ZPRÁVA o „Prosazování zdravé stravy a fyzické aktivity: evropský rozměr prevence nadváhy, obezity a chronických chorob“

    6. 12. 2006 - (2006/2231(INI))

    Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
    Zpravodajka: Frédérique Ries

    Postup : 2006/2231(INI)
    Průběh na zasedání
    Stadia projednávání dokumentu :  
    A6-0450/2006

    NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

    o „Prosazování zdravé stravy a fyzické aktivity: evropský rozměr prevence nadváhy, obezity a chronických chorob“

    (2006/2231(INI))

    Evropský parlament,

    –   s ohledem na zelenou knihu Komise „Prosazování zdravé stravy a fyzické aktivity: evropský rozměr prevence nadváhy, obezity a chronických chorob“ (KOM(2005)0637),

    –   s ohledem na to, že v květnu 2004 byla na 57. světovém zdravotnickém shromáždění přijata světová strategie týkající se stravy, fyzické aktivity a zdraví,

    –   s ohledem na usnesení Rady ze dne 14. prosince 2000 o zdraví a výživě (2001/C 20 23.01),

    –   s ohledem na závěry Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální věci, zdraví a ochranu spotřebitele ze dne 3. června 2005 týkající se obezity, výživy a fyzické aktivity,

    –   s ohledem na neformální setkání ministrů sportu EU ve dnech 19. a 20. září 2005, na kterém britské předsednictví navrhlo vytvoření pracovní skupiny pro sport a zdraví,

    –   s ohledem na výzvu vědeckých pracovníků z 10. mezinárodního kongresu o obezitě (ICO 2006), který se konal ve dnech 3. až 8. září 2006 v Sydney,

    –   s ohledem na závěry dosažené konferencí finského předsednictví na vysoké úrovni nazvané „Zdraví ve všech politikách“,

    –   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

    –   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6‑0450/2006),

    A. vzhledem k tomu, že v průběhu posledních 30 let v Unii neobyčejně vzrostl počet osob trpících obezitou, že tempo nárůstu tohoto jevu je stejné jako ve Spojených státech na počátku 90. let a že v současné době je téměř 27 % mužů a 38 % žen v Evropě považováno za trpící nadváhou či obezitou,

    B. vzhledem k tomu, že rostoucí výskyt obezity, zejména u dětí, se neomezuje na EU a další bohaté země, ale zaznamenává dramatický nárůst v řadě rozvojových zemí,

    C. vzhledem k tomu, že obézních je rovněž více než pět milionů dětí v EU-25 a že míra růstu je znepokojující, neboť ročně přibývá téměř 300 000 nových případů,

    D. vzhledem k tomu, že studie prokázaly, že zdravotně postižené osoby jsou více ohroženy obezitou způsobenou řadou faktorů, včetně patofyziologických změn energetického metabolismu a stavby těla, svalové atrofie a tělesné nečinnosti,

    E. vzhledem k tomu, že příjem energie je u velkých skupin obyvatel od roku 1950 stejný, nicméně změny životního stylu vedly ke snížení fyzické aktivity i fyzické práce, a tím i ke snížení požadavků na příjem energie, což vedlo k nerovnováze mezi příjmem energie a její potřebou,

    F. vzhledem k tomu, že mnohé projekty a studie potvrdily, že výskyt obezity je charakterizován časnými rozdíly spojenými se sociálně-ekonomickým prostředím a že tato nemoc se vyskytuje častěji v rodinách s nízkými příjmy a s nedostatečným vzděláním,

    G. vzhledem k tomu, že při přípravě akčního plánu EU na podporu zdravého životního stylu by měla být věnována pozornost různým stravovacím návykům a modelům spotřeby v členských státech,

    H. vzhledem k tomu, že zpráva WHO z roku 2005 o zdraví v Evropě (analyticky) ukazuje, že vysoký počet úmrtí a nemocí je způsoben sedmi hlavními rizikovými faktory, z nichž šest (vysoký tlak, cholesterol, index tělesné hmotnosti BMI, nedostatečná konzumace ovoce a zeleniny, nedostatek fyzické aktivity a nadměrná konzumace alkoholu) souvisí se stravováním a tělesným cvičením a že je stejně důležité působit ve všech těchto oblastech, aby se zabránilo značnému počtu úmrtí a nemocí,

    I. vzhledem k tomu, že má-li být strava považována za zdravou, musí mít určité kvantitativní a kvalitativní vlastnosti, jako je energetický obsah v souladu s individuálními potřebami a musí být vždy v souladu s dietetickými zásadami,

    J. vzhledem k tomu, že ačkoli podle pravomocí, které jí dávají smlouvy, hraje EU zásadní roli při ochraně spotřebitelů doporučováním zdravé stravy a konzumace ovoce a zeleniny, musí být opatření Společenství na podporu sportu a fyzické aktivity nutně doplněna opatřeními na úrovni členských států EU, regionů a měst,

    K. vzhledem k sociálně-ekonomickému dopadu nemocí spojených s problémem nadváhy (které již v současnosti představují 4 až 7 % celkových výdajů členských států na zdravotní péči); vzhledem k tomu, že celkovými náklady na obezitu (při zohlednění zvýšených rizik nezaměstnanosti, přerušení pracovní činnosti a invalidity) se nezabývalo žádné přesné vědecké hodnocení,

    L. vzhledem k tomu, že většina členských států zavedla politiky, které mají řešit problematiku obezity a zlepšit zdravotní stav jejich obyvatel, a některé vlády přijaly určité zákazy, zatímco jiné vlády zvolily cestu podnětů,

    M. vzhledem k tomu, že některé členské státy se například rozhodly regulovat či dokonce zrušit prodejní automaty ve školách, neboť jejich nabídka je nedostatečná a pouze zanedbatelnou část tvoří nápoje s nízkým obsahem cukru, ovoce a zelenina a tzv. dietní výrobky,

    N. bere se zájmem na vědomí – jakožto počáteční krok – dobrovolné závazky přijaté v nedávné době jak evropskými výrobci nealkoholických nápojů, které usilují o omezení obchodní nabídky zaměřené na děti mladší 12 let a zároveň mají podporovat rozmanitější nabídku nápojů ve školách, tak závazek dvou gigantů v oblasti rychlého občerstvení uvádět na obalech hamburgerů a hranolků jejich nutriční hodnotu,

    O. vítá různé iniciativy zaměřené na podporu zdravého stravování, které realizují mnozí evropští maloobchodníci, včetně vývoje zdravého sortimentu, obsáhlého a snadněji srozumitelného nutričního označování a partnerství s vládami, školami a nevládními organizacemi s cílem zvýšit povědomí o prospěšnosti zdravého stravování a pravidelného cvičení,

    P. vzhledem k tomu, že projednávaná zelená kniha je součástí komplexní iniciativy na evropské úrovni usilující o potírání faktorů, které nejvíce ohrožují zdraví (včetně špatných stravovacích návyků a nedostatku fyzické aktivity) a které stejně jako kouření a nadměrná konzumace alkoholu způsobují určité druhy kardiovaskulárních nemocí (jež jsou hlavní příčinou úmrtí mužů a žen v Evropské unii), určité druhy rakoviny, respirační choroby, osteoporózu a diabetes typu 2, které zvyšují tlak na vnitrostátní systémy zdravotnictví,

    Q. vzhledem k tomu, že dne 11. září 2006 Komise představila výsledky veřejné konzultace, jež navazovala na zelenou knihu, a že tyto výsledky mluví ve prospěch zejména takové činnosti EU, která by zahrnovala různé politiky Společenství a věnovala zvláštní pozornost dětem a mládeži,

    R. vzhledem k aktivní roli, kterou má Společenství hrát v rámci společných politik či jako doplněk činností 25 členských států, a to prostřednictvím kampaní, které budou spotřebitele informovat a vzdělávat o problematice obezity, podpory konzumace ovoce a zeleniny v rámci společné zemědělské politiky, financování výzkumných, vzdělávacích a sportovně zaměřených projektů a o problematice přijímání nových či revidovaných právních předpisů, jež budou mít skutečný dopad na zdravé stravování evropských občanů,

    Obezita: politická priorita?

    1.  vítá závazek Komise ve prospěch zdravé stravy (z hlediska kvantity i kvality) a fyzické aktivity a boje proti obezitě a závažným nemocem souvisejícím se stravováním; požaduje, aby byl tento boj do budoucna považován za politickou prioritu Evropské unie a jejích členských států;

    2.  uznává, že na vzniku obezity se podílí množství faktorů a obezita jako taková vyžaduje holistický přístup, zahrnující množství různých oblastí politiky;

    3.  velmi lituje, že přes mobilizaci mnoha členských států obezita zasahuje stále více obyvatel a pokud bude tato tendence pokračovat, budou důsledky pro veřejné zdraví, kterým by bylo možno předejít zavedením vhodných opatření, nesmírné;

    4.  doporučuje všem členským státům, aby oficiálně uznaly obezitu jako chronickou nemoc a zabránily tak všem formám stigmatizace a diskriminace obézních lidí a zajistily jim přístup k vhodné léčbě v rámci vnitrostátních systémů zdravotnictví;

    5.  vítá, že evropská ministerská konference WHO (Istanbul, 15. až 17. listopadu 2006) přijala chartu o boji s obezitou, zdůrazňuje vytvoření ambiciózního rámce pro opatření, jimiž by se její růst dostal pod kontrolu a vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly časový rozvrh pro provádění a stanovení pořadí důležitosti zásahů podle tohoto rámce;

    6.  bezvýhradně podporuje zahájení Evropské akční platformy pro stravu, fyzickou aktivitu a zdraví („platforma“) z března 2005 a vítá metodu, kterou zvolilo GŘ pro ochranu zdraví a spotřebitele a která spočívá v trvalém dialogu s průmyslovými odvětvími, orgány členských států a nevládními organizacemi;

    7.  vítá dobrovolné závazky, které již předložily zúčastněné strany platformy; zdůrazňuje potřebu zajistit, aby tyto závazky přijaté v rámci platformy byly účinně kontrolovány a vyzývá Komisi, aby vypracovala jasná kritéria pro hodnocení; konstatuje, že spolehlivé hodnocení je zásadní pro zajištění toho, aby mohl být pokrok přiměřeně měřen a aby bylo možné v nezbytném případě projednat další opatření nebo legislativní návrhy EU; vyzývá Komisi, aby každoročně předkládala Evropskému parlamentu zprávy o úspěších platformy;

    8.  žádá Komisi, aby provedla posouzení dopadu příslušných návrhů politik s cílem stanovit jejich dopad na cíle veřejného zdraví, obezity a výživy; doporučuje, aby se tyto „kontroly zdraví nebo obezity“ konaly zejména v oblasti společné zemědělské politiky, výzkumných programů, energetické politiky a politiky v oblasti reklamy a potravin;

    9.  poznamenává, že i když je v současnosti zastoupena v platformě rozmanitá škála účastníků, většinou se v pohledu na problém obezity soustřeďují na stránku „energetického příjmu“; vyzývá proto účastníky, kteří mohou ovlivnit problém obezity po stránce „energetického výdeje“ – jako jsou výrobci počítačových her, sportovní svazy a vysílací stanice –, aby se více zapojili do diskuse a zvážili možnost podobných závazků;

    10. považuje za krok správným směrem tendenci, která v současnosti převažuje v různých odvětvích evropského potravinářského průmyslu a která spočívá v konkrétních krocích vedoucích k novému zaměření obchodní nabídky na děti a k zavádění nutričního označování dětských potravin a nápojů;

    11. vybízí členské státy, aby stanovily rentabilní možnosti k navázání partnerství svých zdravotních služeb s průmyslem tak, aby se zlepšily znalosti pacientů a kontrola jejich výživy a snížilo se hospodářské zatížení, jež představuje obezita; domnívá se, že by měla být zvláštní pozornost věnována projektům, které se zaměřují na potřeby lidí v sociálně a hospodářsky slabých komunitách;

    12. očekává, že Komise v blízké budoucnosti předloží konkrétní opatření v bílé knize s cílem omezit počet lidí s nadváhou a obézních lidí nejpozději od roku 2015;

    Informování spotřebitelů již od dětství

    13. domnívá se, že veškerá politika pro prevenci a kontrolu obezity musí trvat po celý lidský život, a to od prenatálního období až po pokročilý věk; domnívá se také, že je třeba věnovat zvláštní pozornost dětství, které je obdobím, během něhož získáváme velkou část stravovacích návyků;

    14. vybízí členské státy, aby uznaly, že pro prevenci nadváhy a obezity je nezbytné vzdělání v oblasti výživy a zdraví od raného věku;

    15. domnívá se, že zdravotničtí odborníci hrají významnou úlohu při prosazování zdravotního přínosu dobře vyvážené stravy a pravidelné fyzické aktivity a odhalování každého rizika, zejména u osob s nadměrným břišním tukem, u nichž je vyšší riziko vzniku zejména diabetu typu 2, kardiovaskulárních onemocnění a dalších zdravotních problémů;

    16. připomíná, že škola je místem, kde děti tráví nejvíce času, a že školní prostředí a hlavně školní jídelny musí proto vybízet děti k rozvoji jejich chutí a podporovat pravidelnou fyzickou aktivitu a zdravý životní styl, aby se zejména vyvážil klesající počet hodin vyčleněných pro tělesnou výchovu ve školách v EU; vyzývá proto Komisi, aby vypracovala mechanismy na podporu osvědčených postupů ve školách, jež zohlední nejúčinnější iniciativy, které poučí děti o zdravém jídle a zajistí stravování podle vysokých nutričních norem;

    17. vyzývá členské státy, aby poskytly dostatek finančních prostředků pro školní jídelny a školy tak mohly podávat čerstvá jídla, vyrobená nejlépe z produktů ekologického a regionálního zemědělství, a aby podporovaly zdravé stravovací návyky od raného věku;

    18. domnívá se, že členské státy by měly být vybízeny, aby zajišťovaly dostatečné vybavení umožňující věnovat se sportům a fyzické aktivitě na školách; vybízí členské státy a jejich místní orgány, aby při plánování umístění škol zvážily možnosti zdravého a aktivního životního stylu a umístily je blíže komunit, jimž slouží, čímž umožní, aby děti docházely do školy pěšky nebo dojížděly na kole namísto sezení v autě nebo v autobuse;

    19. vyzývá výrobce nealkoholických nápojů v EU k rychlé realizaci závazků, které přijali dne 20. prosince 2005 ve svém kodexu chování, zejména závazků zaměřených na omezení jejich obchodní činnosti na základních školách;

    20. domnívá se, že jsou-li na středních školách povoleny prodejní automaty, měly by být v souladu s předpisy o zdravé výživě;

    21. odsuzuje časté opakování a intenzitu televizních reklamních kampaní a kampaní na propagaci potravin určených výhradně dětem, zdůrazňuje, že tyto obchodní postupy nepomáhají prosazovat zdravé stravovací návyky, a musí proto být řízeny na úrovni EU pomocí revize směrnice o televizi bez hranic; vyzývá k zavedení kontrol v celé EU za účelem omezení televizní reklamy, v níž se dětem nabízí potraviny s vysokým obsahem tuku, cukru a soli v čase, kdy televizi sleduje velké množství dětí; dále zdůrazňuje, že existují jasné důkazy o tom, že televizní reklama ovlivňuje krátkodobé stravovací návyky u dětí mezi 2 a 11 lety, domnívá se však, že zde přesto rozhoduje osobní zodpovědnost rodičů, neboť konečné rozhodnutí o koupi je na nich; konstatuje však, že průzkumy ukazují, že většina rodičů chce jasné omezení reklamy na nezdravé potraviny určené dětem;

    22. vyzývá Komisi, aby v rámci platformy stanovila dobrovolné nebo samoregulační závazky, které ukončí reklamu na potraviny s vysokým obsahem tuku, cukru a soli určenou dětem, vybízí však Komisi, aby předložila legislativní návrhy v případě, že samoregulace nepřinese změnu;

    23. zdůrazňuje, že nové formy reklamy určené dětem, jako je zasílání textových zpráv na mobilní telefony, online hry a sponzorování hřišť, by neměly být z těchto úvah vyňaty;

    24. domnívá se, že Komise a evropský mediální průmysl musí časem uzavřít „džentlmenskou dohodu“, která by vyžadovala, aby byly do tvorby určené dětem v jednotlivých médiích (televize, kino, internet a videohry) zařazeny informace týkající se zdraví a odpočinku, které usilují o zvýšení povědomí evropské mládeže o významu sportování a konzumace ovoce a zeleniny pro zachování dobrého zdraví;

    25. uznává úlohu Evropského úřadu pro bezpečnost potravin při vydávání rad a doporučení v oblasti stravování;

    26. je toho názoru, že média (televize, rádio a internet) jsou více než kdy dříve významnou pedagogickou pomůckou pro vzdělávání v oblasti zdraví, která by měla spotřebitelům poskytovat praktické rady, aby byli schopni nalézt správnou rovnováhu mezi každodenní spotřebou kalorií a výdejem energie, a skutečně jim zajistit možnost svobodného výběru;

    27. domnívá se, že chystané nařízení o nutričních a zdravotních údajích na potravinách je významným signálem a konečně umožní spotřebitelům získat spolehlivé, nezavádějící a jednotné informace o nutričních vlastnostech potravin, a to zejména těch, které obsahují zvýšené množství cukru, soli a některých tuků; konstatuje, že provádění tohoto nařízení by mělo být realizováno takovým způsobem, který výrobce potravin a nápojů podpoří a umožní jim inovovat a zlepšovat své výrobky; domnívá se proto, že přednostně musí Evropský úřad pro bezpečnost potravin stanovit nutriční profily, a to s přihlédnutím k nejnovějším údajům a v úzké spolupráci s nevládními spotřebitelskými organizacemi a provozovateli v oblasti potravinářství, včetně prodejců;

    28. upozorňuje na rostoucí znepokojení veřejnosti i odborníků ohledně dopadů umělých transtuků na lidské zdraví a na kroky některých státních (Kanada, Dánsko) a regionálních (město New York) úřadů odstranit transtuky z lidské stravy; vyzývá k opatření na úrovni EU s cílem omezit příjem transtuků;

    29. domnívá se, že musí být neprodleně provedena revize směrnice Rady 90/496/ES ze dne 24. září 1990 o nutričním označování potravin[1] tak, aby zahrnovala přinejmenším požadavek na označení přítomnosti a množství živin a druhů tuků, reagovala by na cíl zjednodušit a harmonizovat evropské právní předpisy a byla by v souladu s doporučeními průmyslových subjektů a sdružení spotřebitelů;

    30. má velký zájem o formy značení nutričních hodnot, které zavedly potravinářské společnosti, prodejci nebo veřejné orgány v několika členských státech, aby zjednodušily nutriční údaje; uznává význam takových značení i log zdravé volby, když jim spotřebitelé dávají přednost a jsou snadno použitelné; připomíná zjištění výzkumu, že zobrazení, na nichž jsou hodnoty živin zobrazeny symbolickými prvky, nejlépe pomáhají spotřebitelům při výběru zdravějších variant; vyzývá Komisi, aby při vypracovávání a zavádění celoevropské formy označování nutričních hodnot na obalech čerpala z této zkušenosti a výzkumu a poukazuje na to, že udávání shodných údajů pro spotřebitele vyžaduje určitý stupeň harmonizace v této oblasti a že tyto údaje musí být vědecky podloženy;

    31. konstatuje, že nejlepším nástrojem je vzdělávání spotřebitelů, které nemohou nahradit zjednodušující systémy (jež mohou mít někdy opačný účinek, než o který usilují);

    Začlenění výživy a fyzické aktivity do ostatních politik Společenství

    32. je přesvědčen, že změna složení výrobků je účinným nástrojem omezování příjmu tuku, cukru a soli v potravě a vítá opatření přijatá několika výrobci a prodejci v tomto směru; konstatuje, že doposud pouze 5 % veškerých dobrovolných závazků přijatých v rámci platformy se týká vývoje výrobků; vyzývá Komisi, členské státy, výrobce, prodejce a dodavatele potravin, aby zintenzivnili snahy k zajištění toho, že výrobci, prodejci a dodavatelé potravin omezí hladinu tuku, cukru a soli v potravinách; vyzývá výrobce, aby využívali změnu složení výrobků nejen při uvádění nových, často dražších, značek na trh, ale aby upřednostňovali omezování tuku, cukru a soli u stávajících běžných značek;

    33. zdůrazňuje, že je důležité dát jedinci možnost informované volby ohledně toho, co jíst a kolik fyzické aktivity provádět;

    34. domnívá se, že je nezbytné, aby bylo prosazování zdravé stravy a fyzické aktivity politickou prioritou nejen pro GŘ pro ochranu zdraví a spotřebitele, ale rovněž pro generální ředitelství Komise pro zemědělství, dopravu, zaměstnanost, výzkum, vzdělávání a sport, která provádí politiky a programy Společenství, jež mají dopad na zdraví; žádá Komisi, aby provedla posouzení dopadu příslušných návrhů s cílem zjistit jejich dopad na veřejné zdraví a nutriční cíle, zejména na společnou zemědělskou politiku;

    35. vítá skutečnost, že současný akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008) zajišťuje financování mnoha projektů týkajících se obezity a domnívá se, že finanční prostředky musí být k dispozici dlouhodobě a že se ve druhém programu (2007–2013) musí klást důraz na prosazování zdravého životního stylu dětí a mládeže a osob se zdravotním postižením;

    36. zdůrazňuje, že informační kampaně nejsou nejlepšími nástroji ke komunikaci se znevýhodněnými sociálně-ekonomickými skupinami; domnívá se, že opatření musí být přizpůsobena místním potřebám a komunitám, musí být zaveden přímý kontakt a také užší spolupráce mezi místními školami, mateřskými školami, všemi praktickými lékaři, dětskými lékaři a místními zdravotnickými službami; zdůrazňuje, že hodnocení těchto činností je nezbytné ke zjištění, zda mají požadovaný účinek;

    37. žádá, aby byly strukturální fondy využity k investicím do infrastruktur sociálně-ekonomicky znevýhodněných oblastí, které usnadňují fyzickou aktivitou a bezpečnou dopravu (jako jsou stezky pro cyklisty), a podporuje hry pod širým nebem v bezpečném prostředí; zároveň vybízí k takovým investicím i členské státy;

    38. žádá Komisi, aby se (ve spolupráci s příslušnými ministerstvy členských států či regionů) účastnila programů „sport ve školách“ v tzv. testovacích institucích;

    39. vybízí Komisi, aby zhodnotila, do jaké míry je nesprávná výživa a nedostatek pohybu problémem u starších osob, a aby zvážila, jaká další opatření v tomto ohledu je třeba přijmout v zájmu pomoci této důležité, i když někdy opomíjené, skupině ve společnosti;

    40. žádá členské státy a zaměstnavatele, aby pobízeli své zaměstnance k udržování tělesné zdatnosti a k fyzickým aktivitám, především pokud se týká zaměstnaných žen s jednotvárnými úkoly, které mohou vést k chronickým chorobám;

    41. uznává roli zaměstnavatelů v podpoře zdravého životního stylu svých zaměstnanců; zdůrazňuje, že zdraví pracovníků, a tím i jejich produktivita, by mělo být součástí strategie společenské odpovědnosti podniků; očekává od nedávno zahájené Evropské aliance pro společenskou odpovědnost podniků, že bude podporovat výměnu osvědčených postupů v této oblasti;

    42. vítá výzvu vědeckých pracovníků na 10. mezinárodním kongresu o obezitě, kteří se vyjádřili ve prospěch zintenzivnění výzkumů, jež by umožnily lépe porozumět vzájemnému působení genetických faktorů a životního stylu, které tuto chorobu zapříčiňují;

    43. vítá v této souvislosti skutečnost, že Společenství financuje devět projektů začleněných do tematické priority „kvalita a bezpečnost potravin“ šestého rámcového programu pro výzkum a vývoj, které hledají nové způsoby boje proti obezitě a zaměřují se (například) na určitou věkovou skupinu nebo zkoumají vzájemné působení genetických faktorů, faktorů spojených s chováním a stavu sytosti;

    44. žádá, aby boj proti obezitě v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum a vývoj nadále těžil nejen z nadnárodní spolupráce badatelů v oblasti výživy, zemědělství a biotechnologie, ale aby byl také považován za předmět výzkumu společného zájmu několika disciplín;

    45. zdůrazňuje důležitost existence srovnatelného souboru ukazatelů zdravotního stavu (včetně údajů o příjmu potravy, fyzické aktivitě a obezitě), zvláště podle věkové a sociálně-ekonomické skupiny;

    46. je silně znepokojen snižováním konzumace ovoce a zeleniny v Evropě, které se týká především evropských rodin s nízkými příjmy, protože jsou pro ně tyto výrobky drahé a mají nedostatečné informace o jejich skutečném dietetickém přínosu;

    47. vyzývá Komisi, aby navrhla politiku a regulační rámec, které zpřístupní nejlepší zdroje živin a dalších prospěšných složek potravin a poskytnou evropským spotřebitelům možnost zvolit si, jak dosáhnout optimálního příjmu živin, jenž by co nejlépe odpovídal jejich životnímu stylu a zdraví;

    48. je znepokojen zprávami, že nutriční obsah ovoce a zeleniny pěstovaných v Evropě v posledním desetiletí klesl a vyzývá Komisi a Radu, aby při revizi společné zemědělské politiky v roce 2008 přijaly nezbytné kroky k tomu, že nutriční hodnota potravy bude pokládána za důležité kritérium a že se v rámci politik rozvoje venkova rozšíří produkce kvalitních potravin a pobídky zdravé výživy;

    49. přeje si, aby bylo dosaženo větší soudržnosti mezi společnou zemědělskou politikou a zdravotními politikami Evropské unie a žádá Komisi, aby dohlížela na to, že příspěvky EU, které získávají některá průmyslová odvětví, nebudou v žádném případě sloužit k financování reklamních kampaní, které v příznivém světle představují výrobky s vysokým obsahem kalorií;

    50. vyzývá Komisi, aby zajistila, že příspěvky Společenství pro jednotlivá průmyslová odvětví nebudou použity k financování reklamních kampaní na výrobky s vysokým obsahem kalorií;

    51. domnívá se, že je nezbytné provést reformu společné organizace trhu s ovocem a zeleninou, která by se kromě jiných cílů zaměřila na podporu konzumace potravin s vysokou nutriční hodnotou; kromě toho je pevně přesvědčen, že je vhodnější politika pobídek (snižování cen a daní, další druhy podpory) než systém založený na zvýšeném zdanění vysoce kalorických výrobků („fat tax“), který by nakonec postihl především ty nejchudší evropské rodiny;

    52. vybízí Světovou zdravotnickou organizaci, aby předložila Evropskému parlamentu svůj současný názor na obezitu;

    53. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, parlamentům členských států a kandidátských zemí a WHO.

    • [1]  Úř. věst. L 276, 6.10.1990, s. 40. Směrnice ve znění směrnice Komise 2003/120/ES (Úř. věst. L 333, 20.12.2003, s. 51).

    VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

    „Správné stravovací návyky jsou jako vkladní knížka, je třeba investovat dlouho předtím, než přinesou nějaký zisk.“

    Simone Lemieux, profesorka na ústavu pro výživu a funkční potraviny na Univerzitě Laval v Quebecu, 2005.

    Epidemie obezity a nadváhy, která se šíří mezi evropskými občany, nás nutí bít na poplach. Lze uvést výmluvná čísla, která jsou součástí stanoviska z vlastní iniciativy vypracovaného v roce 2005 Evropským hospodářským a sociálním výborem na základě zpráv Světové zdravotnické organizace a mezinárodní pracovní skupiny pro obezitu:

    –         v Unii, kterou tvoří 25 členských států, má 14 milionů dětí nadváhu a z nich jsou 3 miliony obézní;

    –         v mnoha zemí EU má nadváhu více než polovina dospělých obyvatel; 20 % až 30 % dospělých osob je považováno za obézní;

    –         počet evropských dětí trpících nadváhou a obezitou stoupá o 400 000 ročně a tento problém se týká téměř 1 dítěte ze 4 ve všech 25 státech Unie;

    –         v severní Evropě trpí nadváhou 10 až 20 % dětí, zatímco v jižní Evropě, ve Spojeném království a v Irsku je jich 20 až 35 %;

    Obezita je tedy realitou, která nás – na ulicích či ve frontě do kina – nutí, abychom si uvědomili, že počet lidí se zjevnou nadváhou roste. Tato realita je o to zřejmější, že se čím dál víc týká evropských dětí a mládeže.

    Samozřejmě se však vždy budou ozývat námitky proti tomu, co je podle některých názorů pouze utkvělou představou spojenou s estetickými normami a ne skutečnou „civilizační nemocí“ 21. století. Skutečností však je, že obezita (neměla by být zaměňována s nadváhou či několika kily navíc), představuje stejně jako anorexie (rovněž nezaměňovat se štíhlostí či mírnou hubeností) závažný problém ohrožující fyzické zdraví.

    Přece jen se však podstatně liší, neboť výskyt obezity je častější u všech vrstev obyvatel a nese s sebou zvýšené riziko úmrtnosti vzhledem k souvisejícím chorobám, kterými jsou například diabetes typu 2, vysoký tlak a srdeční choroby.

    Je tedy namístě ocenit diskusi, kterou zahájila Komise tím, že v prosinci 2005 zveřejnila zelenou knihu, která by nás měla přinutit zamyslet se nad nejlepšími způsoby boje proti obezitě při podpoření zdravé stravy a pravidelné fyzické aktivity.

    Tato iniciativa navazovala na zahájení Evropské akční platformy pro stravu, fyzickou aktivitu a zdraví z března 2005, jejímž prostřednictvím se pod záštitou GŘ pro ochranu zdraví a spotřebitele pravidelně setkávají zástupci průmyslových odvětví, národních orgánů a nevládních organizací.

    Zpravodajka je potěšena touto novátorskou metodou otevřeného jednání a doufá, že tato metoda v budoucnu umožní zřídit hlavní rámec společných činností, jež budou prováděny na úrovni Evropské unie.

    Pokud jde o oblast fyzické aktivity, která představuje polovinu této rovnice, a tedy zároveň polovinu řešení (proslulých 30 minut fyzické činnosti, které doporučuje mnoho lékařů), by zpravodajka ráda hned na začátku upozornila, že oblast vzdělávání a sportu spadá především do příslušnosti jednotlivých států a regionů.

    Je pravdou, že výchovná hodnota sportu byla uznána na zasedání Evropské rady v Nice v prosinci 2000 a že evropský rok 2004 byl rokem vzdělávání prostřednictvím sportu, přesto však má Unie v těchto oblastech poměrně omezený manévrovací prostor.

    Jistě však existují oblasti, které lze prozkoumat: osvětové kampaně v různých médiích na téma fyzické aktivity, tematická partnerství s 25 ministerstvy školství a se sdružením EUPEA (European physical education teacher association) a především zohlednění sportu v regionální politice.

    Je také důležité zdůraznit pozdní reakci veřejných orgánů na tuto nemoc moderní doby. Je třeba upřesnit, že na rozdíl od některých zažitých představ se problém obezity netýká pouze průmyslových zemí, ale vyskytuje se také u obyvatel jiných zemí, jako například v Asii, v Oceánii, přičemž míra výskytu je rekordní v Melanésii a v Mikronésii, a také v oblasti Středozemního moře.

    Evropská komise financovala svůj první preventivní plán boje proti obezitě v roce 1998 ve spolupráci s Krétskou univerzitou. Mezi členskými státy je to Francie, které připadá zásluha za zahájení prvního národního plánu pro výživu a zdraví, a to v roce 2000. V témže roce přijala ostatně Rada své první usnesení na téma zdraví a výživy.

    Od té doby již většina členských států přijala opatření, jež mají podpořit zdravou stravu a pravidelnou fyzickou činnost již od dětství.

    V oblasti výživy členské státy využily buď legislativní prostředky nebo uplatnily akční plán nebo obojí. Využily také určité prostředky a navrhly celou škálu motivačních opatření, omezení či dokonce zákazů.

    Tyto činnosti prováděné na úrovni jednotlivých států se vztahují na rozdílně oblasti:

    –         nutriční označování určitých potravin (ve Spojeném království, Finsku a Švédsku byl zaveden systém označování potravin – „food signposting“),

    –         umístění či odstranění prodejních automatů s nápoji a potravinami v určitých školách (Francie, Spojené království),

    –         reklama zaměřená přímo na děti mladší 12 let (omezená ve všech 25 členských státech EU a zakázaná pouze ve Švédsku),

    –         potraviny a přídatné látky, jež pronikají do jídel ve školních jídelnách (rozhodnutí lotyšské vlády s působností od 1. listopadu 2006 zakázat u dětí konzumaci potravin a nápojů obsahujících umělé přídatné látky, barviva či kofein),

    –         produkty vyráběné z hydrogenovaných rostlinných tuků či margarínu nebo produkty obsahující značnou koncentraci transmastných kyselin (Dánsko přijalo v roce 2003 zákon omezující vystavení transmastným kyselinám)

    Zpravodajka se úmyslně rozhodla uvést zde příklady kroků provedených členskými státy, z nichž mnohé vycházejí z prevence a zákazu. Tento úmyslný výběr zpravodajce umožní zdůraznit současnou tendenci zákonodárců rázně zasáhnout v oblasti boje proti obezitě buď prostřednictvím zákazů některých složek potravy nebo varováním spotřebitelů před výrobky s vysokým obsahem kalorií.

    Zpravodajka se domnívá, že je předčasné vynášet prozatímní či konečný soud nad jednotlivými politikami členských států, neboť většina z nich byla zahájena teprve nedávno.

    To je také hlavním důvodem proč nenavrhuje rozšíření žádného z pěti výše zmíněných opatření na evropskou úroveň. Dalším důvodem je skutečnost, že zpravodajka dává přednost otevřeným a pozitivním návrhům, jež nejsou příliš slučitelné s logikou zákazů. (Tato logika totiž nemívá valné výsledky u dětí, neboť mají poměrně silný sklon vzdorovat zákazům.)

    Z těchto důvodů stojí za vypracováním této zprávy filozofie založená spíše na motivování než na zákazech určitých potravin.

    Zpravodajka také uznává, že je třeba skoncovat s politicky korektním označováním, které vede k nečinnosti: kdo se dnes může skutečně domnívat, že z hlediska nutričních hodnot neexistují dobré a špatné potraviny!

    Zpravodajka by zde ráda dala jasně najevo, že z jejího pohledu bezpochyby existují zdravé potraviny s vysokou nutriční hodnotou a „zmetkové“ potraviny s vysokým kalorickým obsahem. A že konzumace těch prvně zmíněných (zejména ovoce a zeleniny, jejichž konzumace více než deset let prudce klesá a jejichž význam pro zdraví je dobře znám) by měla být předmětem motivačních politik EU.

    Zpravodajka se ztotožňuje s četnými kritikami, které hovoří o nedostatečné účinnosti společné zemědělské politiky. V současné podobě SZP již dosloužila, je třeba ji radikálně reformovat a přinést odpovědi výrobcům z jednotlivých odvětví, ale především spotřebitelům, při hledání zdravé a rozmanité stravy, která by odpovídala cílům v oblasti výživy.

    Pokud jde o společnou organizaci trhu s ovocem a zeleninou, zpravodajka vřele doporučuje novou evropskou politiku, mezi jejíž základní cíle by patřila podpora konzumace potravin s vysokou nutriční hodnotou. Mimo jiné je přesvědčena, že vhodnější je politika pobídek (snižování cen a daní, další druhy podpory) než systém spočívající na zvýšeném zdanění kalorických výrobků („fat tax“), který by nakonec trestal především ty nejchudší evropské rodiny.

    Zpravodajka se domnívá, že působení napříč vícero politikami Společenství při vytváření synergií mezi nimi je nejpřímějším způsobem (s ohledem na množství zúčastněných stran však zároveň způsobem nejobtížnějším), jak může Evropa přispět k boji za změnu stravovacích návyků a stylu života obecně.

    Tento přístup zahrnující více sektorů přímo navazuje na poselství, které předala Rada ve svém usnesení ze dne 14. prosince 2000, v jehož bodě 12 zdůraznila, že „mnoho politik Společenství a zejména politiky v oblasti veřejného zdraví, zemědělství, rybolovu, výzkumu, dopravy, ochrany spotřebitele a vnitřního trhu, má tak významný vliv, že politiky členských států v oblasti výživy mohou být plně efektivní pouze za předpokladu, že při definování a provádění dotčených politik Společenství“ budou zohledněny aspekty související se zdravím.

    Proto bylo formulováno mnoho konkrétních návrhů, které se týkají jednotlivých politik, v jejichž rámci může EU působit. A to například:

    -          v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum a vývoj je třeba stanovit financování v tradiční oblasti stravování, zemědělství a biotechnologie, ale je také třeba podpořit výzkum jiných faktorů a tedy financovat projekty společné více disciplínám (společensko-hospodářské otázky, zdraví);

    -          pokud jde o audiovizuální politiku a politiku ochrany spotřebitele: zpravodajka navrhuje, aby Komise a průmysl evropských médií uzavřely „džentlmenskou dohodu“, která by vyžadovala, aby byly do tvorby určené dětem v jednotlivých médiích (televize, kino, internet a videohry) zařazeny informace týkající se zdraví a odpočinku, které usilují o zvýšení povědomí evropské mládeže o významu sportování a konzumace ovoce a zeleniny pro zachování dobrého zdraví;

    -          v oblasti vzdělávání a sportu: Komise má prostředky k tomu, aby ve spolupráci s příslušnými ministerstvy členských států či regionů zahájila programy „sport ve školách“ v tzv. testovacích institucích a aby na začátku roku věnovala žákům všech vybraných škol sportovní tašku s logem EU a s minimálním sportovním vybavením (boty, šortky, tričko);

    -          v rámci strukturálních fondů: hospodářská a sociální soudržnost EU je hlavním cílem sjednocování Evropy. Vzhledem k výskytu obezity u nejchudších vrstev obyvatel je nezbytné prosazovat zdravý způsob života jak u obyvatel městských oblastí, tak u obyvatel venkova, a to v rámci Evropského sociálního fondu (ESF) a Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), jenž byl stanoven pro nové období 2007–2013.

    Na závěr tedy řekněme, že boj proti obezitě je teprve na počátku, musí se stát politickou prioritou všech členských států a také (a zejména) EU. EU by měla hrát zásadní úlohu při přizpůsobování politik Společenství každodenním starostem občanů týkajících se zdraví a kvality života obecně.

    Správnou stravu je třeba uznat za životní návyk, který je pro zlepšení zdraví stejně důležitý jako fyzická aktivita a nekouření.

    STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (15. 11. 2006)

    pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

    k prosazování zdravé stravy a fyzické aktivity: evropský rozměr prevence nadváhy, obezity a chronických chorob
    (2006/2231 (INI))

    Navrhovatelka: Anna Hedh

    NÁVRHY

    Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

    A.     vzhledem k tomu, že mladé dívky mají ve srovnání s chlapci větší tendenci k tomu, aby byly nespokojené se svým fyzickým vzhledem, což může vést k poruchám přijímání potravy, např. anorexii a bulimii,

    B.     vzhledem k tomu, že velké množství faktorů, například požadavky zaměstnání a domácí povinnosti, způsobují stále obtížnější začleňování fyzické aktivity do denního rozvrhu,

    C.     vzhledem k tomu, že sport je důležitým prvkem přirozeného procesu socializace a že díky své výchovné úloze podporuje kladné hodnoty a rozvoj osobnosti,

    D.     vzhledem k tomu, že těhotenství a menopauza jsou dvě kritická období pro rozvoj nadváhy u žen a že státní zdravotnické služby neberou tyto dva mezníky v životě ženy dostatečně v úvahu, především pokud jde o poradenství v oblasti výživy,

    E.     vzhledem k tomu, že mezi ženami je nižší úmrtnost související s obezitou, ale několikanásobně vyšší výskyt nemocnosti a zdravotních problémů spojených s kvalitou života, a že ženy z tohoto důvodu mnohem více trpí následky obezity a ve srovnání s muži mají fyzicky i emočně menší míru tolerance pro tělesné poruchy způsobené obezitou;

    F.     vzhledem k tomu, že pro mnoho skupin žen, především těch, které zažívají chudobu, je přijetí zdravějšího způsobu života složitým problémem,

    1.      doporučuje Komisi, aby dále rozvíjela svůj přístup k problematice obezity a otázek spojených s váhou, stravování a fyzické aktivity s ohledem na pohlaví, zejména při sběru dat, šíření osvědčené praxe a určování komunikačních strategií v rámci Společenství;

    2.      zdůrazňuje, že školy jsou prostředím, které může být použito k pozitivnímu ovlivňování chování dětí a mladých lidí; zdůrazňuje, že by mělo být podporováno podávání čerstvých jídel, vyrobených nejlépe z produktů ekologického a regionálního zemědělství, ve školních jídelnách;

    3.      žádá členské státy, aby do vzdělávacích programů základních škol zařadily jako povinný každodenní předmět problematiku stravování a fyzické aktivity a do vzdělávacích programů středních škol hospodaření v rámci domácnosti; žádá Komisi, aby v rámci evropských vzdělávacích programů podporovala výměnu osvědčené praxe v těchto oblastech;

    4.      zdůrazňuje skutečnost, že školy hrají důležitou úlohu v ovlivňování životního stylu dětí a mladistvých; doporučuje, aby do školních osnov bylo zaváděno vzdělávání spotřebitelů, výživa a fyzická aktivita a aby se těchto aktivit účastnili všichni žáci;

    5.      žádá členské státy, aby podporovaly osvětové kampaně s cílem podpořit a motivovat jednotlivce a umožnit jim hubnout prostřednictvím lepší výživy a fyzické aktivity;

    6.      doporučuje, aby při přípravě svých národních zdravotnických strategií vzaly členské státy v úvahu možnost podpořit předepisování fyzické aktivity pacientům jako preventivní opatření, které jim má pomoci se vypořádat se zdravotními problémy spojenými s obezitou, nebo jako opatření zaměřeného na udržení váhy či na její snížení; žádá Komisi, aby podporovala výměnu osvědčené praxe v této oblasti mezi členskými státy;

    7.      žádá členské státy, regionální a místní orgány a sportovní asociace, aby povzbuzovaly, podporovaly a nabízely fyzické a sportovní aktivity, které budou dostupné všem, a aby zajistily, že dívky a ženy budou mít stejné podmínky a přístup ke sportovní infrastruktuře a aktivitám jako muži, při zohlednění rozdílných priorit žen a mužů;

    8.      žádá členské státy a zaměstnavatele, aby pobízeli své zaměstnance k udržování tělesné zdatnosti a k fyzickým aktivitám, především pokud se týká zaměstnaných žen s jednotvárnými úkoly, které mohou vést k chronickým chorobám;

    9.      žádá členské státy, aby dále zvyšovaly povědomí zdravotnického personálu o chorobách a stavech spojených s nadváhou, včetně jejich psychologických a/nebo fyziologických příčin, s cílem zlepšit kvalitu léčby poskytované pacientům;

    10.    vybízí členské státy a Komisi, aby zvyšovaly povědomí veřejnosti o výhodách zdravé stravy a pravidelné fyzické aktivity a o možném zdravotním nebezpečí sedavého způsobu života;

    11.    zdůrazňuje úlohu, kterou hrají sdělovací prostředky při šíření stravovacích návyků; vyzývá členské státy, aby s nimi spolupracovaly za účelem podpory zdravější výživy;

    12.    vyzývá sociální partnery a zaměstnavatele, aby vytvářeli pracovní prostředí, které by umožnilo vykonávání fyzické aktivity, čímž by se zvýšila i úroveň produktivity;

    13.    žádá všechna odvětví potravinářského a stravovacího průmyslu – tzv. přístup „z farmy na stůl" – aby se zapojila do probíhající diskuse a převzala odpovědnost za uplatňování rozhodnutí vyplývajících z této diskuse, především pokud jde o zdravotnický výzkum a vývoj s ohledem na pohlaví a o nutriční informace.

    POSTUP

    Název

    Prosazování zdravé stravy a fyzické aktivity: evropský rozměr prevence nadváhy, obezity a chronických chorob

    Číslo postupu

    2006/2231(INI)

    Příslušný výbor

    ENVI

    Výbor, který vypracoval stanovisko
      Datum oznámení na zasedání

    FEMM
    28.9.2007

    Navrhovatelka
      Datum jmenování

    Anna Hedh
    12.9.2006

    Předchozí navrhovatel(ka)

     

    Projednání ve výboru

    19.10.2006

    13.11.2006

     

     

     

    Datum přijetí

    13.11.2006

    Výsledek závěrečného hlasování

    +:

    –:

    0:

    23

    -

    -

    Členové přítomní při závěrečném hlasování

    Edit Bauer, Hiltrud Breyer, Maria Carlshamre, Ilda Figueiredo, Věra Flasarová, Lívia Járóka, Piia-Noora Kauppi, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Siiri Oviir, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Marie-Line Reynaud, Teresa Riera Madurell, Raül Romeva i Rueda, Amalia Sartori, Eva-Britt Svensson, Anne Van Lancker, Corien Wortmann-Kool, Anna Záborská

    Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování

    Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Anna Hedh,, Zita Pleštinská.

    Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní
    při závěrečném hlasování

    Albert Deß, Viktória Mohácsi

    Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

    ...

    POSTUP

    Název

    Prosazování zdravé stravy a fyzické aktivity: evropský rozměr prevence nadváhy, obezity a chronických chorob

    Číslo postupu

    2006/2231(INI)

    Příslušný výbor
      Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno udělení svolení

    ENVI
    28.9.2006

    Výbory požádané o stanovisko
      Datum oznámení na zasedání

    EMPL
    28.9.2006

    IMCO
    28.9.2006

    FEMM
    12.10.2006

     

     

    Nezaujaté stanovisko
      Datum rozhodnutí

    EMPL
    18.1.2006

    IMCO
    4.10.2006

     

     

     

    Užší spolupráce
      Datum oznámení na zasedání

     

     

     

     

     

    Zpravodajka
      Datum jmenování

    Frédérique Ries
    29.11.2005

     

    Předchozí zpravodaj(ové)

     

     

    Projednání ve výboru

    3.10.2006

    27.11.2006

     

     

     

    Datum přijetí

    27.11.2006

    Výsledek závěrečného hlasování

    +

    -

    0

    42

    5

    0

    Členové přítomní při závěrečném hlasování

    Adamos Adamou, Georgs Andrejevs, Irena Belohorská, Johannes Blokland, John Bowis, Frieda Brepoels, Martin Callanan, Dorette Corbey, Chris Davies, Mojca Drčar Murko, Edite Estrela, Jill Evans, Anne Ferreira, Karl-Heinz Florenz, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Cristina Gutiérrez-Cortines, Satu Hassi, Gyula Hegyi, Jens Holm, Dan Jørgensen, Christa Klaß, Marie-Noëlle Lienemann, Jules Maaten, Linda McAvan, Roberto Musacchio, Riitta Myller, Péter Olajos, Miroslav Ouzký, Vittorio Prodi, Frédérique Ries, Guido Sacconi, Karin Scheele, Richard Seeber, Kathy Sinnott, Bogusław Sonik, Antonios Trakatellis, Marcello Vernola, Anja Weisgerber

    Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování

    Margrete Auken, Pilar Ayuso, Philip Bushill-Matthews, Christofer Fjellner, Kartika Tamara Liotard, Miroslav Mikolášik, Ria Oomen-Ruijten, Alojz Peterle

    Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

     

    Datum předložení

    6.12.2006

    Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)