ZPRÁVA o návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007

16. 10. 2006 - (C6‑0299/2006 –2006/2018 (BUD))

a návrhu na změnu č. 1/0000 (00000/2006 - C6-0000/2006) k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007
Oddíl III – Komise
Rozpočtový výbor
Zpravodaj: James Elles

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007, oddíl III – Komise (C6‑0299/2006 –2006/2018 (BUD)) a návrh na změnu č. 1/0000 (00000/2006 - C6-0000/2006) k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007

Evropský parlament,

–   s ohledem na článek 272 Smlouvy o ES a na článek 177 Smlouvy o Euratomu,

–   s ohledem na rozhodnutí Rady 2000/597/ES, Euratom ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství[1],

–   s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[2],

–   s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení[3],

–   s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a zdokonalení rozpočtového procesu[4],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2006 o zprávě Komise o roční politické strategii[5],

–   s ohledem na předběžný návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007, který předložila Komise dne 3. května 2006 (SEC(2006)0531),

–   s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007, který sestavila Rada dne 14. července 2006 (C6‑0299/2006),

–   s ohledem na návrh na změnu č. 1/0000 (00000/2006 - C6-0000/2006) k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007,

–   s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru ze dne 11. července 2006 o návrhu mandátu k dohodovacímu řízení týkajícímu se návrhu rozpočtu na rok 2007 před prvním čtením v Radě,

–   s ohledem na článek 69 a přílohu IV jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska ostatních dotčených výborů (A6‑0000/2006),

Obecné úvahy: stanovení priorit, efektivní využívání finančních prostředků, příprava revize v období 2008/2009

1.   připomíná, že politické priority pro rozpočet na rok 2007 byly stanoveny ve výše uvedeném usnesení ze dne 18. května 2006 o roční politické strategii; konstatuje, že v bodu 5 tohoto usnesení jsou stanoveny tří hlavní prvky – stanovení priorit v politikách, efektivní využívání prostředků a příprava na revizi víceletého finančního rámce (VFR) na období 2007–2013 v roce 2008/2009;

2.   konstatuje, že tato strategie byla použita v praxi při přípravě prvního čtení rozpočtu na rok 2007 v Parlamentu a priority byly stanoveny v bodu 6 usnesení o roční politické strategii a zopakovány v bodu 5 zprávy o mandátu k dohodovacímu řízení s Radou konanému dne 14. července; konstatuje, že z těchto priorit Parlament vycházel v rozpočtových pozměňovacích návrzích k prioritním programům;

3.   připomíná, že se jedná o první rozpočet připravovaný podle nového finančního rámce, v souladu s novou interinstitucionální dohodou (IID) a s mnoha novými víceletými programy; dále připomíná, že na plnění rozpočtu na rok 2007 by se mělo v ideálním případě vztahovat nové finanční nařízení;

4.   zdůrazňuje, že v souladu s přístupem na základě nákladové efektivnosti stanoveným v bodu 7 usnesení o roční politické strategii byl prostřednictvím slyšení v Rozpočtovém výboru zahájen kvalitativní přístup hodnocení efektivního využití prostředků a byla provedena důkladná analýza několika zdrojů informací o účelnosti vynaložených nákladů EU a plnění rozpočtu; konstatuje, že rozpočtové pozměňovací návrhy byly připraveny mimo jiné na základě informací získaných tímto způsobem; vítá skutečnost, že Rada, Komise i Parlament podporují trend efektivity využívání finančních prostředků;

5.   domnívá se, že objem celkových prostředků navržený Radou v návrhu rozpočtu zdaleka nedosahuje výše potřebné k tomu, aby EU mohla efektivně reagovat na výzvy související s globalizací, jimž čelí, což pouze dokazuje, jak důležitá je třetí součást strategie Parlamentu – příprava revize VFR – jejímž cílem by mělo být lepší zaměření výdajů EU na politické priority; je přesvědčen, že soustředí-li se závazky na prioritní programy a bude-li zajištěno, že jsou prostředky dobře vynaloženy, budou výdaje EU lépe sloužit zájmům občanů;

6.   očekává, že všechny nové prvky a reformy stanovené v nové IID ze dne 17. května 2006 budou plně uplatněny v průběhu rozpočtu na rok 2007, aby měly rychlý účinek na kvalitu plnění rozpočtu a interinstitucionální vztah;

Horizontální otázky:

Zaměření na priority

7.   v souladu s prioritami Parlamentu je toho názoru, že výdaje EU by měly být soustředěny na prioritní oblasti, a to ve vyšším objemu, než který byl navržen v návrhu rozpočtu předloženém Radou, aby bylo zajištěno účinné plnění prioritních programů pro občany; navrhuje proto zvýšení plateb v rozpočtu na rok 2007 na úroveň 1,04 % HND EU zvýšením prostředků v rozpočtových položkách souvisejících s politickými prioritami Parlamentu; konstatuje, že většina specializovaných výborů Parlamentu navrhuje obnovit částky uvedené v předběžném návrhu rozpočtu (PNR) v souladu s probíhajícími legislativními postupy nebo s postupy, které budou zahájeny v roce 2007;

Vyrovnat se s výzvami souvisejícími s globalizací

8.   je přesvědčen, že se Evropská unie musí aktivně a účinněji zabývat hospodářskými, politickými, sociálními, environmentálními a rozvojovými výzvami, které přináší mimo jiné současná globalizace; překládá proto k rozpočtu na rok 2007 pozměňovací návrhy, jejichž cílem je zvýšit kapacitu hospodářství EU, aby k těmto výzvám přistupovala strategičtějším způsobem, a zvýšit prostředky dostupné na rozvojovou pomoc regionům, jako jsou Asie a Latinská Amerika a Středomoří;

Dosáhnout efektivního využívání prostředků

9.   zdůrazňuje potřebu dosáhnout efektivnějšího využívání prostředků z rozpočtu EU; předkládá pozměňovací návrhy na přesun 30 % prostředků do rezervy pro řadu rozpočtových položek, dokud Komise Parlament neujistí, že tyto prostředky budou využity způsobem, který zajistí evropským daňovým poplatníkům efektivní využívání prostředků;

10. připomíná, že tyto rozpočtové položky byly vybrány na základě důkladného přezkoumání zvláštních zpráv Účetního dvora, souhrnných zpráv o správě prostředků Komisí, upozornění o plnění rozpočtu připravených Komisí a analýz nákladů a přínosů provedených na žádost Rozpočtového výboru a s ohledem na zprávy o činnosti připravené službami Komise;

11. výslovně vítá výzvu k uspořádání slyšení v polovině listopadu, v jehož rámci by Komise reagovala na obavy uvedené v těchto pozměňovacích návrzích; naléhavě žádá specializované výbory Parlamentu, aby se tohoto slyšení zúčastnily;

12. o 10 % snižuje prostředky na správu a řízení přímo související s programy na horizontálním základě; nevnímá jako rozpor skutečnost, že v případě některých rozpočtových položek Parlament přesunuje prostředky do rezervy kvůli určitým obavám ohledně účelového využívání prostředků a zároveň zvyšuje prostředky v souladu s politickými prioritami; v této souvislosti znovu potvrzuje, že by rád viděl kvalitativní efektivní využívání prostředků ve všech oblastech výdajů EU;

13. připomíná význam, který Parlament přikládá získání pozitivního prohlášení o věrohodnosti účetnictví u prostředků se sdíleným řízením; zdůrazňuje svůj záměr zajistit – v souladu s interinstitucionální dohodou z roku 2006 –, aby příslušné kontrolní orgány v členských státech vypracovaly posudek hodnotící soulad systémů řízení a kontroly s právními předpisy Společenství; znovu proto žádá členské státy, aby se zavázaly připravit každý rok souhrn dostupných auditů a prohlášení na odpovídající vnitrostátní úrovni;

14. pokud jde o pilotní projekty a přípravné akce, bere na vědomí zvýšené stropy pro nové projekty stanovené v IID ze dne 17. května 2006; navrhuje několik nových projektů v obecném souladu s prioritami stanovenými v bodu 6 usnesení o roční politické strategii;

Agentury

15. pro stávající agentury navrhuje – jako obecný postup až na několik specifických výjimek – obnovit prostředky uvedené v PNR, avšak zapsat zvýšení přesahující referenční částku do rezervy, dokud nebude k dispozici příznivé hodnocení činnosti agentury na základě jejího konečného pracovního programu, jehož součástí bude úplný seznam úkolů pro rok 2007 a nové plány Komise v oblasti politiky zaměstnanců; pokud jde o nové agentury (agentura pro chemické látky a agentura pro základní práva), s cílem zajistit uplatnění bodu 47 IID ze dne 17. května 2006 navrhuje zrušení položek zapsaných do návrhu rozpočtu zejména vzhledem k tomu, že pro tyto agentury dosud neexistuje právní základ; očekává, že Rada vyjasní příspěvky hostitelských zemí na již vytvořené agentury a že přijme soubor závazných společných standardů;

Konkrétní postup pro jednotlivé okruhy

Okruh 1a – konkurenceschopnost pro hospodářský růst a zaměstnanost

16.  potvrzuje své přesvědčení vyjádřené v usnesení o roční politické strategii, že vědomosti, dovednosti, výzkum a vývoj, inovace a technologie informační společnosti, udržitelná doprava a energetická politika tvoří základ zdravého moderního hospodářství a jsou nezbytné k vytváření pracovních míst; rozhodl se proto odmítnout přístup Rady založený na škrtech v řadě zásadních rozpočtových položek, jejichž cílem je zlepšit konkurenceschopnost hospodářství EU; rozhodl zvýšit položky plateb pro prioritní programy související s lisabonskou agendou, jako je program pro konkurenceschopnost a inovaci a 7. rámcový program pro výzkum;

17. vyjadřuje politování nad tím, že prostředky na transevropské dopravní sítě (TEN-T) byly na období VFR 2007–2013 sníženy více, než se očekávalo; zdůrazňuje význam jasného prohlášení Komise ohledně jejích priorit v oblasti investic do TEN-T; očekává uspokojivou dohodu s Radou a Komisí o regulaci finanční pomoci v oblasti transevropských dopravních sítí a prioritních projektů, na které by měly být vyčleněny prostředky;

18. je přesvědčen, že zvýšení konkurenceschopnosti EU je nezbytnou součástí reakce EU na výzvy globalizace; považuje proto nárůst položek v okruhu 1a za jasné určení směru, kterým by se výdaje EU měly v budoucnu ubírat; připomíná potřebu odpovídajícího veřejného financování s cílem dosáhnout účinku finančních injekcí očekávaných od spolufinancování Evropskou investiční bankou; netrpělivě očekává návrhy Komise a Rady k této věci; zdůrazňuje, že bylo žádoucí dosáhnout navýšení dlouhodobě upsaného kapitálu pro Evropský investiční fond, a to jak současně se zavedením nových mandátů (včetně CIP) v roce 2007, tak k financování operací projektu přenosu technologií, jak si to přeje Parlament, Rada nebo Komise;

19. zdůrazňuje mimořádný technologický a hospodářský význam programu Galileo; připomíná Komisi, že vezme-li se v úvahu celé období jako celek, je tento program v novém VFR nedostatečně financován, a vyzývá Komisi, aby urychleně hledala proveditelné a trvalé řešení s cílem zajistit úspěch tohoto programu;

Okruh 1b – soudržnost pro hospodářský růst a zaměstnanost

20. konstatuje, že prostředky na strukturální fondy a fondy soudržnosti jsou výrazně nižší pro VFR na období 2007–2013, než se očekávalo, převážně v důsledku závěrů zasedání Evropské rady v prosinci 2005; domnívá se proto, že by měly být obnoveny prostředky uvedené v PNR; zdůrazňuje – nyní, po schválení IID – význam co nejrychlejšího vytváření a schvalování národních programů; zdůrazňuje význam soudržnosti jako jedné z politických priorit EU; rozhodl se v souladu se svými politickými prioritami zvýšit položky plateb pro rozpočtové položky související se soudržností;

21. vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila potřebné legislativní návrhy a zahájila příslušné postupy, aby bylo možno přidělit finanční prostředky pro Mezinárodní fond pro Irsko během rozpočtového procesu pro rok 2007; dále vyzývá Komisi, aby vyjasnila právní základ pro program na podporu mírového procesu;

Okruh 2 – ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi

22. konstatuje, že rok 2007 bude prvním rokem, v němž bude plně uplatněna poslední reforma společné zemědělské politiky (SZP); odsuzuje radikální paušální škrty Rady v tržních výdajích ve výši 525 milionů EUR založené na účetních kritériích a nezohledňující priority Parlamentu; vyzývá proto k obnovení částek uvedených PNR.

23. odsuzuje skutečnost, že navzdory velkým potřebám v oblasti restrukturalizace, modernizace a diverzifikace evropského hospodářství venkova prostředky přidělené na rozvoj venkova v reálných částkách poklesnou; domnívá se, že dobrovolný převod prostředků z přímé podpory zemědělství („první pilíř“ SZP) na rozvoj venkova není vhodným způsobem k nápravě této situace; vyjadřuje v této souvislosti velké výhrady k současnému návrhu Komise týkajícímu se dobrovolné modulace až do výše 20 % přímé zemědělské podpory na rozvoj venkova;

Okruh 3a – svoboda, bezpečnost a právo

23a.    zdůrazňuje, že prostor svobody, spravedlnosti a bezpečnosti, zejména podpora základních práv, definování společné azylové a migrační politiky a boj proti terorismu a organizované trestné činnosti, je jednou z klíčových priorit Unie; je proto rozhodnut zvýšit prostředky přidělené na Eurojust, jediný orgán pro soudní spolupráci mezi členskými státy v oblasti trestního práva, jehož rostoucí efektivita musí být nadále zvyšována;

24. domnívá se, že integrované řízení vnějších hranic Unie je jedním z cílů vyžadujících naléhavou a větší podporu; v souladu s tím podporuje zvýšení prostředků, jež jsou k dispozici Fondu pro vnější hranice; navyšuje prostředky dostupné agentuře FRONTEX; znovu prohlašuje, že opakovaně žádal, aby byl Europol postaven na úroveň orgánu Společenství, což by zvýšilo jeho účinnost a demokratickou a soudní kontrolu, které musí podléhat;

Okruh 3b – občanství

25. připomíná význam zásady subsidiarity v oblasti kultury, vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a věří, že respektování pluralismu názorů je prvním předpokladem pro účinnou politiku komunikace, která přiblíží EU jejím občanům; domnívá se, že lze lépe využívat nová komunikační média ke sdílení myšlenek mezi evropskými politickými činiteli všech politických směrů; naléhá na Komisi, aby osvětlila dopady na rozpočet a opatření, která budou přijata v rámci akčního plánu D pro demokracii, dialog a diskusi; vyzývá Komisi, aby na internetu zveřejnila podrobnosti o přidělování dotací (částky a příjemci) pro všechny akce;

Okruh 4 – EU jako globální partner

26. věří, že EU se může a měla by se rychleji a strategičtěji zapojit do procesu globalizace pro řadu položek navrhuje obnovení částek uvedených v PNR a v některých oblastech je zvyšuje nad úroveň plateb a závazků v PNR s cílem zintenzívnit činnost EU prostřednictvím programů Společenství v oblastech zahraniční politiky, rozvoje a humanitární pomoci, obchodu a vědeckých výměn s klíčovými rozvíjejícími se státy, jak jsou Čína a Indie;

27. konstatuje, že nový právní rámec pro vnější akce EU v sobě zahrnuje také novou strukturu rozpočtu; obecně vítá zjednodušení nástrojů a s společně s nimi navrženou novou rozpočtovou nomenklaturu; vítá také uvedení samostatného nástroje pro lidská práva a demokracii, což vyžaduje úpravu nomenklatury PNR; nemůže však souhlasit s tím, že řada navrhovaných změn zmenšuje transparentnost pro odvětví a/nebo regiony, a zavede nezbytné úpravy;

28. je znepokojen tím, že s rozšířením činností v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) nedošlo k odpovídajícímu nárůstu demokratické odpovědnosti a parlamentního dohledu; navrhuje rozpočtové pozměňovací návrhy, jejichž účelem je dosáhnout v tomto ohledu většího stupně transparentnosti a spolupráce;

Okruh 5 – správní výdaje

29. rozhodně se staví proti přístupu Rady v návrhu prohlášení připojených k návrhu rozpočtu o správních výdajích, v nichž Rada obhajuje zrušení 200 míst v institucích EU, zejména v Komisi, v roce 2008 a dalších 500 míst v letech 2008 až 2010;

30.  rozhodl se obnovit částky, které Rada škrtla ve správních výdajích Komise, včetně částek na plán pracovních míst, s cílem umožnit její řádné fungování; zapisuje však 50 milionů EUR do rezervy s následujícími čtyřmi podmínkami:

·  závazek provést do 30. dubna 2007 prověrku, jejímž výsledkem bude střednědobé posouzení potřeb v oblasti lidských zdrojů a podrobná zpráva o obsazení pracovních míst Komisí v oblasti podpory a koordinace;

·  závazek zavést zlepšený postup v souladu s rámcovou dohodou, aby legislativní a rozpočtové priority Parlamentu byly začleněny do legislativního a pracovního  programu Komise, což umožní předložit v únoru 2007 pracovní program Unie Evropskému parlamentu;

·  dohoda o společném programu zjednodušení regulačního prostředí Unie;

·  závazek předložit informace o stavu přezkumu všech připravovaných nařízení včetně zprávy o činnosti Komise v oblasti zlepšení provádění právních předpisů EU ve vnitrostátním právu, aby bylo zajištěno, že jsou splněna kritéria k posílení konkurenceschopnosti;

31. je toho názoru, že Úřad pro výběr personálu Evropských společenství (EPSO) by měl provést radikální změny ve svých provozních postupech, aby rychle zajistil orgánům větší počet kandidátů, kteří odpovídají lépe jejich potřebám;

32. bere na vědomí stanoviska, která přijaly specializované výbory a která jsou připojena k tomuto usnesení;

****

33. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení spolu s pozměňovacími návrhy a navrhovanými změnami oddílu III návrhu souhrnného rozpočtu Radě a Komisi a ostatním příslušným orgánům a institucím.

• [1]  Úř. věst. L 253, 7.10.2000, s. 42.
• [2]  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
• [3]  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s.1.
• [4]  Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1. Dohoda ve znění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2005/708/ES (Úř. věst. L 269, 14.10.2005, s. 24).
• [5]  Texty přijaté tohoto dne, P6_TA_PROV(2006)0221.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

„Pokud určitá myšlenka jednou stojí za to, stojí za to i podruhé.“

Tom Stoppard

1. Současný stav

       Dne 15. prosince 2005 schválil Evropský parlament ve druhém čtení rozpočet na rok 2006. Byl to poslední rozpočet v rámci finančního výhledu na období 2000–2006.

       Celková výše položek závazků činí 121 190 milionů EUR, což znamená zvýšení o 4,5 % oproti roku 2005. Položky plateb vzrostly o 5,9 % na 111 969 milionů EUR, což představuje 1,01 % HND EU.

Prostory, které zůstaly pod stropy finančního výhledu na rok 2006, činí 2 505 milionů EUR v položkách závazků a 7 323 milionů EUR v položkách plateb.

       Jako v případě většiny rozpočtů v rámci finančního výhledu na období 2000–2006 byl i v roce 2006 využit nástroj pružnosti. Strop okruhu 4 (vnější akce) byl zvýšen o 275 milionů EUR, zejména na obnovu Iráku (100 milionů EUR), na pomoc při obnově zemí zasažených vlnou tsunami v Indickém oceánu (95 milionů EUR), na podporu v rámci protokolu o cukru (40 milionů EUR) a na SZBP (40 milionů EUR).

       První otázkou, kterou se hlavní zpravodaj pro rozpočet na rok 2007 musí zabývat, je, v jakém kontextu by měl probíhat proces přípravy rozpočtu na rok 2007. Současná situace vypadá takto:

· Komise předložila první soubor návrhů[1] nového finančního výhledu a interinstitucionální dohody v červenci 2004 a poté následovaly legislativní návrhy na prodloužení programů Společenství, které končí na konci roku 2006.

Tzv. „Prodiho balíček“ podpořila nová Barrosova Komise.

· Dne 8. června 2005 přijal Evropský parlament svůj vyjednávací postoj k příštímu víceletému finančnímu rámci[2].

Dne 17. prosince 2005 dosáhla Evropská rada konečně dohody o příštím víceletém finančním rámci na období 2007–2013. Ve svém usnesení ze dne 18. ledna 2006 Evropský parlament „odmítá závěry Evropské rady v jejich současné podobě“, ale vyjadřuje svou ochotu zahájit konstruktivní vyjednávání s Radou na základě postojů obou orgánů.

· Dne 1. února 2006 předložila Komise revidovaný návrh IID, jak Evropský parlament požadoval ve svém usnesení ze dne 1. prosince 2005. Tento revidovaný návrh, který začleňuje do IID některé požadavky Parlamentu a zapracovává závěry Evropské rady, je novým základem pro vyjednávání o příští IID. Neobsahuje žádné údaje o částkách.

Všechny tři orgány oznámily svůj společný cíl dosáhnout dohody za rakouského předsednictví, pokud možno v dubnu až květnu 2006.

5.        Zpravodaj si je vědom nejen toho, že bez souhlasu Evropského parlamentu nemůže vzniknout žádný finanční výhled, ale také toho, že dohoda o příštím finančním výhledu souvisí s dohodou o příští IID.

Poznamenává, že v této fázi nebere revidovaný návrh Komise dostatečný ohled na požadavky Parlamentu, jak nedávno zdůraznil Rozpočtový výbor, ani dosud není zcela jasný mandát Rady.

2. První rozpočet nového finančního období

6.        Je třeba mít na paměti, že víceletý finanční rámec není víceletý rozpočet. Proto v této situaci, kdy platnost 90 % právních předpisů EU se bude po roce 2006 prodlužovat, většina postupem spolurozhodování, si je zpravodaj vědom nutnosti ponechat určitý manévrovací prostor v rámci ročního rozpočtového postupu.

7.        V případě dohody na příštích FV-IID budou legislativní postupy dokončeny v souladu s ustanoveními „Pokynů pro legislativní návrhy v souvislosti s víceletým finančním rámcem na období 2007–2013“ ze dne 18. října 2005, které přijal Evropský parlament a Rada[3].

„Po dosažení dohody o IID se Evropský parlament a Rada dohodnou, na základě návrhů Komise na úpravu příslušných právních základů, na finančních dotacích pro jednotlivé legislativní návrhy, o nichž EP a Rada doposud nerozhodly, a přejdou k jejich konečnému schválení.“

8.        I když hlavní politické programy stanovené v příštím finančním výhledu budou vytyčeny v rámci legislativních postupů, zpravodaj:

· je přesvědčen, že jakmile budou dohodnuty finanční dotace, může být rozpočtový proces pro rok 2007 skutečnou příležitostí pro doladění i pro účinné využití postupu stanovování priorit; se domnívá, že roční rozpočtový proces by mohl být použit jako nástroj k tomu, aby Parlament zajistil uplatnění svých priorit ve probíhajících legislativních postupech;

· je přesvědčen, že rozpočet by měl být v představách občanů nejen záležitostí vztahů mezi bohatými a chudými zeměmi v době, kdy je v procesu tvorby politiky stále více třeba zohledňovat globalizaci, ale měl by být používán i jako prostředek prokazující evropský přínos pro moderní politiky, které reagují na očekávání občanů tváří v tvář výzvám rychle se měnícího světa;

· je odhodlán optimalizovat kvantitativní a kvalitativní aspekty plnění rozpočtu ve vztahu k daňovému poplatníkovi prostřednictvím analýzy nákladů a přínosů u řady specifických programů; chce mimoto využít příležitosti prvního rozpočtu nového finančního období k tomu, aby se finančnímu programování dostalo důležitosti, jak o tom hovoří společné prohlášení schválené v červenci 2004;

· věří, že je pravděpodobné, že rozpočet na rok 2007 poskytne příležitost zabývat se otázkami, kterým se plně nevěnuje finanční výhled, které je však třeba v plném rozsahu zvážit při jeho přezkumu.

3. Důsledky pro rozpočet na rok 2007

Hlavní cíl: dohoda o IID a finančním výhledu v dubnu/květnu 2006

9.        Zpravodaj pro rozpočet na rok 2007 doufá, že veškeré úsilí Reimera Bögeho, zpravodaje pro IID a finanční výhled, a Rozpočtového výboru o plodné završení jednání povede k úspěchu, ale tato jednání budou do značné míry záviset na ochotě Rady naslouchat obezřetně formulovaným požadavkům Evropského parlamentu.

10.      V tomto ohledu, alespoň ze strany Evropského parlamentu, je cílem dosáhnout kvalitní IID a finančního výhledu spíše než rychle uzavřít dohodu, s níž nebude spokojen. Ačkoli zpravodaj pokládá za žádoucí, aby byla dohoda uzavřena v dubnu/květnu 2006, nelze uvažovat o tomto scénáři jako o jediném možném. Pokud v daném termínu bude přetrvávat nejistota v otázce finančního rámce, měl by i přesto roční rozpočtový proces mít jasný základ, z něhož bude vycházet.

11.      Podle běžného harmonogramu pro roční rozpočtový proces, na kterém se orgány dohodly, nyní probíhají přípravné práce pro rozpočet na rok 2007. Komise má v úmyslu přijmout roční politickou strategii (APS) dne 14. března a předběžný návrh rozpočtu (PNR) dne 3. května.

Alternativní cíl: v případě, že v květnu 2006 nedojde k dohodě

12.      Článek 26 interinstitucionální dohody obsahuje ustanovení pro případ, kdy nedojde k dohodě o novém FV-IID:

„Jestliže se obě složky rozpočtového orgánu nedohodnou na novém finančním výhledu a není-li stávající finanční výhled výslovně vypovězen jednou ze stran této dohody, upraví se stropy platné pro poslední rok stávajícího finančního výhledu v souladu s bodem 15 tak, že se na tyto částky použije průměrná míra zvýšení zjištěná za předchozí období, vyjma úpravy vyplývající z rozšíření Unie. Tato míra zvýšení však nesmí přesáhnout míru růstu HNP Společenství za dotčený rok.“

13.      Nedojde-li k dohodě o novém finančním výhledu, může Komise přijmout APS, protože cílem tohoto dokumentu je stanovit hlavní priority na příští rok a odhadnout zdroje potřebné k jejich uskutečnění. Jiná je ovšem situace s PNR, protože zahrnuje rozhodnutí o konkrétních částkách.

14.      Zpravodaj by rád zdůraznil, že vzhledem k tomu, že roční a víceleté postupy probíhají souběžně, měly by být zkoumány různé možnosti pro případ, že v dubnu/květnu nedojde k dohodě. V současné situaci se otevírají dvě možné cesty:

a) Komise by měla připravit PNR na základě stávajících stropů (FV 2000–2006) s uplatněním mechanismu stanoveného v článku 26 IID[4]

b) současnou IID vypoví buď Evropský parlament, nebo Rada. V takovém případě se použijí ustanovení Smlouvy o ročních rozpočtech (článek 272).

15.      Z politického hlediska není článek 26 ani účinný, ani přijatelný pro Evropský parlament, jak uvádí zpravodaj pro finanční výhled pan Reimer Böge ve svém pracovním dokumentu č. 1[5], protože:

a) využívání automatického mechanismu vede v průběhu let ke snížení NPV,

b) struktura stávajícího FV není dostatečná k tomu, aby prosadila priority stanovené Komisí a sdílené Parlamentem (např. Lisabonskou strategii),

c) Evropský parlament nemůže využívat prostředky zapsané v okruhu 7 (předvstupní pomoc),

d) základ pro prodloužení – finanční výhled na rok 2006 – vychází z EU o 25 členských státech, zatímco finanční výhled od roku 2007 bude stanoven pro EU o 27 členských státech.

16.      Zpravodaj si uvědomuje, že se Parlament nachází v choulostivé situaci, v níž mají právní závazky a politická rozhodnutí značný význam, ale je přesvědčen, že Parlament nemůže riskovat, že bude nucen se řídit ustanoveními článku 26. Stejně tak však nemůže předjímat výsledek jednání o příštím FV-IID.

17.      Ve sdělení ze dne 7. února se právní služba Evropského parlamentu zabývala okolnostmi stavu nejistoty, pokud jde o výsledek jednání. Podle právní služby by mělo dojít k vypovězení IID „začátkem roku 2006“ při dodržení zásady loajální spolupráce mezi orgány. Pozdní vypovězení IID by mohlo budit dojem, že Evropský parlament implicitně přijímá budoucí IID. Jak navrhuje stanovisko právní služby, zpravodaj je přesvědčen, že Evropský parlament by si měl vyhradit svůj postoj, pokud jde o možnost vypovědět současnou IID, ještě předtím, než dojde k dohodě o nové IID.

18.      Zpravodaj navrhuje, aby jakmile bude potvrzeno, že článek 26 ve své současné podobě nepředstavuje přijatelnou možnost (automatické prodloužení finančního rámce 1b), měl by tento postoj Evropský parlament zaujmout před předložením PNR, zejména v případě, že z druhého trialogu dne 21. března 2006 bude možno usuzovat, že nelze dosáhnout dohody. Po hlasování o usnesení by mohl předseda Parlamentu zaslat dopis předsedovi Komise a předsedovi Rady a informovat je o rozhodnutí Evropského parlamentu, kterým je potvrzena ochota pokračovat v probíhajícím jednání bez předjímání jeho výsledku. Toto rozhodnutí by v praxi potvrdilo, že Parlament odmítá mechanické prodlužování současného FV.

Spojitost s rozšířením

19.      Kromě přechodu do období po roce 2006 se chce zpravodaj věnovat ještě jedné otázce, která má dopad na rozpočet na rok 2007, a to otázce rozšíření.

Prognózy přistoupení Bulharska a Rumunska se opírají o politické rozhodnutí (s nímž musí vyslovit souhlas Evropský parlament), které bude přijato do letošního léta.

20.      Ačkoli Komise vypracovala svůj návrh pro EU se 27 zeměmi, nelze uzavřít dohodu o rozpočtu pro 27 zemí, dokud nebude formálně rozhodnuto o rozšíření. Zpravodaj se proto domnívá, že ať už finanční výhled vznikne, nebo ne, měla by Komise předložit PNR na rok 2007 pro 25 zemí, a jakmile dojde k přistoupení, předložit návrh na změnu rozpočtu pro EU 2, podobně jako učinila v případě rozšíření o EU 10 v roce 2004.

Závěry

21.      Na základě následujícího dokumentu žádá zpravodaj Rozpočtový výbor, aby:

· zdůraznil, že je zásadně důležité, aby Komise ponechala manévrovací prostor pro roční postup, a naléhal na Komisi, aby předložila PNR, s patřičným ohledem na spolurozhodování, ale s ponecháním dostatečného prostoru, který umožní normální průběh ročního postupu v případě, že bude dosaženo dohody o IID/FV;

· vyslovil souhlas s tím, že by si měl Evropský parlament vyhradit svůj postoj, pokud jde o možnost vypovědět současnou IID, a zejména článek 26 této dohody, aby nedošlo k automatickému prodloužení současného systému;

· požádal Komisi, aby v případě, že se nepodaří do dubna/května dosáhnout dohody o IID, předložila PNR na základě článku 272 Smlouvy, aniž by přitom byly alternativní scénáře, které uvádí pan Böge v pracovním dokumentu č. 1;

· požádal Komisi, aby předložila PNR pro 25 členských států, dokud skutečně nedojde k přistoupení Bulharska a Rumunska.

o politických prioritách pro rozpočet 2007

„Představivost je důležitější než vědomosti.“

Albert Einstein

1.        KONTEXT

1.        První rozpočet Evropské unie v roce 1970 byl z velké části vyčerpán na rozvoj SZP. Poté začaly v 80. letech převažovat strukturální fondy, které měly zejména pomoci v přechodném období nově příchozím středomořským státům. Rytmus se změnil s pádem Berlínské zdi a s rozpadem Sovětského svazu, kdy byly vytvořeny vnější programy na pomoc při rozvoji infrastruktury ve střední a východní Evropě a s nimi programy jako Phare a Tacis.

2.       V tomto pozdějším období, od roku 1984 až do této chvíle, bylo dosaženo obrovského pokroku při rozvíjení základů, které položila Římská smlouva z roku 1957; v průběhu 20 let byly provedeny 4 její revize: Jednotný evropský akt, Maastrichtská smlouva, Amsterodamská smlouva a Niceská smlouva. Bylo to období, v němž došlo k nejrychlejšímu vývoji dobrovolného sdílení svrchovanosti, jaké svět kdy zaznamenal. Díky změnám získala Evropská unie nejen nové rozsáhlé pravomoci řídit politiky, jako jsou politika jednotného trhu, jednotné měny, ochrany životního prostředí a vznikající zahraniční politiky. Vznikl také finanční výhled, který se začal uplatňovat také v roce 1984 jako nástroj pro vytvoření rámce, díky kterému je možné plánovat výdaje na rychle se rozvíjející evropské politiky v dlouhodobém výhledu.

3.       A v průběhu těchto událostí pokračoval také vývoj ve světě. Pád Berlínské zdi v listopadu 1989 zahájil proces začleňování zemí střední a východní Evropy do Evropské unie, která se nyní chystá přijmout další dvě země východní Evropy, Bulharsko a Rumunsko, jejichž vstup do EU se očekává v lednu 2007. Kromě toho výrazně pokročil rozvoj technologií, které v současné době zcela mění celosvětové trhy. World wide web, který existuje teprve jedno desetiletí, od základu změnil díky webovým prohlížečům zavedeným v roce 1995 způsob, jakým lidé pracují a obchodují, a zároveň přivedl na celosvětový trh více než 2 miliony spotřebitelů. V důsledku této skutečnosti se odbourávají obchodní překážky a konkurence je důraznější a více zaměřená na evropské země, než tomu bylo kdykoli v historii EU.

4.       Globalizace není nový jev, je to realita života. Jak ji nedávno popsal jeden významný evropský průmyslník, „je to jev postupného a celosvětového odbourávání fyzických, politických, společenských, kulturních, jazykových a jiných překážek, které od sebe oddělují hospodářské regiony, kultury a vědecké obce, politické režimy a další uskupení“. V důsledku intenzity celosvětové konkurence vystává otázka, zda jsou podniky a společnosti schopny dostatečně se přizpůsobit probíhajícím změnám. Zatímco většina podniků je schopna se vyrovnat s výzvami, které globalizace přináší, schopnost společností přizpůsobit se není tak jednoznačná. Výrok, že vše kromě vlád se stává obětí internacionalizace, bezpochyby není nijak daleko od pravdy.

        Politická diskuse o přizpůsobení Evropy těmto tendencím začíná nabírat na intenzitě, zejména pak v souvislosti s výsledky hlasování o Ústavě pro Evropu ve Francii a v Holandsku. Prioritou evropského úsilí o konkurenceschopnost se postupně stávají otázky, jako je nezbytnost investovat do výzkumu a podporovat inovaci a vytvořit odpovídajícího prostředí, v němž se bude dařit MSP. Naléhavá potřeba zajistit dlouhodobé dodávky energie a s tím souvisejí otázky spojené s ochranou životního prostředí budou i nadále vyžadovat jednoznačná řešení. Téma, jenž bude mezi politiky nabírat na důležitosti, je zejména dopad demografických změn a přistěhovalectví. Evropa by se neměla snažit pouze proces globalizace zvládnout, měla by stát v jeho čele!

      Proč by tyto otázky měly být uvedeny v dokumentu o prioritách ročního rozpočtu? Důvod je jednoduchý. S tím, jak EU završuje jednání o finančním výhledu, který bude platný pravděpodobně do roku 2013, je nezbytné, aby se politici zaměřili na oblasti, které budou pro EU představovat v nadcházejících letech skutečné výzvy, a neomezovali se na to, co se považovalo za priority v minulém desetiletí. První rozpočet nového finančního výhledu by měl mít strategickou povahu a měl by se zaměřovat na vnější a vnitřní politiky, v nichž mohou dostatečné finanční prostředky přinést výrazný posun vpřed a které zajistí skutečnou návratnost vynaložených prostředků. To bude zejména důležité v případě, že by se Unie nakonec ocitla v situaci, kdy bude mít k dispozici finanční výhled, jehož snahou bude spíš zachování stávajícího stavu, než zásadní změna politického postoje.

      Kritické hodnocení stávajícího finančního výhledu, který byl navržen pro následujících 7 let, odhalilo, že globální výzvy jsou nyní větší než kdykoli předtím. A přesto jsou prostředky k tomu vyhrazené nedostačující, zejména v oblasti výzkumu a inovace. Stávající finanční výhled je spíše výhledem vhodným pro léta devadesátá, nikoli pro 21. století. Proto je zvláště důležité zajistit, aby v letech 2008/2009 bylo provedeno podrobné přezkoumání a byly řádně stanoveny priority pro výdaje v následujícím desetiletí.

       Z tohoto důvodu se zpravodaj domnívá, že by se diskuze o rozpočtu na rok 2007 měla soustředit na tři následující oblasti:

– politické priority

– kvalitativní zhodnocení vynaložených nákladů

– zahájení příprav na přezkoumání

2.        POLITICKÉ PRIORITY ROZPOČTU NA ROK 2007

      V roce 2007, tedy v prvním roce nového finančního výhledu, zpravodaj považuje za prioritní:

–     vnější vztahy - úlohu EU v globalizovaném světě

§ dohody o partnerství/spolupráci

§ evropská politika sousedských vztahů a nástroje předvstupní pomoci

§ rozvojová politika, demokratizace a lidská práva

§ společná zahraniční a bezpečnostní politika

–     hledisko bezpečnosti

§ vnější - např. energetická bezpečnost, ochrana před hrozbami terorismu

§ vnitřní - např. kontrola hranic, přistěhovalectví

–  vnitřní politiky

§ Lisabonská agenda včetně výzkumu a inovace

§ životní prostředí

§ občané a komunikace

– agentury

2.1.     Vnější vztahy

Úvod:

    Politiky vnějších vztahů EU se v průběhu let 2000-2006 musely potýkat s mnoha problémy, zejména pokud jde o rozpočet. Nejenže dostupné prostředky byly výrazně ohroženy neočekávanými požadavky na rozpočet pro tradiční politiky, v průběhu času došlo také k mezinárodnímu vývoji, který vyžadoval podporu EU. Kromě toho nové úkoly vedou ke vzniku nových politik, s nimiž ve světě, který se tolik liší od situace před deseti lety, vzniká také potřeba dodatečných výdajů.

    Je paradoxní, že Evropská rada dosáhla společného postoje v otázce finančního výhledu na období 2007–2013, který předpokládá u finančních prostředků určených na vnější akce snížení asi o 20 % ve srovnání s původním návrhem Komise, přitom však stále očekává, že EU konečně podnikne rozhodné kroky k tomu, aby se stala významných „globálním činitelem“.

    Zpravodaj je přesvědčen, že důležitou rozpočtovou prioritou v roce 2007 musí být podpora evropských vztahů se zbytkem světa prostřednictvím aktivního zapojení. Je čas, aby EU začala intenzivněji věnovat pozornost tomu, co se děje za jejími hranicemi a jaké důsledky má toto dění pro její politiky. Při tom by komunikace s ostatními zeměmi, zejména s našimi sousedy, měla vycházet z již uzavřených dohod (jako jsou dohody o přidružení se zeměmi východní Evropy a balkánskými zeměmi, Barcelonský proces v jižních zemích, nebo dohoda o strategickém partnerství s Východem). S ohledem na omezené rozpočtové možnosti je nezbytné stanovit priority. V tomto ohledu jsou relevantní čtyři oblasti:

Dohody o partnerství a spolupráci

    V posledních letech výrazně vzrostl počet strategických dohod mezi Unií a třetími zeměmi či regiony. Tento nárůst, pokud jde o záběr a složitost evropských vnějších vztahů, částečně odráží probíhající změny a nové potřeby v globalizovaném světě. Zpravodaj se nicméně domnívá, že má-li se EU plně zhostit role důvěryhodného globálního partnera, musí její vnější vztahy na prvním místě a především vycházet z koherentní, všeobecně zaměřené strategie, která jasně stanoví zájmy Unie a strategické priority 21. století. Prvním krokem k takové širší strategii by mohlo být zhodnocení stávajících a plánovaných dohod, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována jejich účelu a účinnosti, zájmům Unie a strategickým cílům, které jsou v nich obsaženy.

    Zvážíme-li tyto skutečnosti, zpravodaj se domnívá, že nejširší, nejhlubší a strategický nejdůležitější partnerství EU, partnerství se Spojenými státy, by mělo získat nové strategické postavení, které by umožnilo oběma transatlantickým partnerům s větší účinnosti sledovat své sdílené zájmy a společně reagovat na sdílené globální výzvy. Navzdory obnovenému úsilí vlád EU a Spojených států vytvořit společný program bylo v přizpůsobování vztahů mezi EU a USA potřebám 21. století dosaženo jen nepatrného či nulového pokroku. Jak je uvedeno v Bögeho zprávě o politických výzvách a rozpočtových prostředcích rozšířené Evropské unie v letech 2007–2013, „v návrzích Komise se tento přístup neodráží a Evropský parlament by se měl účastnit rozhodování o těchto záležitostech, pokud mají důsledky pro rozpočet“.

Evropská politika sousedských vztahů a nástroj předvstupní pomoci

    Tyto politiky by měly být i v roce 2007 jednou z hlavních priorit: měly by být poskytnuty rozpočtové prostředky na podporu demokracie, volného obchodu a bezpečnosti především prostřednictvím liberálního zapojení z naší strany v rámci politiky obchodu a hospodářské reformy a prostřednictvím programů finanční pomoci.

    Pokud jde o nástroje spolurozhodování, otázka politického vlivu Evropského parlamentu by měla zůstat i nadále vysoce důležitou prioritou a v současné době se jí zabývají příslušné výbory. Váš zpravodaj jednoznačně podporuje úsilí příslušných výborů směřovat dostupné prostředky do prioritních oblastí (a nenechávat je výhradně Komisi a Radě v rámci postupů komitologie). Je nicméně velice důležité, aby byl v rozpočtovém procesu ponechán dostatečný prostor pro politický úsudek: je tudíž důležitá struktura rozpočtu, kterou navrhne Komise a případně změní Parlament. Zpravodaj se také domnívá, že rozhodující je i otázka stanovení politických kritérií, jakým způsobem by měly být prostředky na politiku sousedských vztahů rozděleny mezi země, politiky a regiony, a jakým způsobem bude toto rozdělení zapadat do ročního rozpočtového procesu.

    Zpravodaj si uvědomuje, že některé z těchto obtížných rozhodnutí budou a měly by být uskutečněny na úrovni aktů přijímaných postupem spolurozhodování, o kterých se momentálně jedná. Jakým způsobem se bude přistupovat k 20% snížení v okruhu 4? Jaký bude vztah mezi finančními prostředky tří hlavních aktů přijímaných postupem spolurozhodování: sousedské vztahy, nástroj stability a rozvojová spolupráce? Jaký to bude mít dopad na nástroj předvstupní pomoci a humanitární pomoc, o nichž se nerozhoduje postupem spolurozhodování? Jedná se obtížné otázky, které bude možné zodpovědět teprve poté, co bude přijat nový finanční výhled a budou známa ustanovení týkající se nástrojů pružnosti.

Rozvojová politika, demokratizace a lidská práva

    Vzhledem k tomu, že se v posledních třech desetiletích počet lidí žijících v extrémní chudobě více než zdvojnásobil, je nutné začít považovat koherentní rozvojovou politiku Unie za významný prvek intervence Evropy v širším světě. Zpravodaj by rád zopakoval výzvu z Bögeho zprávy k poskytnutí dostatečných prostředků s cílem splnit stávající závazky v oblasti snižování chudoby a zejména splnit rozvojové cíle tisíciletí (MDG). Kromě toho by měly být oblasti jako podpora demokracie, řádná správa věcí veřejných a lidská práva vnímány jako nedílná součást jakékoli politiky udržitelného rozvoje a měly by být vodítkem pro úspěšné plnění rozvojových cílů tisíciletí. Tato skutečnost by se měla odrazit v rozpočtových prioritách.

    S ohledem na momentálně navrhované snížení v okruhu 4 se zpravodaj domnívá, že je nyní důležitější než kdykoli předtím zajistit, aby byla finanční pomoc Unie přidělována a využívána co možná nejefektivněji. Pozornost by měla být věnována zejména zlepšení systémů měření výsledků a dopadu programů vnější pomoci s cílem zajistit co možná nejlepší kvalitu pomoci EU. Zpravodaj navíc navrhuje, aby byly zkoumány možnosti zajištění co největšího přínosu Společenství posílením koordinace, doplňkovosti a koherence rozvojových politik a rozvojové pomoci členských států. To by mělo zahrnovat také podrobné zhodnocení programů zaměřených na demokratizaci a lidská práva.

Společná zahraniční a bezpečnostní politika

    Činnosti v rámci SZBP by měly zůstat i nadále výraznou prioritou, aby se ještě více zvýšila míra, kterou Unie přispívá k udržení míru, zajištění bezpečnosti a demokracie, včetně činností v oblasti prevence konfliktů a jejich řešení. Zpravodaj zdůrazňuje důležitost, kterou přikládá novým ustanovením obsaženým ve společném prohlášení z listopadu 2005 a která zahrnují konzultační a informační schůzky s předsedou Politického a bezpečnostního výboru, a očekává, že Rada bude jednat v souladu s těmito ustanoveními. Pokud jde o konzultace, zpravodaj klade velký důraz na přístup a priori, který požaduje Evropský parlament v Brokově zprávě o SZPB z roku 2006 a kterého by Rada měla držet. Zpravodaj by také rád zdůraznil důležitost správného zacházení s prostředky SZBP a momentálně poznamenává, že Rada zpochybnila legalitu (právní základ) některých akcí Komise. Zpravodaj tudíž připomíná předchozí požadavek Evropského parlamentu, aby byla „šedá zóna“ mezi pravomocemi a výdaji Společenství a pravomocemi a výdaji členských států vyjasněna, přičemž je nutné pohybovat se v mezích toho, co je přípustné podle Smluv.

2.2.     Bezpečnostní hledisko

V novém finančním výhledu roste důležitost tohoto hlediska.

Pro přehlednost je možné hlediska bezpečnosti rozdělit na vnější a vnitřní.

Vnější hlediska: jako příklad je možné uvést energetickou bezpečnost.

    Nedávné události nám připomněly, že zabezpečení dodávek energie není možné považovat za samozřejmost. Evropská unie je mimořádně závislá na vnějších dodávkách energie a v současné době dovoz energie odpovídá 50 % celkové poptávky. Při zachování současného trendu se předpokládá, že do roku 2030 se dovoz zvýší na 70 %. 77 % spotřeby oleje a 51 % spotřeby plynu v EU je pokryto z dovozu a bude se zvyšovat poptávka po dovozu z třetích zemí, které budou soutěžit o zdroje energie požadované členskými státy EU. Současně s tímto vývojem se předpokládá v období 1990 až 2020 zvýšení spotřeby energie v EU o 22 %.

    EU se také potýká s úkoly v oblasti životního prostředí, jako je cíl stanovený v rámci Kjótského protokolu snížit emise CO₂ o 8 % do konce roku 2010. Kromě toho má zvyšování cen energií přímý a značný dopad na spotřebitele a konkurenceschopnost evropského hospodářství. S ohledem na tyto výzvy je nezbytné přehodnotit význam atomové energie.

           Evropské společenství navíc zahájilo legislativní činnost v několika oblastech týkajících se energie, jako je zajištění dodávky elektřiny, využití biopaliv, podpora energie z obnovitelných zdrojů, opatření pro řízení poptávky, zlepšení energetické účinnosti a liberalizace trhů s energií.

           Členské státy však doposud nedokončily realizaci velké části těchto opatření. Stávající energetický plán na období 2003–2006 „Inteligentní energie pro Evropu“[6] je zaměřen na podporu dosažení tří hlavních cílů evropské energetické politiky: bezpečnost dodávek energie, konkurenceschopnost a ochrana životního prostředí.

Vnitřní hlediska: kontrola na hranicích a přistěhovalectví

    Evropští občané potřebují, aby jim byla zajištěna bezpečnost v každodenním životě. Nový přístup Komise, která chce nahradit velké množství nástrojů a rozpočtových položek v této oblasti třemi hlavními rámcovými programy[7] zpravodaj samozřejmě vítá, neboť nabízí větší důslednost a průhlednost v této složité oblasti.

    Nicméně s ohledem na skutečnost, že Rada snížila více než o polovinu původní návrh Komise na vyčlenění finančních prostředků pro nový okruh 3 „Občanství, svoboda, bezpečnost a spravedlnost“, a sice z 20 945 EUR na 10 270 EUR, je nezbytné přijmout rozhodnutí, do které oblasti by měly být soustředěny dostupné prostředky v roce 2007. Toto rozhodnutí je o to důležitější, že představuje základ, který bude určovat budoucí směr vnitřní bezpečnosti Unie. „Zhodnocení vynaložených nákladů“ bude důležitým principem pro rozhodování o tom, jakým způsobem přidělit omezené množství prostředků v této oblasti. Řešit se bude muset také otázka dopadu přistěhovalectví na evropské občany, a proto ji zpravodaj považuje za prioritní.

2.3.     Vnitřní politiky

Lisabonská agenda – výzkum a inovace

    Přestože hlavní části Lisabonské agendy jednoznačně vyžadují rozhodnutí, která mají spíše legislativní než rozpočtovou povahu, např. směrnice o službách, a financování na úrovni EU doplňuje financování na národních úrovních, rozpočet Společenství může a měl by podpořit velkým dílem klíčové oblasti jako výzkum a inovace, inovační opatření pro MSP a celoživotní vzdělávání.

    Zpravodaj se domnívá, že by příspěvek Parlamentu pro jarní zasedání Rady v roce 2006, které se bude zabývat vývojem na národní i na evropské úrovni, měl mít za cíl, jak již dříve naznačil Rozpočtový výbor, stanovit prioritní postavení jednotlivých činností, aby jim nebyly přiděleny nedostatečné prostředky. V této souvislosti musí také Komise přijmout vlastní odpovědnost a jednoznačně stanovit, také z hlediska rozpočtového, jaké možnosti zvolila v roční politické strategii a předběžném návrhu rozpočtu a z jakých důvodů.

    Zpravodaj připomíná, že požadavky na rozpočet, v přímé spojitosti s výsledky, kterých chceme dosáhnout, jsou úzce spjaty s výsledky stávajících jednání s Radou o finančním výhledu. To je zcela zřetelné v rámci okruhu 1A, který by měl tvořit jádro příspěvků Společenství určených na podporu EU v této oblasti. Bezpochyby bude nutné přehodnotit v rámci rozpočtového procesu 7. rámcový program a program pro konkurenceschopnost a hospodářskou soutěž. Kromě toho bude nutné vznést otázku, zda bude navrhovaný Evropský technologický institut účinným využitím finančních prostředků, nebo zda bude pouze odvádět pozornost od stávajících projektů, jako je Evropská výzkumná rada.

    Zpravodaj zdůrazňuje, že samotný přístup „inovace“, a vlastně i „představivosti“, si zaslouží, aby byl podporován z finančních prostředků rozpočtu, kdykoli je to jen možné. Proto by měl být nadále kladen důraz na pilotní projekty a přípravné akce v této oblasti.

Životní prostředí

    V rámci příštího finančního výhledu bude politika životního prostředí financována z okruhu 2 „Zachování přírodních zdrojů a hospodaření s nimi“ a SZP v souladu s návrhem Komise, který stanoví ve finančním výhledu tematický a přehlednější systém, který je přístupný evropskému občanu. Vyjednávací postoj Evropského parlamentu v rámci jednání o finančním výhledu[8] zdůrazňuje, že politika Evropské unie v oblasti životního prostředí je základním nástrojem, který přispívá k dosažení cílů Lisabonské a Göteborgské strategie. Zpravodaj se domnívá, že navržené rozpočtové prostředky pro politiku životního prostředí v nadcházejícím období zajistí Evropské unii vedoucí úlohu na celosvětové úrovni v důležitých oblastech, jako je zmírnění dopadu klimatických změn nebo zachování přírodních zdrojů. Udržitelná politika životního prostředí je jednou z hlavních výzev, v jejímž rámci může být činnost Evropské unie skutečným přínosem.

Občané a komunikace

    Současná odpověď na tzv. „krizi důvěry“ byla dosti předvídatelná. Komise předložila politické dokumenty týkající se nových komunikačních strategií a požádala o další finanční prostředky pro jejich praktické uskutečnění. Rada snížila finanční prostředky určené na tyto komunikační činnosti a Parlament obnovil původní výši těchto rozpočtových položek a snažil se - místy úspěšně - tyto prostředky dokonce zvýšit. Celkem pravidelně však bylo vidět, že využití rozpočtových položek určených v ročním rozpočtu na komunikaci má stále ještě mnoho nedostatků.

    Komunikační činnosti jsou samozřejmě základním prvkem ve snaze pomoci evropským občanům lépe porozumět EU. Zpravodaj se domnívá, že namísto neustálých pokusů s novými koncepty a vytváření nových nákladných strategií, které jsou poté uskutečňovány nevalným způsobem, je nezbytné provést důkladné posouzení toho, jak nejlépe zhodnotit vynaložené prostředky.

    Doposud nejsou dostatečně zpracovány bezprostřední informace pro občany o jejich právech v Evropské unii, ať už se jedná o dělníka, studenta nebo důchodce. Občanům by pomohlo, kdyby byli informování o konkrétních výhodách, které jim nabízí společný trh v každodenním životě, o převodu jejich nároků na důchodové zabezpečení, o uznávání diplomů o dosaženém vzdělání nebo o využívání sociálních výhod v jiném členském státě. Místo vydávání honosně vyhlížejících letáků by se Unie měla nejdříve snažit uspokojit tyto základní potřeby občanů, pokud jde o informace.

    Zpravodaj je přesvědčen, že doposud nebyl řádně využit potenciál součinnosti mezi komunikačními činnostmi Komise a Parlamentu. Přínos Evropských domů jako prostředků, jak účinně využít omezených zdrojů, by měl být důkladně zvážen.

Agentury

    V rámci rozpočtu na rok 1996 se zpravodaj zmínil, že je nezbytné, aby Parlament zajistil politický a rozpočtový dohled nad decentralizovanými agenturami. Za deset let, která od této doby uběhla, narostl počet agentur z 5 na 25 a agentury se typově odlišují (decentralizované agentury, regulační agentury, výkonné agentury). Přestože v rámci finančního nařízení byly kontrolní pravomoci Parlamentu formalizovány, zpravodaj je toho názoru, že tyto nové formy správy EU by neměly vznikat na úkor operačních programů. Zpravodaj proto plně podporuje požadavek vznesený zpravodajem pro FV -IID, aby pro agentury existoval závazný mechanismus v rámci každého okruhu nového finančního výhledu.

    Zpravodaj má na zřeteli skutečnost, že většina nařízení o zřízení agentur je přijata postupem spolurozhodování a vychází z víceletého rámce, zatímco finanční prostředky jsou agenturám přidělovány každoročně v rámci rozpočtového procesu. S ohledem na nízko stanovené stropy a sestavování rozpočtu podle jednotlivých činností ABB budou muset specializované výbory stanovit své priority mezi financováním operačních programů a financováním agentur.

    Zpravodaj vítá konečně předložený návrh Komise, který se týká přísných opatření pro agentury, a očekává, že opatření budou stanovena před zahájením rozpočtového procesu pro rok 2007. Zpravodaj má v úmyslu zpracovat své vlastní názory na stávající agentury ve zvláštním pracovním dokumentu, který bude předložen u příležitosti výroční schůzky Rozpočtového výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu s řediteli agentur.

3.        Kvalitativní zhodnocení VYNALOŽENÝCH PROSTŘEDKŮ

    Prosincová dohoda Evropské rady jednoznačně ukázala, že boj o finanční zdroje již začal. Výpočty Rady by znamenaly snížení prostředků dostupných v období 2007–2013 o více než 15 % ve srovnáním s prostředky, které Komise považovala ve svém původním návrhu za nezbytné. V této situaci zpravodaj považuje za naprosto nutné začít sledovat kvalitu výdajů Evropské unie. Dostáváme za vynaložené peníze přiměřenou protihodnotu?

    Zpravodaj se domnívá, že začátek nového finančního výhledu nabízí vynikající příležitost pro přehodnocení: jestliže je známo, že určitý program není úspěšný, nebo již není prioritou, proč jej nezrušit? Současně s tím je zapotřebí být otevřen možnosti zavádět nové programy, aby byla EU schopná držet krok s procesem globalizace.

    Zpravodaj je toho názoru, že kvalitativní zhodnocení vynaložené prostředky by mělo vynahradit nedostatečnou výši finančních prostředků. Evropský rozpočet využívá prostředků evropských daňových poplatníků k financování činností, u kterých se očekává, že budou mít skutečný evropský přínos pro občany EU. V této souvislosti zpravodaj věří, že odpovědnost za kvalitativní aspekty a zhodnocení vynaložených nákladů přísluší rozpočtovému orgánu. Domnívá se, že vzhledem k omezeným prostředkům v rámci finančního výhledu, kde je velmi malý prostor pro zavádění nových činností, nadešel čas, kdy je vhodné začít sledovat kvalitu výdajů EU a zhodnocení vynaložených prostředků. Tato problematika bude předmětem následujícího pracovního dokumentu PD3.

    Jak již zpravodaj oznámil, když vytyčil priority rozpočtu na rok 2007, je ochoten požádat o vypracování analýzy nákladů a přínosů u některých programů, aby mohl provést politické zhodnocení výdajů EU v určitých oblastech. Cílem bude zaměřit se na účinnost těchto programů a činností financovaných z rozpočtu EU na základě vybraných kritérií:

- dosáhla příslušná politika cílů stanovených rozpočtovým orgánem?

- jaké byly její dopady ve srovnání s výší vynaložených prostředků?

- jaká část finančních prostředků byla vynaložena na správní výdaje a jaká na provozní výdaje?

- byly lidské zdroje a finanční prostředky využity účinně?

- jaký evropský přínos měl příslušný program/příslušná akce?

Analýza nákladů a přínosů a posouzení dopadu by měly být provedeny v průběhu prvního pololetí roku 2006, aby bylo možné přejít k jejich vyhodnocení předtím, než Evropský parlament zahájí první čtení návrhu rozpočtu na rok 2007, a bylo možné vydat politické rozhodnutí. Zpravodaj je přesvědčen, že nový finanční výhled nabízí příležitost vyvinout nový koncept efektivního vynakládání prostředků.

4.        ZAHÁJENÍ PŘÍPRAV NA PŘEZKOUMÁNÍ

    Evropská rada i Evropský parlament požádaly o přezkoumání příštího víceletého finančního rámce (VFR) v polovině období. V části III závěrů prosincového zasedání Evropské rady (bod 79) se uvádí:

Evropané prožívají období stále větších změn a otřesů. Zrychlující se tempo globalizace a rychlé technologické změny i nadále nabízejí nové příležitosti a představují nové hrozby. S ohledem na tyto souvislosti Evropská rada souhlasí s tím, že EU by měla provést komplexní přehodnocení finančního rámce, týkající se příjmů i výdajů, aby podpořila a urychlila modernizaci na trvalém základě.

    Parlament i Rada sdílejí názor, že finanční rámec, který stanoví střednědobé politické priority, musí být přizpůsoben rychlému vývoji ve světě, aby tak EU umožnil udržet si své politické a ekonomické postavení, splnit vnitřní (lisabonské) cíle a vnější cíle (cíle tisíciletí), zajistit úspěšnou politiku sousedských vztahů a zaujmout vůdčí pozici v rámci procesu globalizace.

    Obavy Evropského parlamentu v souvislosti s přezkoumáním úzce souvisí s trváním zmíněné přezkoumání. Tato skutečnost je jasně popsána v odstavci 33 postoje Evropského parlamentu[9], ve kterém se uvádí, že by bylo vhodné, aby doba platnosti finančního výhledu odpovídala pětiletému funkčnímu období Evropského parlamentu a Evropské komise z důvodů demokratické odpovědnosti.

    Aniž by předjímal výsledek jednání o budoucí IID nebo obsah příštího finančního výhledu, zpravodaj se domnívá, že rozpočet na rok 2007, jako první rozpočet příštího finančního období, představuje příležitost zavést nové programy v rámci možnosti přizpůsobení se novým potřebám, které mohou vyvstat v první fázi tohoto období. Tato problematika bude předmětem podrobnějšího pracovního dokumentu v pozdějším stadiu rozpočtového procesu.

    Zhodnocení všech aspektů výdajů a prostředků EU plánovaných na rok 2008 nabídne skutečnou příležitost blíže prozkoumat, jakým způsobem jsou nakládány naše peníze. Nikdy nebude větší ochota přijímat změny než nyní, kdy je nedostatek finančních prostředků. Pouze celkové přehodnocení příjmů a výdajů nám umožní „provést v systému rošádu“, abychom byli schopni odpovědět na výzvy rychle se měnícího světa, ve kterém žijeme.

ke zhodnocení vynaložených nákladů politik EU

„Cynik je člověk, který sice zná cenu všeho,

ale nezná hodnotu ničeho.“

Oscar Wilde

1.        Ve svém pracovním dokumentu č. 2[10] o politických prioritách pro rozpočet 2007 zdůraznil zpravodaj význam zhodnocení kvantitativních a kvalitativních aspektů politik EU. Ve svém návrhu zprávy k roční politické strategii Komise[11] označil kvalitativní zhodnocení vynaložených nákladů za jednu ze tří priorit rozpočtu na rok 2007:

29.          navrhuje požádat o provedení studie nákladů a přínosů v určitých oblastech rozpočtu s

využitím části prostředků přidělených parlamentním výborům, aby bylo možno

vyhodnotit legálnost (dodržování finančního nařízení, systému finančního výkaznictví) a

výkonnost (účelnost vynaložených zdrojů, účinnost projektů, správní výdaje) politik při

jejich provádění a vyvodit z tohoto vyhodnocení politické závěry;

2.        Ve svých závěrech ze 14. března 2007[12] Rada rovněž zdůraznila„nezbytnost mít v přiměřenou dobu k dispozici vysoce kvalitní výroční zprávy o činnosti a ekonomické údaje k návrhům výdajů“ […] „pokládá za důležité, aby se v roce 2007 zkvalitnilo plnění rozpočtu EU“.

Jaké cíle?

3.        Záporné výsledky referend o Ústavní smlouvě EU ve Francii a Nizozemsku upozornily na obavy občanů ve vztahu k evropským politikám a vyvolaly pochybnosti o předpokladech i relevanci evropských institucí, jež tyto politiky uskutečňují. V této souvislosti je podstatná úloha Evropského parlamentu jako voleného orgánu a jeho odpovědnost jako jednoho z rozpočtových orgánů.

4.        V době, kdy jsou prostředky Evropské unie ve srovnání s předchozími lety poměrně nižší, musí instituce zajistit, aby politiky financované z rozpočtu EU přinášely z vložených prostředků hodnotu po kvantitativní i kvalitativní stránce.

5.        Jelikož jde o první rozpočet na nové období, je nutné, aby rozpočet na rok 2007 otevřel cestu k nové kultuře „kvality vynakládání zdrojů“. Je třeba, aby EU dokázala více, byť má méně. Podle názoru zpravodaje je tento přístup nezbytné iniciovat v roce 2007 a uvést do konsolidované podoby ve víceletém finančním rámci (VFR) jako prostředek kompenzování snížených stropů a omezených marží.

6.        Jak již bylo nastíněno v pracovním dokumentu č. 1, po dosažení shody o příštím finančním rámci budou finanční prostředky vyčleněné na víceleté programy s plánovaným zahájením na rok 2007, kde příslušné legislativní návrhy doposud čekají na rozhodnutí EP a Rady, upraveny podle stropů zafixovaných pro jednotlivé okruhy .

7.        Legislativa EU reflektuje ty oblasti politického zájmu, které uznávají zásady subsidiarity a proporcionality formulované Smlouvou ES. Zpravodaj však zastává názor, že nový finanční rámec a roční rozpočet poskytuje příležitost optimalizovat kvantitativní a kvalitativní aspekty plnění rozpočtu, a to prostřednictvím analýz nákladů a přínosů řady programů.

Jaká metodika?

8.        Komise definuje své různé hodnotící funkce takto:

„úsudek o zásazích z hlediska jejich výsledných dopadů a potřeb, k jejichž uspokojování směřují“.

9.                   Podle názoru zpravodaje je třeba klást menší důraz na dimenzi úsudku a větší na měření účinku zásahu.

10.      Hodnocení, jak ho načrtla Komise, lze aplikovat na různé činnosti. Hodnocení se může týkat politiky, programu, projektu, v souladu s nomenklaturou sestavování rozpočtu podle činností (ABB). Je nutné, aby se hodnocení soustředilo na některé či všechny následující klíčové parametry hodnocení:

· Významnost: Do jaké míry odpovídají cíle veřejného zásahu (projektu, programu nebo politiky) pociťovaným potřebám a problémům, k jejichž řešení je zásah zamýšlen?

· Efektivita: Jaké efekty (dopady) byly zásahem získány a přispěly tyto efekty konkrétně k dosažení cílů zásahu?

· Účinnost (účelnost nákladů): Nakolik hospodárně byly jednotlivé vstupy transformovány na výstupy a výsledky? Byly (očekávané) efekty získány při přiměřených nákladech?

· Užitek: Odpovídají dopady dosažené zásahem potřebám, jež byly zjištěny, a problémům, jež mají být řešeny?

· Udržitelnost: Přetrvají dosažené efekty ve střednědobém a dlouhodobém výhledu?

11.                 Podle názoru zpravodaje představují ta kritéria, uvedená výše v odstavci 10, prostředky, které je třeba zacílit na definování politické dimenze hodnocení, soustředěného na hodnotu peněz i na evropskou přidanou hodnotu v rámci postoje při vyjednávání Evropského parlamentu pro příští finanční výhled (2007-2013)[13].

12.      Lze určit následující druhy hodnocení (v chronologickém pořadí):

· Hodnocení ex ante: Hodnocení, které se uskutečňuje před provedením zásahu. Jeho účelem je shromáždit informace a vykonat analýzy, jež pomohou zhodnotit, zda uvedené cíle lze splnit v rámci vymezených finančních prostředků, zda administrativní náklady jsou úměrné cílům a zda jsou používané nástroje nákladově úsporné.

· Hodnocení v polovině období: Hodnocení, které se uskutečňuje v průběhu prováděcího období zásahu. Tento druh hodnocení kriticky posuzuje první výstupy a výsledky, což umožňuje zhodnotit kvalitu sledování a provádění zásahu. Zaměřuje se především na pomoc při přípravě úprav a přeprogramování.

· Hodnocení ex post: Hodnocení, které se uskutečňuje buď při, nebo po dokončení zásahu. Usiluje o pochopení faktorů úspěchu či neúspěchu, a dále udržitelnosti výsledků a dopadů.

13.                 Podle názoru zpravodaje je pro politické zhodnocení nutno zohlednit kombinaci tří uvedených druhů hodnocení. Struktura příštího finančního rámce se podstatně změní, konkrétně v oblasti stěžejních vnitřních a vnějších politik (okruhy 1a–3a a b, 4), avšak výsledek zhodnocení běhu programu před rokem 2007 (hodnocení ex post) je užitečný pro zhodnocení přiměřenosti a náležitosti programu zahajovaného v r. 2007 (hodnocení ex ante). Je nutno zdůraznit spojitost mezi oběma druhy hodnocení.

Které oblasti?

14.                 Na setkání koordinátorů dne 15. března 2006 byla dohodnuta zásada studií zhodnocení vynaložených nákladů pro řadu politických oblastí. Tyto studie budou zpracovány buď interně, nebo externě a bude k při nich zčásti využita odborná základna tvorby rozpočtu vyhrazená pro Rozpočtový výbor. Analýza výsledků těchto činností ex post bude užitečná pro zajištění úspěchu nových programů.

· CIP (konkurenceschopnost a inovace) a dopad různých rozpočtových nástrojů na rozvoj malých a středních podniků (MAP) (Oblast 1a)

Pokračování předchozího víceletého programu pro podnik a podnikání, který byl specifickým nástrojem podpory zvláště malých a středních podniků (víceletý program pro podnik a podnikavost na období 2001–2005). Nový rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) bude znamenat významný pokrok směrem ke zjednodušování a racionalizaci nástrojů Společenství, zejména v oblastech zkvalitňování hospodářského prostředí pro MAP, inovací na hospodářské úrovni a politických analýz, rozvoje a koordinace MAP.

· Program LIFE (Oblast 2)

Nový program pro životní prostředí, který se stává jednotným finančním nástrojem zaměřeným výhradně na životní prostředí (k podpoře priorit 6. akčního programu pro životní prostředí při boji se změnami klimatu, zastavení zhoršování biologické rozmanitosti, minimalizaci záporných vlivů přírodního prostředí na zdraví lidí apod.).

· Občanství (Oblast 3b)

                      Zahrnuje širokou oblast témat, jako je ochrana zdraví a spotřebitelů, kultura,  mládež (vzdělávací programy a jejich hodnocení), odborná příprava na výkon   povolání, kultura a jazyk, dialog s občany (např. finanční podpora udělovaná družením)

· Komunikační politika Evropské unie (Oblast 3b)

Rozsah, cíle, finanční prostředky a výsledky.

· Informační politika (Oblast 3b)

Hodnocení finančních prostředků a mechanismů, které by zajistily dosažení cílů politiky, se zvláštním důrazem na nástroje, úkoly a personál „Evropských domů“ (European Houses), distribuce informací.

· Posouzení rozpočtových zdrojů a prostředků sloužících k dosažení Rozvojových cílů tisíciletí (Oblast 4).

· Reálné náklady SZBP (Oblast 4)

Hodnocení sítě středisek EU v zahraničí, kontroly EU, podpora zemí MERCOSUR ze strany ES, tématické vyhodnocení populačních a rozvojových programů probíhajících za externí spolupráce ES, strategie různých zemí ES.

· OLAF

Po více než pěti letech provozu a na počátku období mandátu nově jmenovaného ředitele úřadu je třeba, aby rozpočtový výbor vyhodnotil nákladovou efektivnost tohoto orgánu, sloužícího ochraně finančních zájmů Evropy.

15.      Odůvodnění těchto hodnocení je založeno na předpokladu, že ačkoli jsou informace o výsledcích politik EU k dispozici v mnoha formách a lze je získat z řady různých zdrojů, je těžkopádné a časově velmi náročné získat přehled o veškerých dostupných údajích, a je dokonce ještě obtížnější tyto údaje analyzovat a extrahovat nejpodstatnější zjištění, která by mohla být předmětem zájmu Parlamentu, až bude v budoucnu zaujímat stanovisko k některé konkrétní oblasti politik, zvláště z pohledu procesů tvorby rozpočtu a udělování absolutorií za jeho plnění.

16.      Pro členské státy by bylo zajímavé nalézt způsoby, jak získávat individuálně uzpůsobené informace vycházející ze sumarizace nejdůležitějších údajů o výsledcích politik EU a vyvozovat na tomto základě některé závěry.

Závěrečné úvahy

17.      Všeobecný zpravodaj dospívá k závěru, že rozpočtový výbor se poprvé snaží o prohloubení své analýzy, týkající se vyhodnocení některých aktivit EU. Nezbytnost tohoto úkolu je navíc zesílena restrikcemi finančního rámce.

18.      Zpravodaj si je vědom, že takovýto přístup k činnostem EU si žádá novou kulturu a že výsledek vytěžený z práce na tomto úkolu nemusí být dokonalý, jelikož se tak děje poprvé. Zároveň však tento nový přístup může přinést obrat v definování politické priority a účinnosti politik EU.

19.       Aby se dosáhlo co nejlepšího využití jejich obsahu a aby se daly vyvodit závěry pro rozpočtový proces 2007, měly by být analýzy nákladů a přínosů k dispozici pokud možno do konce srpna, s ohledem na opatření finančního nařízení.

o vnějších aspektech rozpočtového procesu pro rok 2007

„Nikdo není ostrov“, John Donne (1572–1631)

Úvod

1.        Tento pracovní dokument se zabývá prostředky, které má Evropské unie k dispozici v oblasti vnějších vztahů v kontextu mezinárodních výzev, před kterými stojí v globalizujícím se světě. Zpravodaj by rád položil dvě ústřední otázky:

a) do jaké míry odpovídají plánované výdaje EU na vnější vztahy výzvám, před kterými EU stojí?

b) jaké jsou důsledky pro rozpočtový proces pro rok 2007, který bude prvním rozpočtovým rokem ve víceletém finančním rámci (VFR) na období 2007–2013?

2.        Pracovní dokument se zabývá nejprve mezinárodními výzvami, které stojí před EU. Dále se věnuje finančním prostředkům dostupným v novém víceletém finančním rámci a tomu, jak budou tyto prostředky pravděpodobně využity. Na závěr klade několik otázek, které by členové mohli projednat během slyšení o vnějších aspektech rozpočtového procesu pro rok 2007, které se bude konat dne 29. května.

Jaké výzvy stojí před EU?

3.        S rychle pokračujícím procesem globalizace musí EU řešit řadu úkolů v oblasti vnějších vztahů. Lze rozlišovat mezi „tradičními“ výzvami souvisejícími s rozšiřováním EU, se zeměmi na vnějších hranicích EU a s výdaji na rozvoj, a „novými“ výzvami souvisejícími s nástupem rozvíjejících se ekonomik, jako jsou Indie a Čína, a s otázkami energetické závislosti a hrozbou globálního terorismu. Zpravodaj by také rád zdůraznil, že na akce EU v oblasti vnější politiky by se nemělo nahlížet ve vakuu. V mnoha oblastech je pro zajištění koherentních a koordinovaných vnějších politik nezbytná spolupráce s hlavními mezinárodními aktéry, zejména s USA.

„Tradiční“ výzvy

4.        Vnější politiky EU a výdaje na ně se zpravidla soustřeďovaly na hlavní úkoly související s rozšiřováním, sousedícími regiony a rozvojovou spoluprací.

5.       V posledních desetiletích byla politika vnějších vztahů EU zaměřena především na proces rozšiřování EU a podporování stability v zemích okolo vnějších hranic EU a budování vztahů s těmito zeměmi. Z tabulky 1 (níže) je patrné, že předvstupní politiky a politiky sousedství budou v příštím VFR představovat významnou část (přibližně 40 %) výdajů na vnější vztahy EU.

6.        Rozvojová spolupráce byla a nadále zůstává významnou součástí vnější politiky EU a výdajů na tuto politiku. Z tabulky 1 vyplývá, že nástroj rozvojové spolupráce bude v příštím VFR pravděpodobně představovat 30 % výdajů EU na vnější vztahy. Je však obtížné uvést pro výdaje EU na rozvojovou spolupráci jednu jedinou částku. Například přibližně 500 milionů EUR se každoročně vydává na humanitární pomoc. Mimo VFR přispívá devátý Evropský rozvojový fond (ERF) částkou 13,5 miliardy během období 5 let na partnerské země Afriky, karibské oblasti a Tichomoří (AKT). Členské státy EU rovněž poskytují značné částky na rozvojovou pomoc prostřednictvím bilaterálních kanálů.

7.        Mezi tyto „tradiční“ výzvy patří i velice důležité příspěvky EU v oblasti zahraniční politiky. Zpravodaj v žádném případě nezpochybňuje roli, který proces rozšiřování EU hrál a nadále hraje v dosahování stability, demokracie a prosperity na evropském kontinentu. Nezpochybňuje ani význam pomoci EU v oblasti rozvojové spolupráce, jejímž cílem je splnit naléhavé úkoly, jako jsou například rozvojové cíle tisíciletí.

„Nové“ výzvy

8.        S globalizací světového hospodářství však vznikají nové výzvy. Vnější politiky EU musí být průběžně aktualizovány a být přizpůsobovány měnícím se globálním trendům. Bez jasné strategie, včetně finančních prostředků k zvládnutí těchto výzev, hrozí riziko, že úloha EU bude oslabena. Tento pracovní dokument se ve stručnosti zaměří na tři takové výzvy:

i) Úloha rozvíjejících se ekonomik, jako jsou Čína a Indie

9.        Čínská ekonomika má nyní velikost srovnatelnou s ekonomikou Spojeného království nebo Francie. Konkurenční výhoda Číny v odvětví výroby spočívající v rozsáhlých zdrojích pracovních sil má významné důsledky pro globální obchodní toky a umístění výroby. V Indii se rozvíjí odvětví služeb, zejména v oblasti informačních a komunikačních technologií, a to mění způsob vedení podniků v EU a USA. Vliv těchto změn je komplexní. Spotřebitelé v EU z nich často mají prospěch, ale producenti v odvětvích s nízkou přidanou hodnotou čelí větší konkurenci.

10.      Otázka vhodné reakce EU na měnící se globální postavení Číny a Indie přesahuje záběr tohoto pracovního dokumentu. Některé reakce na úrovni politik mohou být spíše „interního“ charakteru, jako např. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci. Avšak pokud jde o vnější politiky, nad rámec současných systémů bilaterálních summitů a dialogů o různých otázkách, je zpravodaj toho názoru, že je třeba dále analyzovat poskytování odpovídajících finančních prostředků na podporu účinných partnerství s těmito zeměmi.

ii) Energetická bezpečnost

11.       Energetická bezpečnost je klíčovým tématem následujících desetiletí. Vysoká cena ropy a dostupnost ruského zemního plynu byly dvěma hlavními důvody, proč byla energetická politika ústředním tématem jarního zasedání Evropské rady. Energetická bezpečnost samozřejmě souvisí s nástupem Číny a Indie jako globálních ekonomických velmocí. Čína a Indie se stávají konkurenty EU, pokud jde o globální energetické zdroje.

12.      Ani v tomto případě není smyslem tohoto dokumentu poskytnout komplexní analýzu vhodných reakcí na úrovni vnitřních a vnějších politik. Nicméně energetická bezpečnost nepatřila mezi oblasti, na které se tradičně zaměřovaly výdaje EU. Členové Rozpočtového výboru mohou diskutovat o tom, do jaké míry odpovídá poskytování finančních prostředků výzvám, před kterými v této oblasti EU stojí.

iii) Hrozba globálního terorismu

13.      Události ze dne 11. září 2001 a následné hrůzné teroristické činy v Evropě, zejména v Madridu a v Londýně, soustředily ohnisko zájmu na otázky související se svobodou, bezpečnosti a spravedlností. Z tabulky 1 je zřejmé, že výdaje EU v této oblasti v příštím VFR značně vzrostou, přestože původní základ byl nízký. Klíčovou související otázkou je úroveň, na které jsou tyto prostředky využity nejužitečnějším způsobem. Velká část veřejných prostředků vydávaných na protiteroristickou činnost je poskytována prostřednictvím vnitrostátních ministerstev vnitra a bezpečnostních služeb. Členové mohou posoudit, do jaké míry může v této oblasti existovat přínos na evropské úrovni a do jaké míry by měla být podporována spolupráce se třetími zeměmi.

Nikdo není ostrov

14.      Tyto „nové“ výzvy neovlivňují jen EU. Ostatní průmyslově vyspělé státy se také musí vypořádat s měnícími se globálními ekonomickými vztahy, energetickou bezpečností a globálním terorismem. Zpravodaj zdůrazňuje, že účinná spolupráce se třetími zeměmi, zejména s USA, je nezbytnou součástí účinné strategie EU pro zvládnutí těchto výzev. Avšak účinná spolupráce vyžaduje zdroje. Zpravodaj konstatuje, že výdaje na „spolupráci s průmyslově vyspělými nečlenskými státy“ jsou velmi nízké. V roce 2005 bylo z rozpočtové položky 19 05 02 vynaloženo celkem přibližně 16 milionů EUR.

Jaké jsou zdroje?

Tabulka 1: Orientační výdaje na vnější politiky (v milionech EUR)

Okruh	2007	2007-2013
Předvstupní nástroje (IPA)	1 193	10 213
Sousedství a partnerství (ENPI)	1 390	10 587
Rozvojová spolupráce (DCEC)	2 000	15 103
Nástroj stability	232	2 531
SZBP	150	1 740
Fond pro záruky za úvěry	188	1 244
Rezerva na pomoc při mimořádných událostech	vyjmuto	z VFR
Ostatní	1 046	8 046
Celkem	6 633	49 463

15.      Nový víceletý finanční rámec na období 2007–2013, který by měl Evropský parlament přijmout během květnového plenárního zasedání, předpokládá, že na vnější vztahy v okruhu 4 („EU jako globální hráč“) bude k dispozici přibližně 50 miliard EUR. Hodnoty v tabulce poukazují na pokračující důraz na „tradiční“ výzvy ve výdajích EU na vnější vztahy. Samozřejmě, že výdaje na politiky související s některými z novějších výzev spadají pod jiné okruhy. Například „svoboda, bezpečnost a právo“ má svůj vlastní okruh (3A) a je na něj vyčleněno více než 6,5 miliard EUR nad rámec VFR. Dalším příkladem, v rámci energetické politiky, jsou výdaje na likvidaci jaderných zařízení v rámci „konkurenceschopnosti pro růst a zaměstnanost“. Tyto výdaje činí 1,3 miliardy EUR nad rámec VFR.

Několik otázek pro slyšení

· Domnívá se Komise, že je v kontextu jejích vztahů se třetími zeměmi a regiony třeba jasněji vymezit, co je obsahem „strategického“ partnerství? Jakou úlohu má v tomto kontextu transatlantické partnerství?

· Jaký relativní význam mají „tradiční“ a „nové“ výzvy, kterým bude EU čelit v období 2007–2013? Jaké další posuny lze předpokládat? Jak by se měly vyvíjet výdaje EU na vnější priority, například pokud jde o energetickou bezpečnost?

· Jaké kroky lze učinit v rozpočtovém procesu pro rok 2007, aby byly zohledněny tyto měnící se výzvy a priority EU stále více zaměřené na budoucnost?

o SZBP a EBOP

„Život je věcí živých a ten, kdo žije, musí být připraven na změny.“

Johann Wolfgang von Goethe (1749–1832)

Kontext

           1. .......Záležitosti SZBP/EBOP mají tu vlastnost, že spadají pod více pilířů, a to jak pod druhý pilíř, tak pod politiky Společenství (první pilíř). V oblasti vnějších vztahů zasahuje mnoho akcí do oblasti SZBP i do činností v rámci prvního pilíře, pro který je příslušné Společenství. To je jeden z hlavních faktorů, proč je tak obtížné získat koherentní přehled o akcích, jež jsou v nějaké specifické oblasti, či dokonce v konkrétní záležitosti mnohdy vzájemně provázané. Akce Společenství a akce SZBP se mohou vzájemně doplňovat, ale také se mohou překrývat.

           2. .......Dále i v rámci konkrétní oblasti SZBP/EBOP dochází k dalším komplikacím z důvodu více zdrojů financování, neboť některé části jsou financovány ze souhrnného rozpočtu a jiné ze zdrojů členských států. Také zde figuruje rozpočet Rady. Podle zpravodaje je nezbytné získat pro rozpočtový proces pro rok 2007 celkový přehled o tom, které struktury se v současné době podílejí na financování akcí SZBP/EBOP (včetně podpůrných struktur, jako jsou plánovací útvary Rady a příslušné výbory).

Současná situace

     Demokratická kontrola – nedostatečná...

3.        Evropský parlament má v oblasti SZBP/EBOP omezené politické pravomoci. Jeho úlohou je provádět dohled prostřednictvím svého práva „být informován“ a práva „být konzultován“, jež jsou uvedena v článku 21 Smlouvy o Evropské unii. Je třeba poukázat na to, že povinnost Rady konzultovat s EP o „základních rozhodnutích“ v oblasti SZBP není plněna uspokojivě a že její realizace je již několik let předmětem ostré kritiky, neboť např. výroční zprávy Rady jsou téměř výhradně popisné povahy.

4.        V tomto ohledu může zpravodaj pouze opětovně potvrdit, že Parlament odmítá „aposteriorní“ přístup Rady k těmto politickým konzultacím a důrazně trvá na naplnění práv, které Parlamentu dává Smlouva. „Předsedající konzultuje s Evropským parlamentem hlavní aspekty a základní alternativy společné zahraniční a bezpečnostní politiky a zajišťuje, aby názory Evropského parlamentu byly náležitě brány v úvahu.“ (článek 21 Smlouvy o EU)

5.        Při nedávných jednáních o nové interinstitucionální dohodě se Parlamentu podařilo získat od Rady dokument s výhledem do budoucna („a priori“ přístup), který „stanoví hlavní aspekty a základní rozhodnutí SZBP“, a hodnocení opatření, která byla přijata minulý rok. Ve stávajícím rámci spolupráce s Radou a Komisí (vytvořeném na základě ustanovení nové interinstitucionální dohody) zastává zpravodaj názor, že je třeba tento základ rozvinout, a tím posílit úlohu Parlamentu při dohledu na politické záležitosti.

6.        Dalším důležitým krokem v tomto směru bylo zahájení společných setkání v rámci politického dialogu o SZBP. Ta se nyní konají alespoň pětkrát ročně a původně byla zahájena v roce 2004 na základě konečné dohody uzavřené na dohodovacím jednání o rozpočtu v listopadu 2003. Tato setkání je rovněž třeba využít pro posílení demokratické kontroly.

7.        Evropský parlament má jakožto rozpočtový orgán ve vztahu k rozpočtu SZBP rozsáhlé pravomoci, které vykonává na základě článku 28 Smlouvy o Evropské unii.

8.        Financování SZBP ze souhrnného rozpočtu, kde mají Parlament a Rada stejná práva a pravomoci, je tudíž třeba považovat za mimořádně důležitý prostředek, který má Parlament k dispozici pro zajištění demokratické kontroly nad touto politikou. Protože jsou výdaje na SZBP klasifikovány jako „nepovinné“, je tomu dokonce tak, že úloha, kterou Parlament hraje, je významná, neboť přijímá konečnou výši prostředků pro následující rok.

9.        V novém návrhu interinstitucionální dohody nicméně EP a Rada dosáhnou celkové dohody o financování pro období 2007–2013 co se týče prostředků na SZBP. Orgány, pokud jsou smluvními stranami interinstitucionální dohody, tím budou samozřejmě vázány.

„...Evropský parlament, Rada a Komise se dohodly, že pro SZBP bude během období 2007–2013 uvolněno alespoň 1 740 milionů EUR a že částka pro opatření zapsaná do článku uvedeného ve třetí odrážce nesmí přesáhnout 20 % celkové částky rozpočtové kapitoly „SZBP“[14].

10.      Mezi strukturou financování akcí a možností vykonávat demokratickou kontrolu existuje jasná spojitost. V několika případech je tomu v současné době tak, že Evropský parlament může provádět kontrolu nad částí akce prostřednictvím finančních výkazů, které obdrží. Nad další částí téže akce mohou provádět kontrolu národní parlamenty (pokud byly vytvořeny nezbytné struktury mezi Radou, vládami a národními parlamenty). Jaký prostor to ponechává voleným zástupcům, aby mohli hodnotit tyto akce SZBP/EBOP v plném rozsahu? To je podstatná, a možná znepokojující otázka, kterou je třeba si klást.

11.        Zpravodaj zdůrazňuje, že kontrola financování, kterou provádějí zástupci evropských daňových poplatníků, musí být zaručena, a to buď na vnitrostátní úrovni, pokud k financování dochází na čistě vnitrostátním základě, anebo na evropské úrovni, pokud jsou akce SZBP financovány zčásti nebo úplně z prostředků rozpočtu EU.

     Nová interinstitucionální dohoda

12.      Nový návrh interinstitucionální dohody dále buduje a konsoliduje to, čeho již bylo dosaženo v poslední interinstitucionální dohodě, ve společném prohlášení z roku 2002 a ve výměně dopisů mezi předsedou Rozpočtového výboru a předsednictvím Rady o zahájení „společných informačních schůzek“ během rozpočtového procesu pro rok 2004 a o povýšení zastoupení Rady na úroveň velvyslance v průběhu rozpočtového procesu pro rok 2006.

13.   Ustanovení o konzultacích a politickém dialogu jsou pro Parlament zvlášť důležitá, neboť mohou vést k další politické účasti a demokratické kontrole v oblasti, o které byly až dosud jediným zdrojem informací finanční údaje. Dokonce lze říci, že tato politika byla často do velké míry vytvářena a realizována na setkáních na čistě mezivládní úrovni, aniž by podléhala kontrole ze strany jakéhokoli parlamentního orgánu, ať už na vnitrostátní nebo na evropské úrovni.

14.    Hlavními body interinstitucionální dohody jsou:

a) Dohoda o poskytnutí alespoň 1 740 milionů EUR na období 2007–2013 (tj. v průměru přibližně 250 milionů EUR ročně).

b) Jako součást ročního rozpočtového procesu zůstává zachován zvláštní postup pro výdaje spojené se SZBP. EP a Rada budou usilovat o dohodu o roční částce pro výdaje spojené se SZBP a o jejím rozdělení do kapitol rozpočtu uvedených v interinstitucionální dohodě. Částka výdajů bude pokrývat „skutečné předvídatelné potřeby“.

c) Částka nepřesahující 20 % této částky může být v rozpočtu vyčleněna na (nepředvídatelná) mimořádná opatření.

d) Předsednictví Rady předloží do 15. června výroční zprávu s výhledem do budoucna, která bude zahrnovat finanční dopady a hodnocení zahájených opatření.

e) V nové interinstitucionální dohodě se formalizují společná konzultační setkání. K novým prvkům patří, že Rada je zastupována na úrovni velvyslance a že se bude konat alespoň pět setkání ročně.

f) Zachování ustanovení o čtvrtletních zprávách a předávání finančních výkazů do 5 dnů od rozhodnutí Rady o akci SZBP.

   Zachování rozpočtové struktury (viz přílohu 1).

Financování SZBP

15.        Patrně nejvýznamnějším trendem je zvýšení počtu operací řízení krizí, a to jak s civilními, tak s vojenskými složkami. To znamená, že je více než kdy jindy důležité zvýšit v tomto ohledu zřetelnost financování.

Současná situace

16.      Civilní mise jsou financovány z rozpočtu SZBP, zatímco mise s vojenským či obranným zapojením jsou financovány podle zásady „náklady jsou hrazeny tam, kde vzniknou“, tj. členskými státy. Některé náklady definované jako „společné náklady“ lze řídit v rámci tzv. mechanismu Athena.

17.        Rada se domnívá, že je třeba zvýšit pružnost civilních složek (financovaných z rozpočtu) a umožnit rychlejší postupy, a to i včetně možnosti efektivnějšího financování zahajovacích misí a misí pro zjišťování informací.

18.      Pokud jde o názor Parlamentu, tak již bylo často upozorňováno na to, že množství jednotlivých způsobů financování je spletité a jen stěží umožňuje posouzení koherence a efektivity. Stručně řečeno, politické a rozpočtové analýzy jsou pak obtížné. Pružnost postupů je rovněž nutné posuzovat s ohledem na otevřenost a odpovědnost.

19.        Zpráva Parlamentu o hlavních aspektech a základních směrech SZBP (Brokova zpráva) žádá, aby byly „společné náklady“ spojené s budoucími vojenskými operacemi v rámci EBOP financovány z rozpočtu EU, a tím se zrušil stávající postup hrazení těchto nákladů z rozpočtů jednotlivých členských států nebo z fondů pro zahájení těchto operací.

     Představuje nová interinstitucionální dohoda zlepšení?

20.      Nová interinstitucionální dohoda neobsahuje žádná ustanovení, která by uvedený problém vyřešila s okamžitou platností. Avšak platná ustanovení by díky pokračujícím snahám Parlamentu za poslední tři až čtyři roky měla umožnit novou fázi posilování důvěry mezi příslušnými orgány a další pokrok.

21.      Podle znění společného prohlášení ze dne 25. listopadu 2002 by Rada měla poskytovat „v rámci řádného politického dialogu včasné varování o akcích SZBP, které by mohly mít důležité finanční důsledky“. Zpravodaj konstatuje, že Rada v posledních letech toto ustanovení plně nedodržuje, a zdůrazňuje, že tuto situaci je třeba zlepšit. K tomu je přirozeně třeba využít konzultačních setkání, která se budou konat pětkrát ročně.

22.       Je třeba poukázat na to, že znění interinstitucionální dohody, co se týče povinnosti Rady předkládat Evropskému parlamentu finanční výkazy, by se ve skutečnosti mohlo uplatňovat na všechna rozhodnutí týkající se výdajů v oblasti SZBP, tj. nejen výdajů hrazených z rozpočtu EU. Oba orgány si tuto záležitost vykládaly rozdílně a Rada tvrdila (v roce 2002), že zmíněná povinnost platí jen tehdy, jedná-li se o výdaje z rozpočtu EU. Avšak v textu se píše: „...kdykoli Rada přijme rozhodnutí v oblasti SZBP, které s sebou nese výdaje, předá neprodleně a v každém případě do pěti pracovních dnů...“. Z toho zcela jistě plyne, že je třeba předkládat také rozhodnutí/výdaje spadající do působnosti členských států, a tak vytvářet úplnější obraz.

23.      Rovněž co se financí týče, postupně stále přibývá vazeb na největší finanční intervence Unie, tj. její programy pomoci a další nástroje Společenství v oblasti vnějších vztahů. Vždy ovšem není jasně patrné, zda má být nějaká akce financována v rámci nástroje prvního pilíře, nebo v rámci pilíře druhého (např. odstranění min, civilní pomoc při mimořádných událostech, lidská práva, budování institucí, sledování průběhu voleb, konsolidace demokracie a právního státu). V oblasti, kterou lze jak z hlediska operačního, tak rozpočtového označit jako „šedou zónu“, propojení mezi SZBP a „tradičními“ vnějšími akcemi jasně opravňuje žádosti o větší konzistentnost politik a akcí připravovaných v rámci prvního a druhého pilíře.

24.      Bude také zajímavé prozkoumat, jak bude v tomto ohledu navrhovaný soubor nových nástrojů pro vnější akce fungovat ve vztahu ke kapitole SZBP. Jde rovněž o otázku řádného rozpočtového řízení a zajištění efektivního využití finančních prostředků. Již v roce 2001 totiž Evropský účetní dvůr jasně kritizoval skutečnost, že podobné akce SZBP byly financovány z různých rozpočtových položek a pododdílů, a doporučil průhlednější řízení financování akcí SZBP.

25.      Zpravodaj pevně doufá, že nový víceletý finanční rámec (VFR) může v tomto ohledu sloužit jako „nový začátek“, a zdůrazňuje, že tato záležitost bude klíčovým prvkem, který bude zohledňován v příštích několika letech a při přezkumu VFR v letech 2008–2009.

Případ zvláštních zástupců EU

26.     Na počátku roku 2006 rozhodla Rada prodloužit do 28. února 2007 mandát osmi zvláštních zástupců EU (pro Bosnu a Hercegovinu, oblast střední Asie, mírový proces na Středním východě, Moldavsko, Jižní Kavkaz, oblast Velkých jezer, Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie a Afghánistán).

27.   V souladu se současnou interinstitucionální dohodou ze dne 6. května 1999 obdržel Evropský parlament kopii finančního výkazu pro společné akce Rady, kterými se tyto mandáty prodlužují. Na posledním setkání s Radou dospěli poslanci Parlamentu k jasnému závěru, že tyto dokumenty neobsahují žádné hodnocení činností, které tito zvláštní zástupci EU vykonávají.

28.   Je třeba dále diskutovat o kritériích pro jmenování zvláštních zástupců EU, o vymezení jejich úkolů, délce jejich mandátů a komplementaritě a koordinaci s delegacemi Komise a činnostmi/nástroji v rámci prvního pilíře. Během rozpočtového procesu pro rok 2006 žádal Výbor pro zahraniční věci, aby Rada formulovala jasné pokyny pro zřizování pozic zvláštních zástupců EU. Tyto pokyny by poskytovaly kritéria pro hodnocení přínosu zvláštních zástupců. Jak se ve skutečnosti definuje potřeba a úspěch takového mandátu?

     29.    Na zmíněném společném setkání předsednictví Rady uvedlo, že:

a) zvláštní zástupci EU jsou výrazem politických priorit EU a významným nástrojem SZBP k zajištění politické konzistentnosti vzhledem ke konkrétní zeměpisné oblasti;

b) zajišťují politické vedení misí SZBP/EBOP;

c) (neexistují-li takové mise SZBP/EBOP) zviditelňují Unii a podporují koordinovaný přístup k regionům (např. ve střední Asii).

30.      Na konkrétní otázku, kterou položili poslanci EP, proč nemohou tutéž činnost vykonávat delegace Komise, předsednictví uvedlo, že:

a) mají-li na starost celý region, často se po zvláštních zástupcích EU žádá, aby hodně cestovali (což by bylo stěží slučitelné s povinnostmi velvyslanců EU, kteří jsou pověřeni pomocí Společenství a spoluprací ve vztahu k dané zemi);

b) jsou-li pověřeni misí SZBP/EBOP, nelze je nahradit zástupcem Komise, neboť tyto mise mají jinou strukturu vedení (zvláštní zástupci EU jsou odpovědní Politickému a bezpečnostnímu výboru a panu Solanovi, nikoli Komisi).

31.      Tato vyjádření Rady nezmenšují potřebu disponovat objektivními prostředky pro hodnocení oprávněnosti zřizování postů zvláštních zástupců EU a pro důkladnější/objektivnější hodnocení jejich práce a požadovaných finančních prostředků z rozpočtu.

32.      Pokud jde o náklady na zvláštní zástupce EU, v roce 2004 bylo pět z nich financováno z rozpočtu EU, a to ve výši 3,1 milionu EUR. V roce 2006 je pro osm z nich k dispozici částka 7,5 milionu EUR. Průměrné náklady financované z rozpočtu EU tedy vzrostly z 0,6 milionu EUR ročně na jednoho zástupce na 0,9 milionu, což představuje růst nákladů o 50 %. Je možné toto zvýšení plně zdůvodnit přesunem financování některých nákladů ze zdrojů členských států na financování z rozpočtu EU? Kterých?

33.      PNR na rok 2007 opět navrhuje zdvojnásobení prostředků na zvláštní zástupce EU. Navrhované číslo je 14 milionů EUR, tj. růst o 448 % v průběhu dvou let.

Několik otázek pro slyšení

· Operace SZBP/EBOP se vyvíjejí velmi rychlým tempem a vzhledem k plánovanému více než zdvojnásobení finančních prostředků (průměrná úroveň pro období 2007–2013 činí zhruba 250 milionů ročně) se zvýší jejich politický význam a viditelnost. Je pravděpodobné, že Rada bude se zvýšeným úsilím hledat a potřebovat podporu Parlamentu, a to nejen pro ten či onen milion, ale také na politické úrovni?

· Existuje trend uskutečňovat více a více smíšených misí, tj. kombinovaných civilních a vojenských operací. Není nezbytné dále rozvíjet naše struktury demokratické kontroly takových opatření a jejich financování? Měly by tyto struktury zahrnovat i financování z rozpočtů členských států?

· Jak lze nejlépe využít rámec konzultací/informací mezi Parlamentem a Radou (vybudovaný kolem ustanovení nové interinstitucionální dohody) na podporu „nového začátku“ budování důvěry mezi orgány o otázkách SZBP?

· A podobně, jak lze dále rozvíjet demokratickou kontrolu na úrovni politik? Jak lze dosáhnout tohoto cíle ve stávajícím rámci? Mohly by Rada a Komise nakonec dospět k závěru, že se bude předkládat skutečné „posouzení potřeb“ navrhovaných akcí?

· Bylo upozorněno na naléhavou potřebu nového a strukturovanějšího přístupu ke zvláštním zástupcům EU. Navrhované zvýšení rozpočtu bylo v posledních dvou letech dramatické. Co lze učinit, aby Parlament získal v této oblasti lepší příležitosti k objektivnímu hodnocení důvodů a jmenování?

Jak lze dosáhnout soustředěného úsilí na zajištění koordinovaného a konzistentního rozvoje nástrojů Společenství a nástrojů, které jsou k dispozici v rámci SZBP/EBOP, a tím podpořit jejich vzájemnou konzistentnost a zajistit koherenci celkových strategií pro vnější akce?

o otázkách rozvoje

„Chudoba plodí převraty a zločiny“

Aristotelés (384 –322 př.n.l.)

1.        Tento pracovní dokument stanoví cíle rozvojové pomoci ES a vymezuje finanční prostředky, které jsou za tímto účelem k dispozici, a to zejména v souvislosti s novým víceletým finančním rámcem, který má být přijat na květnovém plenárním zasedání Evropského parlamentu. Pracovní dokument pojednává o tom, jakým způsobem byly obvykle přidělovány finanční prostředky na rozvojovou pomoc ES a rozebírá některá témata v této oblasti, která vyžadují další rozbor. Tato témata mohou být projednána během slyšení o vnějších aspektech rozpočtového procesu pro rok 2007, které se bude konat dne 29. května.

Kontext

Jaké jsou cíle mnohostranné rozvojové pomoci?

2.        Rozvojové cíle tisíciletí (MDG), na kterých se dohodli členové OSN v Deklaraci tisíciletí OSN z roku 2000, představují souhrnný soubor cílů politiky v oblasti mnohostranné rozvojové pomoci. Mezi rozvojové cíle tisíciletí patří:

a)  Cíl 1: odstranit extrémní chudobu a hlad

b)  Cíl 2: dosáhnout základní vzdělání pro všechny

c)  Cíl 3: prosazovat rovnost pohlaví a posílit postavení žen

d)  Cíl 4: snížit dětskou úmrtnost

e)  Cíl 5: zlepšit zdraví matek

f)  Cíl 6: bojovat proti HIV/AIDS, malárii a jiným nemocem

g)  Cíl 7: zajistit udržitelnost životního prostředí

h)  Cíl 8: vytvořit globální partnerství pro rozvoj

Jaké jsou cíle rozvojové pomoci ES?

3.        Článek 177 Smlouvy o Evropském společenství (ES) stanoví tři cíle politiky v oblasti rozvojové spolupráce ES:

· trvalý hospodářský a sociální rozvoj rozvojových zemí, a především těch nejvíce znevýhodněných z nich;

· hladké a postupné zapojení rozvojových zemí do světového hospodářství;

· boj proti chudobě v rozvojových zemích;

EU rovněž podepsala při četných příležitostech výše uvedené rozvojové cíle tisíciletí.

Jaké finanční prostředky jsou na rozvojovou pomoc ES k dispozici?

4.        EU jako celek – Společenství a členské státy – poskytuje více než polovinu z celkové celosvětové oficiální rozvojové pomoci: v roce 2004 činila částka jeho přispěvku více než 34,5 miliardy EUR, což představuje 0,36 % HNP. Jednu pětinu současného rozpočtu EU určeného na pomoc – v roce 2004 se jednalo o částku 6,9 miliardy EUR – spravuje jménem Společenství Evropská komise. Pomoc zahrnuje i Evropský rozvojový fond (ERF), který není součástí rozpočtu Společenství. Devátý ERF poskytuje partnerským zemím Afriky a karibské a tichomořské oblasti částku ve výši 13,5 miliardy EUR. Pokud jde o zeměpisný rozsah, programy na rozvojovou pomoc Společenství pokrývají celý svět, od nejbližších sousedů EU až po rozvojové země ve všech regionech na světě.

Jakým způsobem jsou přidělovány výdaje ES na rozvojovou pomoc ze zeměpisného hlediska?

5.        Není jednoduché určit přesnou výši prostředků na rozvojovou pomoc každému regionu, přibližné rozdělení prostředků je však uvedeno ve výroční zprávě Komise za rok 2005 o „rozvojové politice Evropského společenství a o provádění vnější pomoci v roce 2004“. Tato zpráva uvádí, že na základě výdajů z rozpočtu bylo rozdělení v roce 2004 následující:

Region	Výdaje (v milionech EUR)	Podíl na platbách
AKT	2 464	40 %
Středomoří	1 125	18 %
„tematické“ výdaje	797	13 %
Asie	526	8 %
Balkán	510	8 %
Novénezávislé státy	359	6 %
Latinská Amerika	314	5 %
Jihoafrická republika	116	2 %
Celkem	6 211	100 %

6.        V posledních letech měly platby pro jednotlivé programy tendenci se přibližovat závazkům, a to v důsledku plánu „dekoncentrace“ způsobu, jakým je rozvojová pomoc ES rozdělována a na základě kterého je kladen větší důraz na delegace ES v třetích zemích. Platby, které jsou blíže stropům závazků samozřejmě ponechávají méně možností pro přerozdělování prostředků mezi regiony a programy.

7.        Třetí položku v tabulce tvoří výdaje na „tematické“ výdaje. Nevztahují se na žádný zeměpisný region, ale na rozvojovou pomoc určenou na tematické programy, které se zaměřují na průřezové problémy, jako jsou např. lidská práva, zachování přírodních zdrojů a řádná správa věcí veřejných.

Podpora obchodu – závazek 1 miliardy EUR

8.        V rámci summitu skupiny G8 v roce 2005 se předseda Evropské komise Barroso zavázal, že Komise do roku 2010 poskytne z rozvojové pomoci ES částku 1 miliardu EUR na pomoc pro rozvoj obchodu. V této souvislosti lze tvrdit, že aby bylo možné tento závazek přesně vykazovat, je třeba vytvořit tematickou rozpočtovou položku určenou na pomoc pro rozvoj  obchodu. Pokud tato tematická rozpočtová položka nebude vytvořena, celková částka určená na roční pomoc EU pro rozvoj obchodu bude vytvořena prostřednictvím nahromaděných prostředků z výdajů na pomoc pro rozvoj obchodu v národních programech každé země.

9.  Ze závazku poskytnout podporu obchodu vyplývají dvě zajímavá témata. Zaprvé ebata o nutnosti vytvoření tematické rozpočtové položky s cílem přesně vykazovat výdaje na pomoc pro rozvoj  obchodu nutí k volbě mezi průhledností politických závazků a rozšířením tematických rozpočtových položek na různé horizontální cíle rozvojové politiky. Zadruhé vyplouvá na povrh otázka koherence výdajů Společenství a výdajů dalších dvoustranných či mnohostranných dárců. V tomto ohledu má velký význam důraz Světové banky na strategické programy pro snižování chudoby, na kterých se dohodla na národní úrovni s partnerskými rozvojovými zeměmi.

Další kroky

Jak ovlivní víceletý finanční rámec výdaje ES na rozvoj?

10.      Díky novému uspořádání okruhů v novém finančním výhledu je obtížné přímo porovnávat budoucí výdaje na rozvojovou pomoc ve víceletém finančním rámci na období 2007–2013 a výdaje ve finančním výhledu na období 2000–2006. Celkovým vodítkem je skutečnost, že na období 2007–2013 se v okruhu 4 „EU jako globální hráč“ počítá s částkou 50 miliard EUR. Je třeba si však uvědomit, že ERF a rezerva pro mimořádné události nejsou do víceletého finančního rámce na období 2007–2013 zahrnuty. Vedle toho poskytuje nástroj evropského partnerství a sousedství, na který je ve víceletém finančním rámci vyčleněno 10 miliard EUR, pomoc chudým zemím, které jsou na vnějších hranicích EU nebo v jejich blízkosti.

Budoucnost nástrojů pro financování rozvojové a hospodářské spolupráce ES

11.      V současné době probíhají jednání mezi Parlamentem, Radou a Komisí o nových nástrojích vnější pomoci pro předvstupní opatření, evropské sousedství a partnerství a rozvojovou a hospodářskou spolupráci. Jedním z klíčových bodů je právní základ rozvojové a hospodářské spolupráce. Záměrem Parlamentu je změnit tento program tak, aby pokrýval všechny rozvojové země (podle definice Výboru pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD/DAC zahrnují „rozvojové země“ Čínu, Indii, Brazílii), na které se nevztahují nástroje sousedství ani předvstupní pomoci. Klíčovou otázkou je, zda právní základ bude pokrývat pouze rozvojovou spolupráci (článek 179 Smlouvy), nebo rovněž hospodářskou, finanční a technickou spolupráci (článek 181 Smlouvy). Dvojí právní základ by poskytoval Komisi volné pole působnosti při přidělování prostředků na pomoc v oblasti hospodářské, finanční a technické spolupráce, např. s Čínou, ale zároveň by se snížily prostředky určené na rozvojovou pomoc.

Klíčová témata

12.      Jak je uvedeno v předchozí části tohoto pracovního dokumentu, Evropská komise věnovala v posledních letech značné úsilí „dekoncentrace“ úrovně, na které se uplatňuje rozvojová pomoc. Tím se zvýšila úloha delegací ES v třetích zemích. Vyšší výdaje na rozvojovou pomoc v protikladu se závazky samozřejmě rovněž snižuje možnost přesunů mezi rozpočtovými položkami pro jednotlivé regiony/projekty v závislosti na měnících se požadavcích.

13.      Koherentnost má zajistit, že úsilí jednotlivých zúčastněných stran se budou vzájemně doplňovat a podporovat. Cílem je tedy omezit překrývající se činnosti a vzájemně neslučitelné cíle. Koherentnost mezi zúčastněnými stranami lze podrobit analýze na různých úrovních a uvnitř jednotlivých politik a politických subjektů.

Několik otázek pro slyšení

· Jak účinné byly výdaje na rozvojovou pomoc v průběhu finančního výhledu na období 2000–2006? Co je třeba zdokonalit a zahrnout do programů rozvojové pomoci v budoucnosti?

· Jak úspěšná a efektivní byla dekoncentrace výdajů na rozvojovou pomoc?

· Jaké další kroky je třeba učinit k zajištění koherentnosti rozvojové pomoci ES a pomoci poskytované dárci na národní úrovni (zejména členské státy EU) a na nadnárodní úrovni (zejména OSN)? Jaké jsou možnosti výměny osvědčených postupů mezi dárci a způsoby účinné spolupráce, například mezi EU a USA?

· Jaké další kroky lze učinit pro zajištění toho, aby se veřejná a soukromá pomoc (nevládní organizace, dárci) uskutečňovala komplexně, např. v oblasti politiky vzdělávání?

· Co je možné učinit pro to, aby se zjednodušil způsob, jakým politici a úředníci v rozvojových zemích, které jsou příjemci pomoci, komunikují s politiky a úředníky dárcovských vlád a organizací? Jinými slovy, jak lze zdokonalit řízení celého systému?

· Jak lze zajistit koherentnost mezi rozvojovými politikami a politikami v jiných oblastech, jakou je například obchodní politika nebo v oblasti životního prostředí?

o propagaci demokracie a lidských práv

„Energie a vytrvalost všechno překonají“

Benjamin Franklin (1706–1790)

Úvod

1.        Od konce 80. let, kdy v nejrůznějších částech světa nastaly demokratické změny, došlo k rychlému a významnému rozšíření asistenčních programů pro podporu a rozvoj lidských práv a demokracie financovaných Evropskou unií a jinými důležitými dárci. Tato oblast byla také zahrnuta jako zvláštní cíl do smluv EU. Tyto programy obecně sledují dva cíle:

a) propagaci lidských práv a demokracie jako takových, což je politický nástroj, který umožní zlepšit životy občanů a poskytnout jim větší svobodu, politické zastoupení a vládní zodpovědnost,

b) podporu myšlenky, že propagace lidských práv a demokracie je základní součástí procesu uskutečňování udržitelného sociálního a hospodářského rozvoje.

2.        Většina nařízení Rady přijatá v oblasti vnější pomoci zahrnovala cíle spojené s lidskými právy a demokracií; v roce 1994 byla na žádost Evropského parlamentu zahájena „Evropská iniciativa pro demokracii a lidská práva“ (EIDHR), která shromáždila prostředky výslovně určené na propagaci lidských práv a demokracie (zejména ze zeměpisných nástrojů: Phare, Tacis, ALA, MEDA).

3.        Za účelem vytvoření potřebného právního základu pro vnější činnost a provádění rozpočtových prostředků přijala v roce 1999 Rada 2 nařízení (975/1999 pro rozvojové země, 976/1999 pro třetí země). Tato nařízení, jejichž platnost vypršela na konci roku 2004, byla prodloužena až do konce roku 2006, přičemž nařízení týkající se rozvojových zemí bylo tentokrát prodlouženo postupem spolurozhodování.

4.        V minulosti (od roku 1980) pověřila Komise externí nadaci – Evropskou nadaci pro lidská práva (EHRF) – , aby poskytovala technickou pomoc v řízení několika rozpočtových položek týkajících se lidských práv. Když v roce 1992 vytvořil Parlament demokratický program Phare, k němuž se později přidal demokratický program Tacis, vznikl „Poradní výbor“ složený se zástupců Komise, Parlamentu, Rady Evropy a zemí G24 (mezivládní skupiny rozvojových a třetích zemí).

5.        Po zavedení nařízeních z roku 1999, která založila správní výbor členských států (komitologie), Komise Poradní výbor zrušila. Evropská nadace pro lidská práva byla od dubna 1999 do května 2001 nadále využívána k poskytování technické asistence „společné pomoci“ (z níž se později stal Europe Aid) v řízení všech rozpočtových položek týkajících se lidských práv zahrnutých v kapitole B7-7 (přibližně 100 milionů ročně). Poté byla správa „internalizována“ v rámci Europe Aid a Komise ukončila spolupráci s EHRF.

Dnešní program

6.        Činnosti zaměřené na demokracii a lidská práva financované z rozpočtu EU jsou nadále uplatňovány různými způsoby. Na jedné straně má Evropská iniciativa pro demokracii a lidská práva (EIDHR) zvláštní rozpočtovou kapitolu (19 04, ex B7-70) a v roce 2006 má k dispozici 123 milionů eur.

7.        Na druhé straně jsou různé činnosti týkající se demokracie a lidských práv uskutečňovány v rámci programů geografické spolupráce. Tyto programy neposkytují Parlamentu stejný stupeň viditelnosti a náhledu, alespoň pokud jde o rozpočet.

8.        EIDHR je v zásadě program podporující činnosti občanské společnosti, které nemusí být oficiálně schváleny orgány třetích zemí (ačkoli občas je tento souhlas vyžadován). Tyto geografické programy jsou prováděny v rámci programového rámce dohodnutého s dotyčnou zemí, přičemž se často jedná o financování institucí této země v oblastech, jako je „řádná správa věcí veřejných“, posilování justičních systémů, policejních systémů atd.

9.        Často se hovoří o nedostatku koordinace mezi těmito dvěma programy stejně tak jako o nedostatečné koordinaci s členskými státy EU a dalšími dárci a mezinárodními organizacemi.

10.      Co se týče EIDHR, proběhla na základě přijetí právních základů v roce 1999[15] rozpočtová konsolidace v souvislosti s rozpočtovými položkami a nomenklaturou. Od té doby je rozpočtový trend pro EIDHR poměrně stabilní a program byl v rozpočtovém procesu dán na přední místo a byl zviditelněn. Následuje přehled odsouhlasených rozpočtových položek pro kapitolu 19 04 (případné další změny nejsou zahrnuty). Je třeba poznamenat, že částku předběžného návrhu rozpočtu na rok 2007 nelze přímo srovnávat s minulými roky, jelikož se mění rozpočtová nomenklatura.

(milionů eur)

PNR 2007		2006	2005	2004	2003	2002	2001	2000
130,7		122,7	120,4	125,6	106,0	104,0	102,0	94,8
Jsou zahrnuty také některé nové činnosti kromě činností EIDHR z minulých let?

V roce 2006 přešlo více než 105 milionů do hlavní položky 19 04 03: Rozvoj a konsolidace demokracie a právního státu – Respekt pro lidská práva a základní svobody[16]

11.      Je možné zaznamenat, že částka mírně převyšující 100 milionů ve skutečnosti odpovídala orientačním finančním obálkám zahrnutým ve dvou zmíněných nařízeních Rady. O tomto „skoku“ ve financování v roce 2004 rozhodl Parlament (proti návrhům Komise a Rady) a bylo možné ho uskutečnit, neboť tento program neprošel plně postupem spolurozhodování.

12.      Hlavní rozpočtová položka EIDHR (19 04 03) je uplatňována na základě výzev k předkládání návrhů a točí se kolem čtyř hlavních „kampaní“. Byla vybrána také řada zemí dostávajících pomoc, není však jasné, podle jakého kritéria.

13.      Méně je známo, že EIDHR přímo financuje také mezinárodní organizace. To se často setkává s kritikou ze strany nevládních organizací, které namítají, proč by měl nástroj jako EIDHR poskytovat základní financování Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva v Ženevě (OSN) nebo „cílených projektů“ k podpoře projektů OSN.

14.      Je třeba zdůraznit, že pro období 2007–2013 Parlament trval na předložení zvláštního legislativního návrhu nástroje pro demokracii a lidská práva. Ten bude muset být financován podle globální dohody pro nadpis 4 nového víceletého finančního rámce, jak byl schválen rozpočtovým orgánem.

15.      Předběžný návrh rozpočtu Komise na rok 2007 předkládá činnosti zaměřené na lidská práva odděleně (kapitola 19 04) jako rozpočtovou nomenklaturu, avšak jako součást čtyř hlavních nástrojů v legislativním smyslu (v souladu s původním návrhem Komise na nové vnější nástroje). Celková úroveň položek je 130,7 milionů eur.

Silné s slabé stránky EIDHR

16.      Cílem zpravodaje není obsáhnout veškerou problematiku, přeje si ovšem poukázat na některé z tradičních bodů, které byly ve vztahu k EIDHR opakovaně zmíněny.

Kladné stránky

17.      Obecně panuje přesvědčení, že silnou stránkou programu je jeho (potenciální) schopnost podporovat činnosti, kterým se ne vždy dostane souhlasu „místních“ vlád. Není zapotřebí dodávat, že se často jedná o země, ve kterých může být samotná existence činnosti zaměřené na demokracii a lidská práva zakázána nebo silně omezována. Zdá se ovšem, že se tento pozitivní bod v praxi příliš často nevyskytuje.

18.      Předchozí rozdělení rozpočtových položek a žádost EP o zvláštní nařízení by tuto oblast, kterou Parlament tradičně považuje za politickou prioritu, lépe zviditelnily.

19.      Existuje potenciál dosáhnout lepšího poměru kvality a ceny a relevantnějších projektů, pokud by byla využita příležitost zúročit „decentralizovaný“ postup Komise. Projekty by takto měly být stále častěji identifikovány a odsouhlaseny na úrovni delegací ES (spíše než centrálně v Bruselu). Zlepšila by se místní koordinace mezi dárci a snížila také administrativní zátěž.

Záporné stránky

20.      Co se týče strategie, vyskytly se otázky ohledně dlouhodobého dopadu financování (dlouhodobé udržitelnosti), jelikož jsou financovány především jednotlivé projekty na krátké období. Rozličná hodnocení uvedla, že je obtížné rozpoznat jakoukoli důslednou strategii a že financování bylo rozděleno příliš slabě na to, aby skutečný dopad mohl být hmatatelný.

21.      Program byl poznamenán vážnými problémy v souvislosti s administrativními postupy, zejména co se týká nabídkových řízení a zpoždění. Ve snaze vyřešit situaci, kdy se rozpočtové prostředky mohou zpozdit až téměř o dva roky (např. položky schválené pro rok 2003 by v nejlepším případě začaly být uplatňovány ke konci roku 2004), přijala Komise (neobvyklé) rozhodnutí „sloučit“ výzvy k předkládání návrhů za rok 2005 a rok 2006 do hlavní rozpočtové položky s cílem „začít znovu“ v roce 2007. To patrně souviselo s obrovským zpožděním výzvy v roce 2005. Do jisté míry se zdá, že řada následných vnitřních reorganizací Komise se dosud kladně neprojevila.

22.      Zdá se, že v této oblasti práce Komise na souhrnném rozpočtu pokulhává pokud jde o modernější způsoby hodnocení činností (za pomoci ukazatelů k měření výkonu a kvality). Objevují se otázky, jak byly získané zkušenosti zúročeny, aby došlo ke zlepšení programu z hlediska kvality.

Možná spojitost s revizí finančního nařízení

23.      Zpravodaje by zajímalo, zda by reforma finančního nařízení mohla být příležitostí k vyřešení některých administrativních problémů a zpoždění, s nimiž se setkala EIDHR.

24.      Dne 15. března 2006 přijal EP různé pozměňovací návrhy, které by se mohly týkat éto problematiky. Obecně je zdůrazňována zásada vyváženosti administrativní činnosti (požadované kontroly by měly odpovídat příslušným částkám a rizikům). Řada specifických pozměňovacích návrhů se také týká obecné části o poskytování dotací.

25.      GŘ Komise pro rozpočet v současné době pracuje na pozměněném návrhu, přičemž zřejmě částečně či úplně zohledňuje pozměňovací návrhy Parlamentu.

26.      Bylo by zajímavé znát postoj Komise k pravidlům pro citlivá rozhodnutí o financování v této oblasti, které by se týkalo organizací, jež jsou zakázány nebo vystaveny vážnému nebezpečí ze strany příslušných vlád. Byla by Komise připravena jednat za těchto obtížných okolností?

Budoucnost

27.      Zpravodaj zdůrazňuje, že rozhodnutí o budoucích rysech nového nástroje v této oblasti, který by měl být schopen reagovat na rostoucí výzvy vnější politiky na nové finanční období 2007–2013, bude spadat do legislativní odpovědnosti dotyčných výborů.

28.      Je zřejmé, že některé z těchto priorit jsou úzce spojeny s ostatními vnějšími nástroji. Vynořují se otázky, jak zlepšit postupy a zvýšit pružnost, aby došlo ke zdokonalení účinného provádění programů; jak může EP zajistit, aby jeho legislativní pravomoci nebyly narušeny, a jakým způsobem by mohl hrát strategickou úlohu při určování priorit a přidělování financí.

29.      Současně se hovořilo o návrzích, zda by bylo vhodné/žádoucí vytvořit „Evropskou nadaci“, která by se případně inspirovala organizací USA „National Endowment for Democracy“. Taková organizace by pravděpodobně působila nezávisle na právním nástroji (nařízení), který je třeba přijmout. Vzniká tedy otázka, jak by taková nadace fungovala a jak by byla financována.

30.      Ačkoli si zpravodaj nepřeje předčasně komentovat podstatu této problematiky, pokládá za důležité zdůraznit některé rozpočtové otázky:

- Bylo by financování poskytováno ze souhrnného rozpočtu EU?

- Vyplývalo by z nového nařízení?

- Pokud ano, mohlo by být financování stanoveno tímto způsobem na základě pravidel finančního nařízení?

- Jaké by byly důsledky v souvislosti s odpovědností Komise uplatňovat rozpočet, která vyplývá ze smlouvy?

- Jaké jsou důsledky v souvislosti s postupem udělování absolutoria pro rozpočet EU?

- Jak by mohlo být zajištěno, aby úloha rozpočtové kontroly Parlamentu nebyla kompromitována?

- Vztahovala by se na „nadaci“ obecná pravidla pro agentury? Jednala by nadace jako „prováděcí subjekt“ rozpočtových prostředků EU?

31.      Hovořilo se také o vytvoření jiného typu „nadace“ v oblasti lidských práv. Zde by měly být lépe využity zkušenosti europoslanců pro mise volebních pozorovatelů, delegace, parlamentní shromáždění atd. Je zapotřebí zjistit, jak se tato iniciativa rozvine a jak by byly zohledněny dopady na rozpočet.

Některé otázky pro slyšení

Jaká konkrétní opatření by měla být zavedena, aby se významně zlepšilo provádění činností zaměřených na lidská práva v kontextu stávajících finančních prostředků, zejména pokud jde o koordinaci mezi činnostmi a dárci?

Je pravda, že EIDHR nespočívá ve skutečnosti na žádné překlenovací strategii, ale spíše financuje širokou řadu jednotlivých projektů, čímž skromné rozpočtové prostředky rozděluje příliš slabě?

Jak může být potřeba finanční odpovědnosti skloubena s jasnou potřebou méně byrokratických postupů v této oblasti, přičemž se občas jedná o financování demokratických organizací / organizací občanské společnosti, které nejsou uznané ve svých zemích?

Jak může být zlepšen dopad financování činností zaměřených na lidská práva a demokracii v rámci nového víceletého finančního rámce a zajištěn tak lepší poměr nákladů a výnosů?

Měla by být uskutečněna myšlenka Evropské nadace? Je slučitelná se současným finančním nařízením?

o PNR na rok 2007 – první analýza

„Na budoucnosti je nejlepší, že přichází jen jednou začas.“ – Abraham Lincoln

Úvod

1.      Předběžný návrh rozpočtu (PNR) na rok 2007, který Komise přijala dne 3. května, je prvním rozpočtem víceletého finančního rámce (VFR) na období 2007–2013. PNR na rok 2007 vychází z EU s 27 členskými státy, tj. i s Rumunskem a Bulharskem. Pokud bude přistoupení jedné z těchto kandidátských zemí odloženo, bude třeba předložit návrh na změnu rozpočtu. Tento pracovní dokument podává úvodní shrnutí hlavních prvků návrhu Komise. Zaměřuje se na změny plánovaných výdajů, k nimž dochází v PNR na rok 2007 oproti rozpočtu na rok 2006 (R2006), a na nové programy v tomto VFR a PNR.

Hlavní částky v jednotlivých okruzích víceletého finančního rámce na období 2007–2013

2.      Pracovní dokument je uspořádán podle nových okruhů v rozpočtu na rok 2007. Jsou to okruhy schválené ve VFR na období 2007–2013. Jsou vypsány v níže uvedených tabulkách 1a a 1b. Tyto nové okruhy se liší od okruhů předchozího finančního výhledu na období 2000–2006 (FV). To často ztěžuje přímé srovnání částek v PNR na rok 2007 a v R2006. Nový VFR dále obsahuje množství nových programů. Ty v některých případech představují „zastřešující“ programy, které pokrývají výdaje, které byly hrazeny z dřívějších programů. Stejně jako v předešlých rozpočtech, i nyní je cílem přístupu „sestavování rozpočtu podle činností“ (Activity-based budgeting – ABB) poskytnout ucelený pohled na náklady na jednotlivé politiky. Hlavy, kapitoly a jednotlivé položky rozpočtu mají pro roční rozpočtový postup zásadní důležitost. Výdaje na určitou kapitolu rozpočtu, neboli na oblast politiky, však mohou také být rozptýleny ve více okruzích.

Souhrnný přehled částek PNR na rok 2007 podle jednotlivých okruhů VFR

Tabulka 1a – Přehled PNR na rok 2007 – závazky (v milionech EUR, běžné ceny)

Okruh	Závazky na rok 2007 (EU 27)	Změna oproti 2006 v % (EU 25)	Strop VFR	Rozpětí
1a Konkurenceschopnost pro hospodářský růst a zaměstnanost	8 796,1	+11,5%	8 918	121,9
1b Soudržnost pro hospodářský růst a zaměstnanost	45 486,6	+14,8%	45 487	0,4
2 Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi	57 217,6	+1,2%	58 351	1 133,4
3a Svoboda, bezpečnost a právo	571.3	+4%	637	65,7
3b Občanství	603,1	-1,4%	636	32,9
4 EU jako globální hráč	6 702,5	-20,2%	6 578	110*
5 Správní náklady	7 002,3	+6%	7 039	112,7*
6 Vyrovnávací platby	444,6	-58,6%	445	0,4
Celkem	126 824,1	+4,6%	128 091	1 577,4*

Zdroj: na základě údajů dokumentů Evropské komise k PNR na rok 2007

3.      Vzhledem k těmto překrývajícím se kategoriím je třeba při zkoumání PNR dát pozor na to, aby se při srovnávání jednotlivých roků a nových a starých programů porovnávaly částky a programy, které si přibližně odpovídají. Tento pracovní dokument podává pouze celkový přehled. Na zkoumání PNR bude třeba dále pracovat s cílem plně objasnit souvztažnosti mezi PNR na rok 2007, R2006 a okruhy nového VFR.

4.      V tabulce 1a jsou uvedeny položky závazků v rozpočtu na rok 2007 podle PNR. Jejich celková výše činí 126 824 milionů EUR, což představuje zvýšení oproti R2006 o 4,6 %, na základě odhadu prostředků R2006, který provedla Komise pro jednotlivé okruhy nového VFR. Podle údajů Komise se celková výše závazků rovná 1,08 % HND EU. Příloha I nové interinstitucionální dohody (IID), která je předmětem Bögeho zprávy přijaté na plenárním zasedání dne 17. května 2006, stanoví strop pro položky závazků na 1,10 % HND EU.

5.     Komise v PNR uvádí, že rozpětí ponechané pod stropy VFR činí 1 577 milionů EUR. Výše rozpětí u okruhu 4 a okruhu 5 je v tabulce označena hvězdičkou (*), protože u obou okruhů je zjevně značný rozdíl mezi závazky, stropem a rozpětím. Rozpětí u okruhu 4 nezohledňuje prostředky rezervy na pomoc při mimořádných událostech ve výši 234,5 milionu; tato rezerva je mimo VFR. Rozpětí pod stropem okruhu 5 také zahrnuje částku 76 milionů EUR z příspěvků zaměstnanců do systému důchodového zabezpečení.

Tabulka 1b – Přehled PNR na rok 2007 – platby (v milionech EUR)

Okruh	Platby na rok 2007 (EU 27)	Změna oproti 2006 v % (EU 25)
1a Konkurenceschopnost pro hospodářský růst a zaměstnanost	6 943,5	-6,5%
1b Soudržnost pro hospodářský růst a zaměstnanost	37 790,3	+19,1%
2 Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi	55 683,4	+0,4%
3a Svoboda, bezpečnost a právo	427,0	-19,9%
3b Občanství	679,6	+8,9%
4 EU jako globální hráč	7 447,5	-13,8%
5 Správní náklady	7 002,1	+6,0%
6 Vyrovnávací platby	444,6	-58,6%
Celkem	116 418,1	3,9%

Zdroj: na základě údajů dokumentů Evropské komise k PNR na rok 2007

6.      V tabulce 1b jsou uvedeny platby v PNR na rok 2007. Celková výše položek plateb činí 116 418 milionů EUR, tj. zvýšení o 3,9 % oproti roku 2006. To představuje 0,99 % HND EU. Pro položky plateb stanoví příloha I IID strop ve výši 1,06 % HND EU. V rozpočtu plateb je tedy ponecháno značné rozpětí.

7.      Tento pracovní dokument nyní obsahuje: popis důsledků nové interinstitucionální dohody (IID) pro rozpočet na rok 2007; obecné připomínky zpravodaje; souhrnný přehled PNR na rok 2007 podle jednotlivých okruhů VFR a závěrečný oddíl zabývající se horizontálními otázkami, jako jsou agentury, pilotní projekty a přípravné akce.

Důsledky nové IID pro rozpočet na rok 2007

8.      IID mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení podepsaná dne 17. května 2006 otevírá cestu pro řádný vývoj výdajů EU v nadcházejících letech. I když stanoví pevné roční stropy pro závazky a pro platby, není VFR víceletým rozpočtem. Je třeba zachovat dostatečné rozpětí, které umožní normální průběh ročního rozpočtového procesu.

9.      Platnost devadesáti procent právních předpisů EU týkajících se programů, jejichž prostřednictvím se vynakládají výdaje, končí na konci roku 2006, ale ne všechny budoucí programy budou stanoveny v roce 2007 a měl by být ponechán prostor pro nové iniciativy, roční akce, pilotní projekty a přípravné akce a pro podporu priorit EP. Většina postupů spolurozhodování, kterými se zřizuje nová generace programů, bude dokončena koncem roku 2006 nebo počátkem roku 2007: rozpočet na rok 2007 bude i tak příležitostí pro doladění a poslouží jako nástroj, kterým EP může zabezpečit své priority v probíhajících legislativních postupech.

10.    Během rozpočtového procesu pro rok 2007 bude uplatněna řada ustanovení nové IID. Nová legislativní pružnost (bod 37) ve výši 5 % by mohla být použita k posílení programů, které EP pokládá za pozitivní priority na základě posouzení Komise. Zpravodaj je toho názoru, že pro tento účel by mohla být využita část rozpětí, zejména v okruzích 1a, 3b a 4. Zpravodaj by rád zdůraznil, že částky zapsané v PNR na víceleté programy jsou pouze orientační až do doby, kdy legislativní orgán dokončí příslušné postupy. Konečná rozpětí v různých okruzích se proto mohou po dokončení příslušných legislativních postupů výrazně změnit.

11.    Fond pro přizpůsobení se globalizaci (bod 28) je nový nástroj, jehož prostřednictvím může ročně být přiděleno až 500 milionů EUR (v běžných cenách) z prostředků existujících v rámci celkového stropu výdajů z předchozího roku a/nebo z prostředků zrušených v předchozích dvou rocích, s výjimkou prostředků z okruhu 1b. To bude mít bezprostřední dopad na rozpočet 2007 v souvislosti s využitím rozpětí, které bude k dispozici po přijetí rozpočtu, a z hlediska čerpání získávání prostředků z fondu v rámci rozpočtového procesu. Pokud jde o rozpětí, která budou k dispozici, domnívá se zpravodaj, že pravděpodobně zůstanou pouze u výdajů na zemědělství, tj. v okruhu 1a do roku 2006 a v okruhu 5 od roku 2007.

12.    Nové postupy mají zvýšit transparentnost a zajistit řádné finanční řízení v oblasti SZBP (body 42 a 43 IID) a financování prostoru svobody, bezpečnosti a práva (prohlášení č. 13) a také zlepšit sledování finančního plánu (bod 46). Důsledné sledování finančního plánu bude zajištěno během ročního procesu a v případě potřeby by z něj mohly být vyvozeny závěry na úrovni rozpočtu.

13.   Podle IID by měla Komise v průběhu rozpočtového procesu předložit rozpočtovému orgánu zprávu o činnostech financovaných EIB, EIF a EBOR na podporu investic v oblasti výzkumu a vývoje, transevropských sítí a MSP;

Obecné připomínky zpravodaje

14.    Zpravodaj by rád připomněl skutečnost, která se uvádí v pracovním dokumentu 2 (bod 8) a která získala podporu plenárního zasedání (A6-0154/2006) dne 18. května 2006, že diskuse o rozpočtu na rok 2007 by se měla zaměřit na tři směry: stanovení politických priorit ve vnitřních a vnějších politikách; zajištění efektivního využití prostředků, k čemuž by měly dopomoci doprovodné studie nákladů a přínosů, a přípravu na přezkum v letech 2008/2009.

15.    Lepší sladění legislativního plánu a rozpočtu EU na rok 2007 bude rovněž prioritou pro zpravodaje, který je pro zpřehlednění a propojení postupů stanovování legislativních a rozpočtových priorit. Analýza nákladů a přínosů by měla být nedílnou součástí tohoto lépe sladěného procesu a měla by usnadnit efektivní vynakládání prostředků na skutečné politické priority. Zpravodaj je mimoto odhodlán využít veškerých možností, které skýtá roční rozpočtový proces a nová IID, k přípravě na přezkum v polovině období v letech 2008–2009.

16.    Pokud jde o celkové částky, zpravodaj poznamenává, že podle ustanovení IID (bod 16) je každoroční technická úprava stanovena pro celé období na základě deflátoru na 2 % ročně. Komise připojila k PNR přehled nového VFR v běžných cenách. V souladu se stropy stanovenými ve VFR je profil výdajů EU takový, že v celém VFR se mají systematicky zvyšovat závazky. Tento profil je však mnohem nesoustavnější v případě plateb, zejména u politiky soudržnosti, kde dosahuje vrcholu v roce 2008. Zpravodaj zdůrazňuje, že nižší úroveň plateb v určitém rozpočtu může vést k prodlevám při plnění.

17.   Se zaměřením na částky v PNR na rok 2007 podle jednotlivých okruhů (tabulky 1a a 1b) a v souvislosti s politickými prioritami vytyčenými v pracovním dokumentu 2 (v bodě 9) zpravodaj poznamenává, že v některých okruzích jsou předpokládané prostředky nejspíše nízké a možná i nedostatečné. Zpravodaj zaznamenává 14,8% zvýšení prostředků na soudržnost pro růst a zaměstnanost (okruh 1b) a vítá 11,5% zvýšení prostředků na konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost (okruh 1a), protože Lisabonská agenda byla prioritou, na kterou byl kladen důraz v pracovním dokumentu 2. Zpravodaje však znepokojuje 20,2% snížení prostředků v okruhu 4 (EU jako globální hráč). Dále poznamenává, že dochází, jak se zdá, pouze ve velmi malé míře k přesměrování finančních prostředků ve snaze vyrovnat se s výzvami nastíněnými v jeho pracovním dokumentu 4. Otázka bezpečnosti a potřeba účinnější komunikační politiky byly rovněž prioritami v pracovním dokumentu 2; v těchto oblastech výdajů nedochází v PNR na rok 2007 k podstatným změnám celkové výše výdajů oproti R2006. Podle názoru zpravodaje jsou rozpětí ponechaná v jednotlivých okruzích, zejména v okruzích 3b a 4, podle všeho již nyní nedostatečná k tomu, aby se podařilo naplnit ambice Unie v těchto oblastech.

18.   Komise předložila PNR pro EU se 27 zeměmi v souladu s příštím VFR, dosud však nebylo formálně rozhodnuto o rozšíření o Bulharsko a Rumunsko. Zpravodaj je toho názoru, že rozpočet by neměl předjímat politická rozhodnutí, spíše by pro ně měl být oporou. Komise by proto měla samostatně uvést předpokládané výdaje pro EU-2, aby byla zachována práva rozpočtového orgánu v souvislosti s návrhem na změnu, který by předložila Komise, pokud by k rozšíření došlo před druhým čtením v Parlamentu.

Okruh 1a – Konkurenceschopnost pro hospodářský růst a zaměstnanost

Přehled

19.   Tento podokruh zahrnuje politiky klíčové pro naplňování Lisabonské strategie, se zaměřením na hospodářský růst a větší množství kvalitnějších pracovních míst pro evropské občany: to je prioritou tohoto VFR. Očekávali bychom tedy, že v PNR dojde v této oblasti ke zvýšení výdajů. Navrhované položky závazků pro tento okruh (8 796 milionů EUR) jsou skutečně o 11,5 % vyšší oproti R2006. Položky plateb (6 944 milionů EUR) se však oproti roku 2006 snížily o 6,5 %.

20.   Hlavní hybné síly tohoto rozdílu mezi rostoucími závazky a snižujícími se platbami jsou, jak se zdá, v oblastech výzkumu a transevropských sítí. V obou těchto oblastech je v PNR velký rozdíl mezi závazky a plánovanými platbami. Například podle shrnutí předběžného návrhu rozpočtu na rok 2007, které vypracovala oddělení sekretariátu Parlamentu, dosahují závazky u 7. rámcového programu pro výzkum částky 5 486 milionů EUR, zatímco platby pouze 3 977 milionů EUR. K tomu vede skutečnost, že dochází k časové prodlevě předtím, než jsou prostředky vynaloženy jako závazky, protože vypracovat v rámci nových programů projekty pro tyto výdaje trvá určitý čas. Specializované výbory se možná budou touto otázkou zabývat hlouběji.

21.   Prostředky v okruhu 1a jsou rozptýleny v celé řadě oblastí politik (někdy se rovněž označují jako „hlavy“ rozpočtu). V PNR pokrývají prostředky v okruhu 1a: hospodářské a finanční věci; podniky; zaměstnanost a sociální věci; výzkum; informační společnost a sdělovací prostředky; přímý výzkum; rybolov a námořní záležitosti; vnitřní trh; daně a celní unie; vzdělávání a kultura; boj proti podvodům; správa a statistika. Jsou také položky, v nichž je zapsáno p.m., takže by bylo možné zapsat prostředky v rámci regionální politiky, obchodu a rozpočtu. Ve zbývající části se tento oddíl věnuje hlavním programům a oblastem výdajů.

Konkurenceschopnost a inovace

22.   Pro nový program „Konkurenceschopnost a inovace“ (CIP) se v PNR navrhuje celková částka ve výši 388 milionů EUR. Činnosti financované z tohoto programu mají především za cíl:

- podporovat podnikatelské iniciativy/inovace a rozvoj malých podniků;

- dokončit, zdokonalit a řídit vnitřní trh;

- udržet a zvýšit konkurenceschopnost průmyslu;

- vytvořit informační společnost;

- dosáhnout udržitelného hospodářského růstu včetně otázek energetiky.

23.    Prostředky jsou rozděleny mezi podnikání a inovace (268 milionů EUR), podporu politiky informačních a komunikačních technologií v rámci CIP (54,7 milionu EUR) a inteligentní energii v rámci CIP (65 milionů EUR). Dřívější program Inteligentní energie pro Evropu je nyní součástí CIP. Je zaměřen na zabezpečení dodávek energie, konkurenceschopnost, řádné uplatňování rámcových předpisů pro regulaci energetiky, usnadnění investic, energetickou účinnost, obnovitelné zdroje energie, diverzifikaci zásobování energií, přepravu a zvyšování informovanosti.

Výzkum

24.    Výzkum byl jednou z oblastí, v nichž došlo při jednáních o VFR na období 2007–2013 ke zvýšení finančních prostředků. 7. rámcový program pro výzkum je klíčovým prvkem v tomto podokruhu. Rok 2007 je prvním rozpočtovým rokem 7. rámcového programu pro výzkum, jehož hlavní cíle se odrážejí v jednotlivých konkrétních programech:

                   Spolupráce (výzkumné činnosti v rámci mezinárodní spolupráce);

           Myšlenky (nový program – dosahování vynikajících výsledků díky vzájemnému soutěžení);

                   Lidé (rozvoj dovedností a budování úspěšné kariéry);

                   Kapacity (využívání a rozvoj infrastruktury pro výzkum).

25.    Jak bylo řečeno výše, v PNR na rok 2007 je velký rozdíl mezi položkami závazků a plateb v oblasti výzkumu. Obecněji ji třeba provést podrobnější analýzu s cílem plně pochopit, jak se v roce 2007 změní struktura výdajů na výzkum v důsledku zahájení 7. rámcového programu a v důsledku změn v daném rozpočtovém okruhu VFR.

Vzdělávání

26.    Nový program celoživotního učení zahrnuje: Comenius (středoškolské vzdělávání); Erasmus (terciární/vysokoškolské vzdělávání); Leonardo da Vinci (odborná příprava) a Grundtvig (vzdělávání dospělých) vedle projektů studia jazyků a IT a programu Jean Monnet. Oproti roku 2006 se v roce 2007 plánuje výrazné zvýšení prostředků. Závazky se v PNR zvyšují o 29,6 % a dosahují výše přibližně 904 milionů EUR.

Transevropské sítě

27.    PNR předpokládá u transevropských sítí jako u klíčového faktoru pro prohlubování integrace a zvyšování konkurenceschopnosti zvýšení položek závazků (o 17,7 % oproti R2006) na 853 miliony EUR. Navrhované priority: řízení evropské železniční dopravy, generální plán řízení evropské letecké dopravy, informační služby v říční dopravě a nástroj pro záruky za úvěry v oblasti transevropských sítí. Kromě těchto projektů startuje nový orientační víceletý program, který se zaměří na rozvoj přeshraničních úseků.

Galileo

28.    Na projekt satelitní navigace Galileo jsou v PNR prostředky ve výši 100 milionů EUR. Jde o novou oblast výdajů, která nebyla součástí 6. rámcového programu.

Sociální politika

29.    Navrhuje se navýšení finančních prostředků pro agendu sociální politiky. Komise požaduje zvýšení položek závazků oproti roku 2006 o 8,4 % na 156,8 milionu EUR v roce 2007. Většina tohoto zvýšení jde ve prospěch nového programu pro zaměstnanost a sociální solidaritu (PROGRESS, 2007-13), v němž jsou sloučeny stávající programy v této oblasti. Podle Komise (dokument II PNR, s. 19) mají být prostředky v hlavě 04 „Zaměstnanost a sociální věci“ v kapitole 04 „Zaměstnanost a sociální solidarita“ zvýšeny o 11,75 % na 125 milionů EUR.

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci

30.    Je třeba mít na zřeteli rovněž plánované vytvoření Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (rozpočtová položka 04 05 01). Účelem tohoto fondu je zmírňovat některé negativní dopady procesu globalizace. Fond bude realizován prostřednictvím opravných rozpočtů. Podle výsledků jednání o IID je záměr financovat tento nový fond mimo VFR z nevynaložených prostředků.

Okruh 1b – Soudržnost pro hospodářský růst a zaměstnanost

Přehled

31.    Okruh 1b se vztahuje na strukturální fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský sociální fond (ESF) a rovněž Fond soudržnosti. Týká se těchto oblastí politik: regionální politika, zaměstnanost a sociální věci. Komise klade důraz na přínos, kterým mohou být nové strukturální programy a programy v oblasti soudržnosti s ohledem na naplňování lisabonských cílů.

32.    Podle PNR budou finanční prostředky v tomto okruhu rozděleny následovně: u strukturálních fondů se počítá s 38 365 miliony EUR na závazky a s 32 843 miliony EUR na platby. U Fondu soudržnosti je plánováno 7 122 milionů EUR v položkách závazků a 4 947 milionů EUR v položkách plateb. Vzhledem k jasně stanovenému cíli výdajů nebude v podokruhu 1b k dispozici v podstatě žádné rozpětí.

33.    Pro období 2007–2013 bude celkový příděl finančních prostředků pro tyto fondy rozložen mezi tři cíle:

· konvergence: tento cíl se týká regionů, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 75 % průměru EU;

· regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: tento cíl se týká všech regionů v rámci cíle 1, na které se nevztahuje cíl konvergence;

· územní spolupráce: tento cíl je zaměřen na financování přeshraniční a nadnárodní spolupráce v řadě akcí souvisejících s Lisabonskou a Göteborskou agendou (včetně sítí pro výměny, analýzy a studie, které propojují regiony a místní orgány).

34.    Komise zdůrazňuje, že navrhované rozdělení položek závazků mezi oba fondy pro rok 2007 je předběžné, protože je výsledkem extrapolace současného programovacího období na historická data. Bude přezkoumáno na základě výsledků jednání s členskými státy o jejich nových vnitrostátních strategických referenčních rámcích a operačních programech na období 2007–2013.

Strukturální fondy

35.    Přímé srovnání strukturálních fondů v roce 2006 a 2007 není jednoduché vzhledem ke změnám ve finančním rámci: strukturální fondy nyní zahrnují pouze ERDF a ESF, zatímco v roce 2006 mezi ně patřily také orientační sekce EZOZF a finanční nástroj pro orientaci rybolovu (posledně jmenovaný je nyní součástí okruhu 2).

Fond soudržnosti

36.    Zvýšení celkové částky na závazky u Fondu soudržnosti (o 18 %) je plně důsledkem zvýšení závazků pro nové členské státy a přidělení prostředků pro Bulharsko a Rumunsko. Pro EU-15 se příděl finančních prostředků ve Fondu soudržnosti dokonce snížil o 24 %. Pro nové členské státy spolu s Bulharskem a Rumunskem je nyní určeno zhruba 70 % prostředků Fondu soudržnosti.

Priority pro rok 2007

37.    Pokud jde o priority pro rok 2007, Komise poukazuje na to, že obecné priority financování ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti jsou uvedeny v návrzích nařízení o strukturálních fondech a ve strategických hlavních směrech Společenství, které stanoví, u jakých druhů činnosti vzniká nárok na finanční prostředky Společenství. Přesné přidělení finančních prostředků na jednotlivé priority a projekty ovšem bude záviset na vlastním programování, které uskuteční členské státy v průběhu let 2006 a 2007. Komise je proto toho názoru, že hlavní prioritou pro rok 2007 bude zajistit přijetí a schválení programů na dané období, přičemž se bude vycházet z hlavních směrů Společenství a z národních strategických referenčních rámců pro období 2007–2013, na nichž se členské státy dohodnou s Komisí. Kromě toho bude klíčovým cílem příprava dokončení programů z období 2000–2006. GŘ pro regionální politiku bude pokračovat v realizaci evropských programů pro regionální rozvoj na období 2000-2006 (asi 380 programů a 215 velkých projektů) a projektů financovaných z Fondu soudržnosti. Platby v rámci těchto programů se protáhnou až do konce roku 2008 a s nimi související předkládání zpráv až do roku 2010.

Okruh 2 – Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi

38.    Tento okruh pokrývá většinu výdajů v oblastech politiky zemědělství, rybolov a životní prostředí a velký balík peněz přidělený na oblast ochrany zdraví a spotřebitele. V této podobě je okruh 2 největším okruhem v PNR na rok 2007, pokud jde o objem finančních prostředků. Celková výše závazků (57 218 milionů EUR) a plateb (55 683 milionů EUR) se oproti R2006 mění minimálně. V procentech jde o zvýšení o 1,2 % u závazků a o 0,4 % u plateb. V rámci těchto celkových částek dochází ovšem k významným změnám.

39.    Velká část výdajů v rámci tohoto okruhu má povahu povinných výdajů, o jejichž výši rozhoduje v ročním rozpočtovém procesu s konečnou platností Rada. Zběžná analýza podle jednotlivých rozpočtových položek, kterou provedla oddělení sekretariátu Parlamentu, ukazuje, že přibližně 78,25 % požadovaných výdajů v rámci okruhu 2 v PNR na rok 2007 má povahu povinných výdajů. Bude třeba další analýzy, aby se přesně zjistilo, kde v rámci tohoto okruhu může Parlament dosáhnout politicky nejvíce, ale tvrzení, že veškeré výdaje v rámci okruhu 2 jsou „povinné“ neodpovídá skutečnosti.

40.    Celkové rozpětí v tomto okruhu mezi stropem VFR a závazky na rok 2007 činí 1 113 milionů EUR. Pokud bude Komise chtít překročit tuto částku, nebo si bude přát výrazněji změnit PNR v průběhu roku s ohledem na vývoj trhu, bude třeba předložit návrh na změnu.

Výdaje na zemědělství

41.    Společná zemědělská politika (SZP) prošla v posledních letech významnými změnami s cílem přesunout podporu zemědělcům směrem k přímým platbám a upustit od opatření, která nejvíce deformovala trh. Struktura výdajů na zemědělství se výrazným způsobem změnila. Komise v PNR poznamenává, že 90 % přímých plateb zemědělcům nyní není vázáno na produkci.

42.    Souhrnné částky jsou však nadále velmi vysoké. Ve svém dokumentu II PNR, který analyzuje navrhované výdaje podle oblastí politiky, uvádí Komise (na straně 21), že intervence na zemědělských trzích (kapitola 02) a přímé platby (kapitola 03) mají podle plánu dosáhnout celkové výše 43,7 miliard EUR. To je 35 % veškerých prostředků v PNR na rok 2007. Rozvoj venkova (kapitola 04) představuje dalších 12,3 miliardy EUR. Tyto tři kapitoly obsahují prakticky všechny výdaje PNR na rok 2007 v hlavě 05: zemědělství a rozvoj venkova.

43.    Je zajímavé – a je to v souladu s posunem od intervencí na trhu k přímým podporám –, že procentní snížení prostředků na intervence na zemědělských trzích (kapitola 2) je ve srovnání R2006 a PNR na rok 2007 velmi výrazné: jde o pokles téměř o třetinu, z 8 508 milionů EUR na 5 698 milionů EUR. Komise v PNR uvádí, že důvody tohoto poklesu spočívají zejména ve změnách v organizaci trhu v odvětví mléka a cukru. Toto snížení je však v absolutních částkách více méně plně vyrovnáno zvýšením přímých podpor (kapitola 03): z 34 817 milionů EUR na 37 661 milionů, což je zvýšení jen o více než 8 %. Je tomu tak především díky pokračujícímu postupnému náběhu plateb nejnovějším členským státům (EU-10).

44.    Modulace se uplatňuje ve 4% míře (proti 3 % v roce 2006) na veškeré přímé podpory v EU-15 s výjimkou podpory poskytované nejvzdálenějším regionům. Čistá částka modulace je 984 milionů EUR.

45.    Hlavním bodem, který stojí za povšimnutí, pokud jde o rozvoj venkova (hlava 05, kapitola  04), je skutečnost, že výdaje po celé období 2007–2013 budou financovány z jediného fondu: z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Podle slov Komise jde o zjednodušení ve srovnání s dřívějšími způsoby financování.

Rybolov

46.    Ve finančním výhledu byla rybářská politika klasickým příkladem činnosti, která byla rozptýlena téměř po všech okruzích. V novém VFR je rybářská politika téměř v úplnosti zahrnuta v okruhu 2, s výjimkou malé částky (30 milionů), která je součástí výdajů v rámci SZP. Struktura financování byla racionalizována do podoby dvou hlavních nástrojů, Evropského rybářského fondu (EFF), který nahradil dřívější finanční nástroj pro orientaci rybolovu (FIFG) a druhého nástroje, který pokrývá veškeré ostatní oblasti rybářské politiky, včetně mezinárodních dohod o rybolovu.

47.    Celkově je pro rybářskou politiku v PNR navržena částka 955 milionů EUR, což představuje snížení o 10 % oproti částce 1 062 milionů EUR v R2006. Snížení vyplývá zejména z toho, že oproti roku 2006 je přidělena EFF nižší částka. Závazky navržené pro EFF činí 571 milionů EUR (snížení o 18 %), což odpovídá zálohám na nové programy stanovené v novém nařízení o EFF.

48.    Částka na mezinárodní dohody o rybolovu se zvyšuje o 3,8 % (položky závazků). Částky zapsané do rezervy odrážejí skutečnost, že u některých dohod právě probíhá jednání o prodloužení nebo se připravují nové dohody (taková je běžná rozpočtová praxe u ještě nepodepsaných dohod).

Tabulka 2

Mez. dohody o rybolovu	R2006	PNR 2007	Rozdíl
11 03 01 (položka)	62 112 000	59 221 500	- 2 890 500
11 03 01 (rezerva)	124 849 000	134 778 500	+ 9 929 500
Celkem	186 961 000	194 000 000	+ 7 039 000

Zdroj: podkladem jsou údaje dokumentů Evropské komise o PNR na rok 2007

49.    Zpravodaj připomíná, že Komise bude tyto údaje aktualizovat v tradičním podzimním návrhu na změnu, který bude vycházet z aktuálního stavu probíhajících jednání o těchto dohodách.

Životní prostředí

50.   Čtyřmi klíčovými výdajovými položkami v této oblasti jsou: změna klimatu; příroda a biodiverzita; udržitelné hospodaření se zdroji a jejich využívání; životní prostředí a zdraví.

51.   Klíčovou inovací z hlediska struktury rozpočtu v této oblasti je skutečnost, že program LIFE+ na období 2007–2013 se stane jediným finančním nástrojem pro životní prostředí a nahradí všechny programy z období do roku 2007. Plánovaný rozpočet pro LIFE+ na rok 2007 činí v PNR podle dokumentu II PNR Komise 241 milionů EUR v položkách závazků.

52.   Dokument I PNR Komise však (na straně 23) upozorňuje, že „zvýšení potřebných zdrojů z 234 milionů EUR na 270 milionů EUR vyplývá především z rozšíření a ... provádění politiky EU v oblasti životního prostředí v nových členských státech a ... nutného rozšíření systénmu obchodování s emisemi“. Bylo by zajímavé získat bližší vysvětlení, které politiky vyžadují v této souvislosti největší objem dodatečných finančních prostředků.

Ochrana zdraví a spotřebitele

53.    Ochrana zdraví a spotřebitele je horizontální oblastí politiky, neboli hlavou rozpočtu. Podle dokumentu II PNR Komise je částka 309 milionů EUR z celkových rozpočtových prostředků přidělených na tuto oblast politiky, tj. 544 milionů EUR, součástí výdajů v rámci okruhu 2. V PNR na rok 2007 je však velmi málo podrobností o výdajích na ochranu zdraví a spotřebitele v rámci okruhu 2.

Okruh 3a – Svoboda, bezpečnost a právo

Hlavní částky a srovnání s rokem 2006

54.    Provozní výdaje v okruhu 3a „Svoboda, bezpečnost a právo“ (který by neměl být zaměňován s oblastí politiky 18, která má stejný název) činí 571,3 milionu EUR. V odpovídající odrážce s názvem „Prostor svobody, spravedlnosti a bezpečnosti“ okruhu „Vnitřní politiky“ finančního výhledu na období 2000–2006 byla částka 549,1 milionu, což by znamenalo zvýšení o 4 procenta ve srovnání R2006 a PNR na rok 2007. Není však jasné, zda lze tyto dvě částky vůbec srovnávat, protože v rámci rozpočtu na rok 2007 budou zahájeny tři nové rámcové programy v oblasti svobody, bezpečnosti a práva: Základní práva a spravedlnost; Solidarita a řízení migračních toků; a Bezpečnost a ochrana svobod[17].

55.    V každém případě je „nedotknutelnost“ částek přidělených oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečnosti ve zvláštním podokruhu VFR výrazem toho, že je tato oblast prioritou, a zajišťuje viditelnost a stabilní finanční základ politik, protože Komise nemůže bez problémů předisponovat tyto rozpočtové prostředky do jiných oblastí politik.

56.    Nové programy (u kterých není možné přímé srovnání s rokem 2006, a proto je na sloupec s údaji v procentech třeba pohlížet s určitou opatrností) se dělí takto:

Tabulka 3

	PNR na rok 2007
Rámcový program / jiný program / agentury	EUR	%
Základní práva a spravedlnost	71 510 000	12,5%
Solidarita a řízení migračních toků	291 300 000	10,1%
Bezpečnost a ochrana svobod.	57 490 000	51,0%
Jiné akce a programy	78 400 000	13,7%
Decentralizované agentury	72 639 000	12,7%
Celkem	571 339 000	100,0%

Zdroj: dokumenty Evropské komise k PNR na rok 2007

57.    Pokud jde o podobu PNR u obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“, poněkud matoucí je zjištění, že v PNR se počítá v rozpočtové položce 18 03 03 s částkou 60 milionů EUR, přestože nový zvláštní program „Evropský fond pro uprchlíky“ bude realizován až počínaje rozpočtem na rok 2008.

Pilotní činnosti v okruhu 3a

58.    Podle daného dokumentu PNR nahrazují tyto tři nové rámcové programy „velké množství menších finančních nástrojů a řadu přípravných akcí a pilotních projektů“. Bohužel se zde neříká, které z nich se stávají součástí kterých zvláštních programů. V každém případě ty politicky nejcitlivější se nadále objevují i v PNR na rok 2007.

Tabulka 4

hlava kapitola článek bod	přípravné akce	prostředky na rok 2007		prostředky na rok 2006		plnění 2005
		závazky	platby	závazky	platby	závazky	platby
18 05 04	Dokončení přípravných akcí ve prospěch obětí teroristických činů	p.m	1 200 000	2 000 000	1 200 000	2 000 000,—	931 036,77
18 05 06	Dokončení boje proti terorismu	p.m	6 000 000	9 000 000	7 000 000	7 000 000,—	0,—

Zdroj: dokumenty Evropské komise k PNR na rok 2007

Další otázky

59.    7. rámcový program pro výzkum (RP7) obsahuje v části „Spolupráce“ rozpočtovou položku s názvem „Výzkum v oblasti bezpečnosti a výzkum vesmíru“. V roce 2007 se její plnění rozbíhá s částkou 171,7 milionu EUR v položkách závazků (rozpočtová položka 02 04 01). I když je výzkum v oblasti bezpečnosti součástí rámcového programu, jeho cíle vytyčené v návrhu RP7 jsou následující:

· vyvíjet technologie a znalosti potřebné k zajištění bezpečnosti občanů před hrozbami, jako je terorismus a organizovaná trestná činnost, při respektování základních lidských práv;

· zajistit co nejlepší využívání dostupných technologií v civilních oblastech a v oblastech souvisejících s obranou;

· podněcovat spolupráci poskytovatelů a uživatelů projektů v oblasti bezpečnostních technik.

Okruh 3b: Občanství

60.    V PNR je stanovena celková výše položek závazků na 603 miliony EUR (–1,4 %). Ve srovnání s rozpočtem na rok 2006 jsou tudíž přidělené vyčleněné prostředky relativně stabilní. Výdaje v tomto podokruhu jsou rozptýleny v řadě oblastí politiky. Vzdělávání a kultura, zdraví a ochrana spotřebitelů, informační společnost a sdělovací prostředky a rozšíření a komunikace jsou hlavními oblastmi politiky, v nichž jsou prostředky vynakládány. Tento podokruh proto pokrývá celou řadu problematik a programů, jež mají pro občany klíčový význam.

61.    Programy v tomto podokruhu zahrnují návrh programu politiky pro ochranu zdraví a spotřebitele (prostředky ve výši 79,1 milionu EUR), který by měl pomoci zajistit občanům přístup k informacím týkajícím se ochrany zdraví a spotřebitele, včetně „vytvoření sítě úředníků na vysoké úrovni pro otázky chřipky“. Na první pohled je jasné, že tento návrh pokrývá širokou škálu problematik. Příslušný výbor se bude bezpochyby tímto návrhem podrobně zabývat.

62.    Kultura 2007 (prostředky ve výši 41,8 milionu EUR) je novým programem, jehož cílem bude podpořit dialog mezi kulturami. Média 2007 (prostředky ve výši 96,3 milionu EUR) je programem, jehož cílem je ochrana a obohacování evropské kulturní rozmanitosti. Cílem programu Mládež v akci (prostředky ve výši 116 milionů EUR) je podpora aktivního občanství mezi mladými lidmi.

63.    Do tohoto okruhu jsou rovněž zahrnuty prostředky ve výši 15,4 milionu EUR určené na nástroj pro rychlou reakci a připravenost, který by měl začít fungovat v roce 2007. Cílem je zdokonalit mechanismy včasného varování, pokud jde o přírodní katastrofy jako zemětřesení, záplavy a lesní požáry, a rovněž zvýšit účinnost a efektivnost při zásazích zaměřených na civilní ochranu. Příslušné odborné výbory by mohly přezkoumat, zda je částka ve výši 15,4 milionu EUR dostatečná k zajištění významného přínosu, jehož má být dosaženo.

64.    V rámci tohoto okruhu je nutné se zmínit i o tom, že Evropský fond solidarity (EUSF) je určen k poskytování pomoci v případě velkých přírodních katastrof v rámci EU. Ročně bude k dispozici částka až do výše 1 miliardy EUR, ta však není zahrnuta do stropu VFR.

65.    Pro tiskové a komunikační činnosti, jež mají zlepšit tok informací mezi evropskými institucemi a evropskými občany, byla v PNR stanovena částka ve výši 69,1 milionu EUR. Do těchto případných výdajů by bylo zahrnuto i úsilí o zkvalitnění diskuse o Evropě v rámci „Plánu D“.

66.    Konečně, zdá se, že na straně 10 dokumentu II PNR předloženého Komisí se uvádí, že částka ve výši 87 milionů EUR byla v rámci okruhu 3b přidělena na budování institucí v oblasti politiky, která se týká rozšíření. Příslušná zpráva o činnosti by měla obsahovat podrobnější informace o zamýšlených výdajích v této oblasti.

Okruh 4 – EU jako globální hráč

Obecné aspekty

- Nový okruh 4 zahrnuje – kromě okruhu 4 z předchozích roků – bývalý okruh 7 (Předvstupní pomoc) a také bývalý okruh 6 (Rezerva na pomoc při mimořádných událostech a tvorba rezerv Záručního fondu pro vnější vztahy).

- PNR odráží nový legislativní rámec skládající se ze tří politických nástrojů: nástroje sousedství (ENPI); předvstupního nástroje (IPA); rozvojové a hospodářské spolupráce‘ (DCECI); a ze tří specifických nástrojů, které je doplňují („stabilita“, „humanitární pomoc“ a „makrofinanční pomoc“). SZBP od nich stojí odděleně.

67.    Pokud jde o nomenklaturu, rozhodla se Komise v některých případech zachovat některé kapitoly a/nebo položky tvořící „podpolitiku“ oddělené, pravděpodobně z důvodu transparentnosti. Například kapitola 19 04 (Evropská iniciativa pro demokracii a lidská práva) je nadále vedena jako samostatná jednotka, ale s jednotlivými položkami, jež ve svých názvech nesou název nástroje, k němuž „patří“. Např. rozpočtová položka 19 04 02 01 se nyní nazývá „Lidská práva a demokracie – aktivity v rámci …nástroje politiky sousedství‘

68.    Komise obecně navrhuje vést odděleně velké geografické oblasti. Ale to není obvyklé v případě jednotlivých zemí a některých tematických politik. V některých případech se přehlednost vytratila. Není např. už možné z PNR zjistit, jaký objem pomoci je do rozpočtu zahrnut, pokud jde o Irák nebo Afghánistán.

69.    Celkově jsou navrhovány položky závazků ve výši 6,7 miliardy EUR oproti 8,4 miliardy EUR v rozpočtu na rok 2006 (- 20,2 %). Rozdíl ve výši 1,7 miliardy EUR lze zdůvodnit finančními prostředky pro Bulharsko a Rumunsko (okruh 7 v rozpočtu na rok 2006), které jsou nyní do rozpočtu zahrnuty v rámci interních okruhů (a to v částkách mnohem vyšších) v souladu s předpokládaným přistoupením ke dni 1. ledna 2007. Platby navrhované do rozpočtu v tomto okruhu dosahují celkové výše 7,4 miliardy EUR, došlo tedy k jejich snížení o 13,8 %. Po vyloučení dopadu převodů ve prospěch Bulharska a Rumunska je tedy tento okruh jako celek prakticky na stejné úrovni jako rozpočet na rok 2006. Ale celková situace je složitější.

70.    Finanční prostředky pro Záruční fond (200 mil.) jsou nyní zahrnuty do okruhu 4, zatímco ve finančním výhledu na období 2000–2006 byly zahrnuty do okruhu 6. Musí být financovány v rámci stropu (tj. ve srovnání s rokem 2006 se snižuje prostor pro ostatní politiky o 200 milionů). Rezerva na pomoc při mimořádných událostech (234,5 mil.) je zahrnuta do celkové částky okruhu 4, ale bude z ní čerpáno (pokud se rozhodne o jejím využití) mimo strop. Nemá tedy žádný vliv na prostor, který zbývá pro ostatní politiky. Tím lze rovněž vysvětlit, proč existuje celkové rozpětí ve výši 110 milionů EUR, i když celkové závazky jsou ve skutečnosti o 125 milionů vyšší než strop. Finanční prostředky pro severní Kypr již nejsou do PNR zahrnuty a mezinárodní dohody o rybolovu byly převedeny do okruhu 2.

Vnější vztahy

71.    Tato oblast jako celek zůstává v podstatě nezměněna a je na ni vyčleněna částka 3,41 miliardy EUR (- 0,71 %). Na evropskou politika sousedství a vztahy s Ruskem je vyčleněna částka 1,34 miliardy EUR čili +8 % oproti roku 2006. Na základě geografického rozdělení jsou vedeny oddělené rozpočtové položky pro země Středomoří (750 mil. EUR neboli – 0,7 % oproti roku 2006), země východní Evropy (367 mil. EUR neboli + 0,7 % oproti roku 2006) a rovněž pro finanční pomoc Palestině a mírovému procesu (158 mil. EUR neboli + 34,8 % oproti roku 2006). Zpravodaj žádá Komisi, aby potvrdila, zda jsou v této částce obsaženy veškeré finanční prostředky pro Palestinu, včetně pomoci, která byla financována v minulých letech v rámci programu MEDA.

72.    Pokud jde o Latinskou Ameriku, došlo v PNR k zanedbatelnému zvýšení na 326 mil. EUR (oproti 318 mil. EUR v rozpočtu na rok 2006). Pokud jde o vztahy s Asií, Střední Asií a se zajordánskými zeměmi, došlo k poklesu prostředků z 1 084 mil. EUR v rozpočtu na rok 2006 na 771 mil. EUR v PNR. To lze odůvodnit ukončením zvláštní podpory pro země postižené v roce 2005 přílivovou vlnou tsunami a podle Komise „ … se pomoc dalším příjemcům pomoci v regionu bude zvyšovat“. Je zapotřebí poskytnout podrobnější informace.

73.    Pokud jde o Evropskou iniciativu pro demokracii a lidská práva (EIDHR), došlo ke zvýšení prostředků o zhruba 8 milionů na celkovou částku 130,7 milionu EUR. Tato iniciativa je stále vedena pod oddělenými rozpočtovými položkami, ale jejich názvy nyní odrážejí návrh Komise na začlenění problematiky lidských práv do čtyř hlavních nástrojů. EP požaduje, aby byl předložen návrh samostatného právního základu, podle kterého by bylo nutno upravit názvy výše zmíněných položek.

74.    Na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP) přiděluje PNR 159 milionů EUR, což představuje zvýšení o 55 % (102 mil. v roce 2006). Průměrný roční objem pro období 2007–2013, jak byl dohodnut ve VFR, činí 250 milionů EUR.

Rozvoj a vztahy se státy AKT

75.    Do nového právního rámce byl prostřednictvím nových nástrojů začleněn značný počet specifických tematických nařízení v této oblasti. Odrazilo se to na struktuře rozpočtu, která doznává značných změn.

76.    Celkově se objem této hlavy v PNR zvyšuje o 14 % na 1,23 miliardy EUR (1,08 miliardy v rozpočtu na rok 2006). Posíleny byly především prostředky na spolupráci se zeměmi AKT, kde došlo ke zvýšení z 202 milionů EUR na 326 milionů. Stojí za připomenutí, že většina spolupráce s AKT je financována z ERF mimo rozpočet, ale přesto její některé složky jsou rovněž financovány z rozpočtu. Specifický nárůst se týká zemí, jež jsou producenty cukru, které obdrží 165 milionů EUR (oproti 40 milionům v roce 2006).

77.    U nestátních subjektů dochází k mírnému poklesu na 206 milionů EUR (z 210 milionů v roce 2006). Tematická „položka spolufinancování nevládních organizací“ je zrušena a nahrazena dvěma novými položkami, které budou prováděny v rámci hlavního nástroje (v tomto případě nástroje „rozvojová spolupráce“ a „sousedství“).

78.    Zajišťování potravin zaznamenalo pokles o 4,4 % na 198 milionů EUR. V Komisi došlo k reorganizaci, pokud jde o odpovědnosti GŘ pro rozvoj a GŘ pro humanitární pomoc ve vztahu k potravinové pomoci a zajišťování potravin.

79.    Lidský a sociální rozvoj (nové položky s vazbou na geografické nástroje) nahrazuje některé předchozí položky, které souvisely především s rozvojovými cíli tisíciletí. Zde dochází k poklesu ze 132 milionů EUR v roce 2006 na 117 milionů EUR v PNR (- 11 %). Podobné nové rozvržení se navrhuje pro Životní prostředí a udržitelné obhospodařování přírodních zdrojů, včetně energie, kde dochází ke zvýšení z 57 milionů EUR na 74 milionů EUR (+ 31 %).

Rozšíření

80.    V tomto okruhu byly prostředky sníženy z 2,2 miliardy EUR v roce 2006 na celkovou částku 1,1 miliardy EUR v PNR, což lze vysvětlit tím, že původně byla část prostředků pro Bulharsko a Rumunsko čerpána právě odtud. Když tento vliv vyloučíme, bude daný okruh z velké míry fakticky na stejné úrovni jako v roce 2006.

81.    Výdaje související s jednáními s Tureckem a Chorvatskem se pravděpodobně v příštích rozpočtech zvýší. I když se již nedá z rozpočtových položek v PNR zjistit, jaký objem pomoci byl skutečně pro tyto státy vyčleněn, Komise ve svém pracovním dokumentu uvádí, že nárůst v roce 2006, pokud jde o Turecko, ještě nezohlednil intenzivnější činnosti. PNR na rok 2007 asi již ano, ale zpravodaj by uvítal podrobnější vysvětlení. V případě Chorvatska Komise uvádí, že financování zůstane prakticky na stejné úrovni.

82.    Rovněž v případě západního Balkánu je těžké zjistit, jaké částky byly zahrnuty do rozpočtu pro jednotlivé země. Je nutno poznamenat, že finanční prostředky pro Evropskou agenturu pro obnovu začnou být v roce 2007 postupně snižovány v důsledku toho, že zastoupení ES by měla nyní přebírat pomoc z předvstupního nástroje (IPA). Je zapotřebí získat doplňující informace o financování této agentury.

Humanitární pomoc

83.      Tato oblast politiky si udržovala v posledních třech letech víceméně stálou úroveň, pokud jde o výši prostředků pro GŘ pro humanitární pomoc; částka na humanitární pomoc a připravenost na katastrofy dosahovala výše přibližně 500 milionů EUR. V PNR zde nedošlo ke změnám. Novinkou je to, že potravinová pomoc byla převedena na GŘ po humanitární pomoc a zahrnuta do částky 218 milionů EUR (dříve v gesci GŘ pro rozvoj). Rezerva na pomoc při mimořádných událostech, zapisovaná v minulých letech do bývalého okruhu 6, je nyní rovněž zapsána zde a v PNR je na ni vyčleněna částka 234 milionů EUR.

Okruh 5 – Správní náklady

84.      Tento okruh se týká aspektů souvisejících s lidskými zdroji a dalšími správními výdaji. V okruhu 5 existuje určitá kontinuita mezi novým VFR a předchozím FV. PNR přichází s návrhem rozpočtu na rok 2007 ve výši 7 002 milionů EUR, jenž po zohlednění příspěvků do penzijního fondu zaměstnanců, které činí 76 milionů EUR, ponechává rezervu ve výši 112,7 milionu EUR.

85.      Rozpočet na správní náklady Komise je odhadován na 4 360 milionů EUR, přičemž náklady na důchody a provoz Evropských škol jsou v celkové částce zahrnuty. Tato částka představuje nárůst o 5,2 % oproti rozpočtu na rok 2006. Přibližně 4 % celkových správních výdajů mají souvislost s přijímáním zaměstnanců na nová místa.

86.      Hlavním důvodem nárůstu prostředků je zvyšování počtu zaměstnanců, kteří jsou přijímáni kvůli většímu pracovnímu zatížení v důsledku rozšíření. 840 nových pracovních míst má přímou souvislost s rozšířením (610 pro nedávno přistoupivší země (EU-10) a 230 pro plánované rozšíření o Bulharsko a Rumunsko (EU-2) ke dni 1. ledna 2007). Tato čísla jsou doplněna o 50 externích pracovníků (30 pro země EU-10 a 20 pro EU-2) podle dokumentu I PNR (strana 41). Tato žádost je v souladu s víceletým plánem týkajícím se potřeb rozšíření, který Komise předložila ve svém sdělení „Činnost a lidské zdroje Komise v rozšířené Evropské unii“[18] na období 2003–2008 (+700 míst v roce 2006, +700 míst v roce 2005 a +780 míst v roce 2004). Kromě toho je požadováno 13 nových míst pro přijetí odborníků do právních a jazykových oddělení v souvislosti se změnou postavení irštiny.

87.      Pokud jde o další požadavky na zaměstnance, Komise se – stejně jako v loňském roce – snažila omezit finanční dopad přesunem míst mezi generálními ředitelstvími (245 míst) a v rámci jednotlivých GŘ (340 míst).

88.      Posílení bezpečnosti budov Komise v Bruselu a v zastoupeních se rozhodující měrou podílí na zbývající části požadovaného navýšení prostředků v okruhu 5 (+10,6 % podle dokumentu I PNR, strana 44). V prvním roce čtyřletého programu se počítá s instalováním bezpečnostních vstupních dveří ve všech budovách, v nichž Komise sídlí, což by mělo vést k podstatným úsporám nákladů na pojištění a na bezpečnostní personál. V zastoupeních je zapotřebí posílit bezpečnostní opatření v závislosti na úrovni rizika země, v níž se zastoupení nachází. Toto riziko je zvláště vysoké na Balkáně a potenciálně i v Iráku, kde má Komise v úmyslu otevřít zastoupení do konce roku 2006. Předpokládané náklady na toto zastoupení, jak byly navrženy v PNR, činí kolem 7 milionů EUR, včetně pronájmu kancelářských prostor a zajištění osobních strážců pro zaměstnance.

89.      S cílem povzbudit zaměstnance Komise k využívání veřejné dopravy přijala Komise rozhodnutí uhradit polovinu nákladů na veřejnou dopravu těm zaměstnancům, kteří dojíždějí a nebudou využívat prostory parkoviště. To bude představovat nárůst o 622,2 % oproti minimálním výdajům v tomto ohledu v rozpočtech předchozích let.

Okruh 6 – Náhrady

90.      PNR navrhuje zahrnout do rozpočtu téměř celou disponibilní částku, tj. 444,6 milionů EUR z celkových 445 milionů EUR. Pro rok 2007 pokrývá okruh 6 nástroj pro hotovostní toky (Cash-Flow facility) a Schengenský nástroj (k financování kontrol na nových vnějších hranicích Unie), které byly dohodnuty při přístupových jednáních s Bulharskem a Rumunskem.

Horizontální otázky

Agentury

91.      PNR na rok 2007 obsahuje prostředky pro 23 decentralizovaných agentur[19] v celkové výši 417,6 milionu EUR, což je zvýšení téměř o 18 % ve srovnání s rozpočtem agentur na rok 2006 ve výši 342,7 milionů. Velká část výdajů na agentury spadá do okruhu 1, v němž je soustředěno okolo 50 % jejich celkového rozpočtu na rok 2007. 37 % celkové částky pro agentury je plánováno v rámci okruhu 3, zatímco do okruhu 2 (8 %) a do okruhu 4 (5 %) byly přiděleny pouze menší podíly.

92.      Nárůst o 18 % v rozpočtu pro agentury (v porovnání s rokem 2006) lze zčásti zdůvodnit vytvořením nových agentur, jako např. Agentury pro chemické přípravky a Evropského institutu pro rovnost pohlaví. Míra nárůstu rozpočtů jednotlivých agentur však není v žádném případě stejnoměrná. Zpravodaj podrobně vyhodnotí situaci po výroční schůzce s agenturami, která se uskuteční 12. července.

Pilotní projekty a přípravné akce

93.      Komise obvykle předkládá s PNR první pracovní dokument o pilotních projektech a přípravných akcích. Tento dokument o pilotních projektech na rok 2007 bude však hotov později, než bylo plánováno, a zpravodaj jej v době, kdy píše tento dokument, nemá k dispozici. Přezkoumání připomínek a návrhů Komise bude provedeno v příhodnou dobu.

94.      Je nutno připomenout hlavní ustanovení nového VFR:

„…Všechny tři orgány navíc souhlasí s omezením celkové částky položek vyhrazených na pilotní režimy na 40 milionů EUR ročně. Souhlasí také s omezením celkové částky vyhrazené pro položky určené na nové přípravné akce na 50 milionů EUR v každém rozpočtovém roce a na 100 milionů EUR celkem v případě položek, které jsou v současné době přislíbeny na přípravné akce. (příloha č. 2, D)

95.      Vyvstávají tedy dva problémy. Za prvé, ustanovení současného finančního výhledu jasně omezují počet let, po která mohou být závazky týkající se pilotního projektu zapsány do rozpočtu, na dva roky. Toto ustanovení není ve VFR ponecháno, přinejmenším ne explicitně. Bylo by možné namítnout, že žádné takové časové omezení nebude od 1. ledna 2007 existovat. Analogicky zde již není zmíněno ani bývalé pravidlo stanovující maximální dobu tří let pro přípravné akce. Zpravodaj se pokusí získat objasnění tohoto aspektu.

96.      Za druhé, mělo by být přirozeně poukázáno na to, že manévrovací prostor Parlamentu by měl být větší. Pokud jde o pilotní projekty, bude roční limit 40 mil. EUR místo současných 36 mil. EUR. Roční limit pro nové přípravné akce bude 50 mil. EUR místo dosavadních 30 mil. EUR. Celkovou částku prostředků vyčleněných na přípravné akce bude možno zvýšit maximálně o 25 milionů EUR (s limitem 100 mil. EUR místo dosavadních 75 mil. EUR). Zpravodaj nicméně zdůrazňuje skutečnost, že rezervy v novém VFR donutí EP k pečlivému přezkoumání vlastního postoje k pilotním projektům a přípravným akcím.

97.      V obecném návrhu PNR, který předložila Komise, se praví, že na pilotní projekty byly vyčleněny prostředky ve výši 1 milionu EUR v položkách závazků a 22,7 milionů EUR v položkách plateb, zatímco na přípravné akce jsou z tohoto pohledu vyčleněny částky 3,3 milionu EUR a 47 milionů EUR. Zpravodaj zdůrazňuje, že pracovní dokument Komise by měl obsahovat jasně koncipovanou analýzu toho, jak byly předcházející projekty buď zahrnuty do nových právních předpisů, jež budou platit od roku 2007, nebo jestli u některých z nich bylo rozhodnuto o jejich úplném zrušení. V každém případě ponechávají minimální závazky navržené v PNR Parlamentu velký prostor k zásahům.

o výzkumu, inovaci a energetice

„Vidíš něco a ptáš se „proč?“ Ale mně se zdá o věcech, které nikdy nebyly,

a ptám se „proč ne?“ George Bernard Shaw

Úvod

1. Tento pracovní dokument analyzuje finanční zdroje, které Evropská unie poskytuje na výzkum a inovaci. Zaměří se také na energetiku, protože ta již ze své povahy nejen úzce souvisí s dalšími důležitými oblastmi politiky, např. s vnějšími vztahy, ale je také silně ovlivňována technologickým vývojem.

2. Tento dokument se bude zabývat výzvami, kterým Evropská unie v těchto oblastech politiky čelí. V této souvislosti budou zkoumány důsledky pro rozpočtový proces pro rok 2007 se zřetelem k tomu, že to bude první rok vynakládání prostředků podle nového víceletého finančního rámce (VFR) na období 2007–2013, a řada programů se bude tedy teprve rozbíhat. Zpravodaj by rád hned na začátku zdůraznil, že zdroje na výzkum nejsou takové, jaké by mohly být. Původní návrh 7. rámcového programu pro výzkum (RP7) předložený Komisí předpokládal celkovou částku finanční účasti Společenství na období 2007–2013 ve výši 72 726 milionů EUR. Evropský parlament tento návrh jednoznačně podpořil. Částka v novém VFR je nyní značně nižší: maximální orientační částka činí 50 524 milionů EUR.

Výzkum a inovace

Výzvy

3. Jak uvádí Komise na svých internetových stránkách, „výzkum je investicí do naší budoucí prosperity. Plody dnešního úsilí nemusí být vidět po několik příštích let. Ale stejně tak platí, že pokud takto nebudeme nyní investovat, přijde to budoucí generace draho“. Evropská unie si vytkla za cíl stát se do roku 2010 nejdynamičtější světovou ekonomikou založenou na znalostech. Cílem v oblasti výzkumu a vývoje je dosáhnout do roku 2010 investic do výzkumu a vývoje ve výši 3 % HDP. V současnosti vynakládají jak Spojené státy, tak Japonsko na výzkum a vývoj výrazně více prostředků než EU a její členské státy.

4. Ve svém usnesení ze dne 18. května 2006 o roční politické strategii na rok 2007 Evropský parlament „naléhá na členské státy a na Komisi, aby věnovaly zvláštní pozornost těm oblastem, které tvoří základ zdravého moderního hospodářství, jako jsou vědomosti, dovednosti, výzkum a vývoj ... vyzývá ke slaďování všech politik v členských státech i na úrovni EU na podporu výzkumu a inovací všude, kde je to možné ...“.[20]

5. Inovační politika EU je tradičně spojena s výzkumem. V rámci VFR na období 2007–2013 bude realizován nový program (program „Konkurenceschopnost a inovace“ – CIP), který se zaměřuje na inovaci ve světle potřeby zlepšit konkurenceschopnost a hospodářské prostředí EU. Cílem činnosti EU v oblasti výzkumu je posílit výzkumnou činnost v členských státech vytvořením evropského výzkumného prostoru bez hranic, který umožní vědcům v celé EU spojit síly ve snaze dosáhnout vynikajících výsledků.

Klíčové otázky související s rozpočtem

6. Původní návrh 7. rámcového programu pro výzkum (RP7) předložený Komisí předpokládal celkovou částku finanční účasti Společenství na období 2007–2013 ve výši 72 726 milionů EUR. Takto navržený rozpočet Evropský parlament jednoznačně podpořil ve svém usnesení o politických výzvách a rozpočtových prostředcích rozšířené Unie v letech 2007–2013 (Bögeho zpráva)[21]. Po přijetí nového VFR je konečný rozpočet nyní značně nižší: maximální orientační celková částka finanční účasti Společenství na RP7 (kromě Euratomu) činí 50 524 milionů EUR na období 7 let počínaje 1. lednem 2007.

7. Na rok 2007 navrhuje Komise pro RP7 rozpočet v celkové výši 5 486 milionů EUR v položkách závazků.

7. rámcový program: rozdělení prostředků mezi jednotlivé oblasti politiky

(v tisících EUR, v běžných cenách)

Oblast politiky	Rozpočet na rok 2006	Předběžný návrh rozpočtu na rok 2007
Podniky (*)	118 064	191 017
Energie a doprava	224 028	248 424
Výzkum	3 475 735	3 549 874
Informační společnost a sdělovací prostředky	1 162 898	1 174 213
Rybolov	14 900	1 200
Přímý výzkum	310 600	321 472
Celkem	5 306 225	5 486 200

(*) K těmto částkám je třeba přičíst u rozpočtu na rok 2006 částku 15 milionů EUR na přípravnou akci k zintenzivnění evropského výzkumu v oblasti bezpečnosti, která je součástí 7. rámcového programu pro výzkum.

Zdroj: Evropská komise

8. Hlavní rysy RP7 se odrážejí ve 4 ze 7 specifických programů:[22]

§ Spolupráce (v PNR na rok 2007 částka 3 468,6 milionu EUR): Nejrozsáhlejší specifický program z hlediska rozpočtu. Jeho cílem je podpora výzkumu na nejvyšší úrovni špičkové vědecké práce. Bude poskytována podpora nadnárodní spolupráci v devíti tematických oblastech: zdraví, potraviny-zemědělství-biotechnologie, informační a komunikační technologie, nanovědy-nanotechnologie-materiály-nové výrobní technologie, energetika, životní prostředí (včetně změny klimatu), doprava, socioekonomické vědy-humanitní obory, bezpečnost-vesmír.

§ Myšlenky (v PNR na rok 2007 částka 260,8 milionu EUR): Cílem tohoto specifického programu je posílit špičkovou vědeckou práci, dynamiku a tvořivost v evropském výzkumu a zvýšit atraktivnost Evropy pro nejlepší výzkumné pracovníky z evropských i třetích zemí a také pro investice průmyslu do výzkumu tím, že bude vytvořen mechanismus financování „hraničního výzkumu“ prováděného jednotlivými týmy, které si konkurují na evropské úrovni.

§ Lidé (v PNR na rok 2007 částka 430,2 milionu EUR): Tento program má za cíl posílit lidský potenciál ve výzkumu a technologii v Evropě podporou odborné přípravy a profesního rozvoje výzkumných pracovníků, tzv. akcemi „Marie Curie“, přičemž bude věnována větší pozornost klíčovým aspektům rozvoje dovedností a profesního rozvoje a posílení vazeb na vnitrostátní systémy.

§ Kapacity (v PNR na rok 2007 částka 407,8 milionu EUR): Tento specifický program má za cíl posílit výzkumné a inovační kapacity v celé Evropě

- optimalizací používání a rozvoje infrastruktury pro výzkum;

- posilováním inovačních kapacit MSP a jejich schopnosti přínosně využívat výsledků výzkumu;

- podporou rozvoje regionálních uskupení zaměřených na výzkum;

- podporou mezinárodní spolupráce.

9. Novinkou RP7 je zřízení Evropské rady pro výzkum, která bude podporovat základní výzkum na evropské úrovni na základě špičkové vědecké práce, a bude vytvářet přínos na evropské úrovni prostřednictvím konkurence v rámci celé Evropy a podpory špičkové vědecké práce na nejvyšší úrovni. Bude podporovat výzkumné projekty vybírané podle jejich vědecké přínosnosti a podle témat, která si zvolí sami výzkumní pracovníci, na základě přístupu „zdola nahoru“. V této souvislosti by zpravodaj rád připomněl tu část usnesení Evropského parlamentu o roční politické strategii, která se týká Evropského technologického institutu: „... vytvoření nového Evropského technologického institutu může oslabit stávající struktury nebo se s nimi překrývat a může tedy představovat nepříliš efektivní využití finančních prostředků ...“.

Pravidla pro účast ve výzkumných programech – prostor pro zlepšení

10. Vedlo se mnoho diskusí o potřebě většího množství finančních prostředků na výzkum. Byly však také předloženy návrhy, jak zlepšit celkový poměr nákladů a přínosů. Účetní dvůr se zabýval realizací současných výzkumných programů a vydal doporučení, jak zvýšit efektivnost vynakládaných prostředků. Hlavní problémy představují tyto skutečnosti:

§ dlouhé trvání postupů poskytování finančních prostředků v rámci současného rámcového programu (RP6)

§ od chvíle, kdy Komise obdrží dokumentaci, do podpisu smlouvy uplyne až 263 kalendářních dnů

§ často je nutné dlouhodobé předběžné financování ze strany účastníků (což je obtížné pro MSP)

§ je nutně zapotřebí zjednodušit celý postup (např. vytvořením integrované databáze)

§ je třeba snížit administrativní náklady.

11. Těmto problémům se nyní věnuje EP: první čtení nařízení, kterým se stanoví pravidla pro účast na akcích v rámci RP7, bude ukončeno před letní přestávkou. Rozpočtový výbor má v úmyslu předložit pozměňovací návrhy s cílem zlepšit současný systém[23].

12. Nesmíme zapomínat, že i členské státy financují výzkumné činnosti a financování EU je pouze jedním (i když důležitým) příspěvkem k obecnému cíli podporovat výzkum. Rozpočtové aspekty jsou jen jednou částí politiky v oblasti výzkumu. Důležitou roli hrají také jiná hlediska jako kulturní prostředí, ekonomické prostředí (tržní síly), ochrana duševního vlastnictví (podmínky registrace patentů) atd. Všechny tyto okolnosti ovlivňují zájem výzkumných pracovníků a soukromých společností investovat čas a peníze. Evropské výzkumné programy tudíž mohou být pouze jednou částí celkového řešení.

Energetika

Výzvy

13. Energetika je jedním z témat, kterým se věnují specifické výzkumné programy. Cíl je poměrně ambiciózní: „Transformování současného energetického systému založeného na fosilních palivech na udržitelnější systém založený na různorodém souboru energetických zdrojů a nosičů se zvýšenou energetickou účinností pro řešení výzev stability zásobování a změny klimatu, při současném zvyšování konkurenceschopnosti evropských energetických odvětví.“[24] Zpravodaj poukazuje na velký potenciální přínos, kterým může být technologie jaderné syntézy pro úsilí o zajištění bezpečných a spolehlivých dodávek energie.

14. Před energetickou politikou EU opravdu stojí široké spektrum výzev. Není třeba zdůrazňovat, že nedávné události jen zvýraznily problém velké závislosti na dovozech ze třetích zemí (nyní je dovozy kryto 50 % celkové poptávky v EU – podle předpokladů tato míra vzroste do roku 2030 na 70 %, pokud současné trendy přetrvají). Rezervy jsou soustředěny v několika málo zemích. V současnosti přichází zhruba polovina dodávek plynu pro spotřebu v EU pouze ze tří zemí (z Ruska, Norska a Alžírska). Při současném trendu by dovoz plynu v příštích 25 letech vzrostl na 80 %. Zabezpečení dodávek se tudíž stalo jednou z nejvážnějších starostí energetické politiky EU.

15. Vzhledem ke klíčové roli odvětví energetiky pro konkurenceschopnost a hospodářský růst EU přispívají bezprostředně k dosahování cílů Lisabonské strategie veškeré činnosti v této oblasti, např. dokončení vnitřního trhu s plynem a elektřinou, prosazování ekologických inovací a evropských technologických iniciativ v oblasti technologií šetrných k životnímu prostředí.

16. Je také naléhavě zapotřebí investic. Pouze v Evropě budou k pokrytí očekávané energetické poptávky a k výměně zastarávající infrastruktury v příštích 20 letech nutné investice ve výši přibližně jednoho bilionu EUR.

Klíčové otázky související s rozpočtem

17. V PNR na rok 2007 navrhuje Komise na výzkum související s energetikou částku ve výši 120,42 milionu EUR v položkách závazků.

18. Několik oblastí výzkumu souvisejících s energetikou bude předmětem činnosti v rámci RP7:

§ vodíkové a palivové články: Cílem je strategický, integrovaný program pro dopravu, pevné a přenosné aplikace, jejichž pomocí bude vybudován konkurenceschopný průmysl EU v oblasti dodávek palivových článků a vodíků a příslušných zařízení.

§ výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů (fotovoltaika, větrná energie, biomasa, geotermální energie, energie z oceánu a malé vodní elektrárny): výzkum by měl směřovat ke zvýšení celkové účinnosti energetické přeměny, k výraznému snížení nákladů na výrobu elektřiny, ke zvýšení spolehlivosti systému a k dalšímu zmírňování dopadu na životní prostředí.

§ výroba obnovitelných paliv („biopaliva“): Cílem je zdokonalit technologie pro udržitelnou výrobu a dodávky pevných, tekutých a plynných paliv z biomasy, zejména biopaliv pro dopravu. V současnosti se vede množství diskusí o stále nevyužitém potenciálu biomasy (tj. odpad a rezidua ze zemědělství včetně rostlinných a živočišných látek, z lesnictví a souvisejících odvětví, a také průmyslový a komunální odpad). I elektřinu nebo bioplyn lze vyrábět z biomasy (např. z dřevinného odpadu vznikajícího při zpracování dřeva).

§ obnovitelné zdroje pro ohřev a chlazení (stále vzrůstá ta část energetické spotřeby EU, která se vynakládá na ohřev a chlazení)

§ technologie zachycování a uchovávání CO₂ pro výrobu elektřiny s nulovými emisemi: pod tímto ambiciózním názvem chce Komise financovat projekty usilující o snížení ekologických škod způsobených fosilními palivy, která nutně nadále budou mít významný podíl v energetickém mixu i v příštích desetiletích.

§ technologie čistého spalování uhlí: uhelné elektrárny zůstávají celosvětově hlavním tahounem výroby elektrické energie, ale mají značný potenciál, pokud jde o další zvyšování efektivnosti a snižování emisí, zejména emisí CO_2-

§ inteligentní energetické sítě: je třeba úsilí v oblasti výzkumu a vývoje s cílem zvýšit účinnost, flexibilitu, bezpečnost a spolehlivost evropských systémů a sítí pro dodávky elektrické energie a plynu (viz nedávná přerušení dodávek elektřiny v různých členských státech EU). Řádné uplatňování právních předpisů EU v oblasti vnitřního trhu v energetice ze strany členských států a také dokončení několika projektů transevropských sítí v energetice takovému vývoji napomohou.

§ energetická účinnosti a úspory: v této oblasti se skrývá ohromný potenciál a vedle diverzifikace zdrojů energie jde pravděpodobně o jednu z nejnadějnějších strategií.

§ znalosti pro vytváření energetické politiky: zahrnují vytváření databází a scénářů pro rozšířenou EU a posuzování dopadu energetických politik na bezpečnost dodávek, životní prostředí, společnost a konkurenceschopnost.

§ technologie jaderné syntézy: EU se chystá spojit síly s dalšími velkými globálními ekonomikami v rámci projektu jaderného reaktoru ITER. Při zajištění dostatečných finančních prostředků na výzkum má technologie jaderné syntézy ohromný potenciál výroby energie v praxi pro potřeby společnosti, přičemž jsou s touto výrobou spojeny pouze omezené potíže s odpadem. Otázka finančních prostředků je tím závažnější, že celosvětově se výdaje na výzkum a vývoj v oblasti energetických technologií odhadují na pouhé 0,3 % ročního světového obratu energetického trhu ve výši 4 biliony EUR.

19. Kromě RP7 jsou i jiné energetické programy, které nesouvisí s výzkumem a jsou známy pod názvem „Inteligentní energie pro Evropu“. Jejich cílem je podpora obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti a podněcování k využívání ekologické městské dopravy a alternativních pohonných látek. Tento program je nyní součástí programu „Konkurenceschopnost a inovace“ (CIP): 20 % celkového rozpočtu CIP[25] je vyčleněno na energetiku. V PNR na rok 2007 navrhuje Komise na program Inteligentní energie částku ve výši 58,9 milionu EUR v položkách závazků, což je přibližně stejná částka jako v rozpočtu na rok 2006.

20. Pokud jde o jadernou energetiku, prioritami pro rok 2007 zůstává rozšíření (prostředky na likvidaci jaderných zařízení částečně spravuje EBOR), bezpečnost jaderných elektráren a bezpečné a účinné nakládání s jaderným odpadem a rovněž ochrana veřejnosti (jaderná bezpečnost a ochrana před radioaktivním zářením). Mezi další oblasti činnosti patří spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).

21. V PNR na rok 2007 dochází k výraznému zvýšení položek závazků pro jadernou bezpečnost včetně likvidace jaderných zařízení; jejich výše činí 244 milionů EUR (což představuje zvýšení položek závazků o 70 % oproti roku 2006). Především to souvisí se skutečností, že EU poskytuje značnou finanční podporu na likvidaci jaderných elektráren Ignalina (Litva), Bohunice VI (Slovensko) a Kozloduj (Bulharsko).

Cíl je stále daleko

22. V Evropě se dosud nevytvořily plně konkurenceschopné vnitřní trhy v oblasti energetiky. Teprve až takové trhy vzniknou, budou občané a podniky EU plně využívat veškerých výhod bezpečnosti dodávek a nižších cen. Pro dosažení tohoto cíle je třeba vytvořit vzájemně propojené sítě, zavést účinné legislativní a regulační rámce a plně je uplatňovat v praxi a je nutno přísně prosazovat dodržování pravidel Společenství v oblasti hospodářské soutěže. Mimoto by měla být konsolidace odvětví energetiky vedena tržními principy, má-li Evropa úspěšně čelit mnoha výzvám, před kterými stojí, a učinit potřebný vklad do budoucnosti.

23. Nezapomínejme také, že existuje obrovský potenciál energetické účinnosti, který stále zůstává z velké části nevyužit. Je nutně třeba větší osvěty a informování odběratelů energie o tom, jak spotřebovat méně energie s týmž výsledkem. Někteří odborníci na energetiku tvrdí, že takovým opatřením se stále nevěnuje dost pozornosti (a finančních prostředků). Nedávno byla také přijata směrnice o službách v energetice, která se snaží vytvořit trh služeb, jejichž cílem je snížit účet odběratelů energií.

24. Účinná energetická politika EU nespočívá pouze v činnosti související s rozpočtem. Zásadní roli hrají vnější vztahy – Komise má v úmyslu rozšířit tzv. dialog o energetice s producenty, jako je Rusko, a s dalšími významnými odběrateli energie, jako je Čína a Indie, kteří se stali velkými konkurenty v oblasti energetických zdrojů. Celosvětová poptávka po energiích roste. Světová spotřeba energie – a emise CO₂ – podle očekávání vzroste do roku 2030 zhruba o 60 %. Rozhodně je nutné, aby EU jako druhý největší trh s energiemi na světě, který má přes 450 milionů odběratelů, hovořila jedním hlasem a vyjednala co nejlepší podmínky pro obchod a investice v oblasti energetiky.

25. Daňová politika, která je stále z převážné většiny v pravomoci členských států, může vytvořit pobídky pro používání nových a alternativních paliv a obnovitelných zdrojů energie.

26. V neposlední řadě neztrácejme ze zřetele, že EU již přijala široké spektrum právních předpisů v oblasti energetiky (např. o podpoře biopaliv, o obnovitelných zdrojích energie, o dokončení vnitřního trhu s plynem a elektřinou, o energetické účinnosti atd.). V tomto smyslu je účinná energetická politika také otázkou správného uplatňování právních předpisů EU členskými státy, jak Evropský parlament zdůraznil ve svém usnesení o roční politické strategii pro rok 2007.

Otázky pro slyšení

1. Do jaké míry odpovídají výdaje EU na výzkum a inovaci plánované v PNR na rok 2007 ambiciózním cílům Lisabonské strategie?

2. Má ekonomika EU dostatečně silnou základnu vědeckého potenciálu, aby dokázala využít ještě vyšší rozpočet na výzkum?

3. Umožňuje 7. rámcový program pro výzkum (RP7) dostatečnou flexibilitu pro vyrovnání se s novými výzvami a přizpůsobení se budoucím výzvám, před nimiž bude EU stát?

4.  Konkrétně, do jaké míry reaguje RP7 na stále závažnější výzvy, jimž EU čelí v oblasti energetické politiky, v níž je technologický pokrok životně důležitým zájmem z hlediska budoucnosti EU a její ekonomiky? Jaké kroky lze učinit v rozpočtovém procesu pro rok 2007, aby byla zohledněna tato nová priorita?

5.  Kde v současných pravidlech pro účast ve výzkumných programech EU vidíte prostor pro zlepšení?

6. Jak lze podle zkušeností získaných během realizace předchozího RP6 vynaložit omezené finanční prostředky RP7 efektivněji? Jakou úlohu má v tomto ohledu analýza nákladů a přínosů?

o svobodě, bezpečnosti a právu

„Nejspolehlivější zkouška, podle které soudíme, zda je země skutečně svobodná, je míra bezpečnosti, které se těší její menšiny,“ Lord Acton

Úvod

1. Tento pracovní dokument analyzuje finanční zdroje, které má Evropská unie v roce 2007 poskytnout v rámci hlavy 18 svého souhrnného rozpočtu[26]. nazvané „Svoboda, bezpečnost a právo“ Tato oblast politiky byla vytvořena Amsterodamskou smlouvou a vztahuje se obecně k politikám, které by na úrovni jednotlivých členských států mohly být označeny jako „vnitřní politiky“ či „vnitřní věci“. Porovnání s výdaji z předchozích rozpočtových roků je velmi nesnadné, neboť nomenklatura se v průběhu posledních let často měnila. Kromě toho se oproti rozpočtu na rok 2006 v předběžném návrhu rozpočtu (PNR) na rok 2007 změnil název šesti rozpočtových položek / činností v rámci hlavy 18[27].

2. Okruh 3 víceletého finančního rámce (VFR) na období 2007–2013 se nyní nazývá „Občanství, svoboda, bezpečnost a spravedlnost“, záležitosti vnitřních věcí však poprvé spadají do nově vytvořeného podokruhu „Svoboda, bezpečnost a právo“: Okruh 3a. „Občanství“ tvoří okruh 3b[28]. Odpovědnému komisaři místopředsedovi Frattinimu náleží portfolio „Právo, svoboda a bezpečnost“. Stejný název nese příslušné generální ředitelství Komise, které se do srpna 2004 nazývalo „Spravedlnost a vnitřní věci“[29].

3. Tento pracovní dokument se tedy zaměří na hlavu 18. Nebude analyzovat částky určené na záležitosti, jako je „výzkum v oblasti bezpečnosti“ v 7. rámcovém programu pro výzkum[30] (který je uveden v podokruhu 1a). Neanalyzuje ani výdaje spadající do podokruhu 3b „Občanství“, který zahrnuje informování občanů Evropské unie o politikách EU.

Výzvy

Celkové zdroje v okruhu 3a

4. Jak je uvedeno v usnesení Evropského parlamentu o zprávě Komise o roční politické strategii (APS)[31]: „evropští občané potřebují, aby jim byla zajištěna svoboda, spravedlnost a bezpečnost v každodenním životě“ a „v kontextu novodobé globalizované kriminality je nezbytnou součástí politik k zajištění bezpečné společnosti založené na právním státě koordinovaná činnost EU“[32]. Pokud jde o celkové zdroje určené na řešení politických výzev v této oblasti, stanovila Komise ve svém předběžném návrhu rozpočtu (PNR) zvýšení o 5,24 %, které představuje částka na rok 2007 (619 milionů EUR) oproti částce na rok 2006 (588,2 milionu EUR) [33]. Z odpovídající tabulky v rozpočtu na rok 2006[34] je zřejmé, že na hlavu 18 přidělil rozpočtový orgán 590,4 milionu EUR, což by znamenalo nárůst pouze o 4,84 procenta. Prostředky ve výši 619 milionů EUR stanovené v PNR evidentně obsahují správní i provozní výdaje. Provozní výdaje v hlavě 18 dosahují podle PNR Komise celkové výše 571,3 milionu EUR. To znamená, že na správní výdaje připadá 47,7 milionu EUR. To bohužel neodpovídá položce 18 01 nazvané „Správní výdaje v oblasti politiky prostor svobody, bezpečnosti a práva“, na kterou je požadováno 51,47 milionu EUR.

5. Komise uvádí v PNR na rok 2007 následující rozdělení mezi různé akce (obecné programy, jiné akce a programy, decentralizované agentury):

Tabulka 1

	PNR 2007
Rámcový program / jiný program / agentury	EUR	%
Základní práva a spravedlnost	71 510 000	12,5%
Solidarita a řízení migračních toků	291 300 000	51,0%
Bezpečnost a ochrana svobod	57 490 000	10,1%
Jiné akce a programy	78 400 000	13,7%
Decentralizované agentury	72 639 000	12,7%
Celkem	571 339 000	100,0%

Zdroj: Evropská komise

Není však jasné, zda lze tyto dvě částky vůbec srovnávat, protože v rámci rozpočtu na rok 2007 budou zahájeny tři nové rámcové programy: „Základní práva a spravedlnost“, „Solidarita a řízení migračních toků“ a „Bezpečnost a ochrana svobod“[35].

Integrace migrantů a správa hranic

6. Řízení migračních toků je celosvětovým politickým problémem. Publikace jako Zpráva o světové migraci[36] vydávaná každé dva roky Mezinárodní organizací pro migraci zachycují hlavní posuny v migračních trendech. Nejnovější zpráva z roku 2005 poukazuje na skutečnost, že odhadovaných 175 milionů mezinárodních migrantů představuje zhruba 2,9 procent celosvětové populace. V současných evropských diskusích je situace týkající se migrantů důležitým tématem zejména ve Španělsku, kde je pozornost zaměřena na přesuny lidí z afrického kontinentu.

7. Usnesení o roční politické strategii (bod 22): „zdůrazňuje, že v nadcházejících letech bude velmi důležitým cílem integrace migrantů a správa hranic; má v úmyslu poskytnout v roce 2007 dostatečné prostředky, aby zajistil, že rozšíření Schengenského prostoru bude doprovázet zásada solidarity Společenství při správě vnějších hranic Unie“.

8. Pokud jde o hlavní díl výdajů, program „Solidarita a řízení migračních toků“, v PNR se počítá v rozpočtové položce 18 03 03[37] s částkou 60 milionů EUR, přestože nový specifický program „Evropský fond pro uprchlíky“ bude realizován až počínaje rozpočtem na rok 2008. Nový program, který má být přijat postupem spolurozhodování, zatím v Parlamentu neprošel ani do prvního čtení. „Starý“ právní základ, rozhodnutí 2004/904/ES, má být dne 1. ledna 2008 zrušen a od tohoto data nahrazen novým programem.

9. S přihlédnutím k významu, který je v usnesení o roční politické strategii přikládán integraci migrantů a účinné správě hranic, a ve světle politického zájmu, který otázky migrace často vyvolávají, by mohlo být podrobněji zkoumáno, do jaké míry je rozpočtová situace v případě solidarity a řízení migračních toků a Evropského fondu pro uprchlíky uspokojivá.

Jiné oblasti výdajů v okruhu 3a a související záležitosti

10. Je zavádějící uvádět, že Komise navrhuje v rámci obecného programu „Základní práva a spravedlnost“ specifický program „Základní práva a občanství“[38], který není financován v rámci podokruhu 3b – Občanství, nýbrž v rámci podokruhu 3a.

11. Při podrobnějším pohledu na „Jiné akce a programy“ vidíme, že 68 milionů EUR z částky 78,4 milionu EUR je určeno na položky 18 02 04 a 05 nazvané Schengenský informační systém (SIS II)[39] a Vízový informační systém (VIS)[40]. SIS II je v podstatě velký počítač umístěny ve Štrasburku, který členským státům umožňuje odhalit hledané osoby po zrušení kontrol na vnitřních hranicích. VIS je také databáze, která usnadňuje výměnu údajů o společné vízové politice a konzulární spolupráci členských států týkající se žádostí, a to s cílem zabránit ohrožení vnitřní bezpečnosti kteréhokoliv členského státu, předejít obcházení kritérií pro žádosti a usnadnit boj proti podvodům a pomoci při identifikaci a navracení nelegálních přistěhovalců. Zatímco s cíli těchto dvou akcí je možno se plně ztotožnit, zbývá vyřešit některé závažné rozpočtové otázky. Například ve finančním výkazu návrhu je pro SIS II a VIS plánováno 14,4 milionu EUR, resp. 24 milionů EUR. V PNR na rok 2007 jsou však v rozpočtových položkách 18 02 04 a 18 02 05 částky 20 milionů EUR, resp. 48 milionů EUR. Bylo by zajímavé mít více informací, které by tyto rozdíly objasnily.

12. Pokud jde o pilotní projekty a přípravné akce[41], dosahují podle Komise prostředky na pilotní projekty v PNR na rok 2007 výše 1 milionu EUR v závazcích a 22,7 milionu RUT v platbách. Částky na přípravné akce jsou 3,3 milionu EUR, resp. 47 milionů EUR (dokument I, s. 8). Zřejmě se zde projevilo začlenění několika předchozích pilotních projektů a přípravných akcí do nové generace programů (např. boj proti terorismu). Komise se domnívá, že je tak ponechán dostatek prostoru pro nové akce.

a. Jediným pilotním projektem v rámci okruhu 3a je „Boj proti terorismu“. Jde o následující částky:

Tabulka 2

Položka

Příslušné GŘ

2005

2006

2007

Název

Rozpočet na rok 2005

Rozpočet na rok 2006

Rozpočet na rok 2007

Závazky

Platby

Závazky

Platby

Závazky

Platby

OKRUH 3a

18 05 06

JLS

PP1

PP2

Boj proti terorismu

7,0

4,0

9,0

7,0

p.m.

6,0

Celkem okruh 3a

7,0

9,0

Zdroj: Evropská komise

13. Jeho hlavním cílem je posílit efektivitu EU při předcházení teroristickým činům zlepšením spolupráce a koordinace protiteroristických činností zpravodajských, bezpečnostních a donucovacích služeb členských států, Europolu a pracovní skupiny policejních prezidentů EU, zejména v oblasti uplatňování příslušných částí akčního plánu EU pro boj proti terorismu a víceletého Haagského programu k posílení svobody, bezpečnosti a práva v Evropské unii. V roce 2007 evidentně není plánováno pokračování této přípravné akce, neboť má být začleněna do obecného programu „Bezpečnost a ochrana svobod“, který je přijímán Parlamentem v rámci postupu spolurozhodování[42].

14. V prostoru svobody, bezpečnosti a práva existuje sedm přípravných akcí:

Tabulka 3

Položka	Příslušné GŘ	2005	2006	2007	Název	Rozpočet na rok 2005		Rozpočet na rok 2006		Rozpočet na rok 2007
						Závazky	Platby	Závazky	Platby	Závazky	Platby
OKRUH 3a
18 03 05	JLS	AP3	-	-	Evropské středisko pro sledování migrace	3,0	3,8	p.m.	1,8	p,m.	2,0
18 03 06	JLS	AP2	AP3		Integrace státních příslušníků nečlenských států	5,0	6,0	5,0	5,75	p.m.	6,45
18 03 08	JLS	AP1	AP2		Finanční nástroj pro řízení návratů v oblasti migrace	15,0	8,0	15,0	10,0	p.m.	12,5
18 04 03	JLS	AP2	AP3		Výzkumné a hodnotící programy v oblasti dodržování základních práv	1,0	1,4	0,5	1,0	p.m.	0,8
18 04 04	JLS	AP2	AP3		Podpora občanské společnosti v nových členských státech	2,0	2,0	1,0	1,0	p.m.	2,8
18 05 01 03	JLS	PP2	AP1		Výměnný program pro orgány soudnictví	(3,0)	2,5	3,0	2,8	p.m.	1,0
18 05 04	JLS	PP2	AP1		Přípravná akce ve prospěch obětí teroristických činů	(2,0)	1,0	2,0	1,2	p.m.	1,2
Celkem okruh 3a						26,00		26,5		-

Zdroj: Evropská komise

Není zřejmé, do jaké míry mají tyto přípravné akce pokračovat, nebo zda mají být zahrnuty do obecnějších programů. Bylo by prospěšné získat v tomto směru více informací.

Otázky pro slyšení:

1. Okruh 3a je na úrovni EU relativně novou oblastí výdajů. Jsou tyto finanční prostředky obecně – a po mnoha letech zkušeností v této oblasti politiky– utráceny dobře? Jaký je přínos na úrovni EU vyplývající z vynakládání finančních prostředků v této oblasti?

2. Jaká jsou na základě významu, který usnesení Evropského parlamentu o zprávě Komise o roční politické strategii přikládá efektivní integraci migrantů a správě hranic, nejúčinnější opatření, která je třeba na evropské úrovni přijmout? Do jaké míry přinesou prostředky přidělené na akce v rámci programu „Solidarita a řízení migračních toků“ řešení?

3. Jaké jsou další zamýšlené kroky v souvislosti s přípravnými akcemi uvedenými v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva?

4. Vzhledem k tomu, že se finanční výkaz návrhů na SIS II a VIS výrazně liší od částek uvedených v PNR: jaké budou skutečné náklady na tyto dvě akce spojené se SIS II a VIS?

5. Jsou navrhované akce v rámci sedmého rámcového programu týkajícího se výzkumu v oblasti bezpečnosti jednoznačně spojeny s otázkami spravedlnosti, svobody a bezpečnosti (vedle konkurenceschopnosti a růstu), má GŘ JSL v úmyslu monitorovat výsledky tohoto výzkumu?

o návrhu rozpočtu na rok 2007 a výsledcích schůze v rámci dohodovacího řízení konaného dne 14. července 2006

„Dary nejbohatší se mění v trety, když se dárce mračí.“ William Shakespeare

Úvod

1. Tento pracovní dokument tvoří tři části. V první části jsou přehledně analyzovány hlavní prvky návrhu rozpočtu (NR) na rok 2007 předloženého Radou. Druhá část uvádí hlavní změny v NR oproti předběžnému návrhu rozpočtu (PNR) na rok 2007, který připravila Evropská komise. Třetí oddíl se věnuje schůzi zástupců Rady a Evropského parlamentu v rámci dohodovacího řízení konaného v Bruselu dne 14. července 2006.

Hlavní prvky návrhu rozpočtu předloženého Radou

2. Celkové částky obsažené v NR Rady jsou uvedeny níže v tabulce č. 1. Jsou rozděleny podle okruhů nového víceletého finančního rámce (VFR).

Tabulka č. 1: Shrnutí NR 2007

Číslo	Rada první čtení		Rozdíl oproti PNR 2007		Rozdíl oproti rozpočtu na rok 2006 v %		Prostor pod stropem současného finančního rámce
	závazky	platby	závazky	platby	závazky	platby
1. Udržitelný růst
1a.  Konkurenceschopnost pro hospodářský růst a zaměstnanost	8 782 328 511	6 767 676 511	-13 775 000	-175 848 000	+11.31	-8.91	135 671 489
1b. Soudržnost pro hospodářský růst a zaměstnanost	45 486 558 504	37 365 265 808	0	-425 000 000	+14.81	+17.75	441 496
Celkem	54 268 887 015	44 132 942 319	-13 775 000	-600 848 000	+14.23	+12.69	136 112 985
2. Ochrana a správné hospodaření s přírodními zdroji	56 471 146 036	54 895 811 736	-746 430 000	-787 570 000	-0.14	-0.98	1 879 853 964
Z toho: výdaje související s trhem a přímá pomoc1	42 954 007 000	42 677 987 756	-730 000 000	-730 000 000	-0.84	-1.48	1 798 993 000
3. Občanství, svoboda, bezpečnost a spravedlnost
3a.              Svoboda, bezpečnost a právo	561 695 000	400 145 000	-9 644 000	-26 844 000	+2.24	-24.98	75 305 000
3b.              Občanství	586 645 000	648 042 652	-16 410 000	-31 590 000	-4.06	+3.79	49 355 000
Celkem	1 148 340 000	1 048 187 652	-26 054 000	-58 434 000	-1.08	-9.46	124 660 000
4. EU jako globální partner	6 358 339 000	7261 521 578	-109 661 000	-185 948 000	-22.19	-13.66	219 661 0002
Rezerva na pomoc při mimořádných událostech	234 527 000	0	0	0	-2.41	-100.00
Celkem	6 592 866 000	7 261 521 578	-109 661 000	-185 948 000	-21.52	-15.95
5. ADMINISTRATIVA	6 829 809 929	6 829 709 929	-124 436 044	-124 436 044	+3.43	+3.43	285 190 071
6. Náhrady	444 646 152	444 646 152	0	0	-58.58	-58.58	353 848
CELKOVÝ SOUČET	125 755 695 132	114 612 819 366	-1 020 356 044	-1 757 236 044	+3.68	+2.26	2 645 831 8682
Položky plateb v % HNP		0.98
1      Po přenosu do okruhu „rozvoj venkova“ po modulaci a z „bavlny“ do „restrukturalizace bavlnářských oblastí“ 2      Tento prostor nebere v úvahu prostředky související s rezervou na pomoc při mimořádných událostech (234,5 milionu eur).

Zdroj: Důvodová zpráva Rady k návrhu rozpočtu

3. Zpravodaj klade důraz na to, že sloupce uvádějící „rozdíl oproti rozpočtu na rok 2006 v %“ nejsou založeny na srovnávání stejných položek, neboť NR na rok 2007 počítá s Evropskou unii dvaceti sedmi států (včetně Rumunska a Bulharska), zatímco rozpočet na rok 2006 je kalkulován pro současnou EU 25. Tím je omezena průhlednost navrhovaných výdajů v rozpočtu na rok 2007. Zpravodaj požaduje, aby Komise předložila údaje o rozpočtových nákladech a potřebách Bulharska a Rumunska odděleně, aby bylo možné tyto údaje snáze a přesněji porovnat s předchozími rozpočty.

4. V návrhu rozpočtu Rada snížila celkové položky závazků na 125 756 milionů EUR.[43] To představuje snížení o 1020 milionů z 126 776 milionů EUR v upraveném PNR na rok 2007. Ve svém prvním čtení se Rada jako obvykle zaměřila zejména na snižování objemu plateb vůči PNR. Zatímco celková výše plateb v upraveném PNR činí 116 370 milionů EUR, návrh rozpočtu uvádí 114 613 milionů. Celková výše plateb tedy poklesla o 1,5 % na úroveň 0,98 % HND EU. Vzhledem k tomu, že v příloze I interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 je stanoven strop 1,06 % HND EU, existuje v rozpočtu na platby vůči údajům NR značný prostor. Podle názoru zpravodaje nebude úroveň plateb v NR pro splnění politických úkolů Evropské unie stačit.

5. Tabulka č. 2 uvádí částky zbývající pod stropem víceletého finančního rámce vzhledem k NR ve vztahu k částkám dostupným v upraveném PNR. Stropy jsou převzaty z tabulky č. 2 přílohy sdělení Komise (2006)327 ze dne 22. 6. 2006, které upravuje částky víceletého finančního rámce v souladu s bodem 16 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006.

Tabulka č. 2: Rozpětí pod stropem nového víceletého finančního rámce u závazků (miliony EUR)

Číslo	Strop VFR	PNR na rok 2007	rozpětí PNR	NR 2007	rozpětí NR
Okruh 1a	8 918	8 796	122	8 782	136
Okruh 1b	45 487	45 487	441	45 487	441
Okruh 2	58 351	57 218	1 133	56 471	1 880
Okruh 3a	637	571	66	562	75
Okruh 3b	636	603	33	587	49
Okruh 4*	6 578	6 468	110	6 358	220
Okruh 5**	7 115	6 954	161	6 830	285
Okruh 6	445	445	0	445	0
Celkem	128 167	126 776	1 625	125 756	2 646

* Údaje pro okruh 4 nezahrnují rezervu na pomoc při mimořádných událostech (234,5 milionu EUR)

** Strop okruhu 5 je upraven tak, aby zahrnoval i výdaje na důchody. Údaje PNR v okruhu 5 se oproti pracovnímu dokumentu 8 změnily v důsledku revidovaných odhadů „ostatních institucí“.

6. Zpravodaj připomíná, že pracovní dokument č. 8 přinesl rozsáhlou analýzu PNR 2007 a bylo v něm zdůrazněno, že vzhledem k omezeným zdrojům dostupným v novém VFR musí výdaje EU vycházet z politických priorit. Protože peníze z rozpočtu EU by měly být využívány efektivně, zpravodaj zdůrazňuje, že ke koncentraci zdrojů na prioritní oblasti mohou pozitivně přispět analýzy nákladů a výnosů. Stanovení politických priorit a efektivnější využívání finančních prostředků díky analýzám nákladů a výnosů může rovněž přispět k přípravě hodnocení VFR v letech 2008–2009. Tento obecný přístup byl formulován v usnesení Parlamentu o roční politické strategii Komise a posléze potvrzen v mandátu pro dohodovací řízení konané dne 14. července, který byl schválen Rozpočtovým výborem dne 11. července.

7. Při přípravě prvního čtení rozpočtu na rok 2007 v Evropském parlamentu zpravodaj průběžně konzultuje s ostatními výbory. V obecné rovině zpravodaj připomíná priority stanovené v bodu 6 usnesení o roční politické strategii Komise a opakované uvedené v bodu 5 mandátní zprávy. Tyto priority se odrazí v postoji Parlamentu v rozpočtovém procesu na rok 2007. Pokud jde o konkrétní problémy, zpravodaj se domnívá, že pro splnění politických úkolů Evropské unie v této oblasti jsou – vhledem ke stropům uvedeným v tabulce č. 2 – částky přidělené na okruhy 1a a 4 zjevně nedostačující. Zpravodaj proto připomíná, že v rozpočtu na platby zůstává v tomto ohledu značný prostor.

II – Hlavní změny v návrhu rozpočtu: zvláštní aspekty a srovnání podle okruhů VFR

8. Ještě než popíšeme hlavní změny v NR uspořádané podle jednotlivých okruhů VFR, povšimněme si tří zvláštních aspektů. Jedná se o i) plošné škrty v souvislosti s kvalitou zpráv o činnosti, ii) pilotní projekty a přípravné akce a iii) administrativní zdroje. O těchto otázkách se jednalo v dohodovacím řízení (viz oddíl III).

Plošné škrty v souvislosti se zprávami o činnosti

9. V souvislosti s PNR vytváří Komise zprávy o činnosti, v nichž jsou zdůvodněny výdaje a uvedeny hlavní cíle v jednotlivých politických oblastech. Tyto dokumenty připravuje generální ředitelství Komise odpovědné za danou oblast. Na základě podrobných analýz zpráv, které provedly členské státy, Rada v NR snížila výši přidělených prostředků v některých oblastech o 2 až 3 %. Může se zdát, že tento postup má společné rysy s přístupem založeným na analýze nákladů a výnosů, o nějž se zasazuje zpravodaj. Avšak mezi zprávami o činnosti, které připravují generální ředitelství Komise, a mezi externími hodnoceními prováděnými Evropským parlamentem nebo externími konzultanty jeho jménem, která posuzují celkovou kvalitu ve vztahu k vynaloženým prostředkům v jednotlivých oblastech politiky, je zásadní rozdíl. Zpravodaj by rád viděl zlepšení v efektivitě prostředků vynakládaných z rozpočtu EU, ale nesouhlasil by s tím, aby programy, které nejsou politickými prioritami nebo nefungují dobře, dostávaly více prostředků jenom proto, že jsou příslušné zprávy o činnosti dobře napsány. V duchu úsilí o zvýšení efektivity prostředků z rozpočtu EU by zpravodaj uvítal zevrubnější diskusi s Komisí a Radou o způsobu, jakým byly prováděny analýzy zpráv o činnosti, a zda je to v souladu s prioritami stanovenými v rozpočtu EU. Zpravodaj si přeje, aby byl přístup všech orgánů EU k této problematice byl koordinovaný.

Pilotní projekty a přípravné akce

10. NR obsahuje dvě rozpočtové položky pro pilotní projekty:

· Rozvoj vzdělávání, výzkumu a inovací, „trojúhelník znalostí“

(Rozpočtová položka: 02 02 09, závazky 5 milionů EUR, platby 2 miliony EUR)

· Zajištění dodávek energie – podpora soběstačnosti EU, pokud jde o obnovitelné zdroje energie

(Rozpočtová položka 06 04 07, závazky 5 milionů EUR, platby 2 miliony EUR)

11. I když si zpravodaj všímá toho, že tyto pilotní projekty se týkají oblastí, které Evropský parlament považuje za prioritní, vznáší dvě zásadní připomínky. Pokud jde o obsah, obává se, že tyto pilotní projekty nejsou novými oblastmi politiky EU, nýbrž se pravděpodobně týkají problematiky, která je již obsahem stávajících programů. Pokud jde o procesní stránku věci, své stanovisko ohledně pilotních projektů a přípravných akcí dosud nevyjádří, přestože nová interinstitucionální dohoda stanovuje brzké hodnocení nových pilotních projektů a přípravných akcí. Své stanovisko hodlá předložit v polovině září s ohledem na návrhy ostatních výborů EP. V souladu s bodem 23 mandátní zprávy se domnívá, že jedním z cílů rozpočtu na rok 2007 by měla být racionalizace a koncentrace návrhů.

Administrativní zdroje

12. Současně s NR Rada přijala jednostranné prohlášení o administrativních zdrojích. Podle tohoto prohlášení by měla být polovina míst v Komisi, která se uvolní v po odchodu pracovníků do důchodu v roce 2007 – asi 200 míst – v rozpočtu na rok 2008 zrušena. Prohlášení se také vyslovuje pro zrušení dalších 500 míst v letech 2008 až 2010 v souvislostí s koncentrací programů v novém VFR. Zpravodaj nemůže se stanoviskem Rady v této fázi souhlasit. V prvním čtení v EP plánuje přednést návrh na základě zprávy o skutečných střednědobých personálních potřebách, o jejíž vypracování byla Komise požádána do 1. září v mandátní zprávě pro první jednání v rámci dohodovacího řízení. Zdůrazňuje nutnost přesunů zaměstnanců v Komisi do prioritních oblastí a domnívá se, že v tomto kontextu je mimo jiné důležitou otázkou počet pracovníků v agenturách.

Změny v návrhu rozpočtu podle okruhů VFR

13. Ve zbývající části tohoto oddílu pracovního dokumentu jsou uvedeny hlavní změny provedené v PNR podle okruhů VFR. Souhrnné částky v jednotlivých okruzích včetně změn oproti celkovým částkám a rozpětím jsou uvedeny výše v tabulkách č. 1 a 2.

Okruh 1a – Konkurenceschopnost pro hospodářský růst a zaměstnanost

14. NR snižuje platby v rozpočtové položce 09 04 03 02 na dokončení šestého rámcového programu výzkumu v oblasti informační společnosti a sdělovacích prostředků o 48 milionů EUR. Platby na bezpečnost a výzkum vesmíru (rozpočtová položka 02 04 01) jsou sníženy o 50 milionů EUR. Položky plateb na projekty společného zájmu TEN jsou sníženy o 30 milionů (toto snížení se týká dokončení současných transevropských dopravních sítí, nikoli energetických sítí v rámci programu TEN). 15 milionů EUR zapsala Rada do rezervy, dokud nebude přijat právní základ pro Mezinárodní fond pro Irsko.

15. Jak bylo uvedeno výše, obsahuje NR dva pilotní projekty týkající se „trojúhelníku znalostí“ (položka 02 02 09) a „zajištění dodávek energie – podpora soběstačnosti EU, pokud jde o obnovitelné zdroje energie, zejména biopaliv“ (položka 06 04 07). Současně NR snižuje platby na program Inteligentní energie – Evropa (2003–2006) o 10 milionů EUR. To je poněkud překvapivé, neboť tento program se zabývá zvyšováním bezpečnosti dodávek energie prostřednictvím podpory využívání obnovitelných zdrojů energie včetně biopaliv (viz rozpočtová položka 06 04 01). Z toho vyplývá, že tyto pilotní projekty se možná nebudou vztahovat na nové činnosti, pro něž v současnosti neexistuje rozpočtová položka.

Okruh 1b – Soudržnost pro hospodářský růst a zaměstnanost

16. Oproti PNR se v NR nemění položky závazků. Položky plateb byly sníženy o 425 milionů EUR: zejména rozpočtové položky týkající se dokončení programů z let 2000–2006 (–355 milionů EUR, z nichž 220 milionů představují škrty v platbách na dokončení Evropského sociálního fondu – cíl 3 – rozpočtová položka 04 02 06). Platby na programy před rokem 2000 byly sníženy o 70 milionů EUR. Důvodem je podle vyjádření Rady „současný trend dokončování těchto programů“. To je třeba pečlivě prozkoumat. Prostředky na Fond soudržnosti sníženy nebyly.

Okruh 2 – Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi

17. Ke dvěma největším škrtům došlo v oblasti náhrad za mléko a mléčné produkty (doplňková dávka – 05 02 12 01) – 150 milionů EUR v závazcích a platbách a u účetní závěrky předchozích let (205 milionů EUR v závazcích i platbách). Závazky a platby ve výši 10 milionů EUR týkající se mezinárodních dohod o rybolovu byly zapsány do rezervy vzhledem k nejasnostem ohledně přijímání nových závazků. Zpravodaj připomíná, že by měla být vypracována zpráva o příjemcích prostředků na základě těchto dohod a že veškeré tyto výdaje zůstávají nepovinné, dokud nebudou příslušné dohody podepsány. Navíc jsou tyto údaje pouze předběžné, a to až do října, kdy má Komise podat svůj návrh na změnu.

Okruh 3a – Svoboda, bezpečnost a právo

18. NR zvyšuje položky závazků určené na Fond pro vnější hranice (18 02 06) o 7,7 milionu EUR vzhledem k jeho politickému významu, avšak omezuje zvýšení závazků pro vízový informační systém (18 02 05) o 7 milionů s ohledem na omezené možnosti absorpce. V NR byly položky závazků na decentralizované agentury v tomto okruhu sníženy o 9,18 milionu EUR v závislosti na posouzení zpráv o činnosti a vzhledem ke „zvláštní situaci, v níž se nachází agentura Frontex“ (18 02 03 01 a 18 02 03 02).

Okruh 3b – Občanství

19. V tomto okruhu došlo rovněž k celkovému snížení prostředků na decentralizované agentury o 9,43 milionu EUR na základě hodnocení zpráv o činnosti a vzhledem ke „zvláštní situaci, v níž s nachází Úřad pro bezpečnost potravin“ (17 04 08 01, 17 04 08 02).

Okruh 4 – EU jako globální partner

20. NR zvyšuje položky závazků určených na přeshraniční spolupráci (19 08 02 01) o 3 miliony EUR a prostředky na spolupráci s rozvojovými zeměmi na východ od Jordánu (19 10 03) o 17 milionů EUR. Druhé z těchto čísel znamená v podstatě zvýšení prostředků na činnost v Iráku. Došlo však také ke snížení makrofinanční pomoci (01 03 02) o 22,39 milionu EUR v závazcích a 23,12 milionu EUR v platbách vzhledem k úspěšnosti provádění této pomoci v minulosti. Závazky na pomoc při přechodu a budování institucí v současných (22 02 01) i budoucích (22 02 02) kandidátských zemích jsou celkově sníženy o 30 milionů s ohledem na celkovou absorpční kapacitu těchto zemí.

21. Pro zajištění „dostatečného prostoru pro mimořádné události“ dochází u prostředků určených na některé geografické programy a na protokol o cukru k celkovému snížení o 2 %. Dalšího mírného snížení bylo dosaženo díky škrtům v souvislosti s hodnocením zpráv o činnosti.

22. Zpravodaj si všímá změn v nomenklatuře, které provedla Rada, a toho, že Rada nezměnila výdaje na SZBP plánované v PNR. Připomíná však, že výdajům v této oblasti by se měla věnovat studie o nákladech a výnosech, kterou vypracuje Parlament.

Okruh 5 – Administrativní výdaje

23. K předešlým poznámkám o administrativních výdajích uveďme, že pro Komisi je v NR stanoveno standardní snížení platů o 3,6 % a míra zvýšení produktivity a vliv interinstitucionální spolupráce je stanovena na 1,7 %, tak jak je tomu u Rady.

III – Schůze v rámci dohodovací řízení konaného dne 14. července

24. Na schůzi v rámci dohodovacího řízení Rada prezentovala návrh rozpočtu a došlo k výměně názorů o administrativních výdajích; dále se jednalo o tradičních tématech „ad hoc“, kterými je zemědělství, rybářství a SZBP, o pilotních projektech a přípravných akcích; do bodu „různé“ pak bylo zařazeno finanční nařízení. Při jednání o výši finančních částek se nedospělo k žádnému pokroku a nebylo přijato žádné společné prohlášení. Po skončení jednání Rada schválila návrh rozpočtu v podobě připravené Coreperem. Zpravodaj vydal tiskové prohlášení o efektivnosti využívání prostředků v ročním rozpočtovém procesu v souladu s mandátní zprávou přijatou ve výboru COBU.

Prezentace návrhu rozpočtu Rady a administrativní výdaje

25. Finská ministryně Wideroosová (předsedkyně Rady pro rozpočet ECOFIN) představila návrh rozpočtu a požádala EP o podporu čtyř návrhů na prohlášení Rady, zejména návrhu prohlášení o zvyšování produktivity v letech 2007–2013. Jak je uvedeno v bodě 12, vyslovuje se toto prohlášení pro zrušení 200 míst v roce 2008 a dalších 500 míst v letech 2008 až 2010 v Evropské komisi. Delegace EP tato prohlášení Rady nepodpořila.

26. Jménem rozpočtového výboru zpravodaj usiloval o to, aby Rada podpořila návrh prohlášení o zlepšování racionálního využívání finančních prostředků v ročním rozpočtovém procesu EU. Text návrhu prohlášení je uveden v příloze č. 1. Ministryně Wideroosová prohlásila, že Rada nemůže v této fázi rozpočtového procesu prohlášení podpořit. Komisařka Grybauskaiteová uvedla, že by návrh prohlášení EP podpořit mohla.

27. Komisařka Grybauskaiteová prohlásila, že Komise trvá na svém návrhu v podobě uvedené v PNR 2007. Soustředila se na obecný výklad o problematice administrativních zdrojů. Nezávisle na prohlášení Rady o zvyšování produktivity poznamenala, že postoj Rady k rozpočtu na rok 2007 by znamenal, že na platy by bylo příští rok o 57 milionů EUR méně. Znamenalo by to, že by nemohlo být přijato 801 zaměstnanců. Další škrty v NR, které navrhuje Rada, by vedly ke zrušení 419 míst obsazených nyní úředníky, kteří v průběhu roku 2007 odejdou do důchodu. Těchto 419 míst je obsazeno úředníky z EU 15 (EU 25 bez deseti členských států, které vstoupily do EU v květnu 2004). Navrhované snížení počtu zaměstnanců by mělo značně negativní dopad na schopnost Komise provádět příští generaci programů EU.

Postup ad hoc: zemědělství, rybářství, SZBP

28. Ministryně Wideroosová představila částky v NR. Zpravodaj a jeho kolegové z Rozpočtového výboru přednesli na základě mandátní zprávy své stanovisko. V oblasti zemědělství byly vyjádřeny výhrady vůči dobrovolné modulaci. Pokud jde o rybářství, zazněl požadavek, aby k návrhu na změnu, který na podzim předloží Komise, byla přiložena zpráva o příjemcích prostředků v rámci této politiky. V oblasti SZBP se částky v NR neliší od PNR a zpravodaj uvedl, že v této oblasti bude provedena vnitřní analýza nákladů a výnosů.

Pilotní projekty a přípravné akce

29. Ministryně Wideroosová požádala EP o podporu prohlášení o prioritních oblastech činnosti v rámci této problematiky. Jak bylo vysvětleno v oddíle II tohoto pracovního dokumentu, zpravodaj nevyjádřil stanovisko EP a dotázal se, zda by tyto projekty nemohly být již nyní prováděny v rámci stávajících programů. V této oblasti nebylo přijato žádné prohlášení.

Finanční nařízení

30. Paní Graessleová, zpravodajka pro finanční nařízení, zdůraznila, že je třeba rychle přijmout nové finanční nařízení s nezbytnými změnami, které Evropský parlament přijal v červenci. Je to důležité také proto, aby mohly být výdaje v rámci nových programů použity v roce 2007 včas. Ministryně Wideroosová odpověděla, že Rada je připravena přijmout nové finanční nařízení co nejdříve, nejpozději do 1. ledna 2007, jak je stanoveno v interinstitucionální dohodě přijaté dne 17. května 2006, ale nepovažuje za nutné vydávat společné prohlášení, které by formulovalo tento závazek a stanovilo orientační časový plán, jak navrhoval EP. Paní Grybauskaiteová vyjádřila podporu postoji Parlamentu a uvedla, že po přijetí nového textu bude třeba vyškolit zaměstnance, aby dokázali nové předpisy uplatňovat. Přijetí nového finančního nařízení až 1. ledna 2007 by v každém případě vedlo ke zpoždění při provádění programů. Nebylo přijato žádné společné prohlášení.

Příloha č. I:

Návrh společného prohlášení Evropského parlamentu,

Rady a Komise

o efektivním využívání prostředků

v rámci ročního rozpočtového procesu

Uvedené tři orgány souhlasí s nutností zvýšit efektivitu využívání finančních prostředků. Proto by se ústředním prvkem ročního rozpočtového procesu mělo stát hodnocení programů EU.

Cílem tohoto hodnocení je posoudit kvantitativní a kvalitativní aspekty jednotlivých programů. Přitom je třeba brát v úvahu následující body:

· Kvantitativní aspekty hodnocení budou vycházet z rozpočtové předpovědi (tzv. budgetary forecast alert), kterou bude Komise předkládat rozpočtovému orgánu dvakrát ročně.

· Kvalitativní aspekty budou hodnoceny na základě zpráv o činnosti předkládaných Komisí a z analýz nákladů a výnosů jednotlivých programů EU, které budou orgány připravovat koordinovaným postupem.

Všechny tři orgány souhlasí s přijetím konkrétních rozhodnutí o dalších krocích v této věci do konce listopadu 2006.

o slyšeních konaných v rámci rozpočtového procesu 2007

„Při změně situace změním názor a co uděláte Vy, sire?“

John Maynard Keynes

Úvod

31. Jedním z nových prvků v rámci rozpočtového procesu 2007 bylo dosud rozhodnutí o konání dvou slyšení o konkrétních oblastech politiky EU v raných fázích tohoto procesu. Slyšení o vnějších aspektech rozpočtového procesu 2007 se konalo dne 29. května. Týkalo se obchodu a rozšiřování Unie, a dále vnějších vztahů a SZBP. Po něm následovalo slyšení o vnitřních aspektech, které se konalo dne 20. června. Poté, co toto slyšení zahájila komisařka Grybauskaiteová, bylo rozděleno na tři části, které se týkaly: výzkumu, inovací a energetiky; svobody, bezpečnosti a práva; a politiky v oblasti komunikací.

32. V tomto pracovním dokumentu je vysvětleno pozadí těchto slyšení a podáno shrnutí jejich hlavní myšlenky. První část se zabývá argumenty, proč mají být tato slyšení organizována v Rozpočtovém výboru, tématy vybranými k diskusi a tím, jak mohou slyšení přispět ke zvýšení efektivity využívání finančních prostředků vynaložených ze strany EU a v přípravě na revizi víceletého finančního výhledu pro období 2007 - 2013 v letech 2008/2009. Ve druhé a třetí části jsou uvedeny hlavní body, s nimiž vystoupil každý pozvaný řečník, a to v průběhu slyšení jak o vnější, tak i o vnitřní politice.

I - Důvody, proč se slyšení o politikách konala v Rozpočtovém výboru

Slyšení o politikách jako nástroj k zamyšlení se nad prioritami pro vynakládání finančních prostředků

33. V odůvodnění E k usnesení Parlamentu o zprávě Komise o roční politické strategii se uvádí, že rozpočet na rok 2007 „bude nepochybně mít dlouhodobější strategický dopad na nadcházející roky“. V tomto ohledu byla slyšení plánována jako možnost, kdy mohou členové výboru pouvažovat nad tím, abychom parafrázovali Keynese, zda se nějak změnily úkoly, jimž musejí politiky EU čelit, a zda není potřeba změnit také priority pro vynakládání finančních prostředků. To přesně odpovídá tomu, že v důsledku omezených prostředků, které má EU v rámci víceletého finančního výhledu pro období 2007 - 2013 k dispozici, je nutné stanovit priority pro jejich vynakládání, aby bylo zajištěno jejich efektivní využití; tento názor byl vyjádřen v usnesení o roční politické strategii a opakovaně uveden v mandátní zprávě pro dohodovací řízení dne 14. července.

Obsáhlé diskuse o prioritních otázkách, jimiž se zabývá Evropský parlament

34. Nejprve se konalo slyšení o aspektech vnější politiky, což bylo v souladu s usnesením Evropského parlamentu o zprávě Komise o roční politické strategii, které na plenárním zasedání podpořila velká většina a kde byla v bodě 4 Komise kritizována za to, že „dalekosáhlým a velmi rychlým změnám v celosvětové ekonomice nevěnuje dostatečnou pozornost“. Druhé slyšení se zaměřilo na hlavní problémy vnitřní politiky. Témata pro slyšení byla vybrána tak, aby odrážela prioritní otázky uvedené v usnesení o zprávě o roční politické strategii (bod 6). Aby měly diskuse co největší význam z hlediska utváření politik EU, byli pozváni jak externí řečníci, tak i účastníci z institucí EU na vysoké úrovni, včetně předsedů parlamentních výborů. V oddíle II a III jsou uvedeny další podrobnosti o tématech a řečnících na každém slyšení a o hlavních myšlenkách, které každý z řečníků přednesl.

Na cestě k vyšší efektivitě a k revizi víceletého finančního rámce v letech 2008/2009

35. V průběhu slyšení měly tvůrci politiky z EU a osoby, které mají vliv na utváření veřejného mínění, možnost debatovat o otázkách, které jsou z hlediska současné politiky důležité, a to s ohledem na potřebu stanovit politické priority a v rámci rozpočtu EU zajistit efektivitu vynakládaných prostředků. Zpravodaj poznamenává, že slyšení měla rovněž za úkol připomenout ostatním institucím EU, že Parlament tento rok provádí studie nákladů a výnosů v řadě oblastí, kde jsou vynakládány finanční prostředky EU, které přispějí ke stanovení priorit do budoucna.

36. Vzhledem ke krátké době, která byla k dispozici pro přípravu, byl v průběhu slyšení přijat široký přístup k politikám EU. Slyšení však budou nejúčinnější, pokud se stanou součástí procesu strategické kontroly vynakládání prostředků EU, který povede k jejich efektivnějšímu využívání a ke stanovení politických priorit. Zpravodaj by uvítal, kdyby se slyšení o politikách EU konala každoročně, a to v raných fázích každoročního rozpočtového procesu, aby bylo možno prozkoumat konkrétní oblasti výdajů a podpořit úvahy o prioritách budoucího rozpočtového procesu. Do tohoto procesu by se měly aktivně zapojit specializované výbory EP. Kromě toho by díky slyšením mohli poslanci k rozpočtu EU přistupovat strategičtěji, v důsledku čehož by EP mohl účinněji prosazovat, aby se při nadcházející revizi víceletého finančního rámce plně přihlédlo k jeho prioritám. Na základě poznámek komisařky Grybauskaiteové na slyšení o vnitřních politikách a ministra Wideroose, který vystoupil za předsednictví Rady na schůzi Rozpočtového výboru dne 30. května, se zdá, že se myšlenka větší efektivity využívání finančních prostředků v rámci rozpočtu EU těší velké podpoře, a to jak v Komisi a Radě, tak i v Parlamentu.

II - Shrnutí názorů, o nichž se diskutovalo na slyšení o vnějších aspektech dne 29. května

37. V toto oddíle je podáno stručné shrnutí hlavních myšlenek a názorů, které přednesli všichni pozvaní řečníci v jednotlivých částech slyšení. Ve shrnutí jsou uvedeny jejich úvodní poznámky a odpovědi na otázky členů výboru[44].

Obchod a rozvoj

38. David O'Sullivan, generální ředitel, GŘ pro obchod, Evropská komise:

· Otevřené obchodní politiky mohou významným způsobem přispět k ekonomickému růstu a rozvoji. Ochranářství není správnou reakcí na ekonomické problémy spojené s globalizací. Hospodářský růst může posílit i zvýšení výdajů v oblasti výzkumu a rozvoje.

· Usnadnění obchodu je oblastí, v níž lze podporovat cíle rozvoje snížením nákladů spojených se zatěžujícími přeshraničními postupy. Na summitu G8 v roce 2005 se Komise zavázala každoročně vynaložit do roku 2010 1 mld. EUR na podporu obchodu.

· S ohledem na současnou obtížnou fázi jednání v rámci DDA (Rozvojová agenda z Dauhá) je nutné, aby bylo nadcházející sdělení Komise o vnějších aspektech spojených s potřebami konkurenceschopnosti koncipováno velmi opatrně.

39. Athanissios Theodorakis, generální ředitel, GŘ pro rozvoj, Evropská komise:

· „Evropská dohoda o rozvoji“, kterou v prosinci 2005 schválila Rada, Parlament a Komise, obsahuje přechodné cíle pro oficiální rozvojovou pomoc EU v výši 0,56 % HND do roku 2010 s tím, že cíle OSN ve výši 0,7 % HND, k čemuž se zavázala EU, má být dosaženo do roku 2015.

· K tomu, aby rozliční poskytovatelé účinně spolupracovali, jsou zapotřebí společné, dohodnuté cíle. To znamená, že je nutné zlepšit koordinaci plánování rozvojové pomoci v rámci členských států EU.

· Komise navrhla rozvojové prvky předběžného návrhu rozpočtu na základě velmi zjednodušené struktury založené na omezeném počtu geografických a tematických nástrojů.

10.  Ašraf Ghání, rektor univerzity v Kábulu (poznámka k vystoupení je uvedena v příloze I):

· Budování státu a trhu je klíčovým úkolem zaměřeným na integraci do globálního systému těch rozvojových zemí, které jsou v současnosti z tohoto systému v podstatě vyloučeny. Aby byla rozvojová pomoc co nejúčinnější, měla by procházet přes stát, který je jejím příjemcem.

· Pro úspěšný rozvoj a budování státu je velmi důležité vytvoření institucionálního rámce, který vylučuje možnost korupce a podporuje rozvoj střední třídy.

· Rychlý rozvoj nevládních organizací, přes něž často prochází rozvojová pomoc, vede k plýtvání, protože se programy těchto organizací často překrývají místo toho, aby se doplňovaly, a snižují význam státu.

· Měla by existovat zlepšená mezinárodní koordinace, jejímž cílem by bylo dohodnout se, jak zabezpečit účinnost státního aparátu v rozvojových zemích.

11.  Mirian Van Reisenová, ředitelka střediska „Evropští poradci v oblasti vnější politiky“, v reakci na otázky uvedené v pracovních dokumentech, které byly předloženy v průběhu slyšení:

· V předběžném návrhu rozpočtu, který předložila Komise byly prostředky pro okruh 4 (Evropa jako globální aktér) podhodnoceny. Snížení prostředků rozvojové pomoci pro Asii v rámci předběžného návrhu rozpočtu je nevhodným prvkem.

· Je nezbytné vypracovat mechanizmy, které zajistí, aby byla rozvojová pomoc Společenství, která se adresátským zemím poskytuje jako přímá rozpočtová podpora, využita vhodným a transparentním způsobem.

· Evropský parlament by si měl udržet svou pravomoc spolurozhodovat v oblasti rozvojové spolupráce a měl by trvat na tom, aby specifické rozpočtové položky byly zachovány a neslpynuly v široce koncipovaných programech, u nichž EP nemá politický vliv.

Vnější vztahy a SZBP

12.  Benita Ferrero-Waldnerová, evropská komisařka pro vnější vztahy:

· Celkové prostředky závazků v rámci okruhu 4 jsou pro komisařku „rozčarováním“, jsou však tím nejlepším, čeho bylo možno dosáhnout při vytváření předběžného návrhu rozpočtu na základě dohody o novém víceletém finančním rámci.

· Zvýšené prostředky, které jsou k dispozici v rámci rozpočtu na SZBP jako výsledek nedávno schválené interinstitucionální dohody, umožní EU, aby realizovala řadu nových projektů, které zvýší viditelnost vnějších akcí EU.

· Je zapotřebí se více zaměřit na otázky, jako jsou vztahy s Čínou a Indií a zajištění energetických potřeb. Komise předloží Evropské radě dokument o zajištění energetických potřeb a pracuje na strategickém dokumentu o vztazích s Čínou.

13.  Elmar Brok, předseda výboru AFET:

· 20% meziroční snížení položek v rámci okruhu 4 v předběžném návrhu rozpočtu, který předložila Komise, je zklamáním. EP by se měl nyní připravit na to, že bude plně zapojen do jednání o výdajích v oblasti mezinárodních vztahů v rámci revize víceletého finančního rámce v období 2008/2009.

· Racionalizace nástrojů pro mezinárodní vztahy je obecně pozitivním návrhem, protože tyto nástroje nezbytně přispějí k transparentnosti rozpočtu.

· Rozpočet pro oblast SZBP byl v rámci víceletého finančního rámce jednoznačným „vítězem“, avšak současná situace, kdy EP často získává skutečné informace až poté, co bylo rozhodnuto, musí skončit: společné informační schůze o SZBP jsou sice pozitivním, v konečném důsledku však pouze přechodným uspořádáním.

· Osoby odpovědné za SZBP v Radě / předsednictví by se měly sejít a diskutovat o těchto otázkách před příslušnými výbory EP. Mezi akcemi SZBP a EBOP by mělo existovat širší propojení.

14. Robert Cooper, generální ředitel, GŘ pro vnější vztahy, Rada ministrů (nehovořil oficiálně jménem Rady)

· Rozpočet pro oblast SZBP je příkladem vynikající efektivity vynakládání finančních prostředků ze tří důvodů. Předně je prostředkem mobilizace zdrojů členských států. Kromě toho je prostředkem koordinace těchto zdrojů. A konečně je prostředkem ke zviditelnění vnějších akcí EU.

· S ohledem na záležitosti zahraniční politiky a výdajů z rozpočtu EU by měl mezi Radou ministrů a Evropským parlamentem existovat vztah založený na větší důvěře.

· Zvláštní představitelé EU hrají velmi důležitou úlohu. Není potřeba zveličovat riziko, že by zvláštní představitelé EU prováděli tutéž činnost jako různé delegace Komise a působili nejasnosti ohledně toho, kdo je zástupcem EU v třetích zemích.

III - Shrnutí názorů, o nichž se diskutovalo na slyšení o vnitřních aspektech dne 20. června

15. V toto oddíle je podáno stručné shrnutí hlavních myšlenek a názorů, které přednesli všichni pozvaní řečníci v jednotlivých částech slyšení. Ve shrnutí jsou uvedeny jejich úvodní poznámky a odpovědi na otázky členů výboru[45].

Představení předběžného návrhu rozpočtu na rok 2007 – aspekty vnitřní politiky

16.  Dalia Grybauskaite, evropská komisařka pro finanční plánování a rozpočet:

· Rozpočet EU klade nyní důraz na konkurenceschopnost zaměřenou na růst a zaměstnanost: podíl výdajů z rozpočtu EU použitých v této oblasti má vzrůst z 6,5 % v roce 2006 na plánovaných 10,2 % v roce 2013.

· Podle nového víceletého finančního rámce mají výdaje v oblasti svobody, bezpečnosti a práva vzrůst na dvojnásobek.

· Každoroční plánování politik EU a rozpočtové cykly by se měly spolu souviset a vzájemně se doplňovat.

· Komisařka uvítala myšlenku zlepšit koncepci analýz nákladů a přínosu a poznamenala, že Komise by za účelem analýzy efektivity vynakládaných prostředků s ohledem na počet programů měla provozovat systém včasné výstrahy.

Výzkum, inovace a energetika

17.  Iain Begg, London School of Economics:

· Rozpočet EU na výzkum představuje přibližně 1/60 celkové sumy, která by byla zapotřebí k dosažení cílové hodnoty výdajů na výzkum a rozvoj ve výši 3 % HNP EU, jak je uvedeno v Lisabonské strategii.

· Kritériem pro přidělování finančních prostředků EU na výzkum by měly být vynikající výsledky; přerozdělování by se mělo týkat jiných součástí rozpočtu.

· Míru inovace v hospodářství EU by také bylo možno zlepšit tím, že se vytvoří prostředí, které bude odměňovat novátorské myšlenky a tvořivost. Toho lze dosáhnout například tím, že vzniknou nová ocenění v oblasti inovací a výzkumu, a také pomocí reklamních materiálů.

· Současná pravidla pro podání žádosti o financování výzkumu z prostředků EU jsou příliš komplikovaná a měla by být pokud možno zjednodušena.

· Energetický výzkum je oblastí, kde by EU mohla navázat na své stávající silné stránky v oblasti výzkumu, včetně větrné energetiky a technologií využívajících obnovitelných zdrojů energie.

18.  Giles Chichester, předseda výboru ITRE:

· Je zklamáním, že v konečné verzi víceletého finančního rámce na období 2007 - 2013 byly původní návrhy Komise v oblasti financování výzkumu významně zredukovány.

· Evropská rada pro výzkum by měla hrát významnou úlohu při zlepšování koordinace financování výzkumu z prostředků EU.

· Kritérium pro přidělování prostředků na výzkum by se měla být vynikající kvalita.

· Výzkum v oblasti energetiky by se měl zaměřovat také na účinné využívání energie a řízení poptávky po energii.

· Podávání žádosti o přidělení prostředků EU na výzkum by se mělo řídit jednoduššími pravidly, přičemž jednodušší regulační prostředí pro malé a střední podniky by mohlo podpořit inovační změny.

19.  Jose-Manuel Silva Rodriguez, generální ředitel pro výzkum, Evropská komise:

· Soukromý sektor poskytuje asi dvě třetiny finančních prostředků, které se v EU každoročně použijí na výzkum.

· Často se uvádí, že je potřeba zjednodušit postupy spojené s podáváním žádostí o finanční prostředky EU a s jejich poskytováním.

· Probíhající přehodnocení finančního nařízení by mělo hrát důležitou roli při zjednodušení byrokratických postupů spojených s přístupem k finančním prostředkům EU.

· V rámci výzkumných programů EU existuje dostatečný prostor pro přerozdělení finančních prostředků v souladu s tím, jak se postupem času mění priority výzkumu.

Svoboda, bezpečnost a právo

20.  Fernando Reinares, Královský ústav mezinárodních a strategických studií Elcano:

· EU by se měla více snažit o koordinaci svých snah v oblasti boje proti terorizmu.

· Z krátkodobého hlediska by se měla zaměřit na zdolávání stávajících nebezpečí a na prevenci vzniku nových hrozeb.

· Připravenost EU na „následná opatření“ nutná bezprostředně po teroristickém útoku by bylo možno zlepšit a lépe koordinovat.

· Z dlouhodobějšího hlediska by měla být pozornost věnována pochopení toho, co je motorem teroristických akcí.

21.  Luciano Scagliotti, Evropská síť proti rasizmu:

· Je zapotřebí společná politika EU v oblasti přistěhovalectví, bez níž není možný koordinovaný přistup EU.

· Pozornost by se měla více soustředit na využívání schopností přistěhovalců v EU na evropském pracovním trhu.

· Je zklamáním, že na pomoc občanům ze třetích zemí, aby se integrovali do EU, v podstatě nejsou vynakládány žádné prostředky.

Politiky v oblasti komunikací

22.  Claus Sørensen, generální ředitel pro komunikaci, Evropské komise:

· Pan Sørensen se ve svém sdělení zaměřil na zlepšení strategie Komise s ohledem na vztahy se sdělovacími prostředky a zdůraznil potřebu lepší koordinace napříč politickými oblastmi.

· Vzhledem k množství vedoucích delegací Komise v členských státech EU je zapotřebí prezentovat EU v hromadných sdělovacích prostředcích za použití „místního jazyka“, který by ji lidem lépe přiblížil.

· V oblasti systému „Evropa pomocí satelitu“ je spolupráce s Evropským parlamentem dobrá.

Příloha č. I: poznámky k vystoupení pana Ašrafa Gháního

Představení Rozpočtovému výboru Evropského parlamentu

I Situace

· Došlo ke změně situace: změnily se jak možnosti, tak i hrozby. Privilegovaná polovina světa má za úkol přemýšlet o té méně privilegované polovině.

· Globalizace odhalila jak osvobozující potenciál trhu vytvářet neomezené bohatství, tak i jeho nemohoucnost jakožto mechanizmu přerozdělování tohoto bohatství. Jestliže světová prosperita závisí na tom, aby proces globalizace směřoval k vytváření rovných příležitostí, pak se na přední místo mezinárodní agendy musí dostat otázka vytvoření mechanizmu, jehož pomocí by se na globální prosperitě mohli podílet všichni lidé.

· Dohoda o demokracii a trhu, k níž se dospělo před deseti lety, je nyní zpochybňována - od Latinské Ameriky k maoistům v Indii a Nepálu, vlna násilí.

· Z toho plyne potřeba zamyslet se na různými typy intervence, různým časovým harmonogramem a potřeba najít cestu z nejistoty a možnost zvládat krize. Rovnováha mezi prosazováním společné vize a flexibilní možností reakce tváří v tvář krizi. Potřeba harmonizace, koordinace a koprodukce na mezinárodní scéně, pomoc v širším kontextu obchodu, politický dialog.

· Zkušenosti v jedné z nejobtížnějších oblastí, z řízení a vzájemného poradenství ve dvou vyplývá potřeba zaměřit se na budování státu a vytváření trhu na domácí scéně a na analýzu na mezinárodní scéně.

II Státy, které jsou příjemcem pomoci - budování státu a vytváření trhu

· Mezinárodní politický systém je založen na systému států. Globalizace je možná, pokud existuje fungující stát a minimální množství tržních institucí.

· Realita ve 40 - 60 zemích je taková, že jim chybí suverenita. Jedná se o státy, které se stávají soukromým vlastnictvím malé elitní skupiny, která svým občanům neposkytuje základní služby a kde se nedaří vytvořit trh, což vede k ilegalitě, kriminalitě a neformálnímu fungování společnosti.

· Co máme na výběr: budou-li ponechány sami sobě, povede to ke krizím, které jsou velmi nákladné; jinak je potřeba se trvale zaměřit na strategii budování státu a trhu.

· První volba povede k požadavku vyšších výdajů EU na zvládání krizí, ke ztrátám na lidských životech a zároveň k neochotě zasáhnout. Druhá možnost vyžaduje koordinaci zaměřenou na jednotlivé cíle budování státu a vytváření trhu.

· V případě druhé volby je nutné znovu se zamyslet nad hodnotami, cíli, mechanizmy, časovým harmonogramem, možnostmi spolupráce a schopnostmi.

III Od hodnot k mechanizmům

Hodnoty

· Právní stát, reprezentativní vláda, režim, kde platí občanská práva a povinnost a kde jsou plněna práva a povinnosti státu. Potřeba znovu definovat právní povinnosti, které vyplývají ze státnosti. Mezinárodní dohody, mírové smlouvy a ústavy jsou obsahují ustanovení, která nejsou plněna v prováděcích či vykonávacích nástrojích.

· Částečně je tomu tak proto, že prosazování vlastních zájmů a politický dialog jsou odděleny od humanitární pomoci a rozvoje, přičemž přednost před oběma těmito kategoriemi mají bezpečnostní nástroje.

Cíle

· K dosažení soudržnosti je zapotřebí si vytyčit všeobsáhlé cíle - budování fungujících států nebo trhů

· vyžaduje, aby se stát coby právní a politická organizace řídil právem - uplatnění pravidel na vytvoření rostoucí společenské, politické a ekonomické mobility.

· Evropská zkušenost - přistoupení k EU - je velkým úspěchem.

Mechanizmy

· Je zapotřebí se koncepčně zaměřit na dlouhodobou vizi a plán realizace, který by byl zakotven na dvojí dohodě s mezinárodním společenstvím na jedné straně a na sociální dohodě s občany na straně druhé. Porovnávání vládních procesů za účelem vytvoření nevratných změn.

· To, vzato pragmaticky, vyžaduje soustředění se na 10 funkcí a na to, jakým způsobem fungují.

Časový rámec

· 10 až 15 let

Možnosti spolupráce

· Poskytnuté pomoci se zmocnila privilegovaná vrstva v zemi a skupina soukromých společností v Evropě, místo vděčnosti je pociťováno rozladění.

· Omezení týkající se nástrojů - projekty místo koherentní strategie a programů, které by byly řízeny státem.

· Nástroje je nutno přetvořit.

· Místo malých zásahů je zapotřebí uvažovat o větší systémové stabilitě.

· Místo pouhé pomoci je nutné zvážit širší nástroje, které má Unie a její členové k dispozici - obchod, záruky, možnost svolat zasedání; Evropa má v multilaterálních institucích podstatné slovo.

· Je potřeba používat možnost vyjádřit své názory a svolat zasedání k ovlivnění změn v multilaterálních intervenčních nástrojích, které zastaraly nebo se staly neflexibilními.

· Použití finančních prostředků k potvrzení dvojí dohody by se mělo zaměřit na nalezení východiskových strategií.

· Větší soudržnost zásahů ze strany EU.

· Využití možnosti partnerských dohod, kdy by privilegované vrstvy a občané jednotlivých zemí spolupracovali a snažili se pochopit různé způsoby vlády.

· Koordinace mezi Spojenými státy a EU vzhledem ke specifickému vztahu mezi nimi.

IV Další kroky

· Různé možnosti, jak postupovat: postupné nebo základní kroky.

· Má-li být harmonizace převedena do praxe, vyžaduje to vytvoření místních systémů zadávání veřejných zakázek, účetnictví a auditu. V současné době jsou pravidla ES v rozporu s místními systémy.

· Vytvoření rozpočtu jako nástroje politiky a odpovědnosti v jednotlivých zemích, jako je tomu v ES.

· Využití mnohostranných trustových fondů coby nástroje odpovědnosti a předvídatelnosti.

· Navázání na zkušenost s přistoupením nových zemí do EU, systematická snaha vybudovat schopnost fungovat pomocí srovnávání jednotlivých zemí v průběhu času.

· Země potřebují příklady, na nichž by byl ukázán úspěch projektů zaměřených na pomoc - pilotní projekty jsou důležité, protože soustředit pozornost na nezbytné problémy a představují úspěšné příklady.

· Výběr zemí k vyzkoušení tohoto modelu, soustředění finančních prostředků, vytvoření kontrolních nástrojů srovnání s členitějšími způsoby, partnerství s USA a multilaterálními systémy, kde lze vyřešit zásadní otázku výběru a koordinace.

· Předkládání zpráv - místo tisíců zpráv je zapotřebí vytvořit jednotný seznam, v němž bude uvedena efektivita státu a který by fungoval jako prostředek systémového auditu, obvyklého auditu, společného formulování strategie a porovnávání realizace.

V. Závěr

EU by se měla odklonit od pouhé realizace projektů a převzít celou škálu různých rolí - svolavatele zasedání, partnera, katalyzátora, spolutvůrce a kontrolora rozvojového procesu na cestě za dosažením stanoveného cíle, kterým je vybudování státu.

Je zapotřebí formulovat vizi pro celý svět - před šedesáti lety bylo možno otázku bezpečnosti a rozvoje formulovat pouze s ohledem na polovinu světa. Nyní musí být bezpečnost vytvořena pro celý svět.

Výhoda Evropy spočívá v tom, že odmítla brát otázku suverenity za zásadní překážku spolupráce a vytyčila cestu pro systematické, ale postupné hledání společných řešení. Je nutné

tuto zkušenost a představu přestavit jak transatlantickému partnerovi, tak i širšímu světu.

o pilotních projektech a přípravných akcích

„Malé příležitosti jsou často začátkem velkých podniků.“ Démosthenés

Pracovní dokument o pilotních projektech a přípravných akcích

Úvod

1. Tento pracovní dokument vysvětluje situaci v oblasti pilotních projektů a přípravných akcí pro rozpočtový proces na rok 2007 a uvádí je do souvislosti s pilotními projekty a přípravnými akcemi schválenými na rok 2006. Vychází přitom z nové interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 a návrhu rozpočtu, který připravila Rada na rok 2007.

2. Pracovní dokument je rozdělen následujícím způsobem: v části I je stanoven právní rámec, část II se zabývá pilotními projekty a přípravnými akcemi v rozpočtovém procesu na rok 2007 a část III pojednává o pilotních projektech a přípravných akcích z roku 2006 a o dřívějších postupech. V příloze je uveden přehled částek vyčleněných na stávající a navržené pilotní projekty a přípravné akce, přičemž bere v úvahu návrh rozpočtu, který připravila Rada na rok 2007. Za přípravu části I a II odpovídá James Elles, hlavní zpravodaj pro rozpočet na rok 2007. Za část III odpovídá hlavní zpravodaj pro rozpočet na rok 2006 Gianni Pittella.

I - Právní rámec pro pilotní projekty a přípravné akce

3. Pilotní projekty a přípravné akce jsou významným nástrojem, který Parlamentu umožňuje stanovit jeho politické priority a zavést nové iniciativy nad rámec existujících legislativních programů. V případě pilotních projektů a přípravných akcí je většinou nejprve přijato příslušné rozpočtové rozhodnutí, které později může podnítit schválení souvisejícího legislativního rozhodnutí, což obrací obvyklý postup. V článku 49 finančního nařízení ze dne 25. června 2002 jsou stanoveny výjimky ze základního rozpočtového požadavku, že položky zapsané v rozpočtu pro jakoukoli činnost Společenství mohou být použity pouze tehdy, pokud byl přijat základní právní akt. Pilotních projektů se týká čl. 49 odst. 2 písm. a) a přípravných akcí čl. 49 odst. 2 písm. b).

4. Finanční nařízení definuje pilotní projekt jako režim „experimentální povahy určený k hodnocení proveditelnosti a užitku akce“. Dále se zde uvádí, že „položky závazků mohou být v rozpočtu zapsány pouze po dobu dvou po sobě následujících rozpočtových let“.

5. Přípravné akce jsou ve finančním nařízení charakterizovány jako akce „určené k přípravě návrhů pro přijetí budoucích akcí ... Související položky závazků mohou být v rozpočtu zapsány pouze po dobu tří po sobě následujících rozpočtových let. Legislativní proces musí skončit před koncem třetího rozpočtového roku.“

6. Článek 49 finančního nařízení vychází z článku 37 interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999, který stanoví maximální roční částku pro pilotní projekty ve výši 32 milionů EUR a pro přípravné akce ve výši 75 milionů EUR a je s tímto článkem plně v souladu. Rozpočet na rok 2007 se však připravuje na základě nové interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006. Druhá interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 vstoupí oficiálně v platnost dne 1. ledna 2007, ale tento pracovní dokument vychází z předpokladu, že uvedená dohoda pro rozpočtový proces na rok 2007 určí pro pilotní projekty a přípravné akce přiměřené stropy. V příloze II části D interinstitucionální dohody z roku 2006 se uvádí, že „orgány souhlasí s omezením celkové částky prostředků vyhrazených na pilotní režimy na 40 milionů EUR v každém rozpočtovém roce. Souhlasí také s omezením celkové částky vyhrazené pro prostředky určené na nové přípravné akce na 50 milionů EUR v každém rozpočtovém roce a na 100 milionů EUR celkem v případě prostředků, které jsou v současné době předmětem závazků na přípravné akce“.

7. Pokud jde o dohodu o nových pilotních projektech a přípravných akcích v ročním rozpočtovém procesu, byl do přílohy II části D interinstitucionální dohody z roku 2006 přidán nový prvek, a sice: „aby Komise mohla včas posoudit proveditelnost změn zamýšlených rozpočtovým orgánem, kterými se zavádí nové přípravné akce nebo pilotní projekty nebo se prodlužují probíhající akce nebo projekty, uvědomí obě složky rozpočtového orgánu Komisi do poloviny června o svých záměrech v tomto ohledu tak, aby k prvnímu projednání mohlo dojít už na dohodovacím jednání při prvním čtení v Radě“.

8. Vzhledem ke krátkému časovému rozmezí mezi uzavřením druhé interinstitucionální dohody a  výše zmíněnou lhůtou v polovině června neměl Parlament možnost ve stanovené době předložit návrh na nové projekty pro rozpočtový proces na rok 2007. Jak je uvedeno ve zpravodajově pracovním dokumentu č.11 o návrhu rozpočtu na rok 2007 a ve výsledcích dohodovacího řízení ze dne 14. července 2006, Rada do návrhu rozpočtu zahrnula dva návrhy pilotních projektů, které nebyly na dohodovací schůzi odsouhlaseny.

9. Předtím, než může být pilotní projekt nebo přípravná akce schválená v rámci rozpočtového procesu provedena, musí projít zvláštními postupy stanovenými finančním nařízením. Na pilotní projekty a přípravné akce se vztahují ustanovení o veřejných zakázkách a poskytování grantů. Článek 49 finančního nařízení dále Komisi ukládá současně s předběžným návrhem rozpočtu předložit „rozpočtovému orgánu zprávu „která obsahuje hodnocení dosažených výsledků a předpokládaná následná opatření“. „Pracovní dokument část III – další pracovní dokumenty“, který Komise vypracovala v květnu 2006, tento požadavek splňuje. Následující pasáže v úvodní části tohoto dokumentu poskytují vůbec nejjasnější dostupné pokyny týkající se cyklu výdajů pro pilotní projekty a přípravné akce.

„ ... Komise musí nejprve provést analýzu konkrétních cílů a způsobů provedení navrhovaného opatření a na základě této analýzy je přiřadit příslušnému generálnímu ředitelství. Někdy trvá několik týdnů, než je přijato konečné rozhodnutí, zvláště když se opatření dotýká více oblastí politik. Schvalující osoba a odpovědný vedoucí pracovník poté musí vypracovat dostatečně podrobný rámec, jak stanoví finanční nařízení, na jehož základě je rozhodnutí o financování konečně přijato. Finanční plnění je zahájeno až poté, co jsou uzavřeny všechny tyto předchozí fáze.

... Orientační lhůty mohou být shrnuty následovně.

V případě veřejných zakázek může příprava a šíření předběžné informace trvat nejméně 32 a nejvýše 63 dní. Fáze předkládání nabídek může trvat nejméně 85 a nejvýše 195 dní. Fáze rozhodování/uzavírání smluv může trvat nejméně 55 a nejvýše 203 dní.

V případě grantů nejsou stanoveny žádné povinné lhůty s výjimkou ročního pracovního programu, který musí být přijat do 31. ledna daného roku. Jakmile je roční pracovní program přijat, trvá příprava výzvy k předložení nabídek v průměru 30 dní a odpovědi se očekávají obvykle po uplynutí dvou měsíců po zveřejnění výzvy k předložení návrhů. Doba posouzení návrhů závisí na počtu obdržených odpovědí a může trvat od několika dní až více než 60 dní, pokud je odpovědí mnoho. Po podepsání dohod o grantech, což trvá nejvýše 30 dní, provede Komise platbu, jakmile obdrží nezbytné informace od dodavatele.

Komise by také chtěla Parlament upozornit na to, že pokud bude hodnocena úspěšnost pilotního projektu nebo přípravné akce, bude spíše než rychlá realizace závazků nebo plateb rozhodovat udržitelnost dosažených výsledků. Tento proces vyžaduje, aby byly pilotní projekty/přípravné akce po počáteční pečlivé a úspěšné analýze neustále kontrolovány a aby byly dodržovány stanovené postupy.

10. Komise na závěr podotýká, že by v budoucnu neměly být zapotřebí přípravné ani pilotní studie, které již nejsou uvedeny v interinstitucionální dohodě nebo ve finančním nařízení.

II – Rozpočtový proces pro rok 2007

11. V této části jsou stanoveny částky vyhrazené na nové pilotní projekty a přípravné akce s ohledem na stropy v interinstitucionální dohodě z roku 2006 a vzhledem k vývoji pilotních projektů a přípravných akcí z předchozích rozpočtových procesů, jejichž podrobnější analýzu obsahuje část III. V tabulkách v příloze jsou uvedeny přesné částky. Dále tu jsou stručně představeny některé návrhy na pilotní projekty a přípravné akce pro první čtení o rozpočtu na rok 2007 v Parlamentu.

Částky vyčleněné na pilotní projekty

12. Interinstitucionální dohoda z roku 2006 stanoví v odstavci 6 strop pro položky závazků určených na pilotní projekty ve výši 40 milionů EUR na každý rozpočtový rok. Tabulka v příloze ukazuje, že do předběžného návrhu rozpočtu byl zahrnut 1 milion EUR vyčleněný na závazky ve druhém roce pilotního projektu Evropské turistické destinace nejvyšší kvality (02 02 08). To znamená, že by pro položky závazků v rozpočtu na rok 2007 zůstalo k dispozici 39 milionů EUR.

13. Rada však navrhla, aby bylo v předběžném rozpočtu na rok 2007 vyhrazeno 10 milionů EUR na dva nové pilotní projekty. Navržený pilotní projekt o „nových podnětech, jak posílit kapacitu trojúhelníku znalostí“ (02 02 09) i projekt „energetická bezpečnost – biopaliva“ (06 04 07) má k dispozici 5 milionů EUR v závazcích. Vzhledem k těmto dvěma návrhům by v rozpočtu na rok 2007 zůstalo na pilotní projekty 29 milionů EUR.

14. Na dohodovací schůzi, která proběhla dne 14. července, Evropský parlament nesouhlasil ani s jedním z návrhů Rady. Rovněž důrazně kritizují Radu za návrhy, které spotřebují značnou část dostupných položek závazků, vzhledem k tomu, že rozpočtový proces tradičně ponechával Evropskému parlamentu prostor k předložení vlastních návrhů.

Částky vyčleněné na přípravné akce

15. Pokud jde o přípravné akce, interinstitucionální dohoda stanoví pro závazky nových přípravných akcí v každém rozpočtovém roce strop ve výši 50 milionů EUR a pro veškeré roční položky závazků celkový strop ve výši 100 milionů EUR. Rada v návrhu rozpočtu neprovedla žádné změny předběžného návrhu rozpočtu na rok 2007, které by se týkaly přípravných akcí. Celková výše položek závazků pro přípravné akce je 3,3 milionů EUR. Takto v roce 2007 zůstává na nové přípravné akce 46,7 milionů EUR a rezerva ve výši 96,7 milionů EUR pod celkovým stropem pro položky závazků.

Návrhy týkající se rozpočtového procesu na rok 2007

16. Pokud jde o přístup k pilotním projektům a přípravným akcím pro rozpočet na rok 2007, rozpočtový výbor v bodě 23 mandátní zprávy, kterou přijal pro dohodovací schůzi konanou dne 14. července, „se domnívá, že racionalizace a koncentrace by měly být cílem rozpočtu na rok 2007“, aby se zajistilo lepší plnění návrhů EP Komisí. Kromě toho, vzhledem k prioritám stanoveným v bodě 6 usnesení o roční politické strategii (A6-0154/2006) se zdá být logické, že se při výběru konkrétních pilotních projektů a přípravných akcí sleduje tematický přístup.

III – Pilotní projekty a přípravné akce z předchozích rozpočtových procesů

17. Jak bylo zmíněno v úvodu, tato část pracovního dokumentu byla vypracována pod vedením Gianniho Pittelly, zpravodaje pro souhrnný rozpočet na rok 2006. Rozpočet na rok 2006 obsahuje asi 35 pilotních projektů a přípravních akcí, z nichž některé přecházejí z roku 2005 a jiné byly vytvořeny v roce 2006. Přirozeně není možné vyjádřit se v této zprávě ke všem projektům. Zpravodaj by proto rád poukázal na tabulky s celkovým přehledem, které poskytla Komise a sekretariát Parlamentu, a zaměřil se na několik vybraných projektů, o nichž se v procesu schvalování rozpočtu na rok 2006 hodně diskutovalo.

18. Poslanci najdou v příloze 1 tabulku s pilotními projekty/přípravnými akcemi, kterou poskytla Komise. Je třeba zdůraznit, že poté, co proběhlo nabídkové řízení, trvají přípravy, které vedou k proplacení grantu, u většiny pilotních projektů/přípravných akcí přibližně alespoň 6 měsíců. V případě veřejných zakázek (nabídkových řízení) je tento postup ještě delší a zřídkakdy jsou platby nebo i jen závazky provedeny v prvním roce projektu. Zpravodaj nicméně připomíná, že v roce 2006 byla včas zahájena spolupráce s Komisí v rámci pilotních projektů/přípravných akcí, a doufá, že se tato skutečnost odrazí ve výsledcích a údajích o plnění na konci tohoto roku.

19. Cílem tohoto dokumentu není diskutovat o pilotních projektech/přípravných akcích na rok 2007, zpravodaj však hodlá být důsledný a považuje za důležité zdůraznit, že od roku 2007 Komise navrhuje, aby, pokud jde o závazky, nebyly nadále prováděny prakticky žádné kroky. V celém PNR na rok 2007 jsou zachovány pouze platby na pokrytí předchozích závazků. Všechny projekty s platbami tudíž budou „přežívat“, pouze však do doby, než vyčerpají prostředky z předchozích závazků. Poté budou muset být všechny akce, budou-li stále aktuální, prováděny na základě nové generace právních základů.

Pilotní projekt v oblasti mobility žáků středních škol (15 02 02 06)

20. Částka 2,5 milionu EUR schválená pro tento pilotní program v roce 2006 se použije na financování veřejného nabídkového řízení na vypracování systému mobility žáků v rámci nové generace programu celoživotního vzdělávání (podprogram Comenius). Zpravodaj byl Komisí informován o časovém harmonogramu a konečné orientaci projektu. Spolupráce s Komisí byla dobrá. Poté, co proběhne nabídkové řízení a hodnocení, očekává se, že ke konečnému rozhodnutí a podpisu dojde v září nebo říjnu 2006. První platby by měly proběhnout koncem roku 2006 a pokračovat dále v roce 2007. Poslední platba by měla být provedena v roce 2008. Na rok 2007 jsou plánovány tři průběžné zprávy a konečné hodnocení proběhne v první polovině roku 2008.

21. Akce se zaměřila zejména na řešení několika problémů, se kterými se výměny studentů potýkaly, jako je např. analýza právních záležitostí týkající se mobility nezletilých, uznání doby studia v zahraničí a stanovení minimálních kritérií pro vzdělávání a podporu učitelů, hostitelských rodin a mentorů. Cílem projektu je také vytvořit skutečné výměny mezi školami v rámci školního roku 2007–2008 v testovací fázi s cílem začlenit tyto akce do nového programu Comenius od školního roku 2008–2009.

22. Komise očekává, že v roce 2006 budou závazky plně využity, ale nepočítá v této chvíli s tím, že by byly v roce 2007 zapotřebí další položky závazků. V důsledku této skutečnosti jsou do rozpočtu na rok 2007 zapsány pouze položky p.m. Zpravodaj se bude touto záležitostí dále zabývat před prvním čtením.  

Pilotní projekt týkající se bezpečnosti transevropské silniční sítě (06 07 02)

23. Prvotní zpráva o nákladech a přínosech s doporučeními byla dokončena externími poradci na jaře 2006 a její výsledky byly využity ke stanovení podmínek nabídkového řízení. Toto řízení bylo zahájeno v červnu 2006 s uzávěrkou v polovině srpna. Komise v současné době hodnotí návrhy a očekává se, že nakonec budou podepsány tři smlouvy.

24. Bylo přijato rozhodnutí o celkovém financování vztahující se na všechny dostupné prostředky (5,5 milionů EUR) a jakmile bude dokončeno hodnocení, proběhnou jednání o schválených návrzích, přičemž podepsání smluv se očekává do konce roku. Samotné projekty by měly realizovány od roku 2007. Komise nežádá žádné dodatečné položky závazků na rok 2007, nicméně v závislosti na výsledcích může k tomu dojít v roce 2008.

Pilotní projekt: program typu Erasmus pro učně (15 02 23)

25. Po studiích proveditelnosti financovaných z rozpočtu na rok 2005 bylo v červenci 2006 vyhlášeno nabídkové řízení. Uzávěrka je 28. září a smlouvy by měly být podepsány v prosinci. Očekává se, že Komise bude schopna podepsat asi 10-12 smluv, z nichž každá bude v hodnotě přibližně 150 000 EUR. Příjemci by se mohly stát obchodní komory, živnostenské komory a jiné jim podobné organizace.

26. Kromě toho bylo vyhlášeno zvláštní nabídkové řízení pro poskytovatele služeb (ve výši maximálně 400 000 EUR) s cílem využít externí organizaci, která by prováděla hodnocení a koordinaci následných aktivit. Tato externí firma Komisi navrhne, které projekty splňují předpoklady a měly by být schváleny.

27. Komise předpokládá, že celkově využije celé částky ve výši 2 milionů EUR, která byla schválena v závazcích.

28. Hlavním cílem projektů bude navrhnout modely/sítě budoucích učňovských výměn, přičemž se zohlední otázky jako uznání mezi zeměmi, společné standardy, právní záležitosti a podobně.

29. Je možné, že také proběhnou „skutečné“ výměny, těch však bude velmi málo a budou experimentální povahy. Výsledky by nicméně měly podle Komise být využity jako katalyzátor ve prospěch zlepšení praktického provádění nového programu celoživotního vzdělávání, což bude zahrnovat možnost mobility pro učně. V rámci projektů bude využit sektorový přístup, tj. každý schválený projekt se bude zabývat jednou konkrétní pracovní oblastí. Projekty by měly probíhat od první poloviny roku 2007 do roku 2008 (maximálně 21 měsíců).

Pilotní projekt přeshraniční spolupráce při boji s přírodními katastrofami

(07 04 02)

30. Nabídkové řízení bylo zahájeno v červenci 2006 s uzávěrkou dne 25. září. Poté, co bude skončena fáze hodnocení, očekává se, že smlouvy budou podepsány v prosinci 2006/lednu 2007. Celkový rozpočtový závazek pro celou částku ve výši 6,5 milionu EUR bude využit před koncem roku.

31. Komise předpokládá, že uzavře 4 nebo 5 smluv na rozsáhlé zakázky, které by mohly být uděleny jak veřejným, tak soukromým subjektům. Z hlediska praktického využití akce zaplní mezeru mezi stávajícím rámcem spolupráce v oblasti civilní ochrany a revizí „mechanismu Společenství v oblasti civilní ochrany“. Proto by bylo přínosné „předstihnout“ nový právní rámec a umožnit členským státům a Komisi získat praktické zkušenosti, pokud jde o operační hledisko, při využití mnohonárodních týmů při reakci na přírodní katastrofy. Zájem o tuto akci je velmi vysoký, soudě podle informačního dne, který Komise v červenci uspořádala, a lze očekávat značný počet nabídek.

Přípravná akce Natura 2000 (07 03 10)

32. Komise předpokládá využití celé částky ve výši 2 milionů EUR, která byla v této položce schválena. Přípravná akce bude využita zejména na podporu začlenění sítě Natura 2000 mezi hlavní politiky Společenství. Přípravnou akci budou tvořit tři prvky:

a) „Propojení řízení a financování programu Natura 2000“. V květnu bylo zahájeno otevřené nabídkové řízení (0,5 milionu). Bohužel přišel pouze jeden návrh, který nyní příslušná oddělení vyhodnocují. Cílem tohoto nabídkového řízení bylo uspořádat semináře s členskými státy, přehodnotit příručku Natura 2000 a připravit nové nástroje výpočetní techniky.

b) „Přípravná akce“ Natura 2000 má mít podle plánu k dispozici 1 milion EUR. Po vyhlášení nabídkového řízení bylo obdrženo mnoho návrhů. Akce budou pravděpodobně zahrnovat rozvoj lokalit Natura 2000, zahájení technické podpory Natura 2000 (ve formě vývoje webových stránek), informační kampaň a nové publikace.

c) „Program vytváření sítě“ Natura 2000 (0,5 milionu)

Pilotní projekt týkající se evropských turistických destinací nejvyšší kvality (02 02 08)

33. Tento projekt s prostředky ve výši 1 milionu EUR na rok 2006 (první rok) budou provádět příslušné národní orgány působící v oblasti cestovního ruchu. Cílem je ocenit až 25 „destinací nejvyšší kvality“, které mají podpořit cestovní ruch v Evropě. Podle plánu by měly být první ceny uděleny na Evropském fóru turistického ruchu v roce 2007 a každoroční udělování cen se může stát do budoucna tradicí. Prostředky přidělené na projekt budou využity na spolufinancování národních výběrových řízení, které nominují kandidáty, a také na informační kampaň a zasedání řídícího výboru. Nabídkové řízení bylo zahájeno dne 10. srpna (bylo určeno pro národní orgány v oblasti cestovního ruchu) s uzávěrkou dne 6. října. Komise zhodnotí nabídky v listopadu a očekává, že přidělení veškerých finančních prostředků a podepsání smluv proběhne do konce roku. Plné využití finančních prostředků však závisí na tom, zda na nabídku skutečně odpoví každý členský stát. Pokud ne, nebude část prostředků určená pro daný členský stát přidělena. V PNR na rok 2007 byla rovněž požadována částka ve výši 1 milionu EUR, aby bylo možné v této akci pokračovat v podobě pilotního projektu alespoň ještě jeden rok. Zpravodaj žádá Komisi, aby objasnila, jakou formu může mít tato akce v dlouhodobém měřítku.

Podpora MSP v novém finančním prostředí (Položka 02 02 03 02 )

34. Nabídkové řízení mělo být vyhlášeno do června 2006, přičemž se očekávalo, že rozhodnutí a přidělení prostředků proběhne do konce roku. Komise nežádá zapsání dalších položek do rozpočtu na rok 2007, nenavrhuje ani pokračování v podobě nového právního základu. Uvádí, že „je nezbytné předvést účinnost a užitečnost poradenství“. Zpravodaj zdůrazňuje, že to je přesně to, o co v projektu jde, a žádá Komisi, aby Parlament podrobně informovala v průběhu realizace v roce 2007. Rovněž upozorňuje na poznámku, kterou přijal EP v rozpočtu na rok 2006, a žádá Komisi, aby ověřila, jak byla tato poznámka zohledněna v plánovaném plnění:

...Pilotní projekt má také za cíl zabezpečit výměnu zkušeností na evropské úrovni mezi mladými podnikateli (majiteli nebo vedoucími pracovníky malých a středních podniků, mikropodniků a podniků zabývajících se řemeslnou výrobou) prostřednictvím stáží a školení v malých a středních podnicích v klíčových nebo je doplňujících odvětvích. Podporu a prosazování tohoto programu budou zajišťovat příslušné zastupitelské orgány (obchodní a průmyslové komory a profesní sdružení řemeslníků). Přinesou prospěch mladým podnikatelům (majitelům nebo vedoucím pracovníkům malých a středních podniků, mikropodniků a podniků zabývajících se řemeslnou výrobou) při zahajování činnosti, nebo pokud mají v krátkém nebo středním časovém horizontu v plánu převést vlastnictví podniku...

Annex

Table 1: Summary table on Pilot projects

ABB Nomenclature	DG responsible	2005	2006	2007	Heading	Budget 2005		Budget 2006		PDB 2007
						C.A.	P.A.	C.A.	P.A.	C.A.	P.A.
HEADING 1a
02 02 03 01[46]	ENTR	PP1	PP2		Consolidation of internal market – pilot project for cooperation and cluster-building among small and medium-sized enterprises (SMEs)	6.00	5.00	3.00	4.50	p.m.	2.00
02 02 03 03	ENTR	PP1	PP2		Transfer of expertise through mentoring in SMEs	2.00	2.00	3.00	3.00	p.m.	2.00
02 02 08[47]	ENTR		PP1	PP2	Pilot project on European Destination of Excellence	-	-	1.00	0.50	1.00	0.85
04 04 05[48]	EMPL	PP2			Mainstreaming of disability actions	3.00	3.00	p.m.	1.50	p.m.	2.00
06 07 02	TREN		PP1		Pilot project on security along the trans-European road network			5.50	5.50	p.m.	3.60
15 02 02 06	EAC		PP1		Pilot project on upper secondary pupil’s individual mobility			2.50	2.00	p.m.	0.50
15 02 23[49]	EAC	PP1	PP2		Erasmus-style programme for apprentices	2.00	2.00	2.00	1.70	p.m.	1.80
Sub-total Heading 1a						13.00		17.00		1.00
HEADING 2
05 01 04 06	AGRI	PP2			Pilot project on quality promotion	0.50	0.50	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.
05 01 04 07	AGRI		PP1		Pilot project on security fund in the fruit and vegetables sector	-	-	0.50	0.50	p.m.	p.m.
Sub-total Heading 2						0.50	-	0.50		-
HEADING 3a
18 05 06	JLS	PP1	PP2		Fight against terrorism	7.00	4.00	9.00	7.00	p.m.	6.00
Sub-total Heading 3a						7.00		9.00		-
HEADING 3b
07 04 02[50]	ENV		PP1		Pilot project on cross border cooperation in fight against natural disasters			6.50	6.50	p.m.	3.90
15 06 01[51]	EAC		PP1		Pilot project in favour of citizenship			0.50	0.50	p.m.	p.m.
Sub-total Heading 3b								7.00		-
TOTAL Pilot Projects						28.50[52]		33.50		1.00
Annual ceiling Pilot Projects						32.00		32.00		40.00[53]
Margin left						3.50		-1.50		39.00

Table 2: Summary table on Preparatory actions

ABB Nomenclature	DG responsible	2005	2006	2007	Heading	Budget 2005		Budget 2006		PDB 2007
						C.A.	P.A.	C.A.	P.A.	C.A.	P.A
HEADING 1a
02 02 03 02	ENTR	AP2	AP3		Support for SMEs in the new financial environment	8.00	8.00	7.00	7.00	p.m.	7.00
02 04 02	ENTR	AP2	AP3		Preparatory action for research in the field of security	15.00	8.00	15.00	19.00	p.m.	6.00
04 03 06[54]	EMPL		AP1		ENEA preparatory action on active ageing and mobility of elder people	(p.m.)	(3.00)	1.50	0.75	-	-
06 04 03 01	TREN	AP2	AP3		Security of conventional energy supplies	p.m.	p.m.	0.50	0.90.	p.m.	0.70
09 03 03[55]	INFSO		AP1	AP2	Preparatory action for the creation of an Internet-based system for better legislation and for public participation			2.00	2.00	2.30	1.80
Sub-total Heading 1a						23.00		26.00		2.30
HEADING 1b
05 04 03 01	AGRI	AP2			Preparatory action for the development of an European Forest Information and Communication Platform (EFICP)	0.50	0.50	p.m.	0.34	p.m.	0.38
05 08 03	AGRI	AP3			Restructuring of systems for agricultural surveys	0.90	0.90	p.m.	0.50	-.	-
Sub-total Heading 1b						1.40		-		-
HEADING 3a
18 03 05[56]	JLS	AP3			European Migration Monitoring Centre	3.00	3.80	p.m[57].	1.80	p.m.	2.00
18 03 06	JLS	AP2	AP3		Integration of nationals of non-members countries	5.00	6.000	5.00	5.75	p.m.	6.45
18 03 08	JLS	AP1	AP2		Financial instrument for return management in the area of migration	15.00	8.00	15.00	10.00	p.m.	12.50
18 04 03	JLS	AP2	AP3		Research and evaluation programme on respect for fundamental rights	1.00	1.40	0.50	1.00	p.m.	0.80
18 04 04	JLS	AP2	AP3		Support of Civil society in the new Member States	2.00	2.00	1.00	1.00	p.m.	2.80
18 05 01 03	JLS	PP2	AP1		Exchange programme for judicial authorities	(3.00)	2.50	3.00	2.80	p.m.	1.00
18 05 04	JLS	PP2	AP1		Preparatory action in favor of the victims of terrorist acts	(2.00)	1.00	2.00	1.20	p.m.	1.20
Sub-total Heading 3a						26.00		26.50		-
HEADING 3b
07 03 10[58]	ENV		AP1	AP2	NATURA 2000 preparatory action			2.00	2.00	1.00	1.60
17 03 04	SANCO		AP1		Preparatory action – Public Health			2.00	1.04	p.m.	0.96
19 04 04[59]	AIDCO	PP2	AP1		Preparatory action to establish a conflict prevention network	p.m.	0.90	1.50	1.13	p.m.	1.25
19 06 02 02[60]	AIDCO	PP2	AP1		Preparatory action to reduce NBC weapons and small arms	(3.00)	3.00	3.00	2.50	p.m.	2.00
22 02 05 05[61]	ELARG	AP3			Impact of enlargement in EU border regions	4.00	16.98	p.m.	0.40	p.m.	3.00
22 02 05 06[62]	ELARG	PP2	AP1		Completion of preparatory action on demining activities in Cyprus	p.m.	p.m.	1.00	1.00	p.m.	0.40

Table 2: Summary table on Preparatory actions (continued)

	Sub-total Heading 3b		14.00				19.50				1.00
TOTAL Preparatory Actions		64.40[63]				72.00				3.30
Annual ceiling Preparatory Actions		75.00				75.00				100.00[64]
Margin left		10.60				3.00				96.70

Source: European Commission

o úloze nevládních organizací při provádění rozvojové politiky EU

Úloha nevládních organizací při provádění rozvojové politiky EU

„Jakkoli je svět roztříštěný, jakkoli silná je rivalita mezi národy, je neúprosnou skutečností, že jsme na sobě každý den stále vzájemně závislejší.“

Jacques Yves Cousteau

Úvod

1. Tento pracovní dokument se skládá ze tří částí. První oddíl poskytuje údaje o zapojení nevládních organizací do provádění rozvojové politiky EU v kontextu dřívější činnosti Evropského parlamentu v tomto ohledu. Druhý oddíl stručně popisuje souvislost mezi tímto tématem a rozpočtovým procesem na rok 2007, zejména pak přístup zaměřený na efektivní využívání prostředků a slyšení o vnější politice, které se konalo dne 30. května v rámci Rozpočtového výboru a zahrnovalo vystoupení pana Ashrafa Ghaniho, rektora Kábulské univerzity a bývalého ministra financí Afghánistánu. Třetí oddíl popisuje další možné činnosti a analýzy tohoto tématu v rámci Evropského parlamentu a Rozpočtového výboru.

Oddíl I – nevládní organizace a rozvojová politika EU

2. Po sečtení dvoustranné rozvojové pomoci členských států EU a finančních prostředků vyplacených prostřednictvím Evropského rozvojového fondu (ERF) je Evropská unie největším poskytovatelem rozvojové pomoci. Nevládní organizace jsou zapojeny do obou výše uvedených způsobů poskytování rozvojové pomoci Evropskou unií. Tento pracovní dokument je zaměřen na rozvojovou pomoc poskytovanou prostřednictvím Evropského společenství. Při poskytování této pomoci má Evropský parlament spolurozhodovací pravomoc a je orgánem příslušným pro udělení absolutoria, a je tudíž jeho povinností kontrolovat způsob, jakým je prováděna. Nevládní organizace jsou velmi často zapojeny do provádění programů EU pro vnější vztahy a rozvoj. Lze odhadnout, že z celkového objemu přibližně 5,1 miliard eur v rámci okruhu 4 rozpočtu EU v roce 2005 bylo pouze nevládním organizacím přiděleno přibližně 800 až 900 milionů eur, tedy 15–18 %[65].

3. Je však třeba konstatovat, že předchozí Komise jednou uvedla částku přibližně 1,6 miliard eur. Poté co Rozpočtový výbor několikrát žádal o vysvětlení, byla tato čísla později upřesněna směrem dolů, protože zahrnovala různé další „nestátní subjekty“, jako jsou univerzity, církve, nadace, odbory apod. V rozpočtovém procesu na rok 2004 dospěl hlavní zpravodaj (pan Mulder, ALDE) k závěru, že nevládním organizacím bylo přidělena přibližně jedna miliarda eur.

4. Pokud jsou zahrnuty všechny nestátní subjekty včetně „mezinárodních organizací“, jako jsou agentury OSN a společnosti Červeného kříže, je pravděpodobné, že příslušná částka přesáhne dvě miliardy eur a možná dosáhne až 2,5 miliardy eur, tedy poloviny celkového objemu pomoci vyplácené prostřednictvím rozpočtového okruhu 4.

5. Podíl financování nevládních organizací v rámci rozpočtu pro vnější vztahy byl během finančního výhledu 2000–2006 relativně stabilní a relativně vysoký.

6. Hlavní oblasti výdajů spojených s nevládními organizacemi v rámci okruhu 4 (nomenklatura byla přepracována v PNR 2007):

· nestátní subjekty v oblasti rozvoje (21 03), což byly původně dvě položky – spolufinancování nevládních organizací a decentralizovaná spolupráce (nomenklaturní změna v PNR 2007);

· intervence v rámci tematických programů / rozpočtových položek (jako lidská práva a demokracie);

· intervence v rámci geografických programů;

· intervence prostřednictvím GŘ pro humanitární pomoc.

Velká část intervencí souvisí s tematickými činnostmi a spolufinancováním nevládních organizací, zatímco účast nevládních organizací na geografických programech se zdá být méně častá.

7. Rozpočtový výbor prověřil různé aspekty rozpočtu a odpovědnosti nevládních organizací v tomto období. Výbor prověřil aspekty jako:

· celkový podíl financování nevládních organizací v rámci okruhu 4;

· složky financování, u nichž se postupovalo podle obvyklých pravidel nabídkových řízení;

· složky financování, které byly poskytnuty na základě použití výjimky „přímého přidělení“ uvedené ve finančním nařízení;

· údaje o administrativních nákladech na projekty nevládních organizací financovaných Komisí;

· činnosti Komise za účelem sledování odpovědnosti přijímajících nevládních organizací;

· celkovou strukturu financování nevládních organizací (podíl financování z vládních a nevládních zdrojů).

8. Zejména v rozpočtech na roky 2004 a 2005 to vedlo k vytvoření různých rezerv, které získaly v Rozpočtovém výboru všeobecnou podporu. Komise byla požádána, aby výboru poskytla rozsáhlou dokumentaci. Je třeba konstatovat, že Komise požadavky splnila a předložila poměrně podrobné zprávy. Rezervy byl později zrušeny buď ve druhém čtení nebo prostřednictvím převodů během rozpočtového roku.

9. V rozpočtovém procesu na rok 2006 byly vytvořeny podobné rezervy, tentokrát s cílem zprůhlednit financování poskytované mezinárodním organizacím, zejména systému OSN, Světové bance a společnostem Červeného kříže. V nové zprávě, zaslané v listopadu Evropskému parlamentu, poskytla Komise znovu poměrně podrobné odpovědi, což umožnilo zrušit tyto rezervy ve druhém čtení.

10. Rozpočtový výbor tedy poměrně do hloubky prověřil organizaci financování nevládních organizací a kontrolu, kterou je nad ním Komise schopna prokázat. Když tento proces začal, neexistovaly vhodné systémy a postupy, které by poskytovaly souhrnné částky. V posledních několika letech došlo alespoň z hlediska informací o rozpočtu ke značnému zlepšení a Komise byla ochotná spolupracovat.

Oddíl II – od lepších informací o rozpočtu k efektivnějšímu využívání prostředků

11. Tři klíčové oblasti pro přístup Evropského parlamentu k rozpočtovému procesu na rok 2007 uvedené v jeho usnesení o roční politické strategii Komise, jsou: stanovení politických priorit, efektivní využití prostředků a příprava na přezkoumání víceletého finančního rámce (VFR) 2007–2013 v polovině období, k němuž dojde v letech 2008/2009. Během zkoumání rozpočtu na rok 2007 přistupoval Rozpočtový výbor k mnoha oblastem novým způsobem, s cílem dosáhnout efektivnějšího využívání prostředků. Mezi tyto inovace patří: politická slyšení; studie nákladů a přínosů pro mnoho politik EU, včetně rozvojové politiky, a užší souvislost mezi ročním rozpočtem a postupy udělování absolutoria pomocí několika pozměňovacích návrhů k rozpočtu spolu s důkladným přezkoumáním dokumentů prověřujících provádění politik EU, jako jsou zvláštní zprávy Účetního dvora.

12. V květnu 2006 uspořádal výbor slyšení zaměřené na témata vnější politiky. Jeden z politických závěrů vyvozených ze slyšení o vnějších vztazích v souvislosti s rozpočtem na rok 2007 byl, že úloha nevládních organizací musí být slučitelná s tím, že programy vnější pomoci budou „vlastnit“ přijímající země. Je třeba zabránit tomu, aby nevládní organizace (a systém mezinárodní pomoci všeobecně) přímo nepřebíraly činnosti, které by ve skutečnosti měly poskytovat státy samotné. Je třeba, aby jednotlivé země přijaly odpovědnost za svůj vlastní rozvoj, a mezinárodní pomoc by měla podporovat posilování vnitřních kapacit, které takový rozvoj umožní, spíše než aby je nahrazovala. Je důležité, aby zásahy nevládních organizací neopomíjely nebo nepopíraly úsilí rozvíjejících se demokratických států. Tento bod zejména zdůrazňoval Ashraf Ghani, který argumentoval, že k posílení domácích institucí je třeba, aby rozvojová pomoc byla poskytována především prostřednictvím státu. Jak uvedl, silné instituce jsou nutnou podmínkou proto, aby rozvojová pomoc vedla k dlouhodobému pokroku z hlediska hospodářského, sociálního i demokratického.

13. Dalším logickým krokem Parlamentu by bylo stavět na dřívějších studiích financování nevládních organizací vypracovaných v rámci Rozpočtového výboru a na původní analýze efektivního využívání fondů EU v oblasti rozvojové pomoci, která vznikla jako výstup ze slyšení o vnější politice. Zpráva Economisti Associati zaměřená na analýzu nákladů a přínosů nazvaná „hodnocení rozpočtových zdrojů a prostředků v oblasti rozvoje a spolupráce“ vypracovaná jménem Rozpočtového výboru v rámci rozpočtového procesu na rok 2007 může být považována za první krok tímto směrem.

14. To, že je třeba k této oblasti tímto způsobem přistupovat a vyvíjet další činnost, dokazují také zjištění uvedená v této studii, jejíž hlavní body lze shrnout následovně:

· velké rozdíly mezi nevládními organizacemi (organizace výkonné a nevýkonné), avšak nedostatečná hodnocení mnoha oblastí znemožňující řádně posoudit efektivitu nákladů;

· velké rozdíly mezi provozními náklady jednotlivých nevládních organizací, některé poskytnou konečným příjemcům až 80 % finančních prostředků, u některých se však jedná pouze o 30 %;

· neexistují systematické důkazy o tom, že by nevládní organizace byly nákladově efektivnější než vládní instituce.

Oddíl III – možnosti další činnosti v rámci Rozpočtového výboru

15. Na základě výše uvedeného rozboru dřívější činnosti v této oblasti a analýzy provedené v rámci rozpočtového procesu na rok 2007 by zpravodaj rád uvedl tři návrhy týkající se budoucí činnosti v této oblasti.

16. Za prvé se zpravodaj domnívá, že z důvodu úspěchu politických slyšení, která se konala v květnu a červnu 2006 (byla shrnuta v pracovním dokumentu zpravodaje č. 12), by Rozpočtový výbor mohl zvážit uspořádání podobných slyšení v roce 2007. Co se týče úlohy nevládních organizací při provádění rozvojové pomoci, mohla by být začátkem roku 2007 tématem slyšení zaměřeného na vnější politiku, s cílem informovat o přístupu Parlamentu k prioritám vnější politiky v rámci rozpočtu na rok 2008. Každé takové slyšení by se podle názoru zpravodaje mělo konat v těsné spolupráci s příslušnými specializovanými výbory.

17. Za druhé je zpravodaj toho názoru, že by bylo možné vypracovat další analýzu, která by byla specifičtěji zaměřena na úlohu nevládních organizací při zajišťování efektivního využívání prostředků v rámci vnější rozvojové pomoci EU. Na to by mohl být využit rozpočet na výzkum, k němuž má Rozpočtový výbor přístup. Analýza by mohla provést kvalitativní srovnání efektivity pomoci poskytované prostřednictvím různých subjektů. Aby byly závěry skutečně podložené, musela by se taková analýza pravděpodobně zakládat na podrobných případových studiích několika vybraných programů. Dále by bylo zřejmě třeba vzít pečlivě v úvahu zeměpisné a odvětvové zaměření analyzovaných programů, aby bylo možné přiměřeným způsobem porovnat výsledky.

18. Za třetí zpravodaj navrhuje, že by Rozpočtový výbor mohl uvažovat o nástrojích, jež má v rámci výročního rozpočtového procesu a postupu udělování absolutoria k dispozici a které by pomohly zajistit efektivnější využívání prostředků poskytovaných nevládním organizacím na rozvojovou pomoc. Pokud existují vhodné a spolehlivé informace ze studií nákladů a přínosů, zpráv Účetního dvora a informace z dalších zdrojů, je možné je použít jako základ pro pozměňovací návrhy k rozpočtu, jejichž cílem je zajistit, aby peníze byly vynakládány co nejefektivněji a nejúčinněji s ohledem na složité podmínky, které v chudších zemích často panují.

on delivering value for money

Introduction

1. This working document provides further information on the rapporteur's strategy as regards delivering value for money in the 2007 budget procedure. The first section provides an overview of the value for money amendments proposed by the rapporteur. The second section makes suggestions on process as to how Parliament might effectively scrutinise information provided by the Commission in advance of the second reading on the 2007 budget and regarding the release of amounts placed in reserve. The annex provides detailed information about the problems identified on each budget line for which a value for money amendment is proposed and the conditions for release.

I - Overview of the value for money amendments and proposals for follow-up

2. Delivering value for money has been one of the three key pillars of the Parliament's strategy as regards the 2007 budget procedure.  The rapporteur has prepared four blocks of horizontal amendments on the value for money approach.  These are based on information provided in: the Court of Auditors Special reports; the synthesis reports of the Commission's management of financial resources; the cost-benefit studies produced at the request of the committee on budgets; the Budget Forecast Alert produced by the Commission.

· Special reports of the Court of Auditors

3. In its Special Reports, the Court of Auditors examines whether financial operations related to particular programmes and activities have been properly recorded, legally and regularly executed and managed so as to ensure economy, efficiency and effectiveness. The horizontal amendments were based on the problems and weaknesses identified in the special reports examined during the 2004 discharge exercise and those released since. The Commission's replies to the observations of the Court are included in each report. The Commission's 2004 follow-up report, responding to the remarks made by the European Parliament in the 2004 discharge report, arrived after the submission of these amendments.

· Synthesis reports of the Commission's management of financial resources

4. The annual synthesis report contains a summary and overview of the state of management in the Commission based on the Annual Activities Reports (AAR) prepared by the various D-Gs. Each AAR contains a declaration of assurance signed by the director-general concerning the sound financial management and control of the resources for which they are responsible, and the legality and regularity of the underlying transactions. Particular problems, for which it is not proved possible to give such assurances, are subject to reservations. The AAR sets out the action planned by the Commission to address such weaknesses.

· Cost-benefit studies

5. Cost-benefit studies were carried out on behalf of the committee on budgets in the context of the 2007 budget procedure, further to paragraph 36 of Parliament's resolution on the Commission's APS resolution, which "proposes to ask for cost-benefit studies to be carried out on specific areas of the budget using part of the resources allocated to the parliamentary committees ". Amendments were proposed based on an analysis of the studies on: LIFE; Lifelong learning; Citizenship; Information Policy; Development co-operation.

· Budget Forecast Alert

6. The Budget Forecast Alert is a new tool prepared by the Commission to assess the quality of implementation and therefore qualitative value for money for particular areas of EU spending. The rapporteur has made use of this information to propose amendments on 7 budget lines on which implementation rates appear unsatisfactory.

7. For each of these sets of amendments, the rapporteur proposes to place 30% of the relevant commitment and payment appropriations in reserve for the related budget lines, pending information and improvements regarding the problems identified.

II - Suggested process for scrutinising Commission responses and releasing funds

8. In line with the approach set out above, the rapporteur has placed amounts in reserve on a number of lines in order to clarify whether spending in these areas is delivering effective qualitative and quantitative value for money. The rapporteur proposes that the amounts in reserve should be released in the following way:

(i) The Commission should provide a response, including a calendar for redressing problems wherever necessary, for each of the problems identified;

(ii) A COBU hearing, possibly held jointly with COCOBU, would allow the Commission to present publicly the information relating to the release of the reserve. In light of the timetable for the second reading, this meeting should take place at the latest on the afternoon of 16 November.

(iii) On the basis of its assessment of the information provided by the Commission, Parliament would then be in a position to lift the relevant reserves before the second reading on the 2007 budget;

9. In order to improve the level of detail available to members regarding this approach, the annex sets out details on the specific problems identified for each budget line on which horizontal amendments are proposed, and a greater degree of detail regarding the conditions for releasing amounts placed in reserve in the horizontal amendments proposed by the rapporteur.

ANNEX

VALUE FOR MONEY - AMENDMENTS BASED ON COURT OF AUDITORS SPECIAL REPORTS

(30% in reserve for CAs and PAs for budget lines where weaknesses have been identified by the CoA)

Amendment 3814 : budget line 04 02 19 : European Social Fund (ESF) — Regional competitiveness and employment

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

In line with paragraphs 5 and 7 of the APS resolution (P6_TA-PROV(2006)0221), adopted by the European Parliament on 18 May 2006, relating to value for money and cost-effectiveness, 30% of the resources for this budget line are placed in reserve until the Commission addresses the weaknesses in management and implementation highlighted in Special report no 1/2006 of the Court of Auditors, which include an inadequate analysis of problems in Member States before ESF funding decisions are taken, poorly justified overall funding levels and regional allocations, and insufficient information to allow an assessment of the impact of spending.

Before Parliament's second reading, the Commission should provide information on:

- measures taken and/or envisaged by the Commission in co-operation with the Member States in order to better assess the needs and the situation prior to funds´ allocation and to ensure that clear and well-justified criteria for allocation of funds between regions and between different activities are applied,

- measures taken and/or envisaged by the Commission in order to address the need for a coherent and consistent strategy, including such elements as a common definition of ESL, more consistent criteria for identifying target groups, more specific quantitative goals along with reasonable annual targets, etc.,

- measures taken and/or envisaged as concerns better use of information in the monitoring and control of the financial management by the Member States.

Amendment 3813 : budget line 06 03 03 : Financial support for projects of common interest in the trans-European transport network

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to Special Report 6/2005 of the Court of Auditors, 14 TEN-T priority projects are currently behind schedule. Problems with cross-border sections are particularly acute and financial aid is not sufficiently focussed on cross-border projects. Evaluations and selections of proposals were carried out by the Commission in an ad hoc manner, and in the absence of documented and publicly available guidelines. The coordination of Community funding of transport infrastructure within the European Union does not allow the Commission to identify all cases of over- or even double-funding. Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should provide:

- confirmation that specific evaluation guidelines have been established, especially for TEN-T;

- confirmation that external experts/firms are extensively used for evaluations since it is not credible that they are carried out by the same people who are implementing the programme;

- confirmation that the first major ex-post evaluation planned for TENs, i.e for the 2000-2006 programme, will be carried out by independent experts;

- a clear description of how the Commission, in collaboration with Member States, intends to work to detect and minimise the risk of over - or double-funding

Amendment 3815 :

budget line 05 02 08 01 : Export refunds for fruit and vegetables

budget line 05 02 08 02 : Compensation for withdrawals and buying-in

budget line 05 02 08 03 : Operational funds for producer organisations

budget line 05 02 08 04 : Production aid for processed tomato products

budget line 05 02 08 05 : Production aid for fruit-based products

budget line 05 02 08 06 : Intervention for dried grapes and figs

budget line 05 02 08 07 : Compensation to encourage processing of citrus fruits

budget line 05 02 08 08 : Free distribution of fruit and vegetables

budget line 05 02 08 09 : Aid to producer groups for preliminary recognition

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to Special Report 8/2006 of the Court of Auditors, the Commission's target of 60 % of supply concentrated in producer organisations by 2013 will not be reached: producer organisations account for only about one-third of the EU's fruit and vegetable production and they have grown at a lower rate than the sector as a whole.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should report on:

- improvements in achieving the objectives set for the aid scheme and in the Commission's monitoring of the effectiveness of the aid:

- the reasons for the relative lack of progress by producer organisations, particularly in those Member States where the fruit and vegetables sector represents the highest proportion of agricultural output.

Amendment 3800 : budget line 05 04 05 01 : Rural development programmes

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to Special Report 9/2004 of the Court of Auditors, the impact of measures for afforestation of agriculture land has been low: the degree of afforestation is not significant and the result could be obtained more cheaply. The projects financed lead to dispersed and uncoordinated implementation in rural areas. Overall forestry action is not sufficiently targeted. Paying agencies in some new Member States are still not accredited. According to Special Report 3/2005 of the Court of Auditors, the Commission has not sufficiently verified the correct functioning of agri-environment support control systems in the Member States, particularly concerning organic farming. According to Special Report 7/2006 of the Court of Auditors, support for rural areas has decreased markedly compared to the previous programming period (1994-1999) and funds have not been targeted on the most needy geographical areas and beneficiaries.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should provide information on:

- how it intends to improve the targeting and cost-efficiency of forestry measures within rural development policy and a timetable for the completion of the accreditation process for the paying agencies in the new Member States;

- how it intends to work with the Member States to improve the verification of agri-environment expenditure.

Amendment 3801 : budget line 19 08 01 01 : European Neighbourhood and Partnership (ENP) financial cooperation with Mediterranean countries

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to Special Report 5/2006 of the Court of Auditors, Commission management of MEDA has improved since the early years and can now be considered satisfactory but many projects are still not completed and concrete results remain, after more than 10 years of MEDA, limited.

According to Special Report 10/2004 of the Court of Auditors on the devolution of external aid, better indicators of speed and quality of aid delivery are needed and delays in project implementation should be reduced. Given the completely new landscape of implementation of external aid following devolution over the course of the current financial perspective, there is a need to take stock of results before fully authorising the funds requested for external programmes from 2007 and onwards. This is also the case since the Court of Auditors has previously pointed out the need to monitor the costs of devolution to delegations against the results.

Appropriations should therefore be placed in reserve until the Commission:

 - explains the reasons for and indicate the measures taken as regards unfinished projects;

 - clarifies how the balance between budget support funding, which has been increasing, and traditional project funding is decided;

- explains the inter-relationship between devolution of aid programmes to the EC delegations and the trends in expenditure observed. This shall include an analysis of operational vs. administrative costs and the split between headquarters and delegations, including aspects of staff, temporary staff, and other types of support expenditure;

- clarifies whether it now considers the working relationship between headquarters and delegations as satisfactory or which additional measures will still need to be put in place;

- clarifies whether the need for simplification with regard to delegation procedures has now been completed. If not, what new measures have been proposed, i.e. within the framework of the new regulation?

Amendment 3802 : budget line 19 08 01 02 : European Neighbourhood and Partnership (ENP) financial assistance to Palestine and to the peace process

According to Special Report 10/2004 of the Court of Auditors on the devolution of external aid, better indicators of speed and quality of aid delivery are needed and delays in project implementation should be reduced. Given the completely new landscape of implementation of external aid following devolution over the course of the current financial perspective, there is a need to take stock of results before fully authorising the funds requested for external programmes from 2007 and onwards. This is also the case since the Court of Auditors has previously pointed out the need to monitor the costs of devolution to delegations against the results.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should:

- explain the inter-relationship between devolution of aid programmes to the EC delegations and the trends in expenditure observed. This shall include an analysis of operational vs. administrative costs and the split between headquarters and delegations, including aspects of staff, temporary staff, and other types of support expenditure;

- clarify whether it now considers the working relationship between headquarters and delegations as satisfactory or which additional measures will still need to be put in place;

- clarify whether the need for simplification with regard to delegation procedures has now been completed. If not, what new measures have been proposed, i.e. within the framework of the new regulation?

Amendment 3803 : budget line 19 08 01 03 : European Neighbourhood and Partnership (ENP) financial cooperation with eastern Europe

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

In its Special Report 2/2006 on TACIS, the Court of Auditors examines projects in Russia, which is the highest recipient of funds, and notes, inter alia, low effectiveness and objectives not achieved for a majority of projects examined, lack of dialogue with beneficiaries, lack of local ownership of programmes, no co-financing used, problems with terms of references and evaluations. Only 9 of 29 projects audited achieved their objectives, 8 achieved them partially and 12 failed to achieve them. The results of only 5 of the audited projects were found to be sustainable. The Court concluded that the effectiveness of the use of TACIS funds in the Russian Federation has been very low and it was therefore unable to give a positive assessment of performance.

According to Special Report 10/2004 of the Court of Auditors on the devolution of external aid, better indicators of speed and quality of aid delivery are needed and delays in project implementation should be reduced. Given the completely new landscape of implementation of external aid following devolution over the course of the current financial perspective, there is a need to take stock of results before fully authorising the funds requested for external programmes from 2007 and onwards. This is also the case since the Court of Auditors has previously pointed out the need to monitor the costs of devolution to delegations against the results.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should:

- clarify how the shortcomings noted have been addressed in the new Neighbourhood programme and any new country strategy proposed for Russia;

- clarify how the project cycle will be/has been improved to avoid the habitual delays associated with this programme;

- state the concrete measures taken to improve involvement of beneficiaries;

- explain the inter-relationship between devolution of aid programmes to the EC delegations and the trends in expenditure observed. This shall include an analysis of operational vs. administrative costs and the split between headquarters and delegations, including aspects of staff, temporary staff, and other types of support expenditure;

- clarify whether it now considers the working relationship between headquarters and delegations as satisfactory or which additional measures will still need to be put in place;

- clarify whether the need for simplification with regard to delegation procedures has now been completed. If not, what new measures have been proposed, i.e. within the framework of the new regulation?

Amendment 3804 : budget line 19 09 01 : Cooperation with developing countries in Latin America

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to its Special Report 6/2006, the Court of Auditors considers that reporting, monitoring and evaluation systems covering the environmental aspects of the Commission's development cooperation need to be strengthened. Almost all of the environment projects examined were relevant to beneficiary country needs, and frequently also addressed global conservation needs but outputs and results frequently fell short of objectives.

According to Special Report 10/2004 of the Court of Auditors on the devolution of external aid, better indicators of speed and quality of aid delivery are needed and delays in project implementation should be reduced. Given the completely new landscape of implementation of external aid following devolution over the course of the current financial perspective, there is a need to take stock of results before fully authorising the funds requested for external programmes from 2007 and onwards. This is also the case since the Court of Auditors has previously pointed out the need to monitor the costs of devolution to delegations against the results.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should:

- provide a clear overview of the new provisions/measures foreseen for the new generation of external programmes 2007-2013 to improve the integration of environmental aspects into development programmes;

 - list concrete measures already decided/implemented following the establishment of the Commission steering-group to improve quality and coordination of environmental aspects in external programmes;

- explain the inter-relationship between devolution of aid programmes to the EC delegations and the trends in expenditure observed. This shall include an analysis of operational vs. administrative costs and the split between headquarters and delegations, including aspects of staff, temporary staff, and other types of support expenditure;

- clarify whether it now considers the working relationship between headquarters and delegations as satisfactory or which additional measures will still need to be put in place;

- clarify whether the need for simplification with regard to delegation procedures has now been completed. If not, what new measures have been proposed, i.e. within the framework of the new regulation?

Amendment 3805 : budget line 19 10 01 : Cooperation with developing countries in Asia

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to Special Report 4/2005 of the Court of Auditors, application procedures for funding are excessively complex, delegations should assist applicants more and there should be a greater focus on sustainability of projects. According to its Special Report 6/2006, the Court of Auditors considers that reporting, monitoring and evaluation systems covering the environmental aspects of the Commission's development cooperation need to be strengthened. Almost all of the environment projects examined were relevant to beneficiary country needs, and frequently also addressed global conservation needs but outputs and results frequently fell short of objectives.

According to Special Report 10/2004 of the Court of Auditors on the devolution of external aid, better indicators of speed and quality of aid delivery are needed and delays in project implementation should be reduced. Given the completely new landscape of implementation of external aid following devolution over the course of the current financial perspective, there is a need to take stock of results before fully authorising the funds requested for external programmes from 2007 and onwards. This is also the case since the Court of Auditors has previously pointed out the need to monitor the costs of devolution to delegations against the results.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should:

- provide a clear overview of the new provisions/measures foreseen for the new generation of external programmes 2007-2013 to improve the integration of environmental aspects into development programmes;

 - list concrete measures already decided/implemented following the establishment of the Commission steering-group to improve quality and coordination of environmental aspects in external programmes;

- explain the inter-relationship between devolution of aid programmes to the EC delegations and the trends in expenditure observed. This shall include an analysis of operational vs. administrative costs and the split between headquarters and delegations, including aspects of staff, temporary staff, and other types of support expenditure;

- clarify whether it now considers the working relationship between headquarters and delegations as satisfactory or which additional measures will still need to be put in place;

- clarify whether the need for simplification with regard to delegation procedures has now been completed. If not, what new measures have been proposed, i.e. within the framework of the new regulation?

Amendment 3806 : budget line 19 10 02 : Cooperation with developing countries in Central Asia

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to Special Report 10/2004 of the Court of Auditors on the devolution of external aid, better indicators of speed and quality of aid delivery are needed and delays in project implementation should be reduced. Given the completely new landscape of implementation of external aid following devolution over the course of the current financial perspective, there is a need to take stock of results before fully authorising the funds requested for external programmes from 2007 and onwards. This is also the case since the Court of Auditors has previously pointed out the need to monitor the costs of devolution to delegations against the results.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should:

- explain the inter-relationship between devolution of aid programmes to the EC delegations and the trends in expenditure observed. This shall include an analysis of operational vs. administrative costs and the split between headquarters and delegations, including aspects of staff, temporary staff, and other types of support expenditure;

- clarify whether it now considers the working relationship between headquarters and delegations as satisfactory or which additional measures will still need to be put in place;

- clarify whether the need for simplification with regard to delegation procedures has now been completed. If not, what new measures have been proposed, i.e. within the framework of the new regulation?

Amendment 3807 : budget line 19 10 03 : Cooperation with developing countries east of Jordan

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to Special Report 10/2004 of the Court of Auditors on the devolution of external aid, better indicators of speed and quality of aid delivery are needed and delays in project implementation should be reduced. Given the completely new landscape of implementation of external aid following devolution over the course of the current financial perspective, there is a need to take stock of results before fully authorising the funds requested for external programmes from 2007 and onwards. This is also the case since the Court of Auditors has previously pointed out the need to monitor the costs of devolution to delegations against the results.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should:

- explain the inter-relationship between devolution of aid programmes to the EC delegations and the trends in expenditure observed. This shall include an analysis of operational vs. administrative costs and the split between headquarters and delegations, including aspects of staff, temporary staff, and other types of support expenditure;

- clarify whether it now considers the working relationship between headquarters and delegations as satisfactory or which additional measures will still need to be put in place;

- clarify whether the need for simplification with regard to delegation procedures has now been completed. If not, what new measures have been proposed, i.e. within the framework of the new regulation?

Amendment 3810 : budget line 21 06 02 : Relations with South Africa

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to Special Report 10/2004 of the Court of Auditors on the devolution of external aid, better indicators of speed and quality of aid delivery are needed and delays in project implementation should be reduced. Given the completely new landscape of implementation of external aid following devolution over the course of the current financial perspective, there is a need to take stock of results before fully authorising the funds requested for external programmes from 2007 and onwards. This is also the case since the Court of Auditors has previously pointed out the need to monitor the costs of devolution to delegations against the results.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should:

- explain the inter-relationship between devolution of aid programmes to the EC delegations and the trends in expenditure observed. This shall include an analysis of operational vs. administrative costs and the split between headquarters and delegations, including aspects of staff, temporary staff, and other types of support expenditure;

- clarify whether it now considers the working relationship between headquarters and delegations as satisfactory or which additional measures will still need to be put in place;

- clarify whether the need for simplification with regard to delegation procedures has now been completed. If not, what new measures have been proposed, i.e. within the framework of the new regulation?

Amendment 3808 : budget line 22 02 01 : Transition and institution-building assistance to candidate countries

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to Special Report 4/2006 of the Court of Auditors, projects audited were in line with PHARE investment objectives. However, for over half of them the assets were not, or were only partially, being used for the intended purpose, and outputs and results lagged considerably behind schedule due to the continuing lack of administrative capacity and national resources.

According to Special Report 10/2004 of the Court of Auditors on the devolution of external aid, better indicators of speed and quality of aid delivery are needed and delays in project implementation should be reduced. Given the completely new landscape of implementation of external aid following devolution over the course of the current financial perspective, there is a need to take stock of results before fully authorising the funds requested for external programmes from 2007 and onwards. This is also the case since the Court of Auditors has previously pointed out the need to monitor the costs of devolution to delegations against the results.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should:

- explain the inter-relationship between devolution of aid programmes to the EC delegations and the trends in expenditure observed. This shall include an analysis of operational vs. administrative costs and the split between headquarters and delegations, including aspects of staff, temporary staff, and other types of support expenditure;

- clarify whether it now considers the working relationship between headquarters and delegations as satisfactory or which additional measures will still need to be put in place;

- clarify whether the need for simplification with regard to delegation procedures has now been completed. If not, what new measures have been proposed, i.e. within the framework of the new regulation?

Amendment 3809 : budget line 22 02 01 : Transition and institution-building assistance to potential candidate countries

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to Special Report 10/2004 of the Court of Auditors on the devolution of external aid, better indicators of speed and quality of aid delivery are needed and delays in project implementation should be reduced. Given the completely new landscape of implementation of external aid following devolution over the course of the current financial perspective, there is a need to take stock of results before fully authorising the funds requested for external programmes from 2007 and onwards. This is also the case since the Court of Auditors has previously pointed out the need to monitor the costs of devolution to delegations against the results.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should:

- explain the inter-relationship between devolution of aid programmes to the EC delegations and the trends in expenditure observed. This shall include an analysis of operational vs. administrative costs and the split between headquarters and delegations, including aspects of staff, temporary staff, and other types of support expenditure;

- clarify whether it now considers the working relationship between headquarters and delegations as satisfactory or which additional measures will still need to be put in place;

- clarify whether the need for simplification with regard to delegation procedures has now been completed. If not, what new measures have been proposed, i.e. within the framework of the new regulation?

Amendment 3811 : budget line 24 01 06 : European Anti-fraud Office (OLAF)

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to Special Report 1/2005 of the Court of Auditors, investigations take too long, it is difficult to assess the results achieved and follow-up is rudimentary; OLAF's scarce resources should be targeted towards areas in which the risk of fraud detrimental to the Union's financial interests is greatest.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should:

- report on improvements in the office's managerial supervision and on how the serious delays in the processing of files and the lodging of inconclusive reports can be reduced.

Amendment 3812 : budget line 31 01 06 01 : Interpreting and conference expenditure

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to Special Report 5/2005 of the Court of Auditors, capacity for interpreting into and out of the languages of new Member States is insufficient and the cost of interpretation could be reduced with better management.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should provide a note explaining how it intends to reinforce cooperation with the new Member States with a view to training new interpreters in the new languages and an action plan for better management with a view to reducing costs, including the following elements:

- a reduction in the cost of 'standby' interpretation services that are paid for but not used, whilst ensuring that reserve interpreters can be found at short notice;

- a reduction in the cost of auxiliary conference interpreters through better coordination of travel and accommodation costs which are a large part of the cost of such interpreters.

Amendment 3816 : budget line 31 01 07 01 : Support services for the «Translation» Directorate-General

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to Special Report 9/2006 of the Court of Auditors, management of translation services should be improved in the face of steadily growing demand, internal capacity for translation of the languages of the new Member States is insufficient, better interinstitutional cooperation in terms of sharing spare capacity is needed, and the efficiency of the translation process should be improved. Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should:

- provide a note describing how it intends to streamline procedures for the management of translation services, scope for further interinstitutional cooperation and possibilities for improving the efficiency of the translation process;

- carry out a review of EPSO's inability to recruit sufficient translators for the languages of the new Member States in time, and prepare an action plan of the steps needed to rectify this problem and ensure that the same problem is not repeated for the candidate countries.

VALUE FOR MONEY: AMENDMENTS BASED ON THE 2005 SYNTHESIS OF COMMISSION MANAGEMENT

(30% in reserve for CAs and PAs for budget lines where weaknesses have been identified by the synthesis report)

Amendment 3831 : budget line 02 03 04 : Standardisation and approximation of legislation

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

DG ENTR is responsible for the management of the Internal Market for goods. This activity comprises the management of legislation (including infringements) in a range of technically complex areas, many of which have an impact on public health and consumer safety. The DG’s activities in this area are complemented by the work of the three recognised European Standardisation Organisations (ESOs) for which the Commission provides financial support.

In 2004, the ex-post control team confirmed some overpayments related to one of the

ESOs[66]. First corrective measures were taken already in 2004 and continued in 2005 aiming to reduce the risk of errors in the cost claims of the ESOs. These measures included discussion with ESOs, inter alia, of draft guidelines on the implementation of the framework partnership agreement.

­Appropriations should be placed in reserve until the Commission provides evidence that these weaknesses have been addressed.

Before Parliament's second reading, the Commission should:

- confirm that the beneficiaries have put in place the necessary systems and procedures to be able to produce the required documentation and justifications to the European Commission, in order to obtain assurance that the Commission and the ESOs share the same understanding of the agreed financial rules;

- provide evidence that the full application of the guidelines on the implementation of the Framework Partnership Agreement 2004-2007, issued in February 2006, is ensured and that transparency of the financial management of the grants for the ESOs has improved

- report on the envisaged revision of existing contracts with regards to the determination of eligible costs and on the control of real costs by means of on-site checks and desk checks when assessing cost claims and on the organisation of audits of the ESOs accounting systems.

Amendment 3832 : budget line 06 05 02 : Nuclear Safety

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

In its Annual Activity Report 2005, referred to in the Synthesis Report of the Commission (COM(2006)277final), DG TREN expresses a reservation concerning nuclear safety due to a lack of sufficient means in terms of legal instruments and staffing in order to evaluate the level of nuclear safety of the nuclear power stations in the enlarged European Union - the Commission risks not being in a position to ensure the application of high safety standards in the field of nuclear energy. The adoption of the relevant legislative instruments ("Nuclear Package") is a priority action needed in order to give the Commission the necessary legal instruments for ensuring a sufficient level of control.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should confirm that it has been granted sufficient specialised staff in order to be in a position to evaluate the level of nuclear safety of the nuclear power stations in the enlarged European Union.

Amendment 3839 : budget line 08 02 01 : Cooperation - Health

Amendment 3840 : budget line 08 03 01 : Cooperation - Food, agriculture and biotechnology

Amendment 3841 : budget line 08 04 01 : Cooperation - Nanosciences, nanotechnologies, materials and new production technologies

Amendment 3842 : budget line 08 05 01 : Cooperation - Energy

Amendment 3843 : budget line 08 06 01 : Cooperation - Environment (including climate change)

Amendment 3844 : budget line 08 07 01 : Cooperation - Transport (including aeronautics)

Amendment 3845 : budget line 08 08 01 : Cooperation - Socio-economic sciences and the humanities

Amendment 3846 : budget line 08 10 01 : Ideas

Amendment 3847 : budget line 08 11 01 : People

Amendment 3848 : budget line 08 12 01 : Capacities - Research infrastructures

Amendment 3849 : budget line 08 13 01 : Capacities - Research for the benefit of SMEs

Amendment 3850 : budget line 08 14 01 : Capacities - Regions of knowledge

Amendment 3851 : budget line 08 15 01 : Capacities - Research potential

Amendment 3852 : budget line 08 16 01 : Capacities - Science in society

Amendment 3853 : budget line 08 17 01 : Capacities - Activities of international cooperation

Amendment 3854 : budget line 08 19 01 : Euratom - Fusion energy

Amendment 3855 : budget line 08 19 02 : Euratom - Joint undertaking ITER

Amendment 3856 : budget line 08 20 01 : Euratom - Nuclear fission and radiation protection

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

In its Annual Activity Report 2005, referred to in the Synthesis Report of the Commission (COM(2006)277final), DG Research expresses a reservation concerning the verification of the exactitude of the costs as declared by beneficiaries concerning contracts under the 5th Framework Programme for Research. The exactitude of these costs, and their conformity with the provisions of the research contracts, cannot be completely and accurately verified by the Commission as part of its normal checks carried out prior to authorisation of payments.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should provide information on the steps taken to address this problem under the current 7th Framework Programme for Research.

Amendment 3834 : budget line 18 03 03 : European Refugee Fund

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to DG JSL[67], deficiencies in key elements of the United Kingdom's management of expenditure have been noted, including in the control by the Member State of the eligibility of expenditure and in the necessity of carrying out a minimum 20% audit of expenditure declared at final beneficiary level. It does not, therefore, have reasonable assurance as regards the effective operation of key elements of the management and control systems put in place by the UK National Authority to ensure legality and regularity of transactions at final beneficiary level.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should:

- reported on a reinforced monitoring by the unit responsible for this programme (regular follow-up by desk officer and access provided to the UK responsible authority for key questions on management and implementation to the desk officer);

- produce detailed guidance on the implementation of ERF II for the Member States (seminars planned on key topics, such as the role of the audit authority and eligibility of expenditure) and report back to Parliament.

Amendment 3833 : budget line 22 02 04 01 : Cross-border cooperation (CBC) between IPA countries

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

In its Annual Activity Report 2005, referred to in the Synthesis Report of the Commission (COM(2006)277final), DG Enlargement expresses a reservation related to the sharing of responsibilities between the Commission and the UN in the framework of the implementation of the EU contribution to UNMIK pillar IV in Kosovo. Clear irregularities have occurred in the use of the finances provided by the EU but the UN does not accept responsibility for the financial management of these funds and is not prepared to reimburse to the EU the amount affected by the irregularities.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should provide information on steps taken to clarify the allocation of responsibility for the financial management of the EU contribution to UNMIK pillar IV in Kosovo.

Amendment 3837 : budget line 16 01 01 01 : Expenditure related to staff in active employment of ‘Communication’ policy area: Headquarters

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

In its Annual Activity Report 2005, referred to in the Synthesis Report of the Commission (COM(2006)277final), DG Communication expresses a reservation on financial management related to the absence of an ex-post financial control system.

Appropriations should therefore be placed in reserve until the Commission provides a report on progress in the introduction of a structured ex-post control system in DG Communication.

Amendment 3835 : budget line 19 01 01 01 : Expenditure related to staff in active employment of «External relations» Directorates-General

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

In its Annual Activity Report 2005, referred to in the Synthesis Report of the Commission (COM(2006)277final), DG External Relation expresses a reserve due to insufficient implementation of internal control standards at headquarters, particularly concerning standards 12 (management information) and 17 (supervision).

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should provide evidence that the internal control standards are in place at headquarters, particularly standards 12 and 17.

Amendment 3836 : budget line 19 01 01 02 : Expenditure related to staff in active employment of «External relations» delegations

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

In its Annual Activity Report 2005, referred to in the Synthesis Report of the Commission (COM(2006)277final), DG External Relation expresses a reserve due to insufficient implementation of internal control standards in the delegations, particularly concerning standard 16 concerning the segregation of duties (financial circuits).

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should provide evidence that the internal control standards are in place in the delegations, particularly standard 16.

VALUE FOR MONEY: AMENDMENTS BASED ON COST BENEFIT STUDIES

(30% in reserve for CAs and PAs for budget lines where weaknesses have been identified)

Amendment 3150 : budget line 07 01 04 01 : LIFE+ (Financial Instrument for the Environment — 2007 to 2013) — Projects on Community territory — Part I (nature protection) — Expenditure on administrative management

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

In line with paragraphs 5 and 7 of the APS resolution  (P6_TA-PROV(2006)0221), adopted by the European Parliament on 18 May 2006, relating to value for money and cost-effectiveness, and the evaluation of a number of policies and programmes made in the studies commissioned by the Committee on Budgets, 30% of the resources for this budget line are placed in reserve until the Commission can provide clarification on the weaknesses identified in the European Parliament's internal study on LIFE programme (PE no 371.841), chapter 4.2, paragraph 4 - 5.

Before Parliament's second reading, the Commission should provide a satisfactory explanation of the reasons for the nearly double increase in staff dealing with the Life+ programme as compared to the Life III programme.

Amendment 3090 : budget line 15 02 22 Lifelong learning programme

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

In line with para 5 and 7 of the APS resolution  (P6_TA-PROV(2006)0221), adopted by the European Parliament on 18 May 2006, relating to value for money and cost-effectiveness, and the evaluation of a number of policies and programmes made in the studies commissioned by the Committee on Budgets, 30% of the resources for this budget line are placed in reserve until the Commission provide proposals for dealing with the problem of cumbersome and cost-intensive management process identified in chapter 3.1.2 of the CEPS study on education policy "Citizenship and Educations Policies - Value for Money?" of 12/09/2006.

Before Parliament's second reading, the Commission shall inform the Budgetary Authority of its efforts to further simplify procedures, reduce administrative costs and take due account of the legitimate interest of the beneficiaries of the programme while applying the provisions of the Financial Regulation.

Amendment 3091 : budget line 15 06 66 Citizens for Europe

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

In line with para 5 and 7 of the APS resolution  (P6_TA-PROV(2006)0221), adopted by the European Parliament on 18 May 2006, relating to value for money and cost-effectiveness, and the evaluation of a number of policies and programmes made in the studies commissioned by the Committee on Budgets, 30% of the resources for this budget line are placed in reserve.

Before Parliament's second reading, the Commission should provide information on measures taken to address the following weaknesses highlighted in the EP resolution on "Citizens for Europe" of 5 April 2006:

- cost effectiveness is not satisfactory as paperwork required is excessive. The Commission applies the rules of the financial regulation No 1605/2002/CE blindly, without taking into account the overriding principle of proportionality, especially when small amounts of funding are at stake or small beneficiaries are involved

- Commission staff implementing the programme change jobs too often, so that beneficiaries feel left alone in front of the paperwork required.

- no database of beneficiaries seems to be established at inter-DG level. In consequence, justifications and certificates are requested various times during the procedure, which involves considerable additional costs for beneficiaries.

and in the CEPs study on citizenship:

- objectives concerning Town twinning and support for Associations are not sufficiently structured in hierarchical terms

Amendment 3181 : budget line 16 03 02 : Local actions

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

The decentralised information has been established to be more adapted to the needs of national audiences. However there are a number of weaknesses in the way citizens are informed and on the contents of the information provided.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should present evidence of improvements in terms of projects, decentralisation, staff and flexibility in particular in the field of the administration

Amendment 3180 : budget line 16 03 04 : Specific actions on priority themes, of which PRINCE

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

The Prince program was the first to develop campaigns on the euro, enlargement and on the future of the EU to communicate with the public. However by multiplying the campaigns it missed its targets.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should present an action plan which defines realistic objectives, the number of actions and target groups, and gives more flexibility, in particular in the field of the administration.

Amendment 3183 : budget line 16 04 01 : Public opinion analysis

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

The cost-benefit study in the field of information shows that the Eurobarometer is extremely relevant in giving an overview of public opinion on key policy issues ad public opinion trends in the EU but it is essentially a passive information tool that does not seek to extend or increase public awareness and information.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should present a new strategy for the Eurobarometer more focused on accurate and policy-relevant questions and on how to raise the awareness of citizens.

Amendment 3182 : budget line 16 04 02 : Online information and communication tools

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

The EUROPA website is one of the most popular and most referenced public websites in the world . However it has as several weaknesses such as a non harmonised presentation, a lack of coherence amongst DGs and a non reliable search engine.

Appropriations should be placed in reserve until the Commission addresses these weaknesses.

Before Parliament's second reading, the Commission should present a new strategy more oriented to non-expert public and quickly implemented.

Amendment 3060 :

budget line 19 01 02 01 : External staff of «External relations» Directorates-General

budget line 19 01 02 02 : External staff of «External relations» delegations

budget line 19 01 02 11 : Other management expenditure of «External relations» Directorates-General

budget line 19 01 02 12 : Other management expenditure of «External relations» delegations

budget line 19 01 03 01 : Expenditure related to equipment and services of «External relations» Directorates-General

budget line 19 01 03 02 : Buildings and related expenditure of «External relations» delegations

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to the cost-benefit study on development cooperation, data published by the OECD and the Commission itself indicate that the administrative costs of development aid programmes have more than doubled over the current financial perspective. Having been a low-cost donor with less than 3% going towards administrative costs in 2000, it is claimed that the Commission is now a high-cost donor with administrative costs reaching 6 to 7% of operational expenditure. This is higher than practically any Member State. It is therefore proposed to put 30% of administrative costs of the DGs under heading 4 (external actions) in reserve pending further clarifications as to the amounts asked and the worrying trend observed.

In order to release the reserves, either fully or partially, before Parliament's second reading, the Commission shall:

- justify the administrative share compared to other EU donors

- explain the sharp rise in such costs over the current FP

- set out its reasons for requesting these appropriations in relation to the overall objective, i.e. to ensure high quality external programmes that contribute, inter alia, to the millennium development goals while ensuring that as high a proportion of funds as possible reach the final beneficiaries.

- set out any measures taken to halt this rise in administrative expenditure

Amendment 3061 :

budget line 20 01 02 01 : External staff of «Trade» Directorate-General

budget line 20 01 02 02 : External staff of «Trade» delegations

budget line 20 01 02 11 : Other management expenditure of «Trade» Directorate-General

budget line 20 01 02 12 : Other management expenditure of «Trade» delegations

budget line 20 01 03 01 : Expenditure related to equipment and services of «Trade» Directorate-General

budget line 20 01 03 02 : Buildings and related expenditure of «Trade» delegations

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to the cost-benefit study on development cooperation, data published by the OECD and the Commission itself indicate that the administrative costs of development aid programmes have more than doubled over the current financial perspective. Having been a low-cost donor with less than 3% going towards administrative costs in 2000, it is claimed that the Commission is now a high-cost donor with administrative costs reaching 6 to 7% of operational expenditure. This is higher than practically any Member State. It is therefore proposed to put 30% of administrative costs of the DGs under heading 4 (external actions) in reserve pending further clarifications as to the amounts asked and the worrying trend observed.

In order to release the reserves, either fully or partially, before Parliament's second reading, the Commission shall:

- justify the administrative share compared to other EU donors

- explain the sharp rise in such costs over the current FP

- set out its reasons for requesting these appropriations in relation to the overall objective, i.e. to ensure high quality external programmes that contribute, inter alia, to the millennium development goals while ensuring that as high a proportion of funds as possible reach the final beneficiaries.

- set out any measures taken to halt this rise in administrative expenditure

Amendment 3062:

budget line 21 01 02 01 : External staff of «Development» Directorates-General

budget line 21 01 02 02 : External staff of «Development» delegations

budget line 21 01 02 11 : Other management expenditure of «Development» Directorates-General

budget line 21 01 02 12 : Other management expenditure of «Development» delegations

budget line 21 01 03 01 : Expenditure related to equipment and services of «Development» Directorates-General

budget line 21 01 03 02 : Buildings and related expenditure of «Development» delegations

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to the cost-benefit study on development cooperation, data published by the OECD and the Commission itself indicate that the administrative costs of development aid programmes have more than doubled over the current financial perspective. Having been a low-cost donor with less than 3% going towards administrative costs in 2000, it is claimed that the Commission is now a high-cost donor with administrative costs reaching 6 to 7% of operational expenditure. This is higher than practically any Member State. It is therefore proposed to put 30% of administrative costs of the DGs under heading 4 (external actions) in reserve pending further clarifications as to the amounts asked and the worrying trend observed.

In order to release the reserves, either fully or partially, before Parliament's second reading, the Commission shall:

- justify the administrative share compared to other EU donors

- explain the sharp rise in such costs over the current FP

- set out its reasons for requesting these appropriations in relation to the overall objective, i.e. to ensure high quality external programmes that contribute, inter alia, to the millennium development goals while ensuring that as high a proportion of funds as possible reach the final beneficiaries.

- set out any measures taken to halt this rise in administrative expenditure

Amendment 3063 :

budget line 22 01 02 01 : External staff of «Enlargement» Directorate-General

budget line 22 01 02 02 : External staff of «Enlargement» delegations

budget line 22 01 02 11 : Other management expenditure of «Enlargement» Directorate-General

budget line 22 01 02 12 : Other management expenditure of «Enlargement» delegations

budget line 22 01 03 01 : Expenditure related to equipment and services of «Enlargement» Directorate-General

budget line 22 01 03 02 : Buildings and related expenditure of «Enlargement» delegations

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to the cost-benefit study on development cooperation, data published by the OECD and the Commission itself indicate that the administrative costs of development aid programmes have more than doubled over the current financial perspective. Having been a low-cost donor with less than 3% going towards administrative costs in 2000, it is claimed that the Commission is now a high-cost donor with administrative costs reaching 6 to 7% of operational expenditure. This is higher than practically any Member State. It is therefore proposed to put 30% of administrative costs of the DGs under heading 4 (external actions) in reserve pending further clarifications as to the amounts asked and the worrying trend observed.

In order to release the reserves, either fully or partially, before Parliament's second reading, the Commission shall:

- justify the administrative share compared to other EU donors

- explain the sharp rise in such costs over the current FP

- set out its reasons for requesting these appropriations in relation to the overall objective, i.e. to ensure high quality external programmes that contribute, inter alia, to the millennium development goals while ensuring that as high a proportion of funds as possible reach the final beneficiaries.

- set out any measures taken to halt this rise in administrative expenditure

Amendment 3066:

budget line 23 01 02 01 : External staff

budget line 23 01 02 11 : Other management expenditure

budget line 23 01 04 01 : Humanitarian aid — Expenditure on administrative management

Justification for placing 30% of appropriations in reserve and conditions for release:

According to the cost-benefit study on development cooperation, data published by the OECD and the Commission itself indicate that the administrative costs of development aid programmes have more than doubled over the current financial perspective. Having been a low-cost donor with less than 3% going towards administrative costs in 2000, it is claimed that the Commission is now a high-cost donor with administrative costs reaching 6 to 7% of operational expenditure. This is higher than practically any Member State. It is therefore proposed to put 30% of administrative costs of the DGs under heading 4 (external actions) in reserve pending further clarifications as to the amounts asked and the worrying trend observed.

In order to release the reserves, either fully or partially, before Parliament's second reading, the Commission shall:

- justify the administrative share compared to other EU donors

- explain the sharp rise in such costs over the current FP

- set out its reasons for requesting these appropriations in relation to the overall objective, i.e. to ensure high quality external programmes that contribute, inter alia, to the millennium development goals while ensuring that as high a proportion of funds as possible reach the final beneficiaries.

- set out any measures taken to halt this rise in administrative expenditure

• [1]  KOM(2004) 101 v konečném znění a KOM(2004)498 v konečném znění..
• [2]  A6-0153/2005.
• [3]  SI(2005)961, návrh společného prohlášení „Pokyny pro legislativní návrhy v souvislosti s víceletým finančním rámcem na období 2007–2013“, který zaslalo britské předsednictví na schůzku COREPER dne 25. října 2005.
• [4]  V případě, že k dohodě dojde později během tohoto roku, by Komise předložila návrh na změnu s cílem upravit stropy, jakmile bude dosaženo dohody.
• [5]  DT\589812.
• [6]  Úř. věst. L 176, 15.07.2003, s. 29-37.
• [7]  Svoboda pohybu a solidarita v oblasti vnějších hranic, azyl a přistěhovalectví KOM(2005)0123; program Bezpečnost a ochrana svobod KOM(2005)0124; program Základní práva a spravedlnost KOM(2005)0122
• [8]  Přijaté texty, 8.6.2005, P6_TA-PROV(2005)0224.
• [9]  Přijaté texty, 8.6.2005, P6_TA-PROV(2005)0224.
• [10]  DT\605113CS, PE
• [11]  PR\607623CS, PE
• [12]  6671 - FIN 68 odst. 6—8.
• [13]  Přijaté texty, 8.6.2005, P6_TA-PROV(2005)0224.
• [14]  To v průměru odpovídá přibližně 250 milionům ročně. PNR pro rok 2007 navrhuje 159 milionů EUR. Prostředky v roce 2006 činily 102 milionů.
• [15]  Tato dvě nařízení jsou v podstatě stejná, ale jedno z nich se týká „rozvojových zemí“ (přijaté postupem spolurozhodování) a druhé „třetích zemí“ (přijaté postupem konzultace).
• [16]  Ostatní položky EIDHR jsou: 19 04 01: Evropské meziuniverzitní centrum (Benátky), 19 04 02: Podpora obětem porušování lidských práv, 19 04 04: Podpora Mezinárodnímu trestnímu soudu,
  19 04 05: Přípravná činnost k vytvoření sítě k předcházení konfliktů
• [17]            Zprávy SEGELSTRÖM (KOM(2005)0122), KUDRYCKA (KOM(2005)0123), LA RUSSA (KOM(2005)0124); stanovisko Rozpočtového výboru vypracovali Neena Gill, Kathelijne Buitenweg, Louis Grech, Simon Busuttil, Gerard Deprez, Yannick Vaugrenard a Ville Itälä.
• [18]  KOM(2002) 311 v konečném znění, 5.6.2002.
• [19]  U Evropské agentury pro obnovu a Překladatelského střediska EU je v PNR na rok 2007 zapsáno pouze p.m. a nejsou v tomto srovnání zahrnuty.
• [20]  ) Viz bod 28 usnesení.
• [21]  ) Přijaté texty, P6_TA(2005)0224.
• [22]  ) Zbývající 3 specifické programy se týkají:
  * EURATOMU
  * Společného výzkumného střediska (ES)
  * Společného výzkumného střediska (EURATOM)
• [23]  ) Viz stanoviska, která zpracovala paní Xenogiannakopoulou.
• [24]  Příloha 1 návrhu Komise týkajícího se specifického programu „Spolupráce“ KOM(2005)440.
• [25]  ) Podle VFR na období 2007–2013 je pro CIP na období 2007–2013 stanovena maximální částka 3 284 milionů EUR (celková výše položek závazků).
• [26]  Například Evropský parlament 2006/179/ES, Euratom – Konečné schválení souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2006, Úřední věstník L 78, 15. března 2006, s. 935 – 1005 v rámci hlavy „Prostor svobody, bezpečnosti a práva“
• [27]  viz příloha VI dokumentu SEK(2006)231, dokument II, bod 4.6, s. 100
• [28]  Skutečnost, že byly poprvé vyhrazeny částky přidělené na „Právo, svobodu a bezpečnost“ ve zvláštním podokruhu VFR, znamená, že je tato oblast v porovnání s obdobím 2000–2006 považována za prioritu a zajišťuje zlepšenou viditelnost a stabilní finanční základ jejím politikám, neboť Komise nemůže její rozpočet jednoduše přesunout do jiných oblastí politik.
• [29]  Pro toto GŘ Komise je někdy poněkud matoucím způsobem používána zkratka GŘ JLS.
• [30]  v části „Spolupráce“ se plnění rozpočtové položky 02 04 01 nazvané „Výzkum v oblasti bezpečnosti a výzkum vesmíru“ rozbíhá v roce 2007 s částkou 171,7 milionu EUR v položkách závazků
• [31]  Usnesení Evropského parlamentu o rozpočtu na rok 2007: zpráva Komise o roční politické strategii (APS), P6_TA-PROV(2006)0221
• [32]  bod 22 a 23 usnesení o roční politické strategii
• [33]  SEK(2006)231, dokument II, bod 3.18, s. 54
• [34]  Úř. věst. L 78, 15.3.2006, s. 935.
• [35]  Zprávy SEGELSTRÖM (KOM(2005)0122), KUDRYCKA (KOM(2005)0123), LA RUSSA (KOM(2005)0124); stanovisko Rozpočtového výboru vypracovali Neena Gill, Kathelijne Buitenweg, Louis Grech, Simon Busuttil, Gerard Deprez, Yannick Vaugrenard a Ville Itälä.
• [36]  K dispozici na http://www.iom.int/en/news/prwmr2005%5Fpresskit%5Fen.shtml
• [37]  Komise chybně uvádí (SEK(2006)231, dokument I, bod 3.4, s. 26): „V oblasti migrace bude od roku 2007 hlavním finančním nástrojem Evropský fond pro uprchlíky (61,3 milionu EUR)“.
• [38]  CNS 2005/0038
• [39]  KOM(2005)236 zpráva COELHO
• [40]  KOM(2004)835 zpráva LUDFORD
• [41]  Komise předložila samostatnou „Zprávu o pilotních projektech a přípravných
  akcích (čl. 49 bod 2 písm. b) finančního nařízení)“, KOM(2006)300, s. 40
• [42]  KOM(2005)0124 – 2005/0034(CNS)
• [43]  Vzhledem ke konečné výši odhadu příjmů a výdajů orgánů (kromě Komise) činí výše opraveného PNR 126 776 milionů EUR v závazcích a 116 370 milionů EUR v platbách.
• [44]  Na základě poznámek, které poskytl sekretariát Rozpočtového výboru.
• [45]  Na základě poznámek, které poskytl sekretariát Rozpočtového výboru.
• [46]  Line 02 02 01 02 in 2006
• [47]  Line 02 02 09 in 2006
• [48]  Line 04 04 10 in 2006
• [49]  Line 15 03 01 05 in 2006
• [50]  Line 07 03 06 03 in 2006
• [51]  Line 15 06 01 09 in 2006
• [52]  This amount includes pilot project 17 01 04 04 (EUR 0.50), not confirmed in 2006, as well as pilot projects 18 05 01 03 (EUR 3.00 million), 18 05 04 (EUR 2.00 million) and 19 02 12 (EUR 3.00 million) all transformed in preparatory actions in 2006
• [53]  Ceiling of the new IIA
• [54]  Line 04 04 08 in 2006
• [55]  Line 09 03 06 in 2006
• [56]  A Green Paper on the future of the European Migration Network (COM (2005) 606 final) was published in November 2005 in order to seek views on the possible follow-up to this preparatory action.
• [57]  An amount of EUR 3.00 million in CA and of EUR 1.00 million in PA were entered in reserve in the budget 2006
• [58]  Line 07 03 03 02 in 2006
• [59]  Line 19 04 05 in 2006
• [60]  Line 19 02 12 in 2006
• [61]  Line 22 02 07 in 2006
• [62]  Line 22 02 09 in 2006
• [63]  This amount includes preparatory action 04 04 02 03 (EUR 0.50 million) concluded in 2005
• [64]  Ceiling of the new IIA, including EUR 50 million for new preparatory actions
• [65]  Odhad založený na údajích o nevládních organizacích, které poskytla Komise v roce 2004, a na studii nákladů a přínosů v rámci rozpočtového procesu na rok 2007.
• [66]  CEN, CENELEC and ETSI http://ec.europa.eu/atwork/synthesis/doc/entr_aar.pdf
• [67]  http://ec.europa.eu/atwork/synthesis/doc/jls_aar.pdf

STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci (15. 9. 2006)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007
(C6-0299/2006 – 2006/2018(BUD))Oddíl III – Komise

Navrhovatel: István Szent-Iványi

NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vyslovuje politování nad tím, že struktura předběžného návrhu rozpočtu na rok 2007 založená na tom, že bylo sloučeno několik dříve samostatných rozpočtových položek, klade překážky účinnému parlamentnímu dohledu a odpovídajícímu stanovení priorit; vítá dohodu v otázce nástroje předvstupní pomoci, nového nástroje sousedství a nástroje stability, které orgány dosáhly v návaznosti na svou korespondenci, v níž jsou mimo jiné nastíněny mechanismy pro uplatňování prohlášení k demokratické kontrole a provázanosti vnějších akcí připojených k interinstitucionální dohodě o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení, protože tato dohoda poskytuje lepší přehled o provádění finanční pomoci Společenství;

2.  upozorňuje na skutečnost, že Komise předložila návrh na vytvoření odděleného nástroje pro lidská práva, a že je proto nutné rozpočtovou nomenklaturu přizpůsobit nové situaci;

3.  zastává názor, že vzhledem k množství již známých úkolů je využití rozpětí ve výši 110 milionů EUR, které je k dispozici v rámci okruhu 4, nevyhnutelné;

4.  domnívá se, že EU by měla své omezené finanční prostředky soustředit na regiony a problémy, kde může být její pomoc skutečně významná;

5.  znovu zdůrazňuje potřebu vyčlenit dostatek zdrojů na provádění soluňského programu EU a na usnadnění postupné integrace západobalkánských zemí do Evropy a trvá na tom, aby bylo do rozpočtu zařazeno orientační rozdělení prostředků určených pro jednotlivé země s cílem umožnit lepší přehled a srovnání;

6.  očekává, že Rada a Komise budou Parlament plně informovat o přípravách budoucí mise EU v Kosovu; naléhá na ně, aby využily mechanismy SZBP/EBOP a zdroje Společenství koordinovaně a soudržně a tím optimalizovaly jejich dopad;

7.  souhlasí s podstatným navýšením výdajů na SZBP pouze tehdy, budou-li přísně dodržována ustanovení interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení;

8.  zdůrazňuje, že je třeba postupně dosáhnout proporcionálně rovnoměrného přidělování zdrojů na finanční spolupráci evropského sousedství a partnerství jak se středomořskými, tak i s východoevropskými zeměmi s cílem posílit stabilitu, bezpečnost a demokracii v Evropě i mimo ni;

9.  opakovaně připomíná svůj názor, že s výjimkou humanitární pomoci by vládám neměla být poskytována pomoc, pokud jsou tyto vlády zodpovědné za jasné zhoršení v oblasti demokracie, právního státu a dodržování základních práv a svobod;

10. zastává názor, že činnosti zaměřené na ochranu a podporu lidských práv ve světě nesmějí být financovány pomocí evropského nástroje pro demokracii a lidská práva na úkor prostředků vyhrazených pro tyto politiky v rámci příslušných geografických nástrojů;

11. zastává názor, že řádná vnitřní a vnější komunikace je nedílnou součástí vnější politiky EU a politiky rozšíření, a požaduje, aby byly pro tento účel vyčleněny odpovídající prostředky;

POSTUP

Název	Návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007 - Oddíl III - Komise
Referenční údaje	2006/2018(BUD)
Příslušný výbor	BUDG
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání	AFET
Navrhovatel   Datum jmenování	István Szent-Iványi 25.1.2006
Projednání ve výboru	20.6.2006		11.7.2006	12.9.2006
Datum přijetí	12.9.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	37 2 3
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Panagiotis Beglitis, Bastiaan Belder, Monika Beňová, Elmar Brok, Paul Marie Coûteaux, Simon Coveney, Véronique De Keyser, Giorgos Dimitrakopoulos, Maciej Marian Giertych, Jana Hybášková, Anna Ibrisagic, Toomas Hendrik Ilves, Ioannis Kasoulides, Bogdan Klich, Helmut Kuhne, Joost Lagendijk, Vytautas Landsbergis, Cecilia Malmström, Pasqualina Napoletano, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Raimon Obiols i Germà, Vural Öger, Alojz Peterle, João de Deus Pinheiro, Mirosław Mariusz Piotrowski, Bernd Posselt, Raül Romeva i Rueda, Libor Rouček, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, György Schöpflin, Gitte Seeberg, István Szent-Iványi, Antonio Tajani, Charles Tannock, Paavo Väyrynen, Inese Vaidere, Geoffrey Van Orden, Josef Zieleniec
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Laima Liucija Andrikienė, Irena Belohorská, Alexandra Dobolyi, Lilli Gruber, Tunne Kelam, Csaba Sándor Tabajdi, Marcello Vernola
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

STANOVISKO Výboru pro rozvoj (4. 10. 2006)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007
(C6-0299/2006 – 2006/2018(BUD))Oddíl III – Komise

Navrhovatel: Jürgen Schröder

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  poukazuje na ústřední roli, kterou v rozvojové politice EU hrají rozvojové cíle tisíciletí, zvláště závazek snížit do roku 2015 počet lidí žijících v chudobě o polovinu; lituje proto škrtů navrhovaných oproti roku 2006 ve výši prostředků vyčleněných pro Asii, která je domovem většiny chudého obyvatelstva ve světě, a prostředků na tematické akce související se základními sociálními službami;

2.  připomíná doporučení Evropské rady ze zasedání konaného ve dnech 15.–16. prosince 2005, že by nejméně 90 % z celkové vnější pomoci poskytované v rámci finančního rámce na období 2007–2013 mělo být způsobilé ke klasifikaci jako oficiální rozvojová pomoc, tak jak ji v současné době definuje výbor OECD pro rozvojovou pomoc;

3.  trvá na tom, že zjednodušení struktury rozpočtu v okruhu 4 na období 2007–2013 nesmí vést k jakémukoli snížení transparentnosti ani k tomu, že by měl Evropský parlament menší vliv na využívání zdrojů rozvojové politiky, a že musí být zachována přinejmenším stejná úroveň zviditelnění geografických a tematických položek jako v rozpočtu na rok 2006; konkrétně vyzývá ke splnění cílů a k zachování oddělených rozpočtových položek a tematických oblastí, které jsou z hlediska rozvojových cílů tisíciletí klíčové;

4.  vítá rozhodnutí Komise přijmout měřítka výdajů na rozvoj ve výši 35 % na sociální infrastrukturu, jak bylo s Parlamentem dohodnuto v roce 2001, a mezinárodně schválených 20 % na základní sociální služby; vyzývá k pokračování interinstitucionálního dialogu ohledně větší podpory výdajů ve prospěch rozvoje chudého obyvatelstva;

5.  vyzývá, aby byla věnována zvláštní pozornost podpoře malých a středních podniků v rozvojových zemích, neboť hrají ústřední roli v hospodářském rozvoji a zaměstnanosti a přispívají k iniciativám podporujícím rozvoj obchodu; dále žádá, aby z pomoci v oblasti obchodu bylo věnováno minimálně 10 % na pomoc spravedlivému obchodu;

6.  zdůrazňuje, že je nezbytné stanovit dostatečné částky pro osmnáct zemí AKT, jež jsou dotčeny reformou společné organizace trhu s cukrem, což znamená, že je přinejmenším třeba vyloučit snížení částek stanovených v předběžném návrhu rozpočtu Komise, ale především zdůrazňuje, že je třeba zohlednit skutečné potřeby dotčených zemí uvedené v akčních plánech, jež tyto země předložily Komisi v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 266/2006 ze dne 15. února 2006, kterým se stanoví doprovodná opatření pro signatářské země protokolu o cukru, jež jsou dotčeny reformou režimu cukru v EU[1];

7.  vyzývá, aby byla poskytnuta větší podpora vodohospodářství a zejména spolupráci mezi rozvojovými zeměmi, které sdílejí vodní toky v přeshraničních oblastech, s cílem podpořit hospodářský rozvoj a předejít konfliktům týkajícím se vodních zdrojů;

8.  zdůrazňuje, že je důležité věnovat v rámci rozvojové spolupráce EU maximální pozornost zmírňování klimatických změn a přizpůsobování se těmto změnám, a zdůrazňuje, že je třeba investovat do udržitelné energie – do energetické účinnosti i do obnovitelných zdrojů – a přijmout v rizikových oblastech opatření k přizpůsobení se katastrofám způsobeným vlivem počasí;

9.  zdůrazňuje, že ochrana a regenerace život podporujících systémů, jako je zdravá půda, lesy a mořské zdroje, jakož i racionální řízení sladkovodních zdrojů, jsou nepostradatelnou součástí programů na snižování chudoby; trvá proto na tom, aby tyto oblasti byly v rozpočtu Evropské unie považovány za prioritní;

POSTUP

Název	Návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007 – Oddíl III – Komise
Číslo postupu	2006/2018(BUD)
Příslušný výbor	BUDG
Výbor, který vypracoval stanovisko   Datum oznámení na zasedání	DEVE 26.9.2006
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání
Navrhovatel   Datum jmenování	Jürgen Schröder 25.1.2006
Předchozí navrhovatel
Projednání ve výboru	28.8.2006
Datum přijetí	3.10.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	27 0 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Margrete Auken, Alessandro Battilocchio, Margrietus van den Berg, Danutė Budreikaitė, Marie-Arlette Carlotti, Thierry Cornillet, Nirj Deva, Alexandra Dobolyi, Michael Gahler, Filip Andrzej Kaczmarek, Glenys Kinnock, Maria Martens, Miguel Angel Martínez Martínez, Gay Mitchell, Luisa Morgantini, José Javier Pomés Ruiz, Horst Posdorf, Frithjof Schmidt, Jürgen Schröder, Anna Záborská, Mauro Zani
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Milan Gaľa, Manolis Mavrommatis, Anne Van Lancker, Ralf Walter, Anders Wijkman, Gabriele Zimmer
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)	...

• [1]  Úř. věst. L 50, 21.2.2006, s.1

STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (13. 9. 2006)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007
(C6-0299/2006 – 2006/2018(BUD))Oddíl III - Komise

Navrhovatel: Peter Šťastný

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

GŘ pro obchod

1.   konstatuje, že podle PNR (předběžný návrh rozpočtu) a NR (návrh rozpočtu) na rok 2007 se provozní rozpočet GŘ pro obchod (tzn. položka 20 02 01) v roce 2007 zvýší o 29,1 % za účelem financování těchto hlavních činností: dodatečné prostředky na financování opatření na přizpůsobení obchodu ve třetích zemích stanovených v rámci hodnocení dopadu udržitelnosti (HDU); příspěvky na globální iniciativy multilaterálních organizací související s pomocí v oblasti obchodu; a nové iniciativy, jejichž prostřednictvím se vynakládají výdaje a které jsou výsledkem sdělení z roku 2006 o Číně;

2.   domnívá se, že škrty v návrhu rozpočtu, které Rada provedla ve správních výdajích týkajících se mimo jiné zaměstnanců a řízení GŘ pro obchod, nejsou odůvodněné, a že by měly proto být obnoveny částky uvedené v PNR;

3.   konstatuje, že například skutečný nárůst počtu zaměstnanců v GŘ pro obchod činí pouze 12 úředníků, což je nepříliš vysoký počet vzhledem k úkolům, které musí GŘ pro obchod v průběhu nadcházejícího roku řešit;

4.   žádá Komisi, aby poskytla Parlamentu informace o počtu a typu zaměstnanců, kteří se skutečně zabývají otázkami obchodu na delegacích Komise ve třetích zemích, spolu s posouzením schopností a zdrojů těchto delegací vzhledem k úkolu vypořádat se s přibývajícími výzvami v obchodní politice, zejména v rozvojových zemích a rozvíjejících se ekonomikách;

Pomoc v oblasti obchodu

5.   zdůrazňuje, že rozpočet ES ve své stávající podobně nedovoluje dosáhnout žádoucí úrovně viditelnosti, průhlednosti a pružnosti pro rozdělování pomoci v oblasti obchodu;

6.   domnívá se, že rozpočtová položka „podpora na rozvoj obchodu“ (20 02 03) by měla být přiměřena naplněna, aby bylo možné financovat horizontální iniciativy v oblasti pomoci obchodu, zejména ve spolupráci s multilaterálními agenturami, které doplňují geografické programy ES a nabízejí skutečnou přidanou hodnotou;

7.   zdůrazňuje, že příslib předsedy Komise zvýšit současné a plánované financování ES na podporu obchodních kapacit rozvojových zemí na 1 000 000 000 eur ročně by měl být naplněn novými prostředky, a nemělo by se ho docílit přejmenováním pomoci původně určené na infrastrukturu na finanční pomoc v oblasti obchodu ani začleněním podpory zemím AKT, kterých se dotkla reforma režimu cukru;

8.   naléhavě žádá Komisi, aby každoročně předkládala příslušnému parlamentnímu výboru podrobnou zprávu o plánování a výdajích pomoci v oblasti obchodu, aby byl Parlament obecně informován o poskytování prostředků v souvislosti s pomocí v oblasti obchodu a zejména o plnění „Barrosova příslibu“;

Spolupráce s průmyslově vyspělými nečlenskými státy

9.   zdůrazňuje, že podle PNR a NR (návrhu rozpočtu) na rok 2007 vzroste spolupráce s průmyslově vyspělými nečlenskými státy (tzn. položka 19 05 01) v roce 2007 o 35,8 % na 22 000 000 eur; konstatuje, že tento nárůst, jak jej odůvodnila Komise, je přiměřený vzhledem k rozšíření zeměpisného pokrytí tohoto nového nástroje (z 6 na 15 a možná 17 zemí) a diverzifikaci jeho činností;

10. konstatuje, že nový nástroj pro spolupráci s průmyslově vyspělými nečlenskými státy by měl být konzultován s Parlamentem a Parlament by k němu měl vyjádřit své stanovisko podle příslušného postupu;

Makrofinanční pomoc

11. konstatuje, že v návrhu rozpočtu (NR) na rok 2007 jsou oproti PNR sníženy prostředky na makroekonomickou pomoc (položka 01 03 02) o 19,5 % v položkách závazků z 79 591 000 EUR na 57 201 000 EUR a o 16,71 % v položkách plateb z 100 814 000 EUR na 77 694 000 EUR;

12. znovu opakuje, že makrofinanční pomoc by měla podléhat přísnému dohledu a podmínkám, neboť EU nekontroluje, jakým způsobem země přijímající pomoc využívají obecné nevyhrazené prostředky EU, které vstupují do jejich souhrnných rozpočtů; vyjadřuje politování nad tím, že makrofinanční pomoc nemá řádný právní základ a je nadále založena na ad hoc rozhodnutích Rady pro jednotlivé operace; zdůrazňuje proto potřebu rámcového nařízení o makrofinační pomoci, o němž se rozhodne postupem spolurozhodování a které zvýší průhlednost, odpovědnost, dohled a zlepší systémy podávání zpráv;

13. zdůrazňuje, že s Parlamentem by měly být konzultovány návrhy makrofinanční pomoci v dostatečném předstihu, aby mohl vyjádřit své názory a přijmout stanovisko podle běžného harmonogramu a postupu; trvá proto na tom, aby Rada vyzvala Parlament k vydání stanoviska k návrhům Komise souvisejícím s makrofinanční pomocí v rámci „naléhavého postupu“ pouze tehdy, když je to bezpodmínečně nutné, a po důkladném odůvodnění;

POSTUP

Název	Návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007 - Oddíl III - Komise
Číslo postupu	2006/2018(BUD)
Příslušný výbor	BUDG
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání	INTA
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání
Navrhovatel Datum jmenování	Peter Šťastný 25.1.2006
Předchozí navrhovatel
Projednání ve výboru	11.7.2006
Datum přijetí	12.9.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	19 0 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Jean-Pierre Audy, Daniel Caspary, Giulietto Chiesa, Christofer Fjellner, Béla Glattfelder, Jacky Henin, Filip Andrzej Kaczmarek, Alain Lipietz, Erika Mann, Helmuth Markov, Georgios Papastamkos, Peter Šťastný, Johan Van Hecke, Daniel Varela Suanzes-Carpegna, Zbigniew Zaleski
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Margrietus van den Berg, Robert Goebbels, Antolín Sánchez Presedo, Mauro Zani
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)	...

STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (12. 9. 2006)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007
(C6-0299/2006 - 2006/2018(BUD))Oddíl III – Komise

Navrhovatel: Giovanni Pittella

ODŮVODNĚNÍ

Východiskem pro tento návrh stanoviska je předběžný návrh rozpočtu (PNR) na rozpočtový rok 2007, který zveřejnila Komise dne 3. května 2006.

1.        Obecné připomínky

Váš zpravodaj by rád podal podrobné zhodnocení příznivého vývoje prostředků souvisejících s Lisabonskou strategií, jak se odráží ve vývoji jednotlivých kapitol PNR.

Ve víceletém finančním rámci na období 2007–2013 jsou finanční prostředky PNR uspořádány v 7 hlavách, z nichž dvě částečně odpovídají pojetí Lisabonské strategie. Vývoj prostředků přidělených těmto hlavám je třeba srovnat s celkovým zvýšením rozpočtu o 4,6 %. Tedy:

– závazky v hlavě Konkurenceschopnost pro hospodářský růst a zaměstnanost se zvyšují o 11,5 % na 8 796,1 milionu EUR. Zahrnují výdaje spojené s programem „Inovace a konkurenceschopnost“ (+ 53,6 %), s transevropskými sítěmi (+ 18 %) a se 7. rámcovým programem pro výzkum (+ 3,4 %).

– závazky v hlavě Soudržnost pro hospodářský růst a zaměstnanost, které jsou určeny pro strukturální fondy, se jako takové zvyšují o 14,8 % na 45 486,6 milionu EUR.

Tyto prostředky jsou rozptýleny ve více oblastech činnosti – Hospodářské a finanční věci, Podniky, Životní prostředí, Informační společnost, Energie a doprava – které většinou nespadají bezprostředně do příslušnosti výboru ECON, přispívají však k uskutečňování Lisabonské strategie.

Tento celkově příznivý vývoj závazků se musí přirozeně odrazit v položkách, které mají bezprostřední vliv na evropské hospodářství. Ubírá-li se relativní vývoj prostředků správným směrem, jejich vývoj v absolutních hodnotách v položkách, které skutečně přispívají na výdaje spojené s konkurenceschopností, s podporou MSP a s podporou pro inovaci, zůstává jen malý z toho důvodu, že jde o počáteční částky.

2.        Správní výdaje v oblasti politiky „Hospodářské a finanční věci“ (rozpočtová položka 01 01 01)

Váš zpravodaj s uspokojením konstatuje, že u prostředků na výdaje na zaměstnance v činné službě dochází oproti roku 2005 ke zvýšení o 8,1 %. Vaše zpravodaj se domnívá, že je naprosto nezbytné, aby oddělení Komise měla k dispozici odpovídající zdroje, které jim umožní plnit úkoly, které jim byly v této oblasti svěřeny, a že navrhované zvýšení je dostatečné.

3.        Koordinace a dohled nad hospodářskou a měnovou unií (rozpočtová položka 01 02 02)

Váš zpravodaj velmi vítá zvýšení o 4,9 % v této rozpočtové položce, které navrhuje Komise, protože je nezbytně nutné, aby ti, kteří přijímají politická rozhodnutí, a veřejné mínění měli k dispozici kvalitní analýzy, a mohli tak účinně kontrolovat vývoj evropského hospodářství.

4.        Prince – Komunikace ohledně hospodářské a měnové unie, včetně eura (rozpočtová položka 01 02 04)

Váš zpravodaj vítá podstatné zvýšení (o 40 %) prostředků věnovaných na program PRINCE. Informační kampaně o HMU a euru jsou nástrojem, který je pro eurozónu životně důležitý. Průzkumy veřejného mínění totiž ukázaly, že se snižuje podpora eura, a tento jev je nepochybně částečně nutno připisovat nedostatečné informovanosti občanů o přínosem HMU a o skutečném dopadu zavedení eura na ceny. Jsou nutné nové kampaně v nových členských státech, zejména v těch, které jsou již v pokročilém stadiu příprav na vstup do eurozóny.

5.        Program pro konkurenceschopnost a inovace (rozpočtová položka 01 04 04)

Cílem této položky je poskytovat podporu malým podnikům a snahám o inovaci prostřednictvím pomoci v přístupu ke zdrojům financování. Program pro konkurenceschopnost a inovaci má za cíl zahrnout v jednom celku různé programy na podporu produktivity, inovace a udržitelného růstu. Je nezbytné povzbudit veškeré úsilí směřující k usnadnění přístupu k dostupnému financování pro ty MSP, které jsou v obtížích. U velkého množství těchto programů se však nelze jednoduše a srozumitelně seznámit s cíli, které sledují.

Váš zpravodaj vítá nárůst položek závazků o 55,3 %. V absolutních číslech jsou však částky přidělené na tuto podporu i nadále nízké: 142,1 milionu EUR v položkách závazků a pouze 117 milionů EUR v položkách plateb (zvýšení o 30 %).

6.        Evropský investiční fond (rozpočtová položka 01 04 09)

Velmi vítaná je účast na navýšení kapitálu EIF s cílem podpořit využívání rizikového kapitálu.

7.        Zastoupení EU v IASB

Potřebu zdokonalit postup vypracovávání a přijímání účetních standardů, které vytváří IASB, jíž EU prakticky svěřila svou pravomoc v oblasti vytváření účetních standardů, lze naplnit poskytnutím dostatečných finančních prostředků, které přispějí ze zlepšení řízení této instituce. Vzhledem k tomu, že lze zavést různé systémy financování, by bylo třeba, aby Komise měla možnost v případě potřeby přistoupit k přímému financování. Mimoto je třeba, aby Komise přizpůsobila své kvalitní personální zdroje tak, aby se byly schopny vyrovnat se závažnými problémy, které pro podniky a evropské hospodářství vyplývají z účetních standardů.

8.        Správní výdaje v oblasti „Politika hospodářské soutěže“ (rozpočtová položka 03 01 01)

Zvýšení prostředků přidělených na výdaje na zaměstnance v činné službě v oblasti politiky hospodářské soutěže o 7,5 % oproti roku 2006 podle všeho odpovídá nezbytnému zvýšení lidských zdrojů, aby bylo možno plnit úkoly svěřené Unii v této oblasti.

9.        Program Fiscalis 2007 (rozpočtová položka 14 05 31)

Program Fiscalis 2007, jehož cílem je zlepšení daňových systémů na vnitřním trhu, se ukázal jako velmi účinný. Je proto důležité přidělit na tento program, který již v minulosti prokázal svou účinnost, veškeré potřebné prostředky. Pokládáme za nezbytné zvýšit prostředky o více než o 2,3 %, jak stanoví PNR.

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná trvalý postoj Parlamentu ve prospěch opatření, které vycházejí z Lisabonské strategie, zejména podpory MSP a inovace, aktivních politik na trhu práce, opatření prosazujících rovnost příležitostí, politik celoživotního vzdělávání; vítá úsilí v této oblasti, ale poznamenává, že zvýšení částek, které je v relativních číslech značné, zůstává v absolutních číslech omezené;

2.  schvaluje spojení a sjednocení různých programů v rámci Rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovaci; žádá však, aby byly různé programy ve prospěch MSP řádně koordinovány a aby MSP, kterým jsou určeny, o nich byly dostatečně informovány, aby byly tyto programy účinnou pomocí pro své cílové příjemce; žádá rovněž o sloučení překrývajících se programů;

3.  žádá, aby byly stanoveny prostředky, s jejichž pomocí bude mít Komise možnost přistoupit v případě potřeby k přímému finančnímu příspěvku pro Radu pro mezinárodní účetní standardy, aby přispěla ke zlepšení řízení této instituce, což je v zájmu EU;

4.  opakuje svou podporu programu Fiscalis 2007, který má za cíl zlepšit fungování daňových systémů v EU a vzdělávat úředníky ve členských státech v otázkách týkajících se přímých i nepřímých daní; žádá o vytvoření jednotné evropské databáze vnitrostátních právních předpisů v oblasti daní, platných postupů a nástrojů e-učení ke zlepšení informovanosti podnikatelských subjektů a k usnadnění přeshraničních činností; požaduje proto, aby u prostředků pro Fiscalis 2007 došlo k většímu zvýšení, než se navrhuje v předběžném návrhu rozpočtu.

5.  navrhuje, aby Komise zvýšila účinnost svých činností a rozhodnutí tím, že při svém řízení zvolí průřezový přístup; požaduje snížení administrativních výdajů Komise.

POSTUP

Název	Návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007 - oddíl III – Komise
Číslo postupu	2006/2018(BUD)
Příslušný výbor	BUDGET
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání	ECON 0.0.0000
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání	ne
Navrhovatel Datum jmenování	Giovanni Pittella 3.4.2006
Projednání ve výboru	20.6.2006	11.7.2006		11.9.2006
Datum přijetí	12.9.2005
Výsledek závěrečného hlasování	pro: proti: zdrželi se:		30 0 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Zsolt László Becsey, Pervenche Berès, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Ieke van den Burg, Jan Christian Ehler, Elisa Ferreira, José Manuel García-Margallo y Marfil, Donata Maria Assunta Gottardi, Gunnar Hökmark, Karsten Friedrich Hoppenstedt, Sophia in 't Veld, Othmar Karas, Piia-Noora Kauppi, Kurt Joachim Lauk, Astrid Lulling, Cristobal Montoro Romero, Joseph Muscat, John Purvis, Alexander Radwan, Bernhard Rapkay, Dariusz Rosati, Manuel António dos Santos, Margarita Starkevičiūtė, Sahra Wagenknecht
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Harald Ettl, Satu Hassi, Vladimír Maňka, Thomas Mann, Giovanni Pittella
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (15 .9. 2006)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007
(C6-0299/2006 - 2006/2018(BUD))Oddíl III – Komise

Navrhovatelka: Ona Juknevičienė

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

Obecné poznámky

1.  připomíná, že rozpočtový proces pro rok 2007 je prvním sedmiletým finančním rámcem po přijetí nové interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a řádném finanční řízení (interinstitucionální dohoda)[1];

2.  je však znepokojen tím, že i přes zvýšení počtu členských států Evropské unie, rychlou restrukturaci světové ekonomiky, znepokojující míru nezaměstnanosti a nároky, které na mezinárodní společenství klade technická revoluce, je rozpočet Společenství i nadále omezený;

3.  je přesvědčen, že je třeba Komisi umožnit, aby se řádně připravila na cyklus nových a obnovených programů a činností; upozorňuje však na to, že pokud budou v roce 2007 zahájeny zvláštní přípravné akce nebo pilotní projekty, je třeba důkladně posoudit, zda jsou opravdu nezbytné v roce 2007, a připomíná, že na první místo je třeba klást zaměstnanost, sociální oblast a technologický sektor;

4.  konstatuje, že velká většina našich rozpočtových položek je stanovena závazným víceletým finančním rámcem přijatým postupem spolurozhodování a že jsou možné pouze převody v rámci konkrétních programů nebo přenosy z roku na rok; všímá si, že rozpočtové položky, s nimiž lze volně disponovat, se týkají sociálního dialogu (040302, 04030301, 04030302 a 04030303), mobility (040305 a 040304), agentur (Bilbao, Dublin, Cedefop and Turín) a studií o sociální situaci a demografických změnách (040307);

5.  je přesvědčen, že pokud jde o rozpočtové položky na administrativní výdaje a rozpočtové položky pro agentury, měly by být jakékoli změny předmětem dohody mezi všemi výbory, kterých se to týká, a očekává, že Rozpočtový výbor nebude podnikat žádné plošné akce – například škrty v určitých rozpočtových položkách, jejich zvyšování nebo zapisování do rezervy – které by byly porušením zvláštních pravomocí výborů a ohrozily politickou koherenci;

Rozpočtové položky 0402 – Evropský sociální fond (ESF)

6.  je přesvědčen, že ESF, a zejména veškeré aktivity na podporu odborného vzdělávání a zvyšování kvalifikace občanů EU z něho financované, má potenciál stát se účinným katalyzátorem pro splnění některých lisabonských cílů;

7.  vítá veškeré snahy o zprůhlednění činnosti ESF a strukturálních fondů, aby nedocházelo k jejich zneužívání a k překrývání s jinými fondy, např. s Evropským fondem pro přizpůsobení se globalizaci;

8.  souhlasí s částkou položek plateb stanovenou v předběžném návrhu rozpočtu (PNR), pokud představuje realistický pohled na ekonomické a sociální problémy členských států, přirozeně také ve vztahu k jejich absorpční kapacitě;

Rozpočtové položky 0403 Práce v Evropě: sociální dialog a mobilita

9.  vítá zvýšení prostředků v rozpočtových položkách určených na činnosti sociálního dialogu, které umožní sociálním partnerům, zejména z nových členských států, aby se úzce podílely na iniciativách Komise;

10. vítá zvýšení prostředků v rozpočtové položce určené na Evropské služby zaměstnanosti (EURES) na úroveň roku 2005; navrhuje, aby se tato částka zvýšila ještě více, čímž by se a) umožnilo adekvátní sledování a hodnocení úspěšnosti Evropského roku mobility pracovníků, b) vzala v potaz nutnost zapojení Rumunska a Bulharska do sítě Evropských služeb zaměstnanosti a c) umožnilo vzdělávání a školení pracovníků zabývajících se otázkami mezinárodní mobility;

Rozpočtové položky 0404 – Zaměstnanost a sociální solidarita

11. vítá skutečnost, že po přijetí interinstitucionální dohody bude na program Společenství pro zaměstnanost a sociální solidaritu (PROGRESS) poskytnuto dalších 100 milionů EUR na dobu platnosti finančního rámce; konstatuje, že rozpočtový proces byl zahájen v roční politické strategii a v PNR před přijetím interinstitucionální dohody; zdůrazňuje, že právě proto se toto zvýšení neodrazilo v PNR;

12. upozorňuje na to, že finanční příděl na oddíl programu PROGRESS týkají se rovnosti pohlaví je menší než v roce 2006 a že představuje 9,17 % celkové částky, a nikoli 12 %, jak bylo dohodnuto mezi orgány;

Agentury

13. schvaluje PNR, pokud jde o čtyři agentury v rámci působnosti Výboru pro zaměstnanost a sociální věci – Bezpečnost při práci a zdravotnická správa (OSHA), Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (EUROFOUND), Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) a Evropská vzdělávací nadace (ETF) – aby jim bylo umožněno plnit jejich úkoly a držet se dohodnutých priorit, s ohledem na potřebu zesílení jejich aktivity, vyplývající z rozšíření EU;

14. vyzývá Radu a Komisi, aby dospěly včas k dohodě s Parlamentem, která umožní zahájení činnosti Institutu pro rovnost pohlaví na počátku roku 2007; je přesvědčen, že částka přidělená v roce 2007 je dostačující; zdůrazňuje, že zvyšování financování institutu v budoucnosti bude záviset na jeho potřebách a výsledcích;

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci

15. připomíná, že o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci se nyní diskutuje a že bude schválen nejdříve na začátku příštího roku; zdůrazňuje však, že interinstitucionální dohoda již stanovila postupy pro přijímání rozpočtu fondu; bylo rozhodnuto o rezervě ve výši 500 milionů, která bude postupně aktivována, jakmile bude rozhodnuto o projektech financování;

16. navrhuje vytvořit tuto rezervu vytvořena formou pozměňovacího návrhu k návrhu rozpočtu (NR), aby se postupovalo v souladu s interinstitucionální dohodou a neprodlužovaly se postupy, jakmile nařízení vstoupí v platnost.

POSTUP

Název	Návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007 – Oddíl III – Komise
Číslo postupu	2006/2018(BUD)
Příslušný výbor	BUDG
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání	EMPL
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání
Navrhovatelka Datum jmenování	Ona Juknevičienė 14.12.2005
Předchozí navrhovatel
Projednání ve výboru	11.7.2006
Datum přijetí	13.9.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	38 1 3
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Jan Andersson, Roselyne Bachelot-Narquin, Jean-Luc Bennahmias, Emine Bozkurt, Iles Braghetto, Philip Bushill-Matthews, Milan Cabrnoch, Alejandro Cercas, Ole Christensen, Derek Roland Clark, Luigi Cocilovo, Harald Ettl, Richard Falbr, Carlo Fatuzzo, Ilda Figueiredo, Joel Hasse Ferreira, Roger Helmer, Stephen Hughes, Karin Jöns, Ona Juknevičienė, Jan Jerzy Kułakowski, Sepp Kusstatscher, Jean Lambert, Raymond Langendries, Elizabeth Lynne, Thomas Mann, Mario Mantovani, Jan Tadeusz Masiel, Maria Matsouka, Ria Oomen-Ruijten, Siiri Oviir, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Pier Antonio Panzeri, Jacek Protasiewicz, José Albino Silva Peneda, Kathy Sinnott, Jean Spautz, Anne Van Lancker, Gabriele Zimmer
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Mihael Brejc, Richard Howitt, Jamila Madeira, Leopold Józef Rutowicz, Gabriele Stauner, Patrizia Toia
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)	...

• [1]  Úř. věst. 139, 14.6.2006, s.1.

STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (13. 9. 2006)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007
(C6-0299/2006 - 2006/2018(BUD))Oddíl III – Komise

Navrhovatelka: Jutta D. Haug

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  poznamenává, že praktické dopady nového víceletého finančního rámce se projevují v předběžném návrhu rozpočtu na rok 2007; poznamenává, že sladit cíle politiky s finančními prostředky, které jsou k dispozici v rámci finančního rámce, představuje nelehký úkol; požaduje, aby členské státy – vzhledem k omezeným finančním možnostem právě v oblasti životního prostředí, ochrany spotřebitelů a bezpečnosti potravin – plně využívaly svých domácích možností a zacelily případné mezery;

2.  považuje situaci v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti potravin za obzvláště znepokojující, neboť většinu z dostupných prostředků čerpají dvě agentury, které jsou stále ve fázi vývoje – Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) –, a nový program v oblasti zdraví se tedy nachází v horší situaci než v roce 2006; lituje, že postoj Parlamentu vyjádřený v prvním čtení programu v oblasti zdraví, na základě kterého by měl program získat finanční a politickou prioritu, Komise nerespektovala, je si však vědom omezení způsobených nízkým stropem v okruhu 3b;

3.  poukazuje na nerovnováhu při rozdělování prostředků, která podle návrhu Komise po dohodě o novém víceletém finančním rámci panuje v okruhu 3b mezi programy pro zdraví a ostatními opatřeními v tomto okruhu, což neodpovídá zásadám zvažování priorit, proporcionality a spravedlivého rozdělování prostředků;

4.  poukazuje na to, že pokud jde o přidělování prostředků, pozměněný návrh programu pro zdraví (969 milionů EUR) se značně odchyluje od původního návrhu Komise (365,6 milionů EUR), což odpovídá snížení prostředků o 62 %, přičemž nebylo vůbec vzato v potaz stanovisko Evropského parlamentu v prvním čtení, v němž Parlament – ačkoli mu bylo známo, že rozpočtové prostředky jsou omezené – požadoval zvýšení prostředků na program pro zdraví o 55 %, tj. na 1,5 miliardy EUR;

5.  požaduje, aby bylo rozdělení prostředků přehodnoceno a aby byl program pro zdraví lépe finančně zajištěn, a mohly tak být pokryty potřeby, které vyplývají z rozšíření Unie a z úkolů v této oblasti;

6.  upozorňuje na obecný problém decentralizovaných agentur, které samozřejmě mají nárok na vlastní financování, aby mohly plnit své úkoly, zároveň však zbývá čím dál méně finančních prostředků na jiné činnosti Společenství; žádá o podrobné přezkoumání úkolů agentur, činností, které vykonává Komise, a činností, jež jsou financovány z víceletých programů s cílem zabránit jakémukoli překrývání a zajistit, aby nezbytné úkoly byly prováděny rozumně a co neúsporněji; poukazuje na to, že financování agentur by bylo možné částečně zajistit z poplatků za administrativní úkony při vyřizování žádostí o schválení;

7.  zdůrazňuje, že nově přijaté právní předpisy (v oblasti pediatrie) a chystané právní předpisy (v oblasti léčivých přípravků pro moderní terapii) i ostatní nové politiky, jako např. činnosti v souvislosti s pandemiemi, zvýší pracovní zatížení a rozšíří úkoly Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMEA); zdůrazňuje, že agentura musí mít k dispozici dostatečné finanční prostředky, aby nové úkoly mohla zvládnout;

8.  domnívá se, že celkový rozpočet agentury EMEA na rok 2007 je třeba zvýšit, aby byla tato agentura schopna provádět nové předpisy v oblasti pediatrie, které nabývají účinnosti na konci roku 2006 a které nebyly zohledněny v návrhu Komise na rok 2007;

9.  vítá zvýšenou pozornost věnovanou začlenění aspektů životního prostředí do ostatních oblastí politik, zejména do okruhu 1a (opatření ekologických inovací v rámci výzkumného programu a programu pro konkurenceschopnost a inovaci) a do okruhu 4 (tematický program pro životní prostředí a udržitelné obhospodařování přírodních zdrojů); těší se na konkrétní výsledky vyplývající z tohoto přístupu; zdůrazňuje, že tento postoj by však neměl vést k tříštění financování politiky životního prostředí; naléhavě žádá GŘ pro životní prostředí, aby úzce spolupracovalo s ostatními GŘ s cílem zajistit, aby byly všechny příležitosti pro integraci a koordinaci politik plně využity;

10. žádá, aby byla běžně uplatňována kritéria v oblasti životního prostředí při zadávání zakázek, které využívají finanční prostředky Společenství, např. výzvy k předkládání nabídek a zadávání zakázek;

11. žádá Komisi, aby vypracovala zprávu o svém úsilí, a zvýšila tak povědomí o šestém akčním programu životního prostředí a jeho dohodnutém obsahu tematických strategií v samotné Komisi.

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Rok 2007 je prvním rokem nového sedmiletého finančního rámce, na kterém se v dubnu dohodly Evropský parlament a Rada. Důsledky této dohody se nevyhnutelně projevily v předběžném návrhu rozpočtu na rok 2007. Navzdory širokému konsensu ve prospěch dohody, ačkoliv byla od začátku považována za nedostatečnou, je zřejmé, že praktické dopady dohody způsobí vážné problémy.

Týká se to rovněž, ačkoli v jiné podobě, oblasti životního prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin. V novém finančním rámci je oblast politiky životního prostředí zařazena do okruhu 2, společně s oblastí zemědělství, rozvoje venkova a rybolovu. Největší praktická změna spočívá v tom, že některé současné nástroje a iniciativy (LIFE, financování nevládních organizací, Forest Focus, plnění politiky a rozpočtové položky na podporu rozvoje jsou sjednoceny do jediného programu ­– nového programu LIFE+. Kromě toho jsou stávající programy v oblasti civilní ochrany a znečištění moří začleněny do nového nástroje pro rychlou reakci a připravenost. Třetí novinkou je přesun většiny vnějších činností (jako např. stávající program „LIFE – třetí země“) do nástrojů řízených GŘ odpovědných za vnější politiky.

Z finančního hlediska se prostředky určené na oblast politiky životního prostředí v roce 2007 mírně zvýší (o 7 %) oproti roku 2006. Nicméně, velké navýšení v podobě vyčlenění prostředků v rámci programu LIFE+ pro řízení programu Natura 2000, které Parlament očekával v prvním čtení, se neuskutečnilo. Parlament se musel spokojit se zásadou zahrnutí financování programu Natura 2000 do prostředků určených na soudržnost a rozvoj venkova. Konečné rozhodnutí o tom, kolik prostředků EU je přiděleno na řízení programu Natura 2000, a odpovědnost s tím spojená zůstává na každém členském státě. Zásada začlenění cílů v oblasti životního prostředí do ostatních politik je mimořádně důležitá. Nicméně, nestane se tak automaticky a bez politického úsilí, protože o tytéž finanční prostředky soupeří oblast životního prostředí s ostatními politickými prioritami. To stejné platí alespoň částečně pro opatření v oblasti ekologických inovací v rámci výzkumného programu a programu pro konkurenceschopnost a inovaci a v rámci činností spadajících do okruhu 4.

Zdraví a bezpečnost potravin jsou zařazeny do okruhu 3b, občanství nejmenší ze všech okruhů v rámci nového finančního rámce. V porovnání s vyjednávacím postojem ve věci finančního výhledu, na kterém se v roce 2005 dohodly členské státy, podle něhož by tyto činnosti zůstaly v okruhu s kritickým nedostatkem finančních prostředků, se Parlamentu při jednáních s Radou podařilo letos na jaře dosáhnout mírného zlepšení situace. Ve skutečnosti dosažené zvýšení stěží postačuje nato, aby se finanční prostředky na oblast politiky zdraví a bezpečnosti potravin udržely na stávající skromné úrovni. Nejhorší situace bude v roce 2007. Největší problémy bude mít program zdraví, a to navzdory široké podpoře ze strany Parlamentu při prvním čtení, jejímž cílem bylo přidělit tomuto programu podstatně více finančních prostředků než dříve a učinit z něj tedy jasnou politickou prioritu. Je překvapující, že oproti původnímu návrhu společného programu politiky pro ochranu zdraví a spotřebitele na období 2007–2013 předloženému Komisí, je snížení aktuálně navrhované částky určené na program zdraví podstatnější, než u programu na ochranu spotřebitele. V původním návrhu bylo rozdělení finančních prostředků mezi programy politiky ochrany zdraví a spotřebitele v poměru 80/20 a nyní, kdy je program rozdělen na dvě části, je poměr 70/30. To by znamenalo, že v roce 2007 bude rozpočet na program zdraví v porovnání s letošním rokem jednoznačně nižší (40 milionů eur namísto 55,4 milionu eur).

Skutečností je, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin a Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí, které jsou stále ve fázi vývoje, v roce 2007 vyčerpají 57 % z celkových prostředků určených na oblasti zdraví, politiky ochrany spotřebitele a politiky bezpečnosti potravin a během celého období 2007–2013 vyčerpají více než 60 % prostředků. Dokonce i s těmito částkami lze přidělené prostředky považovat pouze za minimálně vhodné. Je třeba rovněž připomenout, že některé činnosti, které jsou v současné době financovány prostřednictvím akčního programu pro ochranu zdraví (např. kontrolní sítě) budou v budoucnu řízeny a financovány Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí.

Vzhledem k tomu, že strop v okruhu 3b je velmi nízký, nezbude mnoho prostoru pro nové politické iniciativy, které by měly v následujících letech finanční dopad na oblast politiky ochrany zdraví, spotřebitele a bezpečnosti potravin.

Pokud jde o rozpočet na rok 2007, Tabákový fond na výzkum a informace bude pokračovat ve financování kampaně proti kouření (kampaň „Pomoc“), kterou vede Komise, a to částkou 13,5 milionu eur. Tato částka je oproti roku 2006 nepatrně nižší, a to na základě metody výpočtu založené na zachování procenta z prémií určených výrobcům tabáku.

V okruhu 1 je financování Evropské agentury pro léčivé přípravky oproti roku 2006 nepatrně zvýšeno. Prostředky určené na zřízení nového Úřadu pro chemikálie byly umístěny do rezervy do doby, než bude schváleno nařízení o jeho zřízení.

POSTUP

Název	Návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007 - Oddíl III - Komise
Číslo postupu	2006/2018(BUD)
Příslušný výbor	BUDG
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání	ENVI
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání
Navrhovatelka Datum jmenování	Jutta D. Haug 23.1.2006
Předchozí navrhovatelka	Jutta D. Haug
Projednání ve výboru	6.7.2006
Datum přijetí	13.9.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	38 0 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Adamos Adamou, Georgs Andrejevs, Liam Aylward, Irena Belohorská, John Bowis, Chris Davies, Avril Doyle, Mojca Drčar Murko, Anne Ferreira, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Dan Jørgensen, Christa Klaß, Eija-Riitta Korhola, Peter Liese, Jules Maaten, Linda McAvan, Marios Matsakis, Vittorio Prodi, Dagmar Roth-Behrendt, Guido Sacconi, Karin Scheele, Horst Schnellhardt, Richard Seeber, Kathy Sinnott, Bogusław Sonik, Antonios Trakatellis, Thomas Ulmer, Anja Weisgerber
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Giovanni Berlinguer, Milan Gaľa, Vasco Graça Moura, Rebecca Harms, Jutta D. Haug, Erna Hennicot-Schoepges, Karsten Friedrich Hoppenstedt, Miroslav Mikolášik, Frithjof Schmidt
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (12. 9. 2006)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007
(C6-0299/2006 - 2006/2018(BUD)Oddíl III – Komise

Navrhovatelka: Neena Gill

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  znovu připomíná výzvy, kterým EU čelí, a cíle Lisabonské strategie a vyjadřuje znepokojení nad tím, že finanční prostředky v příslušných okruzích víceletého finančního rámce těmto okolnostem neodpovídají;

2.  zejména lituje toho, že ve víceletém finančním rámci došlo ke snížení rozpočtu pro 7. rámcový program pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace (RP7) o téměř 30 % a rozpočtu pro rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci (CIP) téměř o 25 %; zdůrazňuje však, že výzkum a inovaci financují také členské státy, a připomíná barcelonský cíl dosáhnout toho, aby dvě třetiny finančních prostředků v této oblasti poskytoval soukromý sektor;

3.  vítá příspěvek Evropské investiční banky prostřednictvím nástroje financování se sdílením rizik v oblasti výzkumu a vývoje a poskytováním úvěrů a záruk pro transevropské sítě a MSP, protože tím by se mohl zesílit pákový efekt rozpočtu EU;

4.  klade důraz na pružnost ve výši 5 %, kterou stanoví interinstitucionální dohoda u víceletých programů přijímaných postupem spolurozhodování, protože takovou pružnost by bylo možno využít k tomu, aby bylo v počáteční fázi programů uzavřeno více závazků, a tak byl dán silnější impuls programům, které jsou pro Evropský parlament prioritou;

5.  připomíná, že je důležité posílit kapacity trojúhelníku znalostí, který tvoří vzdělávání, výzkum a inovace, a upevnit vazby mezi jeho součástmi; rozhodně podporuje rozvoj evropské informační společnosti, protože přispěje k sociálnímu začlenění, zlepšení veřejných služeb a kvality života;

6.  je přesvědčen, že potenciál inovativních podniků, pokud jde o vytváření pracovních míst, by mohl pomoci EU překonat některé obtíže, které způsobuje globalizace; zdůrazňuje důležitost dalšího zjednodušování regulačního prostředí, zejména pro MSP;

7.  uvědomuje si důležitost udržitelnosti, konkurenceschopnosti a bezpečnosti dodávek energie a také účinného využívání energie v EU; zdůrazňuje důležitost diverzifikace dodávek plynu a ropy a prozkoumání všech možných způsobů, jak zvýšit energetickou soběstačnost EU.

8.  zdůrazňuje, že rozpočet na rozpočtový rok 2007 by měl odrážet postoj Parlamentu ze dne 15. června 2006 týkající se (RP7)[1], zejména pokud jde o rozdělení témat vesmíru a bezpečnosti, podporu autonomní a nezávislé Evropské rady pro výzkum a rozhodnutí vynaložit dvě třetiny rozpočtu na výzkum v oblasti nejaderné energetiky v rámci RP7 na obnovitelné zdroje energie a energetickou účinnost.

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

PNR na rok 2007 je prvním rozpočtem nového víceletého finančního rámce, kterým se budou řídit finance EU až do roku 2013; v roce 2007 bude zahájeno mnoho nových programů.

Podokruh 1a představuje „podstatu“ Lisabonské strategie. Položky závazků v tomto podokruhu byly zvýšeny o 11,5 % na 8 796,1 milionu EUR a bylo ponecháno rozpětí ve výši 121,9 milionu EUR. Položky plateb byly sníženy o 6,5 % na 6 943,5 milionu EUR; hlavním důvodem této skutečnosti může být to, že se rozbíhají nové programy a v počáteční fázi se obvykle přiděluje více prostředků na závazky než na platby.

HLAVA 01: hospodářské a finanční věci

Finanční operace a nástroje (kapitola 04)

Rozpočet této kapitoly se zvýšil z 320,64 milionu EUR na 367,16 milionu EUR. „Program pro podniky – zlepšení finančního prostředí pro MSP“ bude dokončen, což znamená, že na rok 2007 nejsou zapsány žádné závazky, pouze platby. V roce 2007 bude zahájen program CIP a byla vytvořena nová položka 01 04 04 pro Program pro podnikavost a inovaci.

HLAVA 02: PODNIKY

Konkurenceschopnost, průmyslová politika, inovace a podnikání (kapitola 02)

Rozpočet této kapitoly se zvýšil z 73,74 milionu EUR na 145,86 milionu EUR (zvýšení o 97,82 %). Tato činnost bude podporována z Programu pro podnikání a inovaci (součást CIP), v němž budou shromážděny odpovídající finanční zdroje, které jsou k dispozici v roce 2007.

Spolupráce – vesmír a bezpečnost (kapitola 04)

Rozpočet této kapitoly se zvýšil z 122,10 milionu EUR na 171,72 milionu EUR (zvýšení o 40,64 %). RP7 zajistí podstatné zvýšení zdrojů. Byla vytvořena nová položka (Bezpečnost a výzkum vesmíru – 02 04 01), která bude pokrývat veškeré činnosti v této oblasti.

HLAVA 06: Energie a doprava

Vnitrostátní, letecká a námořní doprava (kapitola 02)

Činností, která je pro výbor ITRE velmi důležitá, je vytvoření specifického programu pro Galileo (fáze realizace, nová položka 06 02 10, 100 milionů EUR v položkách závazků) a rozvoj dozorčího orgánu Galileo (položka 06 02 09, zvýšení o 68,5 %).

Transevropské sítě (kapitola 03)

Zvýšení rozpočtových prostředků o 17,51 % souvisí se správou nového programu na období 2007–2013. „Finanční podpora projektů společného zájmu v oblasti transevropské energetické sítě (06 03 02) bude ukončena a byla vytvořena nová položka (06 03 04). Závazky ve staré a nové položce vykazují kontinuitu.

Konvenční a obnovitelné energie (kapitola 04)

Rozpočet této kapitoly se mírně snížil z 62,26 milionu EUR na 60,38 milionu EUR (zvýšení o 3,01 %). Bude dokončen program „Inteligentní energie – Evropa“ a bude zahájen program „Inteligentní energie – Evropa II“ (nová položka 06 04 06) jako součást CIP. Na nový program jsou přiděleny prostředky; závazky ve staré a nové položce nicméně vykazují kontinuitu.

Jaderná energie (kapitola 05)

Rozpočet této kapitoly se zvýšil z 165,30 milionu EUR na 264,30 milionu EUR (zvýšení o 59,89 %). Toto značné zvýšení především souvisí se zvýšením prostředků v položce 06 05 05 „Jaderná bezpečnost – přechodná opatření (likvidace)“ (částka 143,200 milionu EUR v roce 2006 a 244 milionů EUR v roce 2007) v důsledku rozšíření.

HLAVA 08: výzkum

Spolupráce

Tento program bude pokrývat výzkumné činnosti v rámci nadnárodní spolupráce; rozpočet na rok 2007 zajišťuje kontinuitu s akcemi již probíhajícími v rámci RP6.

Myšlenky

Tento program se zaměří na nastolení nové dynamiky ve výzkumu tím, že budou oceněny vynikající výsledky dosažené vzájemnou konkurencí; bude zachována Evropská rada pro výzkum. Jde o nově koncipované činnosti, proto je třeba na prostředky, které Komise navrhuje pro rozpočet na rok 2007, nahlížet bez zřetele k prostředkům na rok 2006.

Lidé

Mezi rozpočtovými prostředky požadovanými pro tento program na rok 2007 a pro akce „Marie Curie" v rámci RP6 v roce 2006 nejsou žádné podstatné rozdíly.

Kapacity

Rozpočtové prostředky budou věnovány na optimalizaci používání a rozvoj infrastruktury výzkumu. V rámci tohoto specifického cíle byly požadovány prostředky k financování činností, které již probíhaly v rámci RP6; kromě toho jsou požadovány prostředky na nové činnosti směřující k posílení výzkumného potenciálu evropských regionů.

HLAVA 09: Informační společnost a sdělovací prostředky

Pro rok 2007 vycházejí cíle GŘ pro informační společnost přímo ze strategie i2010. Činnosti financované z položek 09 02 (Politika elektronické komunikace a bezpečnost sítí) a 09 06 (Audiovizuální politika a program Media) přímo souvisejí s prvním pilířem i2010. Dvě výzkumné činnosti (09 04 Spolupráce — informační a komunikační technologie a 09 05 Kapacity — infrastruktury výzkumu) přispívají ke druhému pilíři i2010 a spadají pod RP7 (nové položky). Činnosti financované z položky 09 03 (Obsah a služby) se týkají třetího pilíře i2010, v jehož rámci byla vytvořena nová položka pro program na podporu informačních a komunikačních technologií, který je součástí CIP. Vzhledem k rozpočtu na rok 2006 nedochází k žádným výrazným změnám ve finančních ani v lidských zdrojích.

HLAVA 10: přímý výzkum

Rozpočet hlavy 10 se zvýšil z 329,60 milionu EUR na 348,47 milionu EUR (zvýšení o 5,73 %). Většina činností uvedených ve dvou specifických programech pro SVS byla již obsažena v RP6 a bude pokračovat v RP7.

POSTUP

Název	Návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007 - oddíl III – Komise
Číslo postupu	2006/2018 (BUD)
Příslušný výbor	BUDG
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání	ITRE
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání
Navrhovatelka Datum jmenování	Neena Gill 21.2.2006
Předchozí navrhovatel
Projednání ve výboru	20.6.2006		12.7.2006	12.9.2006
Datum přijetí	12.9.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	37 3 2
Členové přítomní při závěrečném hlasování	John Attard-Montalto, Šarūnas Birutis, Philippe Busquin, Jerzy Buzek, Pilar del Castillo Vera, Giles Chichester, Den Dover, Lena Ek, Nicole Fontaine, Adam Gierek, Norbert Glante, Umberto Guidoni, András Gyürk, Fiona Hall, David Hammerstein Mintz, Rebecca Harms, Erna Hennicot-Schoepges, Ján Hudacký, Romana Jordan Cizelj, Anne Laperrouze, Eluned Morgan, Reino Paasilinna, Aldo Patriciello, Miloslav Ransdorf, Vladimír Remek, Herbert Reul, Mechtild Rothe, Paul Rübig, Andres Tarand, Britta Thomsen, Patrizia Toia, Catherine Trautmann, Claude Turmes, Nikolaos Vakalis, Dominique Vlasto
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	María del Pilar Ayuso González, Daniel Caspary, Neena Gill, Cristina Gutiérrez-Cortines, Edit Herczog, Lambert van Nistelrooij, Vittorio Prodi
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

• [1]  Přijaté texty, P6_TA(2006)0265.

STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch (13.9.2006)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007
(C6-0299/2006 - 2006/2018(BUD))Oddíl III – Komise

Navrhovatelka: Anne E. Jensen

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Úvod

Tento rozpočtový rok je prvním rokem nového finančního rámce na období 2007–2013. Podoba předběžného návrhu rozpočtu (PNR), zejména pokud jde o transevropské dopravní sítě (TEN-T), byla dána přijetím interinstitucionální dohody o finančním výhledu. Existuje celá řada nedořešených problémů, kterým je nutno se v souvislosti s rozpočtovým procesem na rok 2007 věnovat, včetně TEN-T a odpovídající výše financování pro agentury zabývající se dopravní problematikou.

Rada přijala návrh rozpočtu v červenci 2006, a právě z tohoto dokumentu budou vycházet pozměňovací návrhy předkládané Vaší navrhovatelkou. Nebudou-li existovat pádné argumenty proti, Vaše navrhovatelka podá návrhy na obnovení částek navržených v PNR. Zváží rovněž podání dalších pozměňovacích návrhů na základě své vlastní níže uvedené analýzy PNR a svých jednání s ostatními stranami, včetně dopravních agentur.

Evropská agentura pro bezpečnost letectví (06 02 01)

V PNR se navrhuje zvýšení položek plateb a položek závazků o 15,6 % pro hlavu 1 (náklady na zaměstnance) a hlavu 2 (infrastruktura a správní náklady), aby dosáhly celkové výše 14 200 000 EUR pro každou kategorii položek. Pokud jde o hlavu 3 (certifikace a další provozní činnosti), zvýšení činí 6,3 %. Celková částka pro všechny hlavy ve výši 24 530 000 EUR v položkách závazků je o 2 470 000 EUR nižší, než agentura požadovala. Tato celková částka představuje 35,5 % příjmů agentury na rok 2007. V roce 2005 a také v roce 2006 došlo k problémům při zavádění systému výloh a poplatků této agentury. Bylo by namístě vyřešit tyto problémy, jež způsobují chaotičnost toku příjmů – podobně jako bylo nalezeno řešení v případě Evropské agentury pro léčivé přípravky.

Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) má v úmyslu rozšířit svou činnost v roce 2007 na letecký provoz, vydávání licencí letovým posádkám a posuzování bezpečnosti zahraničních letadel. Ve sdělovacích prostředcích se objevily otázky, zda má EASA dostatek zdrojů na splnění těchto úkolů.

Evropská agentura pro námořní bezpečnost (06 02 02)

Evropské agentuře pro námořní bezpečnost (EMSA) byly v PNR zvýšeny prostředky na správní výdaje o 13,5 %, ale prostředky na provozní výdaje pouze o 1,5 %. Prostředky přidělené na opatření proti znečišťování životního prostředí byly ve skutečnosti sníženy o 16 %. Položky závazků a položky plateb dosahují výše 43 100 000 EUR. EMSA je v plné výši financována z prostředků EU. Návrh Komise je ve skutečnosti o něco vyšší, než agentura požadovala.

Hlavním cílem agentury pro rok 2007 je zřídit stálé operační centrum s nepřetržitým provozem. K tomu je zapotřebí 15 pracovníků navíc. Oblast, kde budou v činnosti plavidla na odstraňování následků znečištění ropou, se na základě smlouvy platné tři roky rozšíří o Severní moře, Irské moře a Černé moře. Tím se tato síť doplní.

Evropská agentura pro železnice, jejich bezpečnost a interoperabilitu (06 02 08)

Příděl administrativních prostředků v rámci hlav 1 a 2 se zvýšil o 12,2 % na 12 400 000 EUR v položkách závazků a plateb, zatímco provozní prostředky v hlavě 3 (jak položky závazků, tak i položky plateb) byly zvýšeny o 24,9 % na 4 245 000 EUR. Doposud nedošly žádné příspěvky na výdaje ze třetích zemí.

Cílem pro rok 2007 je posílit poradenskou činnost vykonávanou pro Komisi v oblasti provádění právních předpisů ES, které se týkají interoperability na železnici, a ohledně evropského systému řízení železniční dopravy.

V případech všech tří agentur souvisejí zmíněné nárůsty objemu finančních prostředků v hlavách 1 a 2 s financováním počátečních nákladů, stěhováním ústředí, doplněním stavu pracovníků podle plánu pracovních míst a s plánovaným převzetím nových povinností v příslušných oblastech jejich činnosti.

Transevropské sítě – výkonná agentura (06 01 04 31)

Pro tuto agenturu doposud nebyl vytvořen právní základ. Komise navrhuje přidělit na rok 2007 částku ve výši 8 617 000 EUR v nerozlišených prostředcích, neboli zvýšení o 28,3 %. Agentura by byla řídícím subjektem zaměřeným na technickou stránku věci a rovněž by ověřovala to, zda jsou projekty v souladu s pravidly pro poskytování pomoci.

Bezpečnost dopravy (06 02 03)

V tomto případě se navrhuje výrazné snížení o 44,7 % v položkách závazků a o 15,1 % v položkách plateb (z 18 080 000 EUR na 10 000 000 EUR a z 17 080 000 EUR na 14 500 000 EUR). Tato položka je známa tím, že z ní byly v minulosti prostředky čerpány v nevelké míře. Komise namítá, že řada úkolů této agentury přešla na různé jiné agentury a že bylo navrženo pouze málo evropských projektů, na něž by mohly být výše uvedené prostředky čerpány. Bez ohledu na to je částka navrhovaná pro položky závazků nižší než částka čerpaná v roce 2005.

Marco Polo II (06 02 06)

Jedná se o zahájení nového programu v rámci finančního výhledu na období 2007–2013. Navrhovaná částka činí 55 775 000 EUR v položkách závazků a 5 000 000 EUR v položkách plateb v prvním roce tohoto programu. Za cíl si klade usnadnit převedení dopravy ze silniční na jiné druhy dopravy a rozvíjet koncept „námořních dálnic“. Když se položky plateb na program Marco Polo II připojí k položkám vyčleněným na program Marco Polo I na rok 2007, dojde v roce 2007 ke zvýšení výdajů o 29 %. S ní souvisí rozpočtová položka

Vnitřní trh a optimalizace dopravních systémů (06 02 04 01)

Tato položka slouží ke shromažďování údajů a statistik na podporu interoperability a k vývoji inteligentních dopravních systémů. Položky závazků vykazují pokles o 27,8 %, z 9 000 000 EUR na 6 500 000 EUR.

Dozorčí orgán pro program Galileo (06 02 09 01)

V PNR se počítá na správní výdaje pod hlavami 1 a 2 s velmi prudkým zvýšením položek závazků a položek plateb o 159 %. Obě kategorie položek zaznamenaly nárůst z 2 500 000 EUR v roce 2006 na 5 800 000 EUR v roce 2007. Zvýšení částky prostředků v hlavě 3 z  2 500 000 EUR na 2 625 000 EUR, čili o 5 %, je mnohem skromnější. Celkový nárůst je nižší, než agentura požadovala. Tato agentura je plně financována z finančních prostředků Společenství.

Zvýšení výdajů souvisí s převodem pracovních míst z programu Galileo do dozorčího orgánu a se zvýšením počtu těchto míst. Čistý nárůst, včetně smluvních zaměstnanců, by činil asi 14 pracovníků (z 39 na 53). Provozní náklady jsou čerpány většinou na vědecké a technické studie.

Program Galileo (06 02 10)

Rok 2007 je prvním rokem, kdy se do této rozpočtové položky zapisují výdaje. Na položky závazků i plateb je zapsáno 100 000 000 EUR. Název je poněkud zavádějící, protože z této položky se financují dva programy – Galileo a EGNOS. Tyto prostředky budou poskytnuty dozorčímu orgánu, aby posloužily v první fázi zavádění a využívání systému. Tento program bude financován z veřejných a soukromých zdrojů.

Transevropské dopravní sítě (06 03 01 a 06 03 03)

První položka, 06 03 01, má návaznost na projekty financované v rámci stávajících nařízení a v rámci finančního výhledu na období 1999–2006. Do nich je zahrnuto 30 prioritních projektů uvedených v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES ze dne 29. dubna 2004, kterým se mění rozhodnutí č. 1629/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě[1]. Na rok 2007 nejsou navrženy žádné další položky závazků a položky plateb jsou sníženy o 48,1 %. V roce 2007 bude nejvíce finančních operací probíhat v rámci nové položky 06 03 03. Největšími jednotlivými rozpočtovými výdaji v nedávné minulosti byl program Galileo a studie týkající se výstavby tunelu pod Mont Cénis (Francie), vysokorychlostní železnice Madrid–Barcelona–Perpignan–Montpellier a Brennerského tunelu.

Částka navrhovaná pro novou rozpočtovou položku činí na rok 2007 v položkách závazků 817 383 000 EUR. Pro položky plateb nejsou navrženy žádné prostředky. Sloučíme-li obě tyto rozpočtové položky, zaznamenáme nárůst o 22 % v položkách závazků a výrazné snížení o 42 % v položkách plateb. To je zčásti způsobeno tím, že program Galileo má nyní svou vlastní výdajovou položku. PNR neposkytuje podrobné informace o prioritách nebo financování v roce 2007. Přesto však naznačuje, že maximální výše financování bude nižší, než Komise původně navrhovala; tyto výdaje budou soustředěny do přeshraničních úseků projektů: řízení evropské železniční dopravy, řízení evropské letecké dopravy (SESAR), informační služby v říční dopravě a nástroj pro záruky za úvěry v oblasti transevropských dopravních sítí (TEN-T).

Pokud jde o financování TEN-T z rozpočtu EU, zůstávají nevyřešeny dvě vzájemně související otázky. Zaprvé – vzhledem k tomu, že toto financování bylo pro období 2007–2013 sníženo na přibližně jednu třetinu toho, co bylo původně stanoveno jako potřebná částka – jakým způsobem bude využíváno, jaké úseky a jaké projekty budou mít prioritu a jakým způsobem to bude určeno. Zadruhé – vzhledem k tomu, že zdaleka největší část investic musí pocházet z rozpočtů jednotlivých států – jaké jsou skutečné priority pro investice související s TEN-T v členských státech. Je zapotřebí, abychom v těchto dvou otázkách nabyli značné míry jistoty ještě dříve, než bude schválen rozpočet a než budou přiděleny prostředky EU. Vaše navrhovatelka ještě zváží, zda by nebylo vhodné zapsat částky v této položce do rezervy do doby, než budou výše zmíněné otázky vyjasněny.

Bezpečnost dopravy (06 07 02)

Položky závazků jsou sníženy ze 4 500 000 EUR na 4 000 000 EUR a položky plateb zůstávají na úrovni 3 500 000 EUR. V roce 2005 byly z této položky čerpány prostředky na 24 inspekcí leteckých úřadů a letišť a 10 námořních inspekcí. S ohledem na nový návrh nařízení o bezpečnosti letectví, který v současné době projednává Parlament, je těžké předvídat, zda by mohly být sníženy položky plateb.

Pilotní projekt týkající se bezpečnosti transevropské silniční sítě (06 07 02)

Tato položka byla zavedena na základě pozměňovacího návrhu Parlamentu. Do položek závazků nejsou navrženy v roce 2007 žádné prostředky a položky plateb jsou sníženy na 3 600 000 EUR, což jsou škrty o 100 % (z 5 500 000 EUR), resp. o 34,5 %. V rozpočtové dokumentaci Komise k tomu nejsou uvedeny žádné důvody.

Až po předložení zprávy o pokroku v pilotních programech navrhovatelka zváží, zda bude zapotřebí přidělit prostředky na položky závazků na rok 2007.

POSTUP

Název	Návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007 – oddíl III – Komise
Číslo postupu	2006/2018(INI)
Příslušný výbor	BUDG
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání	TRAN
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání
Navrhovatelka      Datum jmenování	Anne E. Jensen 24.2.2006
Předchozí navrhovatel
Projednání ve výboru	20.6.2006		11.7.2006	12.9.2006
Datum přijetí	12.9.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	27 1 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Gabriele Albertini, Margrete Auken, Paolo Costa, Michael Cramer, Arūnas Degutis, Robert Evans, Emanuel Jardim Fernandes, Luis de Grandes Pascual, Mathieu Grosch, Stanisław Jałowiecki, Georg Jarzembowski, Dieter-Lebrecht Koch, Jörg Leichtfried, Bogusław Liberadzki, Eva Lichtenberger, Robert Navarro, Willi Piecyk, Luís Queiró, Reinhard Rack, Dirk Sterckx, Marta Vincenzi, Corien Wortmann-Kool
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Den Dover, Anne E. Jensen, Zita Pleštinská, Willem Schuth
Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování	Othmar Karas, Brian Simpson
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

• [1]  Úř. věst L 167, 30.4.2004, s. 1.

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (13. 9. 2006)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007
(C6-0299/2006 - 2006/2018(BUD)) Oddíl III – Komise

Navrhovatelka: Marian Harkin

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila potřebné legislativní návrhy a zahájila příslušné postupy, aby bylo možno přidělit finanční prostředky do rozpočtové položky 13 03 12 – Mezinárodní fond pro Irsko (IFI) – během rozpočtového procesu pro rok 2007; dále vyzývá Komisi, aby vyjasnila právní základ pro program na podporu mírového procesu a pro příspěvek Evropské unie do IFI;

2.  je toho názoru, že částky zapsané v předběžném návrhu rozpočtu (PNR) pro oblast regionální politiky představují naprosté minimum, a proto vyzývá k tomu, aby byly všechny položky PNR zachovány v dané výši nebo – pokud to bude nutné – obnoveny ve výši PNR;

3.  přeje si, aby byla v návrhu rozpočtu na rok 2007 věnována zvláštní pozornost malým a středním podnikům a rovněž mikropodnikům, a to vzhledem k jejich zásadní úloze v rozvoji evropských regionů;

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Rokem 2007 se otevírá nové programovací období se vším, co k tomu patří, pokud jde o vytváření a schvalování národních programů a finanční plánování na nadcházející léta. Je důležité zdůraznit skutečnost, že Evropská unie, a zejména Parlament, opakovaně upozorňoval na potřebu dospět urychleně k uspokojivému uzavření jednání o interinstitucionální dohodě o finančním výhledu, aby v členských státech mohlo začít vytváření programů a aby jejich schvalování proběhlo v rozumném časovém horizontu, aby se již neopakovala situace z roku 1999[1], kdy došlo ke zpožděním a ztrátám na všech stranách.

Není však vůbec jisté – vzhledem k tomu, jak se protáhla jednání o IID, která jsou již nyní naštěstí úspěšně uzavřena –, že se podaří takovým zpožděním zabránit. Pokud nastanou, je třeba již v této fázi zdůraznit, že Parlament příkladným způsobem spolupracoval s Radou i s Komisí, a to i přes počáteční zklamání, které vyvolaly obtížně dohodnuté závěry prosincového zasedání Evropské rady.

Rok 2007 bude náročný pro všechny: Unie se všemožně snaží nastartovat svou ekonomiku, současně se dále rozšiřuje a podle předpokladů přijme další dvě země, v jejichž případě je regionální hospodářská a sociální úroveň hluboko pod dnešní úrovní Unie.

Parlament sdílí názor Evropské rady[2], „ ... že rozpočtové položky na rok 2007 by měly odrážet skutečné a jasně vymezené potřeby“. Podle názoru vaší navrhovatelky je jediným orgánem, který má přístup k veškerým kritériím potřebným ke stanovení „skutečných a jasně vymezených potřeb“, Evropská komise. Ani Parlament, ani Rada, ani jednotlivé členské státy nemají pro vyhodnocení těchto potřeb potřebné informace, nástroje a celkový přehled.

Proto s cílem zajistit naplnění přání Rady, které je společné všem třem orgánům, totiž aby „rozpočet EU na rok 2007 poskytoval dostatečné zdroje pro účinné a efektivní provádění různých politik EU“[3] , navrhuji zachovat výši částek obsažených v původním návrhu Komise.

Ø Strukturální fondy:

Při srovnávání závazků v roce 2006 a 2007 je nutno mít na zřeteli změny, k nimž došlo ve finančním rámci. V novém programovacím období zahrnují strukturální fondy pouze ERDF[4] a ESF[5], zatímco v předchozích obdobích k nim patřily orientační sekce EZOZF a FIFG, které jsou nyní součástí nového okruhu 2. Komise nám však ve svém předběžném návrhu rozpočtu[6] říká, že celková výše závazků pro rok 2007 zaznamená oproti roku 2006 zvýšení o 14,8 %[7]. Tento posun je výsledkem zvýšení závazků pro nové členské státy a přidělení prostředků pro Bulharsko a Rumunsko. Pro nové členské státy a kandidátské země je tedy nyní určeno 70 % prostředků z Fondu soudržnosti, zatímco u EU 15 došlo k zásadnímu poklesu prostředků přidělovaných z Fondu soudržnosti[8].

Probíhající rozšíření tedy mělo dopad na řadu regionů a členských států, které vzhledem ke statistickým hlediskům již nemají nárok na stejnou výši pomoci, kterou dostávaly v uplynulém programovacím období. Tyto tzv. „utlumované“ regiony tedy v roce 2007 získají 80 % svého bývalého nároku[9].

Ø Fond soudržnosti:

V rámci přepracovávání nařízení, která upravují fungování strukturálních fondů doznal Fond soudržnosti podstatných změn směřujících ke zjednodušení tvorby programů a k vyjasnění role Komise a členských států, pokud jde o finanční řízení a kontrolu. Obecné nařízení č. 1086/2006 stanoví, že fond přispívá ke konvergenci nejméně rozvinutých členských států a regionů finanční účastí na operačních programech konvergenčního cíle. Příspěvky z Fondu soudržnosti jsou tedy součástí víceletého programování strukturálních fondů, včetně velkých projektů[10].

Rozšíření oblastí, v nichž fond poskytuje přispěvky, bylo nutné v souvislosti s rozšířením, protože všech deset nových členských států má nárok na prostředky z Fondu soudržnosti a ve všech je zapotřebí mimořádné výše pomoci. Prvořadou důležitost má udržitelný rozvoj související s energetickou účinností, obnovitelnými zdroji energie nebo jiné činnosti šetrné k životnímu prostředí. Pokud jde o dopravu, ve velké míře se nyní zvýšily možnosti provádět dopravní politiku Společenství i nad rámec transevropských sítí, na které se v minulosti omezovala. Z fondu mohou být nyní financována opatření podněcující intermodální dopravu, rozvoj vnitrozemských vodních cest a projekty ke zdokonalení řízení železniční, silniční a letecké dopravy. Všechna tato rozšíření oblastí, v nichž fond přispívá, jsou v souladu s prioritami stanovenými v Lisabonu a v Göteborgu, které samozřejmě zůstávají prioritami současného programovacího období a jejich rozpočtové důsledky se projevují značným zvýšením, k němuž dochází v rozpočtu na rok 2007[11].

Ø Program na podporu mírového procesu v Severním Irsku a Mezinárodní fond pro Irsko:

V bodě 49 závěrů ze zasedání Evropské rady se uvádí: „Evropská rada bere na vědomí současné obtíže v mírovém procesu v Severním Irsku a podporuje úsilí obou vlád o obnovení nefungujících institucí. S cílem podpořit toto úsilí vyzývá Evropská rada Komisi, aby prozkoumala možnost sloučení příspěvků v rámci programu PEACE II a Mezinárodního fondu pro Irsko s příspěvky ostatních programů v rámci strukturálních fondů, které končí v roce 2006, včetně finančních důsledků tohoto kroku.

I přes rozdílné řídící orgány a postupy existuje značná míra součinnosti mezi opatřeními financovanými z IFI a opatřeními financovanými z unijního programu Peace. Obzvláště důležité je, aby mezi oběma organizacemi nedocházelo ke zdvojování činnosti nebo dvojitému financování. Protože neexistuje právní základ pro přidělení finančních prostředků IFI v průběhu rozpočtového procesu pro rok 2007, nemohla Komise přidělit rozpočtové prostředky v PNR, a zapsala proto p.m. Připravuje však nezbytné texty a nařízení s cílem tuto situaci v blízké budoucnosti napravit. Platby plánované pro rok 2007 činí 15 milionů EUR, což je částka, která bude každoročně přidělována po celé období.

V rozpočtové položce 13 03 02 „Dokončení zvláštního programu pro mír a usmíření v Severním Irsku“ nejsou v rozpočtu na rok 2007 žádné závazky, je v ní zapsáno p.m. Plánované platby z této položky činí 50 000 000 EUR.

Nicméně v souladu s rozhodnutím Evropské rady z prosince 2005 bylo přiděleno na program Peace na celé sedmileté období 200 milionů EUR. Podíl, který z této částky přísluší rozpočtu na rok 2007, je v položkách závazků v rozpočtové položce 13 03 17 (Peace) a činí 30 244 428 EUR. Plánované platby z této rozpočtové položky v roce 2007 činí 4 496 913 EUR.

Shrňme: V programech IFI a Peace je dohromady plánována pro rok 2007 částka 50 000 000[12] + 4 496 913[13] + 15 000 000 v položkách plateb (celkem 69 496 913 EUR). Závazky u programu Peace činí 30 244 428 EUR. Částka 15 000 000 EUR bude vynaložena jako příspěvek EU do IFI v roce 2007.

Ø RAL: Komise nám říká, že „u podokruhu 1b má celkový rozpočet plateb 4 složky – zálohové platby v souvislosti se závazky v rámci nového finančního rámce; úhrady s cílem splatit RAL u programů strukturálních fondů z období 2000–2006; zůstatek ke splacení zbývajících RAL u programů z období před rokem 2000; a platby u Fondu soudržnosti. Ve všech případech spadají nyní RAL u programů orientační sekce EZOZF a FIFG z období 2000–2006 a z dřívější doby pod okruh 2[14]“.

Jako závěr by vaše navrhovatelka doporučovala, aby výbor podpořil její návrh zachovat výši prostředků, kterou navrhuje Evropská komise v PNR, a aby Rozpočtový výbor přijal potřebné pozměňovací návrhy, jak se navrhuje výše.

2006 Budget 2007 PDB Difference

13 03 12 Community contribution to the 15 000 000 15 000 000 p.m. 15 000 000 - 15 000 000

International Fund for Ireland

POSTUP

Název	Návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007 - Oddíl III – Komise
Číslo postupu	2006/2018(BUD)
Příslušný výbor	BUDG
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání	REGI
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání	-
Navrhovatelka Datum jmenování	Marian Harkin 2.5.2006
Předchozí navrhovatel	-
Projednání ve výboru	11.7.2006
Datum přijetí	11.9.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	38 1 4
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Stavros Arnaoutakis, Elspeth Attwooll, Jean Marie Beaupuy, Rolf Berend, Jana Bobošíková, Bernadette Bourzai, Bairbre de Brún, Gerardo Galeote Quecedo, Iratxe García Pérez, Ambroise Guellec, Pedro Guerreiro, Zita Gurmai, Gábor Harangozó, Marian Harkin, Konstantinos Hatzidakis, Mieczysław Edmund Janowski, Tunne Kelam, Constanze Angela Krehl, Jamila Madeira, Miroslav Mikolášik, Francesco Musotto, Lambert van Nistelrooij, Jan Olbrycht, Markus Pieper, Francisca Pleguezuelos Aguilar, Bernard Poignant, Elisabeth Schroedter, Grażyna Staniszewska, Margie Sudre, Oldřich Vlasák
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Jan Březina, Ole Christensen, Brigitte Douay, Den Dover, Richard Falbr, Emanuel Jardim Fernandes, Louis Grech, Richard Seeber, László Surján, Paavo Väyrynen
Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování	Joost Lagendijk, Bart Staes, Hannu Takkula, Thomas Wise
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

• [1]  První rok programovacího období 1999–2006.
• [2]  Návrh závěrů Rady o rozpočtových směrech pro rok 2007, 6671/06, 1. března 2006.
• [3]  Návrh závěrů Rady o rozpočtových směrech pro rok 2007, 6671/06, 1. března 2006.
• [4]  Evropský fond pro regionální rozvoj.
• [5]  Evropský sociální fond.
• [6]  Svazek 0.
• [7]  Výkaz příjmů a výdajů Evropské komise, dokument 1, okruhy víceletého finančního rámce.
• [8]  24 %.
• [9]  Tato výše se bude během sedmiletého období postupně snižovat.
• [10]  Podle KOM(2004)094.
• [11]  Včetně prostředků přidělených pro Bulharsko a Rumunsko.
• [12]  rozpočet na rok 2006
• [13]  rozpočet na rok 2007
• [14]  Výkaz odhadu příjmů a výdajů Komise na rok 2007 (příprava předběžného návrhu rozpočtu na rok 2007), dokument I.

STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (12. 9. 2006)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007
(C6-0299/2006 – 2006/2018(BUD))Oddíl III – Komise

Navrhovatel: Marc Tarabella

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   zdůrazňuje, že rok 2007 je rokem přelomovým, protože bude prvním rokem plného uplatňování reformy společné zemědělské politiky (SZP), zejména v odvětví mléka a mléčných výrobků, a rokem zavádění reformy v odvětví cukru; dodává, že bude rovněž prvním rozpočtovým rokem, který bude zohledňovat Rumunsko a Bulharsko; zdůrazňuje, že se tento finanční dopad bude nicméně omezovat na výdaje na zlepšení fungování trhu, neboť dopad na přímé podpory se projeví až počínaje rokem 2008;

2.   lituje, že Rada provedla drastické plošné snížení výdajů na zlepšení fungování trhu o 525 milionů EUR, a to výhradně na základě číselných propočtů, aniž by přitom měla nějakou jasnou společnou vizi o budoucnosti hospodaření v oblasti zemědělství a bez ohledu na priority vyjádřené Parlamentem; domnívá se, že toto snížení představuje nepřímé zpochybnění závěrů ze zasedání Evropské rady v Bruselu, které stanovily vývoj horní hranice částek, jež jsou k dispozici na podporu trhů a příjmů, až do roku 2013;

3.   domnívá se, že rozhodnutí snížit výši částek vyčleněných na zemědělství se nezakládá na žádné jasné vizi, a žádá proto obnovení položek z předběžného návrhu rozpočtu;

4.   připomíná, že stanoví-li dohoda Evropské rady pro období 2007–2013 zvýšení o 1 % ročně v běžných eurech, znamená to již reálné snížení (vzhledem k inflaci 2 % či vyšší), a to je ještě třeba vzít v úvahu dva nové členské státy, v nichž má zemědělství významné postavení;

5.   vítá skutečnost, že pro rozpočet na rok 2007 nebylo nutné použít mechanismus finanční kázně, který v případě, že by hrozilo překročení hranice ročních rozpočtových stropů, předpokládá snížení přímých podpor (bez stropu 5 000 EUR), což by velmi poškodilo malá rodinná hospodářství; žádá nicméně, aby jej v budoucnu Komise zpravila o riziku takového překročení, a to co nejdříve v rámci rozpočtového harmonogramu;

6.   lituje, že navzdory naléhavým potřebám restrukturalizace, modernizace a diverzifikace venkovského hospodářství a navzdory nově přiděleným úkolům budou dostupné zdroje pro rozvoj venkova v Unii o dvaceti sedmi členech reálně nižší než zdroje Unie o dvaceti pěti členech;

7.   odsuzuje skutečnost, že částky povinné modulace, které měly podle reformy z roku 2003 představovat dodatečnou podporu rozvoje venkova, ve skutečnosti slouží k částečné kompenzaci rozpočtových škrtů;

8.   přeje si, aby v souladu s legislativním usnesením Evropského parlamentu ze dne 7. června 2005 o návrhu nařízení Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD)[1] byly uvolněné částky povinné modulace využity na projekty týkající se os I a II, zejména ve prospěch mladých zemědělců a nejvíce znevýhodněných regionů, vyjma plateb týkajících se programu NATURA 2000;

9.   konstatuje, že vzhledem k vytvoření EAFRD již nebude možné získat rozdělení částek podle kategorií jednotlivých opatření na rozvoj venkova prostřednictvím rozpočtu, jak tomu bylo u opatření na rozvoj venkova v rámci záruk EZZF v minulosti; proto žádá, aby Komise předkládala Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova jednou za půl roku zprávu o uskutečněných výdajích v rámci EAFRD podle zemí a podle kategorií;

10. staví se zamítavě k návrhu Komise, aby členským státům byla ponechána možnost čerpat až 20 % částky z prvního pilíře na financování rozvoje venkova, neboť tím dochází k porušení výsadních rozpočtových pravomocí Parlamentu a mohlo by jít o první krok k návratu SZP do pravomoci členských států; zneklidňují jej rovněž prováděcí pravidla takových opatření, která by mohla uniknout působnosti pravidel týkajících se spolufinancování, která byla stanovena pro výdaje na rozvoj venkova; žádá proto Komisi, aby sdělila Parlamentu mezi prvním a druhým čtením, jak má v úmyslu napravit porušení výsadních rozpočtových pravomocí Parlamentu při sestavování ročních rozpočtů a zda tento návrh týkající se dobrovolné modulace má dopad na klasifikaci výdajů, jak ji stanoví příloha III interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení ze dne 17. května 2006[2], neboť to znamená snížení povinných výdajů a představuje zvýšení nepovinných výdajů; upozorňuje na to, že tato skutečnost by se mohla případně promítnout do výpočtu maximální míry zvýšení (MRI), na jejímž základě se provádí výpočet a zabezpečuje se výše nepovinných výdajů v ročních rozpočtech, u nichž má Parlament obvykle konečné slovo;

11. upozorňuje na to, že na základě nové struktury finančního rámce na období 2007–2013 již první a druhý pilíř (původně okruhy 1A a 1B) neexistují a jsou nyní seskupeny pod okruhem 2; konstatuje, že tím se otevírají možnosti k provádění převodů mezi přímými podporami a výdaji souvisejícími s trhem na straně jedné a opatřeními pro rozvoj venkova na straně druhé; domnívá se tudíž, že již nic nebrání převodům nevyčerpaných prostředků z prvního pilíře do bývalého druhého pilíře, a proto žádá, aby se od konce rozpočtového roku 2007 takové převody prováděly;

12. domnívá se, že v duchu koherence a spojitosti s úsilím vynaloženým v oblasti zdraví, zejména v souvislosti s bojem proti obezitě, je třeba vynaložit úsilí na reálnou podporu spotřeby ovoce a zeleniny; v téže souvislosti jako u politiky v oblasti zdraví doporučuje zvýšení úsilí na podporu spotřeby mléka, zejména ve školách; vyjadřuje proto politování nad tím, že Komise a Rada provedly škrty v programu Mléko pro školy – jak byl navržen v předběžném návrhu rozpočtu a v návrhu rozpočtu na rok 2007 – a domnívá se, že prostředky v položce 05 02 12 08 by měly být zvýšeny na stejnou úroveň, jakou měly v rozpočtu na rok 2006;

13. lituje snížení uplatněného u položek týkajících se podpory, přestože se podpora, zejména kvalitních výrobků, stává zásadním aspektem udržení, či dokonce znovuzískání trhu a vzhledem k tomu, že by propagační činnosti v přepracované SZP měly hrát důležitější roli, neboť nová politika přisuzuje větší důležitost tržnímu zaměření; a proto žádá přinejmenším zachování částek v těchto položkách na úrovni roku 2006;

14. s ohledem na nové předpisy týkající se výjimečných opatření na podporu trhu pro odvětví drůbežího masa a vajec žádá, aby byla do rozpočtové položky, pro kterou není v současné době stanovena žádná částka (p.m.), přidělena částka dostatečná k zajištění výdajů v roce 2007;

15. domnívá se, že finanční prostředky stanovené pro odvětví mléka a mléčných výrobků, zejména pokud jde o náhrady, jsou hluboko pod hranicí skutečných potřeb, a žádá proto, aby byly do příslušných rozpočtových položek zapsány realistické částky;

16. domnívá se, že vzhledem k rostoucímu podílu chudých osob v rámci samotné Unie je vhodné posílit programy pro nejpotřebnější osoby; rovněž se domnívá, že i když podíl chudých osob mimo Unii globálně klesá, potřeby, zejména potravinové, zůstávají značné, a že je tedy třeba vyslat jasné politické poselství solidarity prostřednictvím náležitého zvýšení rozpočtových položek určených na potravinovou pomoc;

17. vyjadřuje politování nad škrty, které Komise a Rada provedly v rozpočtové položce 05 08 06, jež se týká akcí zaměřených na zlepšení znalostí veřejnosti o SZP, a je toho názoru, že prostředky by měly být zvýšeny na stejnou úroveň, jakou měly v rozpočtu na rok 2006;

18. domnívá se, že v souvislosti se zaváděním nového finančního rámce a přípravou rozpočtu na rok 2007 by měly být nalezeny nástroje – a rovněž potřebné finanční zdroje – na podporu a prosazování rodinného hospodaření v zemědělství; vyzývá Komisi, aby za tímto účelem předložila návrh;

19. zdůrazňuje potřebu provedení reformy SZP, jež by vedla ke skutečné modulaci a k omezení maximálních částek zemědělské podpory s cílem zajistit, aby tato podpora byla spravedlivě rozdělována mezi jednotlivé producenty, produkty a země;

20. domnívá se, že vzhledem k významu některých druhů přímé pomoci je vhodné je navýšit s cílem neutralizovat účinek 4% modulace a zapsat do rozpočtu částky odpovídající potřebám, jak je Komise odhadla před provedením snížení spojeného s modulací;

21. doporučuje zachovat částku stanovenou na financování informačních akcí, a to tím spíše, že příchod dvou nových členských států, ve kterých má zemědělství stále velmi významnou funkci, potřeby patrně zvýší, a nikoli sníží;

22. žádá, aby se vynaložilo zvýšené úsilí na poskytování informací o dobrých životních podmínkách a zdraví zvířat a na jejich podporu, a to s cílem, na jedné straně, podnítit spotřebitele k tomu, aby se orientovali na výrobky takového zemědělství, které se stará o dobré životní podmínky zvířat, a na straně druhé, zamezit psychózám, jichž jsme byli svědky v případě influenzy ptáků, a propadu poptávky, k němuž tyto psychózy v některých členských státech v některých případech vedly;

23. naléhavě žádá Evropskou komisi a Radu, aby vyčlenily dostatečný objem prostředků na výzkum vakcín proti nákazám zvířat a zajištění těchto vakcín pro zvířata, zejména pokud by se v Unii vyskytly prozatím neznámé typy virů;

24. chválí zvýšení prostředků na posílení kontrol dovážených potravin s cílem ověřit, zda splňují všechny výrobní podmínky platné v Unii a zda jsou správně označovány, zejména proto, aby spotřebitelům poskytly informace o svém původu;

25. zdůrazňuje důležitou roli, kterou zemědělské odvětví může hrát při ochraně původní krajiny a životního prostředí a při zajišťování obnovitelných zdrojů energie; vyzývá proto Komisi a Radu, aby podpořily zahájení pilotního projektu zaměřeného na zkoumání opatření, jež by vedla ke zlepšení energetické účinnosti v oblasti zemědělství a zahradnictví;

26. vyjadřuje lítost nad tím, že v současné době jsou pozastavena jednání v rámci Světové obchodní organizace; rovněž lituje toho, že se Unii prozatím nepodařilo dosáhnout žádného pokroku v uznávání neobchodních zájmů (tzv. Non-Trade Concerns), jež jsou popsány v mandátu, který dala Komisi Evropská rada; konstatuje, že uznání neobchodních zájmů by mohlo znamenat do budoucna značné úspory rozpočtových prostředků v oblasti zemědělství, neboť by se tak stalo nadbytečným vyplácení odškodnění spojených s některými právními předpisy Společenství.

POSTUP

Název	Návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007 – Oddíl III – Komise
Číslo postupu	2006/2018(BUD)
Příslušný výbor	BUDG
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání	AGRI
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání	--
Navrhovatel Datum jmenování	Marc Tarabella 29.11.2005
Předchozí navrhovatel	--
Projednání ve výboru	30.5.2006		21.6.2006	12.9.2006
Datum přijetí	12.9.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	33 -- --
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Marie-Hélène Aubert, Peter Baco, Thijs Berman, Niels Busk, Luis Manuel Capoulas Santos, Giuseppe Castiglione, Joseph Daul, Albert Deß, Carmen Fraga Estévez, Duarte Freitas, Jean-Claude Fruteau, Lutz Goepel, Bogdan Golik, Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf, Elisabeth Jeggle, Heinz Kindermann, Stéphane Le Foll, Kartika Tamara Liotard, Albert Jan Maat, Mairead McGuinness, Rosa Miguélez Ramos, Neil Parish, María Isabel Salinas García, Agnes Schierhuber, Csaba Sándor Tabajdi, Marc Tarabella, Kyösti Virrankoski, Janusz Wojciechowski
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	María del Pilar Ayuso González, Bernadette Bourzai, Ilda Figueiredo, Jan Mulder, Armando Veneto
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování	--
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)	--

• [1]             Úř. věst. C 124E 25.5.2006, s. 191.
• [2]             Úř. věst. C 139 14.6.2006, s. 1.

STANOVISKO Výboru pro rybolov (3. 10. 2006)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007
(C6-0299/2006 - 2006/2018 (BUD))Oddíl III – Komise

Navrhovatelka: Rosa Miguélez Ramos

Úvod

Přístup Komise při sestavování návrhu předběžného návrhu rozpočtu na rok 2007 je z velké části ovlivněn omezeními, která ukládá finanční výhled na období 2007–2013.

Z toho důvodu bylo na rok 2007, který je zahajovacím rokem nového programového období, stanoveno přibližně10 % snížení spojené s celkovým omezením finančních prostředků vyčleněných pro strukturální fondy.

Veškeré prostředky vymezené pro rybolov na období 2007–2013 jsou zahrnuty do okruhu 2: ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi. Předběžný návrh rozpočtu na rok 2007 uvádí v odvětví rybolovu položky závazků, které činí 923 milionů EUR, a položky plateb, které činí1,2 miliardy EUR.

Některé klíčové body rozpočtu zahrnují zvýšení o 6,7 % v oblasti vnějších akcí. 194 milionů EUR bylo vyčleněno na mezinárodní dohody v oblasti rybolovu, aby bylo možno zohlednit nové dohody, zatímco se předpokládá podstatné navýšení nepovinných příspěvků pro mezinárodní organizace (regionální rybolovné organizace), včetně 6 milionů EUR na nové akce v rámci dohod v oblasti rybolovu, jako je potírání nezákonného, neregulovaného a nehlášeného rybolovu a zlepšování vědeckého poradenství.

Ve prospěch řízení společné rybářské politiky (SRP) bude určeno navýšení v podobě 41 %, jež zahrnuje činnost na podporu nové Zelené knihy o budoucí námořní politice Unie i provádění studií o námořních záležitostech.

Podpora správy rybolovných zdrojů (shromažďování základních údajů a zlepšování vědeckého poradenství) byla oddělena od kontroly a inspekce s nárůstem ve výši 12 % a 25 %.

Nařízení zajišťuje Evropskému rybářskému fondu přidělení plateb, včetně 7 % zálohy. Náklady zůstávají s ohledem na trhy stejné, ačkoli bylo provedeno několik změn týkajících se způsobu finančního řízení.

Co se průzkumu týče, bylo řízení Sedmého rámcového programu přesunuto z GŘ pro rybolov na GŘ pro výzkum.

Poznámky

Vzhledem k omezením, která stanoví finanční výhled, navrhovatelka vřele vítá návrhy rozpočtu na rok 2007 a věří, že by měly dostatečně pokrýt současné závazky, avšak připomíná skutečnost, že navržené zdroje, o kterých rozhodla Evropská rada v prosinci 2005, nemohou v době pokračující krize rybářského průmyslu uspokojivě řešit potřeby rybářského odvětví.

Nicméně je možno učinit některé konkrétní poznámky týkající se čísel, která dne 14. července přijala Rada v návrhu rozpočtu, v němž se vyskytlo několik škrtů týkajících se návrhu Komise.

S ohledem na mezinárodní dohody v oblasti rybolovu škrtla Rada 10 milionů EUR z rezervy vyčleněné na závazky a platby. To by mohlo mít za následek vznik problémů v této oblasti právních závazků EU. Proto by měly být tyto částky obnoveny.

Další škrty, které Rada učinila, se vztahují pouze k platbám. 23 milionů EUR bylo odebráno z Evropského rybářského fondu pro konvergenční regiony a 7 milionů EUR pro nekonvergenční regiony, což by znemožnilo vyplacení 7 % zálohy, kterou stanoví nařízení o Evropských rybářských fondech. Dále byla o 5 milionů EUR snížena rozpočtová položka pro shromažďování základních údajů a o 7 milionů EUR rozpočtová položka pro finanční příspěvek členským státům na výdaje v oblasti kontroly.

Tyto škrty v oblastech, které je třeba vnímat jako prioritní oblasti společné rybářské politiky (SRP), jsou nahodilé a neoprávněné. Navíc v této kritické době pro odvětví rybolovu vysílají špatný signál. Celkové finanční příděly pro rybolov jsou relativně skromné i navzdory skutečnosti, že evropský rybářský průmysl je z velké části závislý na evropském rozpočtu. Vzhledem ke zklamání nad jednáními ohledně interinstitucionální dohody o finančním výhledu by měly být částky vymezené v předběžném návrhu rozpočtu, který sestavila Komise, považovány za minimum nutné k fungování SRP a jako takové by měly být tyto částky zachovány, nebo v případech, kdy byly seškrtány, by mělo dojít k jejich obnovení.

NÁVRHY

Výbor pro rybolov vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  celkově vítá návrhy rozpočtu pro rybolov na rok 2007 i navzdory skutečnosti, že zdroje, o kterých bylo rozhodnuto v rámci finančního výhledu na období 2007–2013, nemohou dostatečně pokrýt potřeby odvětví rybolovu v době pokračující krize rybářského průmyslu, který se vyznačuje menšími úlovky, nižším příjmem a zvýšenými náklady především na palivo;

2.  v této souvislosti vyjadřuje politování na tím, že částky zapsané v předběžném návrhu rozpočtu (PNR) pro odvětví rybolovu, které představují minimum nutné k fungování společné rybářské politiky (SRP), byly ještě v návrhu rozpočtu Rady sníženy, především pokud jde o položky plateb, a proto vyzývá k obnovení původních částek v PNR;

3.   vyjadřuje také znepokojení nad krácením prostředků vyčleněných na platy zaměstnanců, které navrhla Rada a které by mělo mimořádně nepříznivý dopad na účinné fungování GŘ pro rybolov; žádá proto, aby byly obnoveny částky, které navrhla Komise.

POSTUP

Název	Návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007
Číslo postupu	2006/2018(BUD)
Příslušný výbor	BUD
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání	PECH 26.9.2006
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání
Navrhovatel Datum jmenování	Miguélez Ramos 14.2.2006
Předchozí navrhovatel
Projednání ve výboru	11.7.2006		28.8.2006
Datum přijetí	3.10.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	17 1 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Stavros Arnaoutakis, Elspeth Attwooll, Iles Braghetto, David Casa, Paulo Casaca, Zdzisław Kazimierz Chmielewski, Carmen Fraga Estévez, Alfred Gomolka, Pedro Guerreiro, Ian Hudghton, Rosa Miguélez Ramos, Philippe Morillon, Seán Ó Neachtain, Catherine Stihler, Margie Sudre, Daniel Varela Suanzes-Carpegna
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Josu Ortuondo Larrea, Carl Schlyter
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)	...

STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (12. 9. 2006)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007
(C6-0299/2006 – 2006/2018(BUD)Oddíl III – Komise

Navrhovatelka: Helga Trüpel

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že je důležité prosazovat aktivní politiky EU v oblasti kultury, vzdělávání, odborné přípravy, mládeže, mezikulturního dialogu a rozmanitosti, aktivního občanství a sítí občanské společnosti, jejichž cílem bude vytvářet politickou identitu Unie, která je pro občany lépe pochopitelná a je založená na dosahování výsledků;

2.  připomíná, že Evropská unie musí být blíže občanům; zdůrazňuje, že pouze vhodné finanční prostředky umožní účinnou komunikační a informační politiku, do které se občané zapojí aktivnějším způsobem; domnívá se, že snížení rozpočtových prostředků na komunikační politiku by bylo velmi negativním znamením pro evropské občany;

3.  souhlasí, že revidovaná struktura a chod nové generace programů na období 2007–2013 představuje významnou příležitost pro zlepšení jejich řízení a také pro zajištění lepší uživatelské přístupnosti, pokud jde o všechny příjemce finanční pomoci; připomíná, že tento ohled je obzvláště důležitý u takových nástrojů, které se týkají zejména projektů menšího rozsahu;

4.  vyzývá Komisi, aby se co možná nejlépe připravila na provádění programů a vzala přitom v úvahu skutečnost, že revidované finanční nařízení, až bude přijato, umožní jednodušší a rychlejší prováděcí postupy; připomíná, že přestože hlavní zásady finančního nařízení a nařízení, kterými se zavádí programy, by měly přijít ve stejnou dobu, pravidla programu nejsou podřízena finančnímu nařízení a mohou obsahovat specifická pravidla nezbytná pro zajištění hladkého provádění specifických programů;

5.  zdůrazňuje, že v roce 2007 je důležité zajistit určitý stupeň stability u činností podporovaných programem a během celého finančního období odpovídající prostředky na podporu rozvoje a distribuce evropských audiovizuálních děl, na podporu inovací v audiovizuálním odvětví a přechodu k digitálním technologiím a na vyrovnání se s výzvami celosvětové soutěže a rychle se měnící informační společností;

6.  lituje, že požadované finanční prostředky pro program celoživotního vzdělávání byly sníženy; bere na vědomí, že program celoživotního vzdělávání bude i přesto posíleným nástrojem na podporu spolupráce a mobility v oblasti vzdělávání a odborné přípravy; zdůrazňuje, že evropské investice do vzdělávání a odborné přípravy nejsou rozhodující pouze pro uplatňování lisabonské strategie a zvýšení konkurenceschopnosti evropského hospodářství, ale také pro obhájení občanských a kulturních hodnot vzdělávání a celoživotního vzdělávání;

7.  opakuje, že je přesvědčen o významu programu Kultura pro podporu kulturních událostí a organizací v odvětví, které tvoří jádro evropské identity, společnosti a evropského hospodářství; zdůrazňuje, že je nezbytné seznámit větší počet Evropanů s programem Mládež v akci, a připomíná, že částka navržená pro tento program v předběžném návrhu rozpočtu, představuje absolutní minimum;

8.  konstatuje, že podpora zapojení občanů, partnerské vztahy mezi městy, organizace prosazující evropskou myšlenku a pomníky obětí totalitních režimů minulého století představují konkrétní příklady činností EU ve prospěch občana; bere na vědomí, že došlo ke snížení finanční podpory akcí v roce 2007, jak ukazuje zpráva o činnosti, a že v roce 2008 zůstanou výdaje opět úrovni roku 2006; potvrzuje své odhodlání zajistit, aby v rámci nového programu Evropa pro občany nedošlo ke snížení činností, které mají nejpřímější vliv na občany; zdůrazňuje, že procentuální výše prostředků určených pro jednotlivé činnosti programu je předmětem interinstitucionálních jednání v rámci legislativních postupů;

9.  připomíná, že je nutné vytvořit pro občany demokratičtější, přístupnější a transparentnější Evropu; domnívá se, že aktivní účast občanů na budoucích významných událostech Unie se nemůže uskutečnit bez dostatečné finanční podpory místních struktur, jako např. informačních středisek a domů Evropy;

10. zdůrazňuje, že je důležité investovat zdroje a politické vedení do lepšího vymezení evropské komunikační politiky, jakožto interinsitucionálního a všeobecného úkolu, který zahrnuje rozdílné oblasti evropského řízení; naléhavě žádá Komisi, aby osvětlila dopady na rozpočet a opatření, která budou přijata v rámci akčního plánu D pro demokracii, dialog a diskusi;

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

1.      Rozpočet Evropských společenství na rok 2007 je prvním ročním rozpočtem v novém finančním výhledu, nyní přejmenovaném na víceletý finanční rámec VFR, který bude rámcem pro roční rozpočtové postupy až do roku 2013.

2.      Víceletý finanční rámec je rozdělen do okruhů, které se liší od okruhů předchozího finančního výhledu (2000–2006). Také byly vytvořeny nové „zastřešující“ programy, které spojují stávající programy a jiné akce. Předběžný návrh rozpočtu (PNR) je plánován pro EU o 27 státech, včetně kandidátských zemí Rumunska a Bulharska. Tyto různé změny znesnadňují přímé srovnání s předchozím finančním výhledem (EU 25).

3.      Tabulky 1a a 1b nabízí orientační přehled procentuálních změn v různých okruzích a rozpětí v jednotlivých okruzích pro prostředky na závazky a prostředky na platby. Rozpětí je stanoveno na základě rozdílu mezi stropy stanovenými ve víceletém finančním rámci a závazky v předběžném návrhu rozpočtu.

Tabulka 1a – Přehled PNR na rok 2007 – závazky (v milionech EUR, běžné ceny)

Okruh	Závazky na rok 2007 (EU 27)	Změna oproti 2006 v % (EU 25)	Strop VFR	Rozpětí
1a Konkurenceschopnost pro hospodářský růst a zaměstnanost	8 796,1	+11,5 %	8 918	121,9
1b Soudržnost pro hospodářský růst a zaměstnanost	45 486,6	+14,8 %	45 487	0,4
2 Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi	57 217,6	+1,2 %	58 351	1 133,4
3a Svoboda, bezpečnost a právo	571.3	+4 %	637	65,7
3b Občanství	603,1	-1,4 %	636	32,9
4 EU jako globální hráč	6 702,5	-20,2 %	6 578	110*
5 Správní náklady	7 002,3	+6 %	7 039	112,7*
6 Vyrovnávací platby	444,6	-58,6 %	445	0,4
Celkem	126 824,1	+4,6 %	128 091	1 577,4*

Zdroj: podkladem jsou údaje z dokumentů Evropské komise o PNR na rok 2007 - pracovní dokument č. 8 o PNR 2007, Rozpočtový výbor EP

Tabulka 1b – Přehled PNR na rok 2007 – platby (v milionech EUR)

Okruh	platby na rok 2007 (EU 27)	Změna oproti 2006 v % (EU 25)
1a Konkurenceschopnost pro hospodářský růst a zaměstnanost	6 943,5	-6,5 %
1b Soudržnost pro hospodářský růst a zaměstnanost	37 790,3	+19,1 %
2 Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi	55 683,4	+0,4 %
3a Svoboda, bezpečnost a právo	427,0	-19,9 %
3b Občanství	679,6	+8,9 %
4 EU jako globální hráč	7 447,5	-13,8 %
5 Správní náklady	7 002,1	+6,0 %
6 Vyrovnávací platby	444,6	-58,6 %
Celkem	116 418,1	3,9 %

Zdroj: Pracovní dokument č. 8 o PNR na rok 2007, Rozpočtový výbor EP, podkladem jsou údaje z dokumentů Evropské komise o PNR na rok 2007

Podle Komise tyto závazky představují navýšení o 4,6 % ve srovnání s rokem 2006 a 1,08 % HND Evropské unie. Prostředky na platby představují navýšení o 3,9 % ve srovnání s rokem 2006 a 0,99 % HND Evropské unie.

4.      Výbor pro kulturu a vzdělávání je odpovědný za rozpočtové položky, které jsou rozptýleny do různých oblastí politik PNR: 09 informační společnost a sdělovací prostředky; 15 Výchova a kultura; 16 Komunikace; 26 Správní náklady. Víceletý finanční rámec zahrnuje tyto oblasti do tří různých okruhů: okruh 1a („Konkurenceschopnost pro hospodářský růst a zaměstnanost“) a okruh 3b („Občanství“) pokrývají provozní náklady, okruh 5 pokrývá správní výdaje.

5.      Oblast politiky 9 - Informační společnost a média

PNR na rok 2007 navrhuje u této oblasti celkové zvýšení pouze o 1,9 % ve srovnání s rokem 2006 (závazky). Výbor pro kulturu a vzdělávání je v této oblasti odpovědný za různé rozpočtové položky v kapitole 09 01 (zaměstnanci a řízení) a 09 06 (i2010 - Audiovizuální politika a program MEDIA). PNR navrhuje závazky ve výši 74,862 milionů pro provozní náklady programu MEDIA (84,810 milionů v roce 2006).

6.      Oblast politiky 15 (Výchova a kultura)

PNR na rok 2007 navrhuje u této oblasti celkové zvýšení o 22,19 % ve srovnání s rokem 2006 (závazky).

Nový program celoživotního vzdělávání kombinuje činnosti spojené se vzděláváním a odbornou přípravou se čtyřmi různými cílovými skupinami (středoškolské vzdělávání; vzdělávání na terciární úrovni; odborná příprava; vzdělávání dospělých) a horizontální činnosti, jako jsou výuka jazyků, IKT, činnosti v rámci akce Jean Monnet zaměřené na evropskou integraci. PNR navrhuje závazky ve výši 820,9 milionů v roce 2007 (629,976 milionů v roce 2006) pro provozní náklady programu celoživotního vzdělávání (článek 15 02 22) a 55,6 milionů (oproti 38,111 milionům v roce 2006) pro program Erasmus Mundus (článek 15 02 05).

PNR navrhuje závazky ve výši 47,8 milionů pro program Kultura 2007 (15 04 44). Pro dokončení předchozích programů v oblasti kultury a jazykové přípravy v roce 2006 byla v položce vyhrazena částka 38,086 milionů. Kromě toho byly umístěny do rezervy v roce 2007 3 miliony na přípravu Evropského roku mezikulturního dialogu plánovaného na rok 2008 (15 04 47).

Pro program Mládež v akci (15 05 55) byly v PNR vyhrazeny závazky ve výši 114,768 milionů na provozní náklady. Pro dokončení předchozích programů v oblasti mládeže v roce 2006 byla v položce vyhrazena částka 111,965 milionů.

Nový program Občané pro Evropu (15 06 66) bude zahrnovat podporu občanské společnosti a partnerských vztahů mezi městy. PNR na rok 2007 navrhuje 19,339 milionů v závazcích na provozní náklady. Na zakončení předchozích programů v oblasti občanské angažovanosti v roce 2006 byla vyhrazena částka ve výši 23,864 milionů.

7.      Oblast politiky 16 - Komunikace a informační politika

Prostředky na závazky v této oblasti byly v PNR na rok 2007 zvýšeny o 3,61 % ve srovnání s rokem 2006. Výbor pro kulturu a vzdělávání má v této oblasti prioritní zájem na tom, aby se pokračovalo v uplatňování akčního plánu na zlepšení komunikace v Evropě, v plánu D pro demokracii, dialog a diskusi a v Bílé knize o evropské komunikační politice.

8.      Oblast politiky 26 - Správa

PNR na rok 2007 navrhuje u této oblasti celkové zvýšení závazků o 4,11% ve srovnání s rokem 2006. V rámci této oblasti existuje zvláštní rozpočtová položka zvlášť pro každou Evropskou školu (body 26 01 50 11 až 26 01 50 25).

9.      Návrh rozpočtu

Zpravodajka vzala na vědomí změny přijaté Radou v návrhu rozpočtu (NR). Rada navrhuje celkové snížení prostředků na závazky o 0,8 % a prostředků na platby o 1,5 % ve srovnání s PNR. Snížení by měla vetší dopad na určité oblasti politik včetně těch, které mají význam pro Výbor pro kulturu a vzdělávání.

V rámci prvního okruhu („konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“) budou rozpočtové položky týkající se vzdělávání a kultury sníženy o 2 %. To by ovlivnilo (prostředky na závazky) zejména program celoživotního vzdělávání (-17,101 milionů) a program Erasmus Mundus (-1,158 milionů). Výrazně snížena by byla také rozpočtová položka eContent plus – podpora digitálního obsahu (-1,370 milionů).

V rámci okruhu „Občanství, svoboda a spravedlnost“ by byly ovlivněny činnosti rozvíjené jak GŘ pro vzdělávání a kulturu (-0,7 % v závazcích), tak i GŘ pro komunikace (-5,5 %!). Závazky v programu Kultura 2007 by byly sníženy o 1,4 milionu (-0,531 platby). Rozpočtové položky u „místních akcí“ a „specifických akcí prioritních témat (mezi nimi Prince)“ by byly drasticky sníženy každá o 2 miliony (u závazků i plateb).

NR snižuje okruh věnovaný správě celkem o 1,8 % ve srovnání s PNR. To by výrazně ovlivnilo služby v oblasti informační společnosti (-3,5 %), vzdělávání a kulturu (-2,9 %), tisk a komunikaci (-2,1 %) a jazykové služby (-3,1 %).

Zpravodajka zdůrazňuje, že změny navrhované Radou v různých okruzích, v nichž má působnost Výbor pro kulturu a vzdělávání, nejsou přijatelné.

Tento výbor zejména opakovaně zdůraznil, že částka navrhovaná v PNR pro programy v oblasti kultury a vzdělávání, o nichž se rozhoduje v rámci spolurozhodování, jsou minimální částky nezbytné pro jejich účinnou realizaci, kterou očekává široká škála příjemců, jako jsou školy, univerzity, studenti, kulturní organizace a asociace. Tyto programy musí být zachovány, neboť jsou vlajkovou lodí evropské integrace.

Přestože Evropská komise měla určité potíže se stanovením další fáze své komunikační politiky, škrty navrhované v této oblasti nejsou v souladu s obecnou politickou potřebou zapojit se do nepřetržitého dialogu mezi orgány EU a občany.

10.    Poznámky navrhovatelky

Obecné poznámky:

Rozpočtový postup pro rok 2007 vyplývá z dohody o víceletém finančním rámci, která stanovila strop výdajů mnohem níže, než požadovala Komise a navrhoval Evropský parlament. Národní vlády jsou odpovědné za zpoždění dohody o víceletém finančním rámci a ohrožují tak včasné zahájení čerpání prostředků EU od roku 2007 do budoucna.

Mezivládní jednání o příspěvcích do rozpočtu EU opět ukázala, že mají pouze omezené možnosti. Místo toho, aby se jednání o rozpočtu EU zaměřila na šíření myšlenky evropské přidané hodnoty, vyvolala mezi občany EU nesprávný dojem, že se jedná o to, kdo víc usmlouvá, a kdo „více získá z Bruselu a méně zaplatí EU“. Politické vedení a vize evropské integrace jako by se zcela vytratily.

Evropský parlament v návaznosti na své usnesení o politických výzvách a rozpočtových prostředcích rozšířené Unie a o obnovení interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni (Bögeho zpráva) upřednostnil otázky, kterými se zabýval Výbor pro vzdělávání a kulturu, při složitých jednáních o víceletém finančním rámci . To umožnilo zabezpečit programy, u kterých bylo uznáno, že mají schopnost „symbolizovat“ a „šířit“ evropskou přidanou hodnotu. Vzhledem k tomu, že tyto programy mají přímý přínos pro některé primární oblasti a zájmy evropských občanů (vzdělávání, kultura, kinematografie, občanská společnost a programy mládeže), jsou jejich výstupy důkazem kvalitně využitých prostředků. Tyto programy také mají slušnou úroveň, pokud jde o jejich plnění.

Současně je nepřetržitě vyvíjen nátlak na pravomoci Evropského parlamentu v procesu spolurozhodování. Výbor EP pro kulturu a vzdělávání přispěl ke zlepšení fungování programů EU v oblasti, za kterou je odpovědný, prostřednictvím procesu spolurozhodování. Skutečnost, že Rada přijala dohodu o finančním výhledu se zpožděním, nyní nutí EP urychlit postup v rámci druhého čtení u pěti klíčových programů (Celoživotní vzdělávání, Kultura, Media, Mládež, Občané pro Evropu), přičemž EP je musí přizpůsobit částkám stanoveným v interinstitucionální dohodě o víceletém finančním rámci.

EP opakovaně zdůrazňoval význam těchto programů a akcí EU v oblastech politiky, jako je kulturní dialog, partnerské vztahy mezi městy, spolupráce univerzit a škol, odborná příprava, výměnné pobyty mládeže, tvořivost v oblasti kinematografie, kulturní rozmanitost a pluralita.

Aktivní politiky s odpovídajícími finančními prostředky jsou v těchto oblastech zásadní. Jsou nezbytné pro stanovení evropské identity, kterou určuje mír, stabilita a blahobyt, ale také provádění účinných politik v obdobích sociální a hospodářské transformace. Ještě potřebnější budou tyto politiky v rozšířené Evropské unii s 27 členskými státy.

Poznámky ke specifickým oblastem:

Oblast politiky 9: Již minulý rok Výbor pro kulturu přivítal převedení rozpočtové položky určené pro média a audiovizuální politiku, která spadá do jeho působnosti, do oblasti politiky 9, za níž je odpovědné GŘ pro informační společnost v rámci Komise. Zpravodajka si je vědoma složitých výzev, kterým je nutno čelit s ohledem na budování komplexní informační společnosti schopné kombinovat inovaci s kulturní rozmanitostí. Audiovizuální politika vyžaduje několik prvků: revizi rámcového nařízení; zajištění přístupu příjemců a občanské společnosti k procesu transformace; aktivní nástroje na podporu změn a inovativních procesů v audiovizuálním sektoru.

Zpravodajka bere na vědomí snížení prostředků programu MEDIA, které klesnou z 86,41 milionů (závazky v roce 2006) na 76,01 (PNR na 2007). Toto relativní snížení je možné vysvětlit „dodatečným přidělením prostředků“ v předchozím rozpočtovém období. To znamená, že výdaje v programu MEDIA prudce vzrostou v následujícím roce a snížení v roce 2007 nijak neohrozí průběh programu.

Oblast politiky 15: Zpravodajka vítá, že víceletý finanční rámec umožňuje zajistit stabilitu programu v této oblasti s postupným nárůstem v průběhu rozpočtového období. Je nutné přivítat zejména posílení akcí, které jsou nyní sdruženy v rámci programů celoživotního vzdělávání. Tento program je však zároveň programem, u něhož došlo k nejvýraznějšímu poklesu ve srovnání s původním návrhem Komise a s výsledky prvního čtení Evropského parlamentu. Tento pokles se týká cílů a záměrů programu. Obecně se jedná o snížení v rozpočtových položkách, které mají méně přímý dopad na občany.

Totéž by platilo v zásadě také pro snížení u programu OBČANÉ PRO EVROPU, který bude zahrnovat různé činnosti a položky z předchozího rozpočtového období. Je třeba zdůraznit, že mezi tyto činnosti bude nyní spadat udržování památek na nacistické a stalinistické koncentrační tábory, které byly v předchozím období financovány z programu Kultura. V tomto případě není snížení srovnáváno pouze s cíly stanovenými Komisí a Parlamentem, ale také s rozpočtem na rok 2006. Částka v rozpočtu na rok 2006 (prostředky na závazky) odpovídá 23,9 milionům a je snížena na 19,3 milionů v PNR na rok 2007. Toto snížení bude mít dopad zejména na konference a semináře, i když pouze v malém měřítku, a také na programy partnerských vztahů mezi městy a podporu organizací občanské společnosti a jejich projektů. Pokud jde však o výše uvedený program MEDIA, rozpočet v následujících letech vzroste.

Zpravodajka vítá posílení spolupráce s třetími zeměmi (USA a Kanadou) v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (15 02 03), u které došlo ke zvýšení prostředků na 5,338 milionů v PNR na rok 2007.

Část prostředků správních výdajů spojených s programy v této oblasti politiky bude využita na výkonnou agenturu, u níž vzroste počet zaměstnanců zabývajících se programy vzdělávání a kultury na 227 (a dále na 83 u programu Media). Celková výše prostředků v rozpočtové kapitole 15 01 (správní výdaje v oblasti politiky vzdělávání a kultury) bude 101,802 milionů (ve srovnání s 90,915 miliony v roce 2006). Je nezbytné vzít na vědomí, že tyto výdaje zahrnují nyní také úředníky Komise, kteří pracují v této agentuře. Správní náklady musí být nicméně přísně sledovány, neboť mají vliv na celkové výdaje v rámci programu.

Také je důležité věnovat pozornost skutečnosti, že pilotní programy v oblasti mobility žáků středních škol (15 02 02 06) a programů typu Erasmus v oblasti odborné přípravy jsou nyní začleněny do celoživotního vzdělávání, přestože jim nebyly přiděleny žádné rozpočtové prostředky a čeká se na jejich hodnocení.

Oblast politiky 16: Zpravodajka upozorňuje, že výdaje v této oblasti politiky vyžadují větší pozornost, i když ne konkrétně v rámci probíhajícího postupu spolurozhodování,. Především stále platí připomínky, které přijal Výbor pro vzdělávání a kulturu v minulém roce: „Komise musí alespoň do určité míry naznačit, jak činnosti čerpající prostředky z těchto položek společně zapadají do nové informační a komunikační strategie“. Zpravodajka je toho názoru, že tzv. plán D stále postrádá jasný popis činností a priorit.

Je nezbytné si všimnout nárůstu správních výdajů o 12,77 % (16 01). Jedná se o částku 109,547 milionů na správní výdaje z celkové částky 186,373 milionů pro celou oblast politiky. To je zapotřebí zdůvodnit specifičností tohoto sektoru, který zaměstnává velký počet technických pracovníků, specializovaných zaměstnanců a místních zaměstnanců v místních zastoupeních EU, externí zaměstnance v zastoupeních, řídící pracovníky a interní zaměstnance.

Zároveň je však zarážející, jak nízké ambice má Komise, pokud jde o položku „komunikace na místní úrovni“. Sem patří také program PRINCE, kterému byly přiděleny na rok 2007 prostředky ve výši 16,261 milionů (15,549 v roce 2006), a přímá opatření pro komunikaci zaměřující se na osoby významné pro utváření veřejného mínění a zřizování informačních center pro veřejnost.

Na závěr je nezbytné si všimnout těchto škrtů (závazky):

- článek 16 02 02 - opatření v multimediální oblasti: z 15250 milionů (rozpočet na rok 2006) na 13750 milionů (PNR na rok 2007)

- článek 16 05 01 - informační kanceláře: z 16752 milionů (rozpočet na rok 2006) na 14554 milionů (PNR na rok 2007)

U obou položek byly zapsány do rezervy prostředky na závazky ve výši 1 milionu.

POSTUP

Název	Návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007 - Oddíl III - Komise
Číslo postupu	2006/2018(BUD)
Příslušný výbor	BUDG
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání	CULT
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání
Navrhovatelka Datum jmenování	Helga Trüpel 13.2.2006
Předchozí navrhovatel(ka)
Projednání ve výboru	20.6.2006		12.7.2006	28.8.2006
Datum přijetí	12.9.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	26 2 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Maria Badia I Cutchet, Christopher Beazley, Ivo Belet, Guy Bono, Marielle De Sarnez, Marie-Hélène Descamps, Jolanta Dičkutė, Věra Flasarová, Milan Gaľa, Claire Gibault, Vasco Graça Moura, Lissy Gröner, Luis Herrero-Tejedor, Ruth Hieronymi, Manolis Mavrommatis, Marianne Mikko, Ljudmila Novak, Doris Pack, Zdzisław Zbigniew Podkański, Christa Prets, Karin Resetarits, Pál Schmitt, Nikolaos Sifunakis, Hannu Takkula, Helga Trüpel, Henri Weber, Thomas Wise, Tomáš Zatloukal
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Rolf Berend, Panayiotis Demetriou, Nina Škottová
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)	Hlasování se zúčastnili tři zastupující členové, jejich hlasy však nebyly při závěrečném hlasování zohledněny .

STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (5. 9. 2006)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007
(C6-0299/2006 – 2006/2018(BUD))Oddíl III – Komise

Navrhovatel: Gérard Deprez

NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1) vítá, že byla v rámci nové interinstitucionální dohody vytvořena specifická rozpočtová podkategorie pro „prostor svobody, bezpečnosti a práva“, který tyto tři orgány uznávají jako skutečnou politickou a rozpočtovou prioritu Unie;

2) potvrzuje svou ochotu poskytnout těmto novým rámcovým programům a provozním agenturám prostředky nezbytné k výkonu poslání, které jim byly určeny; ve snaze o odpovědné řízení je nicméně třeba uložit omezení nevyčerpat rezervu, která je k dispozici, aby bylo možné reagovat na naléhavé situace nebo nepředvídané výdaje;

3) připomíná, že vnitřní bezpečnost, zejména boj proti terorismu a organizovanému zločinu, je jednou ze zásadních priorit Unie; rozhodl se v této souvislosti zvýšit prostředky přidělené pro Eurojust, který je jedinečným orgánem soudní spolupráce mezi členskými státy v trestní oblasti a jehož stále se zvyšující účinnost musí být posílena; připomíná, že zřízení a fungování agentury vyžaduje velké úsilí co se týče pomoci ze strany hostitelské země; vyzývá proto nizozemské orgány, aby byly Eurojustu nápomocny při zřizování jeho prostor v těsné blízkosti nové budovy Europolu a aby k tomu Eurojustu poskytly podstatnou finanční podporu;

4) připomíná svůj mnohokrát opakovaný požadavek komunitarizovat Europol, aby se zvýšila jeho účinnost a aby se posílila demokratická a soudní kontrola, které musí podléhat;

5) domnívá se, že integrované řízení vnějších hranic Unie je jedním z cílů, které v současnosti vyžadují naléhavou a zvýšenou podporu; proto podporuje zvýšení prostředků určených pro nový Fond pro vnější hranice;

6) posiluje prostředky určené pro agenturu Frontex; naléhá na polskou vládu, aby vynaložila maximální úsilí na finalizaci uzavření memoranda o porozumění, které přesně specifikuje právní statut Frontexu jako agentury Společenství pokud jde o jeho prostory a zaměstnance v Polské republice; vybízí polskou vládu jakožto hostitelskou zemi, aby finalizovala logistickou a finanční podporu Frontexu;

7) připomíná, že nový rámcový program Solidarita a řízení migračních toků se neomezuje na organizaci lepší kontroly vnějších hranic, nýbrž sleduje obecný cíl zlepšení způsobu, jakým členské státy přijímají migranty, kteří se dostanou na jejich území, a lepší integraci těch, kteří mají povolení v daném státě zůstat; v této souvislosti se rozhodl posílit prostředky určené pro Evropský fond pro uprchlíky a Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí, každý v poměru odpovídajícímu zvýšení prostředků Fondu pro vnější hranice;

8) vyjadřuje vůli uvést co nejdříve v činnost novou Agenturu pro základní práva a podporuje prostředky, které k tomuto cíli požaduje Komise;

9) vyjadřuje hluboké znepokojení nad neustávajícím přílivem migrantů ve Středozemním moři (Malta, Lampedusa atd.) a na Kanárských ostrovech a nad obtížemi, se kterými příslušné orgány čelí tomuto přílivu co se týče přijímání, ubytovacích kapacit, potřeb překladu, hygienické a zdravotní pomoci; jako přípravnou akci proto navrhuje zahájení programu s názvem „Rediso“ (Reception in dignity and solidarity) určeného k financování opatření, jež mají být provedena na počátku roku 2007 na pomoc přijímajícím členským státům při řešení nejnaléhavějších problémů, než bude efektivně prováděn rámcový program Solidarita a řízení migračních toků; pro tento nový program, jenž je definován jako dočasný, je třeba poskytnout 10 milionů EUR;

10) navrhuje zahájit pilotní projekt na podporu výměny informací a spolupráce mezi orgány velkých evropských aglomerací s cílem zajistit bezpečnost ve městech, a zejména předcházet aktům kriminality mladistvých a mít nad nimi kontrolu, neboť evropští občané jsou stále méně ochotni je tolerovat.

POSTUP

Název	Návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007 – Oddíl III – Komise
Číslo postupu	2006/2018(BUD)
Příslušný výbor	BUDG
Výbor, který vypracoval stanovisko   Datum oznámení na zasedání	LIBE
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání
Navrhovatel Datum jmenování	Gérard Deprez 22.2.2006
Předchozí navrhovatel
Projednání ve výboru	20.6.2006		12.7.2006
Datum přijetí	4.9.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+: 39 –: 0 0: 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Alexander Alvaro, Roberta Angelilli, Alfredo Antoniozzi, Edit Bauer, Johannes Blokland, Mihael Brejc, Giusto Catania, Carlos Coelho, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Kinga Gál, Elly de Groen-Kouwenhoven, Adeline Hazan, Timothy Kirkhope, Ewa Klamt, Wolfgang Kreissl-Dörfler, Barbara Kudrycka, Stavros Lambrinidis, Henrik Lax, Sarah Ludford, Antonio Masip Hidalgo, Claude Moraes, Martine Roure, Inger Segelström, Antonio Tajani, Ioannis Varvitsiotis, Manfred Weber, Stefano Zappalà, Tatjana Ždanoka
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Marco Cappato, Panayiotis Demetriou, Gérard Deprez, Ignasi Guardans Cambó, Jeanine Hennis-Plasschaert, Sophia in 't Veld, Jean Lambert, Siiri Oviir, Hubert Pirker, Marie-Line Reynaud, Kyriacos Triantaphyllides
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti (11. 9. 2006)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007
(C6-0299/2006 − 2006/2018 (BUD))Oddíl III – Komise

Navrhovatel: Carlos Carnero González

NÁVRHY

Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Bruselu konaného ve dnech 15. a 16. června 2006 vyjadřují odhodlání úspěšně pokračovat v procesu ratifikace Ústavní smlouvy, předkládají časový plán pro následující dva roky a prohlašují, že z průběžného vyhodnocení období reflexe týkající se budoucnosti Evropy vyplývá, že „posílený dialog s občany vyžaduje odpovídající prostředky a odhodlanost“,

B.   vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 14. června 2006 k dalším krokům v období reflexe a analýzy budoucnosti Evropy požádal Komisi, „aby upravila Plán D pro druhou fázi období reflexe a aby poskytla dostatečné financování plánovaných činností“[1],

C.  vzhledem k tomu, že Komise ve svém návrhu rozhodnutí, kterým se pro období 2007–2013 stanoví program „Občané pro Evropu“ na podporu aktivního evropského občanství[2], uvedla, že globálním cílem programu je mimo jiné podporovat činnosti a instituce, které „poskytují občanům příležitost spolupracovat a zapojit se do společného budování Evropy, která bude stále užším svazkem, a utvářet evropskou identitu“,

D.  vzhledem k tomu, že v návaznosti na přijetí finančního rámce na období 2007–2013 dochází v předběžném návrhu rozpočtu (PNR) na rok 2007 k určité restrukturalizaci výdajů spojených s diskusí o Ústavní smlouvě: trvalé financování několika institucí a organizací prosazujících evropský zájem je začleněno do tří legislativních programů (Občané pro Evropu, Kultura 2007 a Celoživotní vzdělávání),

1.   připomíná, že komunikační a vzdělávací programy jsou skvělým nástrojem pro lepší informování občanů a jejich zapojení do diskuse o Ústavní smlouvě a že jsou hlavním prostředkem podpory časového plánu schvalování Ústavy, který je stanoven v závěrech předsedy ze zasedání Evropské rady v červnu 2006;

2.   lituje toho, že mnoho evropských občanů nevidí v další integraci Evropské unie žádný přínos; konstatuje však, že zároveň by většina občanů v mnoha členských státech uvítala transparentnější a účinnější ústavní uspořádání EU a jejích politik;

3.   opakuje, že komunikační činnosti mohou přinášet uspokojivé výsledky, pouze pokud se na nich budou aktivně podílet akademické instituce, nadace (včetně nadací politických stran), regionální a místní orgány, sociální partneři a občanská společnost (zejména mládežnické a ženské organizace), a že k plnění těchto úkolů potřebují uvedení partneři finanční zdroje z rozpočtu EU; domnívá se proto, že částky navrhované v PNR na rok 2007 pro rozpočtovou položku „Prince“ financující rozpravu o budoucnosti Evropy a pro informační střediska EU jsou nedostatečné a je třeba je oproti výdajům v roce 2006 podstatně zvýšit vzhledem ke stále probíhajícímu období reflexe a analýzy;

4.   zdůrazňuje, že řada institutů a organizací poskytla mimořádnou podporu rozpravě o budoucnosti Evropy; znepokojuje jej proto záměr Rady omezit strukturální pomoc některým institutům prosazujícím evropský zájem na tři roky (2007–2009), který projevila během legislativního postupu vedoucího k přijetí programu Evropa pro občany; je odhodlán zajistit těmto výzkumným a vzdělávacím skupinám trvalý přísun dostatečných finančních prostředků i po skončení současného období reflexe a analýzy, protože je přesvědčen, že mají důležité úkoly trvalé povahy;

5.   trvá na tom, že zvýšení finančních prostředků poskytovaných těmto institutům, jak je navrhuje Komise, není ve všech případech dostatečné k tomu, aby se dokázaly vyrovnat s náročnými úkoly, které před sebou mají;

6.  vítá nejnovější úsilí Rady a Parlamentu o lepší zapojení občanů do své každodenní činnosti, zejména pokud jde o transparentnost legislativního procesu a o politickou diskusi o citlivých otázkách, jako je globalizace a rozšíření; dále se zavazuje, že tyto činnosti zintenzívní, a vyzývá Radu, aby učinila totéž.

POSTUP

Název	Návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007: Oddíl III - Komise
Číslo postupu	2006/2018 (BUD)
Příslušný výbor	BUDG
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání	AFCO
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání
Navrhovatel Datum jmenování	Carlos Carnero González 21.2.2006
Předchozí navrhovatel
Projednání ve výboru	12.7.2006		11.9.2006
Datum přijetí	11.9.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	9 2 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	James Hugh Allister, Carlos Carnero González, Andrew Duff, Ingo Friedrich, Bronisław Geremek, Genowefa Grabowska, Daniel Hannan, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Rihards Pīks, Johannes Voggenhuber, Bernard Piotr Wojciechowski
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

• [1]  Přijaté texty, P6_TA(2006)0263.
• [2]  KOM(2005)0116.

STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (14. 9. 2006)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007
(C6-0299/2006 – 2006/2018(BUD))Oddíl III - Komise

Navrhovatelka: Piia-Noora Kauppi

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Rozpočtový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. připomíná zásadu uplatňování hlediska rovnosti pohlaví zakotvenou v Amsterodamské smlouvě, podle které se hledisko rovnosti pohlaví neuplatňuje pouze na opatření určená speciálně k prosazování rovných příležitostí, ale mělo by být začleněno do všech politik a na všech úrovních rozpočtového procesu prostřednictvím sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost pohlaví;

2. konstatuje, že usnesení ze dne 3. července 2003 o sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost pohlaví – vytváření veřejných rozpočtů z hlediska rovnosti pohlaví[1] – se zabývalo skutečností, že veřejné rozpočty, včetně rozpočtu EU, nejsou neutrální z hlediska pohlaví a mají odlišný dopad na muže a ženy;

3.   zdůrazňuje, že Komise by měla vyvinout kontrolní a hodnotící systém, který by zachycoval dopad různých rozpočtových položek na muže a ženy z hlediska uplatňování zásady rovnosti mužů a žen;

4.   znovu vyzývá k uplatňování metody sestavování rozpočtu s ohledem rovnost pohlaví za účelem posouzení a restrukturalizace všech relevantních rozpočtových programů, opatření a politik, za účelem zjištění, do jaké míry jsou nebo nejsou prostředky rozdělovány v souladu s rovností pohlaví, a k dosažení neutrality z hlediska pohlaví tak, aby byl zvolen stejný přístup bez ohledu na pohlaví;

5.   vyjadřuje politování nad tím, že kvůli restrukturalizaci v hlavě 04 Zaměstnanost a sociální věci není kapitola Rovné příležitosti pro ženy a muže zachována jako samostatná položka a na tuto problematiku již neexistuje žádný odkaz; je přesvědčen, že nové označení kapitoly 04 04 Zaměstnanost a sociální solidarita oslabí postavení a zmenší viditelnost problematiky rovnosti pohlaví; navrhuje proto, aby nadpis nové kapitoly 04 04 obsahoval odkaz na rovnost pohlaví;

6.   zdůrazňuje, že rozpočet by měl odrážet strategie stanovené v Pekingské akční platformě a Lisabonské strategii, aby bylo dosaženo vyrovnaného zastoupení žen mezi sociálními partnery, zvýšení účasti žen při rozhodování o hospodářských otázkách a většího přístupu žen ke vzdělání a akcím a programům souvisejícím s výzkumem, technologiemi a informační společností;

7.   domnívá se, že jednou z priorit rozpočtu EU na rok 2007 je nutnost zohlednit rozšíření o Rumunsko a Bulharsko a přerozdělení několika klíčových rozpočtových položek; zdůrazňuje potřebu zajistit, aby tyto země měly plný přístup k programům týkajícím se rovnosti pohlaví a práv žen.

8.   zdůrazňuje, že ačkoli předvstupní pomoc Turecku nadále vzrůstá (bod 22 02 04 01), je nanejvýš důležité podporovat úsilí Turecka o další zlepšení ochrany lidských práv a zejména práv žen, a navrhuje vyčlenění určitého procenta prostředků na akce a programy na základě dostatečné úrovně financování zaměřené na zlepšení rovnosti mužů a žen a ochrany práv žen, zejména na ty akce a programy, které jsou prováděny ve spolupráci s ženskými organizacemi v členských státech;

9.   znovu opakuje, jak bylo zdůrazněno v závěrech ze zasedání Evropské rady v Soluni ve dnech 19. a 29. června 2003 a v usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. června 2006 o postavení žen v ozbrojených konfliktech a jejich úloze při obnově zemí po ukončení konfliktu a v demokratickém procesu v těchto zemích[2], že ženy musí hrát aktivní úlohu při dosahování a udržování míru a při zajišťování demokracie; domnívá se, že pomoc EU zemím a oblastem zničeným ozbrojeným konfliktem a válkou, jako jsou Afghánistán, Irák a Libanon, by měla být přímo spojena s prosazováním této úlohy a s opětovným začleňováním a účastí žen na sociálním, hospodářském a politickém životě; je toho názoru, že je proto potřeba zajistit naprostou průhlednost prostředků na obnovu v Afghánistánu, Iráku a Libanonu vytvořením konkrétních rozpočtových položek za tímto účelem.

POSTUP

Název	Návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2007 – Oddíl III – Komise
Číslo postupu	2006/2018(BUD)
Příslušný výbor	BUDG
Výbor požádaný o stanovisko   Datum oznámení na zasedání	FEMM
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání
Navrhovatelka   Datum jmenování	Noora Kauppi 21.2.2006
Předchozí navrhovatel
Projednání ve výboru	11.7.2006		13.9.2006
Datum přijetí	13.9.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	22 1 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Edit Bauer, Edite Estrela, Věra Flasarová, Claire Gibault, Lissy Gröner, Zita Gurmai, Anneli Jäätteenmäki, Piia-Noora Kauppi, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Urszula Krupa, Astrid Lulling, Siiri Oviir, Christa Prets, Marie-Line Reynaud, Raül Romeva i Rueda, Amalia Sartori, Eva-Britt Svensson, Britta Thomsen, Anna Záborská
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Iratxe García Pérez, Ana Maria Gomes, Zita Pleštinská, Karin Resetarits
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)	...

• [1]  Úř. věst. C 74 E, 24.3.2004, s. 746.
• [2]  Přijaté text k tomuto datu, P6_TA(2006)0245.

Rozhodnutí Rozpočtového výboru o pozměňovacích návrzích a navrhovaných změnách

UDRŽITELNÝ RŮST

748	01	HOSPODÁŘSKÉ A FINANČNÍ VĚCI											Zamítnut(a)

387	01 02 04	Prince – Komunikace ohledně hospodářské a měnové unie, včetně eura	5 000 000	5 000 000	7 000 000	5 800 000	7 000 000	5 800 000	-3 500 000	-5 000 000	3 500 000	800 000	Zamítnut(a)

469	01 02 04	Prince – Komunikace ohledně hospodářské a měnové unie, včetně eura	5 000 000	5 000 000	7 000 000	5 800 000	7 000 000	5 800 000	-7 000 000	-5 800 000	0	0	Zamítnut(a)

4656	01 02 04	Prince – Komunikace ohledně hospodářské a měnové unie, včetně eura	5 000 000	5 000 000	7 000 000	5 800 000	7 000 000	5 800 000	-7 000 000	-5 800 000	0	0	Zamítnut(a)

749	01 04 04	Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace — Program pro podnikavost a inovaci			142 100 000	53 000 000	142 100 000	53 000 000		13 250 000	142 100 000	66 250 000	Zamítnut(a)
	02 02 01	Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci — Program pro podnikavost a inovaci			112 600 000	48 000 000	112 600 000	48 000 000		12 000 000	112 600 000	60 000 000
	09 03 01	Konkurenceschopnost a inovace (CIP) – Program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií			53 700 000	11 000 000	52 050 000	10 888 000		2 700 000	52 050 000	13 588 000
	09 03 02	eContent plus – Podpora evropských digitálních materiálů	27 290 000	30 090 000	44 600 000	24 000 000	43 230 000	23 756 000		6 000 000	43 230 000	29 756 000
	15 02 22	Program celoživotního vzdělávání			820 900 000	563 670 000	803 799 000	551 843 000		90 000 000	803 799 000	641 843 000
	06 02 06	Program Marco Polo II			55 775 000	5 000 000	54 059 000	4 835 000		15 000 000	54 059 000	19 835 000
	06 03 03	Finanční podpora projektů společného zájmu v oblasti transevropské dopravní sítě			817 383 000	p.m.	817 383 000	p.m.		50 000 000	817 383 000	50 000 000
	06 03 04	Finanční podpora projektů společného zájmu v oblasti transevropské energetické sítě			21 200 000	p.m.	21 200 000	p.m.		5 000 000	21 200 000	5 000 000
	02 04 01	Bezpečnost a výzkum vesmíru			171 716 000	113 321 000	171 716 000	63 321 000		70 000 000	171 716 000	133 321 000
	08 02 01	Spolupráce — Zdraví			688 163 000	65 000 000	688 163 000	65 000 000		20 000 000	688 163 000	85 000 000
	08 04 01	Spolupráce – Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie			390 363 000	5 000 000	390 363 000	5 000 000		20 000 000	390 363 000	25 000 000
	08 05 01	Spolupráce — Energie			121 023 000	25 000 000	121 023 000	25 000 000		10 000 000	121 023 000	35 000 000
	08 13 01	Kapacity — Výzkum ve prospěch malých a středních podniků			120 566 000	1 440 000	118 156 000	1 440 000		20 000 000	118 156 000	21 440 000
Celkem									0	333 950 000

801	01 04 04	Competitiveness and Innovation Framework Programme — Entrepreneurship and Innovation Programme			142 100 000	53 000 000	142 100 000	53 000 000		13 250 000	142 100 000	66 250 000	Přijat(a)

3550	01 04 04	Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace — Program pro podnikavost a inovaci			142 100 000	53 000 000	142 100 000	53 000 000		60 680 000	142 100 000	113 680 000	Zamítnut(a)

373	01 04 05	Dokončení programu pro podniky: zlepšení finančního prostředí pro MSP	91 500 000	90 000 000	p.m.	64 000 000	p.m.	64 000 000	91 500 000	26 000 000	91 500 000	90 000 000	Zamítnut(a)

4768	01 04 05	Dokončení programu pro podniky: zlepšení finančního prostředí pro MSP	91 500 000	90 000 000	p.m.	64 000 000	p.m.	64 000 000	20 000 000	20 000 000	20 000 000	84 000 000	Zamítnut(a)

750	02	Podniky											Zamítnut(a)

856	02 01 04 01	Provoz a rozvoj vnitřního trhu, především v oblasti oznamování, vydávání osvědčení a sbližování odvětví – Výdaje na správu a řízení	2 790 000	2 790 000	3 000 000	3 000 000	3 000 000	3 000 000	-300 000	-300 000	2 700 000	2 700 000	Přijat(a)
	02 03 01	Provoz a rozvoj vnitřního trhu, především v oblasti oznamování, vydávání osvědčení a sbližování odvětví	20 310 000	20 710 000	15 785 000	16 479 000	15 785 000	16 479 000	300 000	300 000	16 085 000	16 779 000
Celkem									0	0

3501	02 01 04 04	Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci – Výdaje na správu a řízení	p.m.	p.m.	10 600 000	10 600 000	10 600 000	10 600 000	-1 060 000	-1 060 000	9 540 000	9 540 000	Vzat(a) zpět
			6 800 000	6 800 000
	01 04 04	Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace — Program pro podnikavost a inovaci			142 100 000	53 000 000	142 100 000	53 000 000	591 386	556 238	142 691 386	53 556 238
	02 02 01	Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci — Program pro podnikavost a inovaci			112 600 000	48 000 000	112 600 000	48 000 000	468 614	503 762	113 068 614	48 503 762
Celkem									0	0

3502	02 01 04 05	Celoevropské služby elektronické správy poskytované veřejné správě, podnikům a občanům (IDABS) – Výdaje na správu a řízení	720 000	720 000	800 000	800 000	800 000	800 000	-80 000	-80 000	720 000	720 000	Zamítnut(a)
	02 02 04 01	Celoevropské služby elektronické správy poskytované veřejné správě, podnikům a občanům (IDABS)	29 080 000	23 180 000	29 200 000	34 800 000	29 200 000	29 800 000	80 000	80 000	29 280 000	29 880 000
Celkem									0	0

846	02 01 04 05	Celoevropské služby elektronické správy poskytované veřejné správě, podnikům a občanům (IDABS) – Výdaje na správu a řízení	720 000	720 000	800 000	800 000	800 000	800 000	-80 000	-80 000	720 000	720 000	Přijat(a)
	02 02 04 01	Celoevropské služby elektronické správy poskytované veřejné správě, podnikům a občanům (IDABS)	29 080 000	23 180 000	29 200 000	34 800 000	29 200 000	29 800 000	80 000	5 080 000	29 280 000	34 880 000
Celkem									0	5 000 000

478	02 02 01	Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci — Program pro podnikavost a inovaci			112 600 000	48 000 000	112 600 000	48 000 000		-24 000 000	112 600 000	24 000 000	Zamítnut(a)
	01 04 05	Dokončení programu pro podniky: zlepšení finančního prostředí pro MSP	91 500 000	90 000 000	p.m.	64 000 000	p.m.	64 000 000	20 000 000	20 000 000	20 000 000	84 000 000
Celkem									20 000 000	-4 000 000

4769	02 02 01	Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci — Program pro podnikavost a inovaci			112 600 000	48 000 000	112 600 000	48 000 000		-24 000 000	112 600 000	24 000 000	Zamítnut(a)

802	02 02 01	Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci — Program pro podnikavost a inovaci			112 600 000	48 000 000	112 600 000	48 000 000		12 000 000	112 600 000	60 000 000	Přijat(a)

3551	02 02 01	Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci — Program pro podnikavost a inovaci			112 600 000	48 000 000	112 600 000	48 000 000		42 080 000	112 600 000	90 080 000	Zamítnut(a)

197	02 02 01	Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci — Program pro podnikavost a inovaci			112 600 000	48 000 000	112 600 000	48 000 000			112 600 000	48 000 000	Zamítnut(a)

521	02 02 01	Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci — Program pro podnikavost a inovaci			112 600 000	48 000 000	112 600 000	48 000 000			112 600 000	48 000 000	Zamítnut(a)

313	02 02 01	Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci — Program pro podnikavost a inovaci			112 600 000	48 000 000	112 600 000	48 000 000			112 600 000	48 000 000	Zamítnut(a)

581	02 02 03 04	Pilotní projekt: „Erasmus pro mladé podnikatele“							3 000 000	3 000 000	3 000 000	3 000 000	Zamítnut(a)

857	02 02 03 04	Program Erasmus pro mladé podnikatele							3 000 000	3 000 000	3 000 000	3 000 000	Přijat(a)

388	02 02 03 04	Pilotní projekt – opatření na podporu spolupráce a partnerství mezi mikropodniky a malými a středními podniky							2 000 000	2 000 000	2 000 000	2 000 000	Přijat(a)

165	02 02 04 01	Celoevropské služby elektronické správy poskytované veřejné správě, podnikům a občanům (IDABS)	29 080 000	23 180 000	29 200 000	34 800 000	29 200 000	29 800 000		5 000 000	29 200 000	34 800 000	Zamítnut(a)

3215	02 02 09	Pilotní projekt: nové nápady pro posílení kapacity vzdělanostního trojúhelníku (vzdělání, výzkum, inovace)					5 000 000	2 000 000	15 000 000	13 000 000	20 000 000	15 000 000	Zamítnut(a)

803	02 02 09	Pilotní projekt: nové nápady pro posílení kapacity vzdělanostního trojúhelníku (vzdělání, výzkum, inovace)					5 000 000	2 000 000		1 000 000	5 000 000	3 000 000	Přijat(a)

166	02 02 12	Pilotní projekt „transfer technologií“							7 500 000	7 500 000	7 500 000	7 500 000	Zamítnut(a)

804	02 02 12	Pilotní projekt „transfer technologií“							2 000 000	2 000 000	2 000 000	2 000 000	Přijat(a)

167	02 02 13	Pilotní projekt „Práva duševního vlastnictví pro MSP“							7 500 000	7 500 000	7 500 000	7 500 000	Zamítnut(a)

479	02 03 02 01	Evropská agentura pro léčivé přípravky – Dotace v rámci hlavy 1 a 2	11 300 000	11 300 000	12 200 000	12 200 000	11 704 400	11 704 400	-404 400	-404 400	11 300 000	11 300 000	Zamítnut(a)
									404 400	404 400	404 400	404 400
	06 02 01 01	Evropská agentura pro bezpečnost letectví – Dotace v rámci hlavy 1 a 2	12 280 000	12 280 000	14 200 000	14 200 000	13 370 600	13 370 600	-1 090 600	-1 090 600	12 280 000	12 280 000
									1 090 600	1 090 600	1 090 600	1 090 600
	06 02 02 01	Evropská agentura pro námořní bezpečnost – Dotace v rámci hlavy 1 a 2	16 300 000	16 300 000	18 500 000	18 500 000	17 540 000	17 540 000	-1 240 000	-1 240 000	16 300 000	16 300 000
									1 240 000	1 240 000	1 240 000	1 240 000
	06 02 08 01	Evropská agentura pro železnice – Dotace v rámci hlavy 1 a 2	10 998 000	10 998 000	12 400 000	12 400 000	11 350 000	11 350 000	-352 000	-352 000	10 998 000	10 998 000
			57 000	57 000					352 000	352 000	352 000	352 000
	07 03 09 01	Dotace Evropské agentuře pro životní prostředí – Dotace podle hlavy 1 a 2	16 650 000	16 650 000	17 750 000	17 750 000	16 944 000	16 944 000	-294 000	-294 000	16 650 000	16 650 000
									294 000	294 000	294 000	294 000
	09 02 03 01	Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací – Dotace pro hlavu 1 a 2	4 950 000	4 950 000	5 200 000	5 200 000	4 641 000	4 641 000	309 000	309 000	4 950 000	4 950 000
									309 000	309 000	309 000	309 000
	15 02 25 01	Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání – dotace pro hlavu 1 a 2	10 962 000	10 962 000	11 780 000	11 780 000	11 549 000	11 549 000	-587 000	-587 000	10 962 000	10 962 000
									587 000	587 000	587 000	587 000
	17 04 08 01	Evropský úřad pro bezpečnost potravin – dotace pro hlavy 1 a 2	31 982 000	31 982 000	36 512 000	36 512 000	32 417 200	32 417 200	-435 200	-435 200	31 982 000	31 982 000
									435 200	435 200	435 200	435 200
	18 04 05 01	Agentura Evropské unie pro základní práva — Dotace v rámci hlav 1 a 2	4 500 000	4 500 000	5 536 000	5 536 000	3 655 800	3 655 800	844 200	844 200	4 500 000	4 500 000
									844 200	844 200	844 200	844 200
	18 05 05 01	Evropská policejní akademie – Dotace v rámci hlavy 1 a 2	1 940 000	1 940 000	3 125 000	3 125 000	2 817 000	2 817 000	-877 000	-877 000	1 940 000	1 940 000
			260 000	260 000					877 000	877 000	877 000	877 000
	18 06 04 01	Eurojust – Dotace v rámci hlavy 1 a 2	11 716 000	11 716 000	13 589 000	13 589 000	12 333 000	12 333 000	-617 000	-617 000	11 716 000	11 716 000
									617 000	617 000	617 000	617 000
	18 07 01 01	Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost – Dotace v rámci hlavy 1 a 2	7 903 000	7 903 000	8 931 000	8 931 000	8 310 000	8 310 000	-407 000	-407 000	7 903 000	7 903 000
									407 000	407 000	407 000	407 000
Celkem									2 306 400	2 306 400

4782	02 03 02 01	Evropská agentura pro léčivé přípravky – Dotace v rámci hlavy 1 a 2	11 300 000	11 300 000	12 200 000	12 200 000	11 704 400	11 704 400	-404 400	-404 400	11 300 000	11 300 000	Zamítnut(a)
									404 400	404 400	404 400	404 400
	06 02 01 01	Evropská agentura pro bezpečnost letectví – Dotace v rámci hlavy 1 a 2	12 280 000	12 280 000	14 200 000	14 200 000	13 370 600	13 370 600	-1 090 600	-1 090 600	12 280 000	12 280 000
									1 090 600	1 090 600	1 090 600	1 090 600
	06 02 02 01	Evropská agentura pro námořní bezpečnost – Dotace v rámci hlavy 1 a 2	16 300 000	16 300 000	18 500 000	18 500 000	17 540 000	17 540 000	-1 240 000	-1 240 000	16 300 000	16 300 000
									1 240 000	1 240 000	1 240 000	1 240 000
	06 02 08 01	Evropská agentura pro železnice – Dotace v rámci hlavy 1 a 2	10 998 000	10 998 000	12 400 000	12 400 000	11 350 000	11 350 000	-352 000	-352 000	10 998 000	10 998 000
			57 000	57 000					352 000	352 000	352 000	352 000
	07 03 09 01	Dotace Evropské agentuře pro životní prostředí – Dotace podle hlavy 1 a 2	16 650 000	16 650 000	17 750 000	17 750 000	16 944 000	16 944 000	-294 000	-294 000	16 650 000	16 650 000
									294 000	294 000	294 000	294 000
	09 02 03 01	Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací – Dotace pro hlavu 1 a 2	4 950 000	4 950 000	5 200 000	5 200 000	4 641 000	4 641 000	309 000	309 000	4 950 000	4 950 000
									309 000	309 000	309 000	309 000
	15 02 25 01	Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání – dotace pro hlavu 1 a 2	10 962 000	10 962 000	11 780 000	11 780 000	11 549 000	11 549 000	-587 000	-587 000	10 962 000	10 962 000
									587 000	587 000	587 000	587 000
	17 04 08 01	Evropský úřad pro bezpečnost potravin – dotace pro hlavy 1 a 2	31 982 000	31 982 000	36 512 000	36 512 000	32 417 200	32 417 200	-435 200	-435 200	31 982 000	31 982 000
									435 200	435 200	435 200	435 200
	18 04 05 01	Agentura Evropské unie pro základní práva — Dotace v rámci hlav 1 a 2	4 500 000	4 500 000	5 536 000	5 536 000	3 655 800	3 655 800	844 200	844 200	4 500 000	4 500 000
									844 200	844 200	844 200	844 200
	18 05 05 01	Evropská policejní akademie – Dotace v rámci hlavy 1 a 2	1 940 000	1 940 000	3 125 000	3 125 000	2 817 000	2 817 000	-877 000	-877 000	1 940 000	1 940 000
			260 000	260 000					877 000	877 000	877 000	877 000
	18 06 04 01	Eurojust – Dotace v rámci hlavy 1 a 2	11 716 000	11 716 000	13 589 000	13 589 000	12 333 000	12 333 000	-617 000	-617 000	11 716 000	11 716 000
									617 000	617 000	617 000	617 000
	18 07 01 01	Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost – Dotace v rámci hlavy 1 a 2	7 903 000	7 903 000	8 931 000	8 931 000	8 310 000	8 310 000	-407 000	-407 000	7 903 000	7 903 000
									407 000	407 000	407 000	407 000
Celkem									2 306 400	2 306 400

805	02 03 02 01	Evropská agentura pro léčivé přípravky – Dotace v rámci hlavy 1 a 2	11 300 000	11 300 000	12 200 000	12 200 000	11 704 400	11 704 400	-178 400	-178 400	11 526 000	11 526 000	Přijat(a)
									1 274 000	1 274 000	1 274 000	1 274 000
	02 03 02 02	Evropská agentura pro léčivé přípravky – Dotace pro hlavu 3	18 700 000	18 700 000	19 800 000	19 800 000	18 995 600	18 995 600	78 400	78 400	19 074 000	19 074 000
									3 126 000	3 126 000	3 126 000	3 126 000
	02 03 02 03	Zvláštní příspěvek pro léčivé přípravky pro vzácná onemocnění	4 000 000	4 000 000	5 000 000	5 000 000	5 000 000	5 000 000	1 000 000	1 000 000	6 000 000	6 000 000
Celkem									5 300 000	5 300 000

3030	02 03 02 01	Evropská agentura pro léčivé přípravky – Dotace v rámci hlavy 1 a 2	11 300 000	11 300 000	12 200 000	12 200 000	11 704 400	11 704 400	-178 400	-178 400	11 526 000	11 526 000	Zamítnut(a)
									1 274 000	1 274 000	1 274 000	1 274 000
	02 03 02 02	Evropská agentura pro léčivé přípravky – Dotace pro hlavu 3	18 700 000	18 700 000	19 800 000	19 800 000	18 995 600	18 995 600	78 400	78 400	19 074 000	19 074 000
									3 126 000	3 126 000	3 126 000	3 126 000
	02 03 02 03	Zvláštní příspěvek pro léčivé přípravky pro vzácná onemocnění	4 000 000	4 000 000	5 000 000	5 000 000	5 000 000	5 000 000	1 000 000	1 000 000	6 000 000	6 000 000
Celkem									5 300 000	5 300 000

314	02 03 02 01	Evropská agentura pro léčivé přípravky – Dotace v rámci hlavy 1 a 2	11 300 000	11 300 000	12 200 000	12 200 000	11 704 400	11 704 400	1 095 600	1 095 600	12 800 000	12 800 000	Zamítnut(a)

168	02 03 02 01	Evropská agentura pro léčivé přípravky – Dotace v rámci hlavy 1 a 2	11 300 000	11 300 000	12 200 000	12 200 000	11 704 400	11 704 400	495 600	495 600	12 200 000	12 200 000	Zamítnut(a)

315	02 03 02 02	Evropská agentura pro léčivé přípravky – Dotace pro hlavu 3	18 700 000	18 700 000	19 800 000	19 800 000	18 995 600	18 995 600	3 204 400	3 204 400	22 200 000	22 200 000	Zamítnut(a)

169	02 03 02 02	Evropská agentura pro léčivé přípravky – Dotace pro hlavu 3	18 700 000	18 700 000	19 800 000	19 800 000	18 995 600	18 995 600	804 400	804 400	19 800 000	19 800 000	Zamítnut(a)

316	02 03 02 03	Zvláštní příspěvek pro léčivé přípravky pro vzácná onemocnění	4 000 000	4 000 000	5 000 000	5 000 000	5 000 000	5 000 000	1 000 000	1 000 000	6 000 000	6 000 000	Zamítnut(a)

751	02 03 03 01	Právní předpisy o chemických látkách a agentura pro chemické látky — Dotace v rámci hlavy 1 a 2			p.m.	p.m.	p.m.	p.m.			p.m.	p.m.	Zamítnut(a)
					11 682 000	11 682 000	11 682 000	11 682 000			11 682 000	11 682 000
	02 03 03 02	Právní předpisy o chemických látkách a agentura pro chemické látky — Dotace v rámci hlavy 3			p.m.	p.m.	p.m.	p.m.			p.m.	p.m.
					3 612 000	3 612 000	3 612 000	3 612 000			3 612 000	3 612 000
	04 04 02 01	Institut pro rovné postavení žen a mužů – Dotace v rámci hlavy 1 a 2			2 310 000	2 310 000	2 310 000	2 310 000	-2 310 000	-2 310 000
									2 310 000	2 310 000	2 310 000	2 310 000
	04 04 02 02	Institut pro rovné postavení žen a mužů – Dotace v rámci hlavy 3			2 190 000	2 190 000	2 190 000	2 190 000	-2 190 000	-2 190 000
									2 190 000	2 190 000	2 190 000	2 190 000
	18 04 05 01	Agentura Evropské unie pro základní práva — Dotace v rámci hlav 1 a 2	4 500 000	4 500 000	5 536 000	5 536 000	3 655 800	3 655 800	-3 655 800	-3 655 800
									3 655 800	3 655 800	3 655 800	3 655 800
	18 04 05 02	Agentura Evropské unie pro základní práva — Dotace v rámci hlavy 3	4 300 000	4 300 000	8 464 000	8 464 000	5 584 200	5 584 200	-5 584 200	-5 584 200
									5 584 200	5 584 200	5 584 200	5 584 200
Celkem									0	0

858	02 03 03 01	Právní předpisy o chemických látkách a agentura pro chemické látky — Dotace v rámci hlavy 1 a 2			p.m.	p.m.	p.m.	p.m.			p.m.	p.m.	Přijat(a)
					11 682 000	11 682 000	11 682 000	11 682 000	-11 682 000	-11 682 000
	02 03 03 02	Právní předpisy o chemických látkách a agentura pro chemické látky — Dotace v rámci hlavy 3			p.m.	p.m.	p.m.	p.m.			p.m.	p.m.
					3 612 000	3 612 000	3 612 000	3 612 000	-3 612 000	-3 612 000
Celkem									-15 294 000	-15 294 000

3831	02 03 04	Standardizace a sbližování právních předpisů	19 039 000	18 629 000	17 500 000	19 748 000	17 500 000	19 748 000	-5 250 000	-5 924 400	12 250 000	13 823 600	Vzat(a) zpět
									5 250 000	5 924 400	5 250 000	5 924 400

170	02 04 01	Bezpečnost a výzkum vesmíru			171 716 000	113 321 000	171 716 000	63 321 000		-38 321 000	171 716 000	25 000 000	Zamítnut(a)

374	02 04 01	Bezpečnost a výzkum vesmíru			171 716 000	113 321 000	171 716 000	63 321 000		50 000 000	171 716 000	113 321 000	Zamítnut(a)

806	02 04 01	Security and space research			171 716 000	113 321 000	171 716 000	63 321 000		74 051 000	171 716 000	137 372 000	Přijat(a)

3552	02 04 01	Bezpečnost a výzkum vesmíru			171 716 000	113 321 000	171 716 000	63 321 000		74 051 800	171 716 000	137 372 800	Vzat(a) zpět

389	02 04 01	Bezpečnost a výzkum vesmíru			171 716 000	113 321 000	171 716 000	63 321 000	-30 000 000	-20 000 000	141 716 000	43 321 000	Zamítnut(a)
										43 321 000		43 321 000

4601	02 04 02	Přípravná akce pro zlepšování evropského výzkumu v oblasti bezpečnosti	15 000 000	19 000 000	p.m.	6 000 000	p.m.	6 000 000			p.m.	6 000 000	Zamítnut(a)

753	04	ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ VĚCI											Zamítnut(a)

3715	04 01 04 10	Pokrok – Výdaje na správu a řízení	3 600 000	3 600 000	5 000 000	5 000 000	4 000 000	4 000 000	-400 000	-400 000	3 600 000	3 600 000	Vzat(a) zpět
	04 04 01 01	Zaměstnanost			17 000 000	6 800 000	17 000 000	6 800 000	87 291	91 275	17 087 291	6 891 275
	04 04 01 02	Sociální ochrana a sociální začlenění			22 900 000	8 500 000	22 900 000	8 500 000	117 587	114 094	23 017 587	8 614 094
	04 04 01 03	Pracovní podmínky			10 100 000	3 750 000	10 100 000	3 750 000	51 861	50 336	10 151 861	3 800 336
	04 04 01 04	Nediskriminace a rozmanitost			19 550 000	7 500 000	19 550 000	7 500 000	100 385	100 671	19 650 385	7 600 671
	04 04 01 05	Rovnost pohlaví			7 200 000	2 750 000	7 200 000	2 750 000	36 970	36 913	7 236 970	2 786 913
	04 04 01 06	Podpora provádění			1 150 000	500 000	1 150 000	500 000	5 905	6 711	1 155 905	506 711
Celkem									-1	0

286	04 01 04 10	Pokrok – Výdaje na správu a řízení	3 600 000	3 600 000	5 000 000	5 000 000	4 000 000	4 000 000	1 000 000	1 000 000	5 000 000	5 000 000	Přijat(a)

4608	04 02 03	Dokončení Evropského sociálního fondu (ESF) – Cíl 1 (před rokem 2000)	p.m.	9 663 855	p.m.	10 000 000	p.m.	1 082 000		8 918 000	p.m.	10 000 000	Zamítnut(a)

4690	04 02 03	Dokončení Evropského sociálního fondu (ESF) – Cíl 1 (před rokem 2000)	p.m.	9 663 855	p.m.	10 000 000	p.m.	1 082 000		8 918 000	p.m.	10 000 000	Zamítnut(a)

287	04 02 03	Dokončení Evropského sociálního fondu (ESF) – Cíl 1 (před rokem 2000)	p.m.	9 663 855	p.m.	10 000 000	p.m.	1 082 000		8 918 000	p.m.	10 000 000	Přijat(a)

390	04 02 03	Dokončení Evropského sociálního fondu (ESF) – Cíl 1 (před rokem 2000)	p.m.	9 663 855	p.m.	10 000 000	p.m.	1 082 000		8 918 000	p.m.	10 000 000	Zamítnut(a)

391	04 02 04	Dokončení Evropského sociálního fondu (ESF) – Cíl 2 (2000–2006)	365 115 509	361 270 357	p.m.	317 214 086	p.m.	302 214 086		15 000 000	p.m.	317 214 086	Zamítnut(a)

288	04 02 04	Dokončení Evropského sociálního fondu (ESF) – Cíl 2 (2000–2006)	365 115 509	361 270 357	p.m.	317 214 086	p.m.	302 214 086		15 000 000	p.m.	317 214 086	Přijat(a)

392	04 02 05	Dokončení Evropského sociálního fondu (ESF) – Cíl 2 (před rokem 2000)	p.m.	9 057 882	p.m.	9 000 000	p.m.	975 000		8 025 000	p.m.	9 000 000	Zamítnut(a)

289	04 02 05	Dokončení Evropského sociálního fondu (ESF) – Cíl 2 (před rokem 2000)	p.m.	9 057 882	p.m.	9 000 000	p.m.	975 000		8 025 000	p.m.	9 000 000	Přijat(a)

393	04 02 06	Dokončení Evropského sociálního fondu (ESF) – Cíl 3 (2000–2006)	3 988 828 533	3 628 877 052	p.m.	3 676 061 004	p.m.	3 456 061 004		220 000 000	p.m.	3 676 061 004	Zamítnut(a)

290	04 02 06	Dokončení Evropského sociálního fondu (ESF) – Cíl 3 (2000–2006)	3 988 828 533	3 628 877 052	p.m.	3 676 061 004	p.m.	3 456 061 004		220 000 000	p.m.	3 676 061 004	Přijat(a)

394	04 02 07	Dokončení Evropského sociálního fondu (ESF) – Cíl 3 (před rokem 2000)	p.m.	6 003 636	p.m.	6 000 000	p.m.	650 000		5 350 000	p.m.	6 000 000	Zamítnut(a)

291	04 02 07	Dokončení Evropského sociálního fondu (ESF) – Cíl 3 (před rokem 2000)	p.m.	6 003 636	p.m.	6 000 000	p.m.	650 000		5 350 000	p.m.	6 000 000	Přijat(a)

4609	04 02 08	Dokončení programu EQUAL (2000–2006)	650 864 425	429 746 539	p.m.	606 350 733	p.m.	596 350 733		10 000 000	p.m.	606 350 733	Zamítnut(a)

395	04 02 08	Dokončení programu EQUAL (2000–2006)	650 864 425	429 746 539	p.m.	606 350 733	p.m.	596 350 733		10 000 000	p.m.	606 350 733	Zamítnut(a)

292	04 02 08	Dokončení programu EQUAL (2000–2006)	650 864 425	429 746 539	p.m.	606 350 733	p.m.	596 350 733		10 000 000	p.m.	606 350 733	Přijat(a)

29	04 02 08	Dokončení programu EQUAL (2000–2006)	650 864 425	429 746 539	p.m.	606 350 733	p.m.	596 350 733		10 000 000	p.m.	606 350 733	Zamítnut(a)

4610	04 02 09	Dokončení předchozích programů iniciativy Společenství (před rokem 2000)	p.m.	6 430 377	p.m.	6 000 000	p.m.	650 000		5 350 000	p.m.	6 000 000	Zamítnut(a)

396	04 02 09	Dokončení předchozích programů iniciativy Společenství (před rokem 2000)	p.m.	6 430 377	p.m.	6 000 000	p.m.	650 000		5 350 000	p.m.	6 000 000	Zamítnut(a)

293	04 02 09	Dokončení předchozích programů iniciativy Společenství (před rokem 2000)	p.m.	6 430 377	p.m.	6 000 000	p.m.	650 000		5 350 000	p.m.	6 000 000	Přijat(a)

30	04 02 09	Dokončení předchozích programů iniciativy Společenství (před rokem 2000)	p.m.	6 430 377	p.m.	6 000 000	p.m.	650 000		5 350 000	p.m.	6 000 000	Zamítnut(a)

4611	04 02 10	Dokončení Evropského sociálního fondu (ESF) – Technická pomoc a inovativní opatření (2000–2006)	22 312 556	25 000 000	p.m.	25 000 000	p.m.	20 000 000		5 000 000	p.m.	25 000 000	Zamítnut(a)

397	04 02 10	Dokončení Evropského sociálního fondu (ESF) – Technická pomoc a inovativní opatření (2000–2006)	22 312 556	25 000 000	p.m.	25 000 000	p.m.	20 000 000		5 000 000	p.m.	25 000 000	Zamítnut(a)

294	04 02 10	Dokončení Evropského sociálního fondu (ESF) – Technická pomoc a inovativní opatření (2000–2006)	22 312 556	25 000 000	p.m.	25 000 000	p.m.	20 000 000		5 000 000	p.m.	25 000 000	Přijat(a)

31	04 02 10	Dokončení Evropského sociálního fondu (ESF) – Technická pomoc a inovativní opatření (2000–2006)	22 312 556	25 000 000	p.m.	25 000 000	p.m.	20 000 000		5 000 000	p.m.	25 000 000	Zamítnut(a)

4612	04 02 11	Dokončení Evropského sociálního fondu (ESF) – Technická pomoc a inovativní opatření (před rokem 2000)	p.m.	119 081	p.m.	1 000 000	p.m.	108 000		892 000	p.m.	1 000 000	Zamítnut(a)

398	04 02 11	Dokončení Evropského sociálního fondu (ESF) – Technická pomoc a inovativní opatření (před rokem 2000)	p.m.	119 081	p.m.	1 000 000	p.m.	108 000		892 000	p.m.	1 000 000	Zamítnut(a)

295	04 02 11	Dokončení Evropského sociálního fondu (ESF) – Technická pomoc a inovativní opatření (před rokem 2000)	p.m.	119 081	p.m.	1 000 000	p.m.	108 000		892 000	p.m.	1 000 000	Přijat(a)

32	04 02 11	Dokončení Evropského sociálního fondu (ESF) – Technická pomoc a inovativní opatření (před rokem 2000)	p.m.	119 081	p.m.	1 000 000	p.m.	108 000		892 000	p.m.	1 000 000	Zamítnut(a)

807	04 02 17	European Social Fund (ESF) — Convergence			7 416 571 011	1 092 393 287	7 416 571 011	1 092 393 287	226 000	350 000 000	7 416 797 011	1 442 393 287	Přijat(a)

399	04 02 17	Evropský sociální fond (ESF) – Konvergence			7 416 571 011	1 092 393 287	7 416 571 011	1 092 393 287	226 000	226 000	7 416 797 011	1 092 619 287	Zamítnut(a)

3574	04 02 17	Evropský sociální fond (ESF) – Konvergence			7 416 571 011	1 092 393 287	7 416 571 011	1 092 393 287		717 943 904	7 416 571 011	1 810 337 191	Zamítnut(a)

400	04 02 17	Evropský sociální fond (ESF) – Konvergence			7 416 571 011	1 092 393 287	7 416 571 011	1 092 393 287			7 416 571 011	1 092 393 287	Zamítnut(a)

3575	04 02 19	Evropský sociální fond (ESF) – Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost			3 648 156 721	461 831 532	3 648 156 721	461 831 532		303 525 422	3 648 156 721	765 356 954	Zamítnut(a)

3814	04 02 19	Evropský sociální fond (ESF) – Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost			3 648 156 721	461 831 532	3 648 156 721	461 831 532	-1 094 447 016	-138 549 459	2 553 709 705	323 282 073	Vzat(a) zpět
									1 094 447 016	138 549 459	1 094 447 016	138 549 459

808	04 02 19	European Social Fund (ESF) — Regional competitiveness and employment			3 648 156 721	461 831 532	3 648 156 721	461 831 532		200 000 000	3 648 156 721	661 831 532	Přijat(a)

401	04 03 02	Náklady na předběžné konzultace se zástupci odborů	300 000	300 000	350 000	350 000	350 000	350 000	50 000	50 000	400 000	400 000	Zamítnut(a)

296	04 03 03 02	Informace a vzdělávací akce pro organizace pracovníků	15 117 170	13 731 570	15 800 000	14 350 000	15 800 000	14 350 000	600 000	600 000	16 400 000	14 950 000	Zamítnut(a)

297	04 03 04	EURES (Evropské služby zaměstnanosti)	16 000 000	14 400 000	17 050 000	14 800 000	17 050 000	14 800 000	2 000 000	2 000 000	19 050 000	16 800 000	Přijat(a)

480	04 03 05	Volný pohyb pracovníků, koordinace systémů sociálního zabezpečení a opatření v oblasti migrujících osob, včetně migrujících osob z třetích zemí	2 592 000	2 192 000	3 050 000	2 550 000	3 050 000	2 550 000	1 000 000	1 000 000	4 050 000	3 550 000	Přijat(a)

4758	04 03 05	Volný pohyb pracovníků, koordinace systémů sociálního zabezpečení a opatření v oblasti migrujících osob, včetně migrujících osob z třetích zemí	2 592 000	2 192 000	3 050 000	2 550 000	3 050 000	2 550 000	1 000 000	1 000 000	4 050 000	3 550 000	Zamítnut(a)

481	04 03 06	ENEA přípravná akce aktivního stáří a mobility starších občanů	1 500 000	750 000	—	1 500 000	—	1 500 000	3 000 000		3 000 000	1 500 000	Zamítnut(a)

859	04 03 06	ENEA přípravná akce aktivního stáří a mobility starších občanů	1 500 000	750 000	—	1 500 000	—	1 500 000	3 000 000		3 000 000	1 500 000	Přijat(a)

402	04 03 07	Analýza a studie týkající se sociální situace, demografie a rodiny	3 220 000	2 720 000	3 600 000	3 000 000	3 600 000	3 000 000		600 000	3 600 000	3 600 000	Zamítnut(a)

254	04 04	ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ SOLIDARITA											Přijat(a)

1032	04 04 01 01	Employment			17 000 000	6 800 000	17 000 000	6 800 000		3 200 000	17 000 000	10 000 000	Přijat(a)

590	04 04 01 01	Zaměstnanost			17 000 000	6 800 000	17 000 000	6 800 000	3 000 000	3 200 000	20 000 000	10 000 000	Zamítnut(a)

4787	04 04 01 01	Zaměstnanost			17 000 000	6 800 000	17 000 000	6 800 000	3 000 000	3 200 000	20 000 000	10 000 000	Zamítnut(a)

298	04 04 01 01	Zaměstnanost			17 000 000	6 800 000	17 000 000	6 800 000		3 200 000	17 000 000	10 000 000	Zamítnut(a)

403	04 04 01 01	Zaměstnanost			17 000 000	6 800 000	17 000 000	6 800 000		6 800 000	17 000 000	13 600 000	Zamítnut(a)

1033	04 04 01 02	Social protection and inclusion			22 900 000	8 500 000	22 900 000	8 500 000		3 500 000	22 900 000	12 000 000	Přijat(a)

591	04 04 01 02	Sociální ochrana a sociální začlenění			22 900 000	8 500 000	22 900 000	8 500 000	2 100 000	1 500 000	25 000 000	10 000 000	Zamítnut(a)

4788	04 04 01 02	Sociální ochrana a sociální začlenění			22 900 000	8 500 000	22 900 000	8 500 000	2 100 000	1 500 000	25 000 000	10 000 000	Zamítnut(a)

299	04 04 01 02	Sociální ochrana a sociální začlenění			22 900 000	8 500 000	22 900 000	8 500 000		3 500 000	22 900 000	12 000 000	Zamítnut(a)

1034	04 04 01 03	Working conditions			10 100 000	3 750 000	10 100 000	3 750 000		3 500 000	10 100 000	7 250 000	Přijat(a)

592	04 04 01 03	Pracovní podmínky			10 100 000	3 750 000	10 100 000	3 750 000	1 900 000	1 250 000	12 000 000	5 000 000	Zamítnut(a)

4789	04 04 01 03	Pracovní podmínky			10 100 000	3 750 000	10 100 000	3 750 000	1 900 000	1 250 000	12 000 000	5 000 000	Zamítnut(a)

300	04 04 01 03	Pracovní podmínky			10 100 000	3 750 000	10 100 000	3 750 000		2 000 000	10 100 000	5 750 000	Zamítnut(a)

4673	04 04 01 04	Nediskriminace a rozmanitost			19 550 000	7 500 000	19 550 000	7 500 000	2 450 000	2 500 000	22 000 000	10 000 000	Zamítnut(a)

593	04 04 01 04	Nediskriminace a rozmanitost			19 550 000	7 500 000	19 550 000	7 500 000	2 450 000	2 500 000	22 000 000	10 000 000	Zamítnut(a)

404	04 04 01 04	Nediskriminace a rozmanitost			19 550 000	7 500 000	19 550 000	7 500 000		8 140 000	19 550 000	15 640 000	Přijat(a)

1035	04 04 01 05	Gender equality			7 200 000	2 750 000	7 200 000	2 750 000		2 250 000	7 200 000	5 000 000	Přijat(a)

594	04 04 01 05	Rovnost pohlaví			7 200 000	2 750 000	7 200 000	2 750 000	2 800 000	2 250 000	10 000 000	5 000 000	Zamítnut(a)

4671	04 04 01 05	Rovnost pohlaví			7 200 000	2 750 000	7 200 000	2 750 000	2 800 000	2 250 000	10 000 000	5 000 000	Zamítnut(a)

301	04 04 01 05	Rovnost pohlaví			7 200 000	2 750 000	7 200 000	2 750 000		2 000 000	7 200 000	4 750 000	Zamítnut(a)

302	04 04 01 06	Podpora provádění			1 150 000	500 000	1 150 000	500 000			1 150 000	500 000	Přijat(a)

405	04 04 01 07	Pilotní projekt zaměřený na podporu opatření v boji proti zaměstnávání pracovníků na dobu určitou nebo na dohody o provedení práce							2 000 000	2 000 000	2 000 000	2 000 000	Zamítnut(a)

860	04 04 02 01	Institut pro rovné postavení žen a mužů – Dotace v rámci hlavy 1 a 2			2 310 000	2 310 000	2 310 000	2 310 000	-2 310 000	-2 310 000	p.m.	p.m.	Přijat(a)
	04 04 02 02	Institut pro rovné postavení žen a mužů – Dotace v rámci hlavy 3			2 190 000	2 190 000	2 190 000	2 190 000	-2 190 000	-2 190 000	p.m.	p.m.
Celkem									-4 500 000	-4 500 000

809	04 04 03 01	Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek – Dotace pro hlavu 1 a 2	11 900 000	11 900 000	12 150 000	12 150 000	11 900 000	11 900 000	238 000	238 000	12 138 000	12 138 000	Přijat(a)
									12 000	12 000	12 000	12 000
	04 04 03 02	Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek – Dotace pro hlavu 3	7 100 000	7 100 000	7 450 000	7 450 000	7 100 000	7 100 000	142 000	142 000	7 242 000	7 242 000
									208 000	208 000	208 000	208 000
Celkem									600 000	600 000

3033	04 04 03 01	Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek – Dotace pro hlavu 1 a 2	11 900 000	11 900 000	12 150 000	12 150 000	11 900 000	11 900 000	238 000	238 000	12 138 000	12 138 000	Zamítnut(a)
									12 000	12 000	12 000	12 000
	04 04 03 02	Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek – Dotace pro hlavu 3	7 100 000	7 100 000	7 450 000	7 450 000	7 100 000	7 100 000	142 000	142 000	7 242 000	7 242 000
									208 000	208 000	208 000	208 000
Celkem									600 000	600 000

406	04 04 03 01	Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek – Dotace pro hlavu 1 a 2	11 900 000	11 900 000	12 150 000	12 150 000	11 900 000	11 900 000	600 000	600 000	12 500 000	12 500 000	Zamítnut(a)

303	04 04 03 01	Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek – Dotace pro hlavu 1 a 2	11 900 000	11 900 000	12 150 000	12 150 000	11 900 000	11 900 000	250 000	250 000	12 150 000	12 150 000	Zamítnut(a)

304	04 04 03 02	Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek – Dotace pro hlavu 3	7 100 000	7 100 000	7 450 000	7 450 000	7 100 000	7 100 000	350 000	350 000	7 450 000	7 450 000	Zamítnut(a)

407	04 04 03 02	Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek – Dotace pro hlavu 3	7 100 000	7 100 000	7 450 000	7 450 000	7 100 000	7 100 000	350 000	350 000	7 450 000	7 450 000	Zamítnut(a)

861	04 04 04 02	Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci – Dotace v rámci hlavy 1 a 2	5 900 000	5 900 000	6 300 000	6 300 000	5 900 000	5 900 000	118 000	118 000	6 018 000	6 018 000	Přijat(a)
									282 000	282 000	282 000	282 000
	04 04 04 03	Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci – Dotace v rámci hlavy 3	7 300 000	7 300 000	7 700 000	7 700 000	7 300 000	7 300 000	146 000	146 000	7 446 000	7 446 000
									254 000	254 000	254 000	254 000
Celkem									800 000	800 000

408	04 04 04 02	Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci – Dotace v rámci hlavy 1 a 2	5 900 000	5 900 000	6 300 000	6 300 000	5 900 000	5 900 000	400 000	400 000	6 300 000	6 300 000	Zamítnut(a)

305	04 04 04 02	Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci – Dotace v rámci hlavy 1 a 2	5 900 000	5 900 000	6 300 000	6 300 000	5 900 000	5 900 000	400 000	400 000	6 300 000	6 300 000	Zamítnut(a)

409	04 04 04 03	Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci – Dotace v rámci hlavy 3	7 300 000	7 300 000	7 700 000	7 700 000	7 300 000	7 300 000	400 000	400 000	7 700 000	7 700 000	Zamítnut(a)

306	04 04 04 03	Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci – Dotace v rámci hlavy 3	7 300 000	7 300 000	7 700 000	7 700 000	7 300 000	7 300 000	400 000	400 000	7 700 000	7 700 000	Zamítnut(a)

410	04 04 05	Pilotní projekt na podporu široké realizace opatření ve prospěch zdravotně postižených: pokračování Evropského roku osob se zdravotním postižením	p.m.	1 500 000	p.m.	2 000 000	p.m.	2 000 000		1 000 000	p.m.	3 000 000	Zamítnut(a)

411	04 04 09	Podpora provozních nákladů Platformy evropských nevládních organizací v sociální oblasti	680 000	680 000	620 000	620 000	620 000	620 000	380 000	380 000	1 000 000	1 000 000	Zamítnut(a)

4670	04 04 09	Podpora provozních nákladů Platformy evropských nevládních organizací v sociální oblasti	680 000	680 000	620 000	620 000	620 000	620 000	60 000	60 000	680 000	680 000	Zamítnut(a)

522	04 04 09	Podpora provozních nákladů Platformy evropských nevládních organizací v sociální oblasti	680 000	680 000	620 000	620 000	620 000	620 000	60 000	60 000	680 000	680 000	Zamítnut(a)

307	04 04 09	Podpora provozních nákladů Platformy evropských nevládních organizací v sociální oblasti	680 000	680 000	620 000	620 000	620 000	620 000	60 000	60 000	680 000	680 000	Zamítnut(a)

482	04 04 09	Podpora provozních nákladů Platformy evropských nevládních organizací v sociální oblasti	680 000	680 000	620 000	620 000	620 000	620 000			620 000	620 000	Zamítnut(a)

4756	04 04 09	Podpora provozních nákladů Platformy evropských nevládních organizací v sociální oblasti	680 000	680 000	620 000	620 000	620 000	620 000			620 000	620 000	Zamítnut(a)

4746	04 04 09	Podpora provozních nákladů Platformy evropských nevládních organizací v sociální oblasti	680 000	680 000	620 000	620 000	620 000	620 000	-620 000	-620 000	0	0	Zamítnut(a)
									620 000	620 000	620 000	620 000

483	04 04 09	Podpora provozních nákladů Platformy evropských nevládních organizací v sociální oblasti	680 000	680 000	620 000	620 000	620 000	620 000	-620 000	-620 000	0	0	Zamítnut(a)
									620 000	620 000	620 000	620 000

810	04 04 09	Podpora provozních nákladů Platformy evropských nevládních organizací v sociální oblasti	680 000	680 000	620 000	620 000	620 000	620 000	-620 000	-620 000	0	0	Přijat(a)
									620 000	620 000	620 000	620 000

308

04 05 01

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF)

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

Zamítnut(a)

500 000 000

500 000 000

4633	05	ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA											Zamítnut(a)

755	06	ENERGIE A DOPRAVA											Zamítnut(a)

3503	06 01 04 04	Finanční podpora projektů společného zájmu v oblasti transevropské dopravní sítě – Výdaje na správu a řízení	3 600 000	3 600 000	5 000 000	5 000 000	5 000 000	5 000 000	-500 000	-500 000	4 500 000	4 500 000	Vzat(a) zpět
	06 03 01	Dokončení finanční podpory projektů společného zájmu v oblasti transevropské dopravní sítě	692 085 000	670 000 000	p.m.	348 000 000	p.m.	318 000 000		500 000	p.m.	318 500 000
	06 03 03	Finanční podpora projektů společného zájmu v oblasti transevropské dopravní sítě			817 383 000	p.m.	817 383 000	p.m.	500 000		817 883 000	p.m.
Celkem									0	0

3504	06 01 04 05	Finanční podpora projektů společného zájmu v oblasti transevropské energetické sítě – Výdaje na správu a řízení	500 000	500 000	800 000	800 000	800 000	800 000	-80 000	-80 000	720 000	720 000	Vzat(a) zpět
	06 03 02	Dokončení finanční podpory projektů společného zájmu v oblasti transevropské energetické sítě	21 550 000	20 000 000	p.m.	13 500 000	p.m.	13 500 000		80 000	p.m.	13 580 000
	06 03 04	Finanční podpora projektů společného zájmu v oblasti transevropské energetické sítě			21 200 000	p.m.	21 200 000	p.m.	80 000		21 280 000	p.m.
Celkem									0	0

3505	06 01 04 10	Rámcový program pro inovaci a konkurenceschopnost – program «Inteligentní energie pro Evropu» – Výdaje na správu a řízení			840 000	840 000	840 000	840 000	-84 000	-84 000	756 000	756 000	Vzat(a) zpět
	06 04 06	Rámcový program pro inovaci a konkurenceschopnost – Program «Inteligentní energie – Evropa»			58 883 000	6 900 000	58 883 000	6 900 000	84 000	84 000	58 967 000	6 984 000
Celkem									0	0

3701	06 01 04 30	Inteligentní energie – Výkonná agentura	5 064 000	5 064 000	5 277 000	5 277 000	5 277 000	5 277 000	-527 700	-527 700	4 749 300	4 749 300	Vzat(a) zpět
	06 04 06	Rámcový program pro inovaci a konkurenceschopnost – Program «Inteligentní energie – Evropa»			58 883 000	6 900 000	58 883 000	6 900 000	527 700	527 700	59 410 700	7 427 700
Celkem									0	0

3702	06 01 04 31	Transevropské dopravní sítě – Výkonná agentura	6 715 000	6 715 000	8 617 000	8 617 000	8 617 000	8 617 000	-861 700	-861 700	7 755 300	7 755 300	Vzat(a) zpět
	06 03 03	Finanční podpora projektů společného zájmu v oblasti transevropské dopravní sítě			817 383 000	p.m.	817 383 000	p.m.	861 700	861 700	818 244 700	861 700
Celkem									0	0

863	06 02 01 01	Evropská agentura pro bezpečnost letectví – Dotace v rámci hlavy 1 a 2	12 280 000	12 280 000	14 200 000	14 200 000	13 370 600	13 370 600	-845 000	-845 000	12 525 600	12 525 600	Přijat(a)
									1 674 400	1 674 400	1 674 400	1 674 400
	06 02 01 02	Evropská agentura pro bezpečnost letectví – Dotace v rámci hlavy 3	9 720 000	9 720 000	10 330 000	10 330 000	9 729 400	9 729 400	185 000	185 000	9 914 400	9 914 400
									415 600	415 600	415 600	415 600
Celkem									1 430 000	1 430 000

3216	06 02 01 01	Evropská agentura pro bezpečnost letectví – Dotace v rámci hlavy 1 a 2	12 280 000	12 280 000	14 200 000	14 200 000	13 370 600	13 370 600	-1 090 600	-1 090 600	12 280 000	12 280 000	Vzat(a) zpět
	06 02 01 02	Evropská agentura pro bezpečnost letectví – Dotace v rámci hlavy 3	9 720 000	9 720 000	10 330 000	10 330 000	9 729 400	9 729 400	-9 400	-9 400	9 720 000	9 720 000
Celkem									-1 100 000	-1 100 000

198	06 02 01 01	Evropská agentura pro bezpečnost letectví – Dotace v rámci hlavy 1 a 2	12 280 000	12 280 000	14 200 000	14 200 000	13 370 600	13 370 600	829 400	829 400	14 200 000	14 200 000	Zamítnut(a)

199	06 02 01 02	Evropská agentura pro bezpečnost letectví – Dotace v rámci hlavy 3	9 720 000	9 720 000	10 330 000	10 330 000	9 729 400	9 729 400	600 600	600 600	10 330 000	10 330 000	Zamítnut(a)

864	06 02 02 01	Evropská agentura pro námořní bezpečnost – Dotace v rámci hlavy 1 a 2	16 300 000	16 300 000	18 500 000	18 500 000	17 540 000	17 540 000	-914 000	-914 000	16 626 000	16 626 000	Přijat(a)
									1 874 000	1 874 000	1 874 000	1 874 000
	06 02 02 02	Evropská agentura pro námořní bezpečnost – Dotace v rámci hlavy 3	4 530 000	4 530 000	4 600 000	4 600 000	4 360 000	4 360 000			4 360 000	4 360 000
									240 000	240 000	240 000	240 000
	06 02 02 03	Evropská agentura pro námořní bezpečnost – Opatření proti znečištění	23 800 000	23 800 000	20 000 000	20 000 000	20 000 000	20 000 000	5 000 000	5 000 000	25 000 000	25 000 000
Celkem									6 200 000	6 200 000

200	06 02 02 01	Evropská agentura pro námořní bezpečnost – Dotace v rámci hlavy 1 a 2	16 300 000	16 300 000	18 500 000	18 500 000	17 540 000	17 540 000	960 000	960 000	18 500 000	18 500 000	Zamítnut(a)

201	06 02 02 02	Evropská agentura pro námořní bezpečnost – Dotace v rámci hlavy 3	4 530 000	4 530 000	4 600 000	4 600 000	4 360 000	4 360 000	240 000	240 000	4 600 000	4 600 000	Zamítnut(a)

202	06 02 02 03	Evropská agentura pro námořní bezpečnost – Opatření proti znečištění	23 800 000	23 800 000	20 000 000	20 000 000	20 000 000	20 000 000	5 000 000	5 000 000	25 000 000	25 000 000	Zamítnut(a)

4674	06 02 02 03	Evropská agentura pro námořní bezpečnost – Opatření proti znečištění	23 800 000	23 800 000	20 000 000	20 000 000	20 000 000	20 000 000	3 800 000	3 800 000	23 800 000	23 800 000	Zamítnut(a)

4622	06 02 03	Bezpečnost dopravy	18 080 000	17 080 000	10 000 000	14 500 000	9 692 000	14 022 000	308 000	478 000	10 000 000	14 500 000	Zamítnut(a)

203	06 02 03	Bezpečnost dopravy	18 080 000	17 080 000	10 000 000	14 500 000	9 692 000	14 022 000	308 000	478 000	10 000 000	14 500 000	Přijat(a)

204	06 02 04 01	Vnitřní trh a optimalizace dopravních systémů	9 000 000	7 400 000	6 500 000	7 500 000	6 300 000	7 253 000	200 000	247 000	6 500 000	7 500 000	Přijat(a)

534	06 02 04 01	Vnitřní trh a optimalizace dopravních systémů	9 000 000	7 400 000	6 500 000	7 500 000	6 300 000	7 253 000			6 300 000	7 253 000	Zamítnut(a)

205	06 02 04 02	Práva cestujících	250 000	550 000	300 000	1 000 000	291 000	968 000	9 000	32 000	300 000	1 000 000	Přijat(a)
			1 550 000	450 000

206	06 02 06	Program Marco Polo II			55 775 000	5 000 000	54 059 000	4 835 000	1 716 000	165 000	55 775 000	5 000 000	Zamítnut(a)

812	06 02 06	Marco Polo II programme			55 775 000	5 000 000	54 059 000	4 835 000	1 716 000	39 785 000	55 775 000	44 620 000	Přijat(a)

3553	06 02 06	Program Marco Polo II			55 775 000	5 000 000	54 059 000	4 835 000		39 785 000	54 059 000	44 620 000	Zamítnut(a)

207	06 02 07	Dokončení programu Marco Polo	34 910 000	15 410 000	p.m.	15 000 000	p.m.	14 506 000		494 000	p.m.	15 000 000	Přijat(a)

865	06 02 08 01	Evropská agentura pro železnice – Dotace v rámci hlavy 1 a 2	10 998 000	10 998 000	12 400 000	12 400 000	11 350 000	11 350 000	-73 900	-73 900	11 276 100	11 276 100	Přijat(a)
			57 000	57 000					1 123 900	1 123 900	1 123 900	1 123 900
	06 02 08 02	Evropská agentura pro železnice – Dotace v rámci hlavy 3	3 400 000	3 400 000	4 245 000	4 245 000	3 895 000	3 895 000	-427 000	-427 000	3 468 000	3 468 000
									777 000	777 000	777 000	777 000
Celkem									1 400 000	1 400 000

208	06 02 08 01	Evropská agentura pro železnice – Dotace v rámci hlavy 1 a 2	10 998 000	10 998 000	12 400 000	12 400 000	11 350 000	11 350 000	1 050 000	1 050 000	12 400 000	12 400 000	Zamítnut(a)
			57 000	57 000

209	06 02 08 02	Evropská agentura pro železnice – Dotace v rámci hlavy 3	3 400 000	3 400 000	4 245 000	4 245 000	3 895 000	3 895 000	350 000	350 000	4 245 000	4 245 000	Zamítnut(a)

866	06 02 09 01	Dozorčí orgán pro program Galileo – Dotace v rámci hlavy 1 a 2	2 231 400	2 231 400	5 800 000	5 800 000	4 980 000	4 980 000	-2 430 000	-2 430 000	2 550 000	2 550 000	Přijat(a)
			268 600	268 600					4 250 000	4 250 000	4 250 000	4 250 000
	06 02 09 02	Dozorčí orgán pro program Galileo – Dotace v rámci hlavy 3	2 500 000	2 500 000	2 625 000	2 625 000	2 589 000	2 589 000	-39 000	-39 000	2 550 000	2 550 000
									75 000	75 000	75 000	75 000
Celkem									1 856 000	1 856 000

210	06 02 09 01	Dozorčí orgán pro program Galileo – Dotace v rámci hlavy 1 a 2	2 231 400	2 231 400	5 800 000	5 800 000	4 980 000	4 980 000	820 000	820 000	5 800 000	5 800 000	Zamítnut(a)
			268 600	268 600

175	06 02 09 01	Dozorčí orgán pro program Galileo – Dotace v rámci hlavy 1 a 2	2 231 400	2 231 400	5 800 000	5 800 000	4 980 000	4 980 000	820 000	820 000	5 800 000	5 800 000	Zamítnut(a)
			268 600	268 600

211	06 02 09 02	Dozorčí orgán pro program Galileo – Dotace v rámci hlavy 3	2 500 000	2 500 000	2 625 000	2 625 000	2 589 000	2 589 000	36 000	36 000	2 625 000	2 625 000	Zamítnut(a)

176	06 02 09 02	Dozorčí orgán pro program Galileo – Dotace v rámci hlavy 3	2 500 000	2 500 000	2 625 000	2 625 000	2 589 000	2 589 000	36 000	36 000	2 625 000	2 625 000	Zamítnut(a)

177	06 02 10	Program Galileo			100 000 000	100 000 000	96 923 000	96 706 000	13 077 000	13 294 000	110 000 000	110 000 000	Zamítnut(a)

4680	06 02 10	Program Galileo			100 000 000	100 000 000	96 923 000	96 706 000	3 077 000	3 294 000	100 000 000	100 000 000	Zamítnut(a)

212	06 02 10	Program Galileo			100 000 000	100 000 000	96 923 000	96 706 000	3 077 000	3 294 000	100 000 000	100 000 000	Přijat(a)

491	06 02 10	Program Galileo			100 000 000	100 000 000	96 923 000	96 706 000	3 077 000	3 294 000	100 000 000	100 000 000	Zamítnut(a)

213	06 03 01	Dokončení finanční podpory projektů společného zájmu v oblasti transevropské dopravní sítě	692 085 000	670 000 000	p.m.	348 000 000	p.m.	318 000 000		30 000 000	p.m.	348 000 000	Přijat(a)

3554	06 03 03	Finanční podpora projektů společného zájmu v oblasti transevropské dopravní sítě			817 383 000	p.m.	817 383 000	p.m.		653 906 400	817 383 000	653 906 400	Zamítnut(a)

214	06 03 03	Finanční podpora projektů společného zájmu v oblasti transevropské dopravní sítě			817 383 000	p.m.	817 383 000	p.m.	-817 383 000		0	p.m.	Zamítnut(a)
									817 383 000		817 383 000

3813	06 03 03	Finanční podpora projektů společného zájmu v oblasti transevropské dopravní sítě			817 383 000	p.m.	817 383 000	p.m.	-245 214 900		572 168 100	p.m.	Vzat(a) zpět
									245 214 900		245 214 900

536	06 03 03	Finanční podpora projektů společného zájmu v oblasti transevropské dopravní sítě			817 383 000	p.m.	817 383 000	p.m.	-817 383 000		p.m.	p.m.	Zamítnut(a)
									817 383 000		817 383 000	p.m.

813	06 03 03	Finanční podpora projektů společného zájmu v oblasti transevropské dopravní sítě			817 383 000	p.m.	817 383 000	p.m.	-817 383 000		0	p.m.	Přijat(a)
									817 383 000	653 906 400	817 383 000	653 906 400

492	06 03 03	Finanční podpora projektů společného zájmu v oblasti transevropské dopravní sítě			817 383 000	p.m.	817 383 000	p.m.			817 383 000	p.m.	Zamítnut(a)

4687	06 03 03	Finanční podpora projektů společného zájmu v oblasti transevropské dopravní sítě			817 383 000	p.m.	817 383 000	p.m.			817 383 000	p.m.	Zamítnut(a)

535	06 03 03	Finanční podpora projektů společného zájmu v oblasti transevropské dopravní sítě			817 383 000	p.m.	817 383 000	p.m.			817 383 000	p.m.	Zamítnut(a)

867	06 03 04	Finanční podpora projektů společného zájmu v oblasti transevropské energetické sítě			21 200 000	p.m.	21 200 000	p.m.		16 960 000	21 200 000	16 960 000	Přijat(a)

178	06 04 01	Dokončení programu «Inteligentní energie – Evropa» (2003 až 2006)	55 478 000	38 560 000	p.m.	59 000 000	p.m.	49 000 000		10 000 000	p.m.	59 000 000	Přijat(a)

493	06 04 03 03	Plyn – Vnitřní trh a bezpečnost dodávek			800 000	240 000	800 000	240 000			800 000	240 000	Zamítnut(a)

4686	06 04 03 03	Plyn – Vnitřní trh a bezpečnost dodávek			800 000	240 000	800 000	240 000			800 000	240 000	Zamítnut(a)

868	06 04 07	Pilot project on energy security - bio fuels					5 000 000	2 000 000	-5 000 000	-2 000 000	0	0	Přijat(a)

418	06 04 08	Pilotní projekt – energetická účinnost							2 000 000	2 000 000	2 000 000	2 000 000	Zamítnut(a)

3832	06 05 02	Jaderné zabezpečení	3 822 500	3 522 500	3 000 000	3 200 000	3 000 000	3 200 000	-900 000	-960 000	2 100 000	2 240 000	Vzat(a) zpět
									900 000	960 000	900 000	960 000

869	06 05 05	Jaderná bezpečnost – Přechodná opatření (likvidace)	143 200 000	80 200 000	244 000 000	155 000 000	244 000 000	155 000 000		40 200 000	244 000 000	195 200 000	Přijat(a)

537	06 06 02	Výzkum související s dopravou (včetně letectví)			114 000 000	15 500 000	114 000 000	15 500 000			114 000 000	15 500 000	Přijat(a)

215	06 07 02	Pilotní projekt týkající se bezpečnosti transevropské silniční sítě	5 500 000	5 500 000	p.m.	3 600 000	p.m.	3 600 000				3 600 000	Zamítnut(a)
									5 500 000		5 500 000

494	06 07 02	Pilotní projekt týkající se bezpečnosti transevropské silniční sítě	5 500 000	5 500 000	p.m.	3 600 000	p.m.	3 600 000	5 500 000		5 500 000	3 600 000	Zamítnut(a)

848	06 07 02	Pilotní projekt týkající se bezpečnosti transevropské silniční sítě	5 500 000	5 500 000	p.m.	3 600 000	p.m.	3 600 000	2 000 000		2 000 000	3 600 000	Přijat(a)

872	08	VÝZKUM											Přijat(a)

496	08	VÝZKUM											Zamítnut(a)

757	08	VÝZKUM											Zamítnut(a)

873

08 01 04 30

Výkonná agentura pro Evropskou radu pro výzkum

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

Přijat(a)

3506	08 01 04 40	Společný podnik ITER – Výdaje na správu a řízení			15 300 000	15 300 000	15 300 000	15 300 000	-1 530 000	-1 530 000	13 770 000	13 770 000	Vzat(a) zpět
	08 19 02	Euratom — Společný podnik ITER			92 800 000	p.m.	92 800 000	p.m.	1 530 000	1 530 000	94 330 000	1 530 000
Celkem									0	0

182	08 01 05 01	Výdaje související s výzkumnými pracovníky	119 210 000	119 210 000	112 185 000	112 185 000	112 185 000	112 185 000	2 000 000	2 000 000	114 185 000	114 185 000	Zamítnut(a)

3557	08 02 01	Spolupráce — Zdraví			688 163 000	65 000 000	688 163 000	65 000 000		485 530 400	688 163 000	550 530 400	Zamítnut(a)

3839	08 02 01	Spolupráce — Zdraví			688 163 000	65 000 000	688 163 000	65 000 000	-206 448 900	-19 500 000	481 714 100	45 500 000	Vzat(a) zpět
									206 448 900	19 500 000	206 448 900	19 500 000

817	08 02 01	Spolupráce — Zdraví			688 163 000	65 000 000	688 163 000	65 000 000		485 530 400	688 163 000	550 530 400	Přijat(a)

542	08 02 01	Spolupráce — Zdraví			688 163 000	65 000 000	688 163 000	65 000 000			688 163 000	65 000 000	Zamítnut(a)

1008	08 03 01	Spolupráce — Potraviny, zemědělství a biotechnologie			204 559 000	11 610 000	204 559 000	11 610 000	-61 367 700	-3 483 000	143 191 300	8 127 000	Přijat(a)
									61 367 700	3 483 000	61 367 700	3 483 000

3840	08 03 01	Spolupráce — Potraviny, zemědělství a biotechnologie			204 559 000	11 610 000	204 559 000	11 610 000	-61 367 700	-3 483 000	143 191 300	8 127 000	Zamítnut(a)
									61 367 700	3 483 000	61 367 700	3 483 000

543	08 03 01	Spolupráce — Potraviny, zemědělství a biotechnologie			204 559 000	11 610 000	204 559 000	11 610 000			204 559 000	11 610 000	Zamítnut(a)

326	08 03 01	Spolupráce — Potraviny, zemědělství a biotechnologie			204 559 000	11 610 000	204 559 000	11 610 000			204 559 000	11 610 000	Zamítnut(a)

1009	08 04 01	Cooperation — Nanosciences, nanotechnologies, materials and new production technologies			390 363 000	5 000 000	390 363 000	5 000 000	-117 108 900	12 500 000	273 254 100	17 500 000	Přijat(a)
									117 108 900	7 500 000	117 108 900	7 500 000

3841	08 04 01	Spolupráce – Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie			390 363 000	5 000 000	390 363 000	5 000 000	-117 108 900	-1 500 000	273 254 100	3 500 000	Zamítnut(a)
									117 108 900	1 500 000	117 108 900	1 500 000

820	08 05 01	Spolupráce — Energie			121 023 000	25 000 000	121 023 000	25 000 000		10 000 000	121 023 000	35 000 000	Přijat(a)
	06 06 01	Výzkum související s energií			120 424 000	1 200 000	120 424 000	1 200 000			120 424 000	1 200 000
Celkem									0	10 000 000

3558	08 05 01	Spolupráce — Energie			121 023 000	25 000 000	121 023 000	25 000 000		71 818 400	121 023 000	96 818 400	Zamítnut(a)

3842	08 05 01	Spolupráce — Energie			121 023 000	25 000 000	121 023 000	25 000 000	-36 306 900	-7 500 000	84 716 100	17 500 000	Vzat(a) zpět
									36 306 900	7 500 000	36 306 900	7 500 000

544	08 05 01	Spolupráce — Energie			121 023 000	25 000 000	121 023 000	25 000 000			121 023 000	25 000 000	Zamítnut(a)
	06 06 01	Výzkum související s energií			120 424 000	1 200 000	120 424 000	1 200 000			120 424 000	1 200 000
Celkem									0	0

183	08 05 01	Spolupráce — Energie			121 023 000	25 000 000	121 023 000	25 000 000			121 023 000	25 000 000	Zamítnut(a)

497	08 05 01 01	Pilotní projekt o energetické účinnosti v oblasti evropského zemědělství a zahradnictví							1 500 000	1 500 000	1 500 000	1 500 000	Zamítnut(a)

4776	08 05 01 01	Pilotní projekt energetické účinnosti v oblasti evropského zemědělství a zahradnictví							1 500 000	1 500 000	1 500 000	1 500 000	Zamítnut(a)

144	08 05 01 01	Pilotní projekt o energetické účinnosti v oblasti evropského zemědělství a zahradnictví							1 500 000	1 500 000	1 500 000	1 500 000	Zamítnut(a)

3843	08 06 01	Spolupráce — Životní prostředí (včetně změny klimatu)			214 179 000	10 000 000	214 179 000	10 000 000	-64 253 700	-3 000 000	149 925 300	7 000 000	Vzat(a) zpět
									64 253 700	3 000 000	64 253 700	3 000 000

4684	08 06 01	Spolupráce — Životní prostředí (včetně změny klimatu)			214 179 000	10 000 000	214 179 000	10 000 000			214 179 000	10 000 000	Zamítnut(a)

4777	08 06 01 01	Pilotní projekt týkající se udržitelnosti výroby a používání (bio)paliv							1 500 000	1 500 000	1 500 000	1 500 000	Zamítnut(a)

145	08 06 01 01	Pilotní projekt týkající se udržitelnosti výroby a používání (bio)paliv							1 500 000	1 500 000	1 500 000	1 500 000	Zamítnut(a)

3844	08 07 01	Spolupráce — Doprava (včetně letectví)			339 999 000	20 000 000	339 999 000	20 000 000	-101 999 700	-6 000 000	237 999 300	14 000 000	Vzat(a) zpět
									101 999 700	6 000 000	101 999 700	6 000 000

3845	08 08 01	Spolupráce — Společensko-hospodářské vědy a humanitní vědy			68 617 000	3 000 000	68 617 000	3 000 000	-20 585 100	-900 000	48 031 900	2 100 000	Vzat(a) zpět
									20 585 100	900 000	20 585 100	900 000

545	08 08 01	Spolupráce — Společensko-hospodářské vědy a humanitní vědy			68 617 000	3 000 000	68 617 000	3 000 000			68 617 000	3 000 000	Zamítnut(a)

184	08 08 01	Spolupráce — Společensko-hospodářské vědy a humanitní vědy			68 617 000	3 000 000	68 617 000	3 000 000			68 617 000	3 000 000	Zamítnut(a)

1010	08 10 01	Ideas			260 843 000	2 000 000	260 843 000	2 000 000	-78 252 900	-600 000	182 590 100	1 400 000	Přijat(a)
									78 252 900	600 000	78 252 900	600 000

3847	08 11 01	Lidé			430 179 000	6 000 000	430 179 000	6 000 000	-129 053 700	-1 800 000	301 125 300	4 200 000	Vzat(a) zpět
									129 053 700	1 800 000	129 053 700	1 800 000

3848	08 12 01	Kapacity — Infrastruktury výzkumu			136 197 000	30 000 000	136 197 000	30 000 000	-40 859 100	-900 000	95 337 900	29 100 000	Vzat(a) zpět
									40 859 100	900 000	40 859 100	900 000

875	08 12 01	Kapacity — Infrastruktury výzkumu			136 197 000	30 000 000	136 197 000	30 000 000		78 957 600	136 197 000	108 957 600	Přijat(a)

185	08 13 01	Kapacity — Výzkum ve prospěch malých a středních podniků			120 566 000	1 440 000	118 156 000	1 440 000	8 438 000	72 000	126 594 000	1 512 000	Zamítnut(a)

1011	08 13 01	Capacities — Research for the benefit of SMEs			120 566 000	1 440 000	118 156 000	1 440 000	-33 036 800	1 128 000	85 119 200	2 568 000	Přijat(a)
									35 446 800	432 000	35 446 800	432 000

4623	08 13 01	Kapacity — Výzkum ve prospěch malých a středních podniků			120 566 000	1 440 000	118 156 000	1 440 000	2 410 000	1 560 000	120 566 000	3 000 000	Zamítnut(a)

498	08 13 01	Kapacity — Výzkum ve prospěch malých a středních podniků			120 566 000	1 440 000	118 156 000	1 440 000	2 410 000		120 566 000	1 440 000	Zamítnut(a)

4765	08 13 01	Kapacity — Výzkum ve prospěch malých a středních podniků			120 566 000	1 440 000	118 156 000	1 440 000	2 410 000		120 566 000	1 440 000	Zamítnut(a)

4689	08 13 01	Kapacity — Výzkum ve prospěch malých a středních podniků			120 566 000	1 440 000	118 156 000	1 440 000	2 410 000		120 566 000	1 440 000	Zamítnut(a)

3849	08 13 01	Kapacity — Výzkum ve prospěch malých a středních podniků			120 566 000	1 440 000	118 156 000	1 440 000	-35 446 800	-432 000	82 709 200	1 008 000	Zamítnut(a)
									35 446 800	432 000	35 446 800	432 000

876	08 14 01	Kapacity — Znalostní regiony			9 947 000	4 397 000	9 947 000	4 397 000		1 000 000	9 947 000	5 397 000	Přijat(a)

3850	08 14 01	Kapacity — Znalostní regiony			9 947 000	4 397 000	9 947 000	4 397 000	-2 984 100	-1 319 100	6 962 900	3 077 900	Vzat(a) zpět
									2 984 100	1 319 100	2 984 100	1 319 100

3851	08 15 01	Kapacity — Výzkumný potenciál			24 837 000	p.m.	24 837 000	p.m.	-7 451 100		17 385 900	p.m.	Vzat(a) zpět
									7 451 100		7 451 100

3852	08 16 01	Kapacity — Věda ve společnosti			37 358 000	5 200 000	37 358 000	5 200 000	-11 207 400	-1 560 000	26 150 600	3 640 000	Vzat(a) zpět
									11 207 400	1 560 000	11 207 400	1 560 000

3853	08 17 01	Kapacity — Činnosti mezinárodní spolupráce			17 075 000	5 100 000	17 075 000	5 100 000	-5 122 500	-1 530 000	11 952 500	3 570 000	Vzat(a) zpět
									5 122 500	1 530 000	5 122 500	1 530 000

877	08 19 01	Euratom — Energie z jaderné syntézy			121 081 000	68 000 000	121 081 000	68 000 000		28 864 800	121 081 000	96 864 800	Přijat(a)

3854	08 19 01	Euratom — Energie z jaderné syntézy			121 081 000	68 000 000	121 081 000	68 000 000	-36 324 300	-20 400 000	84 756 700	47 600 000	Vzat(a) zpět
									36 324 300	20 400 000	36 324 300	20 400 000

546	08 19 01	Euratom — Energie z jaderné syntézy			121 081 000	68 000 000	121 081 000	68 000 000	-121 081 000	-68 000 000	0	0	Zamítnut(a)
	08 19 02	Euratom — Společný podnik ITER			92 800 000	p.m.	92 800 000	p.m.	-92 800 000		0	0
Celkem									-213 881 000	-68 000 000

3855	08 19 02	Euratom — Společný podnik ITER			92 800 000	p.m.	92 800 000	p.m.	-27 840 000		64 960 000	p.m.	Vzat(a) zpět
									27 840 000		27 840 000

1012	08 20 01	Euratom — Nuclear fission and radiation protection			49 000 000	10 000 000	49 000 000	10 000 000	-14 700 000	-3 000 000	34 300 000	7 000 000	Přijat(a)
									14 700 000	3 000 000	14 700 000	3 000 000

547	08 20 01	Euratom — Jaderné štěpení a radiační ochrana			49 000 000	10 000 000	49 000 000	10 000 000			49 000 000	10 000 000	Zamítnut(a)
	10 03 01	Jaderné akce Společného výzkumného střediska (SVS)			8 818 000	4 409 000	8 818 000	4 409 000			8 818 000	4 409 000
Celkem									0	0

758	09	INFORMAČNÍ SPOLEČNOST A SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY											Zamítnut(a)

879	09 01 04 01	Vypracování a plnění politiky Společenství v oblasti elektronické komunikace – výdaje na správu a řízení	819 000	819 000	1 200 000	1 200 000	1 200 000	1 200 000	-120 000	-120 000	1 080 000	1 080 000	Přijat(a)
	09 02 01	Vypracování a plnění politiky Společenství v oblasti elektronické komunikace	3 791 000	3 491 000	3 200 000	3 000 000	3 200 000	3 000 000	120 000	120 000	3 320 000	3 120 000
Celkem									0	0

822	09 01 04 02	eContent plus – Promotion of European digital content — Expenditure on administrative management	810 000	810 000	700 000	700 000	700 000	700 000	-70 000	-70 000	630 000	630 000	Přijat(a)
	09 03 02	eContent plus – Promotion of the European digital content	27 290 000	30 090 000	44 600 000	24 000 000	43 230 000	23 756 000	3 670 000	314 000	46 900 000	24 070 000
Celkem									3 600 000	244 000

3508	09 01 04 02	eContent plus – Podpora evropského digitálního obsahu – Výdaje na správu a řízení	810 000	810 000	700 000	700 000	700 000	700 000	-70 000	-70 000	630 000	630 000	Zamítnut(a)
	09 03 02	eContent plus – Podpora evropských digitálních materiálů	27 290 000	30 090 000	44 600 000	24 000 000	43 230 000	23 756 000	70 000	70 000	43 300 000	23 826 000
Celkem									0	0

823	09 01 04 03	Competitiveness and Innovation (CIP) – ICT policy support programme — Expenditure on administrative management	999 000	999 000	1 000 000	1 000 000	1 000 000	1 000 000	-100 000	-100 000	900 000	900 000	Přijat(a)
	09 03 01	Competitiveness and Innovation (CIP) – ICT policy support programme			53 700 000	11 000 000	52 050 000	10 888 000	4 435 000	762 000	56 485 000	11 650 000
Celkem									4 335 000	662 000

3509	09 01 04 03	Konkurenceschopnost a inovace (CIP) – Program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií — Výdaje na správu a řízení	999 000	999 000	1 000 000	1 000 000	1 000 000	1 000 000	-100 000	-100 000	900 000	900 000	Zamítnut(a)
	09 03 01	Konkurenceschopnost a inovace (CIP) – Program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií			53 700 000	11 000 000	52 050 000	10 888 000	100 000	100 000	52 150 000	10 988 000
Celkem									0	0

880	09 02 03 01	Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací – Dotace pro hlavu 1 a 2	4 950 000	4 950 000	5 200 000	5 200 000	4 641 000	4 641 000	408 000	408 000	5 049 000	5 049 000	Přijat(a)
									151 000	151 000	151 000	151 000
	09 02 03 02	Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací – Dotace pro hlavu 3	1 850 000	1 850 000	2 800 000	2 800 000	2 499 000	2 499 000	-612 000	-612 000	1 887 000	1 887 000
									913 000	913 000	913 000	913 000
Celkem									860 000	860 000

4625	09 02 03 01	Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací – Dotace pro hlavu 1 a 2	4 950 000	4 950 000	5 200 000	5 200 000	4 641 000	4 641 000	559 000	559 000	5 200 000	5 200 000	Zamítnut(a)

190	09 02 03 01	Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací – Dotace pro hlavu 1 a 2	4 950 000	4 950 000	5 200 000	5 200 000	4 641 000	4 641 000	559 000	559 000	5 200 000	5 200 000	Zamítnut(a)

4626	09 02 03 02	Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací – Dotace pro hlavu 3	1 850 000	1 850 000	2 800 000	2 800 000	2 499 000	2 499 000	301 000	301 000	2 800 000	2 800 000	Zamítnut(a)

191	09 02 03 02	Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací – Dotace pro hlavu 3	1 850 000	1 850 000	2 800 000	2 800 000	2 499 000	2 499 000	301 000	301 000	2 800 000	2 800 000	Zamítnut(a)

192	09 03 01	Konkurenceschopnost a inovace (CIP) – Program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií			53 700 000	11 000 000	52 050 000	10 888 000	4 335 000	662 000	56 385 000	11 550 000	Zamítnut(a)

193	09 03 02	eContent plus – Podpora evropských digitálních materiálů	27 290 000	30 090 000	44 600 000	24 000 000	43 230 000	23 756 000	3 600 000	1 444 000	46 830 000	25 200 000	Zamítnut(a)

261	09 03 02	eContent plus – Podpora evropských digitálních materiálů	27 290 000	30 090 000	44 600 000	24 000 000	43 230 000	23 756 000	1 370 000	244 000	44 600 000	24 000 000	Zamítnut(a)

4724	09 03 03	Přípravné opatření na vytvoření internetového systému pro zajištění lepších právních předpisů a účasti veřejnosti při jejich tvorbě	2 000 000	2 000 000	2 300 000	1 800 000	2 300 000	1 800 000	2 700 000	2 000 000	5 000 000	3 800 000	Zamítnut(a)

616	09 03 03	Přípravné opatření na vytvoření internetového systému pro zajištění lepších právních předpisů a účasti veřejnosti při jejich tvorbě	2 000 000	2 000 000	2 300 000	1 800 000	2 300 000	1 800 000	2 700 000	2 000 000	5 000 000	3 800 000	Přijat(a)

194	09 03 04 01	Dokončení transevropských telekomunikačních sítí (eTEN)	47 001 000	37 261 000	—	45 000 000	—	44 542 000		458 000	—	45 000 000	Přijat(a)

195	09 03 04 02	Dokončení programu Modinis	7 720 000	6 500 000	—	5 500 000	—	5 444 000		56 000	—	5 500 000	Přijat(a)

881	09 04 01	Podpora výzkumné spolupráce v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT – spolupráce)			1 035 463 000	205 000 000	1 035 463 000	205 000 000		623 370 400	1 035 463 000	828 370 400	Přijat(a)

196	09 04 03 02	Dokončení šestého rámcového programu ES (2003 až 2006)	1 082 760 000	976 900 000	—	580 000 000	—	532 000 000		48 000 000	—	580 000 000	Přijat(a)

882	09 05 01	Kapacity – Infrastruktury výzkumu			61 750 000	30 000 000	61 750 000	30 000 000		19 400 000	61 750 000	49 400 000	Přijat(a)

759	10	PŘÍMÝ VÝZKUM											Zamítnut(a)

763	12	VNITŘNÍ TRH											Zamítnut(a)

886	12 01 04 01	Provádění a rozvoj vnitřního trhu – Výdaje na správu a řízení	960 000	960 000	800 000	800 000	800 000	800 000	-80 000	-80 000	720 000	720 000	Přijat(a)
	12 02 01	Provádění a rozvoj vnitřního trhu	7 750 000	11 400 000	6 500 000	8 000 000	6 500 000	8 000 000	80 000	80 000	6 580 000	8 080 000
Celkem									0	0

425	12 02 01	Provádění a rozvoj vnitřního trhu	7 750 000	11 400 000	6 500 000	8 000 000	6 500 000	8 000 000			6 500 000	8 000 000	Zamítnut(a)

764	13	REGIONÁLNÍ POLITIKA											Zamítnut(a)

549	13 01 04 01	Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) – Výdaje na správu a řízení	13 100 000	13 100 000	13 100 000	13 100 000	13 100 000	13 100 000			13 100 000	13 100 000	Přijat(a)

327	13 03	EVROPSKÝ FOND PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ A OSTATNÍ REGIONÁLNÍ INTERVENCE											Přijat(a)

551	13 03	EVROPSKÝ FOND PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ A OSTATNÍ REGIONÁLNÍ INTERVENCE											Zamítnut(a)

4627	13 03 03	Dokončení Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) – Cíl 1 (před rokem 2000)	p.m.	27 150 888	p.m.	35 000 000	p.m.	3 790 000		31 210 000	p.m.	35 000 000	Zamítnut(a)

426	13 03 03	Dokončení Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) – Cíl 1 (před rokem 2000)	p.m.	27 150 888	p.m.	35 000 000	p.m.	3 790 000		31 210 000	p.m.	35 000 000	Zamítnut(a)

33	13 03 03	Dokončení Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) – Cíl 1 (před rokem 2000)	p.m.	27 150 888	p.m.	35 000 000	p.m.	3 790 000		31 210 000	p.m.	35 000 000	Přijat(a)

4691	13 03 03	Dokončení Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) – Cíl 1 (před rokem 2000)	p.m.	27 150 888	p.m.	35 000 000	p.m.	3 790 000		31 210 000	p.m.	35 000 000	Zamítnut(a)

34	13 03 04	Dokončení Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) – Cíl 2 (2000–2006)	3 039 945 977	2 802 509 908	p.m.	3 620 643 555	p.m.	3 536 643 555		84 000 000	p.m.	3 620 643 555	Přijat(a)

427	13 03 04	Dokončení Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) – Cíl 2 (2000–2006)	3 039 945 977	2 802 509 908	p.m.	3 620 643 555	p.m.	3 536 643 555		84 000 000	p.m.	3 620 643 555	Zamítnut(a)

35	13 03 05	Dokončení Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) – Cíl 2 (před rokem 2000)	p.m.	11 373 257	p.m.	6 000 000	p.m.	650 000		5 350 000	p.m.	6 000 000	Přijat(a)

428	13 03 05	Dokončení Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) – Cíl 2 (před rokem 2000)	p.m.	11 373 257	p.m.	6 000 000	p.m.	650 000		5 350 000	p.m.	6 000 000	Zamítnut(a)

4628	13 03 06	Dokončení programu URBAN (2000–2006)	134 267 691	85 322 361	p.m.	131 241 283	p.m.	124 241 283		7 000 000	p.m.	131 241 283	Zamítnut(a)

429	13 03 06	Dokončení programu URBAN (2000–2006)	134 267 691	85 322 361	p.m.	131 241 283	p.m.	124 241 283		7 000 000	p.m.	131 241 283	Zamítnut(a)

36	13 03 06	Dokončení programu URBAN (2000–2006)	134 267 691	85 322 361	p.m.	131 241 283	p.m.	124 241 283		7 000 000	p.m.	131 241 283	Přijat(a)

4629	13 03 07	Dokončení předchozích programů – Iniciativy Společenství (před rokem 2000)	p.m.	15 763 812	p.m.	5 000 000	p.m.	541 000		4 459 000	p.m.	5 000 000	Zamítnut(a)

430	13 03 07	Dokončení předchozích programů – Iniciativy Společenství (před rokem 2000)	p.m.	15 763 812	p.m.	5 000 000	p.m.	541 000		4 459 000	p.m.	5 000 000	Zamítnut(a)

37	13 03 07	Dokončení předchozích programů – Iniciativy Společenství (před rokem 2000)	p.m.	15 763 812	p.m.	5 000 000	p.m.	541 000		4 459 000	p.m.	5 000 000	Přijat(a)

4630	13 03 08	Dokončení Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) – Technická pomoc a inovativní opatření (2000–2006)	45 113 067	99 750 000	p.m.	70 000 000	p.m.	56 000 000		14 000 000	p.m.	70 000 000	Zamítnut(a)

38	13 03 08	Dokončení Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) – Technická pomoc a inovativní opatření (2000–2006)	45 113 067	99 750 000	p.m.	70 000 000	p.m.	56 000 000		14 000 000	p.m.	70 000 000	Přijat(a)

431	13 03 08	Dokončení Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) – Technická pomoc a inovativní opatření (2000–2006)	45 113 067	99 750 000	p.m.	70 000 000	p.m.	56 000 000		14 000 000	p.m.	70 000 000	Zamítnut(a)

4631	13 03 09	Dokončení Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) – Technická pomoc a inovativní opatření (před rokem 2000)	p.m.	479 982	p.m.	500 000	p.m.	54 000		446 000	p.m.	500 000	Zamítnut(a)

39	13 03 09	Dokončení Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) – Technická pomoc a inovativní opatření (před rokem 2000)	p.m.	479 982	p.m.	500 000	p.m.	54 000		446 000	p.m.	500 000	Přijat(a)

432	13 03 09	Dokončení Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) – Technická pomoc a inovativní opatření (před rokem 2000)	p.m.	479 982	p.m.	500 000	p.m.	54 000		446 000	p.m.	500 000	Zamítnut(a)

433	13 03 16	Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) – Konvergence			20 713 696 132	3 048 644 731	20 713 696 132	3 048 644 731	630 000 000	630 000 000	21 343 696 132	3 678 644 731	Zamítnut(a)

3576	13 03 16	Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) – Konvergence			20 713 696 132	3 048 644 731	20 713 696 132	3 048 644 731		3 048 644 731	20 713 696 132	6 097 289 462	Zamítnut(a)

827	13 03 16	Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) – Konvergence			20 713 696 132	3 048 644 731	20 713 696 132	3 048 644 731		1 300 000 000	20 713 696 132	4 348 644 731	Přijat(a)

434	13 03 16	Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) – Konvergence			20 713 696 132	3 048 644 731	20 713 696 132	3 048 644 731			20 713 696 132	3 048 644 731	Zamítnut(a)

328	13 03 16	Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) – Konvergence			20 713 696 132	3 048 644 731	20 713 696 132	3 048 644 731			20 713 696 132	3 048 644 731	Zamítnut(a)

3577	13 03 18	Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) — Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost			5 349 761 046	596 004 134	5 349 761 046	596 004 134		596 004 134	5 349 761 046	1 192 008 268	Zamítnut(a)

828	13 03 18	European Regional Development Fund (ERDF) — Regional competitiveness and employment			5 349 761 046	596 004 134	5 349 761 046	596 004 134		500 000 000	5 349 761 046	1 096 004 134	Přijat(a)

435	13 03 18 01	Pilotní projekt pro opatření v odvětví textilního a obuvnického průmyslu							5 000 000	5 000 000	5 000 000	5 000 000	Zamítnut(a)

887

13 03 19

Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) – Evropská územní spolupráce

1 110 410 848

170 883 799

1 110 410 848

170 883 799

170 883 799

1 110 410 848