ZPRÁVA o strategii pro region Baltského moře v rámci Severní dimenze
18. 10. 2006 - (2006/2171(INI))
Výbor pro zahraniční věci
Zpravodaj: Alexander Stubb
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o strategii pro region Baltského moře v rámci Severní dimenze
Evropský parlament,
– s ohledem na své usnesení o Severní dimenzi ze dne 16. listopadu 2005[1],
– s ohledem na pokyny pro vypracování politického prohlášení a dokument o politickém rámci pro politiku Severní dimenze od roku 2007,
– s ohledem na výroční zprávu Komise ze dne 2. června 2006 o pokroku v roce 2005 při provádění akčního plánu pro Severní dimenzi (SEK(2006)0729),
– s ohledem na druhý akční plán pro Severní dimenzi na období 2004–2006, který schválila Evropská rada v Bruselu ve dnech 16. a 17. října 2003,
– s ohledem na závěry předsedy z 6. summitu států Baltského moře, který se konal v Reykjavíku dne 8. června 2006,
– s ohledem na usnesení a zprávu Poradního výboru EHP ze dne 25. června 2006 o budoucnosti politiky Severní dimenze,
– s ohledem na činnost pobaltské meziskupiny v Evropském parlamentu,
– s ohledem na evropskou strategii pro region Baltského moře, kterou přijala pobaltská meziskupina v Evropském parlamentu,
– s ohledem na článek 45 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6‑0367/2006),
A. vzhledem k tomu, že Severní dimenze představuje široký rámec, který pokrývá všechny severní regiony – regiony Baltského a Barentsova moře i Arktického oceánu – a všechny oblasti politiky, jak vnější, tak vnitřní,
B. vzhledem k tomu, že politika Severní dimenze má potenciál napomoci rozvoji regionální a přeshraniční spolupráce za účelem dalšího hospodářského růstu a nalézt společné odpovědi na společné výzvy, ale nebyla dosud schopna svou schopnost řešení problémů tohoto regionu plně realizovat,
C. vzhledem k tomu, že region Baltského moře je historicky významnou branou spojující Západ a Východ, a měl by tak být v centru nové politiky Severní dimenze,
D. vzhledem k tomu, že se Baltské moře víceméně stalo po rozšíření Evropské unie v roce 2004 jejím vnitřním mořem (mare nostrum), a vzhledem k tomu, že strategie pro Baltské moře může významně přispět k přehodnocení rozsahu a činnosti Severní dimenze a zohlednit změny, které se od tohoto rozšíření uskutečnily,
E. vzhledem k tomu, že strategie pro Baltské moře může významně přispět k dosažení lepší koordinace mezi regionálními orgány působícími v regionu Baltského moře,
Cíl tohoto usnesení
1. klade si prostřednictvím tohoto usnesení za cíl:
a. podpořit politiku Severní dimenze a definovat region Baltského moře jako svou prioritní oblast, přitom však zdůrazňovat svou trvalou podporu arktické politice, včetně spolupráce s Norskem a Islandem; podpořit hlubší regionální integraci v regionu Baltského moře coby životaschopnou součást a dynamickou složku širší evropské hospodářské a politické oblasti;
b. co nejvíce využít možností, které nabízejí dynamické ekonomiky regionu Baltského moře, a systematicky vytvářet pro toto území značku jedné z nejatraktivnějších a nejkonkurenceschopnějších oblastí na světě;
c. pomoci zlepšit ekologický stav Baltského moře, které je v současnosti jednou z nejznečištěnějších mořských oblastí na světě, snížit znečištění a eutrofizaci a předejít dalším únikům ropy a dalších toxických a škodlivých látek;
Na tomto pozadí předkládá následující návrhy:
2. vyzývá Komisi k předložení návrhu strategie EU pro Baltské moře, který by posílil vnitřní pilíř Severní dimenze, horizontálně pokryl různé aspekty regionální spolupráce, podpořil součinnost a zamezil překrývání činností různých regionálních orgánů a organizací; vyzývá Komisi a členské státy, aby upravily odpovědnosti svých správních orgánů, tak aby byly schopné používat horizontální přístup při navrhování a provádění politiky Severní dimenze;
3. podporuje činnost Rady států Baltského moře; navrhuje, aby se výroční summit států Baltského moře konal před letním zasedáním Evropské rady; podporuje činnost Parlamentní konference Baltského moře, výroční zasedání předsedů vnitrostátních parlamentů regionu a nadcházející parlamentní fórum Severní dimenze;
4. zdůrazňuje, že strategie pro Baltské moře zahrnuje jak opatření, která musejí být prováděna samotnou Evropskou unií a jejími členskými státy, tak opatření, která musí být prováděna ve spolupráci s Ruskem;
5. s cílem dosáhnout transparentnosti a koherence vyzývá k vytvoření vlastní rozpočtové položky EU pro strategii pro Baltské moře, pokud možno v rámci Evropského nástroje sousedství a partnerství, která by doplnila stávající financování Severní dimenze Evropskou unií, členskými státy, třetími zeměmi, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj, Evropskou investiční bankou, Severskou investiční bankou a dalšími subjekty; zdůrazňuje, že tato strategie musí být přiměřeně financovaná ze všech příslušných položek rozpočtu, aby mohla plnit své cíle;
6. upozorňuje, že odpovědnost za znečištění Baltského moře nese jak Rusko, tak členské státy; zdůrazňuje, že ochrana mořského prostředí zejména s ohledem na snížení eutrofizace je jedním z nejdůležitějších aspektů, které musí být brány v úvahu při uplatňování zemědělských a strukturálních programů Unie v regionu; s uspokojením bere na vědomí, že větší část regionu Baltského moře získala od Mezinárodní námořní organizace status „obzvláště citlivé mořské oblasti“; navrhuje zřízení sítě ekologicky reprezentativních a cenných mořských a pobřežních chráněných oblastí;
7. upozorňuje, že velká ropná katastrofa vzniklá v důsledku přepravy nebo průzkumu či těžby by mohla fakticky zničit většinu mořského života v Baltském moři; vyzývá k větší koordinaci s cílem takovým nehodám předcházet, nebo, pokud by k nim přesto došlo, k domluvě společného mechanismu, jak bojovat s jejich následky; je toho názoru, že normy pro klasifikaci ropných tankerů musí brát v úvahu podmínky v regionu, jako je například tloušťka ledu v zimě;
8. zdůrazňuje potřebu ochrany a posílení populace ryb v regionu Baltského moře; žádá Komisi, aby vypracovala komplexní plán na zachování a obnovu populace lososa ve volných vodách systému Baltského moře s využitím řek, kde dochází k jejich výtěru;
9. zdůrazňuje, že je třeba snížit závislost tohoto regionu na ruské energii, a vybízí členské státy v regionu, aby zkoumaly možnost zřízení společného trhu s energií; vyzývá Komisi, členské státy a partnery, aby vzhledem k tomu, že tento region má potenciál stát se zdrojem bioenergie, podporovali společné projekty energetické účinnosti a zdrojů obnovitelné energie, stejně jako využívání biomasy, sluneční, větrné a vodní energie; podporuje činnost spolupráce v regionu Baltského moře v oblasti energetiky;
10. vyzývá, aby při provádění energetických politik na vnitrostátní úrovni byl uplatňován přístup založený na spravedlnosti a společné odpovědnosti, aby tak strategická rozhodnutí, jako jsou stavby nových energetických sítí, byla přijímána po konzultaci s partnery z členských států EU, které toto rozhodnutí může ovlivnit;
11. zdůrazňuje, že u všech projektů infrastruktury souvisejících s energií musí být základním požadavkem řádné hodnocení jejich dopadů na životní prostředí, aby se zaručilo splnění mezinárodních standardů ochrany životního prostředí; vyzývá v tomto ohledu Rusko, aby ratifikovalo Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států sjednanou v Espoo;
12. připomíná roli Baltského moře, které je sjednocujícím faktorem regionu; navrhuje vytvoření nového programu nazvaného „Baltské moře bez hranic“, který se zaměří na usnadnění přechodu hranic v rámci regionu, včetně hranic mezi členskými státy a Ruskem; podporuje vybudování „Baltské mořské dálnice“, která do roku 2010 spojí region Baltského moře s členskými státy ve střední a západní Evropě;
13. je toho názoru, že členské státy by v zájmu splnění závazku omezit znečištění Baltského moře měly mít právo uchovat nebo přijímat přísnější ochranná opatření, než jsou opatření navrhovaná EU;
14. všímá si nárůstu námořní dopravy, za kterým zvláště stojí silný hospodářský růst Ruska; považuje námořní bezpečnost za jeden z nejnaléhavějších problémů regionu; navrhuje postupné rozšíření působnosti systému řízení lodní dopravy a informačního systému (Vessel Traffic Management and Information Systems – VTMIS), aby pokrývaly celé Baltské moře, a nikoli pouze Finský záliv; zdůrazňuje, že je třeba přijmout společný závazek rychle zavést klasifikaci Baltského moře v souladu s Mezinárodní námořní organizací jako zvláště citlivé mořské oblasti (PSSA), včetně zákazu přeprav ropy v ropných tankerech s jednoduchým trupem;
15. navrhuje rozšířit transevropskou síť Severského trojúhelníku tak, aby pokrývala celý region a začlenit silnější a železniční cesty Barentsova koridoru a Botnického koridoru do systému TEN; vyzývá k uskutečnění projektu Rail Baltica; plánuje vysokorychlostní železnici, která spojí celý region;
16. vyzývá k realizaci dálnice Via Baltica do roku 2013 jakožto prioritního projektu spojujícího region Baltského moře s členskými státy ve střední a západní Evropě; zdůrazňuje důležitost financování realizace tohoto projektu ze strany EU;
17. je si vědom, že většina vnitrostátních trhů regionu je poměrně malá, což má v mnoha případech za následek malou konkurenci; upozorňuje na výjimečnou hospodářskou provázanost členských států v regionu; volá po plné realizaci čtyř základních svobod (volný pohyb osob, zboží, svoboda usazování a volný pohyb kapitálu) i mezi členskými státy EU ležícími v tomto regionu;
18. upozorňuje, že status Kaliningradské oblasti, která je obklopena Evropskou unií, volá po skutečné spolupráci mezi regionálními orgány, Ruskou federací a Evropskou unií; naléhá na Ruskou federaci a Evropskou unii, aby prozkoumaly možnost vytvořit z Kaliningradské oblasti více otevřený a méně militarizovaný pilotní region se zlepšeným přístupem na vnitřní trh; zdůrazňuje, že je třeba plně realizovat svobodu plavby v Baltském moři, včetně zálivu Vistuly a Kaliningradského zálivu, a volnou plavbu Pilavsko-Strait-Baltským průlivem;
19. zdůrazňuje, že partnerství Severní dimenze v oblasti veřejného zdraví a sociálního blahobytu (Public Health and Social Wellbeing – NDPHS) by se mělo stát funkčnějším v boji s hlavními chorobami a mělo by také zlepšovat a podporovat zdravý a společensky prospěšný životní styl; vyzývá Ruskou federaci a EU, aby přezkoumaly možnosti praktického zapojení Kaliningradské oblasti do činností NDPHS;
20. zdůrazňuje, že Kaliningradská oblast je stále enklávou sužovanou množstvím sociálních, hospodářských a ekologických problémů, jako jsou významná ekologická rizika, která představuje přítomnost vojenských základen a zbraní v regionu, velká zdravotní rizika a vysoká míra organizovaného zločinu a drogové závislosti;
21. vyzývá region Baltského moře k aktivní podpoře programů zaměřených na tvorbu nových forem umění a komunikace a rozvoje mnohonárodní mobility a kulturní výměnné programy;
22. podporuje výměnné pobyty studentů v rámci regionu; navrhuje, aby univerzity v regionu vytvořily sítě a dohodly se na dělbě práce, a tak pěstovaly špičková výzkumná střediska, která budou schopna obstát v mezinárodní konkurenci;
23. je znepokojen, že východní hranice regionu slouží jako koridor pro nemalé množství organizovaného zločinu, přičemž zvláštním důvodem ke znepokojení je nezákonné obchodování s lidmi a drogami; volá po posíleném zapojení Europolu a pevnější spolupráci v těchto otázkách na mezivládní úrovni i na úrovni EU;
24. zdůrazňuje, že je třeba znásobit úsilí o zlepšení účinnosti hraničních kontrol na východní hranici, zvláště co se týče zlepšení stávající infrastruktury a podpoře legálního překračování hranic, a vyzývá, aby byly z Evropského fondu pro vnější hranice vyčleněny dostatečné prostředky;
°
° °
25. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
- [1] Přijaté texty, P6_TA(2005)0430.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Koncept Severní dimenze (SD) vnikl z finské iniciativy a byl jedním z ústředních bodů finského předsednictví v druhé polovině roku 1999. Tato politika mohla být ještě považována za prioritní během dánského předsednictví v roce 2002, ale ztratila svůj význam během dalších předsednictví, které se více soustředily na středomořskou oblast, než na sever.
Cíle Severní dimenze jsou stanoveny v akčním plánu Severní dimenze. První akční plán byl přijat na zasedání Evropské rady ve Feiře v červnu 2000 na období let 2000 – 2003. Soustřeďoval se na životní prostředí, jadernou bezpečnost , boj proti organizovanému zločinu a Kaliningrad.
Druhý akční plán Severní dimenze na období let 2004–2006 byl přijet v říjnu 2003. Pokrývá pět hlavních prioritních témat: ekonomiku, lidské zdroje, životní prostředí, přeshraniční spolupráci a spravedlnost a vnitřní věci. Jako regiony se zvláštními potřebami jsou zmiňovány Kaliningrad a oblast Arktidy.
Ve druhém pololetí roku 2006 politika Severní dimenze opět figuruje na čele programu EU, jako hlavní priorita programu vnějších vztahů finského předsednictví. V tomto období dojde rovněž k obnově politických struktur a institucionálních struktur této politika, neboť Druhý akční plán Severní dimenze uplyne koncem roku 2006 a měl by vstoupit v platnost nový rámcový dokument definující novou politiku Severní dimenze v roce 2006. Co je nejdůležitější, je nutno rovněž upravit tuto politiku s ohledem na čtvrtý společný prostor přijatý na vrcholné schůzce EU/Rusko v květnu 2004 v Moskvě. Očekává se, že na vrcholné schůzce EU/Rusko dne 24. listopadu 2006 v Helsinkách bude přijato nové politické prohlášení SD a rámcový politický dokument, které by měly vstoupit v platnost v roce 2007.
Politika SD má potenciál přispět k podpoře strategické regionální spolupráce a hospodářského růstu v širší oblasti SD. Soustřeďuje se však především na oblasti mimo Evropskou unii, zejména na Rusko a na partnerství v oblasti životního prostředí.( Ze největší úspěch této politiky mohou být považovány práce na čisticí stanici v St. Petěrburgu.)
Region Baltského moře
Baltské moře víceméně stalo po rozšíření Evropské unie v roce 2004 jejím vnitřním mořem (mare nostrum). Na břehu Baltského moře leží devět zemí, tj. 8 členských států Evropské unie, enkláva Kalinigradu a Sankt Petěrbugu, jež jsou ruským územím. Zmiňovaných osm států EU přitom zahrnují třetinu obyvatelstva EU s třetinou jejího HDP.
Hospodářství: potenciál stát se nejdynamičtější evropskou oblastí
Podle Baltského fóra pro rozvoj je region Baltského moře na čele v indexu konkurenceschopnosti, ve srovnání se třemi dalšími přibližně stejně velkými regiony: oblastí střední Evropy (Rakousko, jihovýchodní Německo, Česká republika, Maďarsko, Slovinsko, Slovensko a jižní Polsko), Britskými ostrovy a Iberským poloostrovem. V posledních letech tato oblast překonala srovnatelné evropské oblasti v klíčových měřítkách výkonnosti, jako je růst prosperity, růst produktivity práce a vědecké inovace. Klíčové přednosti, jako je propracovaná fyzická infrastruktura, kvalifikovaná pracovní síla, nízká korupce, mohutné výzkumné clustery a silné odvětví vědy.
Dosud však nebyl plně využit potenciál konkurenceschopnosti. Prosperita v regionu je nižší než ve srovnávaných regionech. V regionu sídlí pouze 27 z 500 nejrychleji rostoucích společností zařazených mezi „Evropských 500“. Tento podíl dosahuje pouze asi poloviny hodnoty,jež by odpovídala jeho 10,5% podílu na HDP EU-25.
V důsledku historického rozdělení v minulém století existují dnes mezi jednotlivými pobaltskými státy podstatné hospodářské rozdíly. Eliminace těchto velkých rozdílů musí být jedním z hlavních cílů této strategie, protože pokud tento problém nebude řešen, mohl by být budoucí rozvoj tohoto regionu vážně ohrožen „odlivem mozků“ z těchto zemí.
Zásadním slabým bodem regionu se jeví nízký tlak vnitřní konkurence. Žádná ze zemí regionu nemá sama o sobě dostatečně velký trh, aby prosadila potřebný tlak konkurence. Jediným řešením tohoto problému je prohloubit integraci regionu.
Životní prostředí: záchrana Baltského moře
Ekosystém Baltského moře je velmi zranitelný, neboť moře je mělké, jeho voda se obměňuje pomalu a je velmi znečištěné. Lidská zátěž moře je velmi intenzivní, neboť 85 milionů obyvatel žije ve spádové oblasti námořní dopravy a námořní doprava zde patří k nejintenzivnějším na světě. Baltské moře je bazénem brakické vody. Vyskytují se v něm jak mořské, tak sladkovodní druhy, a mnoho z těchto druhů se ocitly na hranici bezprostředního ohrožením vyhynutím. Hlavním problémy z hlediska životního prostředí Baltského moře jsou eutrofizace, persistující znečišťující látky, jako dioxiny, PCB a organické konzervační látky, dále cizí invazivní druhy, úmyslné ilegální vyhazování odpadů z lodí, rostoucí riziko ropné havárie z ropných polí a velmi rychle rostoucí přeprava ropy, a rovněž jaderná bezpečnost. Záchrana Baltského moře má stěžejní význam pro všechny země regionu.
Kultura a vzdělávání
Aby mohlo být na baltský region nahlíženo jako na harmonický a soudržný region v rámci EU, musí se rozvíjet i kultura a občanská společnost. Vzdělávání má zásadní význam pro udržitelný rozvoj regionu, neboť svědčí o pevných vazbách v regionu a ochotě ke spolupráci. Konkrétněji, vytvořená špičkových vědeckých pracovišť a podpora výzkumných a vývojových institutů v regionu by měla napomoci tomu, aby byl položen pevný základ pro další pokrok k dosažení cílů evropské ekonomiky, jak je zdůrazňuje Lisabonský program. Zvláštní pozornost by měla být věnována inovacím ve výzkumu.
S cílem podpořit otevřenou povahu regionu je třeba, aby EU více sponzorovala rozvoj povědomí celé EU o velkém kulturním dědictví tohoto regionu .
Bezpečnost
Bezpečnost prostředí v regionu Baltského moře se významně zlepšila. Může to být přičteno rozšíření EU i NATO i relativní stabilizaci ruské vnitřní politiky a růstu ruského hospodářství. Nadále však přetrvává značné napětí mezi Ruském a pobaltskými státy, jako přímý důsledek jejich půlstoletí trvající okupace sovětským totalitním režimem. Bylo by žádoucí, aby se tyto politické různice zmenšily.
Vzhledem k tomu, že se v regionu snížily konvenční bezpečnostní hrozby, zůstávají hlavními bezpečnostními riziky tzv. měkká bezpečnostní rizika. Nejzávažnější aktuální bezpečnostní problémy jsou environmentální, hospodářské a sociální povahy, přičemž nelze zapomínat na organizovaný zločin.
Rovněž je nezbytné by spolu členské státy EU úzce spolupracovaly v oblasti zabezpečení dodávek energie.
Strategie pro region Baltského moře v rámci Severní dimenze
Zpravodaj se domnívá, že region Baltského moře, jako historická brána spojující Západ a Východ by měl ležet v centru nové politiky Severní dimenze. Navrhovaná strategie pro region Baltského moře by měla posílit stávající politický program EU v oblasti Severní dimenze a může znamenat podstatný příspěvek k novému ocenění cílů a činností SD a odrážet přitom změny politického prostředí a odpovídat na specifické výzvy regionu Baltského moře.
Kromě toho by navrhovaný strategie měla výt zastřešujícím pojmem pro desítky organizací působících v tomto regionu a takto vytvářet lepší synergie. Přes současná úsilí existuje mnoho nedostatků a lepší koordinace mezi regionální orgány je životně důležitá.
Tato strategie sleduje tři hlavní cíle: podpořit SD, učinit z oblasti Baltu ústřední oblast SD a zvýšit povědomí o Baltském moři, zejména pokud jde o ochranu životního prostředí.
Zpravodaj navrhuje různé konkrétní iniciativy k dosažení těchto cílů, zejména:
1) vyzývá Komisi, aby vypracovala návrh strategie EU pro region Baltského moře;
2) navrhuje, aby se výroční summit států Baltského moře konal před letní Evropskou radou;
3) vyzývá, aby byla pro strategii pro region Baltského moře vytvořena samostatná položka, případně v rámci Evropského nástroje sousedství a partnerství;
4) vyzývá, aby při provádění zemědělských a strukturálních programů Unie v regionu byla brána v úvahu ochrana mořského prostředí;
5) žádá, aby byl vypracován společný mechanismus k předcházení velkým ropným haváriím a k odstraňování jejich následků;
6) navrhuje zřízení sítě ekologicky reprezentativních a cenných mořských a pobřežních chráněných oblastí;
7) vyzývá ke snížení závislosti regionu na ruské energii a ke zkoumání možnosti zřídit společný trh s energií a společné projekty v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie;
8) požaduje nový program s názvem „Baltské moře bez hranic“, který by měl usnadnit překračování hranic v regionu;
9) podporuje zřízení významných projektů v oblasti infrastruktury, jako je Baltská mořská dálnice, uskutečnění projektu Rail Baltica i projektu dálnice Via Baltica;
10) vyzývá k provedení volného pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu mezi členskými státy regionu;
11) vyzývá Ruskou federaci a Evropskou unii, aby prozkoumaly možnost vytvořit z Kaliningradské oblasti pilotní region se zlepšeným přístupem na vnitřní trh;
12) požaduje poskytnutí aktivní podpory studentským výměnám, kulturním výměnným programům a univerzitním sítím;
13) požaduje vetší zapojení Europolu a posílenou spolupráci v oblasti boje proti organizovanému zločinu, obchodování s lidmi a s drogami.
STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (10. 10. 2006)
pro Výbor pro zahraniční věci
k pobaltské strategii pro Severní dimenzi
(2006/2171 (INI))
Navrhovatel: Giles Chichester
NÁVRHY
Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. zastává názor, že pobaltská regionální spolupráce v oblasti energetiky (BASREC) představuje užitečné fórum pro provádění politických akcí Severní dimenze (SD) v oblasti energetiky zejména v oblastech jako:
- tranzit a dodávky ropy a zemního plynu od dodavatelských států SD do členských států EU,
- využívání rozsáhlých ložisek zemního plynu v oblasti,
- posouzení relativních nákladů a přínosů pro dva projekty na přepravu zemního plynu, Severního plynovodu Transgas a plynovodu Yamal-Europe, které byly prohlášeny za projekty evropského zájmu,
- provedení hodnocení dopadů na životní prostředí každého z těchto projektů nejen na území EU, ale i na území Ruska,
- zabezpečení dodávek energie prostřednictvím posílených vztahů se třetími zeměmi,
- začleněním nových států Severní dimenze, Ruska, Norska a Islandu, do vnitřních trhů EU s energií,
- prosazováním úspor energie a řádného využívání stávající vodní energie postupnou přeměnou systémů přímého elektrického vytápění na topné systémy založené na využití vody, vytápění biomasou a tepelných čerpadel;
2. zdůrazňuje význam dvou konkrétních technologických výzev v oblasti energetiky pro státy SD: těžba ropných zásob na Dalekém severu, s ohledem na předpokládanou běžnou cenu ropy kolem 50 USD za barel, a zachycování a skladování CO2, včetně využívání CO2 při těžbě ropy;
3. zdůrazňuje rovněž význam dalšího využívání větrné energie při pobřeží a dalších zkoušek a předvedení různých typů využívání energie příboje;
4. podporuje plán provádění vědeckého výzkumu, který nedávno schválili evropský komisař pro vědu a výzkum Janez Potočnik a ruský ministr pro vzdělávání a vědu Andrej Fursenko a který usiluje o rozšíření společného prostoru;
5. vyzývá strany a aktéry SD zapojené do jejího rozvoje, a zejména Rusko, aby zohlednily dva významné programy EU, evropský projekt družicové navigace GALILEO a projekt evropského systému řízení letecké dopravy nové generace SESAR; domnívá se, že závazek stran SD zapojit se do obou z nich by posílil udržitelný rozvoj a konkurenceschopnost v oblasti SD;
6. zdůrazňuje, že je třeba vypracovat strategii další spolupráce s Ruskem, včetně oblasti Barentsova moře, která spadá do oblasti Severní dimenze, v oblasti energetiky, která by zajistila, aby byly dodržovány zásady vzájemnosti a transparentnosti a aby Rusko ratifikovalo Smlouvu o energetické chartě a Tranzitní protokol;
7. vážně se obává deficitu v dodávkách zemního plynu z Ruska po roce 2010 kvůli tomu, že Rusku budou chybět investice nezbytné ke splnění jeho závazků vůči EU, a obává se, že k investicím tohoto typu nedojde, pokud se nezlepší bezpečnost investování a nebude uplatňován nediskriminační přístup vůči společnostem z EU.
POSTUP
|
Název |
Strategie pro region Baltského moře v rámci Severní dimenze |
||||||
|
Číslo postupu |
|||||||
|
Příslušný výbor |
AFET |
||||||
|
Výbor, který vypracoval stanovisko |
ITRE |
||||||
|
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání |
|
||||||
|
Navrhovatel |
Giles Chichester |
||||||
|
Předchozí navrhovatel |
|
||||||
|
Projednání ve výboru |
|
|
|
|
|
||
|
Datum přijetí |
10. 10. 2006 |
||||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
34 0 0 |
|||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Joan Calabuig Rull, Pilar del Castillo Vera, Giles Chichester, Lena Ek, Adam Gierek, Norbert Glante, András Gyürk, Fiona Hall, David Hammerstein Mintz, Rebecca Harms, Ján Hudacký, Romana Jordan Cizelj, Werner Langen, Anne Laperrouze, Pia Elda Locatelli, Nils Lundgren, Eugenijus Maldeikis, Eluned Morgan, Reino Paasilinna, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Mechtild Rothe, Paul Rübig, Esko Seppänen, Britta Thomsen, Catherine Trautmann, Claude Turmes, Nikolaos Vakalis |
||||||
|
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování |
Alexander Alvaro, Jan Christian Ehler, Lambert van Nistelrooij, Francisca Pleguezuelos Aguilar, Vittorio Prodi |
||||||
|
Náhradník (čl. 178 odst. 2) přítomný při závěrečném hlasování |
Rosa Miguélez Ramos |
||||||
|
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce) |
... |
||||||
POSTUP
|
Název |
Strategie pro region Baltského moře v rámci Severní dimenze |
|||||||||||
|
Číslo postupu |
||||||||||||
|
Příslušný výbor |
AFET |
|||||||||||
|
Výbor požádaný o stanovisko |
ITRE |
|
|
|
|
|||||||
|
Nezaujatá stanoviska |
REGI |
|
ENVI |
|
|
|||||||
|
Užší spolupráce |
|
|
|
|
|
|||||||
|
Zpravodaj |
Alexander Stubb |
|
||||||||||
|
Předchozí zpravodaj(ové) |
|
|
||||||||||
|
Projednání ve výboru |
12.9.2006 |
|
10.10.2006 |
|
|
|||||||
|
Datum přijetí |
10.10.2006 |
|||||||||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+ - 0 |
55 0 1 |
||||||||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Angelika Beer, Panagiotis Beglitis, Marco Cappato, Simon Coveney, Ryszard Czarnecki, Giorgos Dimitrakopoulos, Jas Gawronski, Maciej Marian Giertych, Ana Maria Gomes, Alfred Gomolka, Richard Howitt, Jana Hybášková, Ioannis Kasoulides, Bogdan Klich, Helmut Kuhne, Joost Lagendijk, Vytautas Landsbergis, Edward McMillan-Scott, Willy Meyer Pleite, Francisco José Millán Mon, Pasqualina Napoletano, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Raimon Obiols i Germà, Tobias Pflüger, Mirosław Mariusz Piotrowski, Lydie Polfer, Michel Rocard, Raül Romeva i Rueda, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Jacek Emil Saryusz-Wolski, György Schöpflin, Gitte Seeberg, Konrad Szymański, Antonio Tajani, Charles Tannock, Paavo Väyrynen, Inese Vaidere, Ari Vatanen, Jan Marinus Wiersma, Luis Yañez-Barnuevo García, Josef Zieleniec |
|||||||||||
|
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování |
Alexandra Dobolyi, Árpád Duka-Zólyomi, Hélène Flautre, Michael Gahler, Tunne Kelam, Miguel Angel Martínez Martínez, Yiannakis Matsis, Achille Occhetto, Rihards Pīks, Aloyzas Sakalas |
|||||||||||
|
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Elspeth Attwooll, Christopher Beazley, Hanna Foltyn-Kubicka, Toomas Savi, Diana Wallis |
|||||||||||
|
Datum předložení |
18.10.2006 |
|||||||||||
|
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce) |
|
|||||||||||