Téma, jenž bude mezi politiky nabírat na důležitosti, je zejména dopad demografických změn a přistěhovalectví. Evropa by se neměla snažit pouze proces globalizace zvládnout, měla by stát v jeho čele!

      Proč by tyto otázky měly být uvedeny v dokumentu o prioritách ročního rozpočtu? Důvod je jednoduchý. S tím, jak EU završuje jednání o finančním výhledu, který bude platný pravděpodobně do roku 2013, je nezbytné, aby se politici zaměřili na oblasti, které budou pro EU představovat v nadcházejících letech skutečné výzvy, a neomezovali se na to, co se považovalo za priority v minulém desetiletí. První rozpočet nového finančního výhledu by měl mít strategickou povahu a měl by se zaměřovat na vnější a vnitřní politiky, v nichž mohou dostatečné finanční prostředky přinést výrazný posun vpřed a které zajistí skutečnou návratnost vynaložených prostředků. To bude zejména důležité v případě, že by se Unie nakonec ocitla v situaci, kdy bude mít k dispozici finanční výhled, jehož snahou bude spíš zachování stávajícího stavu, než zásadní změna politického postoje.

      Kritické hodnocení stávajícího finančního výhledu, který byl navržen pro následujících 7 let, odhalilo, že globální výzvy jsou nyní větší než kdykoli předtím. A přesto jsou prostředky k tomu vyhrazené nedostačující, zejména v oblasti výzkumu a inovace. Stávající finanční výhled je spíše výhledem vhodným pro léta devadesátá, nikoli pro 21. století. Proto je zvláště důležité zajistit, aby v letech 2008/2009 bylo provedeno podrobné přezkoumání a byly řádně stanoveny priority pro výdaje v následujícím desetiletí.

       Z tohoto důvodu se zpravodaj domnívá, že by se diskuze o rozpočtu na rok 2007 měla soustředit na tři následující oblasti:

 politické priority

 kvalitativní zhodnocení vynaložených nákladů

 zahájení příprav na přezkoumání

2.        POLITICKÉ PRIORITY ROZPOČTU NA ROK 2007

      V roce 2007, tedy v prvním roce nového finančního výhledu, zpravodaj považuje za prioritní:

     vnější vztahy - úlohu EU v globalizovaném světě

§ dohody o partnerství/spolupráci

§ evropská politika sousedských vztahů a nástroje předvstupní pomoci

§ rozvojová politika, demokratizace a lidská práva

§ společná zahraniční a bezpečnostní politika

     hledisko bezpečnosti

§ vnější - např. energetická bezpečnost, ochrana před hrozbami terorismu

§ vnitřní - např. kontrola hranic, přistěhovalectví

  vnitřní politiky

§ Lisabonská agenda včetně výzkumu a inovace

§ životní prostředí

§ občané a komunikace

 agentury

2.1.     Vnější vztahy

Úvod:

    Politiky vnějších vztahů EU se v průběhu let 2000-2006 musely potýkat s mnoha problémy, zejména pokud jde o rozpočet. Nejenže dostupné prostředky byly výrazně ohroženy neočekávanými požadavky na rozpočet pro tradiční politiky, v průběhu času došlo také k mezinárodnímu vývoji, který vyžadoval podporu EU. Kromě toho nové úkoly vedou ke vzniku nových politik, s nimiž ve světě, který se tolik liší od situace před deseti lety, vzniká také potřeba dodatečných výdajů.

    Je paradoxní, že Evropská rada dosáhla společného postoje v otázce finančního výhledu na období 2007–2013, který předpokládá u finančních prostředků určených na vnější akce snížení asi o 20 % ve srovnání s původním návrhem Komise, přitom však stále očekává, že EU konečně podnikne rozhodné kroky k tomu, aby se stala významných „globálním činitelem“.

    Zpravodaj je přesvědčen, že důležitou rozpočtovou prioritou v roce 2007 musí být podpora evropských vztahů se zbytkem světa prostřednictvím aktivního zapojení. Je čas, aby EU začala intenzivněji věnovat pozornost tomu, co se děje za jejími hranicemi a jaké důsledky má toto dění pro její politiky. Při tom by komunikace s ostatními zeměmi, zejména s našimi sousedy, měla vycházet z již uzavřených dohod (jako jsou dohody o přidružení se zeměmi východní Evropy a balkánskými zeměmi, Barcelonský proces v jižních zemích, nebo dohoda o strategickém partnerství s Východem). S ohledem na omezené rozpočtové možnosti je nezbytné stanovit priority. V tomto ohledu jsou relevantní čtyři oblasti:

Dohody o partnerství a spolupráci

    V posledních letech výrazně vzrostl počet strategických dohod mezi Unií a třetími zeměmi či regiony. Tento nárůst, pokud jde o záběr a složitost evropských vnějších vztahů, částečně odráží probíhající změny a nové potřeby v globalizovaném světě. Zpravodaj se nicméně domnívá, že má-li se EU plně zhostit role důvěryhodného globálního partnera, musí její vnější vztahy na prvním místě a především vycházet z koherentní, všeobecně zaměřené strategie, která jasně stanoví zájmy Unie a strategické priority 21. století. Prvním krokem k takové širší strategii by mohlo být zhodnocení stávajících a plánovaných dohod, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována jejich účelu a účinnosti, zájmům Unie a strategickým cílům, které jsou v nich obsaženy.

    Zvážíme-li tyto skutečnosti, zpravodaj se domnívá, že nejširší, nejhlubší a strategický nejdůležitější partnerství EU, partnerství se Spojenými státy, by mělo získat nové strategické postavení, které by umožnilo oběma transatlantickým partnerům s větší účinnosti sledovat své sdílené zájmy a společně reagovat na sdílené globální výzvy. Navzdory obnovenému úsilí vlád EU a Spojených států vytvořit společný program bylo v přizpůsobování vztahů mezi EU a USA potřebám 21. století dosaženo jen nepatrného či nulového pokroku. Jak je uvedeno v Bögeho zprávě o politických výzvách a rozpočtových prostředcích rozšířené Evropské unie v letech 2007–2013, „v návrzích Komise se tento přístup neodráží a Evropský parlament by se měl účastnit rozhodování o těchto záležitostech, pokud mají důsledky pro rozpočet“.

Evropská politika sousedských vztahů a nástroj předvstupní pomoci

    Tyto politiky by měly být i v roce 2007 jednou z hlavních priorit: měly by být poskytnuty rozpočtové prostředky na podporu demokracie, volného obchodu a bezpečnosti především prostřednictvím liberálního zapojení z naší strany v rámci politiky obchodu a hospodářské reformy a prostřednictvím programů finanční pomoci.

    Pokud jde o nástroje spolurozhodování, otázka politického vlivu Evropského parlamentu by měla zůstat i nadále vysoce důležitou prioritou a v současné době se jí zabývají příslušné výbory. Váš zpravodaj jednoznačně podporuje úsilí příslušných výborů směřovat dostupné prostředky do prioritních oblastí (a nenechávat je výhradně Komisi a Radě v rámci postupů komitologie). Je nicméně velice důležité, aby byl v rozpočtovém procesu ponechán dostatečný prostor pro politický úsudek: je tudíž důležitá struktura rozpočtu, kterou navrhne Komise a případně změní Parlament. Zpravodaj se také domnívá, že rozhodující je i otázka stanovení politických kritérií, jakým způsobem by měly být prostředky na politiku sousedských vztahů rozděleny mezi země, politiky a regiony, a jakým způsobem bude toto rozdělení zapadat do ročního rozpočtového procesu.

    Zpravodaj si uvědomuje, že některé z těchto obtížných rozhodnutí budou a měly by být uskutečněny na úrovni aktů přijímaných postupem spolurozhodování, o kterých se momentálně jedná. Jakým způsobem se bude přistupovat k 20% snížení v okruhu 4? Jaký bude vztah mezi finančními prostředky tří hlavních aktů přijímaných postupem spolurozhodování: sousedské vztahy, nástroj stability a rozvojová spolupráce? Jaký to bude mít dopad na nástroj předvstupní pomoci a humanitární pomoc, o nichž se nerozhoduje postupem spolurozhodování? Jedná se obtížné otázky, které bude možné zodpovědět teprve poté, co bude přijat nový finanční výhled a budou známa ustanovení týkající se nástrojů pružnosti.

Rozvojová politika, demokratizace a lidská práva

    Vzhledem k tomu, že se v posledních třech desetiletích počet lidí žijících v extrémní chudobě více než zdvojnásobil, je nutné začít považovat koherentní rozvojovou politiku Unie za významný prvek intervence Evropy v širším světě. Zpravodaj by rád zopakoval výzvu z Bögeho zprávy k poskytnutí dostatečných prostředků s cílem splnit stávající závazky v oblasti snižování chudoby a zejména splnit rozvojové cíle tisíciletí (MDG). Kromě toho by měly být oblasti jako podpora demokracie, řádná správa věcí veřejných a lidská práva vnímány jako nedílná součást jakékoli politiky udržitelného rozvoje a měly by být vodítkem pro úspěšné plnění rozvojových cílů tisíciletí. Tato skutečnost by se měla odrazit v rozpočtových prioritách.

    S ohledem na momentálně navrhované snížení v okruhu 4 se zpravodaj domnívá, že je nyní důležitější než kdykoli předtím zajistit, aby byla finanční pomoc Unie přidělována a využívána co možná nejefektivněji. Pozornost by měla být věnována zejména zlepšení systémů měření výsledků a dopadu programů vnější pomoci s cílem zajistit co možná nejlepší kvalitu pomoci EU. Zpravodaj navíc navrhuje, aby byly zkoumány možnosti zajištění co největšího přínosu Společenství posílením koordinace, doplňkovosti a koherence rozvojových politik a rozvojové pomoci členských států. To by mělo zahrnovat také podrobné zhodnocení programů zaměřených na demokratizaci a lidská práva.

Společná zahraniční a bezpečnostní politika

    Činnosti v rámci SZBP by měly zůstat i nadále výraznou prioritou, aby se ještě více zvýšila míra, kterou Unie přispívá k udržení míru, zajištění bezpečnosti a demokracie, včetně činností v oblasti prevence konfliktů a jejich řešení. Zpravodaj zdůrazňuje důležitost, kterou přikládá novým ustanovením obsaženým ve společném prohlášení z listopadu 2005 a která zahrnují konzultační a informační schůzky s předsedou Politického a bezpečnostního výboru, a očekává, že Rada bude jednat v souladu s těmito ustanoveními. Pokud jde o konzultace, zpravodaj klade velký důraz na přístup a priori, který požaduje Evropský parlament v Brokově zprávě o SZPB z roku 2006 a kterého by Rada měla držet. Zpravodaj by také rád zdůraznil důležitost správného zacházení s prostředky SZBP a momentálně poznamenává, že Rada zpochybnila legalitu (právní základ) některých akcí Komise. Zpravodaj tudíž připomíná předchozí požadavek Evropského parlamentu, aby byla „šedá zóna“ mezi pravomocemi a výdaji Společenství a pravomocemi a výdaji členských států vyjasněna, přičemž je nutné pohybovat se v mezích toho, co je přípustné podle Smluv.

2.2.     Bezpečnostní hledisko

V novém finančním výhledu roste důležitost tohoto hlediska.

Pro přehlednost je možné hlediska bezpečnosti rozdělit na vnější a vnitřní.

Vnější hlediska: jako příklad je možné uvést energetickou bezpečnost.

    Nedávné události nám připomněly, že zabezpečení dodávek energie není možné považovat za samozřejmost. Evropská unie je mimořádně závislá na vnějších dodávkách energie a v současné době dovoz energie odpovídá 50 % celkové poptávky. Při zachování současného trendu se předpokládá, že do roku 2030 se dovoz zvýší na 70 %. 77 % spotřeby oleje a 51 % spotřeby plynu v EU je pokryto z dovozu a bude se zvyšovat poptávka po dovozu z třetích zemí, které budou soutěžit o zdroje energie požadované členskými státy EU. Současně s tímto vývojem se předpokládá v období 1990 až 2020 zvýšení spotřeby energie v EU o 22 %.

    EU se také potýká s úkoly v oblasti životního prostředí, jako je cíl stanovený v rámci Kjótského protokolu snížit emise CO2 o 8 % do konce roku 2010. Kromě toho má zvyšování cen energií přímý a značný dopad na spotřebitele a konkurenceschopnost evropského hospodářství. S ohledem na tyto výzvy je nezbytné přehodnotit význam atomové energie.

           Evropské společenství navíc zahájilo legislativní činnost v několika oblastech týkajících se energie, jako je zajištění dodávky elektřiny, využití biopaliv, podpora energie z obnovitelných zdrojů, opatření pro řízení poptávky, zlepšení energetické účinnosti a liberalizace trhů s energií.

           Členské státy však doposud nedokončily realizaci velké části těchto opatření. Stávající energetický plán na období 2003–2006 „Inteligentní energie pro Evropu“[6] je zaměřen na podporu dosažení tří hlavních cílů evropské energetické politiky: bezpečnost dodávek energie, konkurenceschopnost a ochrana životního prostředí.

Vnitřní hlediska: kontrola na hranicích a přistěhovalectví

    Evropští občané potřebují, aby jim byla zajištěna bezpečnost v každodenním životě. Nový přístup Komise, která chce nahradit velké množství nástrojů a rozpočtových položek v této oblasti třemi hlavními rámcovými programy[7] zpravodaj samozřejmě vítá, neboť nabízí větší důslednost a průhlednost v této složité oblasti.

    Nicméně s ohledem na skutečnost, že Rada snížila více než o polovinu původní návrh Komise na vyčlenění finančních prostředků pro nový okruh 3 „Občanství, svoboda, bezpečnost a spravedlnost“, a sice z 20 945 EUR na 10 270 EUR, je nezbytné přijmout rozhodnutí, do které oblasti by měly být soustředěny dostupné prostředky v roce 2007. Toto rozhodnutí je o to důležitější, že představuje základ, který bude určovat budoucí směr vnitřní bezpečnosti Unie. „Zhodnocení vynaložených nákladů“ bude důležitým principem pro rozhodování o tom, jakým způsobem přidělit omezené množství prostředků v této oblasti. Řešit se bude muset také otázka dopadu přistěhovalectví na evropské občany, a proto ji zpravodaj považuje za prioritní.

2.3.     Vnitřní politiky

Lisabonská agenda – výzkum a inovace

    Přestože hlavní části Lisabonské agendy jednoznačně vyžadují rozhodnutí, která mají spíše legislativní než rozpočtovou povahu, např. směrnice o službách, a financování na úrovni EU doplňuje financování na národních úrovních, rozpočet Společenství může a měl by podpořit velkým dílem klíčové oblasti jako výzkum a inovace, inovační opatření pro MSP a celoživotní vzdělávání.

    Zpravodaj se domnívá, že by příspěvek Parlamentu pro jarní zasedání Rady v roce 2006, které se bude zabývat vývojem na národní i na evropské úrovni, měl mít za cíl, jak již dříve naznačil Rozpočtový výbor, stanovit prioritní postavení jednotlivých činností, aby jim nebyly přiděleny nedostatečné prostředky. V této souvislosti musí také Komise přijmout vlastní odpovědnost a jednoznačně stanovit, také z hlediska rozpočtového, jaké možnosti zvolila v roční politické strategii a předběžném návrhu rozpočtu a z jakých důvodů.

    Zpravodaj připomíná, že požadavky na rozpočet, v přímé spojitosti s výsledky, kterých chceme dosáhnout, jsou úzce spjaty s výsledky stávajících jednání s Radou o finančním výhledu. To je zcela zřetelné v rámci okruhu 1A, který by měl tvořit jádro příspěvků Společenství určených na podporu EU v této oblasti. Bezpochyby bude nutné přehodnotit v rámci rozpočtového procesu 7. rámcový program a program pro konkurenceschopnost a hospodářskou soutěž. Kromě toho bude nutné vznést otázku, zda bude navrhovaný Evropský technologický institut účinným využitím finančních prostředků, nebo zda bude pouze odvádět pozornost od stávajících projektů, jako je Evropská výzkumná rada.

    Zpravodaj zdůrazňuje, že samotný přístup „inovace“, a vlastně i „představivosti“, si zaslouží, aby byl podporován z finančních prostředků rozpočtu, kdykoli je to jen možné. Proto by měl být nadále kladen důraz na pilotní projekty a přípravné akce v této oblasti.

Životní prostředí

    V rámci příštího finančního výhledu bude politika životního prostředí financována z okruhu 2 „Zachování přírodních zdrojů a hospodaření s nimi“ a SZP v souladu s návrhem Komise, který stanoví ve finančním výhledu tematický a přehlednější systém, který je přístupný evropskému občanu. Vyjednávací postoj Evropského parlamentu v rámci jednání o finančním výhledu[8] zdůrazňuje, že politika Evropské unie v oblasti životního prostředí je základním nástrojem, který přispívá k dosažení cílů Lisabonské a Göteborgské strategie. Zpravodaj se domnívá, že navržené rozpočtové prostředky pro politiku životního prostředí v nadcházejícím období zajistí Evropské unii vedoucí úlohu na celosvětové úrovni v důležitých oblastech, jako je zmírnění dopadu klimatických změn nebo zachování přírodních zdrojů. Udržitelná politika životního prostředí je jednou z hlavních výzev, v jejímž rámci může být činnost Evropské unie skutečným přínosem.

Občané a komunikace

    Současná odpověď na tzv. „krizi důvěry“ byla dosti předvídatelná. Komise předložila politické dokumenty týkající se nových komunikačních strategií a požádala o další finanční prostředky pro jejich praktické uskutečnění. Rada snížila finanční prostředky určené na tyto komunikační činnosti a Parlament obnovil původní výši těchto rozpočtových položek a snažil se - místy úspěšně - tyto prostředky dokonce zvýšit. Celkem pravidelně však bylo vidět, že využití rozpočtových položek určených v ročním rozpočtu na komunikaci má stále ještě mnoho nedostatků.

    Komunikační činnosti jsou samozřejmě základním prvkem ve snaze pomoci evropským občanům lépe porozumět EU. Zpravodaj se domnívá, že namísto neustálých pokusů s novými koncepty a vytváření nových nákladných strategií, které jsou poté uskutečňovány nevalným způsobem, je nezbytné provést důkladné posouzení toho, jak nejlépe zhodnotit vynaložené prostředky.

    Doposud nejsou dostatečně zpracovány bezprostřední informace pro občany o jejich právech v Evropské unii, ať už se jedná o dělníka, studenta nebo důchodce. Občanům by pomohlo, kdyby byli informování o konkrétních výhodách, které jim nabízí společný trh v každodenním životě, o převodu jejich nároků na důchodové zabezpečení, o uznávání diplomů o dosaženém vzdělání nebo o využívání sociálních výhod v jiném členském státě. Místo vydávání honosně vyhlížejících letáků by se Unie měla nejdříve snažit uspokojit tyto základní potřeby občanů, pokud jde o informace.

    Zpravodaj je přesvědčen, že doposud nebyl řádně využit potenciál součinnosti mezi komunikačními činnostmi Komise a Parlamentu. Přínos Evropských domů jako prostředků, jak účinně využít omezených zdrojů, by měl být důkladně zvážen.

Agentury

    V rámci rozpočtu na rok 1996 se zpravodaj zmínil, že je nezbytné, aby Parlament zajistil politický a rozpočtový dohled nad decentralizovanými agenturami. Za deset let, která od této doby uběhla, narostl počet agentur z 5 na 25 a agentury se typově odlišují (decentralizované agentury, regulační agentury, výkonné agentury). Přestože v rámci finančního nařízení byly kontrolní pravomoci Parlamentu formalizovány, zpravodaj je toho názoru, že tyto nové formy správy EU by neměly vznikat na úkor operačních programů. Zpravodaj proto plně podporuje požadavek vznesený zpravodajem pro FV -IID, aby pro agentury existoval závazný mechanismus v rámci každého okruhu nového finančního výhledu.

    Zpravodaj má na zřeteli skutečnost, že většina nařízení o zřízení agentur je přijata postupem spolurozhodování a vychází z víceletého rámce, zatímco finanční prostředky jsou agenturám přidělovány každoročně v rámci rozpočtového procesu. S ohledem na nízko stanovené stropy a sestavování rozpočtu podle jednotlivých činností ABB budou muset specializované výbory stanovit své priority mezi financováním operačních programů a financováním agentur.

    Zpravodaj vítá konečně předložený návrh Komise, který se týká přísných opatření pro agentury, a očekává, že opatření budou stanovena před zahájením rozpočtového procesu pro rok 2007. Zpravodaj má v úmyslu zpracovat své vlastní názory na stávající agentury ve zvláštním pracovním dokumentu, který bude předložen u příležitosti výroční schůzky Rozpočtového výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu s řediteli agentur.

3.        Kvalitativní zhodnocení VYNALOŽENÝCH PROSTŘEDKŮ

    Prosincová dohoda Evropské rady jednoznačně ukázala, že boj o finanční zdroje již začal. Výpočty Rady by znamenaly snížení prostředků dostupných v období 2007–2013 o více než 15 % ve srovnáním s prostředky, které Komise považovala ve svém původním návrhu za nezbytné. V této situaci zpravodaj považuje za naprosto nutné začít sledovat kvalitu výdajů Evropské unie. Dostáváme za vynaložené peníze přiměřenou protihodnotu?

    Zpravodaj se domnívá, že začátek nového finančního výhledu nabízí vynikající příležitost pro přehodnocení: jestliže je známo, že určitý program není úspěšný, nebo již není prioritou, proč jej nezrušit? Současně s tím je zapotřebí být otevřen možnosti zavádět nové programy, aby byla EU schopná držet krok s procesem globalizace.

    Zpravodaj je toho názoru, že kvalitativní zhodnocení vynaložené prostředky by mělo vynahradit nedostatečnou výši finančních prostředků. Evropský rozpočet využívá prostředků evropských daňových poplatníků k financování činností, u kterých se očekává, že budou mít skutečný evropský přínos pro občany EU. V této souvislosti zpravodaj věří, že odpovědnost za kvalitativní aspekty a zhodnocení vynaložených nákladů přísluší rozpočtovému orgánu. Domnívá se, že vzhledem k omezeným prostředkům v rámci finančního výhledu, kde je velmi malý prostor pro zavádění nových činností, nadešel čas, kdy je vhodné začít sledovat kvalitu výdajů EU a zhodnocení vynaložených prostředků. Tato problematika bude předmětem následujícího pracovního dokumentu PD3.

    Jak již zpravodaj oznámil, když vytyčil priority rozpočtu na rok 2007, je ochoten požádat o vypracování analýzy nákladů a přínosů u některých programů, aby mohl provést politické zhodnocení výdajů EU v určitých oblastech. Cílem bude zaměřit se na účinnost těchto programů a činností financovaných z rozpočtu EU na základě vybraných kritérií:

- dosáhla příslušná politika cílů stanovených rozpočtovým orgánem?

- jaké byly její dopady ve srovnání s výší vynaložených prostředků?

- jaká část finančních prostředků byla vynaložena na správní výdaje a jaká na provozní výdaje?

- byly lidské zdroje a finanční prostředky využity účinně?

- jaký evropský přínos měl příslušný program/příslušná akce?

Analýza nákladů a přínosů a posouzení dopadu by měly být provedeny v průběhu prvního pololetí roku 2006, aby bylo možné přejít k jejich vyhodnocení předtím, než Evropský parlament zahájí první čtení návrhu rozpočtu na rok 2007, a bylo možné vydat politické rozhodnutí. Zpravodaj je přesvědčen, že nový finanční výhled nabízí příležitost vyvinout nový koncept efektivního vynakládání prostředků.

4.        ZAHÁJENÍ PŘÍPRAV NA PŘEZKOUMÁNÍ

    Evropská rada i Evropský parlament požádaly o přezkoumání příštího víceletého finančního rámce (VFR) v polovině období. V části III závěrů prosincového zasedání Evropské rady (bod 79) se uvádí:

Evropané prožívají období stále větších změn a otřesů. Zrychlující se tempo globalizace a rychlé technologické změny i nadále nabízejí nové příležitosti a představují nové hrozby. S ohledem na tyto souvislosti Evropská rada souhlasí s tím, že EU by měla provést komplexní přehodnocení finančního rámce, týkající se příjmů i výdajů, aby podpořila a urychlila modernizaci na trvalém základě.

    Parlament i Rada sdílejí názor, že finanční rámec, který stanoví střednědobé politické priority, musí být přizpůsoben rychlému vývoji ve světě, aby tak EU umožnil udržet si své politické a ekonomické postavení, splnit vnitřní (lisabonské) cíle a vnější cíle (cíle tisíciletí), zajistit úspěšnou politiku sousedských vztahů a zaujmout vůdčí pozici v rámci procesu globalizace.

    Obavy Evropského parlamentu v souvislosti s přezkoumáním úzce souvisí s trváním zmíněné přezkoumání. Tato skutečnost je jasně popsána v odstavci 33 postoje Evropského parlamentu[9], ve kterém se uvádí, že by bylo vhodné, aby doba platnosti finančního výhledu odpovídala pětiletému funkčnímu období Evropského parlamentu a Evropské komise z důvodů demokratické odpovědnosti.

    Aniž by předjímal výsledek jednání o budoucí IID nebo obsah příštího finančního výhledu, zpravodaj se domnívá, že rozpočet na rok 2007, jako první rozpočet příštího finančního období, představuje příležitost zavést nové programy v rámci možnosti přizpůsobení se novým potřebám, které mohou vyvstat v první fázi tohoto období. Tato problematika bude předmětem podrobnějšího pracovního dokumentu v pozdějším stadiu rozpočtového procesu.

    Zhodnocení všech aspektů výdajů a prostředků EU plánovaných na rok 2008 nabídne skutečnou příležitost blíže prozkoumat, jakým způsobem jsou nakládány naše peníze. Nikdy nebude větší ochota přijímat změny než nyní, kdy je nedostatek finančních prostředků. Pouze celkové přehodnocení příjmů a výdajů nám umožní „provést v systému rošádu“, abychom byli schopni odpovědět na výzvy rychle se měnícího světa, ve kterém žijeme.

ke zhodnocení vynaložených nákladů politik EU

„Cynik je člověk, který sice zná cenu všeho,

ale nezná hodnotu ničeho.“

Oscar Wilde

1.        Ve svém pracovním dokumentu č. 2[10] o politických prioritách pro rozpočet 2007 zdůraznil zpravodaj význam zhodnocení kvantitativních a kvalitativních aspektů politik EU. Ve svém návrhu zprávy k roční politické strategii Komise[11] označil kvalitativní zhodnocení vynaložených nákladů za jednu ze tří priorit rozpočtu na rok 2007:

29.          navrhuje požádat o provedení studie nákladů a přínosů v určitých oblastech rozpočtu s

využitím části prostředků přidělených parlamentním výborům, aby bylo možno

vyhodnotit legálnost (dodržování finančního nařízení, systému finančního výkaznictví) a

výkonnost (účelnost vynaložených zdrojů, účinnost projektů, správní výdaje) politik při

jejich provádění a vyvodit z tohoto vyhodnocení politické závěry;

2.        Ve svých závěrech ze 14. března 2007[12] Rada rovněž zdůraznila„nezbytnost mít v přiměřenou dobu k dispozici vysoce kvalitní výroční zprávy o činnosti a ekonomické údaje k návrhům výdajů“ […] „pokládá za důležité, aby se v roce 2007 zkvalitnilo plnění rozpočtu EU“.

Jaké cíle?

3.        Záporné výsledky referend o Ústavní smlouvě EU ve Francii a Nizozemsku upozornily na obavy občanů ve vztahu k evropským politikám a vyvolaly pochybnosti o předpokladech i relevanci evropských institucí, jež tyto politiky uskutečňují. V této souvislosti je podstatná úloha Evropského parlamentu jako voleného orgánu a jeho odpovědnost jako jednoho z rozpočtových orgánů.

4.        V době, kdy jsou prostředky Evropské unie ve srovnání s předchozími lety poměrně nižší, musí instituce zajistit, aby politiky financované z rozpočtu EU přinášely z vložených prostředků hodnotu po kvantitativní i kvalitativní stránce.

5.        Jelikož jde o první rozpočet na nové období, je nutné, aby rozpočet na rok 2007 otevřel cestu k nové kultuře „kvality vynakládání zdrojů“. Je třeba, aby EU dokázala více, byť má méně. Podle názoru zpravodaje je tento přístup nezbytné iniciovat v roce 2007 a uvést do konsolidované podoby ve víceletém finančním rámci (VFR) jako prostředek kompenzování snížených stropů a omezených marží.

6.        Jak již bylo nastíněno v pracovním dokumentu č. 1, po dosažení shody o příštím finančním rámci budou finanční prostředky vyčleněné na víceleté programy s plánovaným zahájením na rok 2007, kde příslušné legislativní návrhy doposud čekají na rozhodnutí EP a Rady, upraveny podle stropů zafixovaných pro jednotlivé okruhy .

7.        Legislativa EU reflektuje ty oblasti politického zájmu, které uznávají zásady subsidiarity a proporcionality formulované Smlouvou ES. Zpravodaj však zastává názor, že nový finanční rámec a roční rozpočet poskytuje příležitost optimalizovat kvantitativní a kvalitativní aspekty plnění rozpočtu, a to prostřednictvím analýz nákladů a přínosů řady programů.

Jaká metodika?

8.        Komise definuje své různé hodnotící funkce takto:

„úsudek o zásazích z hlediska jejich výsledných dopadů a potřeb, k jejichž uspokojování směřují“.

9.                   Podle názoru zpravodaje je třeba klást menší důraz na dimenzi úsudku a větší na měření účinku zásahu.

10.      Hodnocení, jak ho načrtla Komise, lze aplikovat na různé činnosti. Hodnocení se může týkat politiky, programu, projektu, v souladu s nomenklaturou sestavování rozpočtu podle činností (ABB). Je nutné, aby se hodnocení soustředilo na některé či všechny následující klíčové parametry hodnocení:

· Významnost: Do jaké míry odpovídají cíle veřejného zásahu (projektu, programu nebo politiky) pociťovaným potřebám a problémům, k jejichž řešení je zásah zamýšlen?

· Efektivita: Jaké efekty (dopady) byly zásahem získány a přispěly tyto efekty konkrétně k dosažení cílů zásahu?

· Účinnost (účelnost nákladů): Nakolik hospodárně byly jednotlivé vstupy transformovány na výstupy a výsledky? Byly (očekávané) efekty získány při přiměřených nákladech?

· Užitek: Odpovídají dopady dosažené zásahem potřebám, jež byly zjištěny, a problémům, jež mají být řešeny?

· Udržitelnost: Přetrvají dosažené efekty ve střednědobém a dlouhodobém výhledu?

11.                 Podle názoru zpravodaje představují ta kritéria, uvedená výše v odstavci 10, prostředky, které je třeba zacílit na definování politické dimenze hodnocení, soustředěného na hodnotu peněz i na evropskou přidanou hodnotu v rámci postoje při vyjednávání Evropského parlamentu pro příští finanční výhled (2007-2013)[13].

12.      Lze určit následující druhy hodnocení (v chronologickém pořadí):

· Hodnocení ex ante: Hodnocení, které se uskutečňuje před provedením zásahu. Jeho účelem je shromáždit informace a vykonat analýzy, jež pomohou zhodnotit, zda uvedené cíle lze splnit v rámci vymezených finančních prostředků, zda administrativní náklady jsou úměrné cílům a zda jsou používané nástroje nákladově úsporné.

· Hodnocení v polovině období: Hodnocení, které se uskutečňuje v průběhu prováděcího období zásahu. Tento druh hodnocení kriticky posuzuje první výstupy a výsledky, což umožňuje zhodnotit kvalitu sledování a provádění zásahu. Zaměřuje se především na pomoc při přípravě úprav a přeprogramování.

· Hodnocení ex post: Hodnocení, které se uskutečňuje buď při, nebo po dokončení zásahu. Usiluje o pochopení faktorů úspěchu či neúspěchu, a dále udržitelnosti výsledků a dopadů.

13.                 Podle názoru zpravodaje je pro politické zhodnocení nutno zohlednit kombinaci tří uvedených druhů hodnocení. Struktura příštího finančního rámce se podstatně změní, konkrétně v oblasti stěžejních vnitřních a vnějších politik (okruhy 1a–3a a b, 4), avšak výsledek zhodnocení běhu programu před rokem 2007 (hodnocení ex post) je užitečný pro zhodnocení přiměřenosti a náležitosti programu zahajovaného v r. 2007 (hodnocení ex ante). Je nutno zdůraznit spojitost mezi oběma druhy hodnocení.

Které oblasti?

14.                 Na setkání koordinátorů dne 15. března 2006 byla dohodnuta zásada studií zhodnocení vynaložených nákladů pro řadu politických oblastí. Tyto studie budou zpracovány buď interně, nebo externě a bude k při nich zčásti využita odborná základna tvorby rozpočtu vyhrazená pro Rozpočtový výbor. Analýza výsledků těchto činností ex post bude užitečná pro zajištění úspěchu nových programů.

· CIP (konkurenceschopnost a inovace) a dopad různých rozpočtových nástrojů na rozvoj malých a středních podniků (MAP) (Oblast 1a)

Pokračování předchozího víceletého programu pro podnik a podnikání, který byl specifickým nástrojem podpory zvláště malých a středních podniků (víceletý program pro podnik a podnikavost na období 2001–2005). Nový rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) bude znamenat významný pokrok směrem ke zjednodušování a racionalizaci nástrojů Společenství, zejména v oblastech zkvalitňování hospodářského prostředí pro MAP, inovací na hospodářské úrovni a politických analýz, rozvoje a koordinace MAP.

· Program LIFE (Oblast 2)

Nový program pro životní prostředí, který se stává jednotným finančním nástrojem zaměřeným výhradně na životní prostředí (k podpoře priorit 6. akčního programu pro životní prostředí při boji se změnami klimatu, zastavení zhoršování biologické rozmanitosti, minimalizaci záporných vlivů přírodního prostředí na zdraví lidí apod.).

· Občanství (Oblast 3b)

                      Zahrnuje širokou oblast témat, jako je ochrana zdraví a spotřebitelů, kultura,  mládež (vzdělávací programy a jejich hodnocení), odborná příprava na výkon   povolání, kultura a jazyk, dialog s občany (např. finanční podpora udělovaná družením)

· Komunikační politika Evropské unie (Oblast 3b)

Rozsah, cíle, finanční prostředky a výsledky.

· Informační politika (Oblast 3b)

Hodnocení finančních prostředků a mechanismů, které by zajistily dosažení cílů politiky, se zvláštním důrazem na nástroje, úkoly a personál „Evropských domů“ (European Houses), distribuce informací.

· Posouzení rozpočtových zdrojů a prostředků sloužících k dosažení Rozvojových cílů tisíciletí (Oblast 4).

· Reálné náklady SZBP (Oblast 4)

Hodnocení sítě středisek EU v zahraničí, kontroly EU, podpora zemí MERCOSUR ze strany ES, tématické vyhodnocení populačních a rozvojových programů probíhajících za externí spolupráce ES, strategie různých zemí ES.

· OLAF

Po více než pěti letech provozu a na počátku období mandátu nově jmenovaného ředitele úřadu je třeba, aby rozpočtový výbor vyhodnotil nákladovou efektivnost tohoto orgánu, sloužícího ochraně finančních zájmů Evropy.

15.      Odůvodnění těchto hodnocení je založeno na předpokladu, že ačkoli jsou informace o výsledcích politik EU k dispozici v mnoha formách a lze je získat z řady různých zdrojů, je těžkopádné a časově velmi náročné získat přehled o veškerých dostupných údajích, a je dokonce ještě obtížnější tyto údaje analyzovat a extrahovat nejpodstatnější zjištění, která by mohla být předmětem zájmu Parlamentu, až bude v budoucnu zaujímat stanovisko k některé konkrétní oblasti politik, zvláště z pohledu procesů tvorby rozpočtu a udělování absolutorií za jeho plnění.

16.      Pro členské státy by bylo zajímavé nalézt způsoby, jak získávat individuálně uzpůsobené informace vycházející ze sumarizace nejdůležitějších údajů o výsledcích politik EU a vyvozovat na tomto základě některé závěry.

Závěrečné úvahy

17.      Všeobecný zpravodaj dospívá k závěru, že rozpočtový výbor se poprvé snaží o prohloubení své analýzy, týkající se vyhodnocení některých aktivit EU. Nezbytnost tohoto úkolu je navíc zesílena restrikcemi finančního rámce.

18.      Zpravodaj si je vědom, že takovýto přístup k činnostem EU si žádá novou kulturu a že výsledek vytěžený z práce na tomto úkolu nemusí být dokonalý, jelikož se tak děje poprvé. Zároveň však tento nový přístup může přinést obrat v definování politické priority a účinnosti politik EU.

19.       Aby se dosáhlo co nejlepšího využití jejich obsahu a aby se daly vyvodit závěry pro rozpočtový proces 2007, měly by být analýzy nákladů a přínosů k dispozici pokud možno do konce srpna, s ohledem na opatření finančního nařízení.

o vnějších aspektech rozpočtového procesu pro rok 2007

„Nikdo není ostrov“, John Donne (1572–1631)

Úvod

1.        Tento pracovní dokument se zabývá prostředky, které má Evropské unie k dispozici v oblasti vnějších vztahů v kontextu mezinárodních výzev, před kterými stojí v globalizujícím se světě. Zpravodaj by rád položil dvě ústřední otázky:

a) do jaké míry odpovídají plánované výdaje EU na vnější vztahy výzvám, před kterými EU stojí?

b) jaké jsou důsledky pro rozpočtový proces pro rok 2007, který bude prvním rozpočtovým rokem ve víceletém finančním rámci (VFR) na období 2007–2013?

2.        Pracovní dokument se zabývá nejprve mezinárodními výzvami, které stojí před EU. Dále se věnuje finančním prostředkům dostupným v novém víceletém finančním rámci a tomu, jak budou tyto prostředky pravděpodobně využity. Na závěr klade několik otázek, které by členové mohli projednat během slyšení o vnějších aspektech rozpočtového procesu pro rok 2007, které se bude konat dne 29. května.

Jaké výzvy stojí před EU?

3.        S rychle pokračujícím procesem globalizace musí EU řešit řadu úkolů v oblasti vnějších vztahů. Lze rozlišovat mezi „tradičními“ výzvami souvisejícími s rozšiřováním EU, se zeměmi na vnějších hranicích EU a s výdaji na rozvoj, a „novými“ výzvami souvisejícími s nástupem rozvíjejících se ekonomik, jako jsou Indie a Čína, a s otázkami energetické závislosti a hrozbou globálního terorismu. Zpravodaj by také rád zdůraznil, že na akce EU v oblasti vnější politiky by se nemělo nahlížet ve vakuu. V mnoha oblastech je pro zajištění koherentních a koordinovaných vnějších politik nezbytná spolupráce s hlavními mezinárodními aktéry, zejména s USA.

„Tradiční“ výzvy

4.        Vnější politiky EU a výdaje na ně se zpravidla soustřeďovaly na hlavní úkoly související s rozšiřováním, sousedícími regiony a rozvojovou spoluprací.

5.       V posledních desetiletích byla politika vnějších vztahů EU zaměřena především na proces rozšiřování EU a podporování stability v zemích okolo vnějších hranic EU a budování vztahů s těmito zeměmi. Z tabulky 1 (níže) je patrné, že předvstupní politiky a politiky sousedství budou v příštím VFR představovat významnou část (přibližně 40 %) výdajů na vnější vztahy EU.

6.        Rozvojová spolupráce byla a nadále zůstává významnou součástí vnější politiky EU a výdajů na tuto politiku. Z tabulky 1 vyplývá, že nástroj rozvojové spolupráce bude v příštím VFR pravděpodobně představovat 30 % výdajů EU na vnější vztahy. Je však obtížné uvést pro výdaje EU na rozvojovou spolupráci jednu jedinou částku. Například přibližně 500 milionů EUR se každoročně vydává na humanitární pomoc. Mimo VFR přispívá devátý Evropský rozvojový fond (ERF) částkou 13,5 miliardy během období 5 let na partnerské země Afriky, karibské oblasti a Tichomoří (AKT). Členské státy EU rovněž poskytují značné částky na rozvojovou pomoc prostřednictvím bilaterálních kanálů.

7.        Mezi tyto „tradiční“ výzvy patří i velice důležité příspěvky EU v oblasti zahraniční politiky. Zpravodaj v žádném případě nezpochybňuje roli, který proces rozšiřování EU hrál a nadále hraje v dosahování stability, demokracie a prosperity na evropském kontinentu. Nezpochybňuje ani význam pomoci EU v oblasti rozvojové spolupráce, jejímž cílem je splnit naléhavé úkoly, jako jsou například rozvojové cíle tisíciletí.

„Nové“ výzvy

8.        S globalizací světového hospodářství však vznikají nové výzvy. Vnější politiky EU musí být průběžně aktualizovány a být přizpůsobovány měnícím se globálním trendům. Bez jasné strategie, včetně finančních prostředků k zvládnutí těchto výzev, hrozí riziko, že úloha EU bude oslabena. Tento pracovní dokument se ve stručnosti zaměří na tři takové výzvy:

i) Úloha rozvíjejících se ekonomik, jako jsou Čína a Indie

9.        Čínská ekonomika má nyní velikost srovnatelnou s ekonomikou Spojeného království nebo Francie. Konkurenční výhoda Číny v odvětví výroby spočívající v rozsáhlých zdrojích pracovních sil má významné důsledky pro globální obchodní toky a umístění výroby. V Indii se rozvíjí odvětví služeb, zejména v oblasti informačních a komunikačních technologií, a to mění způsob vedení podniků v EU a USA. Vliv těchto změn je komplexní. Spotřebitelé v EU z nich často mají prospěch, ale producenti v odvětvích s nízkou přidanou hodnotou čelí větší konkurenci.

10.      Otázka vhodné reakce EU na měnící se globální postavení Číny a Indie přesahuje záběr tohoto pracovního dokumentu. Některé reakce na úrovni politik mohou být spíše „interního“ charakteru, jako např. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci. Avšak pokud jde o vnější politiky, nad rámec současných systémů bilaterálních summitů a dialogů o různých otázkách, je zpravodaj toho názoru, že je třeba dále analyzovat poskytování odpovídajících finančních prostředků na podporu účinných partnerství s těmito zeměmi.

ii) Energetická bezpečnost

11.       Energetická bezpečnost je klíčovým tématem následujících desetiletí. Vysoká cena ropy a dostupnost ruského zemního plynu byly dvěma hlavními důvody, proč byla energetická politika ústředním tématem jarního zasedání Evropské rady. Energetická bezpečnost samozřejmě souvisí s nástupem Číny a Indie jako globálních ekonomických velmocí. Čína a Indie se stávají konkurenty EU, pokud jde o globální energetické zdroje.

12.      Ani v tomto případě není smyslem tohoto dokumentu poskytnout komplexní analýzu vhodných reakcí na úrovni vnitřních a vnějších politik. Nicméně energetická bezpečnost nepatřila mezi oblasti, na které se tradičně zaměřovaly výdaje EU. Členové Rozpočtového výboru mohou diskutovat o tom, do jaké míry odpovídá poskytování finančních prostředků výzvám, před kterými v této oblasti EU stojí.

iii) Hrozba globálního terorismu

13.      Události ze dne 11. září 2001 a následné hrůzné teroristické činy v Evropě, zejména v Madridu a v Londýně, soustředily ohnisko zájmu na otázky související se svobodou, bezpečnosti a spravedlností. Z tabulky 1 je zřejmé, že výdaje EU v této oblasti v příštím VFR značně vzrostou, přestože původní základ byl nízký. Klíčovou související otázkou je úroveň, na které jsou tyto prostředky využity nejužitečnějším způsobem. Velká část veřejných prostředků vydávaných na protiteroristickou činnost je poskytována prostřednictvím vnitrostátních ministerstev vnitra a bezpečnostních služeb. Členové mohou posoudit, do jaké míry může v této oblasti existovat přínos na evropské úrovni a do jaké míry by měla být podporována spolupráce se třetími zeměmi.

Nikdo není ostrov

14.      Tyto „nové“ výzvy neovlivňují jen EU. Ostatní průmyslově vyspělé státy se také musí vypořádat s měnícími se globálními ekonomickými vztahy, energetickou bezpečností a globálním terorismem. Zpravodaj zdůrazňuje, že účinná spolupráce se třetími zeměmi, zejména s USA, je nezbytnou součástí účinné strategie EU pro zvládnutí těchto výzev. Avšak účinná spolupráce vyžaduje zdroje. Zpravodaj konstatuje, že výdaje na „spolupráci s průmyslově vyspělými nečlenskými státy“ jsou velmi nízké. V roce 2005 bylo z rozpočtové položky 19 05 02 vynaloženo celkem přibližně 16 milionů EUR.

Jaké jsou zdroje?

Tabulka 1: Orientační výdaje na vnější politiky (v milionech EUR)

Okruh

2007

2007-2013

Předvstupní nástroje (IPA)

1 193

10 213

Sousedství a partnerství (ENPI)

1 390

10 587

Rozvojová spolupráce (DCEC)

2 000

15 103

Nástroj stability

232

2 531

SZBP

150

1 740

Fond pro záruky za úvěry

188

1 244

Rezerva na pomoc při mimořádných událostech

vyjmuto

z VFR

Ostatní

1 046

8 046

Celkem

6 633

49 463

15.      Nový víceletý finanční rámec na období 2007–2013, který by měl Evropský parlament přijmout během květnového plenárního zasedání, předpokládá, že na vnější vztahy v okruhu 4 („EU jako globální hráč“) bude k dispozici přibližně 50 miliard EUR. Hodnoty v tabulce poukazují na pokračující důraz na „tradiční“ výzvy ve výdajích EU na vnější vztahy. Samozřejmě, že výdaje na politiky související s některými z novějších výzev spadají pod jiné okruhy. Například „svoboda, bezpečnost a právo“ má svůj vlastní okruh (3A) a je na něj vyčleněno více než 6,5 miliard EUR nad rámec VFR. Dalším příkladem, v rámci energetické politiky, jsou výdaje na likvidaci jaderných zařízení v rámci „konkurenceschopnosti pro růst a zaměstnanost“. Tyto výdaje činí 1,3 miliardy EUR nad rámec VFR.

Několik otázek pro slyšení

· Domnívá se Komise, že je v kontextu jejích vztahů se třetími zeměmi a regiony třeba jasněji vymezit, co je obsahem „strategického“ partnerství? Jakou úlohu má v tomto kontextu transatlantické partnerství?

· Jaký relativní význam mají „tradiční“ a „nové“ výzvy, kterým bude EU čelit v období 2007–2013? Jaké další posuny lze předpokládat? Jak by se měly vyvíjet výdaje EU na vnější priority, například pokud jde o energetickou bezpečnost?

· Jaké kroky lze učinit v rozpočtovém procesu pro rok 2007, aby byly zohledněny tyto měnící se výzvy a priority EU stále více zaměřené na budoucnost?

o SZBP a EBOP

„Život je věcí živých a ten, kdo žije, musí být připraven na změny.“

Johann Wolfgang von Goethe (1749–1832)

Kontext

           1. .......Záležitosti SZBP/EBOP mají tu vlastnost, že spadají pod více pilířů, a to jak pod druhý pilíř, tak pod politiky Společenství (první pilíř). V oblasti vnějších vztahů zasahuje mnoho akcí do oblasti SZBP i do činností v rámci prvního pilíře, pro který je příslušné Společenství. To je jeden z hlavních faktorů, proč je tak obtížné získat koherentní přehled o akcích, jež jsou v nějaké specifické oblasti, či dokonce v konkrétní záležitosti mnohdy vzájemně provázané. Akce Společenství a akce SZBP se mohou vzájemně doplňovat, ale také se mohou překrývat.

           2. .......Dále i v rámci konkrétní oblasti SZBP/EBOP dochází k dalším komplikacím z důvodu více zdrojů financování, neboť některé části jsou financovány ze souhrnného rozpočtu a jiné ze zdrojů členských států. Také zde figuruje rozpočet Rady. Podle zpravodaje je nezbytné získat pro rozpočtový proces pro rok 2007 celkový přehled o tom, které struktury se v současné době podílejí na financování akcí SZBP/EBOP (včetně podpůrných struktur, jako jsou plánovací útvary Rady a příslušné výbory).

Současná situace

     Demokratická kontrola – nedostatečná...

3.        Evropský parlament má v oblasti SZBP/EBOP omezené politické pravomoci. Jeho úlohou je provádět dohled prostřednictvím svého práva „být informován“ a práva „být konzultován“, jež jsou uvedena v článku 21 Smlouvy o Evropské unii. Je třeba poukázat na to, že povinnost Rady konzultovat s EP o „základních rozhodnutích“ v oblasti SZBP není plněna uspokojivě a že její realizace je již několik let předmětem ostré kritiky, neboť např. výroční zprávy Rady jsou téměř výhradně popisné povahy.

4.        V tomto ohledu může zpravodaj pouze opětovně potvrdit, že Parlament odmítá „aposteriorní“ přístup Rady k těmto politickým konzultacím a důrazně trvá na naplnění práv, které Parlamentu dává Smlouva. „Předsedající konzultuje s Evropským parlamentem hlavní aspekty a základní alternativy společné zahraniční a bezpečnostní politiky a zajišťuje, aby názory Evropského parlamentu byly náležitě brány v úvahu.“ (článek 21 Smlouvy o EU)

5.        Při nedávných jednáních o nové interinstitucionální dohodě se Parlamentu podařilo získat od Rady dokument s výhledem do budoucna („a priori“ přístup), který „stanoví hlavní aspekty a základní rozhodnutí SZBP“, a hodnocení opatření, která byla přijata minulý rok. Ve stávajícím rámci spolupráce s Radou a Komisí (vytvořeném na základě ustanovení nové interinstitucionální dohody) zastává zpravodaj názor, že je třeba tento základ rozvinout, a tím posílit úlohu Parlamentu při dohledu na politické záležitosti.

6.        Dalším důležitým krokem v tomto směru bylo zahájení společných setkání v rámci politického dialogu o SZBP. Ta se nyní konají alespoň pětkrát ročně a původně byla zahájena v roce 2004 na základě konečné dohody uzavřené na dohodovacím jednání o rozpočtu v listopadu 2003. Tato setkání je rovněž třeba využít pro posílení demokratické kontroly.

7.        Evropský parlament má jakožto rozpočtový orgán ve vztahu k rozpočtu SZBP rozsáhlé pravomoci, které vykonává na základě článku 28 Smlouvy o Evropské unii.

8.        Financování SZBP ze souhrnného rozpočtu, kde mají Parlament a Rada stejná práva a pravomoci, je tudíž třeba považovat za mimořádně důležitý prostředek, který má Parlament k dispozici pro zajištění demokratické kontroly nad touto politikou. Protože jsou výdaje na SZBP klasifikovány jako „nepovinné“, je tomu dokonce tak, že úloha, kterou Parlament hraje, je významná, neboť přijímá konečnou výši prostředků pro následující rok.

9.        V novém návrhu interinstitucionální dohody nicméně EP a Rada dosáhnou celkové dohody o financování pro období 2007–2013 co se týče prostředků na SZBP. Orgány, pokud jsou smluvními stranami interinstitucionální dohody, tím budou samozřejmě vázány.

„...Evropský parlament, Rada a Komise se dohodly, že pro SZBP bude během období 2007–2013 uvolněno alespoň 1 740 milionů EUR a že částka pro opatření zapsaná do článku uvedeného ve třetí odrážce nesmí přesáhnout 20 % celkové částky rozpočtové kapitoly „SZBP“[14].

10.      Mezi strukturou financování akcí a možností vykonávat demokratickou kontrolu existuje jasná spojitost. V několika případech je tomu v současné době tak, že Evropský parlament může provádět kontrolu nad částí akce prostřednictvím finančních výkazů, které obdrží. Nad další částí téže akce mohou provádět kontrolu národní parlamenty (pokud byly vytvořeny nezbytné struktury mezi Radou, vládami a národními parlamenty). Jaký prostor to ponechává voleným zástupcům, aby mohli hodnotit tyto akce SZBP/EBOP v plném rozsahu? To je podstatná, a možná znepokojující otázka, kterou je třeba si klást.

11.        Zpravodaj zdůrazňuje, že kontrola financování, kterou provádějí zástupci evropských daňových poplatníků, musí být zaručena, a to buď na vnitrostátní úrovni, pokud k financování dochází na čistě vnitrostátním základě, anebo na evropské úrovni, pokud jsou akce SZBP financovány zčásti nebo úplně z prostředků rozpočtu EU.

     Nová interinstitucionální dohoda

12.      Nový návrh interinstitucionální dohody dále buduje a konsoliduje to, čeho již bylo dosaženo v poslední interinstitucionální dohodě, ve společném prohlášení z roku 2002 a ve výměně dopisů mezi předsedou Rozpočtového výboru a předsednictvím Rady o zahájení „společných informačních schůzek“ během rozpočtového procesu pro rok 2004 a o povýšení zastoupení Rady na úroveň velvyslance v průběhu rozpočtového procesu pro rok 2006.

13.   Ustanovení o konzultacích a politickém dialogu jsou pro Parlament zvlášť důležitá, neboť mohou vést k další politické účasti a demokratické kontrole v oblasti, o které byly až dosud jediným zdrojem informací finanční údaje. Dokonce lze říci, že tato politika byla často do velké míry vytvářena a realizována na setkáních na čistě mezivládní úrovni, aniž by podléhala kontrole ze strany jakéhokoli parlamentního orgánu, ať už na vnitrostátní nebo na evropské úrovni.

14.    Hlavními body interinstitucionální dohody jsou:

a) Dohoda o poskytnutí alespoň 1 740 milionů EUR na období 2007–2013 (tj. v průměru přibližně 250 milionů EUR ročně).

b) Jako součást ročního rozpočtového procesu zůstává zachován zvláštní postup pro výdaje spojené se SZBP. EP a Rada budou usilovat o dohodu o roční částce pro výdaje spojené se SZBP a o jejím rozdělení do kapitol rozpočtu uvedených v interinstitucionální dohodě. Částka výdajů bude pokrývat „skutečné předvídatelné potřeby“.

c) Částka nepřesahující 20 % této částky může být v rozpočtu vyčleněna na (nepředvídatelná) mimořádná opatření.

d) Předsednictví Rady předloží do 15. června výroční zprávu s výhledem do budoucna, která bude zahrnovat finanční dopady a hodnocení zahájených opatření.

e) V nové interinstitucionální dohodě se formalizují společná konzultační setkání. K novým prvkům patří, že Rada je zastupována na úrovni velvyslance a že se bude konat alespoň pět setkání ročně.

f) Zachování ustanovení o čtvrtletních zprávách a předávání finančních výkazů do 5 dnů od rozhodnutí Rady o akci SZBP.

   Zachování rozpočtové struktury (viz přílohu 1).

Financování SZBP

15.        Patrně nejvýznamnějším trendem je zvýšení počtu operací řízení krizí, a to jak s civilními, tak s vojenskými složkami. To znamená, že je více než kdy jindy důležité zvýšit v tomto ohledu zřetelnost financování.

Současná situace

16.      Civilní mise jsou financovány z rozpočtu SZBP, zatímco mise s vojenským či obranným zapojením jsou financovány podle zásady „náklady jsou hrazeny tam, kde vzniknou“, tj. členskými státy. Některé náklady definované jako „společné náklady“ lze řídit v rámci tzv. mechanismu Athena.

17.        Rada se domnívá, že je třeba zvýšit pružnost civilních složek (financovaných z rozpočtu) a umožnit rychlejší postupy, a to i včetně možnosti efektivnějšího financování zahajovacích misí a misí pro zjišťování informací.

18.      Pokud jde o názor Parlamentu, tak již bylo často upozorňováno na to, že množství jednotlivých způsobů financování je spletité a jen stěží umožňuje posouzení koherence a efektivity. Stručně řečeno, politické a rozpočtové analýzy jsou pak obtížné. Pružnost postupů je rovněž nutné posuzovat s ohledem na otevřenost a odpovědnost.

19.        Zpráva Parlamentu o hlavních aspektech a základních směrech SZBP (Brokova zpráva) žádá, aby byly „společné náklady“ spojené s budoucími vojenskými operacemi v rámci EBOP financovány z rozpočtu EU, a tím se zrušil stávající postup hrazení těchto nákladů z rozpočtů jednotlivých členských států nebo z fondů pro zahájení těchto operací.

     Představuje nová interinstitucionální dohoda zlepšení?

20.      Nová interinstitucionální dohoda neobsahuje žádná ustanovení, která by uvedený problém vyřešila s okamžitou platností. Avšak platná ustanovení by díky pokračujícím snahám Parlamentu za poslední tři až čtyři roky měla umožnit novou fázi posilování důvěry mezi příslušnými orgány a další pokrok.

21.      Podle znění společného prohlášení ze dne 25. listopadu 2002 by Rada měla poskytovat „v rámci řádného politického dialogu včasné varování o akcích SZBP, které by mohly mít důležité finanční důsledky“. Zpravodaj konstatuje, že Rada v posledních letech toto ustanovení plně nedodržuje, a zdůrazňuje, že tuto situaci je třeba zlepšit. K tomu je přirozeně třeba využít konzultačních setkání, která se budou konat pětkrát ročně.

22.       Je třeba poukázat na to, že znění interinstitucionální dohody, co se týče povinnosti Rady předkládat Evropskému parlamentu finanční výkazy, by se ve skutečnosti mohlo uplatňovat na všechna rozhodnutí týkající se výdajů v oblasti SZBP, tj. nejen výdajů hrazených z rozpočtu EU. Oba orgány si tuto záležitost vykládaly rozdílně a Rada tvrdila (v roce 2002), že zmíněná povinnost platí jen tehdy, jedná-li se o výdaje z rozpočtu EU. Avšak v textu se píše: „...kdykoli Rada přijme rozhodnutí v oblasti SZBP, které s sebou nese výdaje, předá neprodleně a v každém případě do pěti pracovních dnů...“. Z toho zcela jistě plyne, že je třeba předkládat také rozhodnutí/výdaje spadající do působnosti členských států, a tak vytvářet úplnější obraz.

23.      Rovněž co se financí týče, postupně stále přibývá vazeb na největší finanční intervence Unie, tj. její programy pomoci a další nástroje Společenství v oblasti vnějších vztahů. Vždy ovšem není jasně patrné, zda má být nějaká akce financována v rámci nástroje prvního pilíře, nebo v rámci pilíře druhého (např. odstranění min, civilní pomoc při mimořádných událostech, lidská práva, budování institucí, sledování průběhu voleb, konsolidace demokracie a právního státu). V oblasti, kterou lze jak z hlediska operačního, tak rozpočtového označit jako „šedou zónu“, propojení mezi SZBP a „tradičními“ vnějšími akcemi jasně opravňuje žádosti o větší konzistentnost politik a akcí připravovaných v rámci prvního a druhého pilíře.

24.      Bude také zajímavé prozkoumat, jak bude v tomto ohledu navrhovaný soubor nových nástrojů pro vnější akce fungovat ve vztahu ke kapitole SZBP. Jde rovněž o otázku řádného rozpočtového řízení a zajištění efektivního využití finančních prostředků. Již v roce 2001 totiž Evropský účetní dvůr jasně kritizoval skutečnost, že podobné akce SZBP byly financovány z různých rozpočtových položek a pododdílů, a doporučil průhlednější řízení financování akcí SZBP.

25.      Zpravodaj pevně doufá, že nový víceletý finanční rámec (VFR) může v tomto ohledu sloužit jako „nový začátek“, a zdůrazňuje, že tato záležitost bude klíčovým prvkem, který bude zohledňován v příštích několika letech a při přezkumu VFR v letech 2008–2009.

Případ zvláštních zástupců EU

26.     Na počátku roku 2006 rozhodla Rada prodloužit do 28. února 2007 mandát osmi zvláštních zástupců EU (pro Bosnu a Hercegovinu, oblast střední Asie, mírový proces na Středním východě, Moldavsko, Jižní Kavkaz, oblast Velkých jezer, Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie a Afghánistán).

27.   V souladu se současnou interinstitucionální dohodou ze dne 6. května 1999 obdržel Evropský parlament kopii finančního výkazu pro společné akce Rady, kterými se tyto mandáty prodlužují. Na posledním setkání s Radou dospěli poslanci Parlamentu k jasnému závěru, že tyto dokumenty neobsahují žádné hodnocení činností, které tito zvláštní zástupci EU vykonávají.

28.   Je třeba dále diskutovat o kritériích pro jmenování zvláštních zástupců EU, o vymezení jejich úkolů, délce jejich mandátů a komplementaritě a koordinaci s delegacemi Komise a činnostmi/nástroji v rámci prvního pilíře. Během rozpočtového procesu pro rok 2006 žádal Výbor pro zahraniční věci, aby Rada formulovala jasné pokyny pro zřizování pozic zvláštních zástupců EU. Tyto pokyny by poskytovaly kritéria pro hodnocení přínosu zvláštních zástupců. Jak se ve skutečnosti definuje potřeba a úspěch takového mandátu?

     29.    Na zmíněném společném setkání předsednictví Rady uvedlo, že:

a) zvláštní zástupci EU jsou výrazem politických priorit EU a významným nástrojem SZBP k zajištění politické konzistentnosti vzhledem ke konkrétní zeměpisné oblasti;

b) zajišťují politické vedení misí SZBP/EBOP;

c) (neexistují-li takové mise SZBP/EBOP) zviditelňují Unii a podporují koordinovaný přístup k regionům (např. ve střední Asii).

30.      Na konkrétní otázku, kterou položili poslanci EP, proč nemohou tutéž činnost vykonávat delegace Komise, předsednictví uvedlo, že:

a) mají-li na starost celý region, často se po zvláštních zástupcích EU žádá, aby hodně cestovali (což by bylo stěží slučitelné s povinnostmi velvyslanců EU, kteří jsou pověřeni pomocí Společenství a spoluprací ve vztahu k dané zemi);

b) jsou-li pověřeni misí SZBP/EBOP, nelze je nahradit zástupcem Komise, neboť tyto mise mají jinou strukturu vedení (zvláštní zástupci EU jsou odpovědní Politickému a bezpečnostnímu výboru a panu Solanovi, nikoli Komisi).

31.      Tato vyjádření Rady nezmenšují potřebu disponovat objektivními prostředky pro hodnocení oprávněnosti zřizování postů zvláštních zástupců EU a pro důkladnější/objektivnější hodnocení jejich práce a požadovaných finančních prostředků z rozpočtu.

32.      Pokud jde o náklady na zvláštní zástupce EU, v roce 2004 bylo pět z nich financováno z rozpočtu EU, a to ve výši 3,1 milionu EUR. V roce 2006 je pro osm z nich k dispozici částka 7,5 milionu EUR. Průměrné náklady financované z rozpočtu EU tedy vzrostly z 0,6 milionu EUR ročně na jednoho zástupce na 0,9 milionu, což představuje růst nákladů o 50 %. Je možné toto zvýšení plně zdůvodnit přesunem financování některých nákladů ze zdrojů členských států na financování z rozpočtu EU? Kterých?

33.      PNR na rok 2007 opět navrhuje zdvojnásobení prostředků na zvláštní zástupce EU. Navrhované číslo je 14 milionů EUR, tj. růst o 448 % v průběhu dvou let.

Několik otázek pro slyšení

· Operace SZBP/EBOP se vyvíjejí velmi rychlým tempem a vzhledem k plánovanému více než zdvojnásobení finančních prostředků (průměrná úroveň pro období 2007–2013 činí zhruba 250 milionů ročně) se zvýší jejich politický význam a viditelnost. Je pravděpodobné, že Rada bude se zvýšeným úsilím hledat a potřebovat podporu Parlamentu, a to nejen pro ten či onen milion, ale také na politické úrovni?

· Existuje trend uskutečňovat více a více smíšených misí, tj. kombinovaných civilních a vojenských operací. Není nezbytné dále rozvíjet naše struktury demokratické kontroly takových opatření a jejich financování? Měly by tyto struktury zahrnovat i financování z rozpočtů členských států?

· Jak lze nejlépe využít rámec konzultací/informací mezi Parlamentem a Radou (vybudovaný kolem ustanovení nové interinstitucionální dohody) na podporu „nového začátku“ budování důvěry mezi orgány o otázkách SZBP?

· A podobně, jak lze dále rozvíjet demokratickou kontrolu na úrovni politik? Jak lze dosáhnout tohoto cíle ve stávajícím rámci? Mohly by Rada a Komise nakonec dospět k závěru, že se bude předkládat skutečné „posouzení potřeb“ navrhovaných akcí?

· Bylo upozorněno na naléhavou potřebu nového a strukturovanějšího přístupu ke zvláštním zástupcům EU. Navrhované zvýšení rozpočtu bylo v posledních dvou letech dramatické. Co lze učinit, aby Parlament získal v této oblasti lepší příležitosti k objektivnímu hodnocení důvodů a jmenování?

Jak lze dosáhnout soustředěného úsilí na zajištění koordinovaného a konzistentního rozvoje nástrojů Společenství a nástrojů, které jsou k dispozici v rámci SZBP/EBOP, a tím podpořit jejich vzájemnou konzistentnost a zajistit koherenci celkových strategií pro vnější akce?

o otázkách rozvoje

„Chudoba plodí převraty a zločiny“

Aristotelés (384 –322 př.n.l.)

1.        Tento pracovní dokument stanoví cíle rozvojové pomoci ES a vymezuje finanční prostředky, které jsou za tímto účelem k dispozici, a to zejména v souvislosti s novým víceletým finančním rámcem, který má být přijat na květnovém plenárním zasedání Evropského parlamentu. Pracovní dokument pojednává o tom, jakým způsobem byly obvykle přidělovány finanční prostředky na rozvojovou pomoc ES a rozebírá některá témata v této oblasti, která vyžadují další rozbor. Tato témata mohou být projednána během slyšení o vnějších aspektech rozpočtového procesu pro rok 2007, které se bude konat dne 29. května.

Kontext

Jaké jsou cíle mnohostranné rozvojové pomoci?

2.        Rozvojové cíle tisíciletí (MDG), na kterých se dohodli členové OSN v Deklaraci tisíciletí OSN z roku 2000, představují souhrnný soubor cílů politiky v oblasti mnohostranné rozvojové pomoci. Mezi rozvojové cíle tisíciletí patří:

a)  Cíl 1: odstranit extrémní chudobu a hlad

b)  Cíl 2: dosáhnout základní vzdělání pro všechny

c)  Cíl 3: prosazovat rovnost pohlaví a posílit postavení žen

d)  Cíl 4: snížit dětskou úmrtnost

e)  Cíl 5: zlepšit zdraví matek

f)  Cíl 6: bojovat proti HIV/AIDS, malárii a jiným nemocem

g)  Cíl 7: zajistit udržitelnost životního prostředí

h)  Cíl 8: vytvořit globální partnerství pro rozvoj

Jaké jsou cíle rozvojové pomoci ES?

3.        Článek 177 Smlouvy o Evropském společenství (ES) stanoví tři cíle politiky v oblasti rozvojové spolupráce ES:

· trvalý hospodářský a sociální rozvoj rozvojových zemí, a především těch nejvíce znevýhodněných z nich;

· hladké a postupné zapojení rozvojových zemí do světového hospodářství;

· boj proti chudobě v rozvojových zemích;

EU rovněž podepsala při četných příležitostech výše uvedené rozvojové cíle tisíciletí.

Jaké finanční prostředky jsou na rozvojovou pomoc ES k dispozici?

4.        EU jako celek – Společenství a členské státy – poskytuje více než polovinu z celkové celosvětové oficiální rozvojové pomoci: v roce 2004 činila částka jeho přispěvku více než 34,5 miliardy EUR, což představuje 0,36 % HNP. Jednu pětinu současného rozpočtu EU určeného na pomoc – v roce 2004 se jednalo o částku 6,9 miliardy EUR – spravuje jménem Společenství Evropská komise. Pomoc zahrnuje i Evropský rozvojový fond (ERF), který není součástí rozpočtu Společenství. Devátý ERF poskytuje partnerským zemím Afriky a karibské a tichomořské oblasti částku ve výši 13,5 miliardy EUR. Pokud jde o zeměpisný rozsah, programy na rozvojovou pomoc Společenství pokrývají celý svět, od nejbližších sousedů EU až po rozvojové země ve všech regionech na světě.

Jakým způsobem jsou přidělovány výdaje ES na rozvojovou pomoc ze zeměpisného hlediska?

5.        Není jednoduché určit přesnou výši prostředků na rozvojovou pomoc každému regionu, přibližné rozdělení prostředků je však uvedeno ve výroční zprávě Komise za rok 2005 o „rozvojové politice Evropského společenství a o provádění vnější pomoci v roce 2004“. Tato zpráva uvádí, že na základě výdajů z rozpočtu bylo rozdělení v roce 2004 následující:

Region

Výdaje (v milionech EUR)

Podíl na platbách

AKT

2 464

40 %

Středomoří

1 125

18 %

„tematické“ výdaje

797

13 %

Asie

526

8 %

Balkán

510

8 %

Novénezávislé státy

359

6 %

Latinská Amerika

314

5 %

Jihoafrická republika

116

2 %

Celkem

6 211

100 %

6.        V posledních letech měly platby pro jednotlivé programy tendenci se přibližovat závazkům, a to v důsledku plánu „dekoncentrace“ způsobu, jakým je rozvojová pomoc ES rozdělována a na základě kterého je kladen větší důraz na delegace ES v třetích zemích. Platby, které jsou blíže stropům závazků samozřejmě ponechávají méně možností pro přerozdělování prostředků mezi regiony a programy.

7.        Třetí položku v tabulce tvoří výdaje na „tematické“ výdaje. Nevztahují se na žádný zeměpisný region, ale na rozvojovou pomoc určenou na tematické programy, které se zaměřují na průřezové problémy, jako jsou např. lidská práva, zachování přírodních zdrojů a řádná správa věcí veřejných.

Podpora obchodu – závazek 1 miliardy EUR

8.        V rámci summitu skupiny G8 v roce 2005 se předseda Evropské komise Barroso zavázal, že Komise do roku 2010 poskytne z rozvojové pomoci ES částku 1 miliardu EUR na pomoc pro rozvoj obchodu. V této souvislosti lze tvrdit, že aby bylo možné tento závazek přesně vykazovat, je třeba vytvořit tematickou rozpočtovou položku určenou na pomoc pro rozvoj  obchodu. Pokud tato tematická rozpočtová položka nebude vytvořena, celková částka určená na roční pomoc EU pro rozvoj obchodu bude vytvořena prostřednictvím nahromaděných prostředků z výdajů na pomoc pro rozvoj obchodu v národních programech každé země.

9.  Ze závazku poskytnout podporu obchodu vyplývají dvě zajímavá témata. Zaprvé ebata o nutnosti vytvoření tematické rozpočtové položky s cílem přesně vykazovat výdaje na pomoc pro rozvoj  obchodu nutí k volbě mezi průhledností politických závazků a rozšířením tematických rozpočtových položek na různé horizontální cíle rozvojové politiky. Zadruhé vyplouvá na povrh otázka koherence výdajů Společenství a výdajů dalších dvoustranných či mnohostranných dárců. V tomto ohledu má velký význam důraz Světové banky na strategické programy pro snižování chudoby, na kterých se dohodla na národní úrovni s partnerskými rozvojovými zeměmi.

Další kroky

Jak ovlivní víceletý finanční rámec výdaje ES na rozvoj?

10.      Díky novému uspořádání okruhů v novém finančním výhledu je obtížné přímo porovnávat budoucí výdaje na rozvojovou pomoc ve víceletém finančním rámci na období 2007–2013 a výdaje ve finančním výhledu na období 2000–2006. Celkovým vodítkem je skutečnost, že na období 2007–2013 se v okruhu 4 „EU jako globální hráč“ počítá s částkou 50 miliard EUR. Je třeba si však uvědomit, že ERF a rezerva pro mimořádné události nejsou do víceletého finančního rámce na období 2007–2013 zahrnuty. Vedle toho poskytuje nástroj evropského partnerství a sousedství, na který je ve víceletém finančním rámci vyčleněno 10 miliard EUR, pomoc chudým zemím, které jsou na vnějších hranicích EU nebo v jejich blízkosti.

Budoucnost nástrojů pro financování rozvojové a hospodářské spolupráce ES

11.      V současné době probíhají jednání mezi Parlamentem, Radou a Komisí o nových nástrojích vnější pomoci pro předvstupní opatření, evropské sousedství a partnerství a rozvojovou a hospodářskou spolupráci. Jedním z klíčových bodů je právní základ rozvojové a hospodářské spolupráce. Záměrem Parlamentu je změnit tento program tak, aby pokrýval všechny rozvojové země (podle definice Výboru pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD/DAC zahrnují „rozvojové země“ Čínu, Indii, Brazílii), na které se nevztahují nástroje sousedství ani předvstupní pomoci. Klíčovou otázkou je, zda právní základ bude pokrývat pouze rozvojovou spolupráci (článek 179 Smlouvy), nebo rovněž hospodářskou, finanční a technickou spolupráci (článek 181 Smlouvy). Dvojí právní základ by poskytoval Komisi volné pole působnosti při přidělování prostředků na pomoc v oblasti hospodářské, finanční a technické spolupráce, např. s Čínou, ale zároveň by se snížily prostředky určené na rozvojovou pomoc.

Klíčová témata

12.      Jak je uvedeno v předchozí části tohoto pracovního dokumentu, Evropská komise věnovala v posledních letech značné úsilí „dekoncentrace“ úrovně, na které se uplatňuje rozvojová pomoc. Tím se zvýšila úloha delegací ES v třetích zemích. Vyšší výdaje na rozvojovou pomoc v protikladu se závazky samozřejmě rovněž snižuje možnost přesunů mezi rozpočtovými položkami pro jednotlivé regiony/projekty v závislosti na měnících se požadavcích.

13.      Koherentnost má zajistit, že úsilí jednotlivých zúčastněných stran se budou vzájemně doplňovat a podporovat. Cílem je tedy omezit překrývající se činnosti a vzájemně neslučitelné cíle. Koherentnost mezi zúčastněnými stranami lze podrobit analýze na různých úrovních a uvnitř jednotlivých politik a politických subjektů.

Několik otázek pro slyšení

· Jak účinné byly výdaje na rozvojovou pomoc v průběhu finančního výhledu na období 2000–2006? Co je třeba zdokonalit a zahrnout do programů rozvojové pomoci v budoucnosti?

· Jak úspěšná a efektivní byla dekoncentrace výdajů na rozvojovou pomoc?

· Jaké další kroky je třeba učinit k zajištění koherentnosti rozvojové pomoci ES a pomoci poskytované dárci na národní úrovni (zejména členské státy EU) a na nadnárodní úrovni (zejména OSN)? Jaké jsou možnosti výměny osvědčených postupů mezi dárci a způsoby účinné spolupráce, například mezi EU a USA?

· Jaké další kroky lze učinit pro zajištění toho, aby se veřejná a soukromá pomoc (nevládní organizace, dárci) uskutečňovala komplexně, např. v oblasti politiky vzdělávání?

· Co je možné učinit pro to, aby se zjednodušil způsob, jakým politici a úředníci v rozvojových zemích, které jsou příjemci pomoci, komunikují s politiky a úředníky dárcovských vlád a organizací? Jinými slovy, jak lze zdokonalit řízení celého systému?

· Jak lze zajistit koherentnost mezi rozvojovými politikami a politikami v jiných oblastech, jakou je například obchodní politika nebo v oblasti životního prostředí?

o propagaci demokracie a lidských práv

Energie a vytrvalost všechno překonají“

Benjamin Franklin (1706–1790)

Úvod

1.        Od konce 80. let, kdy v nejrůznějších částech světa nastaly demokratické změny, došlo k rychlému a významnému rozšíření asistenčních programů pro podporu a rozvoj lidských práv a demokracie financovaných Evropskou unií a jinými důležitými dárci. Tato oblast byla také zahrnuta jako zvláštní cíl do smluv EU. Tyto programy obecně sledují dva cíle:

a) propagaci lidských práv a demokracie jako takových, což je politický nástroj, který umožní zlepšit životy občanů a poskytnout jim větší svobodu, politické zastoupení a vládní zodpovědnost,

b) podporu myšlenky, že propagace lidských práv a demokracie je základní součástí procesu uskutečňování udržitelného sociálního a hospodářského rozvoje.

2.        Většina nařízení Rady přijatá v oblasti vnější pomoci zahrnovala cíle spojené s lidskými právy a demokracií; v roce 1994 byla na žádost Evropského parlamentu zahájena „Evropská iniciativa pro demokracii a lidská práva“ (EIDHR), která shromáždila prostředky výslovně určené na propagaci lidských práv a demokracie (zejména ze zeměpisných nástrojů: Phare, Tacis, ALA, MEDA).

3.        Za účelem vytvoření potřebného právního základu pro vnější činnost a provádění rozpočtových prostředků přijala v roce 1999 Rada 2 nařízení (975/1999 pro rozvojové země, 976/1999 pro třetí země). Tato nařízení, jejichž platnost vypršela na konci roku 2004, byla prodloužena až do konce roku 2006, přičemž nařízení týkající se rozvojových zemí bylo tentokrát prodlouženo postupem spolurozhodování.

4.        V minulosti (od roku 1980) pověřila Komise externí nadaci – Evropskou nadaci pro lidská práva (EHRF) – , aby poskytovala technickou pomoc v řízení několika rozpočtových položek týkajících se lidských práv. Když v roce 1992 vytvořil Parlament demokratický program Phare, k němuž se později přidal demokratický program Tacis, vznikl „Poradní výbor“ složený se zástupců Komise, Parlamentu, Rady Evropy a zemí G24 (mezivládní skupiny rozvojových a třetích zemí).

5.        Po zavedení nařízeních z roku 1999, která založila správní výbor členských států (komitologie), Komise Poradní výbor zrušila. Evropská nadace pro lidská práva byla od dubna 1999 do května 2001 nadále využívána k poskytování technické asistence „společné pomoci“ (z níž se později stal Europe Aid) v řízení všech rozpočtových položek týkajících se lidských práv zahrnutých v kapitole B7-7 (přibližně 100 milionů ročně). Poté byla správa „internalizována“ v rámci Europe Aid a Komise ukončila spolupráci s EHRF.

Dnešní program

6.        Činnosti zaměřené na demokracii a lidská práva financované z rozpočtu EU jsou nadále uplatňovány různými způsoby. Na jedné straně má Evropská iniciativa pro demokracii a lidská práva (EIDHR) zvláštní rozpočtovou kapitolu (19 04, ex B7-70) a v roce 2006 má k dispozici 123 milionů eur.

7.        Na druhé straně jsou různé činnosti týkající se demokracie a lidských práv uskutečňovány v rámci programů geografické spolupráce. Tyto programy neposkytují Parlamentu stejný stupeň viditelnosti a náhledu, alespoň pokud jde o rozpočet.

8.        EIDHR je v zásadě program podporující činnosti občanské společnosti, které nemusí být oficiálně schváleny orgány třetích zemí (ačkoli občas je tento souhlas vyžadován). Tyto geografické programy jsou prováděny v rámci programového rámce dohodnutého s dotyčnou zemí, přičemž se často jedná o financování institucí této země v oblastech, jako je „řádná správa věcí veřejných“, posilování justičních systémů, policejních systémů atd.

9.        Často se hovoří o nedostatku koordinace mezi těmito dvěma programy stejně tak jako o nedostatečné koordinaci s členskými státy EU a dalšími dárci a mezinárodními organizacemi.

10.      Co se týče EIDHR, proběhla na základě přijetí právních základů v roce 1999[15] rozpočtová konsolidace v souvislosti s rozpočtovými položkami a nomenklaturou. Od té doby je rozpočtový trend pro EIDHR poměrně stabilní a program byl v rozpočtovém procesu dán na přední místo a byl zviditelněn. Následuje přehled odsouhlasených rozpočtových položek pro kapitolu 19 04 (případné další změny nejsou zahrnuty). Je třeba poznamenat, že částku předběžného návrhu rozpočtu na rok 2007 nelze přímo srovnávat s minulými roky, jelikož se mění rozpočtová nomenklatura.

(milionů eur)

PNR 2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

130,7

122,7

120,4

125,6

106,0

104,0

102,0

94,8

Jsou zahrnuty také některé nové činnosti kromě činností EIDHR z minulých let?

V roce 2006 přešlo více než 105 milionů do hlavní položky 19 04 03: Rozvoj a konsolidace demokracie a právního státu – Respekt pro lidská práva a základní svobody[16]

11.      Je možné zaznamenat, že částka mírně převyšující 100 milionů ve skutečnosti odpovídala orientačním finančním obálkám zahrnutým ve dvou zmíněných nařízeních Rady. O tomto „skoku“ ve financování v roce 2004 rozhodl Parlament (proti návrhům Komise a Rady) a bylo možné ho uskutečnit, neboť tento program neprošel plně postupem spolurozhodování.

12.      Hlavní rozpočtová položka EIDHR (19 04 03) je uplatňována na základě výzev k předkládání návrhů a točí se kolem čtyř hlavních „kampaní“. Byla vybrána také řada zemí dostávajících pomoc, není však jasné, podle jakého kritéria.

13.      Méně je známo, že EIDHR přímo financuje také mezinárodní organizace. To se často setkává s kritikou ze strany nevládních organizací, které namítají, proč by měl nástroj jako EIDHR poskytovat základní financování Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva v Ženevě (OSN) nebo „cílených projektů“ k podpoře projektů OSN.

14.      Je třeba zdůraznit, že pro období 2007–2013 Parlament trval na předložení zvláštního legislativního návrhu nástroje pro demokracii a lidská práva. Ten bude muset být financován podle globální dohody pro nadpis 4 nového víceletého finančního rámce, jak byl schválen rozpočtovým orgánem.

15.      Předběžný návrh rozpočtu Komise na rok 2007 předkládá činnosti zaměřené na lidská práva odděleně (kapitola 19 04) jako rozpočtovou nomenklaturu, avšak jako součást čtyř hlavních nástrojů v legislativním smyslu (v souladu s původním návrhem Komise na nové vnější nástroje). Celková úroveň položek je 130,7 milionů eur.

Silné s slabé stránky EIDHR

16.      Cílem zpravodaje není obsáhnout veškerou problematiku, přeje si ovšem poukázat na některé z tradičních bodů, které byly ve vztahu k EIDHR opakovaně zmíněny.

Kladné stránky

17.      Obecně panuje přesvědčení, že silnou stránkou programu je jeho (potenciální) schopnost podporovat činnosti, kterým se ne vždy dostane souhlasu „místních“ vlád. Není zapotřebí dodávat, že se často jedná o země, ve kterých může být samotná existence činnosti zaměřené na demokracii a lidská práva zakázána nebo silně omezována. Zdá se ovšem, že se tento pozitivní bod v praxi příliš často nevyskytuje.

18.      Předchozí rozdělení rozpočtových položek a žádost EP o zvláštní nařízení by tuto oblast, kterou Parlament tradičně považuje za politickou prioritu, lépe zviditelnily.

19.      Existuje potenciál dosáhnout lepšího poměru kvality a ceny a relevantnějších projektů, pokud by byla využita příležitost zúročit „decentralizovaný“ postup Komise. Projekty by takto měly být stále častěji identifikovány a odsouhlaseny na úrovni delegací ES (spíše než centrálně v Bruselu). Zlepšila by se místní koordinace mezi dárci a snížila také administrativní zátěž.

Záporné stránky

20.      Co se týče strategie, vyskytly se otázky ohledně dlouhodobého dopadu financování (dlouhodobé udržitelnosti), jelikož jsou financovány především jednotlivé projekty na krátké období. Rozličná hodnocení uvedla, že je obtížné rozpoznat jakoukoli důslednou strategii a že financování bylo rozděleno příliš slabě na to, aby skutečný dopad mohl být hmatatelný.

21.      Program byl poznamenán vážnými problémy v souvislosti s administrativními postupy, zejména co se týká nabídkových řízení a zpoždění. Ve snaze vyřešit situaci, kdy se rozpočtové prostředky mohou zpozdit až téměř o dva roky (např. položky schválené pro rok 2003 by v nejlepším případě začaly být uplatňovány ke konci roku 2004), přijala Komise (neobvyklé) rozhodnutí „sloučit“ výzvy k předkládání návrhů za rok 2005 a rok 2006 do hlavní rozpočtové položky s cílem „začít znovu“ v roce 2007. To patrně souviselo s obrovským zpožděním výzvy v roce 2005. Do jisté míry se zdá, že řada následných vnitřních reorganizací Komise se dosud kladně neprojevila.

22.      Zdá se, že v této oblasti práce Komise na souhrnném rozpočtu pokulhává pokud jde o modernější způsoby hodnocení činností (za pomoci ukazatelů k měření výkonu a kvality). Objevují se otázky, jak byly získané zkušenosti zúročeny, aby došlo ke zlepšení programu z hlediska kvality.

Možná spojitost s revizí finančního nařízení

23.      Zpravodaje by zajímalo, zda by reforma finančního nařízení mohla být příležitostí k vyřešení některých administrativních problémů a zpoždění, s nimiž se setkala EIDHR.

24.      Dne 15. března 2006 přijal EP různé pozměňovací návrhy, které by se mohly týkat éto problematiky. Obecně je zdůrazňována zásada vyváženosti administrativní činnosti (požadované kontroly by měly odpovídat příslušným částkám a rizikům). Řada specifických pozměňovacích návrhů se také týká obecné části o poskytování dotací.

25.      GŘ Komise pro rozpočet v současné době pracuje na pozměněném návrhu, přičemž zřejmě částečně či úplně zohledňuje pozměňovací návrhy Parlamentu.

26.      Bylo by zajímavé znát postoj Komise k pravidlům pro citlivá rozhodnutí o financování v této oblasti, které by se týkalo organizací, jež jsou zakázány nebo vystaveny vážnému nebezpečí ze strany příslušných vlád. Byla by Komise připravena jednat za těchto obtížných okolností?

Budoucnost

27.      Zpravodaj zdůrazňuje, že rozhodnutí o budoucích rysech nového nástroje v této oblasti, který by měl být schopen reagovat na rostoucí výzvy vnější politiky na nové finanční období 2007–2013, bude spadat do legislativní odpovědnosti dotyčných výborů.

28.      Je zřejmé, že některé z těchto priorit jsou úzce spojeny s ostatními vnějšími nástroji. Vynořují se otázky, jak zlepšit postupy a zvýšit pružnost, aby došlo ke zdokonalení účinného provádění programů; jak může EP zajistit, aby jeho legislativní pravomoci nebyly narušeny, a jakým způsobem by mohl hrát strategickou úlohu při určování priorit a přidělování financí.

29.      Současně se hovořilo o návrzích, zda by bylo vhodné/žádoucí vytvořit „Evropskou nadaci“, která by se případně inspirovala organizací USA „National Endowment for Democracy“. Taková organizace by pravděpodobně působila nezávisle na právním nástroji (nařízení), který je třeba přijmout. Vzniká tedy otázka, jak by taková nadace fungovala a jak by byla financována.

30.      Ačkoli si zpravodaj nepřeje předčasně komentovat podstatu této problematiky, pokládá za důležité zdůraznit některé rozpočtové otázky:

- Bylo by financování poskytováno ze souhrnného rozpočtu EU?

- Vyplývalo by z nového nařízení?

- Pokud ano, mohlo by být financování stanoveno tímto způsobem na základě pravidel finančního nařízení?

- Jaké by byly důsledky v souvislosti s odpovědností Komise uplatňovat rozpočet, která vyplývá ze smlouvy?

- Jaké jsou důsledky v souvislosti s postupem udělování absolutoria pro rozpočet EU?

- Jak by mohlo být zajištěno, aby úloha rozpočtové kontroly Parlamentu nebyla kompromitována?

- Vztahovala by se na „nadaci“ obecná pravidla pro agentury? Jednala by nadace jako „prováděcí subjekt“ rozpočtových prostředků EU?

31.      Hovořilo se také o vytvoření jiného typu „nadace“ v oblasti lidských práv. Zde by měly být lépe využity zkušenosti europoslanců pro mise volebních pozorovatelů, delegace, parlamentní shromáždění atd. Je zapotřebí zjistit, jak se tato iniciativa rozvine a jak by byly zohledněny dopady na rozpočet.

Některé otázky pro slyšení

Jaká konkrétní opatření by měla být zavedena, aby se významně zlepšilo provádění činností zaměřených na lidská práva v kontextu stávajících finančních prostředků, zejména pokud jde o koordinaci mezi činnostmi a dárci?

Je pravda, že EIDHR nespočívá ve skutečnosti na žádné překlenovací strategii, ale spíše financuje širokou řadu jednotlivých projektů, čímž skromné rozpočtové prostředky rozděluje příliš slabě?

Jak může být potřeba finanční odpovědnosti skloubena s jasnou potřebou méně byrokratických postupů v této oblasti, přičemž se občas jedná o financování demokratických organizací / organizací občanské společnosti, které nejsou uznané ve svých zemích?

Jak může být zlepšen dopad financování činností zaměřených na lidská práva a demokracii v rámci nového víceletého finančního rámce a zajištěn tak lepší poměr nákladů a výnosů?

Měla by být uskutečněna myšlenka Evropské nadace? Je slučitelná se současným finančním nařízením?

o PNR na rok 2007 – první analýza

„Na budoucnosti je nejlepší, že přichází jen jednou začas.“ – Abraham Lincoln

Úvod

1.      Předběžný návrh rozpočtu (PNR) na rok 2007, který Komise přijala dne 3. května, je prvním rozpočtem víceletého finančního rámce (VFR) na období 2007–2013. PNR na rok 2007 vychází z EU s 27 členskými státy, tj. i s Rumunskem a Bulharskem. Pokud bude přistoupení jedné z těchto kandidátských zemí odloženo, bude třeba předložit návrh na změnu rozpočtu. Tento pracovní dokument podává úvodní shrnutí hlavních prvků návrhu Komise. Zaměřuje se na změny plánovaných výdajů, k nimž dochází v PNR na rok 2007 oproti rozpočtu na rok 2006 (R2006), a na nové programy v tomto VFR a PNR.

Hlavní částky v jednotlivých okruzích víceletého finančního rámce na období 2007–2013

2.      Pracovní dokument je uspořádán podle nových okruhů v rozpočtu na rok 2007. Jsou to okruhy schválené ve VFR na období 2007–2013. Jsou vypsány v níže uvedených tabulkách 1a a 1b. Tyto nové okruhy se liší od okruhů předchozího finančního výhledu na období 2000–2006 (FV). To často ztěžuje přímé srovnání částek v PNR na rok 2007 a v R2006. Nový VFR dále obsahuje množství nových programů. Ty v některých případech představují „zastřešující“ programy, které pokrývají výdaje, které byly hrazeny z dřívějších programů. Stejně jako v předešlých rozpočtech, i nyní je cílem přístupu „sestavování rozpočtu podle činností“ (Activity-based budgeting – ABB) poskytnout ucelený pohled na náklady na jednotlivé politiky. Hlavy, kapitoly a jednotlivé položky rozpočtu mají pro roční rozpočtový postup zásadní důležitost. Výdaje na určitou kapitolu rozpočtu, neboli na oblast politiky, však mohou také být rozptýleny ve více okruzích.

Souhrnný přehled částek PNR na rok 2007 podle jednotlivých okruhů VFR

Tabulka 1a – Přehled PNR na rok 2007 – závazky (v milionech EUR, běžné ceny)

Okruh

Závazky na

rok 2007 (EU 27)

Změna oproti 2006 v % (EU 25)

Strop VFR

Rozpětí

1a Konkurenceschopnost pro hospodářský růst a zaměstnanost

8 796,1

+11,5%

8 918

121,9

1b Soudržnost pro hospodářský růst a zaměstnanost

45 486,6

+14,8%

45 487

0,4

2 Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi

57 217,6

+1,2%

58 351

1 133,4

3a Svoboda, bezpečnost a právo

571.3

+4%

637

65,7

3b Občanství

603,1

-1,4%

636

32,9

4 EU jako globální hráč

6 702,5

-20,2%

6 578

110*

5 Správní náklady

7 002,3

+6%

7 039

112,7*

6 Vyrovnávací platby

444,6

-58,6%

445

0,4

Celkem

126 824,1

+4,6%

128 091

1 577,4*

Zdroj: na základě údajů dokumentů Evropské komise k PNR na rok 2007

3.      Vzhledem k těmto překrývajícím se kategoriím je třeba při zkoumání PNR dát pozor na to, aby se při srovnávání jednotlivých roků a nových a starých programů porovnávaly částky a programy, které si přibližně odpovídají. Tento pracovní dokument podává pouze celkový přehled. Na zkoumání PNR bude třeba dále pracovat s cílem plně objasnit souvztažnosti mezi PNR na rok 2007, R2006 a okruhy nového VFR.

4.      V tabulce 1a jsou uvedeny položky závazků v rozpočtu na rok 2007 podle PNR. Jejich celková výše činí 126 824 milionů EUR, což představuje zvýšení oproti R2006 o 4,6 %, na základě odhadu prostředků R2006, který provedla Komise pro jednotlivé okruhy nového VFR. Podle údajů Komise se celková výše závazků rovná 1,08 % HND EU. Příloha I nové interinstitucionální dohody (IID), která je předmětem Bögeho zprávy přijaté na plenárním zasedání dne 17. května 2006, stanoví strop pro položky závazků na 1,10 % HND EU.

5.     Komise v PNR uvádí, že rozpětí ponechané pod stropy VFR činí 1 577 milionů EUR. Výše rozpětí u okruhu 4 a okruhu 5 je v tabulce označena hvězdičkou (*), protože u obou okruhů je zjevně značný rozdíl mezi závazky, stropem a rozpětím. Rozpětí u okruhu 4 nezohledňuje prostředky rezervy na pomoc při mimořádných událostech ve výši 234,5 milionu; tato rezerva je mimo VFR. Rozpětí pod stropem okruhu 5 také zahrnuje částku 76 milionů EUR z příspěvků zaměstnanců do systému důchodového zabezpečení.

Tabulka 1b – Přehled PNR na rok 2007 – platby (v milionech EUR)

Okruh

Platby

na rok 2007 (EU 27)

Změna

oproti 2006 v % (EU 25)

1a Konkurenceschopnost pro hospodářský růst a zaměstnanost

6 943,5

-6,5%

1b Soudržnost pro hospodářský růst a zaměstnanost

37 790,3

+19,1%

2 Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi

55 683,4

+0,4%

3a Svoboda, bezpečnost a právo

427,0

-19,9%

3b Občanství

679,6

+8,9%

4 EU jako globální hráč

7 447,5

-13,8%

5 Správní náklady

7 002,1

+6,0%

6 Vyrovnávací platby

444,6

-58,6%

Celkem

116 418,1

3,9%

Zdroj: na základě údajů dokumentů Evropské komise k PNR na rok 2007

6.      V tabulce 1b jsou uvedeny platby v PNR na rok 2007. Celková výše položek plateb činí 116 418 milionů EUR, tj. zvýšení o 3,9 % oproti roku 2006. To představuje 0,99 % HND EU. Pro položky plateb stanoví příloha I IID strop ve výši 1,06 % HND EU. V rozpočtu plateb je tedy ponecháno značné rozpětí.

7.      Tento pracovní dokument nyní obsahuje: popis důsledků nové interinstitucionální dohody (IID) pro rozpočet na rok 2007; obecné připomínky zpravodaje; souhrnný přehled PNR na rok 2007 podle jednotlivých okruhů VFR a závěrečný oddíl zabývající se horizontálními otázkami, jako jsou agentury, pilotní projekty a přípravné akce.

Důsledky nové IID pro rozpočet na rok 2007

8.      IID mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení podepsaná dne 17. května 2006 otevírá cestu pro řádný vývoj výdajů EU v nadcházejících letech. I když stanoví pevné roční stropy pro závazky a pro platby, není VFR víceletým rozpočtem. Je třeba zachovat dostatečné rozpětí, které umožní normální průběh ročního rozpočtového procesu.

9.      Platnost devadesáti procent právních předpisů EU týkajících se programů, jejichž prostřednictvím se vynakládají výdaje, končí na konci roku 2006, ale ne všechny budoucí programy budou stanoveny v roce 2007 a měl by být ponechán prostor pro nové iniciativy, roční akce, pilotní projekty a přípravné akce a pro podporu priorit EP. Většina postupů spolurozhodování, kterými se zřizuje nová generace programů, bude dokončena koncem roku 2006 nebo počátkem roku 2007: rozpočet na rok 2007 bude i tak příležitostí pro doladění a poslouží jako nástroj, kterým EP může zabezpečit své priority v probíhajících legislativních postupech.

10.    Během rozpočtového procesu pro rok 2007 bude uplatněna řada ustanovení nové IID. Nová legislativní pružnost (bod 37) ve výši 5 % by mohla být použita k posílení programů, které EP pokládá za pozitivní priority na základě posouzení Komise. Zpravodaj je toho názoru, že pro tento účel by mohla být využita část rozpětí, zejména v okruzích 1a, 3b a 4. Zpravodaj by rád zdůraznil, že částky zapsané v PNR na víceleté programy jsou pouze orientační až do doby, kdy legislativní orgán dokončí příslušné postupy. Konečná rozpětí v různých okruzích se proto mohou po dokončení příslušných legislativních postupů výrazně změnit.

11.    Fond pro přizpůsobení se globalizaci (bod 28) je nový nástroj, jehož prostřednictvím může ročně být přiděleno až 500 milionů EUR (v běžných cenách) z prostředků existujících v rámci celkového stropu výdajů z předchozího roku a/nebo z prostředků zrušených v předchozích dvou rocích, s výjimkou prostředků z okruhu 1b. To bude mít bezprostřední dopad na rozpočet 2007 v souvislosti s využitím rozpětí, které bude k dispozici po přijetí rozpočtu, a z hlediska čerpání získávání prostředků z fondu v rámci rozpočtového procesu. Pokud jde o rozpětí, která budou k dispozici, domnívá se zpravodaj, že pravděpodobně zůstanou pouze u výdajů na zemědělství, tj. v okruhu 1a do roku 2006 a v okruhu 5 od roku 2007.

12.    Nové postupy mají zvýšit transparentnost a zajistit řádné finanční řízení v oblasti SZBP (body 42 a 43 IID) a financování prostoru svobody, bezpečnosti a práva (prohlášení č. 13) a také zlepšit sledování finančního plánu (bod 46). Důsledné sledování finančního plánu bude zajištěno během ročního procesu a v případě potřeby by z něj mohly být vyvozeny závěry na úrovni rozpočtu.

13.   Podle IID by měla Komise v průběhu rozpočtového procesu předložit rozpočtovému orgánu zprávu o činnostech financovaných EIB, EIF a EBOR na podporu investic v oblasti výzkumu a vývoje, transevropských sítí a MSP;

Obecné připomínky zpravodaje

14.    Zpravodaj by rád připomněl skutečnost, která se uvádí v pracovním dokumentu 2 (bod 8) a která získala podporu plenárního zasedání (A6-0154/2006) dne 18. května 2006, že diskuse o rozpočtu na rok 2007 by se měla zaměřit na tři směry: stanovení politických priorit ve vnitřních a vnějších politikách; zajištění efektivního využití prostředků, k čemuž by měly dopomoci doprovodné studie nákladů a přínosů, a přípravu na přezkum v letech 2008/2009.

15.    Lepší sladění legislativního plánu a rozpočtu EU na rok 2007 bude rovněž prioritou pro zpravodaje, který je pro zpřehlednění a propojení postupů stanovování legislativních a rozpočtových priorit. Analýza nákladů a přínosů by měla být nedílnou součástí tohoto lépe sladěného procesu a měla by usnadnit efektivní vynakládání prostředků na skutečné politické priority. Zpravodaj je mimoto odhodlán využít veškerých možností, které skýtá roční rozpočtový proces a nová IID, k přípravě na přezkum v polovině období v letech 2008–2009.

16.    Pokud jde o celkové částky, zpravodaj poznamenává, že podle ustanovení IID (bod 16) je každoroční technická úprava stanovena pro celé období na základě deflátoru na 2 % ročně. Komise připojila k PNR přehled nového VFR v běžných cenách. V souladu se stropy stanovenými ve VFR je profil výdajů EU takový, že v celém VFR se mají systematicky zvyšovat závazky. Tento profil je však mnohem nesoustavnější v případě plateb, zejména u politiky soudržnosti, kde dosahuje vrcholu v roce 2008. Zpravodaj zdůrazňuje, že nižší úroveň plateb v určitém rozpočtu může vést k prodlevám při plnění.

17.   Se zaměřením na částky v PNR na rok 2007 podle jednotlivých okruhů (tabulky 1a a 1b) a v souvislosti s politickými prioritami vytyčenými v pracovním dokumentu 2 (v bodě 9) zpravodaj poznamenává, že v některých okruzích jsou předpokládané prostředky nejspíše nízké a možná i nedostatečné. Zpravodaj zaznamenává 14,8% zvýšení prostředků na soudržnost pro růst a zaměstnanost (okruh 1b) a vítá 11,5% zvýšení prostředků na konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost (okruh 1a), protože Lisabonská agenda byla prioritou, na kterou byl kladen důraz v pracovním dokumentu 2. Zpravodaje však znepokojuje 20,2% snížení prostředků v okruhu 4 (EU jako globální hráč). Dále poznamenává, že dochází, jak se zdá, pouze ve velmi malé míře k přesměrování finančních prostředků ve snaze vyrovnat se s výzvami nastíněnými v jeho pracovním dokumentu 4. Otázka bezpečnosti a potřeba účinnější komunikační politiky byly rovněž prioritami v pracovním dokumentu 2; v těchto oblastech výdajů nedochází v PNR na rok 2007 k podstatným změnám celkové výše výdajů oproti R2006. Podle názoru zpravodaje jsou rozpětí ponechaná v jednotlivých okruzích, zejména v okruzích 3b a 4, podle všeho již nyní nedostatečná k tomu, aby se podařilo naplnit ambice Unie v těchto oblastech.

18.   Komise předložila PNR pro EU se 27 zeměmi v souladu s příštím VFR, dosud však nebylo formálně rozhodnuto o rozšíření o Bulharsko a Rumunsko. Zpravodaj je toho názoru, že rozpočet by neměl předjímat politická rozhodnutí, spíše by pro ně měl být oporou. Komise by proto měla samostatně uvést předpokládané výdaje pro EU-2, aby byla zachována práva rozpočtového orgánu v souvislosti s návrhem na změnu, který by předložila Komise, pokud by k rozšíření došlo před druhým čtením v Parlamentu.

Okruh 1a – Konkurenceschopnost pro hospodářský růst a zaměstnanost

Přehled

19.   Tento podokruh zahrnuje politiky klíčové pro naplňování Lisabonské strategie, se zaměřením na hospodářský růst a větší množství kvalitnějších pracovních míst pro evropské občany: to je prioritou tohoto VFR. Očekávali bychom tedy, že v PNR dojde v této oblasti ke zvýšení výdajů. Navrhované položky závazků pro tento okruh (8 796 milionů EUR) jsou skutečně o 11,5 % vyšší oproti R2006. Položky plateb (6 944 milionů EUR) se však oproti roku 2006 snížily o 6,5 %.

20.   Hlavní hybné síly tohoto rozdílu mezi rostoucími závazky a snižujícími se platbami jsou, jak se zdá, v oblastech výzkumu a transevropských sítí. V obou těchto oblastech je v PNR velký rozdíl mezi závazky a plánovanými platbami. Například podle shrnutí předběžného návrhu rozpočtu na rok 2007, které vypracovala oddělení sekretariátu Parlamentu, dosahují závazky u 7. rámcového programu pro výzkum částky 5 486 milionů EUR, zatímco platby pouze 3 977 milionů EUR. K tomu vede skutečnost, že dochází k časové prodlevě předtím, než jsou prostředky vynaloženy jako závazky, protože vypracovat v rámci nových programů projekty pro tyto výdaje trvá určitý čas. Specializované výbory se možná budou touto otázkou zabývat hlouběji.

21.   Prostředky v okruhu 1a jsou rozptýleny v celé řadě oblastí politik (někdy se rovněž označují jako „hlavy“ rozpočtu). V PNR pokrývají prostředky v okruhu 1a: hospodářské a finanční věci; podniky; zaměstnanost a sociální věci; výzkum; informační společnost a sdělovací prostředky; přímý výzkum; rybolov a námořní záležitosti; vnitřní trh; daně a celní unie; vzdělávání a kultura; boj proti podvodům; správa a statistika. Jsou také položky, v nichž je zapsáno p.m., takže by bylo možné zapsat prostředky v rámci regionální politiky, obchodu a rozpočtu. Ve zbývající části se tento oddíl věnuje hlavním programům a oblastem výdajů.

Konkurenceschopnost a inovace

22.   Pro nový program „Konkurenceschopnost a inovace“ (CIP) se v PNR navrhuje celková částka ve výši 388 milionů EUR. Činnosti financované z tohoto programu mají především za cíl:

- podporovat podnikatelské iniciativy/inovace a rozvoj malých podniků;

- dokončit, zdokonalit a řídit vnitřní trh;

- udržet a zvýšit konkurenceschopnost průmyslu;

- vytvořit informační společnost;

- dosáhnout udržitelného hospodářského růstu včetně otázek energetiky.

23.    Prostředky jsou rozděleny mezi podnikání a inovace (268 milionů EUR), podporu politiky informačních a komunikačních technologií v rámci CIP (54,7 milionu EUR) a inteligentní energii v rámci CIP (65 milionů EUR). Dřívější program Inteligentní energie pro Evropu je nyní součástí CIP. Je zaměřen na zabezpečení dodávek energie, konkurenceschopnost, řádné uplatňování rámcových předpisů pro regulaci energetiky, usnadnění investic, energetickou účinnost, obnovitelné zdroje energie, diverzifikaci zásobování energií, přepravu a zvyšování informovanosti.

Výzkum

24.    Výzkum byl jednou z oblastí, v nichž došlo při jednáních o VFR na období 2007–2013 ke zvýšení finančních prostředků. 7. rámcový program pro výzkum je klíčovým prvkem v tomto podokruhu. Rok 2007 je prvním rozpočtovým rokem 7. rámcového programu pro výzkum, jehož hlavní cíle se odrážejí v jednotlivých konkrétních programech:

                   Spolupráce (výzkumné činnosti v rámci mezinárodní spolupráce);

           Myšlenky (nový program – dosahování vynikajících výsledků díky vzájemnému soutěžení);

                   Lidé (rozvoj dovedností a budování úspěšné kariéry);

                   Kapacity (využívání a rozvoj infrastruktury pro výzkum).

25.    Jak bylo řečeno výše, v PNR na rok 2007 je velký rozdíl mezi položkami závazků a plateb v oblasti výzkumu. Obecněji ji třeba provést podrobnější analýzu s cílem plně pochopit, jak se v roce 2007 změní struktura výdajů na výzkum v důsledku zahájení 7. rámcového programu a v důsledku změn v daném rozpočtovém okruhu VFR.

Vzdělávání

26.    Nový program celoživotního učení zahrnuje: Comenius (středoškolské vzdělávání); Erasmus (terciární/vysokoškolské vzdělávání); Leonardo da Vinci (odborná příprava) a Grundtvig (vzdělávání dospělých) vedle projektů studia jazyků a IT a programu Jean Monnet. Oproti roku 2006 se v roce 2007 plánuje výrazné zvýšení prostředků. Závazky se v PNR zvyšují o 29,6 % a dosahují výše přibližně 904 milionů EUR.

Transevropské sítě

27.    PNR předpokládá u transevropských sítí jako u klíčového faktoru pro prohlubování integrace a zvyšování konkurenceschopnosti zvýšení položek závazků (o 17,7 % oproti R2006) na 853 miliony EUR. Navrhované priority: řízení evropské železniční dopravy, generální plán řízení evropské letecké dopravy, informační služby v říční dopravě a nástroj pro záruky za úvěry v oblasti transevropských sítí. Kromě těchto projektů startuje nový orientační víceletý program, který se zaměří na rozvoj přeshraničních úseků.

Galileo

28.    Na projekt satelitní navigace Galileo jsou v PNR prostředky ve výši 100 milionů EUR. Jde o novou oblast výdajů, která nebyla součástí 6. rámcového programu.

Sociální politika

29.    Navrhuje se navýšení finančních prostředků pro agendu sociální politiky. Komise požaduje zvýšení položek závazků oproti roku 2006 o 8,4 % na 156,8 milionu EUR v roce 2007. Většina tohoto zvýšení jde ve prospěch nového programu pro zaměstnanost a sociální solidaritu (PROGRESS, 2007-13), v němž jsou sloučeny stávající programy v této oblasti. Podle Komise (dokument II PNR, s. 19) mají být prostředky v hlavě 04 „Zaměstnanost a sociální věci“ v kapitole 04 „Zaměstnanost a sociální solidarita“ zvýšeny o 11,75 % na 125 milionů EUR.

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci

30.    Je třeba mít na zřeteli rovněž plánované vytvoření Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (rozpočtová položka 04 05 01). Účelem tohoto fondu je zmírňovat některé negativní dopady procesu globalizace. Fond bude realizován prostřednictvím opravných rozpočtů. Podle výsledků jednání o IID je záměr financovat tento nový fond mimo VFR z nevynaložených prostředků.

Okruh 1b – Soudržnost pro hospodářský růst a zaměstnanost

Přehled

31.    Okruh 1b se vztahuje na strukturální fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský sociální fond (ESF) a rovněž Fond soudržnosti. Týká se těchto oblastí politik: regionální politika, zaměstnanost a sociální věci. Komise klade důraz na přínos, kterým mohou být nové strukturální programy a programy v oblasti soudržnosti s ohledem na naplňování lisabonských cílů.

32.    Podle PNR budou finanční prostředky v tomto okruhu rozděleny následovně: u strukturálních fondů se počítá s 38 365 miliony EUR na závazky a s 32 843 miliony EUR na platby. U Fondu soudržnosti je plánováno 7 122 milionů EUR v položkách závazků a 4 947 milionů EUR v položkách plateb. Vzhledem k jasně stanovenému cíli výdajů nebude v podokruhu 1b k dispozici v podstatě žádné rozpětí.

33.    Pro období 2007–2013 bude celkový příděl finančních prostředků pro tyto fondy rozložen mezi tři cíle:

· konvergence: tento cíl se týká regionů, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 75 % průměru EU;

· regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: tento cíl se týká všech regionů v rámci cíle 1, na které se nevztahuje cíl konvergence;

· územní spolupráce: tento cíl je zaměřen na financování přeshraniční a nadnárodní spolupráce v řadě akcí souvisejících s Lisabonskou a Göteborskou agendou (včetně sítí pro výměny, analýzy a studie, které propojují regiony a místní orgány).

34.    Komise zdůrazňuje, že navrhované rozdělení položek závazků mezi oba fondy pro rok 2007 je předběžné, protože je výsledkem extrapolace současného programovacího období na historická data. Bude přezkoumáno na základě výsledků jednání s členskými státy o jejich nových vnitrostátních strategických referenčních rámcích a operačních programech na období 2007–2013.

Strukturální fondy

35.    Přímé srovnání strukturálních fondů v roce 2006 a 2007 není jednoduché vzhledem ke změnám ve finančním rámci: strukturální fondy nyní zahrnují pouze ERDF a ESF, zatímco v roce 2006 mezi ně patřily také orientační sekce EZOZF a finanční nástroj pro orientaci rybolovu (posledně jmenovaný je nyní součástí okruhu 2).

Fond soudržnosti

36.    Zvýšení celkové částky na závazky u Fondu soudržnosti (o 18 %) je plně důsledkem zvýšení závazků pro nové členské státy a přidělení prostředků pro Bulharsko a Rumunsko. Pro EU-15 se příděl finančních prostředků ve Fondu soudržnosti dokonce snížil o 24 %. Pro nové členské státy spolu s Bulharskem a Rumunskem je nyní určeno zhruba 70 % prostředků Fondu soudržnosti.

Priority pro rok 2007

37.    Pokud jde o priority pro rok 2007, Komise poukazuje na to, že obecné priority financování ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti jsou uvedeny v návrzích nařízení o strukturálních fondech a ve strategických hlavních směrech Společenství, které stanoví, u jakých druhů činnosti vzniká nárok na finanční prostředky Společenství. Přesné přidělení finančních prostředků na jednotlivé priority a projekty ovšem bude záviset na vlastním programování, které uskuteční členské státy v průběhu let 2006 a 2007. Komise je proto toho názoru, že hlavní prioritou pro rok 2007 bude zajistit přijetí a schválení programů na dané období, přičemž se bude vycházet z hlavních směrů Společenství a z národních strategických referenčních rámců pro období 2007–2013, na nichž se členské státy dohodnou s Komisí. Kromě toho bude klíčovým cílem příprava dokončení programů z období 2000–2006. GŘ pro regionální politiku bude pokračovat v realizaci evropských programů pro regionální rozvoj na období 2000-2006 (asi 380 programů a 215 velkých projektů) a projektů financovaných z Fondu soudržnosti. Platby v rámci těchto programů se protáhnou až do konce roku 2008 a s nimi související předkládání zpráv až do roku 2010.

Okruh 2 – Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi

38.    Tento okruh pokrývá většinu výdajů v oblastech politiky zemědělství, rybolov a životní prostředí a velký balík peněz přidělený na oblast ochrany zdraví a spotřebitele. V této podobě je okruh 2 největším okruhem v PNR na rok 2007, pokud jde o objem finančních prostředků. Celková výše závazků (57 218 milionů EUR) a plateb (55 683 milionů EUR) se oproti R2006 mění minimálně. V procentech jde o zvýšení o 1,2 % u závazků a o 0,4 % u plateb. V rámci těchto celkových částek dochází ovšem k významným změnám.

39.    Velká část výdajů v rámci tohoto okruhu má povahu povinných výdajů, o jejichž výši rozhoduje v ročním rozpočtovém procesu s konečnou platností Rada. Zběžná analýza podle jednotlivých rozpočtových položek, kterou provedla oddělení sekretariátu Parlamentu, ukazuje, že přibližně 78,25 % požadovaných výdajů v rámci okruhu 2 v PNR na rok 2007 má povahu povinných výdajů. Bude třeba další analýzy, aby se přesně zjistilo, kde v rámci tohoto okruhu může Parlament dosáhnout politicky nejvíce, ale tvrzení, že veškeré výdaje v rámci okruhu 2 jsou „povinné“ neodpovídá skutečnosti.

40.    Celkové rozpětí v tomto okruhu mezi stropem VFR a závazky na rok 2007 činí 1 113 milionů EUR. Pokud bude Komise chtít překročit tuto částku, nebo si bude přát výrazněji změnit PNR v průběhu roku s ohledem na vývoj trhu, bude třeba předložit návrh na změnu.

Výdaje na zemědělství

41.    Společná zemědělská politika (SZP) prošla v posledních letech významnými změnami s cílem přesunout podporu zemědělcům směrem k přímým platbám a upustit od opatření, která nejvíce deformovala trh. Struktura výdajů na zemědělství se výrazným způsobem změnila. Komise v PNR poznamenává, že 90 % přímých plateb zemědělcům nyní není vázáno na produkci.

42.    Souhrnné částky jsou však nadále velmi vysoké. Ve svém dokumentu II PNR, který analyzuje navrhované výdaje podle oblastí politiky, uvádí Komise (na straně 21), že intervence na zemědělských trzích (kapitola 02) a přímé platby (kapitola 03) mají podle plánu dosáhnout celkové výše 43,7 miliard EUR. To je 35 % veškerých prostředků v PNR na rok 2007. Rozvoj venkova (kapitola 04) představuje dalších 12,3 miliardy EUR. Tyto tři kapitoly obsahují prakticky všechny výdaje PNR na rok 2007 v hlavě 05: zemědělství a rozvoj venkova.

43.    Je zajímavé – a je to v souladu s posunem od intervencí na trhu k přímým podporám –, že procentní snížení prostředků na intervence na zemědělských trzích (kapitola 2) je ve srovnání R2006 a PNR na rok 2007 velmi výrazné: jde o pokles téměř o třetinu, z 8 508 milionů EUR na 5 698 milionů EUR. Komise v PNR uvádí, že důvody tohoto poklesu spočívají zejména ve změnách v organizaci trhu v odvětví mléka a cukru. Toto snížení je však v absolutních částkách více méně plně vyrovnáno zvýšením přímých podpor (kapitola 03): z 34 817 milionů EUR na 37 661 milionů, což je zvýšení jen o více než 8 %. Je tomu tak především díky pokračujícímu postupnému náběhu plateb nejnovějším členským státům (EU-10).

44.    Modulace se uplatňuje ve 4% míře (proti 3 % v roce 2006) na veškeré přímé podpory v EU-15 s výjimkou podpory poskytované nejvzdálenějším regionům. Čistá částka modulace je 984 milionů EUR.

45.    Hlavním bodem, který stojí za povšimnutí, pokud jde o rozvoj venkova (hlava 05, kapitola  04), je skutečnost, že výdaje po celé období 2007–2013 budou financovány z jediného fondu: z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Podle slov Komise jde o zjednodušení ve srovnání s dřívějšími způsoby financování.

Rybolov

46.    Ve finančním výhledu byla rybářská politika klasickým příkladem činnosti, která byla rozptýlena téměř po všech okruzích. V novém VFR je rybářská politika téměř v úplnosti zahrnuta v okruhu 2, s výjimkou malé částky (30 milionů), která je součástí výdajů v rámci SZP. Struktura financování byla racionalizována do podoby dvou hlavních nástrojů, Evropského rybářského fondu (EFF), který nahradil dřívější finanční nástroj pro orientaci rybolovu (FIFG) a druhého nástroje, který pokrývá veškeré ostatní oblasti rybářské politiky, včetně mezinárodních dohod o rybolovu.

47.    Celkově je pro rybářskou politiku v PNR navržena částka 955 milionů EUR, což představuje snížení o 10 % oproti částce 1 062 milionů EUR v R2006. Snížení vyplývá zejména z toho, že oproti roku 2006 je přidělena EFF nižší částka. Závazky navržené pro EFF činí 571 milionů EUR (snížení o 18 %), což odpovídá zálohám na nové programy stanovené v novém nařízení o EFF.

48.    Částka na mezinárodní dohody o rybolovu se zvyšuje o 3,8 % (položky závazků). Částky zapsané do rezervy odrážejí skutečnost, že u některých dohod právě probíhá jednání o prodloužení nebo se připravují nové dohody (taková je běžná rozpočtová praxe u ještě nepodepsaných dohod).

Tabulka 2

Mez. dohody o rybolovu

R2006

PNR 2007

Rozdíl

11 03 01 (položka)

62 112 000

59 221 500

- 2 890 500

11 03 01 (rezerva)

124 849 000

134 778 500

+ 9 929 500

Celkem

186 961 000

194 000 000

+ 7 039 000

Zdroj: podkladem jsou údaje dokumentů Evropské komise o PNR na rok 2007

49.    Zpravodaj připomíná, že Komise bude tyto údaje aktualizovat v tradičním podzimním návrhu na změnu, který bude vycházet z aktuálního stavu probíhajících jednání o těchto dohodách.

Životní prostředí

50.   Čtyřmi klíčovými výdajovými položkami v této oblasti jsou: změna klimatu; příroda a biodiverzita; udržitelné hospodaření se zdroji a jejich využívání; životní prostředí a zdraví.

51.   Klíčovou inovací z hlediska struktury rozpočtu v této oblasti je skutečnost, že program LIFE+ na období 2007–2013 se stane jediným finančním nástrojem pro životní prostředí a nahradí všechny programy z období do roku 2007. Plánovaný rozpočet pro LIFE+ na rok 2007 činí v PNR podle dokumentu II PNR Komise 241 milionů EUR v položkách závazků.

52.   Dokument I PNR Komise však (na straně 23) upozorňuje, že „zvýšení potřebných zdrojů z 234 milionů EUR na 270 milionů EUR vyplývá především z rozšíření a ... provádění politiky EU v oblasti životního prostředí v nových členských státech a ... nutného rozšíření systénmu obchodování s emisemi“. Bylo by zajímavé získat bližší vysvětlení, které politiky vyžadují v této souvislosti největší objem dodatečných finančních prostředků.

Ochrana zdraví a spotřebitele

53.    Ochrana zdraví a spotřebitele je horizontální oblastí politiky, neboli hlavou rozpočtu. Podle dokumentu II PNR Komise je částka 309 milionů EUR z celkových rozpočtových prostředků přidělených na tuto oblast politiky, tj. 544 milionů EUR, součástí výdajů v rámci okruhu 2. V PNR na rok 2007 je však velmi málo podrobností o výdajích na ochranu zdraví a spotřebitele v rámci okruhu 2.

Okruh 3a – Svoboda, bezpečnost a právo

Hlavní částky a srovnání s rokem 2006

54.    Provozní výdaje v okruhu 3a „Svoboda, bezpečnost a právo“ (který by neměl být zaměňován s oblastí politiky 18, která má stejný název) činí 571,3 milionu EUR. V odpovídající odrážce s názvem „Prostor svobody, spravedlnosti a bezpečnosti“ okruhu „Vnitřní politiky“ finančního výhledu na období 2000–2006 byla částka 549,1 milionu, což by znamenalo zvýšení o 4 procenta ve srovnání R2006 a PNR na rok 2007. Není však jasné, zda lze tyto dvě částky vůbec srovnávat, protože v rámci rozpočtu na rok 2007 budou zahájeny tři nové rámcové programy v oblasti svobody, bezpečnosti a práva: Základní práva a spravedlnost; Solidarita a řízení migračních toků; a Bezpečnost a ochrana svobod[17].

55.    V každém případě je „nedotknutelnost“ částek přidělených oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečnosti ve zvláštním podokruhu VFR výrazem toho, že je tato oblast prioritou, a zajišťuje viditelnost a stabilní finanční základ politik, protože Komise nemůže bez problémů předisponovat tyto rozpočtové prostředky do jiných oblastí politik.

56.    Nové programy (u kterých není možné přímé srovnání s rokem 2006, a proto je na sloupec s údaji v procentech třeba pohlížet s určitou opatrností) se dělí takto:

Tabulka 3

 

PNR na rok 2007

 

Rámcový program / jiný program / agentury

EUR

%

Základní práva a spravedlnost

71 510 000

12,5%

Solidarita a řízení migračních toků

291 300 000

10,1%

Bezpečnost a ochrana svobod.

57 490 000

51,0%

Jiné akce a programy

78 400 000

13,7%

Decentralizované agentury

72 639 000

12,7%

Celkem

571 339 000

100,0%

Zdroj: dokumenty Evropské komise k PNR na rok 2007

57.    Pokud jde o podobu PNR u obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“, poněkud matoucí je zjištění, že v PNR se počítá v rozpočtové položce 18 03 03 s částkou 60 milionů EUR, přestože nový zvláštní program „Evropský fond pro uprchlíky“ bude realizován až počínaje rozpočtem na rok 2008.

Pilotní činnosti v okruhu 3a

58.    Podle daného dokumentu PNR nahrazují tyto tři nové rámcové programy „velké množství menších finančních nástrojů a řadu přípravných akcí a pilotních projektů“. Bohužel se zde neříká, které z nich se stávají součástí kterých zvláštních programů. V každém případě ty politicky nejcitlivější se nadále objevují i v PNR na rok 2007.

Tabulka 4

hlava kapitola článek bod

přípravné akce

prostředky na rok 2007

prostředky na rok 2006

plnění 2005

závazky

platby

závazky

platby

závazky

platby

18 05 04

Dokončení přípravných akcí ve prospěch obětí teroristických činů

p.m

1 200 000

2 000 000

1 200 000

2 000 000,—

931 036,77

18 05 06

Dokončení boje proti terorismu

p.m

6 000 000

9 000 000

7 000 000

7 000 000,—

0,—

Zdroj: dokumenty Evropské komise k PNR na rok 2007

Další otázky

59.    7. rámcový program pro výzkum (RP7) obsahuje v části „Spolupráce“ rozpočtovou položku s názvem „Výzkum v oblasti bezpečnosti a výzkum vesmíru“. V roce 2007 se její plnění rozbíhá s částkou 171,7 milionu EUR v položkách závazků (rozpočtová položka 02 04 01). I když je výzkum v oblasti bezpečnosti součástí rámcového programu, jeho cíle vytyčené v návrhu RP7 jsou následující:

· vyvíjet technologie a znalosti potřebné k zajištění bezpečnosti občanů před hrozbami, jako je terorismus a organizovaná trestná činnost, při respektování základních lidských práv;

· zajistit co nejlepší využívání dostupných technologií v civilních oblastech a v oblastech souvisejících s obranou;

· podněcovat spolupráci poskytovatelů a uživatelů projektů v oblasti bezpečnostních technik.

Okruh 3b: Občanství

60.    V PNR je stanovena celková výše položek závazků na 603 miliony EUR (–1,4 %). Ve srovnání s rozpočtem na rok 2006 jsou tudíž přidělené vyčleněné prostředky relativně stabilní. Výdaje v tomto podokruhu jsou rozptýleny v řadě oblastí politiky. Vzdělávání a kultura, zdraví a ochrana spotřebitelů, informační společnost a sdělovací prostředky a rozšíření a komunikace jsou hlavními oblastmi politiky, v nichž jsou prostředky vynakládány. Tento podokruh proto pokrývá celou řadu problematik a programů, jež mají pro občany klíčový význam.

61.    Programy v tomto podokruhu zahrnují návrh programu politiky pro ochranu zdraví a spotřebitele (prostředky ve výši 79,1 milionu EUR), který by měl pomoci zajistit občanům přístup k informacím týkajícím se ochrany zdraví a spotřebitele, včetně „vytvoření sítě úředníků na vysoké úrovni pro otázky chřipky“. Na první pohled je jasné, že tento návrh pokrývá širokou škálu problematik. Příslušný výbor se bude bezpochyby tímto návrhem podrobně zabývat.

62.    Kultura 2007 (prostředky ve výši 41,8 milionu EUR) je novým programem, jehož cílem bude podpořit dialog mezi kulturami. Média 2007 (prostředky ve výši 96,3 milionu EUR) je programem, jehož cílem je ochrana a obohacování evropské kulturní rozmanitosti. Cílem programu Mládež v akci (prostředky ve výši 116 milionů EUR) je podpora aktivního občanství mezi mladými lidmi.

63.    Do tohoto okruhu jsou rovněž zahrnuty prostředky ve výši 15,4 milionu EUR určené na nástroj pro rychlou reakci a připravenost, který by měl začít fungovat v roce 2007. Cílem je zdokonalit mechanismy včasného varování, pokud jde o přírodní katastrofy jako zemětřesení, záplavy a lesní požáry, a rovněž zvýšit účinnost a efektivnost při zásazích zaměřených na civilní ochranu. Příslušné odborné výbory by mohly přezkoumat, zda je částka ve výši 15,4 milionu EUR dostatečná k zajištění významného přínosu, jehož má být dosaženo.

64.    V rámci tohoto okruhu je nutné se zmínit i o tom, že Evropský fond solidarity (EUSF) je určen k poskytování pomoci v případě velkých přírodních katastrof v rámci EU. Ročně bude k dispozici částka až do výše 1 miliardy EUR, ta však není zahrnuta do stropu VFR.

65.    Pro tiskové a komunikační činnosti, jež mají zlepšit tok informací mezi evropskými institucemi a evropskými občany, byla v PNR stanovena částka ve výši 69,1 milionu EUR. Do těchto případných výdajů by bylo zahrnuto i úsilí o zkvalitnění diskuse o Evropě v rámci „Plánu D“.

66.    Konečně, zdá se, že na straně 10 dokumentu II PNR předloženého Komisí se uvádí, že částka ve výši 87 milionů EUR byla v rámci okruhu 3b přidělena na budování institucí v oblasti politiky, která se týká rozšíření. Příslušná zpráva o činnosti by měla obsahovat podrobnější informace o zamýšlených výdajích v této oblasti.

Okruh 4 – EU jako globální hráč

Obecné aspekty

- Nový okruh 4 zahrnuje – kromě okruhu 4 z předchozích roků – bývalý okruh 7 (Předvstupní pomoc) a také bývalý okruh 6 (Rezerva na pomoc při mimořádných událostech a tvorba rezerv Záručního fondu pro vnější vztahy).

- PNR odráží nový legislativní rámec skládající se ze tří politických nástrojů: nástroje sousedství (ENPI); předvstupního nástroje (IPA); rozvojové a hospodářské spolupráce‘ (DCECI); a ze tří specifických nástrojů, které je doplňují („stabilita“, „humanitární pomoc“ a „makrofinanční pomoc“). SZBP od nich stojí odděleně.

67.    Pokud jde o nomenklaturu, rozhodla se Komise v některých případech zachovat některé kapitoly a/nebo položky tvořící „podpolitiku“ oddělené, pravděpodobně z důvodu transparentnosti. Například kapitola 19 04 (Evropská iniciativa pro demokracii a lidská práva) je nadále vedena jako samostatná jednotka, ale s jednotlivými položkami, jež ve svých názvech nesou název nástroje, k němuž „patří“. Např. rozpočtová položka 19 04 02 01 se nyní nazývá „Lidská práva a demokracie – aktivity v rámci …nástroje politiky sousedství‘

68.    Komise obecně navrhuje vést odděleně velké geografické oblasti. Ale to není obvyklé v případě jednotlivých zemí a některých tematických politik. V některých případech se přehlednost vytratila. Není např. už možné z PNR zjistit, jaký objem pomoci je do rozpočtu zahrnut, pokud jde o Irák nebo Afghánistán.

69.    Celkově jsou navrhovány položky závazků ve výši 6,7 miliardy EUR oproti 8,4 miliardy EUR v rozpočtu na rok 2006 (- 20,2 %). Rozdíl ve výši 1,7 miliardy EUR lze zdůvodnit finančními prostředky pro Bulharsko a Rumunsko (okruh 7 v rozpočtu na rok 2006), které jsou nyní do rozpočtu zahrnuty v rámci interních okruhů (a to v částkách mnohem vyšších) v souladu s předpokládaným přistoupením ke dni 1. ledna 2007. Platby navrhované do rozpočtu v tomto okruhu dosahují celkové výše 7,4 miliardy EUR, došlo tedy k jejich snížení o 13,8 %. Po vyloučení dopadu převodů ve prospěch Bulharska a Rumunska je tedy tento okruh jako celek prakticky na stejné úrovni jako rozpočet na rok 2006. Ale celková situace je složitější.

70.    Finanční prostředky pro Záruční fond (200 mil.) jsou nyní zahrnuty do okruhu 4, zatímco ve finančním výhledu na období 2000–2006 byly zahrnuty do okruhu 6. Musí být financovány v rámci stropu (tj. ve srovnání s rokem 2006 se snižuje prostor pro ostatní politiky o 200 milionů). Rezerva na pomoc při mimořádných událostech (234,5 mil.) je zahrnuta do celkové částky okruhu 4, ale bude z ní čerpáno (pokud se rozhodne o jejím využití) mimo strop. Nemá tedy žádný vliv na prostor, který zbývá pro ostatní politiky. Tím lze rovněž vysvětlit, proč existuje celkové rozpětí ve výši 110 milionů EUR, i když celkové závazky jsou ve skutečnosti o 125 milionů vyšší než strop. Finanční prostředky pro severní Kypr již nejsou do PNR zahrnuty a mezinárodní dohody o rybolovu byly převedeny do okruhu 2.

Vnější vztahy

71.    Tato oblast jako celek zůstává v podstatě nezměněna a je na ni vyčleněna částka 3,41 miliardy EUR (- 0,71 %). Na evropskou politika sousedství a vztahy s Ruskem je vyčleněna částka 1,34 miliardy EUR čili +8 % oproti roku 2006. Na základě geografického rozdělení jsou vedeny oddělené rozpočtové položky pro země Středomoří (750 mil. EUR neboli – 0,7 % oproti roku 2006), země východní Evropy (367 mil. EUR neboli + 0,7 % oproti roku 2006) a rovněž pro finanční pomoc Palestině a mírovému procesu (158 mil. EUR neboli + 34,8 % oproti roku 2006). Zpravodaj žádá Komisi, aby potvrdila, zda jsou v této částce obsaženy veškeré finanční prostředky pro Palestinu, včetně pomoci, která byla financována v minulých letech v rámci programu MEDA.

72.    Pokud jde o Latinskou Ameriku, došlo v PNR k zanedbatelnému zvýšení na 326 mil. EUR (oproti 318 mil. EUR v rozpočtu na rok 2006). Pokud jde o vztahy s Asií, Střední Asií a se zajordánskými zeměmi, došlo k poklesu prostředků z 1 084 mil. EUR v rozpočtu na rok 2006 na 771 mil. EUR v PNR. To lze odůvodnit ukončením zvláštní podpory pro země postižené v roce 2005 přílivovou vlnou tsunami a podle Komise „ … se pomoc dalším příjemcům pomoci v regionu bude zvyšovat“. Je zapotřebí poskytnout podrobnější informace.

73.    Pokud jde o Evropskou iniciativu pro demokracii a lidská práva (EIDHR), došlo ke zvýšení prostředků o zhruba 8 milionů na celkovou částku 130,7 milionu EUR. Tato iniciativa je stále vedena pod oddělenými rozpočtovými položkami, ale jejich názvy nyní odrážejí návrh Komise na začlenění problematiky lidských práv do čtyř hlavních nástrojů. EP požaduje, aby byl předložen návrh samostatného právního základu, podle kterého by bylo nutno upravit názvy výše zmíněných položek.

74.    Na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP) přiděluje PNR 159 milionů EUR, což představuje zvýšení o 55 % (102 mil. v roce 2006). Průměrný roční objem pro období 2007–2013, jak byl dohodnut ve VFR, činí 250 milionů EUR.

Rozvoj a vztahy se státy AKT

75.    Do nového právního rámce byl prostřednictvím nových nástrojů začleněn značný počet specifických tematických nařízení v této oblasti. Odrazilo se to na struktuře rozpočtu, která doznává značných změn.

76.    Celkově se objem této hlavy v PNR zvyšuje o 14 % na 1,23 miliardy EUR (1,08 miliardy v rozpočtu na rok 2006). Posíleny byly především prostředky na spolupráci se zeměmi AKT, kde došlo ke zvýšení z 202 milionů EUR na 326 milionů. Stojí za připomenutí, že většina spolupráce s AKT je financována z ERF mimo rozpočet, ale přesto její některé složky jsou rovněž financovány z rozpočtu. Specifický nárůst se týká zemí, jež jsou producenty cukru, které obdrží 165 milionů EUR (oproti 40 milionům v roce 2006).

77.    U nestátních subjektů dochází k mírnému poklesu na 206 milionů EUR (z 210 milionů v roce 2006). Tematická „položka spolufinancování nevládních organizací“ je zrušena a nahrazena dvěma novými položkami, které budou prováděny v rámci hlavního nástroje (v tomto případě nástroje „rozvojová spolupráce“ a „sousedství“).

78.    Zajišťování potravin zaznamenalo pokles o 4,4 % na 198 milionů EUR. V Komisi došlo k reorganizaci, pokud jde o odpovědnosti GŘ pro rozvoj a GŘ pro humanitární pomoc ve vztahu k potravinové pomoci a zajišťování potravin.

79.    Lidský a sociální rozvoj (nové položky s vazbou na geografické nástroje) nahrazuje některé předchozí položky, které souvisely především s rozvojovými cíli tisíciletí. Zde dochází k poklesu ze 132 milionů EUR v roce 2006 na 117 milionů EUR v PNR (- 11 %). Podobné nové rozvržení se navrhuje pro Životní prostředí a udržitelné obhospodařování přírodních zdrojů, včetně energie, kde dochází ke zvýšení z 57 milionů EUR na 74 milionů EUR (+ 31 %).

Rozšíření

80.    V tomto okruhu byly prostředky sníženy z 2,2 miliardy EUR v roce 2006 na celkovou částku 1,1 miliardy EUR v PNR, což lze vysvětlit tím, že původně byla část prostředků pro Bulharsko a Rumunsko čerpána právě odtud. Když tento vliv vyloučíme, bude daný okruh z velké míry fakticky na stejné úrovni jako v roce 2006.

81.    Výdaje související s jednáními s Tureckem a Chorvatskem se pravděpodobně v příštích rozpočtech zvýší. I když se již nedá z rozpočtových položek v PNR zjistit, jaký objem pomoci byl skutečně pro tyto státy vyčleněn, Komise ve svém pracovním dokumentu uvádí, že nárůst v roce 2006, pokud jde o Turecko, ještě nezohlednil intenzivnější činnosti. PNR na rok 2007 asi již ano, ale zpravodaj by uvítal podrobnější vysvětlení. V případě Chorvatska Komise uvádí, že financování zůstane prakticky na stejné úrovni.

82.    Rovněž v případě západního Balkánu je těžké zjistit, jaké částky byly zahrnuty do rozpočtu pro jednotlivé země. Je nutno poznamenat, že finanční prostředky pro Evropskou agenturu pro obnovu začnou být v roce 2007 postupně snižovány v důsledku toho, že zastoupení ES by měla nyní přebírat pomoc z předvstupního nástroje (IPA). Je zapotřebí získat doplňující informace o financování této agentury.

Humanitární pomoc

83.      Tato oblast politiky si udržovala v posledních třech letech víceméně stálou úroveň, pokud jde o výši prostředků pro GŘ pro humanitární pomoc; částka na humanitární pomoc a připravenost na katastrofy dosahovala výše přibližně 500 milionů EUR. V PNR zde nedošlo ke změnám. Novinkou je to, že potravinová pomoc byla převedena na GŘ po humanitární pomoc a zahrnuta do částky 218 milionů EUR (dříve v gesci GŘ pro rozvoj). Rezerva na pomoc při mimořádných událostech, zapisovaná v minulých letech do bývalého okruhu 6, je nyní rovněž zapsána zde a v PNR je na ni vyčleněna částka 234 milionů EUR.

Okruh 5 – Správní náklady

84.      Tento okruh se týká aspektů souvisejících s lidskými zdroji a dalšími správními výdaji. V okruhu 5 existuje určitá kontinuita mezi novým VFR a předchozím FV. PNR přichází s návrhem rozpočtu na rok 2007 ve výši 7 002 milionů EUR, jenž po zohlednění příspěvků do penzijního fondu zaměstnanců, které činí 76 milionů EUR, ponechává rezervu ve výši 112,7 milionu EUR.

85.      Rozpočet na správní náklady Komise je odhadován na 4 360 milionů EUR, přičemž náklady na důchody a provoz Evropských škol jsou v celkové částce zahrnuty. Tato částka představuje nárůst o 5,2 % oproti rozpočtu na rok 2006. Přibližně 4 % celkových správních výdajů mají souvislost s přijímáním zaměstnanců na nová místa.

86.      Hlavním důvodem nárůstu prostředků je zvyšování počtu zaměstnanců, kteří jsou přijímáni kvůli většímu pracovnímu zatížení v důsledku rozšíření. 840 nových pracovních míst má přímou souvislost s rozšířením (610 pro nedávno přistoupivší země (EU-10) a 230 pro plánované rozšíření o Bulharsko a Rumunsko (EU-2) ke dni 1. ledna 2007). Tato čísla jsou doplněna o 50 externích pracovníků (30 pro země EU-10 a 20 pro EU-2) podle dokumentu I PNR (strana 41). Tato žádost je v souladu s víceletým plánem týkajícím se potřeb rozšíření, který Komise předložila ve svém sdělení „Činnost a lidské zdroje Komise v rozšířené Evropské unii“[18] na období 2003–2008 (+700 míst v roce 2006, +700 míst v roce 2005 a +780 míst v roce 2004). Kromě toho je požadováno 13 nových míst pro přijetí odborníků do právních a jazykových oddělení v souvislosti se změnou postavení irštiny.

87.      Pokud jde o další požadavky na zaměstnance, Komise se – stejně jako v loňském roce – snažila omezit finanční dopad přesunem míst mezi generálními ředitelstvími (245 míst) a v rámci jednotlivých GŘ (340 míst).

88.      Posílení bezpečnosti budov Komise v Bruselu a v zastoupeních se rozhodující měrou podílí na zbývající části požadovaného navýšení prostředků v okruhu 5 (+10,6 % podle dokumentu I PNR, strana 44). V prvním roce čtyřletého programu se počítá s instalováním bezpečnostních vstupních dveří ve všech budovách, v nichž Komise sídlí, což by mělo vést k podstatným úsporám nákladů na pojištění a na bezpečnostní personál. V zastoupeních je zapotřebí posílit bezpečnostní opatření v závislosti na úrovni rizika země, v níž se zastoupení nachází. Toto riziko je zvláště vysoké na Balkáně a potenciálně i v Iráku, kde má Komise v úmyslu otevřít zastoupení do konce roku 2006. Předpokládané náklady na toto zastoupení, jak byly navrženy v PNR, činí kolem 7 milionů EUR, včetně pronájmu kancelářských prostor a zajištění osobních strážců pro zaměstnance.

89.      S cílem povzbudit zaměstnance Komise k využívání veřejné dopravy přijala Komise rozhodnutí uhradit polovinu nákladů na veřejnou dopravu těm zaměstnancům, kteří dojíždějí a nebudou využívat prostory parkoviště. To bude představovat nárůst o 622,2 % oproti minimálním výdajům v tomto ohledu v rozpočtech předchozích let.

Okruh 6 – Náhrady

90.      PNR navrhuje zahrnout do rozpočtu téměř celou disponibilní částku, tj. 444,6 milionů EUR z celkových 445 milionů EUR. Pro rok 2007 pokrývá okruh 6 nástroj pro hotovostní toky (Cash-Flow facility) a Schengenský nástroj (k financování kontrol na nových vnějších hranicích Unie), které byly dohodnuty při přístupových jednáních s Bulharskem a Rumunskem.

Horizontální otázky

Agentury

91.      PNR na rok 2007 obsahuje prostředky pro 23 decentralizovaných agentur[19] v celkové výši 417,6 milionu EUR, což je zvýšení téměř o 18 % ve srovnání s rozpočtem agentur na rok 2006 ve výši 342,7 milionů. Velká část výdajů na agentury spadá do okruhu 1, v němž je soustředěno okolo 50 % jejich celkového rozpočtu na rok 2007. 37 % celkové částky pro agentury je plánováno v rámci okruhu 3, zatímco do okruhu 2 (8 %) a do okruhu 4 (5 %) byly přiděleny pouze menší podíly.

92.      Nárůst o 18 % v rozpočtu pro agentury (v porovnání s rokem 2006) lze zčásti zdůvodnit vytvořením nových agentur, jako např. Agentury pro chemické přípravky a Evropského institutu pro rovnost pohlaví. Míra nárůstu rozpočtů jednotlivých agentur však není v žádném případě stejnoměrná. Zpravodaj podrobně vyhodnotí situaci po výroční schůzce s agenturami, která se uskuteční 12. července.

Pilotní projekty a přípravné akce

93.      Komise obvykle předkládá s PNR první pracovní dokument o pilotních projektech a přípravných akcích. Tento dokument o pilotních projektech na rok 2007 bude však hotov později, než bylo plánováno, a zpravodaj jej v době, kdy píše tento dokument, nemá k dispozici. Přezkoumání připomínek a návrhů Komise bude provedeno v příhodnou dobu.

94.      Je nutno připomenout hlavní ustanovení nového VFR:

„…Všechny tři orgány navíc souhlasí s omezením celkové částky položek vyhrazených na pilotní režimy na 40 milionů EUR ročně. Souhlasí také s omezením celkové částky vyhrazené pro položky určené na nové přípravné akce na 50 milionů EUR v každém rozpočtovém roce a na 100 milionů EUR celkem v případě položek, které jsou v současné době přislíbeny na přípravné akce. (příloha č. 2, D)

95.      Vyvstávají tedy dva problémy. Za prvé, ustanovení současného finančního výhledu jasně omezují počet let, po která mohou být závazky týkající se pilotního projektu zapsány do rozpočtu, na dva roky. Toto ustanovení není ve VFR ponecháno, přinejmenším ne explicitně. Bylo by možné namítnout, že žádné takové časové omezení nebude od 1. ledna 2007 existovat. Analogicky zde již není zmíněno ani bývalé pravidlo stanovující maximální dobu tří let pro přípravné akce. Zpravodaj se pokusí získat objasnění tohoto aspektu.

96.      Za druhé, mělo by být přirozeně poukázáno na to, že manévrovací prostor Parlamentu by měl být větší. Pokud jde o pilotní projekty, bude roční limit 40 mil. EUR místo současných 36 mil. EUR. Roční limit pro nové přípravné akce bude 50 mil. EUR místo dosavadních 30 mil. EUR. Celkovou částku prostředků vyčleněných na přípravné akce bude možno zvýšit maximálně o 25 milionů EUR (s limitem 100 mil. EUR místo dosavadních 75 mil. EUR). Zpravodaj nicméně zdůrazňuje skutečnost, že rezervy v novém VFR donutí EP k pečlivému přezkoumání vlastního postoje k pilotním projektům a přípravným akcím.

97.      V obecném návrhu PNR, který předložila Komise, se praví, že na pilotní projekty byly vyčleněny prostředky ve výši 1 milionu EUR v položkách závazků a 22,7 milionů EUR v položkách plateb, zatímco na přípravné akce jsou z tohoto pohledu vyčleněny částky 3,3 milionu EUR a 47 milionů EUR. Zpravodaj zdůrazňuje, že pracovní dokument Komise by měl obsahovat jasně koncipovanou analýzu toho, jak byly předcházející projekty buď zahrnuty do nových právních předpisů, jež budou platit od roku 2007, nebo jestli u některých z nich bylo rozhodnuto o jejich úplném zrušení. V každém případě ponechávají minimální závazky navržené v PNR Parlamentu velký prostor k zásahům.

o výzkumu, inovaci a energetice

„Vidíš něco a ptáš se „proč?“ Ale mně se zdá o věcech, které nikdy nebyly,

a ptám se „proč ne?“ George Bernard Shaw

Úvod

1. Tento pracovní dokument analyzuje finanční zdroje, které Evropská unie poskytuje na výzkum a inovaci. Zaměří se také na energetiku, protože ta již ze své povahy nejen úzce souvisí s dalšími důležitými oblastmi politiky, např. s vnějšími vztahy, ale je také silně ovlivňována technologickým vývojem.

2. Tento dokument se bude zabývat výzvami, kterým Evropská unie v těchto oblastech politiky čelí. V této souvislosti budou zkoumány důsledky pro rozpočtový proces pro rok 2007 se zřetelem k tomu, že to bude první rok vynakládání prostředků podle nového víceletého finančního rámce (VFR) na období 2007–2013, a řada programů se bude tedy teprve rozbíhat. Zpravodaj by rád hned na začátku zdůraznil, že zdroje na výzkum nejsou takové, jaké by mohly být. Původní návrh 7. rámcového programu pro výzkum (RP7) předložený Komisí předpokládal celkovou částku finanční účasti Společenství na období 2007–2013 ve výši 72 726 milionů EUR. Evropský parlament tento návrh jednoznačně podpořil. Částka v novém VFR je nyní značně nižší: maximální orientační částka činí 50 524 milionů EUR.

Výzkum a inovace

Výzvy

3. Jak uvádí Komise na svých internetových stránkách, „výzkum je investicí do naší budoucí prosperity. Plody dnešního úsilí nemusí být vidět po několik příštích let. Ale stejně tak platí, že pokud takto nebudeme nyní investovat, přijde to budoucí generace draho“. Evropská unie si vytkla za cíl stát se do roku 2010 nejdynamičtější světovou ekonomikou založenou na znalostech. Cílem v oblasti výzkumu a vývoje je dosáhnout do roku 2010 investic do výzkumu a vývoje ve výši 3 % HDP. V současnosti vynakládají jak Spojené státy, tak Japonsko na výzkum a vývoj výrazně více prostředků než EU a její členské státy.

4. Ve svém usnesení ze dne 18. května 2006 o roční politické strategii na rok 2007 Evropský parlament „naléhá na členské státy a na Komisi, aby věnovaly zvláštní pozornost těm oblastem, které tvoří základ zdravého moderního hospodářství, jako jsou vědomosti, dovednosti, výzkum a vývoj ... vyzývá ke slaďování všech politik v členských státech i na úrovni EU na podporu výzkumu a inovací všude, kde je to možné ...“.[20]

5. Inovační politika EU je tradičně spojena s výzkumem. V rámci VFR na období 2007–2013 bude realizován nový program (program „Konkurenceschopnost a inovace“ – CIP), který se zaměřuje na inovaci ve světle potřeby zlepšit konkurenceschopnost a hospodářské prostředí EU. Cílem činnosti EU v oblasti výzkumu je posílit výzkumnou činnost v členských státech vytvořením evropského výzkumného prostoru bez hranic, který umožní vědcům v celé EU spojit síly ve snaze dosáhnout vynikajících výsledků.

Klíčové otázky související s rozpočtem

6. Původní návrh 7. rámcového programu pro výzkum (RP7) předložený Komisí předpokládal celkovou částku finanční účasti Společenství na období 2007–2013 ve výši 72 726 milionů EUR. Takto navržený rozpočet Evropský parlament jednoznačně podpořil ve svém usnesení o politických výzvách a rozpočtových prostředcích rozšířené Unie v letech 2007–2013 (Bögeho zpráva)[21]. Po přijetí nového VFR je konečný rozpočet nyní značně nižší: maximální orientační celková částka finanční účasti Společenství na RP7 (kromě Euratomu) činí 50 524 milionů EUR na období 7 let počínaje 1. lednem 2007.

7. Na rok 2007 navrhuje Komise pro RP7 rozpočet v celkové výši 5 486 milionů EUR v položkách závazků.

7. rámcový program: rozdělení prostředků mezi jednotlivé oblasti politiky

(v tisících EUR, v běžných cenách)

Oblast politiky

Rozpočet na rok 2006

Předběžný návrh rozpočtu na rok 2007

Podniky (*)

118 064

191 017

Energie a doprava

224 028

248 424

Výzkum

3 475 735

3 549 874

Informační společnost a sdělovací prostředky

1 162 898

1 174 213

Rybolov

14 900

1 200

Přímý výzkum

310 600

321 472

Celkem

5 306 225

5 486 200

(*) K těmto částkám je třeba přičíst u rozpočtu na rok 2006 částku 15 milionů EUR na přípravnou akci k zintenzivnění evropského výzkumu v oblasti bezpečnosti, která je součástí 7. rámcového programu pro výzkum.

Zdroj: Evropská komise

8. Hlavní rysy RP7 se odrážejí ve 4 ze 7 specifických programů:[22]

§ Spolupráce (v PNR na rok 2007 částka 3 468,6 milionu EUR): Nejrozsáhlejší specifický program z hlediska rozpočtu. Jeho cílem je podpora výzkumu na nejvyšší úrovni špičkové vědecké práce. Bude poskytována podpora nadnárodní spolupráci v devíti tematických oblastech: zdraví, potraviny-zemědělství-biotechnologie, informační a komunikační technologie, nanovědy-nanotechnologie-materiály-nové výrobní technologie, energetika, životní prostředí (včetně změny klimatu), doprava, socioekonomické vědy-humanitní obory, bezpečnost-vesmír.

§ Myšlenky (v PNR na rok 2007 částka 260,8 milionu EUR): Cílem tohoto specifického programu je posílit špičkovou vědeckou práci, dynamiku a tvořivost v evropském výzkumu a zvýšit atraktivnost Evropy pro nejlepší výzkumné pracovníky z evropských i třetích zemí a také pro investice průmyslu do výzkumu tím, že bude vytvořen mechanismus financování „hraničního výzkumu“ prováděného jednotlivými týmy, které si konkurují na evropské úrovni.

§ Lidé (v PNR na rok 2007 částka 430,2 milionu EUR): Tento program má za cíl posílit lidský potenciál ve výzkumu a technologii v Evropě podporou odborné přípravy a profesního rozvoje výzkumných pracovníků, tzv. akcemi „Marie Curie“, přičemž bude věnována větší pozornost klíčovým aspektům rozvoje dovedností a profesního rozvoje a posílení vazeb na vnitrostátní systémy.

§ Kapacity (v PNR na rok 2007 částka 407,8 milionu EUR): Tento specifický program má za cíl posílit výzkumné a inovační kapacity v celé Evropě

- optimalizací používání a rozvoje infrastruktury pro výzkum;

- posilováním inovačních kapacit MSP a jejich schopnosti přínosně využívat výsledků výzkumu;

- podporou rozvoje regionálních uskupení zaměřených na výzkum;

- podporou mezinárodní spolupráce.

9. Novinkou RP7 je zřízení Evropské rady pro výzkum, která bude podporovat základní výzkum na evropské úrovni na základě špičkové vědecké práce, a bude vytvářet přínos na evropské úrovni prostřednictvím konkurence v rámci celé Evropy a podpory špičkové vědecké práce na nejvyšší úrovni. Bude podporovat výzkumné projekty vybírané podle jejich vědecké přínosnosti a podle témat, která si zvolí sami výzkumní pracovníci, na základě přístupu „zdola nahoru“. V této souvislosti by zpravodaj rád připomněl tu část usnesení Evropského parlamentu o roční politické strategii, která se týká Evropského technologického institutu: „... vytvoření nového Evropského technologického institutu může oslabit stávající struktury nebo se s nimi překrývat a může tedy představovat nepříliš efektivní využití finančních prostředků ....

Pravidla pro účast ve výzkumných programech – prostor pro zlepšení

10. Vedlo se mnoho diskusí o potřebě většího množství finančních prostředků na výzkum. Byly však také předloženy návrhy, jak zlepšit celkový poměr nákladů a přínosů. Účetní dvůr se zabýval realizací současných výzkumných programů a vydal doporučení, jak zvýšit efektivnost vynakládaných prostředků. Hlavní problémy představují tyto skutečnosti:

§ dlouhé trvání postupů poskytování finančních prostředků v rámci současného rámcového programu (RP6)

§ od chvíle, kdy Komise obdrží dokumentaci, do podpisu smlouvy uplyne až 263 kalendářních dnů

§ často je nutné dlouhodobé předběžné financování ze strany účastníků (což je obtížné pro MSP)

§ je nutně zapotřebí zjednodušit celý postup (např. vytvořením integrované databáze)

§ je třeba snížit administrativní náklady.

11. Těmto problémům se nyní věnuje EP: první čtení nařízení, kterým se stanoví pravidla pro účast na akcích v rámci RP7, bude ukončeno před letní přestávkou. Rozpočtový výbor má v úmyslu předložit pozměňovací návrhy s cílem zlepšit současný systém[23].

12. Nesmíme zapomínat, že i členské státy financují výzkumné činnosti a financování EU je pouze jedním (i když důležitým) příspěvkem k obecnému cíli podporovat výzkum. Rozpočtové aspekty jsou jen jednou částí politiky v oblasti výzkumu. Důležitou roli hrají také jiná hlediska jako kulturní prostředí, ekonomické prostředí (tržní síly), ochrana duševního vlastnictví (podmínky registrace patentů) atd. Všechny tyto okolnosti ovlivňují zájem výzkumných pracovníků a soukromých společností investovat čas a peníze. Evropské výzkumné programy tudíž mohou být pouze jednou částí celkového řešení.

Energetika

Výzvy

13. Energetika je jedním z témat, kterým se věnují specifické výzkumné programy. Cíl je poměrně ambiciózní: „Transformování současného energetického systému založeného na fosilních palivech na udržitelnější systém založený na různorodém souboru energetických zdrojů a nosičů se zvýšenou energetickou účinností pro řešení výzev stability zásobování a změny klimatu, při současném zvyšování konkurenceschopnosti evropských energetických odvětví.“[24] Zpravodaj poukazuje na velký potenciální přínos, kterým může být technologie jaderné syntézy pro úsilí o zajištění bezpečných a spolehlivých dodávek energie.

14. Před energetickou politikou EU opravdu stojí široké spektrum výzev. Není třeba zdůrazňovat, že nedávné události jen zvýraznily problém velké závislosti na dovozech ze třetích zemí (nyní je dovozy kryto 50 % celkové poptávky v EU – podle předpokladů tato míra vzroste do roku 2030 na 70 %, pokud současné trendy přetrvají). Rezervy jsou soustředěny v několika málo zemích. V současnosti přichází zhruba polovina dodávek plynu pro spotřebu v EU pouze ze tří zemí (z Ruska, Norska a Alžírska). Při současném trendu by dovoz plynu v příštích 25 letech vzrostl na 80 %. Zabezpečení dodávek se tudíž stalo jednou z nejvážnějších starostí energetické politiky EU.

15. Vzhledem ke klíčové roli odvětví energetiky pro konkurenceschopnost a hospodářský růst EU přispívají bezprostředně k dosahování cílů Lisabonské strategie veškeré činnosti v této oblasti, např. dokončení vnitřního trhu s plynem a elektřinou, prosazování ekologických inovací a evropských technologických iniciativ v oblasti technologií šetrných k životnímu prostředí.

16. Je také naléhavě zapotřebí investic. Pouze v Evropě budou k pokrytí očekávané energetické poptávky a k výměně zastarávající infrastruktury v příštích 20 letech nutné investice ve výši přibližně jednoho bilionu EUR.

Klíčové otázky související s rozpočtem

17. V PNR na rok 2007 navrhuje Komise na výzkum související s energetikou částku ve výši 120,42 milionu EUR v položkách závazků.

18. Několik oblastí výzkumu souvisejících s energetikou bude předmětem činnosti v rámci RP7:

§ vodíkové a palivové články: Cílem je strategický, integrovaný program pro dopravu, pevné a přenosné aplikace, jejichž pomocí bude vybudován konkurenceschopný průmysl EU v oblasti dodávek palivových článků a vodíků a příslušných zařízení.

§ výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů (fotovoltaika, větrná energie, biomasa, geotermální energie, energie z oceánu a malé vodní elektrárny): výzkum by měl směřovat ke zvýšení celkové účinnosti energetické přeměny, k výraznému snížení nákladů na výrobu elektřiny, ke zvýšení spolehlivosti systému a k dalšímu zmírňování dopadu na životní prostředí.

§ výroba obnovitelných paliv („biopaliva“): Cílem je zdokonalit technologie pro udržitelnou výrobu a dodávky pevných, tekutých a plynných paliv z biomasy, zejména biopaliv pro dopravu. V současnosti se vede množství diskusí o stále nevyužitém potenciálu biomasy (tj. odpad a rezidua ze zemědělství včetně rostlinných a živočišných látek, z lesnictví a souvisejících odvětví, a také průmyslový a komunální odpad). I elektřinu nebo bioplyn lze vyrábět z biomasy (např. z dřevinného odpadu vznikajícího při zpracování dřeva).

§ obnovitelné zdroje pro ohřev a chlazení (stále vzrůstá ta část energetické spotřeby EU, která se vynakládá na ohřev a chlazení)

§ technologie zachycování a uchovávání CO2 pro výrobu elektřiny s nulovými emisemi: pod tímto ambiciózním názvem chce Komise financovat projekty usilující o snížení ekologických škod způsobených fosilními palivy, která nutně nadále budou mít významný podíl v energetickém mixu i v příštích desetiletích.

§ technologie čistého spalování uhlí: uhelné elektrárny zůstávají celosvětově hlavním tahounem výroby elektrické energie, ale mají značný potenciál, pokud jde o další zvyšování efektivnosti a snižování emisí, zejména emisí CO2-

§ inteligentní energetické sítě: je třeba úsilí v oblasti výzkumu a vývoje s cílem zvýšit účinnost, flexibilitu, bezpečnost a spolehlivost evropských systémů a sítí pro dodávky elektrické energie a plynu (viz nedávná přerušení dodávek elektřiny v různých členských státech EU). Řádné uplatňování právních předpisů EU v oblasti vnitřního trhu v energetice ze strany členských států a také dokončení několika projektů transevropských sítí v energetice takovému vývoji napomohou.

§ energetická účinnosti a úspory: v této oblasti se skrývá ohromný potenciál a vedle diverzifikace zdrojů energie jde pravděpodobně o jednu z nejnadějnějších strategií.

§ znalosti pro vytváření energetické politiky: zahrnují vytváření databází a scénářů pro rozšířenou EU a posuzování dopadu energetických politik na bezpečnost dodávek, životní prostředí, společnost a konkurenceschopnost.

§ technologie jaderné syntézy: EU se chystá spojit síly s dalšími velkými globálními ekonomikami v rámci projektu jaderného reaktoru ITER. Při zajištění dostatečných finančních prostředků na výzkum má technologie jaderné syntézy ohromný potenciál výroby energie v praxi pro potřeby společnosti, přičemž jsou s touto výrobou spojeny pouze omezené potíže s odpadem. Otázka finančních prostředků je tím závažnější, že celosvětově se výdaje na výzkum a vývoj v oblasti energetických technologií odhadují na pouhé 0,3 % ročního světového obratu energetického trhu ve výši 4 biliony EUR.

19. Kromě RP7 jsou i jiné energetické programy, které nesouvisí s výzkumem a jsou známy pod názvem „Inteligentní energie pro Evropu“. Jejich cílem je podpora obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti a podněcování k využívání ekologické městské dopravy a alternativních pohonných látek. Tento program je nyní součástí programu „Konkurenceschopnost a inovace“ (CIP): 20 % celkového rozpočtu CIP[25] je vyčleněno na energetiku. V PNR na rok 2007 navrhuje Komise na program Inteligentní energie částku ve výši 58,9 milionu EUR v položkách závazků, což je přibližně stejná částka jako v rozpočtu na rok 2006.

20. Pokud jde o jadernou energetiku, prioritami pro rok 2007 zůstává rozšíření (prostředky na likvidaci jaderných zařízení částečně spravuje EBOR), bezpečnost jaderných elektráren a bezpečné a účinné nakládání s jaderným odpadem a rovněž ochrana veřejnosti (jaderná bezpečnost a ochrana před radioaktivním zářením). Mezi další oblasti činnosti patří spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).

21. V PNR na rok 2007 dochází k výraznému zvýšení položek závazků pro jadernou bezpečnost včetně likvidace jaderných zařízení; jejich výše činí 244 milionů EUR (což představuje zvýšení položek závazků o 70 % oproti roku 2006). Především to souvisí se skutečností, že EU poskytuje značnou finanční podporu na likvidaci jaderných elektráren Ignalina (Litva), Bohunice VI (Slovensko) a Kozloduj (Bulharsko).

Cíl je stále daleko

22. V Evropě se dosud nevytvořily plně konkurenceschopné vnitřní trhy v oblasti energetiky. Teprve až takové trhy vzniknou, budou občané a podniky EU plně využívat veškerých výhod bezpečnosti dodávek a nižších cen. Pro dosažení tohoto cíle je třeba vytvořit vzájemně propojené sítě, zavést účinné legislativní a regulační rámce a plně je uplatňovat v praxi a je nutno přísně prosazovat dodržování pravidel Společenství v oblasti hospodářské soutěže. Mimoto by měla být konsolidace odvětví energetiky vedena tržními principy, má-li Evropa úspěšně čelit mnoha výzvám, před kterými stojí, a učinit potřebný vklad do budoucnosti.

23. Nezapomínejme také, že existuje obrovský potenciál energetické účinnosti, který stále zůstává z velké části nevyužit. Je nutně třeba větší osvěty a informování odběratelů energie o tom, jak spotřebovat méně energie s týmž výsledkem. Někteří odborníci na energetiku tvrdí, že takovým opatřením se stále nevěnuje dost pozornosti (a finančních prostředků). Nedávno byla také přijata směrnice o službách v energetice, která se snaží vytvořit trh služeb, jejichž cílem je snížit účet odběratelů energií.

24. Účinná energetická politika EU nespočívá pouze v činnosti související s rozpočtem. Zásadní roli hrají vnější vztahy – Komise má v úmyslu rozšířit tzv. dialog o energetice s producenty, jako je Rusko, a s dalšími významnými odběrateli energie, jako je Čína a Indie, kteří se stali velkými konkurenty v oblasti energetických zdrojů. Celosvětová poptávka po energiích roste. Světová spotřeba energie – a emise CO2 – podle očekávání vzroste do roku 2030 zhruba o 60 %. Rozhodně je nutné, aby EU jako druhý největší trh s energiemi na světě, který má přes 450 milionů odběratelů, hovořila jedním hlasem a vyjednala co nejlepší podmínky pro obchod a investice v oblasti energetiky.

25. Daňová politika, která je stále z převážné většiny v pravomoci členských států, může vytvořit pobídky pro používání nových a alternativních paliv a obnovitelných zdrojů energie.

26. V neposlední řadě neztrácejme ze zřetele, že EU již přijala široké spektrum právních předpisů v oblasti energetiky (např. o podpoře biopaliv, o obnovitelných zdrojích energie, o dokončení vnitřního trhu s plynem a elektřinou, o energetické účinnosti atd.). V tomto smyslu je účinná energetická politika také otázkou správného uplatňování právních předpisů EU členskými státy, jak Evropský parlament zdůraznil ve svém usnesení o roční politické strategii pro rok 2007.

Otázky pro slyšení

1. Do jaké míry odpovídají výdaje EU na výzkum a inovaci plánované v PNR na rok 2007 ambiciózním cílům Lisabonské strategie?

2. Má ekonomika EU dostatečně silnou základnu vědeckého potenciálu, aby dokázala využít ještě vyšší rozpočet na výzkum?

3. Umožňuje 7. rámcový program pro výzkum (RP7) dostatečnou flexibilitu pro vyrovnání se s novými výzvami a přizpůsobení se budoucím výzvám, před nimiž bude EU stát?

4.  Konkrétně, do jaké míry reaguje RP7 na stále závažnější výzvy, jimž EU čelí v oblasti energetické politiky, v níž je technologický pokrok životně důležitým zájmem z hlediska budoucnosti EU a její ekonomiky? Jaké kroky lze učinit v rozpočtovém procesu pro rok 2007, aby byla zohledněna tato nová priorita?

5.  Kde v současných pravidlech pro účast ve výzkumných programech EU vidíte prostor pro zlepšení?

6. Jak lze podle zkušeností získaných během realizace předchozího RP6 vynaložit omezené finanční prostředky RP7 efektivněji? Jakou úlohu má v tomto ohledu analýza nákladů a přínosů?

o svobodě, bezpečnosti a právu

„Nejspolehlivější zkouška, podle které soudíme, zda je země skutečně svobodná, je míra bezpečnosti, které se těší její menšiny,“ Lord Acton

Úvod

1. Tento pracovní dokument analyzuje finanční zdroje, které má Evropská unie v roce 2007 poskytnout v rámci hlavy 18 svého souhrnného rozpočtu[26]. nazvané „Svoboda, bezpečnost a právo“ Tato oblast politiky byla vytvořena Amsterodamskou smlouvou a vztahuje se obecně k politikám, které by na úrovni jednotlivých členských států mohly být označeny jako „vnitřní politiky“ či „vnitřní věci“. Porovnání s výdaji z předchozích rozpočtových roků je velmi nesnadné, neboť nomenklatura se v průběhu posledních let často měnila. Kromě toho se oproti rozpočtu na rok 2006 v předběžném návrhu rozpočtu (PNR) na rok 2007 změnil název šesti rozpočtových položek / činností v rámci hlavy 18[27].

2. Okruh 3 víceletého finančního rámce (VFR) na období 2007–2013 se nyní nazývá „Občanství, svoboda, bezpečnost a spravedlnost“, záležitosti vnitřních věcí však poprvé spadají do nově vytvořeného podokruhu „Svoboda, bezpečnost a právo“: Okruh 3a. „Občanství“ tvoří okruh 3b[28]. Odpovědnému komisaři místopředsedovi Frattinimu náleží portfolio „Právo, svoboda a bezpečnost“. Stejný název nese příslušné generální ředitelství Komise, které se do srpna 2004 nazývalo „Spravedlnost a vnitřní věci“[29].

3. Tento pracovní dokument se tedy zaměří na hlavu 18. Nebude analyzovat částky určené na záležitosti, jako je „výzkum v oblasti bezpečnosti“ v 7. rámcovém programu pro výzkum[30] (který je uveden v podokruhu 1a). Neanalyzuje ani výdaje spadající do podokruhu 3b „Občanství“, který zahrnuje informování občanů Evropské unie o politikách EU.

Výzvy

Celkové zdroje v okruhu 3a

4. Jak je uvedeno v usnesení Evropského parlamentu o zprávě Komise o roční politické strategii (APS)[31]: „evropští občané potřebují, aby jim byla zajištěna svoboda, spravedlnost a bezpečnost v každodenním životě“ a „v kontextu novodobé globalizované kriminality je nezbytnou součástí politik k zajištění bezpečné společnosti založené na právním státě koordinovaná činnost EU“[32]. Pokud jde o celkové zdroje určené na řešení politických výzev v této oblasti, stanovila Komise ve svém předběžném návrhu rozpočtu (PNR) zvýšení o 5,24 %, které představuje částka na rok 2007 (619 milionů EUR) oproti částce na rok 2006 (588,2 milionu EUR) [33]. Z odpovídající tabulky v rozpočtu na rok 2006[34] je zřejmé, že na hlavu 18 přidělil rozpočtový orgán 590,4 milionu EUR, což by znamenalo nárůst pouze o 4,84 procenta. Prostředky ve výši 619 milionů EUR stanovené v PNR evidentně obsahují správní i provozní výdaje. Provozní výdaje v hlavě 18 dosahují podle PNR Komise celkové výše 571,3 milionu EUR. To znamená, že na správní výdaje připadá 47,7 milionu EUR. To bohužel neodpovídá položce 18 01 nazvané „Správní výdaje v oblasti politiky prostor svobody, bezpečnosti a práva“, na kterou je požadováno 51,47 milionu EUR.

5. Komise uvádí v PNR na rok 2007 následující rozdělení mezi různé akce (obecné programy, jiné akce a programy, decentralizované agentury):

Tabulka 1

 

PNR 2007

 

Rámcový program / jiný program / agentury

EUR

%

Základní práva a spravedlnost

71 510 000

12,5%

Solidarita a řízení migračních toků

291 300 000

51,0%

Bezpečnost a ochrana svobod

57 490 000

10,1%

Jiné akce a programy

78 400 000

13,7%

Decentralizované agentury

72 639 000

12,7%

Celkem

571 339 000

100,0%

Zdroj: Evropská komise

Není však jasné, zda lze tyto dvě částky vůbec srovnávat, protože v rámci rozpočtu na rok 2007 budou zahájeny tři nové rámcové programy: „Základní práva a spravedlnost“, „Solidarita a řízení migračních toků“ a „Bezpečnost a ochrana svobod“[35].

Integrace migrantů a správa hranic

6. Řízení migračních toků je celosvětovým politickým problémem. Publikace jako Zpráva o světové migraci[36] vydávaná každé dva roky Mezinárodní organizací pro migraci zachycují hlavní posuny v migračních trendech. Nejnovější zpráva z roku 2005 poukazuje na skutečnost, že odhadovaných 175 milionů mezinárodních migrantů představuje zhruba 2,9 procent celosvětové populace. V současných evropských diskusích je situace týkající se migrantů důležitým tématem zejména ve Španělsku, kde je pozornost zaměřena na přesuny lidí z afrického kontinentu.

7. Usnesení o roční politické strategii (bod 22): „zdůrazňuje, že v nadcházejících letech bude velmi důležitým cílem integrace migrantů a správa hranic; má v úmyslu poskytnout v roce 2007 dostatečné prostředky, aby zajistil, že rozšíření Schengenského prostoru bude doprovázet zásada solidarity Společenství při správě vnějších hranic Unie“.

8. Pokud jde o hlavní díl výdajů, program „Solidarita a řízení migračních toků“, v PNR se počítá v rozpočtové položce 18 03 03[37] s částkou 60 milionů EUR, přestože nový specifický program „Evropský fond pro uprchlíky“ bude realizován až počínaje rozpočtem na rok 2008. Nový program, který má být přijat postupem spolurozhodování, zatím v Parlamentu neprošel ani do prvního čtení. „Starý“ právní základ, rozhodnutí 2004/904/ES, má být dne 1. ledna 2008 zrušen a od tohoto data nahrazen novým programem.

9. S přihlédnutím k významu, který je v usnesení o roční politické strategii přikládán integraci migrantů a účinné správě hranic, a ve světle politického zájmu, který otázky migrace často vyvolávají, by mohlo být podrobněji zkoumáno, do jaké míry je rozpočtová situace v případě solidarity a řízení migračních toků a Evropského fondu pro uprchlíky uspokojivá.

Jiné oblasti výdajů v okruhu 3a a související záležitosti

10. Je zavádějící uvádět, že Komise navrhuje v rámci obecného programu „Základní práva a spravedlnost“ specifický program „Základní práva a občanství[38], který není financován v rámci podokruhu 3b – Občanství, nýbrž v rámci podokruhu 3a.

11. Při podrobnějším pohledu na „Jiné akce a programy“ vidíme, že 68 milionů EUR z částky 78,4 milionu EUR je určeno na položky 18 02 04 a 05 nazvané Schengenský informační systém (SIS II)[39] a Vízový informační systém (VIS)[40]. SIS II je v podstatě velký počítač umístěny ve Štrasburku, který členským státům umožňuje odhalit hledané osoby po zrušení kontrol na vnitřních hranicích. VIS je také databáze, která usnadňuje výměnu údajů o společné vízové politice a konzulární spolupráci členských států týkající se žádostí, a to s cílem zabránit ohrožení vnitřní bezpečnosti kteréhokoliv členského státu, předejít obcházení kritérií pro žádosti a usnadnit boj proti podvodům a pomoci při identifikaci a navracení nelegálních přistěhovalců. Zatímco s cíli těchto dvou akcí je možno se plně ztotožnit, zbývá vyřešit některé závažné rozpočtové otázky. Například ve finančním výkazu návrhu je pro SIS II a VIS plánováno 14,4 milionu EUR, resp. 24 milionů EUR. V PNR na rok 2007 jsou však v rozpočtových položkách 18 02 04 a 18 02 05 částky 20 milionů EUR, resp. 48 milionů EUR. Bylo by zajímavé mít více informací, které by tyto rozdíly objasnily.

12. Pokud jde o pilotní projekty a přípravné akce[41], dosahují podle Komise prostředky na pilotní projekty v PNR na rok 2007 výše 1 milionu EUR v závazcích a 22,7 milionu RUT v platbách. Částky na přípravné akce jsou 3,3 milionu EUR, resp. 47 milionů EUR (dokument I, s. 8). Zřejmě se zde projevilo začlenění několika předchozích pilotních projektů a přípravných akcí do nové generace programů (např. boj proti terorismu). Komise se domnívá, že je tak ponechán dostatek prostoru pro nové akce.

a. Jediným pilotním projektem v rámci okruhu 3a je „Boj proti terorismu“. Jde o následující částky:

Tabulka 2

Položka

Příslušné GŘ

2005

2006

2007

Název

Rozpočet na rok 2005

Rozpočet na rok 2006

Rozpočet na rok 2007

Závazky

Platby

Závazky

Platby

Závazky

Platby

OKRUH 3a

18 05 06

JLS

PP1

PP2

 

Boj proti terorismu

7,0

4,0

9,0

7,0

p.m.

6,0

Celkem okruh 3a

7,0

 

9,0

 

 

 

Zdroj: Evropská komise

13. Jeho hlavním cílem je posílit efektivitu EU při předcházení teroristickým činům zlepšením spolupráce a koordinace protiteroristických činností zpravodajských, bezpečnostních a donucovacích služeb členských států, Europolu a pracovní skupiny policejních prezidentů EU, zejména v oblasti uplatňování příslušných částí akčního plánu EU pro boj proti terorismu a víceletého Haagského programu k posílení svobody, bezpečnosti a práva v Evropské unii. V roce 2007 evidentně není plánováno pokračování této přípravné akce, neboť má být začleněna do obecného programu „Bezpečnost a ochrana svobod“, který je přijímán Parlamentem v rámci postupu spolurozhodování[42].

14. V prostoru svobody, bezpečnosti a práva existuje sedm přípravných akcí:

Tabulka 3

Položka

Příslušné GŘ

2005

2006

2007

Název

Rozpočet na rok 2005

Rozpočet na rok 2006

Rozpočet na rok 2007

Závazky

Platby

Závazky

Platby

Závazky

Platby

OKRUH 3a

18 03 05

JLS

AP3

-

-

Evropské středisko pro sledování migrace

3,0

3,8

p.m.

1,8

p,m.

2,0

18 03 06

JLS

AP2

AP3

 

Integrace státních příslušníků nečlenských států

5,0

6,0

5,0

5,75

p.m.

6,45

18 03 08

JLS

AP1

AP2

 

Finanční nástroj pro řízení návratů v oblasti migrace

15,0

8,0

15,0

10,0

p.m.

12,5

18 04 03

JLS

AP2

AP3

 

Výzkumné a hodnotící programy v oblasti dodržování základních práv

1,0

1,4

0,5

1,0

p.m.

0,8

18 04 04

JLS

AP2

AP3

 

Podpora občanské společnosti v nových členských státech

2,0

2,0

1,0

1,0

p.m.

2,8

18 05 01 03

JLS

PP2

AP1

 

Výměnný program pro orgány soudnictví

(3,0)

2,5

3,0

2,8

p.m.

1,0

18 05 04

JLS

PP2

AP1

 

Přípravná akce ve prospěch obětí teroristických činů

(2,0)

1,0

2,0

1,2

p.m.

1,2

Celkem okruh 3a

26,00

 

26,5

 

-

 

Zdroj: Evropská komise

Není zřejmé, do jaké míry mají tyto přípravné akce pokračovat, nebo zda mají být zahrnuty do obecnějších programů. Bylo by prospěšné získat v tomto směru více informací.

Otázky pro slyšení:

1. Okruh 3a je na úrovni EU relativně novou oblastí výdajů. Jsou tyto finanční prostředky obecně – a po mnoha letech zkušeností v této oblasti politiky– utráceny dobře? Jaký je přínos na úrovni EU vyplývající z vynakládání finančních prostředků v této oblasti?

2. Jaká jsou na základě významu, který usnesení Evropského parlamentu o zprávě Komise o roční politické strategii přikládá efektivní integraci migrantů a správě hranic, nejúčinnější opatření, která je třeba na evropské úrovni přijmout? Do jaké míry přinesou prostředky přidělené na akce v rámci programu „Solidarita a řízení migračních toků“ řešení?

3. Jaké jsou další zamýšlené kroky v souvislosti s přípravnými akcemi uvedenými v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva?

4. Vzhledem k tomu, že se finanční výkaz návrhů na SIS II a VIS výrazně liší od částek uvedených v PNR: jaké budou skutečné náklady na tyto dvě akce spojené se SIS II a VIS?

5. Jsou navrhované akce v rámci sedmého rámcového programu týkajícího se výzkumu v oblasti bezpečnosti jednoznačně spojeny s otázkami spravedlnosti, svobody a bezpečnosti (vedle konkurenceschopnosti a růstu), má GŘ JSL v úmyslu monitorovat výsledky tohoto výzkumu?

o návrhu rozpočtu na rok 2007 a výsledcích schůze v rámci dohodovacího řízení konaného dne 14. července 2006

Dary nejbohatší se mění v trety, když se dárce mračí.“ William Shakespeare

Úvod

1. Tento pracovní dokument tvoří tři části. V první části jsou přehledně analyzovány hlavní prvky návrhu rozpočtu (NR) na rok 2007 předloženého Radou. Druhá část uvádí hlavní změny v NR oproti předběžnému návrhu rozpočtu (PNR) na rok 2007, který připravila Evropská komise. Třetí oddíl se věnuje schůzi zástupců Rady a Evropského parlamentu v rámci dohodovacího řízení konaného v Bruselu dne 14. července 2006.

Hlavní prvky návrhu rozpočtu předloženého Radou

2. Celkové částky obsažené v NR Rady jsou uvedeny níže v tabulce č. 1. Jsou rozděleny podle okruhů nového víceletého finančního rámce (VFR).

Tabulka č. 1: Shrnutí NR 2007

Číslo

Rada
první čtení

Rozdíl oproti PNR 2007

Rozdíl oproti rozpočtu na rok 2006 v
%

Prostor pod stropem současného finančního rámce

závazky

platby

závazky

platby

závazky

platby

 

1. Udržitelný růst

 

 

 

 

 

 

 

1a.  Konkurenceschopnost pro hospodářský růst a zaměstnanost

8 782 328 511

6 767 676 511

-13 775 000

-175 848 000

+11.31

-8.91

135 671 489

1b. Soudržnost pro hospodářský růst a zaměstnanost

45 486 558 504

37 365 265 808

0

-425 000 000

+14.81

+17.75

441 496

Celkem

54 268 887 015

44 132 942 319

-13 775 000

-600 848 000

+14.23

+12.69

136 112 985

2. Ochrana a správné hospodaření s přírodními zdroji

56 471 146 036

54 895 811 736

-746 430 000

-787 570 000

-0.14

-0.98

1 879 853 964

Z toho: výdaje související s trhem a přímá pomoc1

42 954 007 000

42 677 987 756

-730 000 000

-730 000 000

-0.84

-1.48

1 798 993 000

3. Občanství, svoboda, bezpečnost a spravedlnost

 

 

 

 

 

 

 

3a.              Svoboda, bezpečnost a právo

561 695 000

400 145 000

-9 644 000

-26 844 000

+2.24

-24.98

75 305 000

3b.              Občanství

586 645 000

648 042 652

-16 410 000

-31 590 000

-4.06

+3.79

49 355 000

Celkem

1 148 340 000

1 048 187 652

-26 054 000

-58 434 000

-1.08

-9.46

124 660 000

4. EU jako globální partner

6 358 339 000

7261 521 578

-109 661 000

-185 948 000

-22.19

-13.66

219 661 0002

Rezerva na pomoc při mimořádných událostech

234 527 000

0

0

0

-2.41

-100.00

 

Celkem

6 592 866 000

7 261 521 578

-109 661 000

-185 948 000

-21.52

-15.95

 

5. ADMINISTRATIVA

6 829 809 929

6 829 709 929

-124 436 044

-124 436 044

+3.43

+3.43

285 190 071

6. Náhrady

444 646 152

444 646 152

0

0

-58.58

-58.58

353 848

CELKOVÝ SOUČET

125 755 695 132

114 612 819 366

-1 020 356 044

-1 757 236 044

+3.68

+2.26

2 645 831 8682

Položky plateb v % HNP

 

0.98

 

 

 

 

 

1      Po přenosu do okruhu „rozvoj venkova“ po modulaci a z „bavlny“ do „restrukturalizace bavlnářských oblastí“

2      Tento prostor nebere v úvahu prostředky související s rezervou na pomoc při mimořádných událostech (234,5 milionu eur).

Zdroj: Důvodová zpráva Rady k návrhu rozpočtu

3. Zpravodaj klade důraz na to, že sloupce uvádějící „rozdíl oproti rozpočtu na rok 2006 v %“ nejsou založeny na srovnávání stejných položek, neboť NR na rok 2007 počítá s Evropskou unii dvaceti sedmi států (včetně Rumunska a Bulharska), zatímco rozpočet na rok 2006 je kalkulován pro současnou EU 25. Tím je omezena průhlednost navrhovaných výdajů v rozpočtu na rok 2007. Zpravodaj požaduje, aby Komise předložila údaje o rozpočtových nákladech a potřebách Bulharska a Rumunska odděleně, aby bylo možné tyto údaje snáze a přesněji porovnat s předchozími rozpočty.

4. V návrhu rozpočtu Rada snížila celkové položky závazků na 125 756 milionů EUR.[43] To představuje snížení o 1020 milionů z 126 776 milionů EUR v upraveném PNR na rok 2007. Ve svém prvním čtení se Rada jako obvykle zaměřila zejména na snižování objemu plateb vůči PNR. Zatímco celková výše plateb v upraveném PNR činí 116 370 milionů EUR, návrh rozpočtu uvádí 114 613 milionů. Celková výše plateb tedy poklesla o 1,5 % na úroveň 0,98 % HND EU. Vzhledem k tomu, že v příloze I interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 je stanoven strop 1,06 % HND EU, existuje v rozpočtu na platby vůči údajům NR značný prostor. Podle názoru zpravodaje nebude úroveň plateb v NR pro splnění politických úkolů Evropské unie stačit.

5. Tabulka č. 2 uvádí částky zbývající pod stropem víceletého finančního rámce vzhledem k NR ve vztahu k částkám dostupným v upraveném PNR. Stropy jsou převzaty z tabulky č. 2 přílohy sdělení Komise (2006)327 ze dne 22. 6. 2006, které upravuje částky víceletého finančního rámce v souladu s bodem 16 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006.

Tabulka č. 2: Rozpětí pod stropem nového víceletého finančního rámce u závazků (miliony EUR)

Číslo

Strop VFR

PNR na rok 2007

rozpětí PNR

NR 2007

rozpětí NR

Okruh 1a

8 918

8 796

122

8 782

136

Okruh 1b

45 487

45 487

441

45 487

441

Okruh 2

58 351

57 218

1 133

56 471

1 880

Okruh 3a

637

571

66

562

75

Okruh 3b

636

603

33

587

49

Okruh 4*

6 578

6 468

110

6 358

220

Okruh 5**

7 115

6 954

161

6 830

285

Okruh 6

445

445

0

445

0

Celkem

128 167

126 776

1 625

125 756

2 646

* Údaje pro okruh 4 nezahrnují rezervu na pomoc při mimořádných událostech (234,5 milionu EUR)

** Strop okruhu 5 je upraven tak, aby zahrnoval i výdaje na důchody. Údaje PNR v okruhu 5 se oproti pracovnímu dokumentu 8 změnily v důsledku revidovaných odhadů „ostatních institucí“.

6. Zpravodaj připomíná, že pracovní dokument č. 8 přinesl rozsáhlou analýzu PNR 2007 a bylo v něm zdůrazněno, že vzhledem k omezeným zdrojům dostupným v novém VFR musí výdaje EU vycházet z politických priorit. Protože peníze z rozpočtu EU by měly být využívány efektivně, zpravodaj zdůrazňuje, že ke koncentraci zdrojů na prioritní oblasti mohou pozitivně přispět analýzy nákladů a výnosů. Stanovení politických priorit a efektivnější využívání finančních prostředků díky analýzám nákladů a výnosů může rovněž přispět k přípravě hodnocení VFR v letech 2008–2009. Tento obecný přístup byl formulován v usnesení Parlamentu o roční politické strategii Komise a posléze potvrzen v mandátu pro dohodovací řízení konané dne 14. července, který byl schválen Rozpočtovým výborem dne 11. července.

7. Při přípravě prvního čtení rozpočtu na rok 2007 v Evropském parlamentu zpravodaj průběžně konzultuje s ostatními výbory. V obecné rovině zpravodaj připomíná priority stanovené v bodu 6 usnesení o roční politické strategii Komise a opakované uvedené v bodu 5 mandátní zprávy. Tyto priority se odrazí v postoji Parlamentu v rozpočtovém procesu na rok 2007. Pokud jde o konkrétní problémy, zpravodaj se domnívá, že pro splnění politických úkolů Evropské unie v této oblasti jsou – vhledem ke stropům uvedeným v tabulce č. 2 – částky přidělené na okruhy 1a a 4 zjevně nedostačující. Zpravodaj proto připomíná, že v rozpočtu na platby zůstává v tomto ohledu značný prostor.

II – Hlavní změny v návrhu rozpočtu: zvláštní aspekty a srovnání podle okruhů VFR

8. Ještě než popíšeme hlavní změny v NR uspořádané podle jednotlivých okruhů VFR, povšimněme si tří zvláštních aspektů. Jedná se o i) plošné škrty v souvislosti s kvalitou zpráv o činnosti, ii) pilotní projekty a přípravné akce a iii) administrativní zdroje. O těchto otázkách se jednalo v dohodovacím řízení (viz oddíl III).

Plošné škrty v souvislosti se zprávami o činnosti

9. V souvislosti s PNR vytváří Komise zprávy o činnosti, v nichž jsou zdůvodněny výdaje a uvedeny hlavní cíle v jednotlivých politických oblastech. Tyto dokumenty připravuje generální ředitelství Komise odpovědné za danou oblast. Na základě podrobných analýz zpráv, které provedly členské státy, Rada v NR snížila výši přidělených prostředků v některých oblastech o 2 až 3 %. Může se zdát, že tento postup má společné rysy s přístupem založeným na analýze nákladů a výnosů, o nějž se zasazuje zpravodaj. Avšak mezi zprávami o činnosti, které připravují generální ředitelství Komise, a mezi externími hodnoceními prováděnými Evropským parlamentem nebo externími konzultanty jeho jménem, která posuzují celkovou kvalitu ve vztahu k vynaloženým prostředkům v jednotlivých oblastech politiky, je zásadní rozdíl. Zpravodaj by rád viděl zlepšení v efektivitě prostředků vynakládaných z rozpočtu EU, ale nesouhlasil by s tím, aby programy, které nejsou politickými prioritami nebo nefungují dobře, dostávaly více prostředků jenom proto, že jsou příslušné zprávy o činnosti dobře napsány. V duchu úsilí o zvýšení efektivity prostředků z rozpočtu EU by zpravodaj uvítal zevrubnější diskusi s Komisí a Radou o způsobu, jakým byly prováděny analýzy zpráv o činnosti, a zda je to v souladu s prioritami stanovenými v rozpočtu EU. Zpravodaj si přeje, aby byl přístup všech orgánů EU k této problematice byl koordinovaný.

Pilotní projekty a přípravné akce

10. NR obsahuje dvě rozpočtové položky pro pilotní projekty:

· Rozvoj vzdělávání, výzkumu a inovací, „trojúhelník znalostí“

(Rozpočtová položka: 02 02 09, závazky 5 milionů EUR, platby 2 miliony EUR)

· Zajištění dodávek energie – podpora soběstačnosti EU, pokud jde o obnovitelné zdroje energie

(Rozpočtová položka 06 04 07, závazky 5 milionů EUR, platby 2 miliony EUR)

11. I když si zpravodaj všímá toho, že tyto pilotní projekty se týkají oblastí, které Evropský parlament považuje za prioritní, vznáší dvě zásadní připomínky. Pokud jde o obsah, obává se, že tyto pilotní projekty nejsou novými oblastmi politiky EU, nýbrž se pravděpodobně týkají problematiky, která je již obsahem stávajících programů. Pokud jde o procesní stránku věci, své stanovisko ohledně pilotních projektů a přípravných akcí dosud nevyjádří, přestože nová interinstitucionální dohoda stanovuje brzké hodnocení nových pilotních projektů a přípravných akcí. Své stanovisko hodlá předložit v polovině září s ohledem na návrhy ostatních výborů EP. V souladu s bodem 23 mandátní zprávy se domnívá, že jedním z cílů rozpočtu na rok 2007 by měla být racionalizace a koncentrace návrhů.

Administrativní zdroje

12. Současně s NR Rada přijala jednostranné prohlášení o administrativních zdrojích. Podle tohoto prohlášení by měla být polovina míst v Komisi, která se uvolní v po odchodu pracovníků do důchodu v roce 2007 – asi 200 míst – v rozpočtu na rok 2008 zrušena. Prohlášení se také vyslovuje pro zrušení dalších 500 míst v letech 2008 až 2010 v souvislostí s koncentrací programů v novém VFR. Zpravodaj nemůže se stanoviskem Rady v této fázi souhlasit. V prvním čtení v EP plánuje přednést návrh na základě zprávy o skutečných střednědobých personálních potřebách, o jejíž vypracování byla Komise požádána do 1. září v mandátní zprávě pro první jednání v rámci dohodovacího řízení. Zdůrazňuje nutnost přesunů zaměstnanců v Komisi do prioritních oblastí a domnívá se, že v tomto kontextu je mimo jiné důležitou otázkou počet pracovníků v agenturách.

Změny v návrhu rozpočtu podle okruhů VFR

13. Ve zbývající části tohoto oddílu pracovního dokumentu jsou uvedeny hlavní změny provedené v PNR podle okruhů VFR. Souhrnné částky v jednotlivých okruzích včetně změn oproti celkovým částkám a rozpětím jsou uvedeny výše v tabulkách č. 1 a 2.

Okruh 1a – Konkurenceschopnost pro hospodářský růst a zaměstnanost

14. NR snižuje platby v rozpočtové položce 09 04 03 02 na dokončení šestého rámcového programu výzkumu v oblasti informační společnosti a sdělovacích prostředků o 48 milionů EUR. Platby na bezpečnost a výzkum vesmíru (rozpočtová položka 02 04 01) jsou sníženy o 50 milionů EUR. Položky plateb na projekty společného zájmu TEN jsou sníženy o 30 milionů (toto snížení se týká dokončení současných transevropských dopravních sítí, nikoli energetických sítí v rámci programu TEN). 15 milionů EUR zapsala Rada do rezervy, dokud nebude přijat právní základ pro Mezinárodní fond pro Irsko.

15. Jak bylo uvedeno výše, obsahuje NR dva pilotní projekty týkající se „trojúhelníku znalostí“ (položka 02 02 09) a „zajištění dodávek energie – podpora soběstačnosti EU, pokud jde o obnovitelné zdroje energie, zejména biopaliv“ (položka 06 04 07). Současně NR snižuje platby na program Inteligentní energie – Evropa (2003–2006) o 10 milionů EUR. To je poněkud překvapivé, neboť tento program se zabývá zvyšováním bezpečnosti dodávek energie prostřednictvím podpory využívání obnovitelných zdrojů energie včetně biopaliv (viz rozpočtová položka 06 04 01). Z toho vyplývá, že tyto pilotní projekty se možná nebudou vztahovat na nové činnosti, pro něž v současnosti neexistuje rozpočtová položka.

Okruh 1b – Soudržnost pro hospodářský růst a zaměstnanost

16. Oproti PNR se v NR nemění položky závazků. Položky plateb byly sníženy o 425 milionů EUR: zejména rozpočtové položky týkající se dokončení programů z let 2000–2006 (–355 milionů EUR, z nichž 220 milionů představují škrty v platbách na dokončení Evropského sociálního fondu – cíl 3 – rozpočtová položka 04 02 06). Platby na programy před rokem 2000 byly sníženy o 70 milionů EUR. Důvodem je podle vyjádření Rady „současný trend dokončování těchto programů“. To je třeba pečlivě prozkoumat. Prostředky na Fond soudržnosti sníženy nebyly.

Okruh 2 – Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi

17. Ke dvěma největším škrtům došlo v oblasti náhrad za mléko a mléčné produkty (doplňková dávka – 05 02 12 01) – 150 milionů EUR v závazcích a platbách a u účetní závěrky předchozích let (205 milionů EUR v závazcích i platbách). Závazky a platby ve výši 10 milionů EUR týkající se mezinárodních dohod o rybolovu byly zapsány do rezervy vzhledem k nejasnostem ohledně přijímání nových závazků. Zpravodaj připomíná, že by měla být vypracována zpráva o příjemcích prostředků na základě těchto dohod a že veškeré tyto výdaje zůstávají nepovinné, dokud nebudou příslušné dohody podepsány. Navíc jsou tyto údaje pouze předběžné, a to až do října, kdy má Komise podat svůj návrh na změnu.

Okruh 3a – Svoboda, bezpečnost a právo

18. NR zvyšuje položky závazků určené na Fond pro vnější hranice (18 02 06) o 7,7 milionu EUR vzhledem k jeho politickému významu, avšak omezuje zvýšení závazků pro vízový informační systém (18 02 05) o 7 milionů s ohledem na omezené možnosti absorpce. V NR byly položky závazků na decentralizované agentury v tomto okruhu sníženy o 9,18 milionu EUR v závislosti na posouzení zpráv o činnosti a vzhledem ke „zvláštní situaci, v níž se nachází agentura Frontex“ (18 02 03 01 a 18 02 03 02).

Okruh 3b – Občanství

19. V tomto okruhu došlo rovněž k celkovému snížení prostředků na decentralizované agentury o 9,43 milionu EUR na základě hodnocení zpráv o činnosti a vzhledem ke „zvláštní situaci, v níž s nachází Úřad pro bezpečnost potravin“ (17 04 08 01, 17 04 08 02).

Okruh 4 – EU jako globální partner

20. NR zvyšuje položky závazků určených na přeshraniční spolupráci (19 08 02 01) o 3 miliony EUR a prostředky na spolupráci s rozvojovými zeměmi na východ od Jordánu (19 10 03) o 17 milionů EUR. Druhé z těchto čísel znamená v podstatě zvýšení prostředků na činnost v Iráku. Došlo však také ke snížení makrofinanční pomoci (01 03 02) o 22,39 milionu EUR v závazcích a 23,12 milionu EUR v platbách vzhledem k úspěšnosti provádění této pomoci v minulosti. Závazky na pomoc při přechodu a budování institucí v současných (22 02 01) i budoucích (22 02 02) kandidátských zemích jsou celkově sníženy o 30 milionů s ohledem na celkovou absorpční kapacitu těchto zemí.

21. Pro zajištění „dostatečného prostoru pro mimořádné události“ dochází u prostředků určených na některé geografické programy a na protokol o cukru k celkovému snížení o 2 %. Dalšího mírného snížení bylo dosaženo díky škrtům v souvislosti s hodnocením zpráv o činnosti.

22. Zpravodaj si všímá změn v nomenklatuře, které provedla Rada, a toho, že Rada nezměnila výdaje na SZBP plánované v PNR. Připomíná však, že výdajům v této oblasti by se měla věnovat studie o nákladech a výnosech, kterou vypracuje Parlament.

Okruh 5 – Administrativní výdaje

23. K předešlým poznámkám o administrativních výdajích uveďme, že pro Komisi je v NR stanoveno standardní snížení platů o 3,6 % a míra zvýšení produktivity a vliv interinstitucionální spolupráce je stanovena na 1,7 %, tak jak je tomu u Rady.

III – Schůze v rámci dohodovací řízení konaného dne 14. července

24. Na schůzi v rámci dohodovacího řízení Rada prezentovala návrh rozpočtu a došlo k výměně názorů o administrativních výdajích; dále se jednalo o tradičních tématech „ad hoc“, kterými je zemědělství, rybářství a SZBP, o pilotních projektech a přípravných akcích; do bodu „různé“ pak bylo zařazeno finanční nařízení. Při jednání o výši finančních částek se nedospělo k žádnému pokroku a nebylo přijato žádné společné prohlášení. Po skončení jednání Rada schválila návrh rozpočtu v podobě připravené Coreperem. Zpravodaj vydal tiskové prohlášení o efektivnosti využívání prostředků v ročním rozpočtovém procesu v souladu s mandátní zprávou přijatou ve výboru COBU.

Prezentace návrhu rozpočtu Rady a administrativní výdaje

25. Finská ministryně Wideroosová (předsedkyně Rady pro rozpočet ECOFIN) představila návrh rozpočtu a požádala EP o podporu čtyř návrhů na prohlášení Rady, zejména návrhu prohlášení o zvyšování produktivity v letech 2007–2013. Jak je uvedeno v bodě 12, vyslovuje se toto prohlášení pro zrušení 200 míst v roce 2008 a dalších 500 míst v letech 2008 až 2010 v Evropské komisi. Delegace EP tato prohlášení Rady nepodpořila.

26. Jménem rozpočtového výboru zpravodaj usiloval o to, aby Rada podpořila návrh prohlášení o zlepšování racionálního využívání finančních prostředků v ročním rozpočtovém procesu EU. Text návrhu prohlášení je uveden v příloze č. 1. Ministryně Wideroosová prohlásila, že Rada nemůže v této fázi rozpočtového procesu prohlášení podpořit. Komisařka Grybauskaiteová uvedla, že by návrh prohlášení EP podpořit mohla.

27. Komisařka Grybauskaiteová prohlásila, že Komise trvá na svém návrhu v podobě uvedené v PNR 2007. Soustředila se na obecný výklad o problematice administrativních zdrojů. Nezávisle na prohlášení Rady o zvyšování produktivity poznamenala, že postoj Rady k rozpočtu na rok 2007 by znamenal, že na platy by bylo příští rok o 57 milionů EUR méně. Znamenalo by to, že by nemohlo být přijato 801 zaměstnanců. Další škrty v NR, které navrhuje Rada, by vedly ke zrušení 419 míst obsazených nyní úředníky, kteří v průběhu roku 2007 odejdou do důchodu. Těchto 419 míst je obsazeno úředníky z EU 15 (EU 25 bez deseti členských států, které vstoupily do EU v květnu 2004). Navrhované snížení počtu zaměstnanců by mělo značně negativní dopad na schopnost Komise provádět příští generaci programů EU.

Postup ad hoc: zemědělství, rybářství, SZBP

28. Ministryně Wideroosová představila částky v NR. Zpravodaj a jeho kolegové z Rozpočtového výboru přednesli na základě mandátní zprávy své stanovisko. V oblasti zemědělství byly vyjádřeny výhrady vůči dobrovolné modulaci. Pokud jde o rybářství, zazněl požadavek, aby k návrhu na změnu, který na podzim předloží Komise, byla přiložena zpráva o příjemcích prostředků v rámci této politiky. V oblasti SZBP se částky v NR neliší od PNR a zpravodaj uvedl, že v této oblasti bude provedena vnitřní analýza nákladů a výnosů.

Pilotní projekty a přípravné akce

29. Ministryně Wideroosová požádala EP o podporu prohlášení o prioritních oblastech činnosti v rámci této problematiky. Jak bylo vysvětleno v oddíle II tohoto pracovního dokumentu, zpravodaj nevyjádřil stanovisko EP a dotázal se, zda by tyto projekty nemohly být již nyní prováděny v rámci stávajících programů. V této oblasti nebylo přijato žádné prohlášení.

Finanční nařízení

30. Paní Graessleová, zpravodajka pro finanční nařízení, zdůraznila, že je třeba rychle přijmout nové finanční nařízení s nezbytnými změnami, které Evropský parlament přijal v červenci. Je to důležité také proto, aby mohly být výdaje v rámci nových programů použity v roce 2007 včas. Ministryně Wideroosová odpověděla, že Rada je připravena přijmout nové finanční nařízení co nejdříve, nejpozději do 1. ledna 2007, jak je stanoveno v interinstitucionální dohodě přijaté dne 17. května 2006, ale nepovažuje za nutné vydávat společné prohlášení, které by formulovalo tento závazek a stanovilo orientační časový plán, jak navrhoval EP. Paní Grybauskaiteová vyjádřila podporu postoji Parlamentu a uvedla, že po přijetí nového textu bude třeba vyškolit zaměstnance, aby dokázali nové předpisy uplatňovat. Přijetí nového finančního nařízení až 1. ledna 2007 by v každém případě vedlo ke zpoždění při provádění programů. Nebylo přijato žádné společné prohlášení.

Příloha č. I:

Návrh společného prohlášení Evropského parlamentu,

Rady a Komise

o efektivním využívání prostředků

v rámci ročního rozpočtového procesu

Uvedené tři orgány souhlasí s nutností zvýšit efektivitu využívání finančních prostředků. Proto by se ústředním prvkem ročního rozpočtového procesu mělo stát hodnocení programů EU.

Cílem tohoto hodnocení je posoudit kvantitativní a kvalitativní aspekty jednotlivých programů. Přitom je třeba brát v úvahu následující body:

· Kvantitativní aspekty hodnocení budou vycházet z rozpočtové předpovědi (tzv. budgetary forecast alert), kterou bude Komise předkládat rozpočtovému orgánu dvakrát ročně.

· Kvalitativní aspekty budou hodnoceny na základě zpráv o činnosti předkládaných Komisí a z analýz nákladů a výnosů jednotlivých programů EU, které budou orgány připravovat koordinovaným postupem.

Všechny tři orgány souhlasí s přijetím konkrétních rozhodnutí o dalších krocích v této věci do konce listopadu 2006.

o slyšeních konaných v rámci rozpočtového procesu 2007

„Při změně situace změním názor a co uděláte Vy, sire?“

John Maynard Keynes

Úvod

31. Jedním z nových prvků v rámci rozpočtového procesu 2007 bylo dosud rozhodnutí o konání dvou slyšení o konkrétních oblastech politiky EU v raných fázích tohoto procesu. Slyšení o vnějších aspektech rozpočtového procesu 2007 se konalo dne 29. května. Týkalo se obchodu a rozšiřování Unie, a dále vnějších vztahů a SZBP. Po něm následovalo slyšení o vnitřních aspektech, které se konalo dne 20. června. Poté, co toto slyšení zahájila komisařka Grybauskaiteová, bylo rozděleno na tři části, které se týkaly: výzkumu, inovací a energetiky; svobody, bezpečnosti a práva; a politiky v oblasti komunikací.

32. V tomto pracovním dokumentu je vysvětleno pozadí těchto slyšení a podáno shrnutí jejich hlavní myšlenky. První část se zabývá argumenty, proč mají být tato slyšení organizována v Rozpočtovém výboru, tématy vybranými k diskusi a tím, jak mohou slyšení přispět ke zvýšení efektivity využívání finančních prostředků vynaložených ze strany EU a v přípravě na revizi víceletého finančního výhledu pro období 2007 - 2013 v letech 2008/2009. Ve druhé a třetí části jsou uvedeny hlavní body, s nimiž vystoupil každý pozvaný řečník, a to v průběhu slyšení jak o vnější, tak i o vnitřní politice.

I - Důvody, proč se slyšení o politikách konala v Rozpočtovém výboru

Slyšení o politikách jako nástroj k zamyšlení se nad prioritami pro vynakládání finančních prostředků

33. V odůvodnění E k usnesení Parlamentu o zprávě Komise o roční politické strategii se uvádí, že rozpočet na rok 2007 „bude nepochybně mít dlouhodobější strategický dopad na nadcházející roky“. V tomto ohledu byla slyšení plánována jako možnost, kdy mohou členové výboru pouvažovat nad tím, abychom parafrázovali Keynese, zda se nějak změnily úkoly, jimž musejí politiky EU čelit, a zda není potřeba změnit také priority pro vynakládání finančních prostředků. To přesně odpovídá tomu, že v důsledku omezených prostředků, které má EU v rámci víceletého finančního výhledu pro období 2007 - 2013 k dispozici, je nutné stanovit priority pro jejich vynakládání, aby bylo zajištěno jejich efektivní využití; tento názor byl vyjádřen v usnesení o roční politické strategii a opakovaně uveden v mandátní zprávě pro dohodovací řízení dne 14. července.

Obsáhlé diskuse o prioritních otázkách, jimiž se zabývá Evropský parlament

34. Nejprve se konalo slyšení o aspektech vnější politiky, což bylo v souladu s usnesením Evropského parlamentu o zprávě Komise o roční politické strategii, které na plenárním zasedání podpořila velká většina a kde byla v bodě 4 Komise kritizována za to, že „dalekosáhlým a velmi rychlým změnám v celosvětové ekonomice nevěnuje dostatečnou pozornost“. Druhé slyšení se zaměřilo na hlavní problémy vnitřní politiky. Témata pro slyšení byla vybrána tak, aby odrážela prioritní otázky uvedené v usnesení o zprávě o roční politické strategii (bod 6). Aby měly diskuse co největší význam z hlediska utváření politik EU, byli pozváni jak externí řečníci, tak i účastníci z institucí EU na vysoké úrovni, včetně předsedů parlamentních výborů. V oddíle II a III jsou uvedeny další podrobnosti o tématech a řečnících na každém slyšení a o hlavních myšlenkách, které každý z řečníků přednesl.

Na cestě k vyšší efektivitě a k revizi víceletého finančního rámce v letech 2008/2009

35. V průběhu slyšení měly tvůrci politiky z EU a osoby, které mají vliv na utváření veřejného mínění, možnost debatovat o otázkách, které jsou z hlediska současné politiky důležité, a to s ohledem na potřebu stanovit politické priority a v rámci rozpočtu EU zajistit efektivitu vynakládaných prostředků. Zpravodaj poznamenává, že slyšení měla rovněž za úkol připomenout ostatním institucím EU, že Parlament tento rok provádí studie nákladů a výnosů v řadě oblastí, kde jsou vynakládány finanční prostředky EU, které přispějí ke stanovení priorit do budoucna.

36. Vzhledem ke krátké době, která byla k dispozici pro přípravu, byl v průběhu slyšení přijat široký přístup k politikám EU. Slyšení však budou nejúčinnější, pokud se stanou součástí procesu strategické kontroly vynakládání prostředků EU, který povede k jejich efektivnějšímu využívání a ke stanovení politických priorit. Zpravodaj by uvítal, kdyby se slyšení o politikách EU konala každoročně, a to v raných fázích každoročního rozpočtového procesu, aby bylo možno prozkoumat konkrétní oblasti výdajů a podpořit úvahy o prioritách budoucího rozpočtového procesu. Do tohoto procesu by se měly aktivně zapojit specializované výbory EP. Kromě toho by díky slyšením mohli poslanci k rozpočtu EU přistupovat strategičtěji, v důsledku čehož by EP mohl účinněji prosazovat, aby se při nadcházející revizi víceletého finančního rámce plně přihlédlo k jeho prioritám. Na základě poznámek komisařky Grybauskaiteové na slyšení o vnitřních politikách a ministra Wideroose, který vystoupil za předsednictví Rady na schůzi Rozpočtového výboru dne 30. května, se zdá, že se myšlenka větší efektivity využívání finančních prostředků v rámci rozpočtu EU těší velké podpoře, a to jak v Komisi a Radě, tak i v Parlamentu.

II - Shrnutí názorů, o nichž se diskutovalo na slyšení o vnějších aspektech dne 29. května

37. V toto oddíle je podáno stručné shrnutí hlavních myšlenek a názorů, které přednesli všichni pozvaní řečníci v jednotlivých částech slyšení. Ve shrnutí jsou uvedeny jejich úvodní poznámky a odpovědi na otázky členů výboru[44].

Obchod a rozvoj

38. David O'Sullivan, generální ředitel, GŘ pro obchod, Evropská komise:

· Otevřené obchodní politiky mohou významným způsobem přispět k ekonomickému růstu a rozvoji. Ochranářství není správnou reakcí na ekonomické problémy spojené s globalizací. Hospodářský růst může posílit i zvýšení výdajů v oblasti výzkumu a rozvoje.

· Usnadnění obchodu je oblastí, v níž lze podporovat cíle rozvoje snížením nákladů spojených se zatěžujícími přeshraničními postupy. Na summitu G8 v roce 2005 se Komise zavázala každoročně vynaložit do roku 2010 1 mld. EUR na podporu obchodu.

· S ohledem na současnou obtížnou fázi jednání v rámci DDA (Rozvojová agenda z Dauhá) je nutné, aby bylo nadcházející sdělení Komise o vnějších aspektech spojených s potřebami konkurenceschopnosti koncipováno velmi opatrně.

39. Athanissios Theodorakis, generální ředitel, GŘ pro rozvoj, Evropská komise:

· „Evropská dohoda o rozvoji“, kterou v prosinci 2005 schválila Rada, Parlament a Komise, obsahuje přechodné cíle pro oficiální rozvojovou pomoc EU v výši 0,56 % HND do roku 2010 s tím, že cíle OSN ve výši 0,7 % HND, k čemuž se zavázala EU, má být dosaženo do roku 2015.

· K tomu, aby rozliční poskytovatelé účinně spolupracovali, jsou zapotřebí společné, dohodnuté cíle. To znamená, že je nutné zlepšit koordinaci plánování rozvojové pomoci v rámci členských států EU.

· Komise navrhla rozvojové prvky předběžného návrhu rozpočtu na základě velmi zjednodušené struktury založené na omezeném počtu geografických a tematických nástrojů.

10.  Ašraf Ghání, rektor univerzity v Kábulu (poznámka k vystoupení je uvedena v příloze I):

· Budování státu a trhu je klíčovým úkolem zaměřeným na integraci do globálního systému těch rozvojových zemí, které jsou v současnosti z tohoto systému v podstatě vyloučeny. Aby byla rozvojová pomoc co nejúčinnější, měla by procházet přes stát, který je jejím příjemcem.

· Pro úspěšný rozvoj a budování státu je velmi důležité vytvoření institucionálního rámce, který vylučuje možnost korupce a podporuje rozvoj střední třídy.

· Rychlý rozvoj nevládních organizací, přes něž často prochází rozvojová pomoc, vede k plýtvání, protože se programy těchto organizací často překrývají místo toho, aby se doplňovaly, a snižují význam státu.

· Měla by existovat zlepšená mezinárodní koordinace, jejímž cílem by bylo dohodnout se, jak zabezpečit účinnost státního aparátu v rozvojových zemích.

11.  Mirian Van Reisenová, ředitelka střediska „Evropští poradci v oblasti vnější politiky“, v reakci na otázky uvedené v pracovních dokumentech, které byly předloženy v průběhu slyšení:

· V předběžném návrhu rozpočtu, který předložila Komise byly prostředky pro okruh 4 (Evropa jako globální aktér) podhodnoceny. Snížení prostředků rozvojové pomoci pro Asii v rámci předběžného návrhu rozpočtu je nevhodným prvkem.

· Je nezbytné vypracovat mechanizmy, které zajistí, aby byla rozvojová pomoc Společenství, která se adresátským zemím poskytuje jako přímá rozpočtová podpora, využita vhodným a transparentním způsobem.

· Evropský parlament by si měl udržet svou pravomoc spolurozhodovat v oblasti rozvojové spolupráce a měl by trvat na tom, aby specifické rozpočtové položky byly zachovány a neslpynuly v široce koncipovaných programech, u nichž EP nemá politický vliv.

Vnější vztahy a SZBP

12.  Benita Ferrero-Waldnerová, evropská komisařka pro vnější vztahy:

· Celkové prostředky závazků v rámci okruhu 4 jsou pro komisařku „rozčarováním“, jsou však tím nejlepším, čeho bylo možno dosáhnout při vytváření předběžného návrhu rozpočtu na základě dohody o novém víceletém finančním rámci.

· Zvýšené prostředky, které jsou k dispozici v rámci rozpočtu na SZBP jako výsledek nedávno schválené interinstitucionální dohody, umožní EU, aby realizovala řadu nových projektů, které zvýší viditelnost vnějších akcí EU.

· Je zapotřebí se více zaměřit na otázky, jako jsou vztahy s Čínou a Indií a zajištění energetických potřeb. Komise předloží Evropské radě dokument o zajištění energetických potřeb a pracuje na strategickém dokumentu o vztazích s Čínou.

13.  Elmar Brok, předseda výboru AFET:

· 20% meziroční snížení položek v rámci okruhu 4 v předběžném návrhu rozpočtu, který předložila Komise, je zklamáním. EP by se měl nyní připravit na to, že bude plně zapojen do jednání o výdajích v oblasti mezinárodních vztahů v rámci revize víceletého finančního rámce v období 2008/2009.

· Racionalizace nástrojů pro mezinárodní vztahy je obecně pozitivním návrhem, protože tyto nástroje nezbytně přispějí k transparentnosti rozpočtu.

· Rozpočet pro oblast SZBP byl v rámci víceletého finančního rámce jednoznačným „vítězem“, avšak současná situace, kdy EP často získává skutečné informace až poté, co bylo rozhodnuto, musí skončit: společné informační schůze o SZBP jsou sice pozitivním, v konečném důsledku však pouze přechodným uspořádáním.

· Osoby odpovědné za SZBP v Radě / předsednictví by se měly sejít a diskutovat o těchto otázkách před příslušnými výbory EP. Mezi akcemi SZBP a EBOP by mělo existovat širší propojení.

14. Robert Cooper, generální ředitel, GŘ pro vnější vztahy, Rada ministrů (nehovořil oficiálně jménem Rady)

· Rozpočet pro oblast SZBP je příkladem vynikající efektivity vynakládání finančních prostředků ze tří důvodů. Předně je prostředkem mobilizace zdrojů členských států. Kromě toho je prostředkem koordinace těchto zdrojů. A konečně je prostředkem ke zviditelnění vnějších akcí EU.

· S ohledem na záležitosti zahraniční politiky a výdajů z rozpočtu EU by měl mezi Radou ministrů a Evropským parlamentem existovat vztah založený na větší důvěře.

· Zvláštní představitelé EU hrají velmi důležitou úlohu. Není potřeba zveličovat riziko, že by zvláštní představitelé EU prováděli tutéž činnost jako různé delegace Komise a působili nejasnosti ohledně toho, kdo je zástupcem EU v třetích zemích.

III - Shrnutí názorů, o nichž se diskutovalo na slyšení o vnitřních aspektech dne 20. června

15. V toto oddíle je podáno stručné shrnutí hlavních myšlenek a názorů, které přednesli všichni pozvaní řečníci v jednotlivých částech slyšení. Ve shrnutí jsou uvedeny jejich úvodní poznámky a odpovědi na otázky členů výboru[45].

Představení předběžného návrhu rozpočtu na rok 2007 – aspekty vnitřní politiky

16.  Dalia Grybauskaite, evropská komisařka pro finanční plánování a rozpočet:

· Rozpočet EU klade nyní důraz na konkurenceschopnost zaměřenou na růst a zaměstnanost: podíl výdajů z rozpočtu EU použitých v této oblasti má vzrůst z 6,5 % v roce 2006 na plánovaných 10,2 % v roce 2013.

· Podle nového víceletého finančního rámce mají výdaje v oblasti svobody, bezpečnosti a práva vzrůst na dvojnásobek.

· Každoroční plánování politik EU a rozpočtové cykly by se měly spolu souviset a vzájemně se doplňovat.

· Komisařka uvítala myšlenku zlepšit koncepci analýz nákladů a přínosu a poznamenala, že Komise by za účelem analýzy efektivity vynakládaných prostředků s ohledem na počet programů měla provozovat systém včasné výstrahy.

Výzkum, inovace a energetika

17.  Iain Begg, London School of Economics:

· Rozpočet EU na výzkum představuje přibližně 1/60 celkové sumy, která by byla zapotřebí k dosažení cílové hodnoty výdajů na výzkum a rozvoj ve výši 3 % HNP EU, jak je uvedeno v Lisabonské strategii.

· Kritériem pro přidělování finančních prostředků EU na výzkum by měly být vynikající výsledky; přerozdělování by se mělo týkat jiných součástí rozpočtu.

· Míru inovace v hospodářství EU by také bylo možno zlepšit tím, že se vytvoří prostředí, které bude odměňovat novátorské myšlenky a tvořivost. Toho lze dosáhnout například tím, že vzniknou nová ocenění v oblasti inovací a výzkumu, a také pomocí reklamních materiálů.

· Současná pravidla pro podání žádosti o financování výzkumu z prostředků EU jsou příliš komplikovaná a měla by být pokud možno zjednodušena.

· Energetický výzkum je oblastí, kde by EU mohla navázat na své stávající silné stránky v oblasti výzkumu, včetně větrné energetiky a technologií využívajících obnovitelných zdrojů energie.

18.  Giles Chichester, předseda výboru ITRE:

· Je zklamáním, že v konečné verzi víceletého finančního rámce na období 2007 - 2013 byly původní návrhy Komise v oblasti financování výzkumu významně zredukovány.

· Evropská rada pro výzkum by měla hrát významnou úlohu při zlepšování koordinace financování výzkumu z prostředků EU.

· Kritérium pro přidělování prostředků na výzkum by se měla být vynikající kvalita.

· Výzkum v oblasti energetiky by se měl zaměřovat také na účinné využívání energie a řízení poptávky po energii.

· Podávání žádosti o přidělení prostředků EU na výzkum by se mělo řídit jednoduššími pravidly, přičemž jednodušší regulační prostředí pro malé a střední podniky by mohlo podpořit inovační změny.

19.  Jose-Manuel Silva Rodriguez, generální ředitel pro výzkum, Evropská komise:

· Soukromý sektor poskytuje asi dvě třetiny finančních prostředků, které se v EU každoročně použijí na výzkum.

· Často se uvádí, že je potřeba zjednodušit postupy spojené s podáváním žádostí o finanční prostředky EU a s jejich poskytováním.

· Probíhající přehodnocení finančního nařízení by mělo hrát důležitou roli při zjednodušení byrokratických postupů spojených s přístupem k finančním prostředkům EU.

· V rámci výzkumných programů EU existuje dostatečný prostor pro přerozdělení finančních prostředků v souladu s tím, jak se postupem času mění priority výzkumu.

Svoboda, bezpečnost a právo

20.  Fernando Reinares, Královský ústav mezinárodních a strategických studií Elcano:

· EU by se měla více snažit o koordinaci svých snah v oblasti boje proti terorizmu.

· Z krátkodobého hlediska by se měla zaměřit na zdolávání stávajících nebezpečí a na prevenci vzniku nových hrozeb.

· Připravenost EU na „následná opatření“ nutná bezprostředně po teroristickém útoku by bylo možno zlepšit a lépe koordinovat.

· Z dlouhodobějšího hlediska by měla být pozornost věnována pochopení toho, co je motorem teroristických akcí.

21.  Luciano Scagliotti, Evropská síť proti rasizmu:

· Je zapotřebí společná politika EU v oblasti přistěhovalectví, bez níž není možný koordinovaný přistup EU.

· Pozornost by se měla více soustředit na využívání schopností přistěhovalců v EU na evropském pracovním trhu.

· Je zklamáním, že na pomoc občanům ze třetích zemí, aby se integrovali do EU, v podstatě nejsou vynakládány žádné prostředky.

Politiky v oblasti komunikací

22.  Claus Sørensen, generální ředitel pro komunikaci, Evropské komise:

· Pan Sørensen se ve svém sdělení zaměřil na zlepšení strategie Komise s ohledem na vztahy se sdělovacími prostředky a zdůraznil potřebu lepší koordinace napříč politickými oblastmi.

· Vzhledem k množství vedoucích delegací Komise v členských státech EU je zapotřebí prezentovat EU v hromadných sdělovacích prostředcích za použití „místního jazyka“, který by ji lidem lépe přiblížil.

· V oblasti systému „Evropa pomocí satelitu“ je spolupráce s Evropským parlamentem dobrá.

Příloha č. I: poznámky k vystoupení pana Ašrafa Gháního

Představení Rozpočtovému výboru Evropského parlamentu

I Situace

· Došlo ke změně situace: změnily se jak možnosti, tak i hrozby. Privilegovaná polovina světa má za úkol přemýšlet o té méně privilegované polovině.

· Globalizace odhalila jak osvobozující potenciál trhu vytvářet neomezené bohatství, tak i jeho nemohoucnost jakožto mechanizmu přerozdělování tohoto bohatství. Jestliže světová prosperita závisí na tom, aby proces globalizace směřoval k vytváření rovných příležitostí, pak se na přední místo mezinárodní agendy musí dostat otázka vytvoření mechanizmu, jehož pomocí by se na globální prosperitě mohli podílet všichni lidé.

· Dohoda o demokracii a trhu, k níž se dospělo před deseti lety, je nyní zpochybňována - od Latinské Ameriky k maoistům v Indii a Nepálu, vlna násilí.

· Z toho plyne potřeba zamyslet se na různými typy intervence, různým časovým harmonogramem a potřeba najít cestu z nejistoty a možnost zvládat krize. Rovnováha mezi prosazováním společné vize a flexibilní možností reakce tváří v tvář krizi. Potřeba harmonizace, koordinace a koprodukce na mezinárodní scéně, pomoc v širším kontextu obchodu, politický dialog.

· Zkušenosti v jedné z nejobtížnějších oblastí, z řízení a vzájemného poradenství ve dvou vyplývá potřeba zaměřit se na budování státu a vytváření trhu na domácí scéně a na analýzu na mezinárodní scéně.

II Státy, které jsou příjemcem pomoci - budování státu a vytváření trhu

· Mezinárodní politický systém je založen na systému států. Globalizace je možná, pokud existuje fungující stát a minimální množství tržních institucí.

· Realita ve 40 - 60 zemích je taková, že jim chybí suverenita. Jedná se o státy, které se stávají soukromým vlastnictvím malé elitní skupiny, která svým občanům neposkytuje základní služby a kde se nedaří vytvořit trh, což vede k ilegalitě, kriminalitě a neformálnímu fungování společnosti.

· Co máme na výběr: budou-li ponechány sami sobě, povede to ke krizím, které jsou velmi nákladné; jinak je potřeba se trvale zaměřit na strategii budování státu a trhu.

· První volba povede k požadavku vyšších výdajů EU na zvládání krizí, ke ztrátám na lidských životech a zároveň k neochotě zasáhnout. Druhá možnost vyžaduje koordinaci zaměřenou na jednotlivé cíle budování státu a vytváření trhu.

· V případě druhé volby je nutné znovu se zamyslet nad hodnotami, cíli, mechanizmy, časovým harmonogramem, možnostmi spolupráce a schopnostmi.

III Od hodnot k mechanizmům

Hodnoty

· Právní stát, reprezentativní vláda, režim, kde platí občanská práva a povinnost a kde jsou plněna práva a povinnosti státu. Potřeba znovu definovat právní povinnosti, které vyplývají ze státnosti. Mezinárodní dohody, mírové smlouvy a ústavy jsou obsahují ustanovení, která nejsou plněna v prováděcích či vykonávacích nástrojích.

· Částečně je tomu tak proto, že prosazování vlastních zájmů a politický dialog jsou odděleny od humanitární pomoci a rozvoje, přičemž přednost před oběma těmito kategoriemi mají bezpečnostní nástroje.

Cíle

· K dosažení soudržnosti je zapotřebí si vytyčit všeobsáhlé cíle - budování fungujících států nebo trhů

· vyžaduje, aby se stát coby právní a politická organizace řídil právem - uplatnění pravidel na vytvoření rostoucí společenské, politické a ekonomické mobility.

· Evropská zkušenost - přistoupení k EU - je velkým úspěchem.

Mechanizmy

· Je zapotřebí se koncepčně zaměřit na dlouhodobou vizi a plán realizace, který by byl zakotven na dvojí dohodě s mezinárodním společenstvím na jedné straně a na sociální dohodě s občany na straně druhé. Porovnávání vládních procesů za účelem vytvoření nevratných změn.

· To, vzato pragmaticky, vyžaduje soustředění se na 10 funkcí a na to, jakým způsobem fungují.

Časový rámec

· 10 až 15 let

Možnosti spolupráce

· Poskytnuté pomoci se zmocnila privilegovaná vrstva v zemi a skupina soukromých společností v Evropě, místo vděčnosti je pociťováno rozladění.

· Omezení týkající se nástrojů - projekty místo koherentní strategie a programů, které by byly řízeny státem.

· Nástroje je nutno přetvořit.

· Místo malých zásahů je zapotřebí uvažovat o větší systémové stabilitě.

· Místo pouhé pomoci je nutné zvážit širší nástroje, které má Unie a její členové k dispozici - obchod, záruky, možnost svolat zasedání; Evropa má v multilaterálních institucích podstatné slovo.

· Je potřeba používat možnost vyjádřit své názory a svolat zasedání k ovlivnění změn v multilaterálních intervenčních nástrojích, které zastaraly nebo se staly neflexibilními.

· Použití finančních prostředků k potvrzení dvojí dohody by se mělo zaměřit na nalezení východiskových strategií.

· Větší soudržnost zásahů ze strany EU.

· Využití možnosti partnerských dohod, kdy by privilegované vrstvy a občané jednotlivých zemí spolupracovali a snažili se pochopit různé způsoby vlády.

· Koordinace mezi Spojenými státy a EU vzhledem ke specifickému vztahu mezi nimi.

IV Další kroky

· Různé možnosti, jak postupovat: postupné nebo základní kroky.

· Má-li být harmonizace převedena do praxe, vyžaduje to vytvoření místních systémů zadávání veřejných zakázek, účetnictví a auditu. V současné době jsou pravidla ES v rozporu s místními systémy.

· Vytvoření rozpočtu jako nástroje politiky a odpovědnosti v jednotlivých zemích, jako je tomu v ES.

· Využití mnohostranných trustových fondů coby nástroje odpovědnosti a předvídatelnosti.

· Navázání na zkušenost s přistoupením nových zemí do EU, systematická snaha vybudovat schopnost fungovat pomocí srovnávání jednotlivých zemí v průběhu času.

· Země potřebují příklady, na nichž by byl ukázán úspěch projektů zaměřených na pomoc - pilotní projekty jsou důležité, protože soustředit pozornost na nezbytné problémy a představují úspěšné příklady.

· Výběr zemí k vyzkoušení tohoto modelu, soustředění finančních prostředků, vytvoření kontrolních nástrojů srovnání s členitějšími způsoby, partnerství s USA a multilaterálními systémy, kde lze vyřešit zásadní otázku výběru a koordinace.

· Předkládání zpráv - místo tisíců zpráv je zapotřebí vytvořit jednotný seznam, v němž bude uvedena efektivita státu a který by fungoval jako prostředek systémového auditu, obvyklého auditu, společného formulování strategie a porovnávání realizace.

V. Závěr

EU by se měla odklonit od pouhé realizace projektů a převzít celou škálu různých rolí - svolavatele zasedání, partnera, katalyzátora, spolutvůrce a kontrolora rozvojového procesu na cestě za dosažením stanoveného cíle, kterým je vybudování státu.

Je zapotřebí formulovat vizi pro celý svět - před šedesáti lety bylo možno otázku bezpečnosti a rozvoje formulovat pouze s ohledem na polovinu světa. Nyní musí být bezpečnost vytvořena pro celý svět.

Výhoda Evropy spočívá v tom, že odmítla brát otázku suverenity za zásadní překážku spolupráce a vytyčila cestu pro systematické, ale postupné hledání společných řešení. Je nutné

tuto zkušenost a představu přestavit jak transatlantickému partnerovi, tak i širšímu světu.

o pilotních projektech a přípravných akcích

„Malé příležitosti jsou často začátkem velkých podniků.“ Démosthenés

Pracovní dokument o pilotních projektech a přípravných akcích

Úvod

1. Tento pracovní dokument vysvětluje situaci v oblasti pilotních projektů a přípravných akcí pro rozpočtový proces na rok 2007 a uvádí je do souvislosti s pilotními projekty a přípravnými akcemi schválenými na rok 2006. Vychází přitom z nové interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 a návrhu rozpočtu, který připravila Rada na rok 2007.

2. Pracovní dokument je rozdělen následujícím způsobem: v části I je stanoven právní rámec, část II se zabývá pilotními projekty a přípravnými akcemi v rozpočtovém procesu na rok 2007 a část III pojednává o pilotních projektech a přípravných akcích z roku 2006 a o dřívějších postupech. V příloze je uveden přehled částek vyčleněných na stávající a navržené pilotní projekty a přípravné akce, přičemž bere v úvahu návrh rozpočtu, který připravila Rada na rok 2007. Za přípravu části I a II odpovídá James Elles, hlavní zpravodaj pro rozpočet na rok 2007. Za část III odpovídá hlavní zpravodaj pro rozpočet na rok 2006 Gianni Pittella.

I - Právní rámec pro pilotní projekty a přípravné akce

3. Pilotní projekty a přípravné akce jsou významným nástrojem, který Parlamentu umožňuje stanovit jeho politické priority a zavést nové iniciativy nad rámec existujících legislativních programů. V případě pilotních projektů a přípravných akcí je většinou nejprve přijato příslušné rozpočtové rozhodnutí, které později může podnítit schválení souvisejícího legislativního rozhodnutí, což obrací obvyklý postup. V článku 49 finančního nařízení ze dne 25. června 2002 jsou stanoveny výjimky ze základního rozpočtového požadavku, že položky zapsané v rozpočtu pro jakoukoli činnost Společenství mohou být použity pouze tehdy, pokud byl přijat základní právní akt. Pilotních projektů se týká čl. 49 odst. 2 písm. a) a přípravných akcí čl. 49 odst. 2 písm. b).

4. Finanční nařízení definuje pilotní projekt jako režim „experimentální povahy určený k hodnocení proveditelnosti a užitku akce“. Dále se zde uvádí, že „položky závazků mohou být v rozpočtu zapsány pouze po dobu dvou po sobě následujících rozpočtových let“.

5. Přípravné akce jsou ve finančním nařízení charakterizovány jako akce „určené k přípravě návrhů pro přijetí budoucích akcí ... Související položky závazků mohou být v rozpočtu zapsány pouze po dobu tří po sobě následujících rozpočtových let. Legislativní proces musí skončit před koncem třetího rozpočtového roku.“

6. Článek 49 finančního nařízení vychází z článku 37 interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999, který stanoví maximální roční částku pro pilotní projekty ve výši 32 milionů EUR a pro přípravné akce ve výši 75 milionů EUR a je s tímto článkem plně v souladu. Rozpočet na rok 2007 se však připravuje na základě nové interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006. Druhá interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 vstoupí oficiálně v platnost dne 1. ledna 2007, ale tento pracovní dokument vychází z předpokladu, že uvedená dohoda pro rozpočtový proces na rok 2007 určí pro pilotní projekty a přípravné akce přiměřené stropy. V příloze II části D interinstitucionální dohody z roku 2006 se uvádí, že „orgány souhlasí s omezením celkové částky prostředků vyhrazených na pilotní režimy na 40 milionů EUR v každém rozpočtovém roce. Souhlasí také s omezením celkové částky vyhrazené pro prostředky určené na nové přípravné akce na 50 milionů EUR v každém rozpočtovém roce a na 100 milionů EUR celkem v případě prostředků, které jsou v současné době předmětem závazků na přípravné akce“.

7. Pokud jde o dohodu o nových pilotních projektech a přípravných akcích v ročním rozpočtovém procesu, byl do přílohy II části D interinstitucionální dohody z roku 2006 přidán nový prvek, a sice: „aby Komise mohla včas posoudit proveditelnost změn zamýšlených rozpočtovým orgánem, kterými se zavádí nové přípravné akce nebo pilotní projekty nebo se prodlužují probíhající akce nebo projekty, uvědomí obě složky rozpočtového orgánu Komisi do poloviny června o svých záměrech v tomto ohledu tak, aby k prvnímu projednání mohlo dojít už na dohodovacím jednání při prvním čtení v Radě“.

8. Vzhledem ke krátkému časovému rozmezí mezi uzavřením druhé interinstitucionální dohody a  výše zmíněnou lhůtou v polovině června neměl Parlament možnost ve stanovené době předložit návrh na nové projekty pro rozpočtový proces na rok 2007. Jak je uvedeno ve zpravodajově pracovním dokumentu č.11 o návrhu rozpočtu na rok 2007 a ve výsledcích dohodovacího řízení ze dne 14. července 2006, Rada do návrhu rozpočtu zahrnula dva návrhy pilotních projektů, které nebyly na dohodovací schůzi odsouhlaseny.

9. Předtím, než může být pilotní projekt nebo přípravná akce schválená v rámci rozpočtového procesu provedena, musí projít zvláštními postupy stanovenými finančním nařízením. Na pilotní projekty a přípravné akce se vztahují ustanovení o veřejných zakázkách a poskytování grantů. Článek 49 finančního nařízení dále Komisi ukládá současně s předběžným návrhem rozpočtu předložit „rozpočtovému orgánu zprávu „která obsahuje hodnocení dosažených výsledků a předpokládaná následná opatření“. „Pracovní dokument část III – další pracovní dokumenty“, který Komise vypracovala v květnu 2006, tento požadavek splňuje. Následující pasáže v úvodní části tohoto dokumentu poskytují vůbec nejjasnější dostupné pokyny týkající se cyklu výdajů pro pilotní projekty a přípravné akce.

„ ... Komise musí nejprve provést analýzu konkrétních cílů a způsobů provedení navrhovaného opatření a na základě této analýzy je přiřadit příslušnému generálnímu ředitelství. Někdy trvá několik týdnů, než je přijato konečné rozhodnutí, zvláště když se opatření dotýká více oblastí politik. Schvalující osoba a odpovědný vedoucí pracovník poté musí vypracovat dostatečně podrobný rámec, jak stanoví finanční nařízení, na jehož základě je rozhodnutí o financování konečně přijato. Finanční plnění je zahájeno až poté, co jsou uzavřeny všechny tyto předchozí fáze.

... Orientační lhůty mohou být shrnuty následovně.

V případě veřejných zakázek může příprava a šíření předběžné informace trvat nejméně 32 a nejvýše 63 dní. Fáze předkládání nabídek může trvat nejméně 85 a nejvýše 195 dní. Fáze rozhodování/uzavírání smluv může trvat nejméně 55 a nejvýše 203 dní.

V případě grantů nejsou stanoveny žádné povinné lhůty s výjimkou ročního pracovního programu, který musí být přijat do 31. ledna daného roku. Jakmile je roční pracovní program přijat, trvá příprava výzvy k předložení nabídek v průměru 30 dní a odpovědi se očekávají obvykle po uplynutí dvou měsíců po zveřejnění výzvy k předložení návrhů. Doba posouzení návrhů závisí na počtu obdržených odpovědí a může trvat od několika dní až více než 60 dní, pokud je odpovědí mnoho. Po podepsání dohod o grantech, což trvá nejvýše 30 dní, provede Komise platbu, jakmile obdrží nezbytné informace od dodavatele.

Komise by také chtěla Parlament upozornit na to, že pokud bude hodnocena úspěšnost pilotního projektu nebo přípravné akce, bude spíše než rychlá realizace závazků nebo plateb rozhodovat udržitelnost dosažených výsledků. Tento proces vyžaduje, aby byly pilotní projekty/přípravné akce po počáteční pečlivé a úspěšné analýze neustále kontrolovány a aby byly dodržovány stanovené postupy.

10. Komise na závěr podotýká, že by v budoucnu neměly být zapotřebí přípravné ani pilotní studie, které již nejsou uvedeny v interinstitucionální dohodě nebo ve finančním nařízení.

II – Rozpočtový proces pro rok 2007

11. V této části jsou stanoveny částky vyhrazené na nové pilotní projekty a přípravné akce s ohledem na stropy v interinstitucionální dohodě z roku 2006 a vzhledem k vývoji pilotních projektů a přípravných akcí z předchozích rozpočtových procesů, jejichž podrobnější analýzu obsahuje část III. V tabulkách v příloze jsou uvedeny přesné částky. Dále tu jsou stručně představeny některé návrhy na pilotní projekty a přípravné akce pro první čtení o rozpočtu na rok 2007 v Parlamentu.

Částky vyčleněné na pilotní projekty

12. Interinstitucionální dohoda z roku 2006 stanoví v odstavci 6 strop pro položky závazků určených na pilotní projekty ve výši 40 milionů EUR na každý rozpočtový rok. Tabulka v příloze ukazuje, že do předběžného návrhu rozpočtu byl zahrnut 1 milion EUR vyčleněný na závazky ve druhém roce pilotního projektu Evropské turistické destinace nejvyšší kvality (02 02 08). To znamená, že by pro položky závazků v rozpočtu na rok 2007 zůstalo k dispozici 39 milionů EUR.

13. Rada však navrhla, aby bylo v předběžném rozpočtu na rok 2007 vyhrazeno 10 milionů EUR na dva nové pilotní projekty. Navržený pilotní projekt o „nových podnětech, jak posílit kapacitu trojúhelníku znalostí“ (02 02 09) i projekt „energetická bezpečnost – biopaliva“ (06 04 07) má k dispozici 5 milionů EUR v závazcích. Vzhledem k těmto dvěma návrhům by v rozpočtu na rok 2007 zůstalo na pilotní projekty 29 milionů EUR.

14. Na dohodovací schůzi, která proběhla dne 14. července, Evropský parlament nesouhlasil ani s jedním z návrhů Rady. Rovněž důrazně kritizují Radu za návrhy, které spotřebují značnou část dostupných položek závazků, vzhledem k tomu, že rozpočtový proces tradičně ponechával Evropskému parlamentu prostor k předložení vlastních návrhů.

Částky vyčleněné na přípravné akce

15. Pokud jde o přípravné akce, interinstitucionální dohoda stanoví pro závazky nových přípravných akcí v každém rozpočtovém roce strop ve výši 50 milionů EUR a pro veškeré roční položky závazků celkový strop ve výši 100 milionů EUR. Rada v návrhu rozpočtu neprovedla žádné změny předběžného návrhu rozpočtu na rok 2007, které by se týkaly přípravných akcí. Celková výše položek závazků pro přípravné akce je 3,3 milionů EUR. Takto v roce 2007 zůstává na nové přípravné akce 46,7 milionů EUR a rezerva ve výši 96,7 milionů EUR pod celkovým stropem pro položky závazků.

Návrhy týkající se rozpočtového procesu na rok 2007

16. Pokud jde o přístup k pilotním projektům a přípravným akcím pro rozpočet na rok 2007, rozpočtový výbor v bodě 23 mandátní zprávy, kterou přijal pro dohodovací schůzi konanou dne 14. července, „se domnívá, že racionalizace a koncentrace by měly být cílem rozpočtu na rok 2007“, aby se zajistilo lepší plnění návrhů EP Komisí. Kromě toho, vzhledem k prioritám stanoveným v bodě 6 usnesení o roční politické strategii (A6-0154/2006) se zdá být logické, že se při výběru konkrétních pilotních projektů a přípravných akcí sleduje tematický přístup.

III – Pilotní projekty a přípravné akce z předchozích rozpočtových procesů

17. Jak bylo zmíněno v úvodu, tato část pracovního dokumentu byla vypracována pod vedením Gianniho Pittelly, zpravodaje pro souhrnný rozpočet na rok 2006. Rozpočet na rok 2006 obsahuje asi 35 pilotních projektů a přípravních akcí, z nichž některé přecházejí z roku 2005 a jiné byly vytvořeny v roce 2006. Přirozeně není možné vyjádřit se v této zprávě ke všem projektům. Zpravodaj by proto rád poukázal na tabulky s celkovým přehledem, které poskytla Komise a sekretariát Parlamentu, a zaměřil se na několik vybraných projektů, o nichž se v procesu schvalování rozpočtu na rok 2006 hodně diskutovalo.

18. Poslanci najdou v příloze 1 tabulku s pilotními projekty/přípravnými akcemi, kterou poskytla Komise. Je třeba zdůraznit, že poté, co proběhlo nabídkové řízení, trvají přípravy, které vedou k proplacení grantu, u většiny pilotních projektů/přípravných akcí přibližně alespoň 6 měsíců. V případě veřejných zakázek (nabídkových řízení) je tento postup ještě delší a zřídkakdy jsou platby nebo i jen závazky provedeny v prvním roce projektu. Zpravodaj nicméně připomíná, že v roce 2006 byla včas zahájena spolupráce s Komisí v rámci pilotních projektů/přípravných akcí, a doufá, že se tato skutečnost odrazí ve výsledcích a údajích o plnění na konci tohoto roku.

19. Cílem tohoto dokumentu není diskutovat o pilotních projektech/přípravných akcích na rok 2007, zpravodaj však hodlá být důsledný a považuje za důležité zdůraznit, že od roku 2007 Komise navrhuje, aby, pokud jde o závazky, nebyly nadále prováděny prakticky žádné kroky. V celém PNR na rok 2007 jsou zachovány pouze platby na pokrytí předchozích závazků. Všechny projekty s platbami tudíž budou „přežívat“, pouze však do doby, než vyčerpají prostředky z předchozích závazků. Poté budou muset být všechny akce, budou-li stále aktuální, prováděny na základě nové generace právních základů.

Pilotní projekt v oblasti mobility žáků středních škol (15 02 02 06)

20. Částka 2,5 milionu EUR schválená pro tento pilotní program v roce 2006 se použije na financování veřejného nabídkového řízení na vypracování systému mobility žáků v rámci nové generace programu celoživotního vzdělávání (podprogram Comenius). Zpravodaj byl Komisí informován o časovém harmonogramu a konečné orientaci projektu. Spolupráce s Komisí byla dobrá. Poté, co proběhne nabídkové řízení a hodnocení, očekává se, že ke konečnému rozhodnutí a podpisu dojde v září nebo říjnu 2006. První platby by měly proběhnout koncem roku 2006 a pokračovat dále v roce 2007. Poslední platba by měla být provedena v roce 2008. Na rok 2007 jsou plánovány tři průběžné zprávy a konečné hodnocení proběhne v první polovině roku 2008.

21. Akce se zaměřila zejména na řešení několika problémů, se kterými se výměny studentů potýkaly, jako je např. analýza právních záležitostí týkající se mobility nezletilých, uznání doby studia v zahraničí a stanovení minimálních kritérií pro vzdělávání a podporu učitelů, hostitelských rodin a mentorů. Cílem projektu je také vytvořit skutečné výměny mezi školami v rámci školního roku 2007–2008 v testovací fázi s cílem začlenit tyto akce do nového programu Comenius od školního roku 2008–2009.

22. Komise očekává, že v roce 2006 budou závazky plně využity, ale nepočítá v této chvíli s tím, že by byly v roce 2007 zapotřebí další položky závazků. V důsledku této skutečnosti jsou do rozpočtu na rok 2007 zapsány pouze položky p.m. Zpravodaj se bude touto záležitostí dále zabývat před prvním čtením.  

Pilotní projekt týkající se bezpečnosti transevropské silniční sítě (06 07 02)

23. Prvotní zpráva o nákladech a přínosech s doporučeními byla dokončena externími poradci na jaře 2006 a její výsledky byly využity ke stanovení podmínek nabídkového řízení. Toto řízení bylo zahájeno v červnu 2006 s uzávěrkou v polovině srpna. Komise v současné době hodnotí návrhy a očekává se, že nakonec budou podepsány tři smlouvy.

24. Bylo přijato rozhodnutí o celkovém financování vztahující se na všechny dostupné prostředky (5,5 milionů EUR) a jakmile bude dokončeno hodnocení, proběhnou jednání o schválených návrzích, přičemž podepsání smluv se očekává do konce roku. Samotné projekty by měly realizovány od roku 2007. Komise nežádá žádné dodatečné položky závazků na rok 2007, nicméně v závislosti na výsledcích může k tomu dojít v roce 2008.

Pilotní projekt: program typu Erasmus pro učně (15 02 23)

25. Po studiích proveditelnosti financovaných z rozpočtu na rok 2005 bylo v červenci 2006 vyhlášeno nabídkové řízení. Uzávěrka je 28. září a smlouvy by měly být podepsány v prosinci. Očekává se, že Komise bude schopna podepsat asi 10-12 smluv, z nichž každá bude v hodnotě přibližně 150 000 EUR. Příjemci by se mohly stát obchodní komory, živnostenské komory a jiné jim podobné organizace.

26. Kromě toho bylo vyhlášeno zvláštní nabídkové řízení pro poskytovatele služeb (ve výši maximálně 400 000 EUR) s cílem využít externí organizaci, která by prováděla hodnocení a koordinaci následných aktivit. Tato externí firma Komisi navrhne, které projekty splňují předpoklady a měly by být schváleny.

27. Komise předpokládá, že celkově využije celé částky ve výši 2 milionů EUR, která byla schválena v závazcích.

28. Hlavním cílem projektů bude navrhnout modely/sítě budoucích učňovských výměn, přičemž se zohlední otázky jako uznání mezi zeměmi, společné standardy, právní záležitosti a podobně.

29. Je možné, že také proběhnou „skutečné“ výměny, těch však bude velmi málo a budou experimentální povahy. Výsledky by nicméně měly podle Komise být využity jako katalyzátor ve prospěch zlepšení praktického provádění nového programu celoživotního vzdělávání, což bude zahrnovat možnost mobility pro učně. V rámci projektů bude využit sektorový přístup, tj. každý schválený projekt se bude zabývat jednou konkrétní pracovní oblastí. Projekty by měly probíhat od první poloviny roku 2007 do roku 2008 (maximálně 21 měsíců).

Pilotní projekt přeshraniční spolupráce při boji s přírodními katastrofami

(07 04 02)

30. Nabídkové řízení bylo zahájeno v červenci 2006 s uzávěrkou dne 25. září. Poté, co bude skončena fáze hodnocení, očekává se, že smlouvy budou podepsány v prosinci 2006/lednu 2007. Celkový rozpočtový závazek pro celou částku ve výši 6,5 milionu EUR bude využit před koncem roku.

31. Komise předpokládá, že uzavře 4 nebo 5 smluv na rozsáhlé zakázky, které by mohly být uděleny jak veřejným, tak soukromým subjektům. Z hlediska praktického využití akce zaplní mezeru mezi stávajícím rámcem spolupráce v oblasti civilní ochrany a revizí „mechanismu Společenství v oblasti civilní ochrany“. Proto by bylo přínosné „předstihnout“ nový právní rámec a umožnit členským státům a Komisi získat praktické zkušenosti, pokud jde o operační hledisko, při využití mnohonárodních týmů při reakci na přírodní katastrofy. Zájem o tuto akci je velmi vysoký, soudě podle informačního dne, který Komise v červenci uspořádala, a lze očekávat značný počet nabídek.

Přípravná akce Natura 2000 (07 03 10)

32. Komise předpokládá využití celé částky ve výši 2 milionů EUR, která byla v této položce schválena. Přípravná akce bude využita zejména na podporu začlenění sítě Natura 2000 mezi hlavní politiky Společenství. Přípravnou akci budou tvořit tři prvky:

a) „Propojení řízení a financování programu Natura 2000“. V květnu bylo zahájeno otevřené nabídkové řízení (0,5 milionu). Bohužel přišel pouze jeden návrh, který nyní příslušná oddělení vyhodnocují. Cílem tohoto nabídkového řízení bylo uspořádat semináře s členskými státy, přehodnotit příručku Natura 2000 a připravit nové nástroje výpočetní techniky.

b) „Přípravná akce“ Natura 2000 má mít podle plánu k dispozici 1 milion EUR. Po vyhlášení nabídkového řízení bylo obdrženo mnoho návrhů. Akce budou pravděpodobně zahrnovat rozvoj lokalit Natura 2000, zahájení technické podpory Natura 2000 (ve formě vývoje webových stránek), informační kampaň a nové publikace.

c) „Program vytváření sítě“ Natura 2000 (0,5 milionu)

Pilotní projekt týkající se evropských turistických destinací nejvyšší kvality (02 02 08)

33. Tento projekt s prostředky ve výši 1 milionu EUR na rok 2006 (první rok) budou provádět příslušné národní orgány působící v oblasti cestovního ruchu. Cílem je ocenit až 25 „destinací nejvyšší kvality“, které mají podpořit cestovní ruch v Evropě. Podle plánu by měly být první ceny uděleny na Evropském fóru turistického ruchu v roce 2007 a každoroční udělování cen se může stát do budoucna tradicí. Prostředky přidělené na projekt budou využity na spolufinancování národních výběrových řízení, které nominují kandidáty, a také na informační kampaň a zasedání řídícího výboru. Nabídkové řízení bylo zahájeno dne 10. srpna (bylo určeno pro národní orgány v oblasti cestovního ruchu) s uzávěrkou dne 6. října. Komise zhodnotí nabídky v listopadu a očekává, že přidělení veškerých finančních prostředků a podepsání smluv proběhne do konce roku. Plné využití finančních prostředků však závisí na tom, zda na nabídku skutečně odpoví každý členský stát. Pokud ne, nebude část prostředků určená pro daný členský stát přidělena. V PNR na rok 2007 byla rovněž požadována částka ve výši 1 milionu EUR, aby bylo možné v této akci pokračovat v podobě pilotního projektu alespoň ještě jeden rok. Zpravodaj žádá Komisi, aby objasnila, jakou formu může mít tato akce v dlouhodobém měřítku.

Podpora MSP v novém finančním prostředí (Položka 02 02 03 02 )

34. Nabídkové řízení mělo být vyhlášeno do června 2006, přičemž se očekávalo, že rozhodnutí a přidělení prostředků proběhne do konce roku. Komise nežádá zapsání dalších položek do rozpočtu na rok 2007, nenavrhuje ani pokračování v podobě nového právního základu. Uvádí, že „je nezbytné předvést účinnost a užitečnost poradenství“. Zpravodaj zdůrazňuje, že to je přesně to, o co v projektu jde, a žádá Komisi, aby Parlament podrobně informovala v průběhu realizace v roce 2007. Rovněž upozorňuje na poznámku, kterou přijal EP v rozpočtu na rok 2006, a žádá Komisi, aby ověřila, jak byla tato poznámka zohledněna v plánovaném plnění:

...Pilotní projekt má také za cíl zabezpečit výměnu zkušeností na evropské úrovni mezi mladými podnikateli (majiteli nebo vedoucími pracovníky malých a středních podniků, mikropodniků a podniků zabývajících se řemeslnou výrobou) prostřednictvím stáží a školení v malých a středních podnicích v klíčových nebo je doplňujících odvětvích. Podporu a prosazování tohoto programu budou zajišťovat příslušné zastupitelské orgány (obchodní a průmyslové komory a profesní sdružení řemeslníků). Přinesou prospěch mladým podnikatelům (majitelům nebo vedoucím pracovníkům malých a středních podniků, mikropodniků a podniků zabývajících se řemeslnou výrobou) při zahajování činnosti, nebo pokud mají v krátkém nebo středním časovém horizontu v plánu převést vlastnictví podniku...

Annex

Table 1: Summary table on Pilot projects

ABB
Nomenclature

DG responsible

2005

2006

2007

Heading

Budget 2005

Budget 2006

PDB 2007

C.A.

P.A.

C.A.

P.A.

C.A.

P.A.

HEADING 1a

02 02 03 01[46]

ENTR

PP1

PP2

 

Consolidation of internal market – pilot project for cooperation and cluster-building among small and medium-sized enterprises (SMEs)

6.00

5.00

3.00

4.50

p.m.

2.00

02 02 03 03

ENTR

PP1

PP2

 

Transfer of expertise through mentoring in SMEs

2.00

2.00

3.00

3.00

p.m.

2.00

02 02 08[47]

ENTR

 

PP1

PP2

Pilot project on European Destination of Excellence

-

-

1.00

0.50

1.00

0.85

04 04 05[48]

EMPL

PP2

 

 

Mainstreaming of disability actions

3.00

3.00

p.m.

1.50

p.m.

2.00

06 07 02

TREN

 

PP1

 

Pilot project on security along the trans-European road network

 

 

5.50

5.50

p.m.

3.60

15 02 02 06

EAC

 

PP1

 

Pilot project on upper secondary pupil’s individual mobility

 

 

2.50

2.00

p.m.

0.50

15 02 23[49]

EAC

PP1

PP2

 

Erasmus-style programme for apprentices

2.00

2.00

2.00

1.70

p.m.

1.80

Sub-total Heading 1a

13.00

 

17.00

 

1.00

 

HEADING 2

05 01 04 06

AGRI

PP2

 

 

Pilot project on quality promotion

0.50

0.50

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

05 01 04 07

AGRI

 

PP1

 

Pilot project on security fund in the fruit and vegetables sector

-

-

0.50

0.50

p.m.

p.m.

Sub-total Heading 2

0.50

-

0.50

 

-

 

HEADING 3a

18 05 06

JLS

PP1

PP2

 

Fight against terrorism

7.00

4.00

9.00

7.00

p.m.

6.00

Sub-total Heading 3a

7.00

 

9.00

 

-

 

HEADING 3b

07 04 02[50]

ENV

 

PP1

 

Pilot project on cross border cooperation in fight against natural disasters

 

 

6.50

6.50

p.m.

3.90

15 06 01[51]

EAC

 

PP1

 

Pilot project in favour of citizenship

 

 

0.50

0.50

p.m.

p.m.

Sub-total Heading 3b

 

 

7.00

 

-

 

TOTAL Pilot Projects

28.50[52]

 

33.50

 

1.00

 

Annual ceiling Pilot Projects

32.00

 

32.00

 

40.00[53]

 

Margin left

3.50

 

-1.50

 

39.00

 

Table 2: Summary table on Preparatory actions

ABB
Nomenclature

DG responsible

2005

2006

2007

Heading

Budget 2005

Budget 2006

PDB 2007

C.A.

P.A.

C.A.

P.A.

C.A.

P.A

HEADING 1a

02 02 03 02

ENTR

AP2

AP3

 

Support for SMEs in the new financial environment

8.00

8.00

7.00

7.00

p.m.

7.00

02 04 02

ENTR

AP2

AP3

 

Preparatory action for research in the field of security

15.00

8.00

15.00

19.00

p.m.

6.00

04 03 06[54]

EMPL

 

AP1

 

ENEA preparatory action on active ageing and mobility of elder people

(p.m.)

(3.00)

1.50

0.75

-

-

06 04 03 01

TREN

AP2

AP3

 

Security of conventional energy supplies

p.m.

p.m.

0.50

0.90.

p.m.

0.70

09 03 03[55]

INFSO

 

AP1

AP2

Preparatory action for the creation of an Internet-based system for better legislation and for public participation

 

 

2.00

2.00

2.30

1.80

Sub-total Heading 1a

23.00

 

26.00

 

2.30

 

HEADING 1b

05 04 03 01

AGRI

AP2

 

 

Preparatory action for the development of an European Forest Information and Communication Platform (EFICP)

0.50

0.50

p.m.

0.34

p.m.

0.38

05 08 03

AGRI

AP3

 

 

Restructuring of systems for agricultural surveys

0.90

0.90

p.m.

0.50

-.

-

Sub-total Heading 1b

1.40

 

-

 

-

 

HEADING 3a

18 03 05[56]

JLS

AP3

 

 

European Migration Monitoring Centre

3.00

3.80

p.m[57].

1.80

p.m.

2.00

18 03 06

JLS

AP2

AP3

 

Integration of nationals of non-members countries

5.00

6.000

5.00

5.75

p.m.

6.45

18 03 08

JLS

AP1

AP2

 

Financial instrument for return management in the area of migration

15.00

8.00

15.00

10.00

p.m.

12.50

18 04 03

JLS

AP2

AP3

 

Research and evaluation programme on respect for fundamental rights

1.00

1.40

0.50

1.00

p.m.

0.80

18 04 04

JLS

AP2

AP3

 

Support of Civil society in the new Member States

2.00

2.00

1.00

1.00

p.m.

2.80

18 05 01 03

JLS

PP2

AP1

 

Exchange programme for judicial authorities

(3.00)

2.50

3.00

2.80

p.m.

1.00

18 05 04

JLS

PP2

AP1

 

Preparatory action in favor of the victims of terrorist acts

(2.00)

1.00

2.00

1.20

p.m.

1.20

Sub-total Heading 3a

26.00

 

26.50

 

-

 

HEADING 3b

07 03 10[58]

ENV

 

AP1

AP2

NATURA 2000 preparatory action

 

 

2.00

2.00

1.00

1.60

17 03 04

SANCO

 

AP1

 

Preparatory action – Public Health

 

 

2.00

1.04

p.m.

0.96

19 04 04[59]

AIDCO

PP2

AP1

 

Preparatory action to establish a conflict prevention network

p.m.

0.90

1.50

1.13

p.m.

1.25

19 06 02 02[60]

AIDCO

PP2

AP1

 

Preparatory action to reduce NBC weapons and small arms

(3.00)

3.00

3.00

2.50

p.m.

2.00

22 02 05 05[61]

ELARG

AP3

 

 

Impact of enlargement in EU border regions

4.00

16.98

p.m.

0.40

p.m.

3.00

22 02 05 06[62]

ELARG

PP2

AP1

 

Completion of preparatory action on demining activities in Cyprus

p.m.

p.m.

1.00

1.00

p.m.

0.40

Table 2: Summary table on Preparatory actions (continued)

Sub-total Heading 3b

14.00

 

19.50

 

1.00

 

TOTAL Preparatory Actions

64.40[63]

 

72.00

 

3.30

 

Annual ceiling Preparatory Actions

75.00

 

75.00

 

100.00[64]

 

Margin left

10.60

 

3.00

 

96.70

 

Source: European Commission

o úloze nevládních organizací při provádění rozvojové politiky EU

Úloha nevládních organizací při provádění rozvojové politiky EU

„Jakkoli je svět roztříštěný, jakkoli silná je rivalita mezi národy, je neúprosnou skutečností, že jsme na sobě každý den stále vzájemně závislejší.“

Jacques Yves Cousteau

Úvod

1. Tento pracovní dokument se skládá ze tří částí. První oddíl poskytuje údaje o zapojení nevládních organizací do provádění rozvojové politiky EU v kontextu dřívější činnosti Evropského parlamentu v tomto ohledu. Druhý oddíl stručně popisuje souvislost mezi tímto tématem a rozpočtovým procesem na rok 2007, zejména pak přístup zaměřený na efektivní využívání prostředků a slyšení o vnější politice, které se konalo dne 30. května v rámci Rozpočtového výboru a zahrnovalo vystoupení pana Ashrafa Ghaniho, rektora Kábulské univerzity a bývalého ministra financí Afghánistánu. Třetí oddíl popisuje další možné činnosti a analýzy tohoto tématu v rámci Evropského parlamentu a Rozpočtového výboru.

Oddíl I – nevládní organizace a rozvojová politika EU

2. Po sečtení dvoustranné rozvojové pomoci členských států EU a finančních prostředků vyplacených prostřednictvím Evropského rozvojového fondu (ERF) je Evropská unie největším poskytovatelem rozvojové pomoci. Nevládní organizace jsou zapojeny do obou výše uvedených způsobů poskytování rozvojové pomoci Evropskou unií. Tento pracovní dokument je zaměřen na rozvojovou pomoc poskytovanou prostřednictvím Evropského společenství. Při poskytování této pomoci má Evropský parlament spolurozhodovací pravomoc a je orgánem příslušným pro udělení absolutoria, a je tudíž jeho povinností kontrolovat způsob, jakým je prováděna. Nevládní organizace jsou velmi často zapojeny do provádění programů EU pro vnější vztahy a rozvoj. Lze odhadnout, že z celkového objemu přibližně 5,1 miliard eur v rámci okruhu 4 rozpočtu EU v roce 2005 bylo pouze nevládním organizacím přiděleno přibližně 800 až 900 milionů eur, tedy 15–18 %[65].

3. Je však třeba konstatovat, že předchozí Komise jednou uvedla částku přibližně 1,6 miliard eur. Poté co Rozpočtový výbor několikrát žádal o vysvětlení, byla tato čísla později upřesněna směrem dolů, protože zahrnovala různé další „nestátní subjekty“, jako jsou univerzity, církve, nadace, odbory apod. V rozpočtovém procesu na rok 2004 dospěl hlavní zpravodaj (pan Mulder, ALDE) k závěru, že nevládním organizacím bylo přidělena přibližně jedna miliarda eur.

4. Pokud jsou zahrnuty všechny nestátní subjekty včetně „mezinárodních organizací“, jako jsou agentury OSN a společnosti Červeného kříže, je pravděpodobné, že příslušná částka přesáhne dvě miliardy eur a možná dosáhne až 2,5 miliardy eur, tedy poloviny celkového objemu pomoci vyplácené prostřednictvím rozpočtového okruhu 4.

5. Podíl financování nevládních organizací v rámci rozpočtu pro vnější vztahy byl během finančního výhledu 2000–2006 relativně stabilní a relativně vysoký.

6. Hlavní oblasti výdajů spojených s nevládními organizacemi v rámci okruhu 4 (nomenklatura byla přepracována v PNR 2007):

· nestátní subjekty v oblasti rozvoje (21 03), což byly původně dvě položky – spolufinancování nevládních organizací a decentralizovaná spolupráce (nomenklaturní změna v PNR 2007);

· intervence v rámci tematických programů / rozpočtových položek (jako lidská práva a demokracie);

· intervence v rámci geografických programů;

· intervence prostřednictvím GŘ pro humanitární pomoc.

Velká část intervencí souvisí s tematickými činnostmi a spolufinancováním nevládních organizací, zatímco účast nevládních organizací na geografických programech se zdá být méně častá.

7. Rozpočtový výbor prověřil různé aspekty rozpočtu a odpovědnosti nevládních organizací v tomto období. Výbor prověřil aspekty jako:

· celkový podíl financování nevládních organizací v rámci okruhu 4;

· složky financování, u nichž se postupovalo podle obvyklých pravidel nabídkových řízení;

· složky financování, které byly poskytnuty na základě použití výjimky „přímého přidělení“ uvedené ve finančním nařízení;

· údaje o administrativních nákladech na projekty nevládních organizací financovaných Komisí;

· činnosti Komise za účelem sledování odpovědnosti přijímajících nevládních organizací;

· celkovou strukturu financování nevládních organizací (podíl financování z vládních a nevládních zdrojů).

8. Zejména v rozpočtech na roky 2004 a 2005 to vedlo k vytvoření různých rezerv, které získaly v Rozpočtovém výboru všeobecnou podporu. Komise byla požádána, aby výboru poskytla rozsáhlou dokumentaci. Je třeba konstatovat, že Komise požadavky splnila a předložila poměrně podrobné zprávy. Rezervy byl později zrušeny buď ve druhém čtení nebo prostřednictvím převodů během rozpočtového roku.

9. V rozpočtovém procesu na rok 2006 byly vytvořeny podobné rezervy, tentokrát s cílem zprůhlednit financování poskytované mezinárodním organizacím, zejména systému OSN, Světové bance a společnostem Červeného kříže. V nové zprávě, zaslané v listopadu Evropskému parlamentu, poskytla Komise znovu poměrně podrobné odpovědi, což umožnilo zrušit tyto rezervy ve druhém čtení.

10. Rozpočtový výbor tedy poměrně do hloubky prověřil organizaci financování nevládních organizací a kontrolu, kterou je nad ním Komise schopna prokázat. Když tento proces začal, neexistovaly vhodné systémy a postupy, které by poskytovaly souhrnné částky. V posledních několika letech došlo alespoň z hlediska informací o rozpočtu ke značnému zlepšení a Komise byla ochotná spolupracovat.

Oddíl II – od lepších informací o rozpočtu k efektivnějšímu využívání prostředků

11. Tři klíčové oblasti pro přístup Evropského parlamentu k rozpočtovému procesu na rok 2007 uvedené v jeho usnesení o roční politické strategii Komise, jsou: stanovení politických priorit, efektivní využití prostředků a příprava na přezkoumání víceletého finančního rámce (VFR) 2007–2013 v polovině období, k němuž dojde v letech 2008/2009. Během zkoumání rozpočtu na rok 2007 přistupoval Rozpočtový výbor k mnoha oblastem novým způsobem, s cílem dosáhnout efektivnějšího využívání prostředků. Mezi tyto inovace patří: politická slyšení; studie nákladů a přínosů pro mnoho politik EU, včetně rozvojové politiky, a užší souvislost mezi ročním rozpočtem a postupy udělování absolutoria pomocí několika pozměňovacích návrhů k rozpočtu spolu s důkladným přezkoumáním dokumentů prověřujících provádění politik EU, jako jsou zvláštní zprávy Účetního dvora.

12. V květnu 2006 uspořádal výbor slyšení zaměřené na témata vnější politiky. Jeden z politických závěrů vyvozených ze slyšení o vnějších vztazích v souvislosti s rozpočtem na rok 2007 byl, že úloha nevládních organizací musí být slučitelná s tím, že programy vnější pomoci budou „vlastnit“ přijímající země. Je třeba zabránit tomu, aby nevládní organizace (a systém mezinárodní pomoci všeobecně) přímo nepřebíraly činnosti, které by ve skutečnosti měly poskytovat státy samotné. Je třeba, aby jednotlivé země přijaly odpovědnost za svůj vlastní rozvoj, a mezinárodní pomoc by měla podporovat posilování vnitřních kapacit, které takový rozvoj umožní, spíše než aby je nahrazovala. Je důležité, aby zásahy nevládních organizací neopomíjely nebo nepopíraly úsilí rozvíjejících se demokratických států. Tento bod zejména zdůrazňoval Ashraf Ghani, který argumentoval, že k posílení domácích institucí je třeba, aby rozvojová pomoc byla poskytována především prostřednictvím státu. Jak uvedl, silné instituce jsou nutnou podmínkou proto, aby rozvojová pomoc vedla k dlouhodobému pokroku z hlediska hospodářského, sociálního i demokratického.

13. Dalším logickým krokem Parlamentu by bylo stavět na dřívějších studiích financování nevládních organizací vypracovaných v rámci Rozpočtového výboru a na původní analýze efektivního využívání fondů EU v oblasti rozvojové pomoci, která vznikla jako výstup ze slyšení o vnější politice. Zpráva Economisti Associati zaměřená na analýzu nákladů a přínosů nazvaná „hodnocení rozpočtových zdrojů a prostředků v oblasti rozvoje a spolupráce“ vypracovaná jménem Rozpočtového výboru v rámci rozpočtového procesu na rok 2007 může být považována za první krok tímto směrem.

14. To, že je třeba k této oblasti tímto způsobem přistupovat a vyvíjet další činnost, dokazují také zjištění uvedená v této studii, jejíž hlavní body lze shrnout následovně:

· velké rozdíly mezi nevládními organizacemi (organizace výkonné a nevýkonné), avšak nedostatečná hodnocení mnoha oblastí znemožňující řádně posoudit efektivitu nákladů;

· velké rozdíly mezi provozními náklady jednotlivých nevládních organizací, některé poskytnou konečným příjemcům až 80 % finančních prostředků, u některých se však jedná pouze o 30 %;

· neexistují systematické důkazy o tom, že by nevládní organizace byly nákladově efektivnější než vládní instituce.

Oddíl III – možnosti další činnosti v rámci Rozpočtového výboru

15. Na základě výše uvedeného rozboru dřívější činnosti v této oblasti a analýzy provedené v rámci rozpočtového procesu na rok 2007 by zpravodaj rád uvedl tři návrhy týkající se budoucí činnosti v této oblasti.

16. Za prvé se zpravodaj domnívá, že z důvodu úspěchu politických slyšení, která se konala v květnu a červnu 2006 (byla shrnuta v pracovním dokumentu zpravodaje č. 12), by Rozpočtový výbor mohl zvážit uspořádání podobných slyšení v roce 2007. Co se týče úlohy nevládních organizací při provádění rozvojové pomoci, mohla by být začátkem roku 2007 tématem slyšení zaměřeného na vnější politiku, s cílem informovat o přístupu Parlamentu k prioritám vnější politiky v rámci rozpočtu na rok 2008. Každé takové slyšení by se podle názoru zpravodaje mělo konat v těsné spolupráci s příslušnými specializovanými výbory.

17. Za druhé je zpravodaj toho názoru, že by bylo možné vypracovat další analýzu, která by byla specifičtěji zaměřena na úlohu nevládních organizací při zajišťování efektivního využívání prostředků v rámci vnější rozvojové pomoci EU. Na to by mohl být využit rozpočet na výzkum, k němuž má Rozpočtový výbor přístup. Analýza by mohla provést kvalitativní srovnání efektivity pomoci poskytované prostřednictvím různých subjektů. Aby byly závěry skutečně podložené, musela by se taková analýza pravděpodobně zakládat na podrobných případových studiích několika vybraných programů. Dále by bylo zřejmě třeba vzít pečlivě v úvahu zeměpisné a odvětvové zaměření analyzovaných programů, aby bylo možné přiměřeným způsobem porovnat výsledky.

18. Za třetí zpravodaj navrhuje, že by Rozpočtový výbor mohl uvažovat o nástrojích, jež má v rámci výročního rozpočtového procesu a postupu udělování absolutoria k dispozici a které by pomohly zajistit efektivnější využívání prostředků poskytovaných nevládním organizacím na rozvojovou pomoc. Pokud existují vhodné a spolehlivé informace ze studií nákladů a přínosů, zpráv Účetního dvora a informace z dalších zdrojů, je možné je použít jako základ pro pozměňovací návrhy k rozpočtu, jejichž cílem je zajistit, aby peníze byly vynakládány co nejefektivněji a nejúčinněji s ohledem na složité podmínky, které v chudších zemích často panují.

on delivering value for money

Introduction

1. This working document provides further information on the rapporteur's strategy as regards delivering value for money in the 2007 budget procedure. The first section provides an overview of the value for money amendments proposed by the rapporteur. The second section makes suggestions on process as to how Parliament might effectively scrutinise information provided by the Commission in advance of the second reading on the 2007 budget and regarding the release of amounts placed in reserve. The annex provides detailed information about the problems identified on each budget line for which a value for money amendment is proposed and the conditions for release.

I - Overview of the value for money amendments and proposals for follow-up

2. Delivering value for money has been one of the three key pillars of the Parliament's strategy as regards the 2007 budget procedure.  The rapporteur has prepared four blocks of horizontal amendments on the value for money approach.  These are based on information provided in: the Court of Auditors Special reports; the synthesis reports of the Commission's management of financial resources; the cost-benefit studies produced at the request of the committee on budgets; the Budget Forecast Alert produced by the Commission.

· Special reports of the Court of Auditors

3. In its Special Reports, the Court of Auditors examines whether financial operations related to particular programmes and activities have been properly recorded, legally and regularly executed and managed so as to ensure economy, efficiency and effectiveness. The horizontal amendments were based on the problems and weaknesses identified in the special reports examined during the 2004 discharge exercise and those released since. The Commission's replies to the observations of the Court are included in each report. The Commission's 2004 follow-up report, responding to the remarks made by the European Parliament in the 2004 discharge report, arrived after the submission of these amendments.

· Synthesis reports of the Commission's management of financial resources

4. The annual synthesis report contains a summary and overview of the state of management in the Commission based on the Annual Activities Reports (AAR) prepared by the various D-Gs. Each AAR contains a declaration of assurance signed by the director-general concerning the sound financial management and control of the resources for which they are responsible, and the legality and regularity of the underlying transactions. Particular problems, for which it is not proved possible to give such assurances, are subject to reservations. The AAR sets out the action planned by the Commission to address such weaknesses.

· Cost-benefit studies

5. Cost-benefit studies were carried out on behalf of the committee on budgets in the context of the 2007 budget procedure, further to paragraph 36 of Parliament's resolution on the Commission's APS resolution, which "proposes to ask for cost-benefit studies to be carried out on specific areas of the budget using part of the resources allocated to the parliamentary committees ". Amendments were proposed based on an analysis of the studies on: LIFE; Lifelong learning; Citizenship; Information Policy; Development co-operation.

· Budget Forecast Alert

6. The Budget Forecast Alert is a new tool prepared by the Commission to assess the quality of implementation and therefore qualitative value for money for particular areas of EU spending. The rapporteur has made use of this information to propose amendments on 7 budget lines on which implementation rates appear unsatisfactory.

7. For each of these sets of amendments, the rapporteur proposes to place 30% of the relevant commitment and payment appropriations in reserve for the related budget lines, pending information and improvements regarding the problems identified.

II - Suggested process for scrutinising Commission responses and releasing funds

8. In line with the approach set out above, the rapporteur has placed amounts in reserve on a number of lines in order to clarify whether spending in these areas is delivering effective qualitative and quantitative value for money. The rapporteur proposes that the amounts in reserve should be released in the following way:

(i) The Commission should provide a response, including a calendar for redressing problems wherever necessary, for each of the problems identified;

(ii) A COBU hearing, possibly held jointly with COCOBU, would allow the Commission to present publicly the information relating to the release of the reserve. In light of the timetable for the second reading, this meeting should take place at the latest on the afternoon of 16 November.

(iii) On the basis of its assessment of the information provided by the Commission, Parliament would then be in a position to lift the relevant reserves before the second reading on the 2007 budget;

9. In order to improve the level of detail available to members regarding this approach, the annex sets out details on the specific problems identified for each budget line on which horizontal amendments are proposed, and a greater degree of detail regarding the conditions for releasing amounts placed in reserve in the horizontal amendments proposed by the rapporteur.

ANNEX

VALUE FOR MONEY - AMENDMENTS BASED ON COURT OF AUDITORS SPECIAL REPORTS

(30% in reserve for CAs and PAs for budget lines where weaknesses have been identified by the CoA)

Amendment 3814 : budget line 04 02 19 : European Social Fund (ESF) — Regional competitiveness and employment

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

In line with paragraphs 5 and 7 of the APS resolution (P6_TA-PROV(2006)0221), adopted by the European Parliament on 18 May 2006, relating to value for money and cost-effectiveness, 30% of the resources for this budget line are placed in reserve until the Commission addresses the weaknesses in management and implementation highlighted in Special report no 1/2006 of the Court of Auditors, which include an inadequate analysis of problems in Member States before ESF funding decisions are taken, poorly justified overall funding levels and regional allocations, and insufficient information to allow an assessment of the impact of spending.

Before Parliament's second reading, the Commission should provide information on:

- measures taken and/or envisaged by the Commission in co-operation with the Member States in order to better assess the needs and the situation prior to funds´ allocation and to ensure that clear and well-justified criteria for allocation of funds between regions and between different activities are applied,

- measures taken and/or envisaged by the Commission in order to address the need for a coherent and consistent strategy, including such elements as a common definition of ESL, more consistent criteria for identifying target groups, more specific quantitative goals along with reasonable annual targets, etc.,

- measures taken and/or envisaged as concerns better use of information in the monitoring and control of the financial management by the Member States.

Amendment 3813 : budget line 06 03 03 : Financial support for projects of common interest in the trans-European transport network

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to Special Report 6/2005 of the Court of Auditors, 14 TEN-T priority projects are currently behind schedule. Problems with cross-border sections are particularly acute and financial aid is not sufficiently focussed on cross-border projects. Evaluations and selections of proposals were carried out by the Commission in an ad hoc manner, and in the absence of documented and publicly available guidelines. The coordination of Community funding of transport infrastructure within the European Union does not allow the Commission to identify all cases of over- or even double-funding. Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should provide:

- confirmation that specific evaluation guidelines have been established, especially for TEN-T;

- confirmation that external experts/firms are extensively used for evaluations since it is not credible that they are carried out by the same people who are implementing the programme;

- confirmation that the first major ex-post evaluation planned for TENs, i.e for the 2000-2006 programme, will be carried out by independent experts;

- a clear description of how the Commission, in collaboration with Member States, intends to work to detect and minimise the risk of over - or double-funding

Amendment 3815 :

budget line 05 02 08 01 : Export refunds for fruit and vegetables

budget line 05 02 08 02 : Compensation for withdrawals and buying-in

budget line 05 02 08 03 : Operational funds for producer organisations

budget line 05 02 08 04 : Production aid for processed tomato products

budget line 05 02 08 05 : Production aid for fruit-based products

budget line 05 02 08 06 : Intervention for dried grapes and figs

budget line 05 02 08 07 : Compensation to encourage processing of citrus fruits

budget line 05 02 08 08 : Free distribution of fruit and vegetables

budget line 05 02 08 09 : Aid to producer groups for preliminary recognition

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to Special Report 8/2006 of the Court of Auditors, the Commission's target of 60 % of supply concentrated in producer organisations by 2013 will not be reached: producer organisations account for only about one-third of the EU's fruit and vegetable production and they have grown at a lower rate than the sector as a whole.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should report on:

- improvements in achieving the objectives set for the aid scheme and in the Commission's monitoring of the effectiveness of the aid:

- the reasons for the relative lack of progress by producer organisations, particularly in those Member States where the fruit and vegetables sector represents the highest proportion of agricultural output.

Amendment 3800 : budget line 05 04 05 01 : Rural development programmes

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to Special Report 9/2004 of the Court of Auditors, the impact of measures for afforestation of agriculture land has been low: the degree of afforestation is not significant and the result could be obtained more cheaply. The projects financed lead to dispersed and uncoordinated implementation in rural areas. Overall forestry action is not sufficiently targeted. Paying agencies in some new Member States are still not accredited. According to Special Report 3/2005 of the Court of Auditors, the Commission has not sufficiently verified the correct functioning of agri-environment support control systems in the Member States, particularly concerning organic farming. According to Special Report 7/2006 of the Court of Auditors, support for rural areas has decreased markedly compared to the previous programming period (1994-1999) and funds have not been targeted on the most needy geographical areas and beneficiaries.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should provide information on:

- how it intends to improve the targeting and cost-efficiency of forestry measures within rural development policy and a timetable for the completion of the accreditation process for the paying agencies in the new Member States;

- how it intends to work with the Member States to improve the verification of agri-environment expenditure.

Amendment 3801 : budget line 19 08 01 01 : European Neighbourhood and Partnership (ENP) financial cooperation with Mediterranean countries

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to Special Report 5/2006 of the Court of Auditors, Commission management of MEDA has improved since the early years and can now be considered satisfactory but many projects are still not completed and concrete results remain, after more than 10 years of MEDA, limited.

According to Special Report 10/2004 of the Court of Auditors on the devolution of external aid, better indicators of speed and quality of aid delivery are needed and delays in project implementation should be reduced. Given the completely new landscape of implementation of external aid following devolution over the course of the current financial perspective, there is a need to take stock of results before fully authorising the funds requested for external programmes from 2007 and onwards. This is also the case since the Court of Auditors has previously pointed out the need to monitor the costs of devolution to delegations against the results.

Appropriations should therefore be placed in reserve until the Commission:

 - explains the reasons for and indicate the measures taken as regards unfinished projects;

 - clarifies how the balance between budget support funding, which has been increasing, and traditional project funding is decided;

- explains the inter-relationship between devolution of aid programmes to the EC delegations and the trends in expenditure observed. This shall include an analysis of operational vs. administrative costs and the split between headquarters and delegations, including aspects of staff, temporary staff, and other types of support expenditure;

- clarifies whether it now considers the working relationship between headquarters and delegations as satisfactory or which additional measures will still need to be put in place;

- clarifies whether the need for simplification with regard to delegation procedures has now been completed. If not, what new measures have been proposed, i.e. within the framework of the new regulation?

Amendment 3802 : budget line 19 08 01 02 : European Neighbourhood and Partnership (ENP) financial assistance to Palestine and to the peace process

According to Special Report 10/2004 of the Court of Auditors on the devolution of external aid, better indicators of speed and quality of aid delivery are needed and delays in project implementation should be reduced. Given the completely new landscape of implementation of external aid following devolution over the course of the current financial perspective, there is a need to take stock of results before fully authorising the funds requested for external programmes from 2007 and onwards. This is also the case since the Court of Auditors has previously pointed out the need to monitor the costs of devolution to delegations against the results.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should:

- explain the inter-relationship between devolution of aid programmes to the EC delegations and the trends in expenditure observed. This shall include an analysis of operational vs. administrative costs and the split between headquarters and delegations, including aspects of staff, temporary staff, and other types of support expenditure;

- clarify whether it now considers the working relationship between headquarters and delegations as satisfactory or which additional measures will still need to be put in place;

- clarify whether the need for simplification with regard to delegation procedures has now been completed. If not, what new measures have been proposed, i.e. within the framework of the new regulation?

Amendment 3803 : budget line 19 08 01 03 : European Neighbourhood and Partnership (ENP) financial cooperation with eastern Europe

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

In its Special Report 2/2006 on TACIS, the Court of Auditors examines projects in Russia, which is the highest recipient of funds, and notes, inter alia, low effectiveness and objectives not achieved for a majority of projects examined, lack of dialogue with beneficiaries, lack of local ownership of programmes, no co-financing used, problems with terms of references and evaluations. Only 9 of 29 projects audited achieved their objectives, 8 achieved them partially and 12 failed to achieve them. The results of only 5 of the audited projects were found to be sustainable. The Court concluded that the effectiveness of the use of TACIS funds in the Russian Federation has been very low and it was therefore unable to give a positive assessment of performance.

According to Special Report 10/2004 of the Court of Auditors on the devolution of external aid, better indicators of speed and quality of aid delivery are needed and delays in project implementation should be reduced. Given the completely new landscape of implementation of external aid following devolution over the course of the current financial perspective, there is a need to take stock of results before fully authorising the funds requested for external programmes from 2007 and onwards. This is also the case since the Court of Auditors has previously pointed out the need to monitor the costs of devolution to delegations against the results.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should:

- clarify how the shortcomings noted have been addressed in the new Neighbourhood programme and any new country strategy proposed for Russia;

- clarify how the project cycle will be/has been improved to avoid the habitual delays associated with this programme;

- state the concrete measures taken to improve involvement of beneficiaries;

- explain the inter-relationship between devolution of aid programmes to the EC delegations and the trends in expenditure observed. This shall include an analysis of operational vs. administrative costs and the split between headquarters and delegations, including aspects of staff, temporary staff, and other types of support expenditure;

- clarify whether it now considers the working relationship between headquarters and delegations as satisfactory or which additional measures will still need to be put in place;

- clarify whether the need for simplification with regard to delegation procedures has now been completed. If not, what new measures have been proposed, i.e. within the framework of the new regulation?

Amendment 3804 : budget line 19 09 01 : Cooperation with developing countries in Latin America

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to its Special Report 6/2006, the Court of Auditors considers that reporting, monitoring and evaluation systems covering the environmental aspects of the Commission's development cooperation need to be strengthened. Almost all of the environment projects examined were relevant to beneficiary country needs, and frequently also addressed global conservation needs but outputs and results frequently fell short of objectives.

According to Special Report 10/2004 of the Court of Auditors on the devolution of external aid, better indicators of speed and quality of aid delivery are needed and delays in project implementation should be reduced. Given the completely new landscape of implementation of external aid following devolution over the course of the current financial perspective, there is a need to take stock of results before fully authorising the funds requested for external programmes from 2007 and onwards. This is also the case since the Court of Auditors has previously pointed out the need to monitor the costs of devolution to delegations against the results.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should:

- provide a clear overview of the new provisions/measures foreseen for the new generation of external programmes 2007-2013 to improve the integration of environmental aspects into development programmes;

 - list concrete measures already decided/implemented following the establishment of the Commission steering-group to improve quality and coordination of environmental aspects in external programmes;

- explain the inter-relationship between devolution of aid programmes to the EC delegations and the trends in expenditure observed. This shall include an analysis of operational vs. administrative costs and the split between headquarters and delegations, including aspects of staff, temporary staff, and other types of support expenditure;

- clarify whether it now considers the working relationship between headquarters and delegations as satisfactory or which additional measures will still need to be put in place;

- clarify whether the need for simplification with regard to delegation procedures has now been completed. If not, what new measures have been proposed, i.e. within the framework of the new regulation?

Amendment 3805 : budget line 19 10 01 : Cooperation with developing countries in Asia

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to Special Report 4/2005 of the Court of Auditors, application procedures for funding are excessively complex, delegations should assist applicants more and there should be a greater focus on sustainability of projects. According to its Special Report 6/2006, the Court of Auditors considers that reporting, monitoring and evaluation systems covering the environmental aspects of the Commission's development cooperation need to be strengthened. Almost all of the environment projects examined were relevant to beneficiary country needs, and frequently also addressed global conservation needs but outputs and results frequently fell short of objectives.

According to Special Report 10/2004 of the Court of Auditors on the devolution of external aid, better indicators of speed and quality of aid delivery are needed and delays in project implementation should be reduced. Given the completely new landscape of implementation of external aid following devolution over the course of the current financial perspective, there is a need to take stock of results before fully authorising the funds requested for external programmes from 2007 and onwards. This is also the case since the Court of Auditors has previously pointed out the need to monitor the costs of devolution to delegations against the results.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should:

- provide a clear overview of the new provisions/measures foreseen for the new generation of external programmes 2007-2013 to improve the integration of environmental aspects into development programmes;

 - list concrete measures already decided/implemented following the establishment of the Commission steering-group to improve quality and coordination of environmental aspects in external programmes;

- explain the inter-relationship between devolution of aid programmes to the EC delegations and the trends in expenditure observed. This shall include an analysis of operational vs. administrative costs and the split between headquarters and delegations, including aspects of staff, temporary staff, and other types of support expenditure;

- clarify whether it now considers the working relationship between headquarters and delegations as satisfactory or which additional measures will still need to be put in place;

- clarify whether the need for simplification with regard to delegation procedures has now been completed. If not, what new measures have been proposed, i.e. within the framework of the new regulation?

Amendment 3806 : budget line 19 10 02 : Cooperation with developing countries in Central Asia

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to Special Report 10/2004 of the Court of Auditors on the devolution of external aid, better indicators of speed and quality of aid delivery are needed and delays in project implementation should be reduced. Given the completely new landscape of implementation of external aid following devolution over the course of the current financial perspective, there is a need to take stock of results before fully authorising the funds requested for external programmes from 2007 and onwards. This is also the case since the Court of Auditors has previously pointed out the need to monitor the costs of devolution to delegations against the results.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should:

- explain the inter-relationship between devolution of aid programmes to the EC delegations and the trends in expenditure observed. This shall include an analysis of operational vs. administrative costs and the split between headquarters and delegations, including aspects of staff, temporary staff, and other types of support expenditure;

- clarify whether it now considers the working relationship between headquarters and delegations as satisfactory or which additional measures will still need to be put in place;

- clarify whether the need for simplification with regard to delegation procedures has now been completed. If not, what new measures have been proposed, i.e. within the framework of the new regulation?

Amendment 3807 : budget line 19 10 03 : Cooperation with developing countries east of Jordan

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to Special Report 10/2004 of the Court of Auditors on the devolution of external aid, better indicators of speed and quality of aid delivery are needed and delays in project implementation should be reduced. Given the completely new landscape of implementation of external aid following devolution over the course of the current financial perspective, there is a need to take stock of results before fully authorising the funds requested for external programmes from 2007 and onwards. This is also the case since the Court of Auditors has previously pointed out the need to monitor the costs of devolution to delegations against the results.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should:

- explain the inter-relationship between devolution of aid programmes to the EC delegations and the trends in expenditure observed. This shall include an analysis of operational vs. administrative costs and the split between headquarters and delegations, including aspects of staff, temporary staff, and other types of support expenditure;

- clarify whether it now considers the working relationship between headquarters and delegations as satisfactory or which additional measures will still need to be put in place;

- clarify whether the need for simplification with regard to delegation procedures has now been completed. If not, what new measures have been proposed, i.e. within the framework of the new regulation?

Amendment 3810 : budget line 21 06 02 : Relations with South Africa

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to Special Report 10/2004 of the Court of Auditors on the devolution of external aid, better indicators of speed and quality of aid delivery are needed and delays in project implementation should be reduced. Given the completely new landscape of implementation of external aid following devolution over the course of the current financial perspective, there is a need to take stock of results before fully authorising the funds requested for external programmes from 2007 and onwards. This is also the case since the Court of Auditors has previously pointed out the need to monitor the costs of devolution to delegations against the results.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should:

- explain the inter-relationship between devolution of aid programmes to the EC delegations and the trends in expenditure observed. This shall include an analysis of operational vs. administrative costs and the split between headquarters and delegations, including aspects of staff, temporary staff, and other types of support expenditure;

- clarify whether it now considers the working relationship between headquarters and delegations as satisfactory or which additional measures will still need to be put in place;

- clarify whether the need for simplification with regard to delegation procedures has now been completed. If not, what new measures have been proposed, i.e. within the framework of the new regulation?

Amendment 3808 : budget line 22 02 01 : Transition and institution-building assistance to candidate countries

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to Special Report 4/2006 of the Court of Auditors, projects audited were in line with PHARE investment objectives. However, for over half of them the assets were not, or were only partially, being used for the intended purpose, and outputs and results lagged considerably behind schedule due to the continuing lack of administrative capacity and national resources.

According to Special Report 10/2004 of the Court of Auditors on the devolution of external aid, better indicators of speed and quality of aid delivery are needed and delays in project implementation should be reduced. Given the completely new landscape of implementation of external aid following devolution over the course of the current financial perspective, there is a need to take stock of results before fully authorising the funds requested for external programmes from 2007 and onwards. This is also the case since the Court of Auditors has previously pointed out the need to monitor the costs of devolution to delegations against the results.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should:

- explain the inter-relationship between devolution of aid programmes to the EC delegations and the trends in expenditure observed. This shall include an analysis of operational vs. administrative costs and the split between headquarters and delegations, including aspects of staff, temporary staff, and other types of support expenditure;

- clarify whether it now considers the working relationship between headquarters and delegations as satisfactory or which additional measures will still need to be put in place;

- clarify whether the need for simplification with regard to delegation procedures has now been completed. If not, what new measures have been proposed, i.e. within the framework of the new regulation?

Amendment 3809 : budget line 22 02 01 : Transition and institution-building assistance to potential candidate countries

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to Special Report 10/2004 of the Court of Auditors on the devolution of external aid, better indicators of speed and quality of aid delivery are needed and delays in project implementation should be reduced. Given the completely new landscape of implementation of external aid following devolution over the course of the current financial perspective, there is a need to take stock of results before fully authorising the funds requested for external programmes from 2007 and onwards. This is also the case since the Court of Auditors has previously pointed out the need to monitor the costs of devolution to delegations against the results.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should:

- explain the inter-relationship between devolution of aid programmes to the EC delegations and the trends in expenditure observed. This shall include an analysis of operational vs. administrative costs and the split between headquarters and delegations, including aspects of staff, temporary staff, and other types of support expenditure;

- clarify whether it now considers the working relationship between headquarters and delegations as satisfactory or which additional measures will still need to be put in place;

- clarify whether the need for simplification with regard to delegation procedures has now been completed. If not, what new measures have been proposed, i.e. within the framework of the new regulation?

Amendment 3811 : budget line 24 01 06 : European Anti-fraud Office (OLAF)

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to Special Report 1/2005 of the Court of Auditors, investigations take too long, it is difficult to assess the results achieved and follow-up is rudimentary; OLAF's scarce resources should be targeted towards areas in which the risk of fraud detrimental to the Union's financial interests is greatest.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should:

- report on improvements in the office's managerial supervision and on how the serious delays in the processing of files and the lodging of inconclusive reports can be reduced.

Amendment 3812 : budget line 31 01 06 01 : Interpreting and conference expenditure

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to Special Report 5/2005 of the Court of Auditors, capacity for interpreting into and out of the languages of new Member States is insufficient and the cost of interpretation could be reduced with better management.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should provide a note explaining how it intends to reinforce cooperation with the new Member States with a view to training new interpreters in the new languages and an action plan for better management with a view to reducing costs, including the following elements:

- a reduction in the cost of 'standby' interpretation services that are paid for but not used, whilst ensuring that reserve interpreters can be found at short notice;

- a reduction in the cost of auxiliary conference interpreters through better coordination of travel and accommodation costs which are a large part of the cost of such interpreters.

Amendment 3816 : budget line 31 01 07 01 : Support services for the «Translation» Directorate-General

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to Special Report 9/2006 of the Court of Auditors, management of translation services should be improved in the face of steadily growing demand, internal capacity for translation of the languages of the new Member States is insufficient, better interinstitutional cooperation in terms of sharing spare capacity is needed, and the efficiency of the translation process should be improved. Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should:

- provide a note describing how it intends to streamline procedures for the management of translation services, scope for further interinstitutional cooperation and possibilities for improving the efficiency of the translation process;

- carry out a review of EPSO's inability to recruit sufficient translators for the languages of the new Member States in time, and prepare an action plan of the steps needed to rectify this problem and ensure that the same problem is not repeated for the candidate countries.

VALUE FOR MONEY: AMENDMENTS BASED ON THE 2005 SYNTHESIS OF COMMISSION MANAGEMENT

(30% in reserve for CAs and PAs for budget lines where weaknesses have been identified by the synthesis report)

Amendment 3831 : budget line 02 03 04 : Standardisation and approximation of legislation

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

DG ENTR is responsible for the management of the Internal Market for goods. This activity comprises the management of legislation (including infringements) in a range of technically complex areas, many of which have an impact on public health and consumer safety. The DG’s activities in this area are complemented by the work of the three recognised European Standardisation Organisations (ESOs) for which the Commission provides financial support.

In 2004, the ex-post control team confirmed some overpayments related to one of the

ESOs[66]. First corrective measures were taken already in 2004 and continued in 2005 aiming to reduce the risk of errors in the cost claims of the ESOs. These measures included discussion with ESOs, inter alia, of draft guidelines on the implementation of the framework partnership agreement.

­Appropriations should be placed in reserve until the Commission provides evidence that these weaknesses have been addressed.

Before Parliament's second reading, the Commission should:

- confirm that the beneficiaries have put in place the necessary systems and procedures to be able to produce the required documentation and justifications to the European Commission, in order to obtain assurance that the Commission and the ESOs share the same understanding of the agreed financial rules;

- provide evidence that the full application of the guidelines on the implementation of the Framework Partnership Agreement 2004-2007, issued in February 2006, is ensured and that transparency of the financial management of the grants for the ESOs has improved

- report on the envisaged revision of existing contracts with regards to the determination of eligible costs and on the control of real costs by means of on-site checks and desk checks when assessing cost claims and on the organisation of audits of the ESOs accounting systems.

Amendment 3832 : budget line 06 05 02 : Nuclear Safety

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

In its Annual Activity Report 2005, referred to in the Synthesis Report of the Commission (COM(2006)277final), DG TREN expresses a reservation concerning nuclear safety due to a lack of sufficient means in terms of legal instruments and staffing in order to evaluate the level of nuclear safety of the nuclear power stations in the enlarged European Union - the Commission risks not being in a position to ensure the application of high safety standards in the field of nuclear energy. The adoption of the relevant legislative instruments ("Nuclear Package") is a priority action needed in order to give the Commission the necessary legal instruments for ensuring a sufficient level of control.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should confirm that it has been granted sufficient specialised staff in order to be in a position to evaluate the level of nuclear safety of the nuclear power stations in the enlarged European Union.

Amendment 3839 : budget line 08 02 01 : Cooperation - Health

Amendment 3840 : budget line 08 03 01 : Cooperation - Food, agriculture and biotechnology

Amendment 3841 : budget line 08 04 01 : Cooperation - Nanosciences, nanotechnologies, materials and new production technologies

Amendment 3842 : budget line 08 05 01 : Cooperation - Energy

Amendment 3843 : budget line 08 06 01 : Cooperation - Environment (including climate change)

Amendment 3844 : budget line 08 07 01 : Cooperation - Transport (including aeronautics)

Amendment 3845 : budget line 08 08 01 : Cooperation - Socio-economic sciences and the humanities

Amendment 3846 : budget line 08 10 01 : Ideas

Amendment 3847 : budget line 08 11 01 : People

Amendment 3848 : budget line 08 12 01 : Capacities - Research infrastructures

Amendment 3849 : budget line 08 13 01 : Capacities - Research for the benefit of SMEs

Amendment 3850 : budget line 08 14 01 : Capacities - Regions of knowledge

Amendment 3851 : budget line 08 15 01 : Capacities - Research potential

Amendment 3852 : budget line 08 16 01 : Capacities - Science in society

Amendment 3853 : budget line 08 17 01 : Capacities - Activities of international cooperation

Amendment 3854 : budget line 08 19 01 : Euratom - Fusion energy

Amendment 3855 : budget line 08 19 02 : Euratom - Joint undertaking ITER

Amendment 3856 : budget line 08 20 01 : Euratom - Nuclear fission and radiation protection

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

In its Annual Activity Report 2005, referred to in the Synthesis Report of the Commission (COM(2006)277final), DG Research expresses a reservation concerning the verification of the exactitude of the costs as declared by beneficiaries concerning contracts under the 5th Framework Programme for Research. The exactitude of these costs, and their conformity with the provisions of the research contracts, cannot be completely and accurately verified by the Commission as part of its normal checks carried out prior to authorisation of payments.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should provide information on the steps taken to address this problem under the current 7th Framework Programme for Research.

Amendment 3834 : budget line 18 03 03 : European Refugee Fund

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to DG JSL[67], deficiencies in key elements of the United Kingdom's management of expenditure have been noted, including in the control by the Member State of the eligibility of expenditure and in the necessity of carrying out a minimum 20% audit of expenditure declared at final beneficiary level. It does not, therefore, have reasonable assurance as regards the effective operation of key elements of the management and control systems put in place by the UK National Authority to ensure legality and regularity of transactions at final beneficiary level.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should:

- reported on a reinforced monitoring by the unit responsible for this programme (regular follow-up by desk officer and access provided to the UK responsible authority for key questions on management and implementation to the desk officer);

- produce detailed guidance on the implementation of ERF II for the Member States (seminars planned on key topics, such as the role of the audit authority and eligibility of expenditure) and report back to Parliament.

Amendment 3833 : budget line 22 02 04 01 : Cross-border cooperation (CBC) between IPA countries

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

In its Annual Activity Report 2005, referred to in the Synthesis Report of the Commission (COM(2006)277final), DG Enlargement expresses a reservation related to the sharing of responsibilities between the Commission and the UN in the framework of the implementation of the EU contribution to UNMIK pillar IV in Kosovo. Clear irregularities have occurred in the use of the finances provided by the EU but the UN does not accept responsibility for the financial management of these funds and is not prepared to reimburse to the EU the amount affected by the irregularities.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should provide information on steps taken to clarify the allocation of responsibility for the financial management of the EU contribution to UNMIK pillar IV in Kosovo.

Amendment 3837 : budget line 16 01 01 01 : Expenditure related to staff in active employment of ‘Communication’ policy area: Headquarters

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

In its Annual Activity Report 2005, referred to in the Synthesis Report of the Commission (COM(2006)277final), DG Communication expresses a reservation on financial management related to the absence of an ex-post financial control system.

Appropriations should therefore be placed in reserve until the Commission provides a report on progress in the introduction of a structured ex-post control system in DG Communication.

Amendment 3835 : budget line 19 01 01 01 : Expenditure related to staff in active employment of «External relations» Directorates-General

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

In its Annual Activity Report 2005, referred to in the Synthesis Report of the Commission (COM(2006)277final), DG External Relation expresses a reserve due to insufficient implementation of internal control standards at headquarters, particularly concerning standards 12 (management information) and 17 (supervision).

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should provide evidence that the internal control standards are in place at headquarters, particularly standards 12 and 17.

Amendment 3836 : budget line 19 01 01 02 : Expenditure related to staff in active employment of «External relations» delegations

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

In its Annual Activity Report 2005, referred to in the Synthesis Report of the Commission (COM(2006)277final), DG External Relation expresses a reserve due to insufficient implementation of internal control standards in the delegations, particularly concerning standard 16 concerning the segregation of duties (financial circuits).

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should provide evidence that the internal control standards are in place in the delegations, particularly standard 16.

VALUE FOR MONEY: AMENDMENTS BASED ON COST BENEFIT STUDIES

(30% in reserve for CAs and PAs for budget lines where weaknesses have been identified)

Amendment 3150 : budget line 07 01 04 01 : LIFE+ (Financial Instrument for the Environment — 2007 to 2013) — Projects on Community territory — Part I (nature protection) — Expenditure on administrative management

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

In line with paragraphs 5 and 7 of the APS resolution  (P6_TA-PROV(2006)0221), adopted by the European Parliament on 18 May 2006, relating to value for money and cost-effectiveness, and the evaluation of a number of policies and programmes made in the studies commissioned by the Committee on Budgets, 30% of the resources for this budget line are placed in reserve until the Commission can provide clarification on the weaknesses identified in the European Parliament's internal study on LIFE programme (PE no 371.841), chapter 4.2, paragraph 4 - 5.

Before Parliament's second reading, the Commission should provide a satisfactory explanation of the reasons for the nearly double increase in staff dealing with the Life+ programme as compared to the Life III programme.

Amendment 3090 : budget line 15 02 22 Lifelong learning programme

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

In line with para 5 and 7 of the APS resolution  (P6_TA-PROV(2006)0221), adopted by the European Parliament on 18 May 2006, relating to value for money and cost-effectiveness, and the evaluation of a number of policies and programmes made in the studies commissioned by the Committee on Budgets, 30% of the resources for this budget line are placed in reserve until the Commission provide proposals for dealing with the problem of cumbersome and cost-intensive management process identified in chapter 3.1.2 of the CEPS study on education policy "Citizenship and Educations Policies - Value for Money?" of 12/09/2006.

Before Parliament's second reading, the Commission shall inform the Budgetary Authority of its efforts to further simplify procedures, reduce administrative costs and take due account of the legitimate interest of the beneficiaries of the programme while applying the provisions of the Financial Regulation.

Amendment 3091 : budget line 15 06 66 Citizens for Europe

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

In line with para 5 and 7 of the APS resolution  (P6_TA-PROV(2006)0221), adopted by the European Parliament on 18 May 2006, relating to value for money and cost-effectiveness, and the evaluation of a number of policies and programmes made in the studies commissioned by the Committee on Budgets, 30% of the resources for this budget line are placed in reserve.

Before Parliament's second reading, the Commission should provide information on measures taken to address the following weaknesses highlighted in the EP resolution on "Citizens for Europe" of 5 April 2006:

- cost effectiveness is not satisfactory as paperwork required is excessive. The Commission applies the rules of the financial regulation No 1605/2002/CE blindly, without taking into account the overriding principle of proportionality, especially when small amounts of funding are at stake or small beneficiaries are involved

- Commission staff implementing the programme change jobs too often, so that beneficiaries feel left alone in front of the paperwork required.

- no database of beneficiaries seems to be established at inter-DG level. In consequence, justifications and certificates are requested various times during the procedure, which involves considerable additional costs for beneficiaries.

and in the CEPs study on citizenship:

- objectives concerning Town twinning and support for Associations are not sufficiently structured in hierarchical terms

Amendment 3181 : budget line 16 03 02 : Local actions

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

The decentralised information has been established to be more adapted to the needs of national audiences. However there are a number of weaknesses in the way citizens are informed and on the contents of the information provided.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should present evidence of improvements in terms of projects, decentralisation, staff and flexibility in particular in the field of the administration

Amendment 3180 : budget line 16 03 04 : Specific actions on priority themes, of which PRINCE

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

The Prince program was the first to develop campaigns on the euro, enlargement and on the future of the EU to communicate with the public. However by multiplying the campaigns it missed its targets.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should present an action plan which defines realistic objectives, the number of actions and target groups, and gives more flexibility, in particular in the field of the administration.

Amendment 3183 : budget line 16 04 01 : Public opinion analysis

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

The cost-benefit study in the field of information shows that the Eurobarometer is extremely relevant in giving an overview of public opinion on key policy issues ad public opinion trends in the EU but it is essentially a passive information tool that does not seek to extend or increase public awareness and information.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should present a new strategy for the Eurobarometer more focused on accurate and policy-relevant questions and on how to raise the awareness of citizens.

Amendment 3182 : budget line 16 04 02 : Online information and communication tools

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

The EUROPA website is one of the most popular and most referenced public websites in the world . However it has as several weaknesses such as a non harmonised presentation, a lack of coherence amongst DGs and a non reliable search engine.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should present a new strategy more oriented to non-expert public and quickly implemented.

Amendment 3060 :

budget line 19 01 02 01 : External staff of «External relations» Directorates-General

budget line 19 01 02 02 : External staff of «External relations» delegations

budget line 19 01 02 11 : Other management expenditure of «External relations» Directorates-General

budget line 19 01 02 12 : Other management expenditure of «External relations» delegations

budget line 19 01 03 01 : Expenditure related to equipment and services of «External relations» Directorates-General

budget line 19 01 03 02 : Buildings and related expenditure of «External relations» delegations

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to the cost-benefit study on development cooperation, data published by the OECD and the Commission itself indicate that the administrative costs of development aid programmes have more than doubled over the current financial perspective. Having been a low-cost donor with less than 3% going towards administrative costs in 2000, it is claimed that the Commission is now a high-cost donor with administrative costs reaching 6 to 7% of operational expenditure. This is higher than practically any Member State. It is therefore proposed to put 30% of administrative costs of the DGs under heading 4 (external actions) in reserve pending further clarifications as to the amounts asked and the worrying trend observed.

In order to release the reserves, either fully or partially, before Parliament's second reading, the Commission shall:

- justify the administrative share compared to other EU donors

- explain the sharp rise in such costs over the current FP

- set out its reasons for requesting these appropriations in relation to the overall objective, i.e. to ensure high quality external programmes that contribute, inter alia, to the millennium development goals while ensuring that as high a proportion of funds as possible reach the final beneficiaries.

- set out any measures taken to halt this rise in administrative expenditure

Amendment 3061 :

budget line 20 01 02 01 : External staff of «Trade» Directorate-General

budget line 20 01 02 02 : External staff of «Trade» delegations

budget line 20 01 02 11 : Other management expenditure of «Trade» Directorate-General

budget line 20 01 02 12 : Other management expenditure of «Trade» delegations

budget line 20 01 03 01 : Expenditure related to equipment and services of «Trade» Directorate-General

budget line 20 01 03 02 : Buildings and related expenditure of «Trade» delegations

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to the cost-benefit study on development cooperation, data published by the OECD and the Commission itself indicate that the administrative costs of development aid programmes have more than doubled over the current financial perspective. Having been a low-cost donor with less than 3% going towards administrative costs in 2000, it is claimed that the Commission is now a high-cost donor with administrative costs reaching 6 to 7% of operational expenditure. This is higher than practically any Member State. It is therefore proposed to put 30% of administrative costs of the DGs under heading 4 (external actions) in reserve pending further clarifications as to the amounts asked and the worrying trend observed.

In order to release the reserves, either fully or partially, before Parliament's second reading, the Commission shall:

- justify the administrative share compared to other EU donors

- explain the sharp rise in such costs over the current FP

- set out its reasons for requesting these appropriations in relation to the overall objective, i.e. to ensure high quality external programmes that contribute, inter alia, to the millennium development goals while ensuring that as high a proportion of funds as possible reach the final beneficiaries.

- set out any measures taken to halt this rise in administrative expenditure

Amendment 3062:

budget line 21 01 02 01 : External staff of «Development» Directorates-General

budget line 21 01 02 02 : External staff of «Development» delegations

budget line 21 01 02 11 : Other management expenditure of «Development» Directorates-General

budget line 21 01 02 12 : Other management expenditure of «Development» delegations

budget line 21 01 03 01 : Expenditure related to equipment and services of «Development» Directorates-General

budget line 21 01 03 02 : Buildings and related expenditure of «Development» delegations

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to the cost-benefit study on development cooperation, data published by the OECD and the Commission itself indicate that the administrative costs of development aid programmes have more than doubled over the current financial perspective. Having been a low-cost donor with less than 3% going towards administrative costs in 2000, it is claimed that the Commission is now a high-cost donor with administrative costs reaching 6 to 7% of operational expenditure. This is higher than practically any Member State. It is therefore proposed to put 30% of administrative costs of the DGs under heading 4 (external actions) in reserve pending further clarifications as to the amounts asked and the worrying trend observed.

In order to release the reserves, either fully or partially, before Parliament's second reading, the Commission shall:

- justify the administrative share compared to other EU donors

- explain the sharp rise in such costs over the current FP

- set out its reasons for requesting these appropriations in relation to the overall objective, i.e. to ensure high quality external programmes that contribute, inter alia, to the millennium development goals while ensuring that as high a proportion of funds as possible reach the final beneficiaries.

- set out any measures taken to halt this rise in administrative expenditure

Amendment 3063 :

budget line 22 01 02 01 : External staff of «Enlargement» Directorate-General

budget line 22 01 02 02 : External staff of «Enlargement» delegations

budget line 22 01 02 11 : Other management expenditure of «Enlargement» Directorate-General

budget line 22 01 02 12 : Other management expenditure of «Enlargement» delegations

budget line 22 01 03 01 : Expenditure related to equipment and services of «Enlargement» Directorate-General

budget line 22 01 03 02 : Buildings and related expenditure of «Enlargement» delegations

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to the cost-benefit study on development cooperation, data published by the OECD and the Commission itself indicate that the administrative costs of development aid programmes have more than doubled over the current financial perspective. Having been a low-cost donor with less than 3% going towards administrative costs in 2000, it is claimed that the Commission is now a high-cost donor with administrative costs reaching 6 to 7% of operational expenditure. This is higher than practically any Member State. It is therefore proposed to put 30% of administrative costs of the DGs under heading 4 (external actions) in reserve pending further clarifications as to the amounts asked and the worrying trend observed.

In order to release the reserves, either fully or partially, before Parliament's second reading, the Commission shall:

- justify the administrative share compared to other EU donors

- explain the sharp rise in such costs over the current FP

- set out its reasons for requesting these appropriations in relation to the overall objective, i.e. to ensure high quality external programmes that contribute, inter alia, to the millennium development goals while ensuring that as high a proportion of funds as possible reach the final beneficiaries.

- set out any measures taken to halt this rise in administrative expenditure

Amendment 3066:

budget line 23 01 02 01 : External staff

budget line 23 01 02 11 : Other management expenditure

budget line 23 01 04 01 : Humanitarian aid — Expenditure on administrative management

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to the cost-benefit study on development cooperation, data published by the OECD and the Commission itself indicate that the administrative costs of development aid programmes have more than doubled over the current financial perspective. Having been a low-cost donor with less than 3% going towards administrative costs in 2000, it is claimed that the Commission is now a high-cost donor with administrative costs reaching 6 to 7% of operational expenditure. This is higher than practically any Member State. It is therefore proposed to put 30% of administrative costs of the DGs under heading 4 (external actions) in reserve pending further clarifications as to the amounts asked and the worrying trend observed.

In order to release the reserves, either fully or partially, before Parliament's second reading, the Commission shall:

- justify the administrative share compared to other EU donors

- explain the sharp rise in such costs over the current FP

- set out its reasons for requesting these appropriations in relation to the overall objective, i.e. to ensure high quality external programmes that contribute, inter alia, to the millennium development goals while ensuring that as high a proportion of funds as possible reach the final beneficiaries.

- set out any measures taken to halt this rise in administrative expenditure

  • [1]  KOM(2004) 101 v konečném znění a KOM(2004)498 v konečném znění..
  • [2]  A6-0153/2005.
  • [3]  SI(2005)961, návrh společného prohlášení „Pokyny pro legislativní návrhy v souvislosti s víceletým finančním rámcem na období 2007–2013“, který zaslalo britské předsednictví na schůzku COREPER dne 25. října 2005.
  • [4]  V případě, že k dohodě dojde později během tohoto roku, by Komise předložila návrh na změnu s cílem upravit stropy, jakmile bude dosaženo dohody.
  • [5]  DT\589812.
  • [6]  Úř. věst. L 176, 15.07.2003, s. 29-37.
  • [7]  Svoboda pohybu a solidarita v oblasti vnějších hranic, azyl a přistěhovalectví KOM(2005)0123; program Bezpečnost a ochrana svobod KOM(2005)0124; program Základní práva a spravedlnost KOM(2005)0122
  • [8]  Přijaté texty, 8.6.2005, P6_TA-PROV(2005)0224.
  • [9]  Přijaté texty, 8.6.2005, P6_TA-PROV(2005)0224.
  • [10]  DT\605113CS, PE
  • [11]  PR\607623CS, PE
  • [12]  6671 - FIN 68 odst. 6—8.
  • [13]  Přijaté texty, 8.6.2005, P6_TA-PROV(2005)0224.
  • [14]  To v průměru odpovídá přibližně 250 milionům ročně. PNR pro rok 2007 navrhuje 159 milionů EUR. Prostředky v roce 2006 činily 102 milionů.
  • [15]  Tato dvě nařízení jsou v podstatě stejná, ale jedno z nich se týká „rozvojových zemí“ (přijaté postupem spolurozhodování) a druhé „třetích zemí“ (přijaté postupem konzultace).
  • [16]  Ostatní položky EIDHR jsou: 19 04 01: Evropské meziuniverzitní centrum (Benátky), 19 04 02: Podpora obětem porušování lidských práv, 19 04 04: Podpora Mezinárodnímu trestnímu soudu,
    19 04 05: Přípravná činnost k vytvoření sítě k předcházení konfliktů
  • [17]            Zprávy SEGELSTRÖM (KOM(2005)0122), KUDRYCKA (KOM(2005)0123), LA RUSSA (KOM(2005)0124); stanovisko Rozpočtového výboru vypracovali Neena Gill, Kathelijne Buitenweg, Louis Grech, Simon Busuttil, Gerard Deprez, Yannick Vaugrenard a Ville Itälä.
  • [18]  KOM(2002) 311 v konečném znění, 5.6.2002.
  • [19]  U Evropské agentury pro obnovu a Překladatelského střediska EU je v PNR na rok 2007 zapsáno pouze p.m. a nejsou v tomto srovnání zahrnuty.
  • [20]  ) Viz bod 28 usnesení.
  • [21]  ) Přijaté texty, P6_TA(2005)0224.
  • [22]  ) Zbývající 3 specifické programy se týkají:
    * EURATOMU
    * Společného výzkumného střediska (ES)
    * Společného výzkumného střediska (EURATOM)
  • [23]  ) Viz stanoviska, která zpracovala paní Xenogiannakopoulou.
  • [24]  Příloha 1 návrhu Komise týkajícího se specifického programu „Spolupráce“ KOM(2005)440.
  • [25]  ) Podle VFR na období 2007–2013 je pro CIP na období 2007–2013 stanovena maximální částka 3 284 milionů EUR (celková výše položek závazků).
  • [26]  Například Evropský parlament 2006/179/ES, Euratom – Konečné schválení souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2006, Úřední věstník L 78, 15. března 2006, s. 935 – 1005 v rámci hlavy „Prostor svobody, bezpečnosti a práva“
  • [27]  viz příloha VI dokumentu SEK(2006)231, dokument II, bod 4.6, s. 100
  • [28]  Skutečnost, že byly poprvé vyhrazeny částky přidělené na „Právo, svobodu a bezpečnost“ ve zvláštním podokruhu VFR, znamená, že je tato oblast v porovnání s obdobím 2000–2006 považována za prioritu a zajišťuje zlepšenou viditelnost a stabilní finanční základ jejím politikám, neboť Komise nemůže její rozpočet jednoduše přesunout do jiných oblastí politik.
  • [29]  Pro toto GŘ Komise je někdy poněkud matoucím způsobem používána zkratka GŘ JLS.
  • [30]  v části „Spolupráce“ se plnění rozpočtové položky 02 04 01 nazvané „Výzkum v oblasti bezpečnosti a výzkum vesmíru“ rozbíhá v roce 2007 s částkou 171,7 milionu EUR v položkách závazků
  • [31]  Usnesení Evropského parlamentu o rozpočtu na rok 2007: zpráva Komise o roční politické strategii (APS), P6_TA-PROV(2006)0221
  • [32]  bod 22 a 23 usnesení o roční politické strategii
  • [33]  SEK(2006)231, dokument II, bod 3.18, s. 54
  • [34]  Úř. věst. L 78, 15.3.2006, s. 935.
  • [35]  Zprávy SEGELSTRÖM (KOM(2005)0122), KUDRYCKA (KOM(2005)0123), LA RUSSA (KOM(2005)0124); stanovisko Rozpočtového výboru vypracovali Neena Gill, Kathelijne Buitenweg, Louis Grech, Simon Busuttil, Gerard Deprez, Yannick Vaugrenard a Ville Itälä.
  • [36]  K dispozici na http://www.iom.int/en/news/prwmr2005%5Fpresskit%5Fen.shtml
  • [37]  Komise chybně uvádí (SEK(2006)231, dokument I, bod 3.4, s. 26): „V oblasti migrace bude od roku 2007 hlavním finančním nástrojem Evropský fond pro uprchlíky (61,3 milionu EUR)“.
  • [38]  CNS 2005/0038
  • [39]  KOM(2005)236 zpráva COELHO
  • [40]  KOM(2004)835 zpráva LUDFORD
  • [41]  Komise předložila samostatnou „Zprávu o pilotních projektech a přípravných
    akcích (čl. 49 bod 2 písm. b) finančního nařízení)“, KOM(2006)300, s. 40
  • [42]  KOM(2005)01242005/0034(CNS)
  • [43]  Vzhledem ke konečné výši odhadu příjmů a výdajů orgánů (kromě Komise) činí výše opraveného PNR 126 776 milionů EUR v závazcích a 116 370 milionů EUR v platbách.
  • [44]  Na základě poznámek, které poskytl sekretariát Rozpočtového výboru.
  • [45]  Na základě poznámek, které poskytl sekretariát Rozpočtového výboru.
  • [46]  Line 02 02 01 02 in 2006
  • [47]  Line 02 02 09 in 2006
  • [48]  Line 04 04 10 in 2006
  • [49]  Line 15 03 01 05 in 2006
  • [50]  Line 07 03 06 03 in 2006
  • [51]  Line 15 06 01 09 in 2006
  • [52]  This amount includes pilot project 17 01 04 04 (EUR 0.50), not confirmed in 2006, as well as pilot projects 18 05 01 03 (EUR 3.00 million), 18 05 04 (EUR 2.00 million) and 19 02 12 (EUR 3.00 million) all transformed in preparatory actions in 2006
  • [53]  Ceiling of the new IIA
  • [54]  Line 04 04 08 in 2006
  • [55]  Line 09 03 06 in 2006
  • [56]  A Green Paper on the future of the European Migration Network (COM (2005) 606 final) was published in November 2005 in order to seek views on the possible follow-up to this preparatory action.
  • [57]  An amount of EUR 3.00 million in CA and of EUR 1.00 million in PA were entered in reserve in the budget 2006
  • [58]  Line 07 03 03 02 in 2006
  • [59]  Line 19 04 05 in 2006
  • [60]  Line 19 02 12 in 2006
  • [61]  Line 22 02 07 in 2006
  • [62]  Line 22 02 09 in 2006
  • [63]  This amount includes preparatory action 04 04 02 03 (EUR 0.50 million) concluded in 2005
  • [64]  Ceiling of the new IIA, including EUR 50 million for new preparatory actions
  • [65]  Odhad založený na údajích o nevládních organizacích, které poskytla Komise v roce 2004, a na studii nákladů a přínosů v rámci rozpočtového procesu na rok 2007.
  • [66]  CEN, CENELEC and ETSI http://ec.europa.eu/atwork/synthesis/doc/entr_aar.pdf
  • [67]  http://ec.europa.eu/atwork/synthesis/doc/jls_aar.pdf

STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci (15. 9. 2006)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007
(C6-0299/2006 – 2006/2018(BUD))Oddíl III – Komise

Navrhovatel: István Szent-Iványi

NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vyslovuje politování nad tím, že struktura předběžného návrhu rozpočtu na rok 2007 založená na tom, že bylo sloučeno několik dříve samostatných rozpočtových položek, klade překážky účinnému parlamentnímu dohledu a odpovídajícímu stanovení priorit; vítá dohodu v otázce nástroje předvstupní pomoci, nového nástroje sousedství a nástroje stability, které orgány dosáhly v návaznosti na svou korespondenci, v níž jsou mimo jiné nastíněny mechanismy pro uplatňování prohlášení k demokratické kontrole a provázanosti vnějších akcí připojených k interinstitucionální dohodě o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení, protože tato dohoda poskytuje lepší přehled o provádění finanční pomoci Společenství;

2.  upozorňuje na skutečnost, že Komise předložila návrh na vytvoření odděleného nástroje pro lidská práva, a že je proto nutné rozpočtovou nomenklaturu přizpůsobit nové situaci;

3.  zastává názor, že vzhledem k množství již známých úkolů je využití rozpětí ve výši 110 milionů EUR, které je k dispozici v rámci okruhu 4, nevyhnutelné;

4.  domnívá se, že EU by měla své omezené finanční prostředky soustředit na regiony a problémy, kde může být její pomoc skutečně významná;

5.  znovu zdůrazňuje potřebu vyčlenit dostatek zdrojů na provádění soluňského programu EU a na usnadnění postupné integrace západobalkánských zemí do Evropy a trvá na tom, aby bylo do rozpočtu zařazeno orientační rozdělení prostředků určených pro jednotlivé země s cílem umožnit lepší přehled a srovnání;

6.  očekává, že Rada a Komise budou Parlament plně informovat o přípravách budoucí mise EU v Kosovu; naléhá na ně, aby využily mechanismy SZBP/EBOP a zdroje Společenství koordinovaně a soudržně a tím optimalizovaly jejich dopad;

7.  souhlasí s podstatným navýšením výdajů na SZBP pouze tehdy, budou-li přísně dodržována ustanovení interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení;

8.  zdůrazňuje, že je třeba postupně dosáhnout proporcionálně rovnoměrného přidělování zdrojů na finanční spolupráci evropského sousedství a partnerství jak se středomořskými, tak i s východoevropskými zeměmi s cílem posílit stabilitu, bezpečnost a demokracii v Evropě i mimo ni;

9.  opakovaně připomíná svůj názor, že s výjimkou humanitární pomoci by vládám neměla být poskytována pomoc, pokud jsou tyto vlády zodpovědné za jasné zhoršení v oblasti demokracie, právního státu a dodržování základních práv a svobod;

10. zastává názor, že činnosti zaměřené na ochranu a podporu lidských práv ve světě nesmějí být financovány pomocí evropského nástroje pro demokracii a lidská práva na úkor prostředků vyhrazených pro tyto politiky v rámci příslušných geografických nástrojů;

11. zastává názor, že řádná vnitřní a vnější komunikace je nedílnou součástí vnější politiky EU a politiky rozšíření, a požaduje, aby byly pro tento účel vyčleněny odpovídající prostředky;

POSTUP

Název

Návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007 - Oddíl III - Komise

Referenční údaje

2006/2018(BUD)

Příslušný výbor

BUDG

Výbor, který vypracoval stanovisko

Datum oznámení na zasedání

AFET

Navrhovatel
  Datum jmenování

István Szent-Iványi

25.1.2006

Projednání ve výboru

20.6.2006

11.7.2006

12.9.2006

 

 

Datum přijetí

12.9.2006

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

37

2

3

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Panagiotis Beglitis, Bastiaan Belder, Monika Beňová, Elmar Brok, Paul Marie Coûteaux, Simon Coveney, Véronique De Keyser, Giorgos Dimitrakopoulos, Maciej Marian Giertych, Jana Hybášková, Anna Ibrisagic, Toomas Hendrik Ilves, Ioannis Kasoulides, Bogdan Klich, Helmut Kuhne, Joost Lagendijk, Vytautas Landsbergis, Cecilia Malmström, Pasqualina Napoletano, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Raimon Obiols i Germà, Vural Öger, Alojz Peterle, João de Deus Pinheiro, Mirosław Mariusz Piotrowski, Bernd Posselt, Raül Romeva i Rueda, Libor Rouček, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, György Schöpflin, Gitte Seeberg, István Szent-Iványi, Antonio Tajani, Charles Tannock, Paavo Väyrynen, Inese Vaidere, Geoffrey Van Orden, Josef Zieleniec

Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování

Laima Liucija Andrikienė, Irena Belohorská, Alexandra Dobolyi, Lilli Gruber, Tunne Kelam, Csaba Sándor Tabajdi, Marcello Vernola

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

 

STANOVISKO Výboru pro rozvoj (4. 10. 2006)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007
(C6-0299/2006 – 2006/2018(BUD))Oddíl III – Komise

Navrhovatel: Jürgen Schröder

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  poukazuje na ústřední roli, kterou v rozvojové politice EU hrají rozvojové cíle tisíciletí, zvláště závazek snížit do roku 2015 počet lidí žijících v chudobě o polovinu; lituje proto škrtů navrhovaných oproti roku 2006 ve výši prostředků vyčleněných pro Asii, která je domovem většiny chudého obyvatelstva ve světě, a prostředků na tematické akce související se základními sociálními službami;

2.  připomíná doporučení Evropské rady ze zasedání konaného ve dnech 15.–16. prosince 2005, že by nejméně 90 % z celkové vnější pomoci poskytované v rámci finančního rámce na období 2007–2013 mělo být způsobilé ke klasifikaci jako oficiální rozvojová pomoc, tak jak ji v současné době definuje výbor OECD pro rozvojovou pomoc;

3.  trvá na tom, že zjednodušení struktury rozpočtu v okruhu 4 na období 2007–2013 nesmí vést k jakémukoli snížení transparentnosti ani k tomu, že by měl Evropský parlament menší vliv na využívání zdrojů rozvojové politiky, a že musí být zachována přinejmenším stejná úroveň zviditelnění geografických a tematických položek jako v rozpočtu na rok 2006; konkrétně vyzývá ke splnění cílů a k zachování oddělených rozpočtových položek a tematických oblastí, které jsou z hlediska rozvojových cílů tisíciletí klíčové;

4.  vítá rozhodnutí Komise přijmout měřítka výdajů na rozvoj ve výši 35 % na sociální infrastrukturu, jak bylo s Parlamentem dohodnuto v roce 2001, a mezinárodně schválených 20 % na základní sociální služby; vyzývá k pokračování interinstitucionálního dialogu ohledně větší podpory výdajů ve prospěch rozvoje chudého obyvatelstva;

5.  vyzývá, aby byla věnována zvláštní pozornost podpoře malých a středních podniků v rozvojových zemích, neboť hrají ústřední roli v hospodářském rozvoji a zaměstnanosti a přispívají k iniciativám podporujícím rozvoj obchodu; dále žádá, aby z pomoci v oblasti obchodu bylo věnováno minimálně 10 % na pomoc spravedlivému obchodu;

6.  zdůrazňuje, že je nezbytné stanovit dostatečné částky pro osmnáct zemí AKT, jež jsou dotčeny reformou společné organizace trhu s cukrem, což znamená, že je přinejmenším třeba vyloučit snížení částek stanovených v předběžném návrhu rozpočtu Komise, ale především zdůrazňuje, že je třeba zohlednit skutečné potřeby dotčených zemí uvedené v akčních plánech, jež tyto země předložily Komisi v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 266/2006 ze dne 15. února 2006, kterým se stanoví doprovodná opatření pro signatářské země protokolu o cukru, jež jsou dotčeny reformou režimu cukru v EU[1];

7.  vyzývá, aby byla poskytnuta větší podpora vodohospodářství a zejména spolupráci mezi rozvojovými zeměmi, které sdílejí vodní toky v přeshraničních oblastech, s cílem podpořit hospodářský rozvoj a předejít konfliktům týkajícím se vodních zdrojů;

8.  zdůrazňuje, že je důležité věnovat v rámci rozvojové spolupráce EU maximální pozornost zmírňování klimatických změn a přizpůsobování se těmto změnám, a zdůrazňuje, že je třeba investovat do udržitelné energie – do energetické účinnosti i do obnovitelných zdrojů – a přijmout v rizikových oblastech opatření k přizpůsobení se katastrofám způsobeným vlivem počasí;

9.  zdůrazňuje, že ochrana a regenerace život podporujících systémů, jako je zdravá půda, lesy a mořské zdroje, jakož i racionální řízení sladkovodních zdrojů, jsou nepostradatelnou součástí programů na snižování chudoby; trvá proto na tom, aby tyto oblasti byly v rozpočtu Evropské unie považovány za prioritní;

POSTUP

Název

Návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007 – Oddíl III – Komise

Číslo postupu

2006/2018(BUD)

Příslušný výbor

BUDG

Výbor, který vypracoval stanovisko
  Datum oznámení na zasedání

DEVE
26.9.2006

Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání

 

Navrhovatel
  Datum jmenování

Jürgen Schröder
25.1.2006

Předchozí navrhovatel

 

Projednání ve výboru

28.8.2006

 

 

 

 

Datum přijetí

3.10.2006

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

27
0
0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Margrete Auken, Alessandro Battilocchio, Margrietus van den Berg, Danutė Budreikaitė, Marie-Arlette Carlotti, Thierry Cornillet, Nirj Deva, Alexandra Dobolyi, Michael Gahler, Filip Andrzej Kaczmarek, Glenys Kinnock, Maria Martens, Miguel Angel Martínez Martínez, Gay Mitchell, Luisa Morgantini, José Javier Pomés Ruiz, Horst Posdorf, Frithjof Schmidt, Jürgen Schröder, Anna Záborská, Mauro Zani

Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování

Milan Gaľa, Manolis Mavrommatis, Anne Van Lancker, Ralf Walter, Anders Wijkman, Gabriele Zimmer

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

 

Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

...

  • [1]  Úř. věst. L 50, 21.2.2006, s.1

STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (13. 9. 2006)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007
(C6-0299/2006 – 2006/2018(BUD))Oddíl III - Komise

Navrhovatel: Peter Šťastný

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

GŘ pro obchod

1.   konstatuje, že podle PNR (předběžný návrh rozpočtu) a NR (návrh rozpočtu) na rok 2007 se provozní rozpočet GŘ pro obchod (tzn. položka 20 02 01) v roce 2007 zvýší o 29,1 % za účelem financování těchto hlavních činností: dodatečné prostředky na financování opatření na přizpůsobení obchodu ve třetích zemích stanovených v rámci hodnocení dopadu udržitelnosti (HDU); příspěvky na globální iniciativy multilaterálních organizací související s pomocí v oblasti obchodu; a nové iniciativy, jejichž prostřednictvím se vynakládají výdaje a které jsou výsledkem sdělení z roku 2006 o Číně;

2.   domnívá se, že škrty v návrhu rozpočtu, které Rada provedla ve správních výdajích týkajících se mimo jiné zaměstnanců a řízení GŘ pro obchod, nejsou odůvodněné, a že by měly proto být obnoveny částky uvedené v PNR;

3.   konstatuje, že například skutečný nárůst počtu zaměstnanců v GŘ pro obchod činí pouze 12 úředníků, což je nepříliš vysoký počet vzhledem k úkolům, které musí GŘ pro obchod v průběhu nadcházejícího roku řešit;

4.   žádá Komisi, aby poskytla Parlamentu informace o počtu a typu zaměstnanců, kteří se skutečně zabývají otázkami obchodu na delegacích Komise ve třetích zemích, spolu s posouzením schopností a zdrojů těchto delegací vzhledem k úkolu vypořádat se s přibývajícími výzvami v obchodní politice, zejména v rozvojových zemích a rozvíjejících se ekonomikách;

Pomoc v oblasti obchodu

5.   zdůrazňuje, že rozpočet ES ve své stávající podobně nedovoluje dosáhnout žádoucí úrovně viditelnosti, průhlednosti a pružnosti pro rozdělování pomoci v oblasti obchodu;

6.   domnívá se, že rozpočtová položka „podpora na rozvoj obchodu“ (20 02 03) by měla být přiměřena naplněna, aby bylo možné financovat horizontální iniciativy v oblasti pomoci obchodu, zejména ve spolupráci s multilaterálními agenturami, které doplňují geografické programy ES a nabízejí skutečnou přidanou hodnotou;

7.   zdůrazňuje, že příslib předsedy Komise zvýšit současné a plánované financování ES na podporu obchodních kapacit rozvojových zemí na 1 000 000 000 eur ročně by měl být naplněn novými prostředky, a nemělo by se ho docílit přejmenováním pomoci původně určené na infrastrukturu na finanční pomoc v oblasti obchodu ani začleněním podpory zemím AKT, kterých se dotkla reforma režimu cukru;

8.   naléhavě žádá Komisi, aby každoročně předkládala příslušnému parlamentnímu výboru podrobnou zprávu o plánování a výdajích pomoci v oblasti obchodu, aby byl Parlament obecně informován o poskytování prostředků v souvislosti s pomocí v oblasti obchodu a zejména o plnění „Barrosova příslibu“;

Spolupráce s průmyslově vyspělými nečlenskými státy

9.   zdůrazňuje, že podle PNR a NR (návrhu rozpočtu) na rok 2007 vzroste spolupráce s průmyslově vyspělými nečlenskými státy (tzn. položka 19 05 01) v roce 2007 o 35,8 % na 22 000 000 eur; konstatuje, že tento nárůst, jak jej odůvodnila Komise, je přiměřený vzhledem k rozšíření zeměpisného pokrytí tohoto nového nástroje (z 6 na 15 a možná 17 zemí) a diverzifikaci jeho činností;

10. konstatuje, že nový nástroj pro spolupráci s průmyslově vyspělými nečlenskými státy by měl být konzultován s Parlamentem a Parlament by k němu měl vyjádřit své stanovisko podle příslušného postupu;

Makrofinanční pomoc

11. konstatuje, že v návrhu rozpočtu (NR) na rok 2007 jsou oproti PNR sníženy prostředky na makroekonomickou pomoc (položka 01 03 02) o 19,5 % v položkách závazků z 79 591 000 EUR na 57 201 000 EUR a o 16,71 % v položkách plateb z 100 814 000 EUR na 77 694 000 EUR;

12. znovu opakuje, že makrofinanční pomoc by měla podléhat přísnému dohledu a podmínkám, neboť EU nekontroluje, jakým způsobem země přijímající pomoc využívají obecné nevyhrazené prostředky EU, které vstupují do jejich souhrnných rozpočtů; vyjadřuje politování nad tím, že makrofinanční pomoc nemá řádný právní základ a je nadále založena na ad hoc rozhodnutích Rady pro jednotlivé operace; zdůrazňuje proto potřebu rámcového nařízení o makrofinační pomoci, o němž se rozhodne postupem spolurozhodování a které zvýší průhlednost, odpovědnost, dohled a zlepší systémy podávání zpráv;

13. zdůrazňuje, že s Parlamentem by měly být konzultovány návrhy makrofinanční pomoci v dostatečném předstihu, aby mohl vyjádřit své názory a přijmout stanovisko podle běžného harmonogramu a postupu; trvá proto na tom, aby Rada vyzvala Parlament k vydání stanoviska k návrhům Komise souvisejícím s makrofinanční pomocí v rámci „naléhavého postupu“ pouze tehdy, když je to bezpodmínečně nutné, a po důkladném odůvodnění;

POSTUP

Název

Návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007 - Oddíl III - Komise

Číslo postupu

2006/2018(BUD)

Příslušný výbor

BUDG

Výbor, který vypracoval stanovisko

Datum oznámení na zasedání

INTA

Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání

 

Navrhovatel
Datum jmenování

Peter Šťastný
25.1.2006

Předchozí navrhovatel

 

Projednání ve výboru

11.7.2006

 

 

 

 

Datum přijetí

12.9.2006

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

19

0

0