ZPRÁVA o hypotečním úvěru v Evropské unii

    19. 10. 2006 - (2006/2102(INI))

    Hospodářský a měnový výbor
    Zpravodaj: John Purvis
    Navrhovatel (*): Manuel Medina Ortega, Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
    (*) Rozšířená spolupráce mezi výbory – článek 47 jednacího řádu

    Postup : 2006/2102(INI)
    Průběh na zasedání
    Stadia projednávání dokumentu :  
    A6-0370/2006

    NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

    o hypotečním úvěru v Evropské unii

    (2006/2102(INI))

    Evropský parlament,

    –   s ohledem na zelenou knihu Komise o hypotečním úvěru v EU (KOM(2005)0327),

     s ohledem na bílou knihu o politice finančních služeb 2005–2010 (KOM(2005)0629),

     s ohledem na reakci Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) na zelenou knihu o hypotečním úvěru v EU ze dne 1. prosince 2005,

     s ohledem na druhou směrnici Rady 89/646/EHS ze dne 15. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti úvěrových institucí a jejího výkonu a o změně směrnice 77/780/EHS[1],

     s ohledem na směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu[2] (směrnice o kapitálových požadavcích) a o kapitálové přiměřenosti investičních firem a úvěrových institucí[3],

     s ohledem na směrnici 2002/65/ES[4] o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku[5],

     s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu[6],

     s ohledem na pozměněný návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o změně směrnice Rady 93/13/ES (KOM(2005)0483),

    –   s ohledem na pozměněný návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady předložený Komisí o svobodné volbě sídla podniku a svobodném poskytování služeb v oblasti hypotečních úvěrů (KOM(1987)0255),

    –   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

    –   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a sociální věci a Výboru pro právní záležitosti (A6‑0370/2006),

    A.  vzhledem k tomu, že hypoteční úvěr představuje velký a rychle expandující trh a je nezbytnou součástí hospodářské a sociální struktury EU,

    B.  vzhledem k tomu, že některé země Evropské unie zažily na trhu s nemovitostmi bezprecedentní růst, díky kterému se úspěšně podařilo přeměnit stavební odvětví na anticyklické, což je klíčový faktor při dosahování růstu a zaměstnanosti během hospodářské recese, kterou Evropa zažila v období 2000-2005,

    C.  vzhledem k tomu, že historicky nízké úrokové sazby vedly k velmi rozšířenému využívání hypotečních úvěrů, a to především v těch zemích, kde bylo založeno na důvěře, jež způsobila hospodářský růst,

    D.  vzhledem k tomu, že ochrana evropských spotřebitelů musí být hlavním rysem jakéhokoli legislativního kroku týkajícího se hypotečních úvěrů, které pro většinu občanů EU představují největší celoživotní finanční závazek s dlouhodobým dopadem na jejich životní úroveň a finanční stabilitu,

    E.  vzhledem k tomu, že vyšší míra transparentnosti hlavních rysů hypotečních produktů, které jsou k dispozici, nejen zlepší účinné fungování trhu, ale zvýší rovněž důvěru těch vypůjčovatelů v EU, kteří uvažují o získání hypotečního úvěru v jiných členských státech, a umožní jim učinit informované rozhodnutí,

    F.  vzhledem k tomu, že spotřebitelé musejí mít přístup k nejúplnějším a nejjednodušším informacím, jež jsou v každém konkrétním případě standardně poskytovány a jež jim umožní srovnání situace v jednotlivých členských státech, aby měli možnost uplatnit při přeshraničním sjednávání hypotečního úvěru účinněji svobodu volby,

    G.  vzhledem k tomu, že cílená opatření ke zlepšení množství produktů a služeb, širší dostupnosti a integrovanému trhu s financováním by mohla zvýšit účinnost trhu, úspory z rozsahu a diverzifikaci, omezit náklady na čerpání úvěru, a být tudíž přínosem pro evropské hospodářství,

    H.  vzhledem k tomu, že v případě přeshraničních půjček je vytvoření rovného přístupu do úvěrových databází pro poskytovatele úvěrových služeb klíčovým příspěvkem na podporu úvěrových činností souvisejících s hypotečními půjčkami a k vytvoření jednotného evropského trhu s hypotékami,

    I.  vzhledem k tomu, že integrovaný trh s hypotečními úvěry usnadní mobilitu pracovních sil,

    J.  vzhledem k tomu, že ze strany poskytovatelů hypotečních úvěrů nebo organizací spotřebitelů je překvapivě vyvíjen jen malý tlak na rozvíjení jiných druhů přeshraničního poskytování úvěrů, než fyzickým zřízením sídla na jednotlivých vnitrostátních trzích,

    K.  vzhledem k tomu, že zvýšení nabídky přeshraničních hypotečních úvěrů, která tvoří méně než 1 % celkového trhu s hypotečními úvěry v EU, dosud bránily nemalé překážky,

    L.  vzhledem k tomu, že v řadě důležitých otázek nemá Společenství žádnou nebo jen omezenou pravomoc a že je nutno zachovávat zásadu subsidiarity a proporcionality,

    M.  vzhledem k tomu, že zprostředkovatelé hypotečních úvěrů mohou hrát důležitou roli tím, že využijí svých odborných znalostí a zkušeností s hypotečními produkty na domácích trzích i na trzích jiných členských států a podpoří přeshraniční činnost a budou působit jako spojovací článek mezi spotřebiteli a zahraničními i místními finančními institucemi,

    N.  vzhledem k tomu, že z důvodu odlišných právních, daňových a regulačních podmínek a podmínek ochrany spotřebitelů mezi členskými státy existují významné odlišnosti v nabídce a vlastnostech produktů, distribučních strukturách, délce trvání úvěrů a mechanismech financování,

    O.  vzhledem k tomu, že trhy s hypotečními úvěry jsou mimořádně složité a že se právní systémy a způsoby financování a dále systém pozemkových a katastrálních úřadů, věcné právo, úvěrové smlouvy, otázky oceňování nemovitostí, právo zabývající se soudní dražbou, trhy refinancování apod. mezi jednotlivými zeměmi velmi liší a zároveň mezi těmito oblastmi existuje vnitřní spojitost,

    P.  vzhledem k tomu, že existují daňové překážky diskriminační povahy, které brání využití jednotného trhu pro hypoteční úvěr, a které někdy dokonce porušují právní předpisy Společenství,

    Q.  vzhledem k tomu, že mezi trhem s hypotečními úvěry a makroekonomickou politikou, a zvláště realizací měnové politiky existuje přímá spojitost,

    R.  vzhledem k tomu, že volatilita úvěrového trhu může mít vliv na bydlení a hospodářské cykly, a může tedy způsobovat systémové riziko,

    S.  vzhledem k tomu, že v zájmu efektivnějšího a konkurenceschopnějšího trhu s hypotečními úvěry v EU se jeví jako vhodné posoudit uplatňování a efektivnost doporučení Komise ze dne 1. března 2001 o poskytování předsmluvních informací spotřebitelům ze strany poskytovatelů úvěrů nabízejících půjčky na bydlení[7] (kodex chování) a využívání evropského standardizovaného informačního přehledu (ESIS), jenž má zajistit, aby spotřebitelé získávali transparentní a srovnatelné informace o půjčkách na bydlení,

    T.  vzhledem k tomu, že výše zmíněný kodex chování byl v řadě členských států patrně uplatňován s různou mírou úspěšnosti, aniž by ovšem vyřešil celkový problém neexistujícího společného právního rámce,

    Úvod

    1.  je si vědom přínosu, který by spotřebitelům přinesla další cílená integrace trhu s hypotečními úvěry v EU;

    2.  domnívá se, že jakékoli kroky na úrovni EU v oblasti evropského trhu s hypotečními úvěry musejí být především přímým přínosem pro veřejnost jakožto pro toho, kdo čerpá hypoteční úvěry, a že je třeba, aby byl trh s hypotečními úvěry přístupný pro větší počet případných vypůjčovatelů, a to včetně těch, kteří mají nízký nebo nedostatečný úvěrový profil, a pracovníků se smlouvou na dobu určitou a osob, které kupují nemovitost poprvé;

    3.  vítá široké konzultace Komise a trvá na tom, aby veškerým konkrétním návrhům předcházela důkladná hodnocení hospodářských a sociálních dopadů;

    4.  vítá dosavadní úsilí, které Komise vynaložila na plnění požadavků spojených se zlepšením právní úpravy; připomíná však Komisi, že všechny dosažené závěry by měly být vždy výsledkem rozsáhlého procesu konzultací;

    5.  bere na vědomí četné překážky vytvoření jednotného maloobchodního trhu s hypotečními úvěry v EU, na které upozorňuje zelená kniha, a naléhá na Komisi, aby se zaměřila na cílená opatření, která budou největším přínosem a všude, kde je to možné, podpoří tržní podněty;

    6.  varuje Komisi, že pokusy o harmonizaci produktů samých by mohly vést k právní neslučitelnosti, což by mělo negativní dopad na daný sektor;

    7.  trvá na tom, že žádné kroky EU by neměly bránit hospodářské soutěži a inovacím, zvláště v souvislosti s produkty, pomocnými službami a způsoby financování;

    Kodex chování a předsmluvní informace

    8.  vyzývá k postupům vedoucím k harmonizaci ustanovení o předsmluvních informacích, která jsou nezbytná k tomu, aby vypůjčovatel mohl učinit informované rozhodnutí o případné smlouvě o hypotečním úvěru,

    9.  trvá na tom, že takové předsmluvní informace musejí být přesné a srozumitelné, aby umožňovaly informovanou volbu, a že by měly spotřebiteli poskytovat co nejsrozumitelnější a nejúplnější představu v souvislosti s dostupnými informacemi, z nichž smlouva o hypotečním úvěru vychází; zdůrazňuje, že v případě, kdy se poskytovatel úvěru rozhodne nabízet úvěr v jiném členském státě, musejí být takové informace poskytnuty vypůjčovateli co nejrychleji v těch úředních jazycích, které jsou uznávány v členském státě, v němž má žadatel o úvěr trvalý pobyt;

    10.  domnívá se, že kodex chování a evropský standardizovaný informační přehled (ESIS) jsou sice důležitým, avšak nedostatečným nástrojem k řádné ochraně ekonomických zájmů občanů, kteří se pohybují mezi různými členskými státy a mají v úmyslu koupit nemovitost v jiných členských státech; podporuje Komisi, aby do budoucna zvážila změnit kodex chování, který je zatím dobrovolný, na povinný;

    Financování

    11.  domnívá se, že prvořadou prioritou je rozvoj jednotného, otevřeného a slučitelného trhu financování, neboť povede ke zvýšení účinnosti, umožní mezinárodní diverzifikaci úvěrových rizik, optimalizaci podmínek financování a alokace kapitálu a snížení nákladů na úvěry; uznává význam začlenění trhem řízených iniciativ v této oblasti a jejich potenciál;

    12.  zdůrazňuje, že vytvoření jednotného sekundárního trhu s hypotékami nemůže být dosaženo bez progresivní konvergence vnitrostátních smluvních pravidel;

    13.  vítá vytvoření odborné skupiny pro financování hypotečních úvěrů a žádá zevrubnou analýzu odlišností mezi vnitrostátní regulační a právní praxí týkající se hypotečních úvěrů;

    14.  domnívá se, že ustanovení směrnice o kapitálových požadavcích o krytých dluhopisech a cenných papírech krytých hypotékou poskytují důležité možnosti financování;

    15.  navrhuje, že na kapitálových trzích by se mohlo obchodovat s celou řadou standardizovaných balíčků evropských hypotečních úvěrů s úvěrovým ratingem na základě jejich vlastností, což by vedlo k posílení sekundárních trhů v oblasti hypotečních úvěrů kryjících cenné papíry;

    16.  vyzývá Komisi, aby zvážila, zda je rostoucí hypoteční trh v souladu s právem šaría, a aby zajistila, že žádná legislativa nebude v rozporu s požadavky tohoto trhu;

    17.  uznává významnou roli pojištění hypotečních úvěrů pro omezení rizika, kterému jsou vystaveni poskytovatelé úvěrů, a pro jejich zpřístupnění většímu množství vypůjčovatelů;

    Maloobchod

    18.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala překážky, které stojí v cestě právu poskytovatelů úvěrů na volné poskytování služeb či svobodné zřízení sídla v jiném členském státě, a aby zjistila, zda se k odrazování od přeshraniční činnosti nepoužívá doložka o „všeobecném prospěchu“;

    19.  podporuje kroky Komise k usnadnění přeshraničních fúzí a akvizicí ve finančních službách, ale s tím, že se u nich zajistí, aby distribuční sítě zohledňovaly požadavky situace daného regionu a menších trhů, avšak konstatuje, že samotné přeshraniční fúze a akvizice integraci trhu v této oblasti nepodpoří;

    20.  domnívá se, že otevření trhu s hypotečními úvěry pro jiné než úvěrové instituce, pro něž platí ekvivalentní režim dozoru, zvýší hospodářskou soutěž a škálu produktů;

    21.  uznává přínos úvěrových institucí, jako jsou zprostředkovatelé hypotečních úvěrů, pro pomoc spotřebitelům v přístupu ke konkurenčním hypotečním úvěrům domácích a jiných než domácích poskytovatelů úvěrů, a naléhá na Komisi, aby vedla konzultace o vhodném regulačním prostředí pro takové provozovatele a aby předložila příslušný návrh;

    22.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala překážky, které brání přeshraničnímu převodu úvěrů, a aby dále prozkoumala potenciál eurohypotéky jako nástroje zajištění, a to včetně posouzení souvisejících záruk;

    23.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala překážky, které brání přeshraničnímu převodu úvěrů, a aby vymezila opatření, která usnadní přenositelnost hypoték;

    24.  domnívá se, že všechny návrhy by k tomuto účelu měly být, pokud to bude nezbytné, spojeny s hodnocením dopadů, včetně právních hledisek, s podrobnými studiemi srovnávacího práva, i hospodářských a sociálních hledisek, v souladu s přístupem prosazovaným podle příručky k hodnocení dopadu, kterou schválila Rada pro konkurenceschopnost dne 29. května 2006;

    25.  vyzývá Komisi, aby na vnitrostátní úrovni podporovala mechanismy pro financování založené na jištění nemovitostí a hypotéky s doživotní anuitou, jež budou poskytovat úplné záruky co se týče veřejných informací, a to s patřičným ohledem na otázky důvěrnosti a důsledků pro třetí strany;

    26.  domnívá se, že je pravděpodobnější, že poskytovatelé úvěrů vstoupí na trh, pokud jim vnitrostátní předpisy umožní nabízet podmínky pro předčasné splácení úvěru za cenu úměrnou nákladům nebo měnit úrokové sazby podle tržních podmínek a rizik, a že omezení v těchto ohledech pravděpodobně naruší vývoj trhu pokud jde o financování, nové produkty a poskytování úvěrů rizikovějším žadatelům o úvěr;

    27.  domnívá se, že norma EU, která vymezí rozsah a stanoví výpočet účtované roční procentní sazby, má zahrnovat pouze náklady vzniklé poskytovateli úvěru a má zajistit jejich porovnatelnost s produkty se stejnou délkou splatnosti nabízenými v jiných členských státech; domnívá se však, že žadatelé o úvěr by měli být také předem informováni o všech dalších relevantních nákladech, jako jsou notářské poplatky, poplatky za evidenci pozemků a náklady na veškeré soudní řízení a oceňování, a to pokud jsou informace o těchto nákladech veřejně dostupné; domnívá se, že v případech, kdy tyto informace veřejně dostupné nejsou, měly by být poskytovány odhady těchto nákladů;

    28.  trvá na tom, že by poskytovatelé úvěrů měli být schopni sdělit spotřebitelům všechny další informace týkající se transakcí a právních závazků, do kterých má zájemce o úvěr vstupovat, jako jsou právní, registrační, administrativní nebo manipulační poplatky atd.;

    29.  domnívá se, že kromě poskytnutí přesných informací o roční úrokové sazbě musí poskytovatel úvěru uvést informace o všech ostatních typech poplatků nebo nákladů, jež mohou vyplynout z jeho činností, například výdaje na přezkoumání žádosti, závazkové provize či poplatky za předčasné splacení celé půjčky nebo její části;

    30.  uznává potenciál internetu jakožto marketingového prostředku pro hypoteční úvěry a doporučuje, aby se Komise touto záležitostí podrobněji zabývala;

    Právní, daňové a provozní překážky

    31.  naléhá na Komisi, aby prozkoumala právní a regulační překážky, které brání tržnímu vývoji celoevropského trhu financování hypotečních úvěrů;

    32.  vyzývá Komisi, aby stanovila rozsah svých budoucích návrhů a aby jej omezila na hypoteční smlouvy a jejich záruky (fixní náklady na nemovitosti), aby se zamezilo jakémukoli překrývání s návrhem KOM(2005)0483;

    33.  vyzývá Komisi, aby přijala opatření pro dobré fungování sekundárního hypotečního trhu a pro vytvoření právního rámce pro realizaci účinných portfoliových operací zejména tím, že upřesní, v čem dostupné právní nástroje refinancování neumožňují dosáhnout stanoveného cíle, a to s ohledem na různé právní tradice a různé typy věcného zajištění;

    34.  podporuje názor skupiny Fóra pro hypoteční úvěr, že právo platné pro smlouvy o hypotečním úvěru, které bude pokrývat budoucí úprava o právu platném pro smluvní závazky (Řím I) (2005/0261(COD)), nemusí být totožné s právem, které se vztahuje na zástavní listiny, a že v případě zástavních listin platí lex rei sitae;

    35.  souhlasí s Komisí, že otázka práva platného pro smlouvy o hypotečních úvěrech by měla být řešena v souvislosti s přepracováním Římské úmluvy z roku 1980 o právu, jež se uplatňuje na smluvní závazky;

    36.  zdůrazňuje význam souhrnných a spolehlivých databází úvěrů klientů a naléhá na Komisi, aby ve všech členských státech podporovala přechod ke konzistentní formě;

    37.  naléhá na Komisi, aby usnadnila nediskriminační přeshraniční přístup k databázím úvěrů klientů jako prioritu v oblasti podpory poskytovatelů úvěrů, aby vstoupili na nové trhy;

    38.  uznává, že za podmínky odůvodněné ochrany soukromí je žádoucí přístup k pozitivním i k negativním údajům o úvěrech;

    39.  vítá snahu dosáhnout zlepšení a úprav právních předpisů, kterými se řídí postupy nucených prodejů;

    40.  podporuje návrh Komise na zavedení ukazatele délky postupů nucených prodejů a nákladů s nimi spojených;

    41.  navrhuje, aby se profesní orgány odhadců spojily a přijaly kvalitní a srovnatelné společné odhadní normy EU;

    42.  zdůrazňuje význam, který má pro poskytovatele úvěrů snadný přístup k úplným a přesným informacím o zajištění hypotéky a vlastnických právech;

    43.  souhlasí s přístupem ke katastrům nemovitostí tam, kde to není zakázáno stávajícími právními předpisy, a podporuje veškeré úsilí zaměřené na harmonizaci informativní hodnoty těchto katastrů pomocí opatření na vnitrostátní úrovni a vybízí k rozšíření stávajícího systému Evropské pozemkové informační služby (EULIS);

    44.  podporuje kroky vedoucí ke zrušení daňových překážek diskriminační povahy, kam patří odlišné daňové zacházení s místními a zahraničními poskytovateli půjček a vládní poplatky;

    45.  naléhá na Komisi, aby u přeshraničních hypotečních úvěrů zvážila, jak sladit odlišné přístupy k daňovým odpisům úroků hypotečního úvěru v celé EU;

    Systémové, makroekonomické a obezřetnostní záležitosti

    46.  naléhá na Komisi a ECB, aby sledovaly a analyzovaly možné riziko zvyšování míry hypotečního zadlužení a hypotečního úvěru financovaného z kapitálových trhů;

    Závěr

    47. uzavírá, že existuje potenciál pro spotřebitelské a hospodářské výhody, které může přinést další dobře uvážená integrace trhu s hypotečními úvěry v EU;

    * *

    *

    48. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, ECB a vládám členských států.

    • [1]  Úř. věst. L 386, 30.12.1989, s. 1.
    • [2]  Dosud nezveřejněná v Úř. věst.
    • [3]  Dosud nezveřejněná v Úř. věst.
    • [4]  Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 16.
    • [5]  Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 16.
    • [6]  Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1.
    • [7]  Úř. věst. L 69, 10.3.2001, s. 25.

    VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

    Mortgage credit markets

    Mortgage loans outstanding at the end of 2004 amounted to €4.7 trillion, or 45% of the EU's GDP[1]. Over the past 5 years the average annual growth in mortgage lending has been 8.5%. This has financed a burgeoning housing market and, in some countries, released equity to fund, for example, shortfalls in retirement provision. Mortgage finance is one of the sectors expected to grow most over the next 15 years.

    The case for integration

    Among the several potential benefits of greater integration of EU mortgage markets, mortgage lenders and funders would realise economies of scale and opportunities for diversification. This should improve competition, efficiency and consumer choice and reduce costs. There should be more opportunities for people currently unable to enter the housing market to do so. A more integrated EU mortgage market could help labour mobility and retirement financing.

    A home represents the largest lifetime purchase for many and the related mortgage is often their largest financial obligation. Mortgage debt impacts consumer demand and the general economy via household spending. Hence greater integration could affect the EU economy overall and the balance between housing expenditure and other consumption and investment choices. By improving capital efficiency and lowering credit risk, there is a link to the Lisbon agenda's economic and social targets.

    Lack of integration

    The Green Paper says the EU mortgage credit markets are poorly integrated, pointing out the lack of cross-border lending and the variation in range of products from country to country. Previous endeavours have made it easier for banks to operate cross-border (for example, when setting up branches), but retail market integration is limited. The Financial Services Action Plan has focused primarily on wholesale markets.

    There are significant differences between member states, which reflect the different social, cultural, legal and fiscal conditions. Owner-occupier rates tend to be higher in the Southern and Eastern countries[2]. Mortgage borrowing in the new member states is relatively small, although a dynamic housing market appears to be developing. Mortgage debt outstanding as a share of GDP (EU-25) ranges from 111% in the Netherlands to 2.3% of GDP in Slovenia[3].

    The London Economics study highlighted the problem of defining mortgages or home loans in a satisfactory way for all member states. Some countries define mortgages as loans secured on a property, while others use personal sureties to guarantee loans for house purchase.

    The range of products, distribution structures, loan durations and funding mechanisms vary. Incompatible fiscal conditions, as well as additional regulatory or prudential requirements from national regulators, make entering a new market complex and costly. Furthermore, national housing markets have developed with marked social and cultural differences.

    Funding

    There is currently no pan-European funding market. It is fragmented because of legal, tax and regulatory obstacles. Mortgages are funded mostly by retail savings. Less than 40% are financed via capital markets, even though this has grown fast recently[4]. Sweden and Germany have substantial mortgage bond markets and in Denmark mortgage institutions issue mortgage bonds against the entire value of mortgage loans. Mortgage backed securities (MBS) markets are strongest in the Netherlands, Spain, Italy, UK, Ireland and Belgium, but do not exist in some countries[5].

    The FSAP has provided a good basis for a more dynamic and competitive European financial services industry with improved and more up-to-date rules on investor protection and transparency. The eurozone provides a currency zone where exchange risk is eliminated for borrowers and lenders and the capital markets have quickly developed to be substantial, flexible and liquid.

    The Green Paper

    The Green Paper examines the potential benefits of further integration and focuses on four main areas highlighted by the Forum Group report: consumer protection, legal issues (including taxation), collateral and funding.

    The Commission intends to publish a White Paper in early 2007, setting out its consultation findings and any proposed initiatives. Any proposals would aim to increase competition and market efficiency. It will not favour particular funding systems, products or institutions.

    Your rapporteur's opinion

    It was clear from the Committee's Workshop of 22 February that there is no strong appetite from either industry or consumer groups for greater cross-border provision of mortgage credit. Borrowers are unlikely to shop abroad or take out a mortgage with a foreign-based lender, unless their products are being promoted in or subject to the familiar protections of their home country. Lenders show little interest in cross-border lending, stressing the importance of local market knowledge.

    There is also no real appetite for a single, harmonising directive. Local culture and traditions have helped shape the type of products available on national markets and consumers are unlikely to want a massive overhaul of the market and certainly no reduction in choice or consumer protection standards, which harmonisation might entail. From an industry perspective, full harmonisation would be expensive, especially in areas such as consumer information and advice. There is also resistance to basing integration on mutual recognition without a more level playing field. 20 years ago the Commission proposal for legislation, which aimed to bring about a free market for mortgage credit based on mutual recognition, was never adopted due to disagreement in the Council.

    The London Economics survey[6] found that lenders were, however, interested in expanding into foreign markets by using brokers or establishing subsidiaries or branches. Nevertheless, technical barriers dissuade lenders from exploiting the single market even in this way.

    Any EU action must benefit the general public, either directly as mortgage borrowers or via an improved economy. We should aim to establish the conditions which will encourage greater competition between lenders established in different member states, in order to develop a European mortgage credit market with a broad range of products at competitive prices. We must be careful not to act in a way which could be detrimental to this booming sector. Only when there is a strong prospect of real improvement and where the benefits outweigh the costs should we favour legislative action. Further impact assessments should therefore be carried out on any specific measures proposed in the future.

    Your rapporteur would favour targeted measures aimed at removing specific barriers to lenders entering other EU countries' markets. Where possible, self-regulation is preferable to legislation and both industry and consumer groups should be fully involved in any initiatives.

    Funding

    The secondary mortgage securities market should be a priority for action at EU level. Achieving a single market in funding would have quick and significant results and seems to be widely supported. There is large potential for growth in funding from the capital markets, especially in certain member states. Greater scale, liquidity, range and sophistication would result in cheaper mortgages and more flexible and varied products.

    The Mortgage Funding Expert Group has started work already and is expected to present its conclusions in November 2006. One of its tasks should be to determine to what extent national regulations prevent the emergence of a pan-EU funding market. The growth in recent years of covered bonds and mortgage backed securities shows that the market is already moving in this direction. However, action at EU level could spur greater use of the capital markets. The rapporteur would suggest that the expert group look at how to develop standardised packages of mixed European mortgages with known characteristics, which could be credit rated and traded on the capital markets.

    Retail

    Currently in some member states only "banks" can borrow on the capital markets and/or offer mortgage products. Your rapporteur considers that regimes should be liberalised to allow non-deposit taking institutions to enter the market. In the UK they have had a positive impact on the level of competition and market completeness. While prudential concerns do need to be taken into account, any rules must be proportionate and non-discriminatory.

    The "Euromortgage" offers the possibility to weaken the link between the mortgage collateral and the mortgage contract. It could be developed as an optional pan-European tool to facilitate cross-border lending and cover multiple properties. Its feasibility should therefore be assessed in more depth.

    Early repayment conditions and costs vary from country to country. Rules, which limit the lender's and borrower's freedom to agree terms and charges for early repayment, could impede competition and hinder the development of a pan-European funding market. Caps on interest rates and variable rates could also restrict the development of new products or lending to higher risk borrowers.

    Borrowers need to know the true cost and conditions in order to compare products. Directive 2002/65/EC on distance marketing of consumer financial services requires the supplier to provide the consumer with the total price as well as notifying him of any additional costs not paid via or imposed by the supplier. Agreement on an EU standard APRC for mortgages should be a priority.

    Internet banking is developing rapidly. Its role in mortgages has been limited so far, but this will probably accelerate. Therefore, we need to be aware of any legal barriers which could hinder future development. For example, the E-Commerce Directive requires national authorities to ensure contracts concluded by electronic means are legally effective, but excludes contracts that create or transfer rights in real estate.

    Legal, tax and operational barriers

    There needs to be greater clarity about the law applicable to the credit contract and the mortgage deed. In the case of the mortgage deed, lex rei sitae applies.

    Lenders are more likely to enter a market if they have access to client data as well as better access to and clearer information on mortgage collateral and ownership rights. Non-discriminatory access to both positive and negative client credit data needs to be facilitated subject to justifiable protection of personal privacy.

    Delays in forced sales create problems for lenders and therefore the encouragement of shorter and less expensive forced sales procedures is extremely important. A scoreboard system could have a salutary effect.

    Good quality property valuations according to a consistent standard are essential for lenders. Therefore reaching common valuation standards would be the optimal solution. The relevant professional bodies should be invited to develop them on an EU-wide basis.

    Tax obstacles to the cross-border provision of mortgages need to be identified and addressed. Prominent among the differences is the deductibility from taxable income of mortgage interest. If agreement cannot be found on the fundamental issue, then at least the tax benefit should be extended to mortgage interest paid to lenders in other member states on property located in the primary member state.

    Systemic, macroeconomic and prudential issues

    The current scale of mortgage finance, let alone its potential scale, makes it a significant factor in the EU's economic and social fabric. It is clear that the relevant authorities (e.g. the ECB, Commission, member state governments and regulators) need to monitor developments, which might cause systemic difficulties of a financial or social character. Nevertheless, any such oversight should look primarily to an efficient market to maintain the requisite balance. Bureaucratic and legislative interference should be restricted to the essential minimum.

    • [1]  European Mortgage Federation's Press Release, 12/10/05.
    • [2]  Ibid.
    • [3]  European Mortgage Federation's Press Release, 12/10/05.
    • [4]  Report by the Forum Group on Mortgage Credit, 2004.
    • [5]  London Economics study, August 2005.
    • [6]  Ibid.

    STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů(*) (6. 10. 2006)

    pro Hospodářský a měnový výbor

    o Zelené knize – Hypotečním úvěru v EU
    (2006/2102(INI))

    Navrhovatel (*): Manuel Medina Ortega

    (*)  Užší spolupráce mezi výbory – článek 47 jednacího řádu

    NÁVRHY

    Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

    A.  vzhledem k tomu, že zelená kniha Komise o hypotečním úvěru v EU (KOM(2005)0327)) posuzuje možnost přijetí právních předpisů Společenství zaměřených na prohlubování integrace evropského trhu hypotečních úvěrů s cílem zvýšit hospodářský růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost EU,  

    B.   vzhledem k tomu, že jednotnější trh hypotečních úvěrů by umožnil efektivnější využití úspor z rozsahu, snížení nákladů, a tím by nakonec přinesl prospěch spotřebitelům a také podpořil rozvoj evropské ekonomiky, což by znamenalo další krok kupředu v dosahování lisabonských cílů,

    C.  vzhledem k tomu, že otevřený, efektivní a integrovanější trh hypotečních úvěrů by reagoval na zvyšující se mobilitu pracovních sil a občanů na vnitřním trhu,

    D.  vzhledem k tomu, že ochrana evropských spotřebitelů musí být hlavním rysem jakéhokoli legislativního kroku týkajícího se hypotečních úvěrů, které pro většinu občanů EU představují největší celoživotní finanční závazek s dlouhodobým dopadem na jejich životní úroveň a finanční stabilitu,

    E.   vzhledem k tomu, že vyšší míra transparentnosti hlavních rysů hypotečních produktů, jež jsou k dispozici, nejen zlepší účinné fungování trhu, ale zvýší rovněž důvěru těch žadatelů o úvěry v EU, kteří uvažují o získání hypotečního úvěru v jiných členských státech, a umožní jim učinit informované rozhodnutí,

    F.   vzhledem k tomu, že spotřebitelé musí mít přístup k nejúplnějším a nejjednodušším informacím, které jsou poskytovány v každém konkrétním případě na standardních formulářích a které jim umožní srovnání situace v různých členských státech, aby jim bylo umožněno uplatnit účinněji jejich svobodu volby při sjednávání hypotečního úvěru na přeshraničním základě,

    G.  vzhledem k tomu, že stále přetrvávají značné rozdíly mezi právními systémy a kulturou podnikání v členských státech, zejména pokud jde o ustanovení upravující oblasti, jež nespadají do působnosti právních předpisů EU (tj. postupy vymáhání práva, právní předpisy týkající se nemovitostí, katastry nemovitostí, smluvní podmínky atd.),

    H.  vzhledem k tomu, že zvýšení nabídky přeshraničních hypotečních úvěrů, která tvoří méně než 1 % celkového trhu hypotečních úvěrů v EU, doposud bránily nemalé překážky,

    I.    vzhledem k tomu, že zprostředkovatelé hypotečních úvěrů mohou hrát důležitou roli tím, že využijí svých odborných znalostí a zkušeností s hypotečními produkty na domácích trzích i na trzích jiných členských států a podpoří přeshraniční činnost a budou působit jako spojovací článek mezi spotřebiteli a zahraničními i místními finančními institucemi,

    J.    vzhledem k tomu – a v zájmu efektivnějšího a konkurenceschopnějšího trhu hypotečních úvěrů v EU – se jeví jako vhodné nejprve zvážit zavedení a uplatňování doporučení Komise ze dne 1. března 2001, jež pojednává o poskytování předsmluvních informací spotřebitelům ze strany poskytovatelů úvěrů, kteří nabízejí půjčky na bydlení[1] (kodex chování týkající se půjček na bydlení), a využívání evropského standardizovaného informačního přehledu (ESIS) s cílem zajistit, aby spotřebitelé získali transparentní a srovnatelné informace o půjčkách na bydlení,

    K.  vzhledem k tomu, že se ukazuje, že kodex chování týkající se půjček na bydlení byl uplatňován v řadě členských států s různou mírou úspěšnosti, ale nepodařilo se jím vyřešit celkový problém spočívající v chybějícím společném právním rámci,

    1.   je si vědom přínosu, který by spotřebitelům přinesla další cílená integrace trhu hypotečních úvěrů EU;

    2.   souhlasí s Komisí, že otázka práva uplatnitelného na smlouvy o hypotečních úvěrech by měla být řešena v souvislosti s přepracováním Římské úmluvy z roku 1980 o právu, jež se uplatňuje na smluvní závazky;

    3.   vyzývá Komisi, aby přijala opatření k zavedení fungujícího sekundárního trhu s hypotékami a zavedení právního rámce pro účinné obchodování s cennými papíry, např. oddělením půjček od vedlejšího zajištění;

    4.   vítá snahu dosáhnout zlepšení a úprav právních předpisů, kterými se řídí postupy výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí;

    5.   vyzývá k postupům vedoucím k harmonizaci ustanovení o předsmluvních informacích, jež zájemce potřebuje k přijetí informovaného rozhodnutí o smlouvě o hypotečním úvěru, kterou se chystá podepsat;

    6.   trvá na tom, že takové předsmluvní informace musí být přesné a srozumitelné, aby umožnily informovanou volbu, a že by měly spotřebiteli poskytnout co nejsrozumitelnější a nejúplnější představu, pokud jde o dostupné informace, z nichž smlouva o hypotečním úvěru vychází; zdůrazňuje, že v případě, kdy se poskytovatel úvěru rozhodne nabízet úvěr v jiném členském státě, musí být taková informace úvěrovému klientovi poskytnuta co nejrychleji v úředních jazycích, jež jsou uznávány v členském státě, kde má úvěrový klient trvalý pobyt;

    7.   domnívá se, že dobrovolný kodex chování týkající se půjček na bydlení a evropský standardizovaný informační přehled (ESIS) jsou sice důležitým, avšak nedostatečným nástrojem k řádné ochraně ekonomických zájmů občanů, kteří se pohybují mezi různými členskými státy a mají v úmyslu koupit nemovitost v jiných členských státech; podporuje Komisi, aby zvážila do budoucna změnu dobrovolného kodexu chování na povinný;

    8.   varuje Komisi, že pokusy o harmonizaci produktů samých by mohly vést k právní neslučitelnosti, což by mělo negativní dopad na daný sektor;

    9.   vyzývá zejména k přijetí společných standardů EU, pokud jde o základ pro výpočet úhrnné částky všech poplatků, které musí úvěrový klient věřiteli zaplatit za období jednoho roku (APRC), neboť ten je klíčovým prvkem, jenž spotřebiteli umožní jednoduše si porovnat „skutečnou cenu“ hypotečního úvěru; je však toho názoru, že jako celkové náklady by se měly uvádět pouze ty náklady, jež vznikly v souvislosti s úvěrovým klientem;

    10. domnívá se, že kromě poskytnutí přesných informací o roční úrokové sazbě (APR) musí poskytovatel úvěru uvést informace o všech ostatních typech poplatků nebo nákladů, jež mohou vyplynout z jeho činností, například výdaje na přezkoumání žádosti, závazkové provize, poplatky za předčasné splacení celé půjčky nebo její části atd.;

    11. trvá na tom, že by poskytovatelé úvěrů měli být schopni sdělit spotřebitelům všechny další informace týkající se transakcí a právních závazků, do kterých má zájemce o úvěr vstupovat (notářské poplatky nebo poplatky za právního zástupce, registrační, administrativní nebo manipulační poplatky atd.);

    12. uznává, že problém předčasného splacení úvěru vyžaduje další zvážení; vyzývá Komisi, aby rozpracovala další návrhy na zlepšení informovanosti spotřebitelů o předčasném splacení a poplatcích za předčasné splacení;

    13. vyzývá Komisi, aby posoudila rozšíření role zprostředkovatelů (hypotečních makléřů) při pomoci spotřebitelům v přístupu k přesným a podrobným informacím;

    14. vyzývá k přísnému dodržování veškerých platných právních předpisů EU, které se týkají ochrany údajů, ve vztahu k jakékoli činnosti, jejíž podstatou je posuzování rizik úvěrové bonity klienta, a ve vztahu k uchovávání takových údajů v jakékoli databázi;

    15. souhlasí s přístupem ke katastrům nemovitostí tam, kde to není zakázáno stávající legislativou, podporuje veškeré úsilí zaměřené na harmonizaci informativní hodnoty těchto katastrů pomocí opatření na vnitrostátní úrovni a podněcuje k rozšíření stávajícího systému EULIS;

    16. vyzývá členské státy, aby zaujaly diferencovaný přístup při uplatňování vnitrostátních postupů vymáhání práva, pokud se týkají smluv o hypotečním úvěru, a vzaly v úvahu osobní a sociální situaci spotřebitele; podporuje návrh Komise na vytvoření pravidelně aktualizovaných hodnotících tabulek s informacemi o nákladech na výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti a jeho délku, a vyzývá Komisi, aby prováděla pravidelně přezkoumání účelnosti tohoto opatření;

    17. vítá dosavadní úsilí Komise, které vynaložila na to, aby lépe plnila předepsané požadavky; připomíná však Komisi, že všechny závěry, kterých bylo dosaženo, by měly být vždy výsledkem rozsáhlého procesu konzultací;

    18. vyzývá Komisi, aby přezkoumala, jak dále sbližovat klíčové aspekty trhu hypotečních úvěrů, které jsou pro spotřebitele z EU zvláště významné, včetně společných standardů EU, pokud jde o základ pro výpočet APRC, a výčtu povinně uváděných informací, který by měl být přiložen ke každé nabídce hypotečního úvěru předkládané potenciálnímu úvěrovému klientovi.

    POSTUP

    Název

    Zelená kniha – Hypoteční úvěr v EU

    Číslo postupu

    2006/2102(INI)

    Příslušný výbor

    ECON

    Výbor, který vypracoval stanovisko

    Datum oznámení na zasedání

    IMCO

    18.5.2006

    Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání

    18.5.2006

    Navrhovatel
    Datum jmenování

    Manuel Medina Ortega

    7.3.2006

    Předchozí navrhovatel(ka)

     

    Projednání ve výboru

    20.2.2006

    18.4.2006

    30.5.2006

    19.6.2006

    11.7.2006

     

    13.9.2006

    5.10.2006

     

     

     

     

     

    Datum přijetí

    5.10.2006

    Výsledek závěrečného hlasování

    +:

    -:

    0:

    33

    0

    0

    Členové přítomní při závěrečném hlasování

    Charlotte Cederschiöld, Janelly Fourtou, Evelyne Gebhardt, Malcolm Harbour, Anna Hedh, Kurt Lechner, Arlene McCarthy, Toine Manders, Manuel Medina Ortega, Béatrice Patrie, Zita Pleštinská, Giovanni Rivera, Zuzana Roithová, Luisa Fernanda Rudi Ubeda, Heide Rühle, Andreas Schwab, József Szájer, Marianne Thyssen, Jacques Toubon, Bernadette Vergnaud, Glenis Willmott

    Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování

    Maria Badia I Cutchet, Simon Coveney, Benoît Hamon, Joel Hasse Ferreira, Filip Andrzej Kaczmarek, Gisela Kallenbach, Syed Kamall, Othmar Karas, Joseph Muscat, Gary Titley, Diana Wallis

    Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování

    Sharon Bowles, Den Dover, Harald Ettl, John Purvis

    Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

    ...

    • [1]  Úř. věst. L 69, 10.3.2001, s. 25.

    STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti (4. 10. 2006)

    pro Hospodářský a měnový výbor

    k hypotečnímu úvěru v Evropské unii (Zelená kniha)
    (2006/2102(INI))

    Navrhovatel: Kurt Lechner

    NÁVRHY

    Výbor pro právní záležitosti vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

    A. vzhledem k tomu, že trhy s hypotečními úvěry jsou mimořádně složité a že se právní systémy a způsoby financování a dále systém pozemkových a katastrálních úřadů, věcné právo, úvěrové smlouvy, otázky oceňování nemovitostí, právo zabývající se soudní dražbou, trhy refinancování apod. mezi jednotlivými zeměmi velmi liší a zároveň mezi těmito oblastmi existuje vnitřní spojitost,

    B.  vzhledem k tomu, že v řadě důležitých otázek nemá Společenství žádnou nebo jen omezenou pravomoc a že je nutno zachovávat zásadu subsidiarity a proporcionality,

    C. vzhledem k tomu, že ojedinělá opatření mohou vést ke značnému narušení v celkovém systému, který by měl národní rysy,

    D. vzhledem k tomu, že vysokou zákonodárnou flexibilitu nutnou pro inovativní trhy s hypotečními úvěry by bylo možno lépe zajistit na vnitrostátní úrovni,

    1.  vítá, že Komise zelenou knihu zahajuje otázkou, zda je třeba a možno přijmout zákonodárná opatření a do jaké míry;

    2.  domnívá se, že v současné době by se kodex chování neměl nahradit závaznými evropskými právními předpisy;

    3.  nepovažuje vzhledem k různorodým úvěrovým potřebám za vhodné vytvořit evropský předpis v oblasti povinného poskytování informací a poradenství spotřebitelům;

    4.  má za to, že harmonizace právních předpisů v oblasti předčasného splácení úvěrů ohrožuje bohatost nabídky produktů a neslouží zájmům spotřebitelů;

    5.  podporuje vytvoření zákonné úpravy týkající se roční úrokové sazby;

    6.  sdílí názor, že otázce práva použitelného na hypoteční úvěry je zapotřebí se věnovat v rámci přepracování Římské úmluvy o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy z roku 1980;

    7.  vítá snahu o zdokonalení a harmonizaci v oblasti práva zabývajícího se soudní dražbou;

    8.  podporuje požadavek přístupu do katastrů nemovitostí, pokud tomu nebrání právní předpisy;

    9.  vyzývá Komisi, aby přijala opatření pro dobré fungování sekundárního hypotečního trhu zajištěním právního rámce pro uskutečňování účinných portfoliových operací zejména tím, že upřesní, v čem dostupné právní nástroje refinancování neumožňují dosáhnout stanoveného cíle, a že vezme v úvahu různé právní tradice a různé typy věcného zajištění.

    POSTUP

    Název

    Hypoteční úvěr v EU (Zelená kniha)

    Číslo postupu

    2006/2102(INI)

    Příslušný výbor

    ECON

    Výbor, který vypracoval stanovisko
      Datum oznámení na zasedání

    JURI
    18.5.2006

    Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání

     

    Navrhovatel
      Datum jmenování

    Kurt Lechner
    30.1.2006

    Předchozí navrhovatel

     

    Projednání ve výboru

    21.6.2006

    12.9.2006

     

     

     

    Datum přijetí

    3.10.2006

    Výsledek závěrečného hlasování

    +:

    –:

    0:

    20

    0

    0

    Členové přítomní při závěrečném hlasování

    Maria Berger, Rosa Díez González, Bert Doorn, Monica Frassoni, Giuseppe Gargani, Piia-Noora Kauppi, Klaus-Heiner Lehne, Katalin Lévai, Antonio López-Istúriz White, Hans-Peter Mayer, Aloyzas Sakalas, Francesco Enrico Speroni, Andrzej Jan Szejna, Diana Wallis, Rainer Wieland, Jaroslav Zvěřina, Tadeusz Zwiefka

    Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování

    Jean-Paul Gauzès, Luis de Grandes Pascual, Kurt Lechner, Toine Manders, Marie Panayotopoulos-Cassiotou

    Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

     

    Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

    ...

    POSTUP

    Název

    Hypoteční úvěr v EU

    Číslo postupu

    2006/2102(INI)

    Příslušný výbor

    ECON

    Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno udělení svolení (článek 45)

    18.5.2006

    Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno udělení svolení (článek 39)

     

    Výbory požádané o stanovisko
      Datum oznámení na zasedání

    EMPL
    18.5.2006

    IMCO
    18.5.2006

    JURI
    18.5.2006

     

     

    Nezaujaté stanovisko
      Datum rozhodnutí

    EMPL
    14.9.2005

     

     

     

     

    Užší spolupráce
      Datum oznámení na zasedání

    IMCO
    18.5.2006

     

     

     

     

    Zpravodaj
      Datum jmenování

    John Purvis

    5.9.2005

     

    Předchozí zpravodaj(ové)

     

     

    Projednání ve výboru

    18.4.2006

    20.5.2006

    12.9.2006

     

     

    Datum přijetí

    10.10.2006

    Výsledek závěrečného hlasování

    +:

    –:

    0:

    41

    1

    0

    Členové přítomní při závěrečném hlasování

    Zsolt László Becsey, Pervenche Berès, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Ieke van den Burg, David Casa, Jan Christian Ehler, Jonathan Evans, Jean-Paul Gauzès, Robert Goebbels, Donata Maria Assunta Gottardi, Benoît Hamon, Gunnar Hökmark, Karsten Friedrich Hoppenstedt, Sophia in 't Veld, Wolf Klinz, Christoph Konrad, Guntars Krasts, Kurt Joachim Lauk, Andrea Losco, Astrid Lulling, Gay Mitchell, Joseph Muscat, John Purvis, Alexander Radwan, Dariusz Rosati, Eoin Ryan, Antolín Sánchez Presedo, Manuel António dos Santos, Peter Skinner, Margarita Starkevičiūtė, Sahra Wagenknecht

    Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování

    Katerina Batzeli, Harald Ettl, Ona Juknevičienė, Werner Langen, Alain Lipietz, Baroness Sarah Ludford, Charles Tannock, Corien Wortmann-Kool

    Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování

    Christopher Heaton-Harris, Luis Herrero-Tejedor

    Datum předložení

    19.10.2006

    Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)