Zpráva - A6-0468/2006Zpráva
A6-0468/2006

ZPRÁVA o vytvoření evropsko-středomořské oblasti volného obchodu

20.12.2006 - (2006/2173 (INI))

Výbor pro mezinárodní obchod
Zpravodaj: Kader Arif


Postup : 2006/2173(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A6-0468/2006
Předložené texty :
A6-0468/2006
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o vytvoření evropsko-středomořské oblasti volného obchodu

(2006/2173 (INI))

Evropský parlament,

 s ohledem na prohlášení z Barcelony ze dne 28. listopadu 1995, které ustanovilo partnerství mezi Evropskou unií (EU) a zeměmi jižního a východního Středomoří (PSEM) a pracovní program, jež byl během této konference přijat,

 s ohledem na své usnesení ze dne 27. října 2006 o revidovaném Barcelonském procesu[1],

 s ohledem na sdělení Komise Radě a Parlamentu s názvem „Desáté výročí evropsko-středomořského partnerství: Pracovní program pro řešení problémů příštích pěti let“ (KOM(2005)0139) a jeho přílohy ze dne 14. dubna 2005 (SEK(2005)0482 a SEK(2005)0483),

 s ohledem na sdělení Komise Radě a Parlamentu ze dne 11. března 2003 s názvem „Rozšířená Evropa – sousedství: nový rámec pro sousedské vztahy s Východem a Jihem“ KOM(2003)0104), na orientační dokument o evropské politice sousedství (EPS) (KOM(2004)0373), na svůj návrh o zřízení nástroje pro evropské sousedství a partnerství (NESP) (KOM(2004)0628, na své sdělení Radě ze dne 9. prosince 2004 k návrhům Komise ohledně akčních plánů v rámci evropské politiky sousedství (EPS) (KOM(2004)0795) a na akční plány pro Izrael, Jordánsko, Maroko, Tunisko a Libanon,

 s ohledem na závěry evropsko-středomořských ministerských konferencí a ministerských konferencí jednotlivých odvětví, které se konaly od zahájení Barcelonského procesu, zejména s ohledem na závěry VII. Evropsko-středomořské konference ministrů zahraničních věcí, která se konala ve dnech 30.–31. března 2005 v Lucemburku,

 s ohledem na evropsko-středomořské dohody o přidružení mezi ES a jeho členskými státy a Tuniskem[2], Izraelem [3], Marokem[4], Jordánskem[5], Egyptem[6], Libanonem[7] a Alžírskem[8] a na evropsko-středomořskou prozatímní dohodu o přidružení týkající se obchodu a spolupráce mezi ES a OOP (ve prospěch palestinské samosprávy)[9]; s ohledem na rozhodnutí č. 1/95 Rady přidružení ES–Turecko ze dne 22. prosince 1995 o provádění závěrečné etapy celní unie (96/142/ES)[10],

 s ohledem na dohodu o volném obchodu, nazývanou dohodou z Agadiru, kterou dne 25. února 2004 podepsalo Jordánsko, Egypt, Tunisko a Maroko,

 s ohledem na strategické partnerství pro Středomoří a Střední východ, které Evropská rada schválila v červnu 2004,

 s ohledem na strategickou regionální studii 2002–2006 pro program MEDA v rámci evropsko–středomořského partnerství a s ohledem na předběžný regionální program 2005–2006,

  s ohledem na studii o dopadu udržitelnosti evropsko-středomořské oblasti volného obchodu, kterou vypracoval Institut pro politiku a řízení rozvoje univerzity v Manchesteru,

 s ohledem na usnesení ze dne 17. listopadu 1995 o hospodářských a obchodních vztazích EU se zeměmi středomořské oblasti[11],

 s ohledem na své usnesení ze dne 30. března 2000 o středomořské politice EU[12],

 s ohledem na závěry a doporučení (včetně pětiletého pracovního programu Komise) vrcholné schůzky v Barceloně, která se konala ve dnech 27. a 28. listopadu 2005,

 s ohledem na usnesení Výboru pro hospodářské a finanční záležitosti, sociální záležitosti a vzdělávání Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění (APEM) ze dne 11. května 2006 o podmínkách přetvoření nástroje pro evropsko-středomořské investice a partnerství (FEMIP) v Evropsko-středomořskou rozvojovou a banku

 s ohledem na činnost Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění (APEM),

 s ohledem na svůj postoj ze dne 14. prosince 2004 k návrhu nařízení Rady o finančních a technických opatřeních (MEDA) doprovázejících reformu hospodářských a sociálních struktur v rámci spolupráce mezi Evropou a zeměmi oblasti Středomoří (kodifikované znění) [13],

–   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6‑0468/2006),

A. vzhledem k tomu, že na konferenci v Barceloně ve dnech 27. a 28. listopadu 1995 vznikl velmi ambiciózní a svého druhu ojedinělý projekt, tedy vytvoření nových a užších politických, hospodářských, sociálních a kulturních vztahů mezi severním a jižním Středomořím, a že tento projekt umožnil důležitý pokrok v této oblasti a není ještě zdaleka uzavřen,

B. vzhledem k tomu, že se mezitím politické okolnosti (dohody z Osla), které přály zrození Barcelonského procesu, značně změnily a že perspektiva uzavření mírového kompromisu na Blízkém východě je v současnosti více než kdy jindy nejistá,

C. vzhledem k tomu, že je v zájmu EU a členských států, aby se středomořská oblast rozvinula ve vzájemně výhodný integrovaný hospodářský a sociální prostor,

D. vzhledem k silnému demografickému růstu států jižního a východního Středomoří, jež si žádá zavedení politik a činností jak hospodářských, tak sociálních, se kterými se nesmí otálet,

E. vhledem k tomu, že je ve společném zájmu států jižního a východního Středomoří a EU snížit nezaměstnanost v tomto regionu a vytvořit perspektivy pro příslušné životní podmínky obyvatel této oblasti, zejména mladých a venkovského obyvatelstva, přičemž by bylo třeba vytvořit 35 milionů nových pracovních míst v letech 2000 až 2015, aby byla míra nezaměstnanosti udržena na současné úrovni,

F. vzhledem k tomu, že hospodářství států jižního a východního Středomoří jsou silně závislá na zahraničním obchodu a že celkové vývozy a dovozy odpovídají přibližně dvěma třetinám jejich HDP; vzhledem k tomu, že podstatná část těchto obchodních toků směřuje do EU, což však v rozporu s tím představuje pouze 4 % zahraničního obchodu Společenství, že složení vývozu států jižního a východního Středomoří je velmi málo rozmanité a zůstává specializováno v odvětvích, které pro růst představují slabý přínos,

G. vzhledem k tomu, že ve srovnání s jinými hospodářskými oblastmi, zejména se zeměmi jihovýchodní Asie, přišly země jižního a východního Středomoří o důležité postavení, pokud jde o relativní konkurenceschopnost, průmyslový rozvoj a perspektivy sociálního rozvoje, a že jejich podíl na světovém obchodě od roku 1980 zaznamenal značný pokles, a to přes relativně silný hospodářský růst; vzhledem k tomu, že tento vývoj by měl být pro EU a její politiku sousedství důvodem ke znepokojení, zejména s ohledem na dopady v oblasti sociální stability a politické stability na jejích hranicích,

H. vhledem k tomu, že z hlediska obchodu se struktura obchodování mezi EU a státy jižního a východního Středomoří od začátku Barcelonského procesu změnila jen velmi málo a že podepsání dohod o přistoupení ještě nepřineslo očekávané výsledky,

I. vzhledem k nezbytnosti vytvoření oblasti volného obchodu, která má usilovat o odstranění chudoby, dosažení plné zaměstnanosti, posílení demokracie a podpory udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že oblast volného obchodu musí spočívat na vyvážených a správně cílených pravidlech nezbytných k lepšímu zařazení států jižního a východního Středomoří do mezinárodního obchodu, musí zajistit jejich hospodářskou rozmanitost, postavit se výzvám globalizace a zajistit spravedlivé rozdělení výhod z ní plynoucích,

J. vzhledem k tomu, že vzrůstající hospodářská spolupráce v oblasti Středomoří nabízí také příznivé perspektivy pro hospodářství členských států na jihu Evropy, a tudíž pro jejich hlubší začlenění do jednotného trhu EU,

K. vhledem k tomu, že oba břehy Středozemního moře jsou i nadále postiženy ohromující asymetrií v ekonomické, sociální a demografické oblasti a že mezi jednotlivými státy jižního a východního Středomoří existují značné rozdíly,

L. vzhledem k tomu, že by přetrvávající politická a hospodářská roztříštěnost států jižního a východního Středomoří a neexistence skutečné integrace mohla mít velmi neblahý vliv na Barcelonský program a zejména na vytvoření oblasti volného obchodu zhoršením dopadů koncentrace obchodu, a tudíž závislosti některých států jižního a východního Středomoří na trhu EU,

M. vzhledem k tomu, že vytvoření oblasti volného obchodu může přinést v dlouhodobé perspektivě obecně pozitivní důsledky, ale také mít negativní krátkodobý a střednědobý dopad na středomořské státy EU a státy jižního a východního Středomoří,

N. vzhledem k tomu, že je ve společném zájmu, aby byla ustanovena účinná doprovodná opatření s cílem snížit a napravit negativní dopad probíhajícího procesu liberalizace na všechny dotčené oblasti a státy,

O. vzhledem k tomu, že z důvodu stále rychlejšího vývoje našich společností poznamenaných informačními technologiemi musí státy jižního a východního Středomoří vyvíjet kvantitativně i kvalitativně významnější činnost v oblasti vědeckého výzkumu a technologického vývoje, aby zmenšily technologickou propast, která je dělí od zemí v tomto oboru rozvinutějších, což ve svém důsledku umožní silný a udržitelný hospodářský růst,

P. vzhledem k tomu, že státy jižního a východního Středomoří zaznamenaly značný pokrok v základním školství a značně snížily procento negramotnosti, které nicméně zůstává v některých zemích oblasti ještě vysoké; vzhledem k tomu, že přístup k vysokoškolskému vzdělání je omezen na malou část obyvatelstva a že školský systém nemá vždy prostředky pro výchovu odborníků nebo technických kádrů na vysoké úrovni, aby existovala správná rovnováha mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce,

Q. vzhledem k tomu, že současně s procesem vytváření oblasti volného obchodu mezi Evropskou unií a státy jižního a východního Středomoří je nezbytné, aby posledně jmenované státy za účelem výhodnější spolupráce s EU zrušily existující politické a hospodářské překážky, které zpomalují proces integrace v celé oblasti,

Nový impuls pro Barcelonský proces

1. lituje, že tři hlavní barcelonské cíle (vytvoření společného prostoru míru a stability; vytvoření oblasti všeobecné prosperity prostřednictvím ekonomického partnerství a vytvoření oblasti volného obchodu; spolupráce v sociální, kulturní a humanitární oblasti, která v této oblasti podporuje dialog kultur) nejsou ještě zdaleka naplněny;

2. připomíná, že tyto tři pilíře se musejí nezbytně rozvíjet společně, aby byl úspěšně dokončen evropsko-středomořský integrační proces, jakož i zmenšení rozdílů v úrovni hospodářského vývoje mezi oběma břehy Středozemního moře;

3. zdůrazňuje skutečnost, že posilování Barcelonského procesu má podíl na šíření hodnot a evropského hospodářského a sociálního modelu; připomíná, že tento proces je ve srovnání s jinými nedávnými regionálními iniciativami starší a má vyšší stupeň institucionalizace; trvá na faktoru stability a podpory dialogu, které tato iniciativa reprezentuje;

4. zdůrazňuje, že úspěch Barcelonského procesu a zejména oblasti volného obchodu vyžaduje silnou a soustředěnou vůli všech účastníků a větší začlenění občanské společnosti a obyvatelstva obou břehů Středozemí;

5. trvá na přesnější definici cílů evropské politiky sousedství (EPS), která by neopomíjela země východní Evropy, neoslabovala Barcelonský proces a ani neupřednostňovala bilaterální přístup na úkor mnohostranného regionálního přístupu; domnívá se, že účinnější použití nástroje sousedství ve prospěch regionálních projektů umožní zlepšit situaci a podpoří skutečný integrovaný regionální hospodářský prostor; je toho názoru, že i když se bude podporovat užší spolupráce s nejpokročilejšími partnery při současném respektování jejich specifického politického, kulturního, náboženského a sociálního rázu, musí se ke státům jižního a východního Středomoří přistupovat jako ke zcela samostatnému celku;

6. domnívá se, že navzdory dobré vůli, je pravděpodobně nutné, kvůli opakovanému zpoždění a problémům, které narostly, novu zvážit, zda má být rok 2010 datem pro vznik oblasti volného obchodu, a to s přihlédnutím k četným strukturálním změnám, k nimž došlo ve světovém hospodářství od roku 1995, a k nezbytnosti opatrnějšího přístupu k volnému obchodu mezi nerovnými partnery; vyzývá Komisi, členské státy a státy jižního a východního Středomoří, aby oživily Barcelonský proces tím, že by se prioritou stalo vytvoření skutečného sociálně-hospodářského evropsko-středomořského prostoru, v němž by byly do hospodářského partnerství ve větší míře zapojeny sociální a environmentální aspekty;

7. vyzývá státy jižního a východního Středomoří, aby nepromeškaly příležitost trvalého růstu, který umožní lépe odpovídat na rostoucí potřeby jejich občanů a na nezbytnost účinně čelit výzvám globalizace;

8. lituje, že technická i finanční pomoc poskytovaná EU, i když nebyla zanedbatelná, nedosahovala úrovně cílů a ambicí z Barcelony, zejména pokud jde o sociálně-kulturní kapitoly Barcelonské deklarace a o podporu místních ekonomik;

9. je toho názoru, že oblast volného obchodu bude opravdovou příležitostí pro růst států jižního a východního Středomoří, pokud bude plánována společně a postupně v rámci účelného a předvídatelného partnerství, jež bude přizpůsobeno sociálně ekonomické situaci států jižního a východního Středomoří a bude podporovat hospodářský rozvoj a hlubší regionální integraci; naléhavě zdůrazňuje důležitost větší účasti partnerských zemí a povzbuzující charakter partnerství; připomíná, že s cíli partnerství se musí ztotožnit oba břehy Středomoří; zdůrazňuje nutnost přiznat státům jižního a východního Středomoří právo na řízení tempa otevření obchodu a vnitrostátních strategií pro hospodářský a sociální rozvoj;

10. zastává názor, že posílení institucionálních vztahů mezi EU a státy jižního a východního Středomoří je prvkem důležitým pro úspěch Barcelonského procesu; chválí podstatné navýšení formálních i neformálních setkání orgánů Společenství, členských států, států jižního a východního Středomoří a příslušných místních orgánů; přeje si účast států jižního a východního Středomoří jakožto pozorovatelů na práci specializovaných evropských agentur a programů společného zájmu;

11. zdůrazňuje význam regionální integrace států jižního a východního Středomoří a posílení obchodu Jih-Jih; vítá podpis dohody o volném obchodu mezi Marokem, Tuniskem, Egyptem a Jordánskem, k němuž došlo v Agadiru dne 25. února 2004; považuje tento krok za nezbytný pro vytvoření skutečné oblasti volného obchodu a vyzývá ostatní země tohoto regionu, aby se k němu připojily; považuje nicméně za podstatné, že se proces hospodářské integrace prohlubuje a že překážky stojící v cestě obchodu mezi těmito zeměmi jsou rychle odstraňovány, aby bylo možné plně rozvinout potenciál obchodu na ose Jih-Jih;

12. naléhá na Evropskou unii, aby zvýšila objem prostředků na technickou a finanční pomoc státům jižního a východního Středomoří, a to v souladu s ambiciózními cíli z Barcelony a v závislosti na skutečném pokroku, kterého bylo v těchto zemích dosaženo v oblasti dodržování lidských práv, ochrany pracovníků, ochrany životního prostředí, regionální integrace a zlepšování kvality místních veřejných služeb a vzdělávacích i kulturních služeb;

13. připomíná, že vytvoření zóny volného obchodu a ekonomiky v oblasti Středozemního moře je nerozlučně spjato s politickým úsilím, které má zajistit mír, demokratizaci, respektování lidských práv, rovnost pohlaví a prosazování dialogu mezi kulturami a náboženstvími a rovněž s neumdlévajícím úsilím, aby politický dialog a vytvoření atmosféry důvěry mezi partnery mohly skutečně přispět k nastolení demokracie v tomto regionu;

Obchodní a celní politika

14. zdůrazňuje, že clo stále představuje důležitou část daňových příjmů států jižního a východního Středomoří; považuje tedy za nutné, aby plán všech pozdějších snížení bral v potaz ekonomický rozvoj dosažený státy jižního a východního Středomoří a časový rámec nutný k zavedení rovnoměrných daňových reforem, které by měly za cíl vyrovnat snížení příjmů z cel;

15. vyzývá Komisi, aby vzala v úvahu případné odbourávání celních preferencí, z nichž mají výhody státy jižního a východního Středomoří, v důsledku podpisu dohod o volném obchodu mezi Společenstvím a některými třetímu zeměmi, zlepšení systému všeobecných celních preferencí pro rozvojové země a poskytnutím systému kumulace původu některým asijským státům, které jsou silnými konkurenty průmyslu států jižního a východního Středomoří;

16. žádá Komisi, aby v rámci Barcelonského procesu zavedla v souladu s normami WTO postup kompenzace za účelem zmenšení negativního dopadu, který by rozpad celního systému mohl mít na státy jižního a východního Středomoří a v budoucnu na vytvoření oblasti volného obchodu;

17. žádá Komisi, aby nepřistoupila na žádný požadavek partnerských zemí, který by překračoval nároky WTO, a aby neovlivňovala jednání některých partnerských středomořských zemí o přistoupení k WTO nadměrnými požadavky při jednáních o oblasti volného obchodu;

18. vítá pokrok zaznamenaný v „usnadnění obchodu“, zejména v harmonizaci a zjednodušení celních postupů, automatizaci a zrychlení postupů, posílení transparentnosti, používání systémů elektronického zpracování a placení a odstranění některých mimocelních bariér, které dnes mohou nahrazovat tradiční celní bariéry, zejména v oblasti norem a vydávání osvědčení;

19. potvrzuje znovu, že vzhledem k zintenzivnění mezinárodní hospodářské soutěže je důležité posílit politickou vůli k stanovení zásadnější hospodářské a sociální agendy, která by zlepšila konkurenceschopnost hospodářství založeného na dovednostech, stimulovala růst, vzdělávání, inovaci a výzkum, vytvořila nová pracovní místa a přispěla k blahobytu ve společném rozvoji;

20. vyzývá státy jižního a východního Středomoří, aby uvedly v činnost systém rozšířené spolupráce a partnerství a napomohly reformě prostředí státní správy a obchodu v duchu řádné správy věcí veřejných;

21. zdůrazňuje nezbytnost intenzifikace a posílení celních kontrol s cílem stíhat takové jevy jako pašování, padělání a pirátské výroby zboží, praktiky, které s sebou kromě ztrát z příjmů nesou velké riziko pro veřejné zdraví obyvatel v uvedené oblasti;

Studie o dopadu udržitelnosti evropsko-středomořské oblasti volného obchodu

22. vítá zveřejnění druhé části výše uvedené studie o dopadu udržitelnosti oblasti volného obchodu, kterou vypracovala univerzita v Manchesteru; je velmi znepokojen závěry této studie, která předvídá krátkodobé a střednědobé negativní dopady oblasti volného obchodu na oblast sociální a životního prostředí; naléhavě žádá Komisi, aby zapojila doporučení z této zprávy do budoucích diskusí o vytvoření oblasti volného obchodu, ale aby zároveň opětovně směrovala jednání k sociální soudržnosti a dlouhodobému rozvoji, jak doporučuje tato zpráva;

23. dále zdůrazňuje důležitost zpřesnění pilotního systému partnerství pro hodnocení pořádaných akcí z hlediska sledovaných cílů; toto řízení by se mohlo projevit vytvořením nástroje pro analýzu a hodnocení zaměřeného na Středomoří;

24. naléhavě žádá všechny účastníky evropsko-středomořského partnerství, aby na ministerské úrovni projednali závěry výše uvedené studie o dopadu udržitelnosti oblasti volného obchodu a vyvodili z nich důsledky pro probíhající jednání o oblasti volného obchodu;

Finanční a technická pomoc

Program MEDA a nástroj pro evropské sousedství a partnerství (NESP)

25. lituje, že EU nedokázala zajistit financování v souladu s cíli Barcelonského procesu, což je jednou z příčin zpoždění, které vzniklo při vytváření oblasti volného obchodu;

26. konstatuje dobré výsledky programu MEDA II v období 2004–2006 ve srovnání s MEDA I, zvláště pokud jde o větší schopnost absorpce, kterou osvědčily přijímající země, a o flexibilitu při plánování a zavádění projektů MEDA počínaje rokem 2000;

27. se zájmem vítá vytvoření nového nástroje pro evropské sousedství a partnerství (NESP), který má za cíl pokrýt finanční náklady pro oblast volného obchodu, a návrh Komise zvýšit finanční prostředky na částku 14 930 000 000 EUR s cílem lépe vyhovět potřebám dotyčných zemí pod podmínkou, že se stane opravdovým nástrojem sbližování a zahrne podpory na kompenzaci ztrát z celních příjmů středomořských partnerů a jiných nákladů spojených s liberalizací trhů;

28. považuje za nedostatečný rozpočtový rámec ve výši 11 181 000 000 EUR, o kterém Rada rozhodla dne 17. října 2006; požaduje, aby v průběhu střednědobé revize finančního výhledu na období 2008–2009 byly vyčleněny vyšší částky, aby integrační proces dosáhl stanovených cílů;

29. přeje si, aby tento finanční nástroj byl výkonnější a kladl větší důraz na vhodnější a cílenější plánování a účast („vlastnictví“) partnerů a občanské společnosti ve všech etapách cyklu řízení projektů; vyzývá vlády států jižního a východního Středomoří, aby učinily vše, co je možné, k lepšímu využití finančních prostředků Společenství, zejména prostředků určených na výzkum, odborné vzdělávání, posílení místních infrastruktur a veřejných služeb a reorganizaci průmyslového i zemědělského výrobního systému; vyzývá Komisi a členské státy, aby dbaly na dodržování rovnováhy mezi východními a jižními sousedy a dávaly přednost financování regionální povahy, a to zejména Jih-Jih;

30. důrazně opakuje tvrzení, že pro vytvoření oblasti volného obchodu a obecněji pro úspěch Barcelonského procesu nesmí evropská politika sousedství zklamat legitimní očekávání států jižního a východního Středomoří, zvláště pokud jde o zeměpisné rozdělování evropských finančních podpor a pravidla pro jejich přidělování;

Nástroj pro evropsko-středomořské investice a partnerství (FEMIP)

31. vítá dobré výsledky získané v rámci nástroje pro evropsko-středomořské investice a partnerství (FEMIP) od jeho založení a domnívá se, že jeho posílení je podstatné pro úspěch Barcelonského procesu; vítá jeho přetvoření ve skutečnou evropsko-středomořskou investiční rozvojovou banku;

32. konstatuje, že činnosti programů MEDA a FEMIP se ve značné míře doplňují; vyzývá Komisi a EIB, aby zavedly postup posílené spolupráce a koordinace, který by zajistil větší účinnost pro akce Společenství, a to jak na strategické úrovni, tak při řízení konkrétních projektů;

33. je toho názoru, že vzhledem k očekávané shodě členských států Evropské unie by již bylo možné zahájit projekt Evropsko-středomořské rozvojové banky a že by bylo vhodné v počáteční fázi do tohoto projektu zapojit všechny zainteresované země, a to jak evropské, tak i země z oblasti jižního Středomoří;

Přímé zahraniční investice (PZI)

34. konstatuje, že nedostatečná finanční atraktivnost je největší překážkou přílivu přímých zahraničních investic do států jižního a východního Středomoří a negativně ovlivňuje hospodářský růst této oblasti;

35. připomíná, že investice[14] mají významný dopad na subdodávky, rozšiřování dovedností, vytvoření podmínek pro odborné vzdělávání v obecně velmi málo industrializované oblasti a na vytváření pracovních míst;

36. považuje za nezbytné, aby tyto země prováděly takovou obchodní politiku, která může napomoci využívání soukromých domácích investic, zejména cestou modernizace finančních a bankovních systémů a usnadněním přístupu k úvěrům pro co největší počet lidí;

37. zdůrazňuje důležitost dialogu mezi podniky na obou březích Středozemního moře pro rozšíření obchodu a zvýšení objemu investic;

Pravidla původu zboží a kumulace původu

38. vítá rozšíření panevropského systému kumulace původu na všechny státy jižního a východního Středomoří; domnívá se, že může nabídnout těmto státům přístup do rozšířeného hospodářského prostoru, který zahrnuje evropsko-středomořskou oblast, ale také státy ESVO a středo- a východoevropské státy; požaduje bezvýhradné dodržování výzvy palestinské samosprávy dbát na to, aby zboží vyrobené na okupovaném území bylo možno identifikovat v rámci pravidel původu zboží;

39. v důsledku toho vyzývá státy jižního a východního Středomoří, aby přijaly v co nejkratší době celoevropsko-středomořské protokoly o pravidlech původu v rámci příslušných dohod s EU a ostatními partnery z celé Evropy a Středomoří, aby se mohl projevit plný účinek celoevropské kumulace tím, že bude použita na celou oblast;

40. vyzývá státy jižního a východního Středomoří, aby urychleně zavedly programy vzdělávání, informování a osvěty o pravidlech původu a zajistily s pomocí Evropské komise příslušné školení hospodářských subjektů a celních úředníků;

41. vyzývá Komisi, aby v souladu s kritérii, která uvedla ve svém sdělení o pravidlech původu v preferenčních obchodních režimech ze dne 16. března 2005, a s ohledem na dvě studie zadané GŘ pro obchod a GŘ pro rozvoj po vydání Zelené knihy v roce 2005 pozorně přezkoumala reformu (zjednodušení a větší pružnost) a nezbytnost provádění účinnější kontroly jejího uplatňování, aby nedocházelo ke zneužívání preferencí; přeje si především, aby nová právní úprava zaručila dodržování těchto pravidel a dodržování závazků přijatých vůči evropsko-středomořské oblasti;

Zemědělství

42. zdůrazňuje, že otevření trhů se zemědělskými produkty musí stanoveno jednotně a prováděno postupně a asymetricky a v jeho rámci musí existovat možnost udělit určitý počet výjimek a lhůt, jež by zohlednily jak společné výhledy tohoto odvětví v EU a v zemích jižního a východního Středomoří, tak individuální rozdíly a charakteristické rysy tohoto odvětví v různých zemích; zdůrazňuje rovněž ekonomický a sociální význam odvětví zemědělství pro země jižního a východního Středomoří a nutnost vyvarovat se chudnutí venkovského obyvatelstva, které je důvodem odchodu a koncentrace tohoto obyvatelstva v již tak přelidněných městských aglomeracích, zejména ve městech na pobřeží;

43. vyzývá Komisi a vlády států jižního a východního Středomoří, aby upřednostnily veškeré iniciativy usilující o modernizaci vlastního primárního sektoru a o jeho udržitelný rozvoj, a umožnily tak zlepšení životních podmínek a vytváření nových pracovních míst na venkově, ať už souvisejí se zemědělstvím, či ne;

44. požaduje zavedení integrovaného systému technické pomoci a vzdělávání lidských zdrojů; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby činnost EU v odvětví zemědělství v této oblasti přispívala k zavedení životaschopné politiky hospodaření s vodou, k ochraně životního prostředí a biodiverzity, k ochraně půdy a její úrodnosti, k zabezpečení potravinové nezávislosti a valorizaci typických regionálních výrobků; opětovně vyjadřuje podporu politikám uvedeným v činnost státy jižního a východního Středomoří za účelem diverzifikace jejich zemědělské produkce;

45. domnívá se, že posílení především drobného zemědělství přizpůsobeného místním podmínkám, které přispívá ke zlepšení životního prostředí a tím i ke zlepšení hospodářské a zdravotní situace venkovského obyvatelstva, nelze dosáhnout pouze liberalizací přístupu zemědělských produktů na trhy;

46. domnívá se proto, že trh mezi Evropskou unií a státy jižního a východního Středomoří musí být otevírán postupně a uvážlivě musí být zaměřen na kvalitu s ohledem na strukturu zemědělských podniků, na zemědělské politiky a na různé reformy prováděné ve středomořské oblasti; dále zdůrazňuje skutečnost, že jednání o přístupu na trhy nemohou v žádném případě probíhat globálně, nýbrž případ od případu, produkt od produktu a s ohledem na nutnost ochránit tzv. citlivé produkty, které by měly být vyloučeny z plné liberalizace, aby nebyli nenapravitelně poškozeni místní výrobci;

47. připomíná, že mnohé středomořské země vyjádřily přání zachovat vůči trhu Společenství své obchodní preference; domnívá se, že zachování preferenčního a asymetrického systému je neslučitelné se všeobecnou liberalizací zemědělského odvětví; zdůrazňuje dále zájem všech států Středomoří na zachování určitých nástrojů k řízení nabídky na jejich trzích;

48. vyzývá veškeré socioprofesní subjekty činné v evropsko-středomořském zemědělském odvětví, aby rozvíjely spolupráci v doplňkových odvětvích podporou komplementarity výrobků jak mezi evropskými a středomořskými státy, tak mezi státy jižního a východního Středomoří navzájem; jako příklad uvádí vinařské odvětví nebo odvětví ovoce a zeleniny, jejichž produkce ve středomořské oblasti může přispívat k poskytování pestřejší a atraktivnější nabídky ve vztahu ke spotřebitelům;

49. v tomto smyslu zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet společnou evropsko-středomořskou politiku označování produktů na základě kontrolovaného označení původu, které bude v souladu s platnými předpisy Evropské unie, a to na základě označování zeměpisného původu produktů a osvědčení o ekologickém původu, dohledatelnosti a transparentnosti výrobních postupů;

50. je přesvědčen, že ve státech jižního a východního Středomoří by prospěch z liberalizace trhu měly v první řadě velké zemědělské podniky využívající mechanizace, které již v plné míře čerpají prostředky z kompenzačních fondů; vyzývá institucionální činitele evropsko-středomořského partnerství, aby zlepšili přístup drobných výrobců k půjčkám a aby zavedli vyrovnávací systém podpor určených pro malé podniky, které představují drtivou většinu zemědělské populace těchto zemí a které jako první utrpí konkurencí s Evropskou unií a v neposlední řadě aby v dlouhodobém horizontu nahradili starý systém kompenzace a pomoci novým systémem podpory udržitelného zemědělství a investic do drobných podniků na zpracování potravin s cílem posílit konkurenceschopnost venkovských hospodářství prostřednictvím diversifikace, rozvoje místního trhu a výroby vysoce kvalitních produktů;

51. žádá, aby bylo podrobeno reflexi jednak nastolení skutečné integrované zemědělské politiky na obou březích Středomoří, přičemž je nutno klást hlavní důraz na větší bezpečnost potravin ve státech jižního a východního Středomoří vzhledem k obchodním důvodům, a jednak koordinace řízení odvětví rybolovu a vodohospodářství;

Technické normy a předpisy, duševní vlastnictví a hospodářská soutěž

52. domnívá se, že harmonizovaný právní rámec mezi EU a státy jižního a východního Středomoří by umožnil rozvoj a konsolidaci výměn na jasném základě a zejména s podporou lepší transparentnosti a poctivější hospodářské soutěže; je toho názoru, že harmonizace, nebo alespoň sladění právních předpisů v oblasti norem, přispěje také k rozvoji obchodu mezi středomořskými zeměmi (obchod Jih-Jih);

53. zdůrazňuje důležitost zavedení příslušných hospodářských podnětů a technické pomoci malým a středním podnikům, které mají potíže s náklady vzniklými v důsledku harmonizace norem doporučovaných dohodami o přidružení;

54. vyzývá státy jižního a východního Středomoří, aby vypracovaly a zavedly právní předpisy pro duševní vlastnictví v souladu s mezinárodními normami, které budou přispívat k inovaci a tvorbě a budou dostatečně přizpůsobeny potřebám a zvláštnostem těchto zemí; žádá Komisi, aby v oblasti právních předpisů pro duševní vlastnictví nepožadovala od států jižního a východního Středomoří nic, co by překračovalo v současnosti platné závazky stanovené TRIPS;

Služby

55. domnívá se, že k celkové liberalizaci služeb v rámci vytvoření oblasti volného obchodu může dojít pouze na základě dohodnutém se státy jižního a východního Středomoří a s tím, že jim bude přiznáno právo stupňovat a řídit otevření citlivých a zranitelných odvětví jejich hospodářství;

56. považuje odvětví služeb za základní pro úspěch evropsko-středomořské oblasti volného obchodu; připomíná, že odvětví služeb je pro hospodářství států jižního a východního Středomoří zásadní a že představuje cca 50 % HDP Egypta, Maroka a Sýrie, 60 % HDP Tuniska a více než 70 % HDP Jordánska a Libanonu;

57. bere na vědomí, že byla oficielně zahájena jednání o liberalizaci obchodu v oblasti služeb a investic na 5. konferenci ministrů obchodu Euromed v březnu 2006 mezi Evropskou unií a některými státy jižního a východního Středomoří;

58. žádá Komisi, aby nevyvíjela na státy jižního a východního Středomoří tlak k otevření jejich trhů služeb nad rámec toho, s čím souhlasily v rámci GATS a WTO, a aby odpovídala na jejich kladné nabídky rozšířením ustanovení EU o dalších možnostech v oblasti volného pohybu pracovníků v odvětví služeb (způsob IV GATS);

59. domnívá se, že je vhodné rozlišovat mezi službami komerčními a veřejnými; trvá na tom, že je nezbytné udržet veřejné služby mimo rámec jednání, zvláště ty, které jsou ve vztahu k základním potřebám obyvatelstva a které umožňují přístup k základním veřejným statkům, jako jsou zdravotnictví, vzdělání, pitná voda a energie, a také ty, jež jsou významnou součástí kulturní identity, jako např. audiovizuální služby;

Doprava

60. domnívá se, že rozvoj evropsko-středomořské dopravní sítě založené na moderním dopravním propojení a na vypracování společné (vypouští se) strategie pro zlepšení spolupráce, koordinace a rozvoje jsou klíčovým předpokladem pro úspěch oblasti volného obchodu; považuje za nezbytné, aby státy jižního a východního Středomoří byly lépe propojeny s transevropskými dopravními sítěmi a mohly se podílet na vypracování a naplňování budoucích prioritních projektů; v této souvislosti požaduje prostudování možností zlepšení především námořních cest a snížení nákladů spojených se službami nákladní přepravy;

61. žádá Komisi a státy jižního a východního Středomoří, aby poskytly dostatečné finanční zdroje na modernizaci infrastruktur, věnovaly zvláštní pozornost logistice a provedly reformy nezbytné pro to, aby oblast byla více konkurenceschopná a dynamičtější při zohlednění její zvláštní zeměpisné polohy, která představuje přirozenou tranzitní cestu pro přepravu zboží mezi Evropou a Asií (zejména Čínou a Indií);

62. vyzývá státy jižního a východního Středomoří, aby ve spolupráci s Komisí zlepšily účinnost v oblasti silniční dopravy a fungování přístavů, aby klesly ceny logistiky a dopravy, které jsou velmi vysoké a které způsobují, že vývoz průmyslových a zemědělských výrobků z oblasti je málo konkurenceschopný; požaduje, aby byla věnována pozornost rovněž letecké dopravě, zejména pokud jde o služby nákladní letecké dopravy;

63. vítá skutečnost, že Rada se chystá přijmout sdělení týkající se prodloužení hlavních transevropských dopravních tahů do středomořských států, jež zohlední kroky, které je nutno podniknout, aby měl tento region prospěch z přesměrování dopravních toků;

Energetika

64. upozorňuje, že většina zemí zúčastněných v Barcelonském procesu je z hlediska energetického stále více závislá na vnějších zdrojích, zejména co se týče nafty a plynu, a že zvyšování této poptávky bude vykonávat další tlak na současné zásobovací kanály; v tomtéž kontextu se domnívá, že bude důležité zavést účinnou spolupráci mezi středomořskými státy v odvětví energetického zásobování;

65. žádá, aby vytvoření opravdového evropsko-středomořského energetického trhu hrálo ústřední roli; domnívá se, že v návaznosti na nedávné zvýšení cen ropy a plynu je naléhavě nutné, aby EU a státy jižního a východního Středomoří, které nedisponují vlastními energetickými zdroji, koordinovaly své úsilí při oživování dialogu s výrobci elektrické energie a aby se pokud možno vyhýbaly dvoustranným dohodám poškozujícím zájmy Evropské unie i zájmy států jižního a východního Středomoří; se zájmem bere na vědomí přání Komise – vyjádřené u příležitosti Fóra o zahraniční energetické politice ve dnech 20. a 21. listopadu 2006 – přiznat v zahraniční energetické politice důležité místo severní Africe a Střednímu východu, a vyzývá k tomu, aby tato prohlášení byla doprovázena konkrétními činy;

66. vítá zahájení spolupráce v energetice v oblasti Středomoří pod záštitou platformy REMEP (Rome Euro-Mediterranean Energy Platform); je toho názoru, že tato platforma může být společným východiskem pro posílení spolupráce mezi EU a státy jižního a východního Středomoří, neboť umožní provádět důležité regionální iniciativy a jiné akce společného zájmu, o nichž se rozhodne;

67. vítá zahájení velkých subregionálních projektů, jako je postupná integrace trhu s elektřinou států Maghrebu s trhem EU, integrace trhů s plynem v oblasti Mashreku a stavba plynovodu Medgaz a arabského plynovodu;

68. vyzývá Komisi, členské státy EU a státy jižního a východního Středomoří, aby využívaly nové formy dvoustranné i mnohostranné spolupráce v oblasti energetiky, zejména pokud jde o provádění akcí směřujících ke zlepšení energetiky a její účinnosti; žádá také státy jižního a východního Středomoří, aby zavedly politiky napomáhající rozvoji obnovitelných energií a ochranně životního prostředí (procesy rafinace a rizika spojená s přepravou uhlovodíků po Středozemním moři);

69. domnívá se, že je životně důležité pro Evropskou unii a státy jižního a východního Středomoří, které nemají energetické zdroje, navázat strategický dialog o možnostech, jak podporovat výrobu obnovitelných energií v masovém měřítku a poskytnout státům jižního a východního Středomoří právo podílet se na programech Evropské unie spojených s výzkumem a vývojem v oblasti obnovitelné energie;

70. zdůrazňuje roli, kterou mohou mít biopaliva první generace jednak jako forma náhradní energie, jednak z důvodu jejich stoupající konkurenceschopnosti na energetických trzích;

Životní prostředí a udržitelný rozvoj

71. vítá iniciativu „Horizont 2020“, která byla zahájena na konferenci v Barceloně v roce 2005 a jež je zaměřená na snížení úrovně znečištění v této oblasti s cílem určit a vypořádat se se všemi hlavními zdroji znečištění do roku 2020; zdůrazňuje, že tato iniciativa může doplnit a znovu zahájit Středomořskou strategii pro udržitelný rozvoj, schválenou v roce 1995;

72. vyzývá Komisi a státy jižního a východního Středomoří, aby se soustředily na základní cíl týkající se životního prostředí, tedy zabránit znečištění Středozemního moře (zejména snížením průmyslových emisí a městského odpadu), a to konkretizací dokonalejší formy politické a finanční spolupráce, do níž by byli větší měrou zapojeny regionální a místní orgány a zástupci občanské společnosti a soukromého sektoru; dále vyzývá Komisi, aby pravidelně hodnotila pokrok dosažený v této oblasti;

73. vyzývá Komisi, aby se soustředila především na plné provádění Barcelonského protokolu o pozemních zdrojích znečišťování moře ze strany všech středomořských států, zejména zvýšením objemu financování pro Program technické pomoci na ochranu životního prostředí ve Středomoří (METAP);

74. je toho názoru, že tato iniciativa zasluhuje co největší publicitu a musí mít plnou a bezvýhradnou podporu Evropského parlamentu, a to vzhledem k závažným dopadům nejen na udržitelný rozvoj regionu (cestovní ruch, rybolov, zemědělství, přístup k vodě), ale také na kvalitu života sousedních regionů;

Průmysl

75. se znepokojením konstatuje, že státy jižního a východního Středomoří rozvinuly průmysl zaměřený na technologie s nízkou náročností a výrobky s nízkou přidanou hodnotou, jež je vůči vnější konkurenci činí zranitelnějšími; domnívá se, že zvýšení hospodářské soutěže v průmyslovém odvětví států jižního a východního Středomoří je nezbytné pro vytvoření úspěšné oblasti volného obchodu a vyzývá tyto státy, aby přijaly přímá opatření a pomohly podnikům znovu posílit jejich konkurenceschopnost v soutěži s evropskými a asijskými výrobci;

76. žádá, aby byl upraven harmonogram liberalizace průmyslového odvětví vzhledem k vývoji hospodářských a sociálních podmínek (zejména vzhledem k míře nezaměstnanosti) v každém středomořském státě a k jeho dopadu na životní prostředí;

77. nabádá státy jižního a východního Středomoří, aby zavedly regionální politiky v oblasti průmyslu, které umožní více úspor v důsledku zvýšení výrobních kapacit a lepší strategii rozvoje, která bude brát ohled na velmi malé podniky a malé a střední podniky v oblasti; vyzývá Komisi a státy jižního a východního Středomoří, aby podporovaly mikropodniky a malé a střední podniky prostřednictvím rozvoje účinných finančních služeb a poskytováním technické a administrativní pomoci pro zvýšení jejich konkurenceschopnosti;

78. vyzývá také Komisi a státy jižního a východního Středomoří, aby pokračovaly ve společných akcích týkajících se: a) zjednodušení administrativy, b) posílení reprezentativnosti odborných, zaměstnavatelských a odborových sdružení, c) přístupu k obchodním informacím, d) technické pomoci a služeb na podporu podniků, e) celoživotního vzdělávání;

Odvětví textilního průmyslu

79.  obává se důsledků ukončení dohod o obchodu s textilními a oděvními výrobky k 1. lednu 2005 a zrušení kvót, a to vzhledem k výkonnosti textilního a oděvního průmyslu států jižního a východního Středomoří a Evropské unie; připomíná, že v mnoha z těchto států a v některých evropských státech hraje toto odvětví v ekonomice rozhodující roli; zdůrazňuje, že by bylo účelné zavést s podporou Komise program na posílení konkurenceschopnosti daného odvětví;

80. domnívá se, že velké potíže textilního odvětví by mohly nevyhnutelně mít negativní důsledky pro hospodářství zemí EU a států jižního a východního Středomoří a nepřímo i na vytváření oblasti volného obchodu; je toho názoru, že při stanovování nové obchodní a investiční strategie EU vůči Číně – a obecně evropské obchodní politiky vůči Asii – by měly být zohledněny jejich případné dopady na státy jižního a východního Středomoří a na státy EU;

81. vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s členskými zeměmi a soukromým sektorem zahájila programy ad hoc pomoci ke zlepšení konkurenceschopnosti textilního průmyslu těchto zemí a posílení jejich tradičních vztahů s výrobci Společenství;

82. je toho názoru, že současné potíže mohou být překonány reorganizací odvětví, která se při využití zeměpisné blízkosti evropských trhů může soustředit na výrobu průměrné a vysoké kvality s rychlejšími dodávkami (a obnovami zásob) a s cenami schopnými konkurence;

83. podporuje vytvoření evropsko-středomořského výrobní oblasti, která může jako jediná umožnit, aby se jak jižní, tak i severní Středomoří dokázalo vyrovnat regionálním celkům, které mu konkurují, a aby byla zajištěna výkonnost průmyslu a zaměstnanost; považuje za nezbytné vyčlenit specifické rozpočtové prostředky EU na podporu takto zaměřených výzkumných programů, inovací a spolupráce;

84. podporuje evropsko-středomořské partnerství, které napomáhá spolupráci a konkurenceschopnosti odvětví voluntaristickou politikou podpory vzdělání, výzkumu a vývoje, technické inovace, šíření osvědčených postupů a výměny informací o trzích; doporučuje vytvoření evropsko-středomořské sítě škol, vzdělávacích institucí a specializovaných technických center pro specializaci textil/oděvnictví pro zvyšování technické úrovně partnerství, vzdělávání a společných výzkumných programů;

85. upozorňuje, že potíže v přístupu k financování a v nepřizpůsobení některých finančních nástrojů představují nadále velké překážky pro malé a střední podniky v tomto odvětví; vyzývá Komisi, aby zvážila ustanovení schopná napravit tyto nedostatky a také opatření spočívající v pobídkách za účelem udržení části výrobního řetězce v zemích evropsko-středomořské oblasti;

Věda a technologie

86. obává se zpoždění, které nastalo u většiny států jižního a východního Středomoří v oblasti vzdělávání a výzkumu; poznamenává, že přes nepopíratelné zvýšení školní docházky stále přetrvává nedostatek interakce mezi trhem práce a vzdělávacím systémem, což má závažný dopad na produktivitu, kvalifikaci pracovní síly a obecněji na rozvojové cíle tohoto regionu;

87. vyzývá Komisi a státy jižního a východního Středomoří, aby zavedly iniciativy na zlepšení systému školství obecně, více si všímaly postavení mladých, podporovaly intenzivnější univerzitní výměnu a začlenění žen do pracovního procesu pomocí zvláštních pedagogických programů; upozorňuje na skutečnost, že zvýšení účasti žen na pracovním trhu je klíčovým faktorem hospodářského rozvoje; vítá iniciativy Evropsko-středomořské nadace Anny Lindhové pro dialog mezi kulturami, které se týkají škol Euromed, skupin mladých výzkumníků Euromed, letních univerzit a výměnného programu a které umožňují prohloubit dialog a spolupráci mezi členy evropsko-středomořského partnerství;

88. vyzývá státy jižního a východního Středomoří, aby více upřednostňovaly model rozvoje založený na znalostní ekonomice a aby významně zvýšily procento HDP určené na vědecký výzkum; vyzývá Komisi, aby dodala finanční a technickou podporu;

89. vyzývá Komisi, aby podporovala meziuniverzitní síť Euromesco, napomáhala institucionalizaci partnerství mezi univerzitami, výzkumnými středisky, laboratořemi a lékařskými fakultami, usnadňovala mobilitu výzkumníků, vyučujících a doktorandů z těchto institucí a posilovala společné výzkumné programy;

90. žádá Komisi, aby vyhodnotila stávající nástroje financování a plánování s cílem podpořit společné projekty EU a států jižního a východního Středomoří a umožnit těmto zemím podílet se ve větší míře na rámcových programech výzkumu Společenství;

91. zdůrazňuje důležitost odborného vzdělávání jakožto klíčového faktoru rozvoje podniků, přičemž tato důležitost by se měla projevit v realizaci programů zaměřených na problémy, s nimiž se setkávají podniky, a na potřeby těchto podniků;

Obchod a rozvoj

92. trvá na tom, aby obchodní politika EU nepůsobila proti cílům rozvojové politiky a politiky snižování chudoby, ale doplňovala je; připomíná, že více než 30 % obyvatelstva států jižního a východního Středomoří musí vyžít s méně než 2 USD na den; vyzývá EU, aby investovala do zvláštního akčního plánu na boj proti chudobě pro oblast Středomoří, nebo aby vypracovala středomořskou verzi „rozvojových cílů tisíciletí“ a zajistila rozvoj pomocí obchodu, tedy středomořskou verzi „Pomoci obchodu“ současně s programy na odstranění chudoby;

93. zdůrazňuje, že mikroúvěry, zejména pro malé vlastníky v zemědělství, jsou zásadním nástrojem boje proti chudobě a udržitelného sociálního a hospodářského rozvoje z hlediska cílů tisíciletí, který je současně důležitou hybnou silou zrovnoprávnění, zejména žen; domnívá se, že je třeba uznat tento nový mikroekonomický rozměr v rámci oblasti volného obchodu a obecněji v evropské politice sousedství a Barcelonském procesu; vyzývá Radu a Komisi, aby více podpořily iniciativy zaměřené na mikrofinancování ve státech jižního a východního Středomoří, na podstatné posílení existujících programů a rozvoj a podporu nových systémů usnadňujících přístup k úvěrům pro co největší počet lidí;

94. zdůrazňuje důležitost základních pracovních norem a vhodných pracovních míst pro rozvoj oblasti volného obchodu; připomíná, že obchod sloužící rozvoji a odstranění chudoby je také obchodem, který přispívá k sociálnímu pokroku a slušné práci; že pravidla obchodu nesmí pošlapávat sociální normy a rámcové úmluvy vytvořené Mezinárodní organizací práce; že boj proti všem formám vykořisťování při práci a dodržování odborových svobod je důležitý při organizaci poctivého obchodu v zájmu všech; vyzývá Komisi, aby v tomto smyslu úzce spolupracovala s Mezinárodní organizací práce zejména s ohledem na zavedení akčních plánů evropské politiky sousedství;

95. vyzývá Komisi, aby v průběhu příštích jednání přihlížela i k nekomerčním kritériím, aby se zvýšení obchodu nedělo na úkor zhoršení pracovních podmínek místního obyvatelstva; přeje si, aby se pro oblast volného obchodu počítalo se zvláštním pracovním plánem pro státy jižního a východního Středomoří a aby se EU zavázala zajistit veškerou nezbytnou pomoc k realizaci tohoto plánu;

96. trvá na tom, že je nezbytné podporovat mnohostranně dojednané kodexy chování a začlenit do nich příslušné pracovní cíle; doporučuje, aby podniky se sídlem v Evropě a pobočkami ve státech jižního a východního Středomoří pravidelně posuzovaly dodržování kodexů chování pobočkami; požaduje, aby každý nový přidružený podnik přijal kodexy chování a zveřejnil tuto informaci;

Závěrečné úvahy

97. připomíná rozhodnutí přijaté na zasedání Evropské rady v Barceloně v roce 2005 o vytvoření prostoru vzájemné spolupráce v oblasti migrace, sociálního začlenění, práva a bezpečnosti; považuje vytvoření tohoto prostoru za nezbytný důsledek vytvoření skutečné evropsko-středomořské oblasti volného obchodu;

98. domnívá se, že ačkoli nejsou ještě splněny všechny podmínky, oblast volného obchodu by mělo doprovázet postupné a podmíněné povolování volného pohybu pracovních sil; vyzývá k tomu, aby se přihlíželo k současným poznatkům mezinárodního společenství o vztazích mezi migrací a rozvojem; trvá na důležitosti nezbytného snížení nákladů na převod prostředků zasílaných migranty, aby bylo maximalizováno jejich využití v místním hospodářství; domnívá se, že je naléhavě nutné vytvořit právní a administrativní změny, které by usnadnily obdržení víz, především partnery evropsko-středomořského partnerství, studenty, vysokoškolskými učiteli a sociálně-ekonomickými činiteli;

99. vyjadřuje opět zneklidnění nad tím, že chybí jasná definice středomořské politiky EU a dlouhodobá strategická vize pro rozvoj a stabilizaci tohoto regionu; zdůrazňuje, že je naléhavé, aby se evropsko-středomořský integrační proces znovu stal politickou prioritou na pořadu jednání EU;

100. vyjadřuje politování nad tím, že hospodářský systém a infrastruktura Libanonu byly v nedávném konfliktu s Izraelem systematicky ničeny, což bude mít za následek zaostávání v rozvoji země a při vytváření oblasti volného obchodu; žádá, aby se EU intenzivně účastnila probíhajícího mírového procesu a poskytla příslušnou finanční podporu na hospodářskou a sociální obnovu země; projevuje velké znepokojení nad situací na palestinském území a v důsledku toho vyzývá Radu a Komisi, aby ve spolupráci s mezinárodním společenstvím poskytly základní humanitární pomoc palestinskému obyvatelstvu, a žádá izraelskou vládu, aby obnovila výplatu palestinských daňových a celních příjmů, které jsou v současnosti blokovány; naléhavě žádá Komisi, aby trvala na dodržování doložek týkajících se Barcelonského procesu, zejména doložky o lidských právech uvedené v dohodách o přidružení a v různých akčních plánech, s cílem dosáhnout vytvoření skutečného prostoru svobody a bezpečnosti v tomto regionu;

101. domnívá se, že cílem zahraniční politiky EU ve Středomoří, zejména s ohledem na činnost v oblasti evropské politiky sousedství v nedávné době i vzhledem k nové přítomnosti Číny v Africe, je podpora a podněcování politických, demokratických a sociálně-hospodářských reforem v partnerských zemích za účelem vytvoření prostoru hospodářské prosperity, kterou budou sdílet obě strany;

102. považuje za svou čest zdůraznit roli Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění (APEM) v partnerství, jakožto demokratického orgánu shromažďujícího okolo tří pilířů Barcelonského procesu členy parlamentů z obou břehů Středozemního moře; vyzývá k posílení spolupráce APEM s Komisí a Radou Evropské unie v hospodářské oblasti;

o

o         o

103. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, hlavám států a vlád, parlamentům členských států a států jižního a východního Středomoří a Evropsko-středomořskému parlamentnímu shromáždění.

  • [1]  Texty přijaté, P6_TA(2005)0412.
  • [2]  Úř. věst. L 97, 30.3.1998, s. 2.
  • [3]  Úř. věst. L 147, 21.6.2000, s. 3.
  • [4]  Úř. věst. L 70, 18.3.2000, s. 2.
  • [5]  Úř. věst. L 129, 15.5.2002, s. 3.
  • [6]  Úř. věst. L 304, 30.9.2004, s. 39.
  • [7]  Úř. věst. L 143, 30.5.2006, s. 2.
  • [8]  Úř. věst. L 265, 10.10.2005, s. 2.
  • [9]  Úř. věst. L 187, 16.7.1997, s. 3.
  • [10]  Úř. věst. L 35, 13.2.1996, s. 1.
  • [11]  Úř. věst. C 323, 4.12.1995, s. 5.
  • [12]  Úř. věst. C 378, 29.12.2000, s. 71.
  • [13]  Úř. věst. C 226E, 15.9.2005, s. 42.
  • [14]          Zvláště investice známé jako „greenfield“ nebo investice „na zelené louce“.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Díky zasedání v Barceloně, na kterém se v roce 1995 sešly členské státy EU a státy jižního a východního Středomoří, vznikla nová a velmi ambiciózní spolupráce mezi oběma břehy Středozemního moře.

Tato zpráva se zabývá hospodářskými výsledky více než desetileté spolupráce s cílem zajistit účinné dosažení cílů Barcelonské deklarace a předjímá některé návrhy na vytvoření vzájemně přínosné evropsko-středomořské oblasti volného obchodu.

Úvod – politické a institucionální zázemí

Barcelonská deklarace stanovila tři základní cíle: ustanovení společného prostoru míru a stability díky posílení politického dialogu a bezpečnosti, vytvoření prostoru všeobecné prosperity, mimo jiné prostřednictvím hospodářského a finančního partnerství a postupným budováním oblasti volného obchodu, a nakonec spolupráce v sociální, kulturní a humanitární oblasti, která má za cíl oživit mezikulturní dialog tohoto regionu.

Po deseti letech jsou výsledky poněkud nevalné a sama myšlenka svrchovaného evropsko-středomořského partnerství a integrace jižního a východního Středomoří do evropského hospodářského a sociálního prostoru se již nezdá být prioritou.

Nepřítomnost většiny hlav států a předsedů vlád jižního a východního Středomoří na výroční konferenci Barcelonského zasedání v roce 2005 svědčí o obtížích, ve kterých se nacházejí evropsko-středomořské vztahy. Obtížný politický kontext, na kterém se podepsala válka v Libanonu, a chybějící perspektiva uzavření mírového kompromisu mezi Izraelem a arabskými zeměmi vytvářejí nestabilitu, jež blokuje tento proces.

Partnerství, které bylo zahájeno v roce 1995, umožnilo vytvořit prostor dialogu, ale pro stanovení jasného politického a integrovaného rámce je zapotřebí vyvinout větší společné úsilí ze strany partnerů z obou břehů Středomoří. Snaha pokračovat v Barcelonském procesu je tím spíše nutná, neboť se některé státy jižního a východního Středomoří potýkají s těžkostmi při provádění dohod o přidružení, které byly uzavřeny s EU a které nejsou doposud dokončeny.

K těmto úvahám se přidává ještě znepokojení některých států jižního a východního Středomoří z evropské politiky sousedství (EPS). Zatímco je evropská politika sousedství (EPS) prezentována EU jako oboustranný dodatek, který má posílit multilaterální Barcelonský proces, některé středomořské státy vnímají metodu diferenciace­ podle zemí, kterou tento nový nástroj zavádí, jako možný zdroj rozdílnosti, nikoli sbližování středomořských partnerů, tedy „rozpouštění“ barcelonské filozofie.

Shrnutí hospodářské, obchodní a sociální situace

Přes vyvinuté úsilí se státy jižního a východního Středomoří nadále potýkají s chudobou (více než 30 % obyvatelstva musí vystačit se 2 USD na den) a s nezaměstnaností, která postihuje především mladou populaci. Tyto dvě tendence v kombinaci s demografickým růstem, charakteristickým pro tyto země, přispívají k rostoucím migračním tlakům směrem

k hranicím Unie. Partneři z obou břehů Středozemního moře musejí společně čelit tomuto velkému problému.

Na hospodářské úrovni není ještě zdaleka provedena avizovaná snaha docílit obchodu pro rozvoj, a tedy snížení rozdílů v hospodářském vývoji mezi státy EU a státy jižního a východního Středomoří. Poměr bohatství je ve skutečnosti 1:10 a dokonce i mezi státy jižního a východního Středomoří se výrazně liší od jedné země k druhé.

K této výrazné asymetrii ještě přispívá, že rozvoj obchodu nezabránil tomu, aby se státy jižního a východního Středomoří nenacházely na okraji oblasti mezinárodního obchodu. Přes poměrně podporovaný růst vzrostl obrat obchodu mezi státy jižního a východního Středomoří a EU pouze ze 4,9 % od roku 1995 na 5,9 % v roce 2003 a pozice těchto států na světovém trhu od roku 1980 citelně oslabila. Navíc se obchod v rámci evropsko-středomořské oblasti soustřeďuje kolem osy Sever-Jih.

Z tohoto hlediska se zdá být pozitivním krokem snaha posílit spolupráci Jih-Jih, kterou roku 2004 stanovila dohoda z Agadiru. Současné pozastavení projektu oblasti volného obchodu mezi Marokem, Tuniskem, Jordánskem a Egyptem, ovlivněné především vzdáleností a omezením obchodu mezi těmito zeměmi, vyžaduje velkou snahu a silnou činnost, aby tato integrace byla úspěšná.

Doposud uplatňovaná opatření neumožnila ani diverzifikace vývozu států jižního a východního Středomoří, ani jejich specializaci na výrobky s vysokou přidanou hodnotou, jež by více pomohly hospodářskému růstu a zaměstnanosti, jsou ale nicméně nezbytná pro posílení hospodářské soutěže v těchto státech a k jejich zapojení do světového trhu. Projevuje se to především v textilním odvětví, kde státy jižního a východního Středomoří, které doposud profitovaly ze své geografické blízkosti s EU a z dohod o obchodu textilními výrobky, nejsou po zrušení těchto kvót schopny čelit zvýšené konkurenci a státům s nízkými výrobními náklady, jako jsou Čína nebo Indie.

K podobnému vývoji dochází v zemědělském odvětví, jež není dostatečně modernizováno a rozčleněno, aby čelilo světové konkurenci.

A konečně chybějící infrastruktura, omezenost trhů, složitost byrokratických předpisů a nedostačující politická stabilita tohoto regionu stále odrazují většinu investorů a jsou překážkou očekávanému zvýšení přímých zahraničních investic.

Návrhy a výhledy

V takto politicky nestabilním a institucionálně nejasném kontextu je zapotřebí přehodnotit oblast volného obchodu v tomto problematickém regionu především z politického pohledu. Přitom se nemůžeme zaměřit pouze na obchodní hledisko evropsko-středomořských vztahů, protože budeme mít na zřeteli, že všechny barcelonské pilíře jsou vnitřně propojené a musejí se nezbytně rozvíjet společně, aby byl úspěšně završen integrační proces. Vytvoření oblasti volného obchodu nesmí zastínit fakt, že liberalizaci obchodu není samoúčelná.

Oblast volného obchodu může pro státy jižního a východního Středomoří znamenat příležitost pouze, pokud bude plánována společně a postupně v rámci racionálního a předpokládaného partnerství. Z tohoto hlediska je třeba přiznat, že zpoždění, některá zásadní, při naplňování hospodářských a politických reforem nezbytných pro vytvoření skutečného evropsko-středomořského trhu, vedou k tomu, že je třeba přehodnotit rok 2010 jako rok zahájení oblasti volného obchodu.

Hospodářské a sociální rozdílnosti těchto zemí jim přisuzují právo na ochranu choulostivých sektorů ekonomik, jako jsou zemědělství, vznikající průmysl, ale také základní veřejné služby, zejména pokud jde o ty, které zajišťují nezbytné potřeby obyvatelstva (zdravotnictví, vzdělání, pitná voda, energetika, doprava, kultura...) a které proto musejí být pod veřejnou kontrolou.

Aby se zvýšení obchodního obratu nedělo na úkor místního obyvatelstva, je mimo jiné nezbytné, aby se přihlíželo i k nekomerčním kritériím. Podobně je nutné věnovat pozornost i otázkám přiměřené práce, životního prostředí a boji proti chudobě. Budou se muset zřídit programy zacílené na zlepšení vzdělávacího systému a zapojení žen na pracovním trhu.

Evropsko-středomořská spolupráce se bude muset hodnotit z hlediska svého přínosu

k rozvoji a především k plnění rozvojových cílů tisíciletí.

V tomto duchu se musí ustanovit zvláštní akční plán pro boj proti absolutní a relativní chudobě ve Středomoří, tj. středomořská obdoba rozvojových cílů tisíciletí.

Nečekaný vliv oblasti volného obchodu na příjmy z celních poplatků, které představují velmi významnou část příjmů států jižního a východního Středomoří (např. 20 % HDP Alžírska), se bude muset vzít v potaz při příštích jednáních o ekonomickém pokroku jednotlivých států jižního a východního Středomoří a časového rámce nutného k zavedení rovnoměrných daňových reforem, které by vyrovnaly pokles daňových příjmů. Tyto úvahy jsou tím spíš závaznější, že se značné škrty v rozpočtech států jižního a východního Středomoří dotknou především sociální politiky (zdravotnictví, vzdělání atd.), která je pro rozvoj těchto zemí zásadní.

Jednání budou muset přihlížet k nutnosti upravit tempo a intenzitu procesu otevírání trhů pomocí předběžné rychlé podpory hospodářské integrace států jižního a východního Středomoří, která se bude týkat zejména vystavení regionálních sítí infrastruktury a evropsko-středomořské dopravy.

Je nutné zajistit postupný rozvoj procesu liberalizace v souladu s uplatňovanými reformami, dodržovat právo států jižního a východního Středomoří na řízení vnitrostátní strategie pro hospodářský a sociální rozvoj, udržovat asymetrický systém založený na komerčních preferencích, zachovávat nástroje pro řízení nabídky a podporovat postupy partnerství a modernizace výrobních průmyslových a zemědělských struktur. V této souvislosti je vhodné provést reflexi na téma podoby integrované zemědělské politiky pro Středomoří.

Výsledky studie o dopadu pro oblast volného obchodu, kterou zadala Evropská komise univerzitě v Manchesteru, jež zmiňuje výše uvedené úvahy, budou muset přihlížet k tomu, aby se další jednání ubírala novým směrem. Doprovodná opatření přizpůsobená státům jižního a východního Středomoří budou muset doplnit reformačnímu procesu o příslušnou technickou a finanční pomoc.

Uplatňování nástroje pro evropské sousedství a partnerství (ENPI), finančního nástroje, který nahradí program MEDA v roce 2007, musí být navíc pozorně sledováno, zvláště pokud jde o rozdělení finanční pomoci mezi východní a jižní sousedy. Spolupráce mezi nástrojem pro evropské sousedství a partnerství (ENPI) a nástrojem pro evropsko-středomořské investice a partnerství (FEMIP) musí být mimo jiné posílena, aby byla činnost EU účinnější. Přetvoření FEMIP v Evropsko-středomořskou investiční a rozvojovou banku by mělo proběhnout v této perspektivě a mělo by být podporováno, neboť také posílí institucionální zakotvení v tomto regionu.

Z jiného hlediska, přestože ještě nejsou stanoveny podmínky, musí být oblast volného obchodu v budoucnu doplněna o volný pohyb pracovních sil. Je proto nutné stanovit právní a administrativní podmínky, které by především usnadnily udělování víz.

Závěrečné poznámky

Oživení politické snahy ze strany všech partnerů a návrat evropsko-středomořské spolupráce mezi přední priority EU je nezbytnou podmínkou pro znovuoživení a úspěch Barcelonského procesu a vzájemně přínosné oblasti volného obchodu, která má za cíl snížení rozdílů

v hospodářském vývoji států na obou březích Středozemního moře.

Posílení regionální integrace jako jediného prostředku boje proti politickému a ekonomickému rozštěpení tohoto regionu je zcela právem zásadní předběžnou podmínkou pro vytvoření oblasti volného obchodu. Musí ho doplňovat lepší institucionální zastřešení této oblasti a finanční podpora EU na realizaci ambicí evropsko-středomořské spolupráce.

Je nutné vyslovit znepokojení nad tím, že cíle evropské politiky sousedství (EPS) na rozdíl od barcelonských cílů postrádají jasnost. Také projekt „postupné účasti na evropském vnitřním trhu “ nevede automaticky k přistoupení, neboť zároveň vylučuje volný pohyb pracovních sil, musí být proto nutně upřesněn, stejně jako propojení Barcelonského procesu a evropské politiky sousedství (EPS), aby se čelilo obavám států jižního a východního Středomoří.

S vidinou vytvoření oblasti volného obchodu, které se rychle blíží, pokud vstoupí v platnost v roce 2010, ústřední osou jednání musí zůstat cíl vytvořit obchod pro rozvoj. V každé etapě liberalizace obchodu se musí přihlížet k choulostivosti některých ekonomických sektorů států jižního a východního Středomoří, neboť by neměla proběhnout na úkor obyvatelstva. Oblast volného obchodu se jinak může stát symbolem evropsko-středomořského nedorozumění.

Nepřítomnost jasné definice evropsko-středomořské politiky EU a dlouhodobé rozvojové strategické vize a stabilizace této oblasti je bezpochyby nejzásadnějším překážkou a důvodem zmrazení evropsko-středomořského partnerství. Naší snahou a hnací silou budoucích činností by mělo být na tento nedostatek odpovědět.

STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci (29. 11. 2006)

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k vytvoření evropsko-středomořské zóny volného obchodu
(2006/2173(INI))

Navrhovatel: Antonio Tajani

NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   připomíná, že vytvoření zóny volného obchodu a ekonomiky v oblasti Středozemního moře je nerozlučně spjato s politickým úsilím, které má zajistit mír, demokratizaci, respektování lidských práv, rovnost pohlaví a prosazování dialogu mezi kulturami a náboženstvími a rovněž s neumdlévajícím úsilím, aby politický dialog a vytvoření atmosféry důvěry mezi partnery mohly skutečně přispět k nastolení demokracie v tomto regionu;

2.   připomíná, že je nutno budovat trvalou bezpečnost a stabilitu v této oblasti, včetně uznání plné svrchovanosti Libanonu všemi a také mírového soužití mezi izraelským a palestinským státem; v této souvislosti si všímá škod, které v této oblasti způsobila válka na Blízkém východě v létě 2006; požaduje, aby se EU v rámci probíhajícího mírového procesu formálně zavázala, že poskytne odpovídající finanční podporu na hospodářskou a sociální obnovu zemí v  regionu; naléhavě žádá Komisi, aby trvala na dodržování doložek týkajících se Barcelonského procesu, zejména doložky o lidských právech uvedené v dohodách o přidružení a v různých akčních plánech, s cílem dosáhnout vytvoření skutečného prostoru svobody a bezpečnosti v tomto regionu;

3.   zdůrazňuje, že vznik zóny volného obchodu byl prvním krokem vedoucím k vytvoření Evropské unie a základním předpokladem pro udržení míru v Evropě po dobu delší než 60 let po válkách, které trvaly celá staletí, a že je logické předpokládat, že vytvoření evropsko-středomořské zóny volného obchodu bude prvním krokem k ukončení válek a ke skoncování s terorismem na Středním východě;

4.   domnívá se, že cílem zahraniční politiky EU ve Středomoří, zejména s ohledem na činnost v oblasti evropské politiky sousedství v nedávné době i vzhledem k nové přítomnosti Číny v Africe, je podpora a podněcování politických, demokratických a sociálně-hospodářských reforem v partnerských zemích za účelem vytvoření prostoru hospodářské prosperity, kterou budou sdílet obě strany;

5.   je v tomto ohledu přesvědčen, že je více než kdy jindy nezbytné učinit z FEMIP skutečnou evropsko-středomořskou pobočku, která bude nezávislá na EIB, protože bude jediným subjektem schopným trvale a jednotně reagovat na rostoucí požadavky na půjčky a financování, které budou vznášet partnerské státy, a to v duchu určitého „Marshallova plánu“ pro tuto oblast, včetně činností spojených s obnovou;

6.   znovu potvrzuje svou podporu zemím, které jsou zdrojem migrací, a za nezbytné považuje uplatňování koordinované politiky namířené proti nelegálnímu přistěhovalectví a obchodu s lidmi, jejímž účelem je zastavení všech migračních toků spojených s organizovaným zločinem; zdůrazňuje nutnost posílit spolupráci s agenturou FRONTEX, jež se může stát rámcem solidarity a spolupráce při potíraní nelegálního přistěhovalectví ve Středomoří; zdůrazňuje zejména značný dopad hospodářských problémů na migrační toky a to, že je nutno koordinovaným způsobem spolupracovat se všemi našimi partnerskými zeměmi ve Středomoří – zejména severoafrickými – při vytváření skutečné přeshraniční přistěhovalecké politiky.

POSTUP

Název

Vytvoření evropsko-středomořské oblasti volného obchodu

Číslo postupu

2006/2173(INI)

Příslušný výbor

INTA

Výbor, který vypracoval stanovisko

Datum oznámení na zasedání

AFET
6.7.2006

Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání

 

Navrhovatel
Datum jmenování

Antonio Tajani
21.6.2006

Předchozí navrhovatel

 

Projednání ve výboru

23.11.2006

28.11.2006

 

 

 

Datum přijetí

28.11.2006

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

29

2

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Angelika Beer, Panagiotis Beglitis, Elmar Brok, Véronique De Keyser, Giorgos Dimitrakopoulos, Camiel Eurlings, Bronisław Geremek, Klaus Hänsch, Helmut Kuhne, Vytautas Landsbergis, Francisco José Millán Mon, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Baroness Nicholson of Winterbourne, Alojz Peterle, Libor Rouček, György Schöpflin, Gitte Seeberg, Marek Siwiec, István Szent-Iványi, Antonio Tajani, Charles Tannock, Luis Yañez-Barnuevo García, Josef Zieleniec

Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování

Alexandra Dobolyi, Árpád Duka-Zólyomi, Tunne Kelam, Jaromír Kohlíček, Alexander Lambsdorff, Miguel Angel Martínez Martínez, Miguel Portas, Aloyzas Sakalas

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

 

Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

...

STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (23. 11. 2006)

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k vytvoření evropsko–středomořské zóny volného obchodu
(2006/2173(INI))

Navrhovatel: Jean-Claude Fruteau

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

Povaha otevření trhů se zemědělskými produkty

1.  domnívá se, že je třeba vytvořit rámec pro spolupráci v zemědělství mezi státy Evropské unie a státy jižního a východního Středomoří (PSEM), který bude založen na respektování rozmanitosti a zvláštní povahy zemědělství v obou regionech a který bude podporovat rozvoj místního a regionálního trhu a zvlášť kvalitních tradičních výrobků a současně umožní vytvořit podmínky nutné pro zajištění sociálně spravedlivých příjmů pro zemědělce podle odvedené práce, které povzbudí obyvatelstvo k usazování ve venkovských oblastech;

2.  je znepokojen nízkým stupněm hospodářské integrace Jih–Jih v rámci středomořské oblasti i přes významný pokrok, jehož bylo dosaženo v souvislosti s uzavřením dohody z Agadiru v roce 2004; domnívá se, že vytvoření regionální obchodní zóny mezi státy jižního a východního Středomoří by umožnilo snížit závislost těchto zemí na vyspělých zemědělských státech; je přesvědčen, že tato zóna by přispěla k podpoře investic a k modernizaci výrobních zemědělských struktur a usnadnila by tím jejich zapojení do mezinárodního obchodu;

3.  domnívá se, že zlepšení přístupu na trh Společenství by státům jižního a východního Středomoří umožnilo díky většímu vývozu zhodnotit část jejich zemědělské produkce; připomíná však, že zemědělské odvětví států jižního a východního Středomoří zaměstnává podstatnou část aktivního obyvatelstva, a že jej z větší části tvoří malá hospodářství (méně než 5 ha) s nízkou produktivitou; zdůrazňuje skutečnost, že náhlé a úplné otevření obchodu se zemědělskými produkty s Evropskou unií by ohrozilo životaschopnost těchto malých hospodářství a pěstitelů potravinářských plodin a mohlo by vést k prohloubení územní nerovnováhy (urychlení odchodu ze zemědělských oblastí do měst a do přímořských oblastí) a k zániku multifunkčního zemědělství ve prospěch výnosných plodin, jejichž pěstování je často nevhodné vzhledem k půdním podmínkám a vodním zdrojům těchto zemí;

4.  domnívá se, že posílení především drobného zemědělství přizpůsobeného místním podmínkám, které přispívá ke zlepšení životního prostředí a tím i ke zlepšení hospodářské a zdravotní situace venkovského obyvatelstva, nelze dosáhnout pouze liberalizovaným přístupem zemědělských produktů na trhy, ale spíše dokonalejším a propracovanějším plánem přístupu na trhy; upřesňuje, že podle tohoto plánu by měly zemědělské produkty snadnější přístup na trh EU, pokud by byly vyprodukovány v souladu s předpisy EU pro životní prostředí a s ohledem na bezpečnost potravin; zdůrazňuje, že na dovoz potravin, které by neodpovídaly těmto předpisům, by na hranicích Evropské unie byly uvaleny celní poplatky; finanční prostředky získané z uvedených poplatků by byly použity k podpoře projektů zaměřených na rozvoj venkova ve vývozních zemích;

5.  připomíná významné úsilí zemědělců Evropské unie v rámci předchozích reforem společné zemědělské politiky; dodává, že tito zemědělci byli, jsou a budou nuceni čelit dalším změnám, které si kladou za cíl omezit nepřirozenou strukturu trhu a cen v zemědělství v souvislosti s reformami různých společných organizací trhu, zejména ve vinařském odvětví a v odvětví ovoce a zeleniny, a které ovlivní sociální a hospodářskou rovnováhu venkovských oblastí, zvláště v evropských státech v oblasti Středomoří; připomíná, že v uplynulých letech byly ve vinařském odvětví a v odvětví ovoce a zeleniny investovány velké částky – ačkoli v některých případech dosud nejsou dostatečné – ke zvýšení přidané hodnoty výrobků, a to prostřednictvím osvědčování kvality a původu výrobků, osvědčování ekologické produkce a osvědčování na základě nařízení 510/2006;

6.  domnívá se proto, že trh mezi Evropskou unií a státy jižního a východního Středomoří musí být otevírán postupně a uvážlivě musí být zaměřen na kvalitu s ohledem na strukturu zemědělských podniků, na zemědělské politiky a na různé reformy prováděné ve středomořské oblasti; dále zdůrazňuje skutečnost, že jednání o přístupu na trhy nemohou v žádném případě probíhat globálně, nýbrž případ od případu, produkt od produktu a s ohledem na nutnost ochránit tzv. citlivé produkty, které by měly být vyloučeny z plné liberalizace, aby nebyli nenapravitelně poškozeni místní výrobci;

7.  domnívá se, že Evropská unie by si měla zachovat možnost uplatnit zvláštní ochranné doložky, které mohou sloužit jako základní nástroje pro odvrácení jakékoli hrozby plynoucí z nadměrných a příliš levných dovozů;

8.  připomíná, že mnohé středomořské státy vyjádřily přání zachovat vůči trhu Společenství své obchodní preference; domnívá se, že zachování preferenčního a asymetrického systému je neslučitelné se všeobecnou liberalizací zemědělského odvětví; zdůrazňuje dále zájem všech států Středomoří na zachování určitých nástrojů řízení nabídky na jejich trzích; v tomto smyslu žádá Komisi a zástupce států jižního a východního Středomoří, aby během vícestranných obchodních jednání v rámci Světové obchodní organizace (WTO) usilovali o nalezení všech možných způsobů – včetně zařazení mléka, ovoce a zeleniny na seznam citlivých produktů – jak omezit nerovnováhu trhu a jakékoliv případné asymetrie či narušování hospodářské soutěže mezi zemědělskými trhy ve státech jižního a východního Středomoří a v Evropské unii, které by mohly poškodit zemědělce obou stran;

Rozvoj užších partnerství

9.  v souvislosti s pozastavením vícestranných jednání ve WTO spojených s kolem jednání z Dauhá se znepokojením konstatuje posilování dvoustranných obchodních vztahů v zemědělském odvětví, jak dokládají nedávno uzavřené dohody mezi Spojenými státy a Marokem; domnívá se, že je ve společném zájmu všech států Středomoří posílit vzájemné partnerství s cílem vytvořit společně prostor spolupráce a výměn k zajištění všeobecné hospodářské prosperity;

10. naléhavě žádá státy jižního a východního Středomoří, aby zlepšily kvalitu produktů, které vyvážejí, a aby dodržovaly jakostní a fytosanitární standardy Evropské unie;

11. vyzývá partnerské státy Euromed, aby jako doplněk k činnostem, které byly zahájeny v rámci již uplatňovaných odvětvových úprav, zavedly systém posílené spolupráce a partnerství měst s cílem urychlit reformu správní a obchodní sféry, což by v oblasti zemědělské politiky mělo vést především k přijetí veterinárních opatření a opatření k posílení hospodářství ve venkovských oblastech v souladu se zásadami programu Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova;

12. vyzývá státy jižního a východního Středomoří, aby přijaly nezbytná opatření pro povzbuzení investic soukromých evropsko-středomořských subjektů, zejména socioprofesních organizací; domnívá se, že postupné a regulované otevírání trhů umožní úspěšně uzavřít první etapu sociálního a hospodářského rozvoje v evropsko-středomořské a středomořské oblasti; je nicméně znepokojen skutečností, že jsou nadále uplatňována byrokratická pravidla, která brzdí jak tyto investice, tak opatření, které Společenství přijalo k jejich povzbuzení; žádá proto státy jižního a východního Středomoří a Komisi, aby učinily kroky k postupnému odstranění překážek, které brání vzájemnému rozvoji investic, a k harmonizovanému šíření podpůrných nástrojů, které umožní integraci trhů a výroby;

13. vyzývá veškeré socioprofesní subjekty evropsko-středomořského zemědělského odvětví, aby rozvíjely spolupráci v doplňkových odvětvích podporou komplementarity výrobků jak mezi evropskými a středomořskými státy, tak mezi státy jižního a východního Středomoří navzájem; jako příklad uvádí vinařské odvětví nebo odvětví ovoce a zeleniny, jejichž produkce ve středomořské oblasti může se může podílet na vytváření širší a atraktivnější obchodní nabídky pro spotřebitele;

14. v tomto smyslu zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet společnou evropsko-středomořskou politiku označování produktů na základě kontrolovaného označení původu, které bude v souladu s platnými předpisy Evropské unie, na základě označování zeměpisného původu produktů a osvědčení o ekologickém původu, dohledatelnosti a průhlednosti metod produkce;

15. trvá na tom, že je třeba prostřednictvím vhodných opatření podporovat partnerské dohody a rozvíjet decentralizované sítě spolupráce mezi regionálními systémy a územími s cílem podpořit výzkum, výměnu osvědčených postupů, odbornou přípravu, rozvoj technologií v potravinářství a evropské know-how v oblasti bezpečnosti potravin mezi subjekty různých odvětví, jak ve státech jižního a východního Středomoří, tak ve státech EU;

16. naléhavě žádá činitele evropsko-středomořského partnerství, aby kladli důraz na nové technologie zaměřené na využívání hospodářsky a environmentálně udržitelných metod v zemědělství, které umožní drobným zemědělcům zvýšit jejich výnosy v oblasti obilovin a v odvětví primárního zboží, zpracovávat produkci a zajišťovat odbyt na místní úrovni a urychleně tak řešit problém bezpečnosti potravin ve státech jižního a východního Středomoří;

Podpora rozvoje venkova

17. vítá zájem, který projevily středomořské státy o politiky zaměřené na rozvoj venkova; vyzývá Evropskou unii, aby podporovala vytvoření sítí občanské společnosti, které budou spolupracovat na strategickém plánu pro rozvoj venkova v jižním Středomoří, jenž by byl zaměřen na diverzifikaci činností, posilování infrastruktury nezbytné pro zlepšení přístupu ke vzdělávání, odborné přípravě, zpracování a obchodu, dále na územní propojení mezi městskými a venkovskými oblastmi a na ochranu životního prostředí (zejména v rámci odpovědného řízení přírodních zdrojů vycházejících z vhodných metod produkce); vyzývá Evropskou unii, aby rozvíjela zmíněný strategický plán v souladu s nadnárodními, meziregionálními, přeshraničními a místními partnerskými činnostmi, které se v současné době vymezují při přípravě operativních intervenčních programů; zdůrazňuje potřebu podporovat v této souvislosti vytvoření sítí a strukturované spolupráce pro účely šíření zkušeností z programu LEADER a zkušeností získaných v integrovaném rozvoji venkovských oblastí;

18. vyzývá činitele evropsko-středomořského partnerství, aby vytvořili a uplatňovali jakostní politiku, která se bude opírat o důslednou kontrolu produktů a o kontrolované postupy dohledatelnosti zohledňujících zejména technické normy a povinnosti stanovené pro zemědělskou a zemědělsko-potravinářskou produkci Společenství;

Doprovodná opatření

19. vyzývá Komisi, aby v oblasti rozvoje venkova, stejně jako v oblasti obchodních norem a technické úrovně výrobních struktur využívala budoucí Evropský nástroj sousedství a partnerství jako skutečný nástroj konvergence a udržitelného rozvoje a nikoli pouze jako prostředek pro poskytování náhrad za liberalizaci trhů; vyzývá Komisi, aby systematicky uplatňovala podmiňovací doložku a podřizovala poskytnutí finanční pomoci větší konvergencí zemí středomořského regionu směřující k dosažení cílů z Barcelony, zejména pokud jde o regionální integraci;

20. je přesvědčen, že ve státech jižního a východního Středomoří by prospěch z liberalizace trhu měly v první řadě velké automatizované podniky, které již využívají podpor prostřednictvím systému kompenzačních fondů; vyzývá institucionální činitele evropsko-středomořského partnerství, aby zlepšili přístup drobných výrobců k půjčkám a aby zavedli vyrovnávací systém podpor určených pro malé podniky, které představují drtivou většinu zemědělské populace těchto zemí a které jako první utrpí konkurencí s Evropskou unií a v neposlední řadě aby v dlouhodobém horizontu nahradili starý systém kompenzace a pomoci novým systémem podpory udržitelného zemědělství a investic do drobných podniků na zpracování potravin s cílem posílit konkurenceschopnost venkovského hospodářství prostřednictvím diversifikace, rozvoje místního trhu a výroby vysoce kvalitních produktů.

vysvětlující prohlášení

Evropsko-středomořské partnerství bylo uzavřeno v Barceloně v roce 1995 s cílem vytvořit zónu míru a stability, přispět k lepšímu vzájemnému porozumění mezi národy této oblasti, vytvořit prostor všeobecné prosperity prostřednictvím užší spolupráce a regulované liberalizace obchodu ve středomořské oblasti.

O deset let později byl plán na vytvoření evropsko-středomořské zóny volného obchodu do roku 2010 rozšířen z původního průmyslového odvětví na odvětví zemědělské. Nadále se diskuse v rámci již zahájených jednání mezi Evropskou unií a státy jižního a východního Středomoří týkají převážně rychlosti a metody tohoto procesu.

Problémy a omezení vyplývající z náhlého otevření trhů

Pro státy jižního a východního Středomoří

V souvislosti s populační explozí je třeba z hlediska bezpečnosti potravin urychleně řešit problém produktivity zemědělského odvětví a možnosti přístupu k levným potravinám. Mnozí považují otevření trhů za vhodný prostředek pro uspokojení tohoto dvojího požadavku tím, že státy jižního a východního Středozemí budou moci rychleji nakupovat na světovém trhu, podpoří se modernizace jejich výrobních zařízení a budou mít možnost využít výhod, které mají v produkci některých produktů (např. ovoce a zelenina) ve srovnání s jinými státy.

Proti této ekonomické koncepci však stojí problém sociálního rozměru a životního prostředí. Sociální otázka v tom smyslu, že je naprosto zřejmé, že náhlé otevření trhů nepochybně ještě více ohrozí životaschopnost rodinných podniků, jejichž produktivita je obzvlášť nízká a které v zemědělském odvětví ve státech jižního a východního Středomoří představují drtivou většinu.

Dále se jedná o otázku životního prostředí, neboť zánik sféry rodinných podniků by vedl k vážným územním nerovnováhám, jež by způsobilo masivní opouštění venkovských oblastí, které má již v současné době vážné důsledky, směrem do přelidněných měst a obecně do pobřežních oblastí. Účast na světových trzích totiž vede k využívání stále intenzivnějších výrobních metod a vede pěstitele k tomu, aby se orientovali na výnosné plodiny, jejichž pěstování je ze zemědělského hlediska v těchto zemích nevhodné; tyto skutečnosti by vedly k plýtvání vodou, jejíž zásadní a strategická úloha již nyní vyvolává napětí, a dále k odklonu od tradičních potravinářských plodin, které jsou nejen nezbytné pro výživu místního obyvatelstva, ale také jsou vhodné vzhledem k povaze a možnostem půdy ve státech jižního a východního Středomoří.

Pro Evropskou unii

Ačkoli otevření trhů nabízí skutečné možnosti vývozu pro evropské zemědělce, zejména pokud jde o některé určité produkty, jejichž výroba je ve státech jižního a východního Středomoří nedostatečná (mléko, cukr atd.), obvyklé argumenty ve prospěch regulace obchodu jsou stále aktuální vzhledem k výši platů ve státech jižního a východního Středomoří, neexistujícím omezením v oblasti životního prostředí v těchto státech a obecně vzhledem k chybějícím harmonizovaným standardům mezi EU a státy jižního a východního Středomoří. Problém konkurence, který vyplývá z této situace, je o to výraznější, že se často týká stejného typu produkce (zejména ovoce a zeleniny) v různých oblastech Středomoří.

Přesto je pravda, že pokud by Unie zůstala stranou procesu zapojování států jižního a východního Středomoří do světového obchodu, jiné obchodní mocnosti by neváhaly využít této příležitosti prostřednictvím rozsáhlých soukromých investic, což by mohlo mít ještě škodlivější důsledky pro středomořské státy Unie: obchodní konkurence států východního a jižního Středozemí bez protihodnoty; dopad v oblasti obchodní politiky prostřednictvím WTO atd.

Perspektivy účinného hospodářského partnerství

Pro státy jižního a východního Středomoří i pro Evropskou unii je proto nezbytně nutné urychleně obnovit diskusi k provádění skutečného partnerství založeného na postupném a uváženém otevírání trhů, které bude uzpůsobeno socioekonomickým a sociálním podmínkám středomořské oblasti.

V tomto smyslu zpravodaj navrhuje čtyři možné směry, které považuje za vhodné pro dosažení stanovených cílů:

1. Přizpůsobit rytmus a intenzitu otevírání zemědělských trhů. Tato možnost vyžaduje podporu předchozí a urychlené hospodářské integrace států jižního a východního Středomoří; postup procesu liberalizace v souladu s reformami, zemědělskými politikami a politikami venkova prováděnými různými státy v oblasti Středomoří; zachování asymetrického systému založeného na obchodních preferencích a zachování nástrojů pro řízení nabídky.

2. Rozvíjet užší partnerství a sdružování s cílem podpořit reformu správní sféry tak, aby bylo možné posílit investice; posílit spolupráci mezi profesními organizacemi v doplňkových odvětvích Středomoří; podporovat rozvoj systému zvláštního označování původu.

3. Klást důraz na rozvoj venkova s cílem přispět k rozvoji multifunkčního zemědělství ve státech jižního a východního Středomoří, které by bylo šetrné k životnímu prostředí a přírodním zdrojům, umožnilo by produkovat kvalitní potravinářské výrobky a podílelo by se na vyváženém územním rozvoji. Obecně řečeno zohlednění významu problematiky rozvoje venkova ze strany všech partnerů by mělo umožnit stanovit společné hodnoty a postupně harmonizovat výrobní normy v oblasti Středomoří.

4. Zavést doprovodná opatření. Je důležité, aby Evropská unie využila finančních nástrojů, které má k dispozici (zejména budoucí Evropský nástroj sousedství) především na podporu modernizace výrobních struktur ve státech jižního a východního Středomoří a podporou opatření na vytvoření odvětvových partnerství. Zpravodaj dále naléhavě žádá, aby Evropská unie institucionálně nebo finančně zvážila zavedení vyváženého systému podpor určených pro malé rodinné podniky ve státech jižního a východního Středomoří, které budou v zemědělském odvětví nejvíce vystaveny konkurenci.

POSTUP

Název

Vytvoření evropsko–středomořské oblasti volného obchodu

Číslo postupu

2006/2173(INI)

Příslušný výbor

INTA

Výbor, který vypracoval stanovisko
  Datum oznámení na zasedání

AGRI
6. 7. 2006

Navrhovatel
  Datum jmenování

Jean-Claude Fruteau
21. 6. 2006

Projednání ve výboru

2. 10. 2006

22. 11. 2006

 

 

 

Datum přijetí

22. 11. 2006

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

26

2

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Vincenzo Aita, Thijs Berman, Giuseppe Castiglione, Joseph Daul, Albert Deß, Gintaras Didžiokas, Michl Ebner, Carmen Fraga Estévez, Jean-Claude Fruteau, Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf, Ioannis Gklavakis, Lutz Goepel, Bogdan Golik, Esther Herranz García, Heinz Kindermann, Albert Jan Maat, Diamanto Manolakou, Mairead McGuinnes s, Rosa Miguélez Ramos, María Isabel Salinas García, Brian Simpson, Kyösti Virrankoski, Andrzej Tomasz Zapałowski

Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování

Pilar Ayuso, Bernadette Bourzai, Ilda Figueiredo, Wiesław Stefan Kuc, Jan Mulder

Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

...

POSTUP

Název

Vytvoření evropsko-středomořské oblasti volného obchodu

Číslo postupu

2006/2173(INI)

Příslušný výbor
  Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno udělení svolení

INTA
6.7.2006

Výbory požádané o stanovisko
  Datum oznámení na zasedání

AFET
6.7.2006

AGRI
6.7.2006

 

 

 

Nezaujaté stanovisko
  Datum rozhodnutí

 

 

 

 

 

Užší spolupráce
  Datum oznámení na zasedání

 

 

 

 

 

Zpravodaj
  Datum jmenování

Kader Arif
23.11.2005

 

Předchozí zpravodaj(ové)

 

 

Projednání ve výboru

3.10.2006

21.11.2006

 

 

 

Datum přijetí

18.12.2006

Výsledek závěrečného hlasování

+

-

0

22

0

2

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Kader Arif, Jean-Pierre Audy, Enrique Barón Crespo, Daniel Caspary, Françoise Castex, Christofer Fjellner, Béla Glattfelder, Alain Lipietz, Caroline Lucas, Erika Mann, Helmuth Markov, David Martin, Georgios Papastamkos, Tokia Saïfi, Robert Sturdy, Gianluca Susta, Johan Van Hecke, Zbigniew Zaleski

Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování

Panagiotis Beglitis, Harlem Désir, Elisa Ferreira, Małgorzata Handzlik, Jens Holm, Jörg Leichtfried

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

 

Datum předložení

 

Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)