ZPRÁVA obsahující doporučení Komisi o statutu evropské soukromé společnosti

29. 11. 2006 - (2006/2013(INI))

Výbor pro právní záležitosti
Zpravodaj: Klaus-Heiner Lehne
(Podnět – článek 39 jednacího řádu)

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

obsahující doporučení Komisi o statutu evropské soukromé společnosti

(2006/2013(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na čl. 192 odst. 2 Smlouvy o ES,

–   s ohledem na články 39 a 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na sdělení nazvané „Modernizace práva obchodních společností a posílení správy a řízení společností v Evropské unii – akční plán“ (KOM(2003)0184), které Komise předložila dne 21. května 2003 Radě a Evropskému parlamentu,

–   s ohledem na veřejné slyšení Komise o budoucích prioritách Akčního plánu k modernizaci práva obchodních společností a posílení správy a řízení společností a na výsledek tohoto slyšení,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6‑0434/2006),

A. vzhledem k tomu, že je řádně splněno ustanovení čl. 39 odst. 2 jednacího řádu, že se žádný návrh nepřipravuje,

B.  vzhledem k tomu, že veřejné slyšení ve Výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu konané dne 22. června 2006 zdůraznilo nutnost evropské soukromé společnosti jako právní formy pro malé a střední podniky působící v přeshraniční oblasti,

C. vzhledem k tomu, že by podle právních předpisů a postupů Společenství, které je nutno stanovit v nařízení, měla existovat možnost, aby jedna nebo více fyzických či právnických osob mohly založit v některém členském státě Společenství evropskou soukromou společnost, aniž by měly v tomto státě sídlo,

D. vzhledem k tomu, že by evropská soukromá společnost měla mít právní subjektivitu a za závazky společnosti by měla věřitelům ručit pouze svým majetkem,

E.  vzhledem k tomu, že evropská soukromá společnost nabízí podnikům kromě vnitrostátních forem společnosti další a dobrovolnou možnost výběru, jak se podniky mohou utvářet,

F.  vzhledem k tomu, že by evropská soukromá společnost měla mít možnost volby, zda bude mít tzv. monistickou strukturu či strukturu dualistickou,

G. vzhledem k tomu, že evropská soukromá společnost musí být podle vnitrostátních předpisů v souladu se směrnicí 68/151/EHS uvedena v příslušném rejstříku i se svou obchodní adresou, na kterou lze doručit písemnosti, a že musí být zohledněny mechanismy kontroly obsahové správnosti a pravosti zakládacích listin,

H. vzhledem k tomu, že by v evropské soukromé společnosti měla být respektována práva účasti zaměstnanců platná ve státě, kde má společnost sídlo, a právo Společenství; vzhledem k tomu, že by při transformaci společnosti, v níž mají zaměstnanci právo na účast na jejím chodu, na informace a na konzultace, v evropskou soukromou společnost nemělo dojít ke ztrátě těchto práv zaměstnanců,

1.  žádá Komisi, aby Parlamentu v průběhu roku 2007 předložila na základě článku 308 Smlouvy o ES legislativní návrh statutu evropské soukromé společnosti, přičemž tento návrh musí být vypracován v rámci interinstitucionálních jednání a dle podrobných doporučení uvedených v příloze k tomuto usnesení;

2.  potvrzuje, že doporučení dodržují zásadu subsidiarity a základná práva občanů;

3.  je toho názoru, že předložený návrh nemá žádné finanční dopady;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a připojená podrobná doporučení Komisi a Radě a také parlamentům a vládám členských států.

PŘÍLOHA K NÁVRHU USNESENÍ:

PODROBNÁ DOPORUČENÍ K OBSAHU PŘEDLOŽENÉHO NÁVRHU

Doporučení 1 (k právním předpisům Společenství upravujícím formu společnosti)

Evropský parlament je toho názoru, že by statut evropské soukromé společnosti měl v co největším rozsahu obsahovat právní úpravy Společenství, měl by vhodným způsobem upustit od odkazů na vnitrostátní právo a měl by být koncipován jako jednotný a uzavřený statut. Ustanovení v oblasti práva společnosti uvedená v nařízení o statutu evropské soukromé společnosti by proto měla platit výhradně pro evropskou soukromou společnost a v oblastech, které toto nařízení upravuje, by se nemělo uplatňovat vnitrostátní právo členských států. To se týká právní povahy, způsobilosti k právům a právním úkonům, založení, změny společenské smlouvy, transformace a zrušení, jména nebo obchodního názvu, organizačního řádu, zmocnění k zastupování orgánů, nabytí nebo zániku členství a s tím souvisejících práv a povinností, ručení společnosti, jednatelů, členů jejich orgánů a společníků, pokud jde o závazky společnosti a také o minimální předpisy týkající se povinností, které má obchodní vedení společnosti vůči celé společnosti; dále musí statut obsahovat ustanovení o fungování orgánů společnosti, o většinách při hlasování, o jednání společníků a podmínkách nákupu a prodeje společenských podílů; je nutné, aby mohla být tato ustanovení formulována individuálně podle potřeb společnosti. V ostatních oblastech se v zásadě uplatňuje statut a pouze podřízeně se uplatňují z něho plynoucí pravidla v následujícím pořadí: ostatní právní předpisy Společenství; ustanovení platná pro srovnatelné formy společností ve členském státě, v němž má daná společnost své statutární sídlo. Srovnatelné relevantní formy společností v daných členských státech musí být uvedeny v příloze.

Doporučení 2 (k možnostem vytvoření)

Evropský parlament je toho názoru, že by mělo být možné vytvořit evropskou soukromou společnost ex nihilo nebo z již existující společnosti, v důsledku fúze společností či v rámci společné pobočky. Evropská soukromá společnost by také měla mít možnost přetransformovat se do evropské společnosti.

Doporučení 3 (k základnímu kapitálu)

Evropský parlament je toho názoru, že by základní kapitál evropské soukromé společnosti měl být rozdělen na obchodní podíly o určité nominální hodnotě; že by obchodní podíly společníků měly být uváděny v celých eurech; že by minimální kapitál měl být stanoven ve výši 10 000 EUR či v takové výši jiné měny, která je v době registrace společnosti ekvivalentní s touto částkou; a že není nevyhnutelně nutné vložit minimální kapitál a stanovit rozsah odpovědnosti.

Doporučení 4 (k organizaci)

Evropský parlament navrhuje, aby evropská soukromá společnost měla alespoň jednoho jednatele a aby první jednatelé byli určeni na základě rozhodnutí společníků nebo uvedeni ve společenské smlouvě; aby se jednatelem nemohla stát osoba, které je podle rozhodnutí soudu nebo správního orgánu členského státu zakázáno převzetí funkce srovnatelné s funkcí jednatele.

Doporučení 5 (k obsahu společenské smlouvy)

Evropský parlament navrhuje, aby společenská smlouva obsahovala následující údaje: právní formu a obchodní jméno společnosti; dobu trvání společnosti, pokud se společnost zakládá na určitou dobu; předmět podnikání; sídlo společnosti; kapitál společnosti a orgány, které mohou společnost zastupovat vůči třetím stranám a před soudem; a výši vkladu, který má každý společník vložit za své obchodní podíly ve společnosti.

Doporučení 6 (k ručení jednatele)

Evropský parlament je toho názoru, že jednatel nebo jednatelé evropské soukromé společnosti musí samostatně či společně a nerozdílně ručit společnosti za všechny úkony, které porušují občanská a trestněprávní ustanovení platná pro danou společnost;

Doporučení 7 (k ručení jednatelů a společníků v případě snížení jmění)

Evropský parlament je toho názoru, že by orgány společnosti měly být jako společný dlužník spoluodpovědné za škodu, která evropské soukromé společnosti vznikne tím, že v důsledku úkonů, které společnost provádí, dojde ke snížení majetku ve prospěch orgánu společnosti, společníka nebo jiné jemu blízké osoby; že by příjemce protiprávního úkonu společnosti měl být dlužníkem za takto získané plnění; že by ručení mělo nastat pouze tehdy, pokud úkon nebyl učiněn s úmyslem ochránit evropskou soukromou společnost;

že by k ručení nemělo dojít zejména tehdy, pokud je evropská soukromá společnost integrována koherentní skupinovou politikou a případné nevýhody jsou kompenzovány výhodami plynoucími z příslušnosti ke skupině; že by ručení jednatelů nebo společníků mělo zůstat jinými právními předpisy nedotčeno.

Doporučení 8 (k přílohám nařízení)

Evropský parlament navrhuje, aby nařízení obsahovalo následující přílohy:

a) vzorové stanovy, které mohou společníci zcela nebo částečně převzít;

b) formy společnosti pro každý členský stát tak, aby tento stát zrovnoprávnil pro evropskou soukromou společnost ty oblasti, které toto nařízení neupravuje, zejména oblasti pro uplatňování předpisů v účetnictví a oblasti trestních, sociálních a pracovních předpisů;

c) názvy orgánů společnosti v jednotlivých úředních jazycích Evropské unie.

Doporučení 9 (k ročním účetním závěrkám)

Evropský parlament je toho názoru, že by evropská soukromá společnost měla podléhat harmonizovaným účetním předpisům (uvedeným ve směrnici 78/660/EHS[1]a 83/349/EHS[2] ) platným v každém členském státě pro srovnatelnou formu společnosti.

Doporučení 10 (k možnostem změn)

Evropský parlament je toho názoru, že evropská soukromá společnost musí mít možnost fúze, přemístění sídla, rozdělení a změny formy v evropskou akciovou společnost – a to podle harmonizovaného práva Společenství v případě, že toto právo existuje; pokud příslušné právo Společenství neexistuje, musí se uplatnit předpisy platné pro srovnatelnou právní formu v daném členském státě; že by v této souvislosti měly platit úpravy práv účasti zaměstnanců platné ve státě, kde má společnost sídlo a platné podle práva Společenství; je toho názoru, že je nutné, aby bylo možné provést transformaci národní společnosti v evropskou soukromou společnosti při zachování stávajících zaměstnaneckých práv; totéž platí také pro zpětnou transformaci evropské soukromé společnosti v národní společnost.

Doporučení 11 (ke zrušení, likvidaci, platební neschopnosti a zastavení plateb)

Evropský parlament je toho názoru, že jednatelé evropské soukromé společnosti musí být povinni v případě stavu platební neschopnosti bez zbytečných průtahů, nejpozději však po třech týdnech, požádat o zahájení konkurzního řízení; že by měli přímo, společně a stejnou měrou nést zodpovědnost za porušení těchto povinností vůči věřitelům, kterým tímto vznikla škoda; že by evropská soukromá společnost měla také při ostatních úkonech týkajících se rušení nebo likvidace společnosti, platební neschopnosti nebo zastavení plateb a srovnatelných událostech podléhat předpisům, které platí na základě tohoto nařízení jednotně v každém členském státě; v případě platební neschopnosti by se měly uplatňovat předpisy platné v místě sídla společnosti.

• [1]  Čtvrtá směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978 založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o ročních účetních závěrkách některých forem společností (Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES (Úř. věst. L 224, 16.8.2006, s. 1).
• [2]  Sedmá směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983 založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o konsolidovaných účetních závěrkách (Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/46/ES.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

I. Souvislosti

Statut evropské soukromé společnosti má malým a středním podnikům (MSP) v Evropě nabídnout takovou formu společnosti, která jim usnadní přeshraniční činnost. Potřeba takového statutu zazněla naposledy na slyšení Výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu dne 22. června 2006.

Pro realizaci vnitřního trhu a s tím spojené požadované zlepšení hospodářské a sociální situace ve Společenství je nutno se soustředit na odstranění obchodních překážek. Takový přístup by však byl neúplný, pokud by se v rámci Společenství zároveň stejnou měrou dále nerozvíjely výrobní faktory a nepřizpůsobovaly se rostoucímu vnitřnímu trhu.

Zatímco evropská společnost (SE) zahrnuje oblast velkých kapitálových společností, zaměřuje se evropská soukromá společnost na MSP. Vznik statutu SE byl zdlouhavý, výsledek není uspokojivý, a trh ještě SE jako právní formu akciových společností nepřijal. Důvodem je mimo jiné skutečnost, že SE nemají jednotnou evropskou právní formu, nýbrž zůstaly jako slepenec sestavený z mnoha odkazů na vnitrostátní právo. To zvyšuje právní nejistotu a je nevýhodné také z hlediska nákladů.

II. Stanovisko zpravodaje

1. K obsahu

Uvedených nedostatků statutu SE by se měl statut evropské soukromé společnosti vyvarovat. Měl by se proto co nejvíce vyhnout odkazům na vnitrostátní právo a vytvořit jednotnou evropskou právní formu. Tím se automaticky sníží náklady na poradenské služby, protože se při přeshraniční činnosti nebude uplatňovat právo různých členských států, nýbrž jednotný statut. Některé nezbytně nutné odkazy však přece jen budou muset existovat, zejména v harmonizovaných právních oblastech (jako jsou např. rejstřík, účetnictví).

Požadavek jednotnosti vyplývá z toho, že MSP budou činné v přeshraničních oblastech a budou svou činnost provádět prostřednictvím distribučních a servisních společností (dceřiných společností). V ideálním případě by pro usnadnění podnikání měly být dceřiné společnosti ve všech členských státech zakládány a vedeny podle stejných pravidel. Aby měly hospodářské subjekty ze zemí s různými právními tradicemi snadný přístup k nové právní formě, je dále nutné, pokud to je možné, dát na výběr různé formy. K tomu patří také právo společnosti zvolit si monistickou nebo dualistickou formu organizace.

Aby byla soukromá společnost v hospodářském styku flexibilní, musí mít různé možnosti transformace. K nim patří fúze, přemístění sídla nebo také vstup společnosti na burzu (přeměna v SE). Zde by se mělo co nejvíce využít harmonizovaného práva Společenství. V této souvislosti se ostatně jasně ukazuje naléhavá nutnost směrnice o přeshraničním přemístění sídla.

Statut však musí poskytnout více než pouhé usnadnění založení a řízení společnosti. Musí na jedné straně zajistit rovnocenné postavení orgánů uvnitř společnosti, a na straně druhé musí zároveň přispět k zajištění obchodního styku a ochrany věřitelů společnosti. Toho lze dosáhnout např. vyváženými pravidly ručení.

Vztah mezi ochranou věřitelů a možnostmi flexibilně zakládat společnosti bude dále projednán v souvislosti s předpisy pro základní kapitál. Doporučení směřuje k tomu, aby se neustupovalo od principu minimálního kapitálu, ale aby se upustilo od tlaku na vklady v hotovosti. Dalšími aspekty ochrany věřitelů je zabránění rozdělování zisků společnosti s cílem zajistit, že minimální kapitál společnosti zůstane věřitelům a zabránit přístupu k majetku, který byl protiprávně převeden na jednotlivé společníky.

2. K postupu

Parlament navrhuje, aby se podle čl. 192 odst. 2 Smlouvy ES a článku 39 a 45 jednacího řádu Evropského parlamentu postupovalo cestou legislativní zprávy z vlastního podnětu. Vyzývá proto Komisi, aby zahájila zákonodárný postup. Podle interinstitucionální rámcové dohody mezi Parlamentem a Komisí (podepsané dne 26. května 2005) je Komise povinna mít tento legislativní požadavek na zřeteli.

Při sestavování zprávy měl zpravodaj k dispozici tři návrhy statutu evropské soukromé společnosti, a to návrh, který přeložila pařížská průmyslové a obchodní komora (pracovní skupina CCIP/MEDEF), návrh, který předložila bývalá katedra prof. Dr. Hommelhoffa (PD Dr. Teichmanna) z univerzity v Heidelbergu a návrh, který předložil notář Dr. Vossius z Mnichova.

POSTUP

Název

Zpráva obsahující doporučení Komisi o statutu evropské soukromé společnosti

Číslo postupu

2006/2013(INI)

Příslušný výbor

JURI

Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno udělení svolení (článek 45)

19.1.2006

Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno udělení svolení (článek 39)

Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko   Datum oznámení na zasedání

Nezaujaté stanovisko   Datum rozhodnutí

EMPL 20.10.2006

Užší spolupráce   Datum oznámení na zasedání

Zpravodaj   Datum jmenování

Klaus-Heiner Lehne 12.12.2005

Předchozí zpravodaj

Projednání ve výboru

22.6.2006

3.10.2006

Datum přijetí

21.11.2006

Výsledek závěrečného hlasování

+: –: 0:

21 0 0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Maria Berger, Carlo Casini, Rosa Díez González, Giuseppe Gargani, Klaus-Heiner Lehne, Katalin Lévai, Antonio López-Istúriz White, Achille Occhetto, Aloyzas Sakalas, Gabriele Stauner, Andrzej Jan Szejna, Diana Wallis, Jaroslav Zvěřina

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Nicole Fontaine, Jean-Paul Gauzès, Othmar Karas, Eva Lichtenberger, Arlene McCarthy, Manuel Medina Ortega

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Sharon Bowles, Albert Deß, Ewa Klamt

Datum předložení

0.0.0000

Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

...