ZPRÁVA s návrhem doporučení Evropského parlamentu Radě týkajícího se mandátu k jednání o dohodě o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a zeměmi Střední Ameriky na straně druhé
5. 2. 2007 - (2006/2222(INI))
Výbor pro zahraniční věci
Zpravodaj: Willy Meyer Pleite
NÁVRH DOPORUČENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
s návrhem doporučení Evropského parlamentu Radě týkajícího se mandátu k jednání o dohodě o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a zeměmi Střední Ameriky na straně druhé
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh doporučení Radě, který předložil Willy Meyer Pleite za skupinu GUE/NGL a který se týká směrnic pro jednání o dohodě o přidružení mezi Evropskou unií a Střední Amerikou (B6‑0417/2006),
– s ohledem na bod 31 Vídeňské deklarace, kde se zmiňuje rozhodnutí, které přijala Evropská unie a Střední Amerika na 4. vrcholné schůzce EU a zemí Latinské Ameriky a Karibiku konané ve Vídni dne 12.května 2006, zahájit jednání ohledně dohody o přidružení, včetně vytvoření zóny volného obchodu,
– s ohledem na hlavu V Smlouvy o EU,
– s ohledem na usnesení ze dne 15. listopadu 2001 o globálním partnerství a společné strategii pro vztahy mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou[1],
– s ohledem na usnesení ze dne 27. dubna 2006 o posíleném partnerství mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou[2],
– s ohledem na čl. 114 odst. 3 a čl. 83 odst. 5 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci, stanovisko Výboru pro rozvoj a stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A6‑0026/2007),
A. vzhledem k tomu, že dodržování demokracie a právního státu a neomezené požívání lidských práv pro všechny, jakož i neomezené dodržování občanských a politických práv občanů obou regionů, jsou zásadními podmínkami pro rozvoj partnerství mezi zúčastněnými stranami, jak bylo dohodnuto ve Vídni,
B. vzhledem k tomu, že zaručení neomezeného požívání základních práv pro všechny, zejména pro ty, kteří jsou znevýhodněni, mezi něž patří domorodé obyvatelstvo, a větší účast občanů v sociální a politické sféře jsou základními prvky dohody,
C. vzhledem k tomu, že pokyny pro jednání o budoucí dohodě o hospodářském partnerství, politické shodě a spolupráci musí zohlednit vůli účastníků, vyjádřenou v bodě 31 Vídeňské deklarace, uzavřít komplexní dohodu o přidružení, tj. dohodu, která potvrdí přesvědčení, že vztahy se Střední Amerikou směřují k volnému obchodu a předpokládají politické a hospodářské partnerství s regionem a jeho jednotlivými zeměmi, partnerství, které bude přihlížet k nevyrovnanostem a rozdílnostem mezi oběma regiony a mezi různými zeměmi Střední Ameriky a které z tohoto důvodu bude obsahovat základní ustanovení o spolupráci při rozvoji a sociální soudržnosti,
D. vzhledem k tomu, že vytvoření Evropsko-latinskoamerického parlamentního shromáždění (EUROLAT) bylo zásadním krokem směřujícím k posílení demokratické legitimity a politického rozměru vztahů mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou, zvláště pak vztahů mezi Evropskou unií a Střední Amerikou, a že toto shromáždění bude představovat stálé fórum pro politický dialog mezi oběma regiony,
E. vzhledem k tomu, že směrnice pro jednání o budoucí dohodě musí zohledňovat hospodářské, politické a sociální podmínky převládající ve většině zemí Střední Ameriky a odrážet rozdíly v rozvoji mezi oběma regiony a charakteristické rysy hospodářských vztahů ve Střední Americe (koncentrace regionálního obchodu v malém počtu zemí, silná závislost na vývozu tradičních výrobků a nízká úroveň přímých zahraničních investic z Evropské unie v této oblasti atd.),
1. dává Radě tato doporučení:
a) zahrnout výslovně do mandátu pro jednání právní základ, na jehož základě bude nová dohoda o přidružení dojednána, který musí být vytvořen podle článku 310 Smlouvy o ES a v souladu s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou a odst. 3 druhým pododstavcem;
b) upřesnit v mandátu pro jednání, že cílem dohody o přidružení mezi EU a zeměmi Střední Ameriky je postupná liberalizace obchodu za spravedlivých podmínek a vzájemného prospěchu, založeného na doplňkovosti a solidaritě, politický dialog a spolupráce a zároveň konsolidace demokracie a právního státu, neomezené požívání lidských, občanských a politických práv, sociální soudržnost, udržitelný lidský rozvoj, dodržování hospodářských a sociálních práv, a to také ve smyslu kulturním i ve smyslu životního prostředí;
c) stanovit ve směrnicích pro jednání mechanismy nezbytné pro zajištění toho, aby ustanovení budoucí dohody byla zcela v souladu s mandátem daným Smlouvou o EU, podle níž je hlavním cílem Unie přispět k udržitelnému lidskému rozvoji, jak jej definuje Rozvojový program OSN z roku 1996, prohloubení mezinárodní spolupráce, rozvoj a posílení demokracie a dodržování lidských práv;
d) s ohledem na to, že rozvoj demokracie i rozvoj socioekonomické a environmentální oblasti v zemích Střední Ameriky je velmi křehkým procesem, určit ve směrnicích pro jednání zásadní témata, od kterých se bude odvíjet pracovní program a politický dialog, včetně aktualizace cílů a postupů u otázek, jako je demokratická správa, boj proti terorismu, zachování míru a bezpečnosti a řízení konfliktů; zahrnout nová témata, jako je boj s chudobou, opatření podporující sociální soudržnost, migraci a kontakt mezi lidmi, boj se zločinností a zejména s násilím na mezinárodní úrovni (obchodování s drogami a lehkými zbraněmi, obchodování s lidmi, praktiky organizovaných band jako „Maras“) atp.; a uvažovat o konkrétních akcích pro přijetí společných postojů k mezinárodním záležitostem a v Organizaci spojených národů s cílem dosáhnout skutečné politické shody na mezinárodní úrovni mezi oběma regiony;
e) nominovat členy smíšeného parlamentního výboru EU-Střední Amerika, který bude vytvořen v rámci nové dohody o přidružení z poslanců Evropského parlamentu a členů Středoamerického parlamentu, poslanců národních parlamentů, kteří ještě nejsou členy žádného shromáždění regionální povahy, a členů EUROLATu, jako konkrétní výraz podpory regionální integrace ve Střední Americe a strategického biregionálního partnerství EU-LAK;
f) zahrnout do směrnic o jednání zvláštní odkazy na vhodnou účast občanské společnosti v novém politickém dialogu a navrhnout pořádání pravidelných konferencí se zástupci organizované občanské společnosti jak v Evropské unii, tak ve Střední Americe, poskytnout těmto zástupcům status pozorovatelů na schůzkách ministrů a usnadnit jim aktivní účast ve fórech, výborech a odpovídajících podvýborech, a to ve všech stádiích diskusí, jednání a kontroly procesu,
g) udělit také klíčovou roli podpoře boje proti beztrestnosti a korupci a připravit akce a zavést programy ve prospěch posílení demokratických institucí ve Střední Americe;
h) uvést ve směrnicích pro jednání zvýšení podpory ze strany Evropské unie určené na integraci Střední Ameriky, reformu a posílení jejího normativního rámce a institucí – včetně generálního sekretariátu, Středoamerického parlamentu a Středoamerického soudního dvora –, s cílem zvýšit jejich účinnost, reprezentativnost a legitimitu, zvláště pokud jde o celní unii, volný pohyb osob, společnou politiku, harmonizaci právních řádů a vytvoření mechanismu vlastního financování;
i) zahrnout cíle podpory regionální integrace – zejména integraci materiálních, dopravních, komunikačních a energetických infrastruktur – do cílů příštího mandátu pro činnost Evropské investiční banky v Latinské Americe takovým způsobem, aby působení této instituce účinně doplnilo novou dohodu,
j) spolupracovat se zeměmi Střední Ameriky a podporovat jejich úsilí o zastavení nezákonné výroby drog a obchodu s nimi; součástí této činnosti by měly být programy na pomoc zemědělcům při pěstování alternativních plodin, při obchodování s nimiž by mohla EU účinně pomoci ;
k) zajistit, aby do hlavních směrů dohody o přidružení byla zahrnuta a použita demokratická doložka, a vytvořit mechanismy umožňující zaručit prostřednictvím sociální doložky a doložky životní úrovně kontinuitu pobídkového režimu uvedeného v GSP[3] a v GSP+ pro oblast zaměstnanosti a životního prostředí; výslovně odkázat na konkrétní mechanismy zajišťující jeho použití a stanovit zejména vytvoření výroční zprávy pro Evropský parlament o průběžné kontrole prováděné Komisí v tomto ohledu,
l) zohlednit skutečnost, že všeobecný systém preferencí (GSP), včetně GSP+, je nezávislým systémem EU, z něhož mají prospěch země Střední Ameriky s ohledem na úroveň jejich rozvoje;
m) zohlednit, pokud jde o ustanovení nové dohody o spolupráci na rozvoji, zvláštnosti středoamerického regionu a plnění rozvojových cílů tisíciletí v tomto regionu a vycházet z požadavku, podle kterého je pro odstranění chudoby v regionu prvořadé vzdělávání lidských zdrojů a kulturní a vzdělávací kontakty, takže je třeba věnovat zvláštní pozornost školství, výzkumu, vědě a technologii, stejně jako kultuře a podporovat také četnější kontakty v těchto oblastech;
n) stanovit, že dohoda o přidružení mezi EU a státy Střední Ameriky se musí zakládat jednak na splnění rozvojových cílů tisíciletí, jednak na boji proti chudobě a nerovnosti, který je jednou z priorit EU v oblasti spolupráce;
o) zaručit, aby spolupráce a hospodářské nástroje, které má Unie k dispozici, byly využity také ke zvýšení zájmu o životní prostředí a k jeho ochraně ve středoamerickém regionu;
p) věnovat zvláštní pozornost turistickým projektům ve Střední Americe a zajistit, že budou realizovány udržitelným způsobem, pokud tato činnost napomůže hospodářskému růstu;
q) podporovat také třístrannou a meziregionální spolupráci, a to zejména s karibskou oblastí, a politiku spolupráce mezi jižními zeměmi navzájem, jakmile dohoda o přidružení vstoupí v platnost;
r) prosazovat rámec podpory přizpůsobený pro malé a střední podniky (MSP) a učinit jej hlavním prvkem hospodářského rozvoje, tvorby pracovních míst a sociálního blaha; prozkoumat opatření (včetně opatření v oblasti daní), která by moha být přijata v oblasti boje proti nezaměstnanosti v sektoru MSP; rozvíjet podpůrné programy pro MSP v oblasti výzkumu;
s) obecně podporovat malovýrobce a MSP a vybízet k investicím do malých podniků, neboť otevření evropských trhů podstatně zvýhodní větší výrobce, kteří jsou schopni splnit evropské sanitární a fytosanitární standardy;
t) uzavřít komplexní a vyrovnanou dohodu o přidružení obsahující tři pilíře: politickou a institucionální kapitolu posilující demokratický dialog a politickou spolupráci, kapitolu o spolupráci podporující udržitelný hospodářský a sociální rozvoj a obchodní kapitolu vytvářející moderní zónu volného obchodu s bohatým programem, zahrnujícím kromě postupné a vzájemné liberalizace obchodu se zbožím a službami také investice, veřejné zakázky, ochranu práv duševního vlastnictví, spolupráci v oblasti hospodářské soutěže a ochranných obchodních nástrojů, usnadnění obchodování a účinný mechanismus urovnávání sporů;
u) uvést ve směrnicích pro jednání postupnou a vzájemnou liberalizaci obchodu, postupný přístup výrobků ze Střední Ameriky na evropské trhy za podmínek hospodářské soutěže s tím, že je nutné se vyhnout tomu, aby budoucí dohoda zhoršila existující nerovnosti; stanovit proto zvláštní, diferencované a pružné zacházení ve lhůtách stanovených podle závazků a zlepšení konkurenceschopnosti zemí Střední Ameriky pomocí podpůrných opatření přijatých Evropskou unií na pomoc při transformaci výrobních struktur a konkurenceschopnosti hospodářství zemí Střední Ameriky, jako je přeměna technologií, doplnění požadavků týkajících se vnitrostátního obsahu do původních předpisů a zavedení programů spolupráce a technické pomoci, čehož se dosáhne vytvořením stabilního právního rámce a jasných pravidel hry zaručujících bezpečnost investic i hospodářských a obchodních vztahů zúčastněných stran;
v) pokládat zónu volného obchodu mezi EU a Střední Amerikou za prioritní strategický cíl vnějších vztahů EU v mezinárodním kontextu charakterizovaném zvýšenou vzájemnou závislostí, hospodářským růstem, vznikem nových hospodářských mocností, expanzí bilaterálních obchodních dohod USA, včetně dohody o volném obchodu se Střední Amerikou (CAFTA), a řadou globálních výzev, jež překračují národní hranice;
w) připojit se k požadavku Parlamentu, aby Komise neprodleně zahájila posuzování dopadu obchodu na udržitelný rozvoj, což by mělo být úvodem k vyjednávání obchodní dohody, a požadovat, aby Komise informovala Parlament o krocích, které v této záležitosti učinila;
x) nevnášet zejména žádnou podmínku, výslovnou nebo mlčky se rozumějící, která by uzavřením budoucí dohody pro přidružení Střední Ameriky k Evropské unii způsobila předčasné ukončení kola jednání Světové obchodní organizace (WTO), aniž by tím byla dotčena možnost integrovat ve vhodný čas do této dohody výsledky pracovního programu z Dohá slučitelné s konečným přidružením Střední Ameriky k Evropské unii, přičemž vše musí sloužit ke konkrétní podpoře a být přínosem pro proces regionální integrace ve Střední Americe;
y) zavázat se k vytvoření zóny volného obchodu plně v souladu s novým mechanismem průhlednosti WTO a v souladu s právy a povinnostmi vyplývajícími z WTO, zejména z článku XXIV Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) a článku V Všeobecné dohody o obchodu a službách (GATS), a tak přispět k posílení mnohostranného obchodního režimu;
z) vyjednat jedinou a nedělitelnou obchodní dohodu, která překračuje současné a budoucí povinnosti zúčastněných stran vůči WTO a která během přechodného období vytvoří v souladu s požadavky WTO zónu volného obchodu, v níž, aniž by bylo vyloučeno jakékoli odvětví, bude zohledněno hledisko rozvoje a zvláštní citlivost některých výrobků, a to co nejméně omezujícím způsobem;
aa) zohlednit jako velmi důležitý krok pro úspěšný vývoj jednání úsilí Střední Ameriky o splnění svého závazku, potvrzeného na výše zmíněném setkání na nejvyšší úrovni ve Vídni, provádět podle plánu rozhodnutí přijatá představiteli států Střední Ameriky dne 9. března 2006 v Panamě, která si kladou za cíl dosáhnout efektivní celní unie, a snažit se o ratifikaci středoamerické Smlouvy o investicích a službách a rovněž vytvořit právní mechanismus, který by zajistil uplatňování regionálních hospodářských právních předpisů v celém regionu;
ab) náležitě zohlednit skutečnost, že společné posouzení hospodářské integrace Střední Ameriky provedené Evropskou unií a Střední Amerikou zdůrazňuje několik významných konkrétních závěrů, které by měly být učiněny na operační úrovni (pokud jde o institucionální rámec, hospodářskou integraci, celní unii, technické překážky obchodu, pravidla pro sanitární a fytosanitární opatření, regionální liberalizaci služeb a investic, přidělování veřejných zakázek, práva k duševnímu vlastnictví a geografický informační systém (GIS), hospodářskou soutěž a nástroje na ochranu obchodu) s cílem posílit, rozvinout a dovršit celní unii a společný vnitřní trh ve Střední Americe, jež jsou nezbytné pro vyjednání a naplnění skutečné zóny volného obchodu mezi oběma uvedenými regiony;
ac) zohlednit skutečnost, že stabilizace a posílení společného trhu ve Střední Americe, především prostřednictvím vytvoření celní unie a rozvojem společného trhu, a to mimo jiné vytvořením vnější obchodní politiky a skutečně volným pohybem dováženého zboží, povede k omezení překážek pro hospodářské subjekty a posílení obchodu a toku investic mezi oběma regiony;
ad) nabídnout účinné a nové možnosti přístupu na trh v zemědělství, které je pro rozvoj Střední Ameriky zásadním odvětvím, nezávisle na pokroku učiněném v jiných oblastech, jako je např. přístup na trh nezemědělských produktů (NAMA) a služeb, a také na jiných otázkách v oblasti zemědělství;
ae) zajistit dosažení významného a vyrovnaného výsledku jednání o NAMA, aby bylo možné poskytnout nové a reálné možnosti pro přístup na trh napříč celým obchodním spektrem, podmíněné náležitou mírou pružnosti ohledně časového plánu zrušení cel ze strany Střední Ameriky a umožňující pokračování a rozšiřování činností v odvětví rybolovu;
af) náležitě zohlednit, že rybolovná činnost je důležitou a citlivou oblastí jak pro EU, tak pro Střední Ameriku, protože přispívá k hospodářskému rozvoji a vytváření pracovních míst v uvedeném regionu, a že je nezbytné zachovat odpovědným rybolovem populaci ryb na udržitelné úrovni;
ag) zohlednit význam zajištění všeobecného přístupu k základním službám a národních práv na regulaci, a proto obezřetně pokračovat v jednáních o liberalizaci obchodu se službami v souladu s článkem V dohody GATS s cílem zajistit skutečné zlepšení týkající se dosud dohodnutých a uplatňovaných liberalizačních závazků a potřeby jasného a předvídatelného regulačního rámce; nečinit nabídky ani nepřijímat žádosti v oblasti veřejného zdraví a vzdělávání;
ah) zohlednit stále rostoucí potenciál cestovního ruchu pro investice a hospodářský rozvoj v zemích Střední Ameriky a význam podpory cestovního ruchu mezi oběma regiony;
ai) zahrnout obecné ustanovení, že je třeba, aby se EU i Latinská Amerika v zásadě snažily o případnou konvergenci různých dohod mezi těmito dvěma regiony, které jsou již platné, nebo dohod, o nichž se jedná;
aj) zohlednit skutečnost, že postupy řešení sporů stanovené ve srovnatelných platných dohodách mezi Společenstvím a nečlenskými zeměmi nejsou efektivně využívány; požádat proto Komisi, aby předložila nové návrhy na vytvoření efektivnějšího nástroje pro řešení sporů, který by umožňoval dospět k rozhodnutí ve sporech, které mohou vzniknout v jednotlivých odvětvích, jež budou součástí dohody o volném obchodu;
ak) zajistit, aby Komise podrobně, a bude-li to nutné tak i důvěrně, informovala Parlament o předpokládaných směrnicích pro jednání, tak o směrnicích pro jednání přijatých s konečnou platností;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě a pro informaci také Komisi a vládám členských států Evropské unie;
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
1. Je nesporné, že poté, co sehrál rozhodující roli v procesu obnovení míru a demokratizace ve středoamerické šíji v průběhu 80. let, je politický vliv Evropské unie v této oblasti jasně na ústupu. Je to velmi politováníhodné, neboť příspěvek Evropské unie ke zrodu procesu obnovení míru a demokratizace v této oblasti v průběhu uvedeného desetiletí a úspěchy dosažené v rámci ministerského dialogu v San José v září 1984 byly velmi vzácnými úspěchy v činnosti evropské politické spolupráce, předchůdkyni současné zahraniční politiky a společné bezpečnosti a jedním z mála případů, kdy Evropská unie zaujala vlastní postoj nezávislý na postoji Spojených států, tedy na postoji určovaném Reaganem.
2. Kromě toho, váha Evropské unie jakožto obchodního partnera ve Střední Americe rovněž poklesla, neboť v roce 2001 zaujímala pouze 13 % středoamerických vývozů, oproti 24 % v roce 1990, a to vše i přes jednostranné preferenční zacházení poskytované Evropskou unií systémem všeobecných celních preferencí. Tato situace je obecně připisována neznalosti prováděcích postupů původních předpisů a postupu získání osvědčení a také nekonkurenceschopnosti středoamerických podniků. A naopak, pouze 0,6 % vývozů z Evropské unie je určeno Střední Americe.
3. Současné vztahy mezi Evropskou unií a zeměmi Střední Ameriky se odehrávají v omezeném rámci dohody o politickém dialogu a spolupráci, podepsané v Římě v prosinci 2003, hlavně s cílem vytvořit nezbytné podmínky pro jednání o životaschopné a oboustranně výhodné dohodě o přidružení, která obsahuje dohodu o volném obchodu. O zahájení jednání o dohodě o přidružení, které navrhl Evropský parlament na 2. a 3. vrcholné schůzce EU-LAK v roce 2002 (Madrid) a v roce 2004 (Guadalajara, Mexiko), bylo s konečnou platností rozhodnuto na 4. vrcholné schůzce ve Vídni.
4. Bod 31 Vídeňské deklarace se zmiňuje o rozhodnutí účastníků zahájit jednání ohledně dohody o přidružení, včetně vytvoření zóny volného obchodu. Kvůli tomu začala Střední Amerika zavádět rozhodnutí přijatá šéfy států Střední Ameriky dne 9. března 2006 v Panamě, ratifikovat dohodu Střední Ameriky o investicích a službách a vytvářet právní mechanismus umožňující zajistit dodržování místních hospodářských právních předpisů v celém regionu. Panama se bude také účastnit tohoto procesu, jakmile přijme formální rozhodnutí o přistoupení k procesu hospodářské integrace ve Střední Americe (SIECA).
Střední Amerika: více než volný obchod
5. Z hlediska nové dohody o přidružení je zpravodaj toho názoru, že je více než kdy jindy nutné konsolidovat proces demokratizace ve Střední Americe, zlepšit účinnost administrativy a demokratických institucí a dotovat je více prostředky, a to zejména soudní systém a jeho nezávislost, postavit se s použitím všech prostředků právního státu násilí, korupci a beztrestnosti, stejně jako porušování lidských práv a konečně zlepšit sociální soudržnost a životní podmínky všech obyvatel regionu. Jinak řečeno, nová dohoda o přidružení staví obě zúčastněné strany před skutečnou odpovědnost. Pokud jde o Evropskou unii, jedná se kromě jiného o skutečnou morální odpovědnost: nyní je důležité podpořit upevnění nadějí na mír a spravedlnost, které byly vzbuzeny v zemích a obyvatelích tohoto regionu, a zajistit úspěch různých opatření pomoci, která podle názoru Evropské unie nemohou mít zdárné zakončení v době prvních voleb a vyžadují, aby byl dán správný podnět ke zlepšení hospodářské a sociální situace v zemích Střední Ameriky pro její obyvatele. Je na zemích Střední Ameriky, aby ze své strany dodržovaly a dostály smluveným závazkům v oblasti nastolení míru, demokratizace a integrace, uvedly v činnost všechny reformy, o kterých bylo rozhodnuto, a pokračovaly po cestě správné integrace, jež umožňuje vytěžit co možná nejvíce z nové dohody o přidružení z hlediska politického, hospodářského i sociálního. Dohoda musí přispět s konečnou platností k nastolení vyvážených a soudržných vztahů mezi Evropskou unií a Střední Amerikou, které budou spočívat po všech stránkách na legitimních zájmech obou stran.
6. Budoucí dohoda o přidružení nemůže pominout závažný hospodářský, politický a sociální deficit, který existuje v mnoha zemích Střední Ameriky, ani ignorovat rozdíly v rozvoji mezi oběma oblastmi a charakteristiku hospodářských vztahů ve Střední Americe: koncentrace regionálního obchodu v malém počtu zemí, silná závislost na vývozu tradičních výrobků a nízká úroveň přímých zahraničních investic z Evropské unie v této oblasti (méně než desetina investic ze Spojených států).
7. S ohledem na nevyrovnanost obou partnerů se někteří obávají, že budoucí dohoda o přidružení bude pouhou dohodou o volném obchodu, což by ještě zhoršilo nevyrovnanost a nerovnosti mezi zeměmi Střední Ameriky. To však není přáním účastníků, kteří se v bodě 31 Vídeňské deklarace výslovně zmiňují o společném cíli, jenž spočívá v uzavření komplexní dohody o přidružení, a doufají, že jednání budou pokračovat rychle a že budoucí dohoda o přidružení bude pokud možno uvedena v činnost účinně.
8. V důsledku toho, aby se potvrdilo přesvědčení, že Evropská unie nenavrhuje dojednat dohodu podobnou dohodě CAFTA, je důležité založit budoucí dohodu o přidružení na společném zájmu vyplývajícím z politického a hospodářského přidružení s regionem a různými zeměmi, ze kterých se skládá, přidružení, jež bude přihlížet k nevyrovnanostem a nerovnoměrnostem mezi oběma oblastmi a mezi různými zeměmi Střední Ameriky a uvnitř těchto zemí a jež bude kromě jiného obsahovat základní ustanovení o spolupráci na rozvoji.
9. Konečně, uzavření dohody o přidružení mezi stranami tak odlišnými nemůže ani nesmí spočívat zpočátku na naprosté reciprocitě, co se týče přístupu na trhy, neboť je jasné, že výrobní struktura členských zemí Systému středoamerické integrace (SICA) nemůže odolávat konkurenčnímu tlaku, který by z nepodmíněné reciprocity vyplynul. Naopak, zavedení dostatečně dlouhých přechodných období, výjimek pro některé citlivé výrobky a poskytnutí dostatečné podpory ze strany EU na přestavbu výrobní struktury regionu by mělo bezpochyby blahodárné účinky pro obě strany. Politika tohoto druhu by umožnila hospodářství zemí Střední Ameriky se rozvinout, diverzifikovat se a skutečně a postupně se začlenit do světového hospodářství.
Hlavní výzvy pro budoucí dohodu o přidružení
10. První výzvou je slabý hospodářský růst zemí Střední Ameriky. V průběhu posledních let dosáhla míra růstu těchto zemí v přepočtu na jednoho obyvatele v průměru hodnoty pouze 0,6 % (podle údajů Ekonomické komise pro Latinskou Ameriku a Karibskou oblast (ECLAC) za rok 2005), což je naprosto nedostatečné pro dosažení cílů tisíciletí.
11. Ve skutečnosti je chudoba ve Střední Americe stejně velká jako v letech devadesátých, a nerovnosti se dokonce prohlubují. Chudoba a nerovnosti zjevně ohrožují konsolidaci demokracie. Přestože byly po svobodných volbách v průběhu posledních čtrnácti let ustanoveny demokratické režimy, vysoká míra neúčasti, ztráta důvěry ve veřejné instituce a politické strany, korupce a beztrestnost, stejně jako slabý vliv obyvatel a občanské společnosti ve většině těchto zemí neumožňují sestavit optimistickou bilanci.
12. Samotná rozloha malých zemí Střední Ameriky velmi ztěžuje jejich integraci do světového obchodu. Většina zemí tohoto regionu není schopna těžit z otevření trhů a investic a čelit rizikům, která mohou představovat. Může za to omezený rozměr jejich vnitřního trhu a slabý hospodářský rozvoj, jenž ovlivňuje jejich konkurenceschopnost, velmi těžko umožňuje podnikům uskutečňovat úspory v důsledku zvýšení výrobní kapacity, činí podniky zranitelnými kolísáním obchodu a zahraničních investic a představuje vysoké náklady na jejich vnitřní transformaci.
13. Zkrátka, dosáhnout postupně přístupu na evropské trhy za podmínek hospodářské soutěže a vyhnout se tomu, aby budoucí dohoda zhoršila existující nerovnováhu je správnou výzvou, pokud jde o obchodní část dohody o přidružení. Ze strany Evropské unie to předpokládá zvláštní, diferencované a pružné zacházení ve lhůtách stanovených podle závazků přijatých zeměmi Střední Ameriky a zlepšení konkurenceschopnosti díky podpůrným opatřením ze strany Evropské unie, jako jsou přeměna technologií, doplnění požadavků týkajících se národního obsahu do předpisů o původu a zavedení programů spolupráce a technické pomoci.
14. Je nezbytné dbát na to, aby existoval efektivní vztah mezi volným obchodem uvedeným v dohodě o přidružení a cíli udržitelného rozvoje a sociální soudržnosti, které jsou základem politiky EU v regionu. Přispět v tomto smyslu může uznání existujících nerovností prostřednictvím zvláštního a diferencovaného zacházení, přechodných období, výjimek a dalších obchodních nástrojů, stejně jako podpora přeměny výrobních struktur a konkurenceschopnosti. Je však také nutné stanovit minimální normy v oblasti zaměstnanosti a životního prostředí, jako jsou normy stanovené současným GSP+. Je třeba dbát na to, aby režim pobídek, který již svou užitečnost prokázal, byl trvale začleněn do dohody o přidružení a aby byly zavedeny účinné mechanismy.
Úspěchy a neúspěchy v procesu regionální integrace ve Střední Americe
15. Proces regionální integrace je v současnosti charakterizován slabostí institucí na regionální úrovni a hospodářskou integrací vedenou spíše hospodářskými důsledky přizpůsobení se světovému trhu a rozvojem regionálních trhů než silnými institucemi a propracovanými společnými politikami. Stačí uvést závislost regionu na Spojených státech, jež se prohloubila díky dohodě CAFTA, která přináší zjednodušení obchodu a investic ze Spojených států do Střední Ameriky, aniž by byla vhodným způsobem posílena regionální integrace. Ještě závažnější je, že posledně jmenovaná se bude muset přizpůsobit novým normám a ustanovením dohody CAFTA s rizikem převedení integrace do nevhodného rámce. Je více než kdy jindy nezbytné dbát na to, aby integrace sehrála důležitou roli prostřednictvím společných politik umožňujících zlepšit konkurenceschopnost, výrobu a zaměstnanost a tím pádem přispět k udržitelnému rozvoji regionu.
16. Integrace ve Střední Americe učinila značný pokrok vytvořením systému integrace ve Střední Americe (SICA) prostřednictvím Protokolu z Tegucigalpa v prosinci 1991, který vstoupil v platnost dne 26. března 1996 a dodal procesu politický rozměr (ve skutečnosti vytváří SICA formální spojení mezi mírem, demokracií, právním státem, hospodářským a sociálním rozvojem a regionální integrací), přičemž tento proces již nemá přísně hospodářský charakter, jak tomu bylo v předcházejících desetiletích. Vytvoření orgánů a institucí středoamerické integrace, jako je generální sekretariát SICA, Středoamerický parlament (PARLACEN) a Středoamerický soudní dvůr, je pokrok správným směrem, přesto však je pravda, že středoamerická integrace má dosud rámec mezivládní spolupráce, který generuje nikoli závazné normy Společenství, ale politické dohody, jejichž účinnost závisí s konečnou platností na rozhodnutí příslušných vlád, zda je realizují, nebo nikoli.
17. I když bylo v poslední době dosaženo značného pokroku, pokud jde o celní unii, je jisté, že tento pokrok je ohrožen neexistencí společné obchodní politiky, jak prokázal podpis obchodních dohod se třetími zeměmi – dohody o volném obchodu – v rámci kterých každá ze středoamerických zemí stanovila svůj vlastní celní tarif.
18. Střední Amerika tedy potřebuje přeorientovat regionální integraci, aby byla skutečně nadnárodní, účinnější, reprezentativnější a spravedlivější, blíže sociální i územní skutečnosti, aby zlepšovala hospodářské a regionální podmínky a posilovala sociální soudržnost, aby byla doprovázena posílením kapacit, díky jimž by region mohl přijmout výzvy, které obsahuje jak dohoda CAFTA, tak dohoda o přidružení k EU.
Politika Evropské unie vůči Střední Americe v oblasti spolupráce pro rozvoj
19. Komise je hlavním zdrojem nenávratných subvencí poskytovaných do Střední Ameriky: rozpočtová dotace na období 2002–2006 činila 563,2 milionů eur, k ní je třeba přidat 74,5 milionů eur z titulu memoranda o porozumění mezi Komisí a generálním sekretariátem SICA a dalších 250 milionů eur uvolněných po hurikánu Mitch z programu obnovy Střední Ameriky. Kromě toho byla uvolněna částka 47 milionů eur po zemětřesení v El Salvadoru a několik desítek milionů eur přes další programy a rozpočtové linie horizontálního charakteru.
20. Je nutno říci alespoň, že nová strategie spolupráce Evropské unie se Střední Amerikou na období 2007–2013 ukazuje jasně na rozpor mezi naléhavými úkoly v regionu (nedostatek demokracie, křehká sociální soudržnost, zranitelné životní prostředí, slabá pozice SICA), hlavním cílem strategie (podpora regionální integrace z hlediska budoucí dohody o přidružení) a prostředky určenými pro překonání těchto potíží (navrhovaný nový model spolupráce, který spočívá ve finanční podpoře zemí, kde jsou slabé demokratické instituce a chybí průhlednost, kde je nebezpečí zpronevěry zdrojů).
21. Proto je žádoucí, aby se spolupráce Evropské unie se Střední Amerikou stala jedním ze základních pilířů budoucí dohody o přidružení a aby přispěla ke skutečnému rozvoji středoamerické šíje. Z tohoto hlediska vyžaduje tento region, aby Evropská unie hrála aktivnější úlohu v získávání politické stability středoamerických zemí, demokratických institucí a ochrany základních práv, aby nová politika finanční pomoci koncipovaná Komisí přímo napomáhala sladění podpor poskytovaných různým zemím podle cílů tisíciletí a nebyla státy používána jako pouhý nástroj politického ospravedlnění. Klíčovou roli v evropské politice spolupráce pro rozvoj musí sehrát zejména boj proti beztrestnosti a korupci a programy a opatření posilující demokratické instituce.
- [1] Úř. věst. C 140 E, 13.6.2002, s. 569
- [2] Přijaté texty, P6_TA(2006)0155
- [3] Nařízení Rady (ES) č. 980/2005 ze dne 27. června 2005 o uplatňování systému. všeobecných celních preferencí (Úř. věst. L 169, 30.6.2005, s. 1).
NÁVRH DOPORUČENÍ RADĚ (B6‑0417/2006), (4. 7. 2006)
který v souladu s čl. 114 odst. 1 jednacího řádu
předložil Willy Meyer Pleite
za skupinu GUE/NGL
k pokynům pro jednání o dohodě o přidružení mezi Evropskou unií a Střední Amerikou
Evropský parlament,
– s ohledem na bod 31 Vídeňské deklarace, který obsahuje rozhodnutí přijaté Evropskou unií a státy Střední Ameriky na 4. vrcholné schůzce EU a zemí Latinské Ameriky a Karibiku, a to zahájit jednání o dohodě o přidružení, včetně vytvoření zóny volného obchodu;
– s ohledem na hlavu V Smlouvy o Evropské unii,
– s ohledem na čl. 114 odst. 1 a článek 83 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že dodržování demokracie, právního státu a neomezené požívání lidských práv pro všechny, včetně základních práv a svobod domorodých obyvatel, musí být stejně jako ochrana obránců lidských práv a odstranění beztrestnosti podle rozhodnutí přijatého ve Vídni základní podmínkou rozvoje partnerství mezi oběma stranami,
B. vzhledem k tomu, že pokyny pro jednání o budoucí dohodě musí zohlednit vůli zúčastněných stran vyjádřenou v bodě 31 Vídeňské deklarace uzavřít komplexní dohodu o přidružení, které vyjádřily obě strany, a kde je výslovně uvedeno, že tato dohoda musí tedy potvrdit přesvědčení, že Střední Amerika je mnohem více než volným trhem a Evropská unie nenavrhuje jednat o čistě obchodní dohodě, podobné dohodě o volném obchodu mezi USA a Střední Amerikou (CAFTA), nýbrž má v úmyslu dosáhnout politického a hospodářského partnerství s tímto regionem a jeho jednotlivými státy, dále musí zohledňovat nerovnováhu a rozdíly mezi oběma regiony a mezi jednotlivými státy Střední Ameriky, a obsahovat klíčová ustanovení o rozvojové spolupráci;
C. vzhledem k tomu, že pokyny pro jednání o budoucí dohodě by neměly opomíjet vážný hospodářský, politický a sociální deficit většiny zemí Střední Ameriky, ani přehlížet rozdíly v rozvoji obou regionů, ani povahu hospodářských vztahů ve Střední Americe (koncentrace regionálního obchodu v několika málo zemích, vysoký stupeň závislosti na vývozu tradičních produktů, nízká úroveň přímých zahraničních investic EU v tomto regionu, atd.);
1. dává Radě tato doporučení:
a) aby mandát k jednání výslovně obsahoval právní základ, na němž bude sjednána nová dohoda o přidružení, a to článek 310 Smlouvy o založení Evropského společenství společně s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou a čl. 300 odst. 3 druhým pododstavcem Smlouvy;
b) aby pokyny pro jednání obsahovaly mechanismy nezbytné k zajištění toho, že ustanovení budoucí dohody budou v souladu s mandátem Smlouvy o Evropské unii, podle nějž podpora mezinárodní spolupráce, rozvoj, upevňování demokracie a právního státu a dodržování lidských práv představují základní cíle SZBP;
c) aby v souladu s rozhodnutím přijatým ve Vídni pokyny k jednání obsahovaly hlavní směry pro co možná nejlepší úzkou vzájemnou spolupráci, s cílem podpořit skutečnou mnohostrannost a posílit možnosti OSN udržovat a upevňovat mír, a pro společné řešení situací ohrožujících mír a bezpečnost, včetně šíření zbraní hromadného ničení a terorismu v mnohostranném rámci;
d) aby pokyny pro jednání počítaly s postupným zpřístupněním evropského trhu pro produkty ze zemí Střední Ameriky za podmínek hospodářské soutěže a zabránily tak, aby budoucí dohoda prohloubila stávající nerovnováhu; aby tudíž uvedené pokyny stanovily zvláštní, rozdílný a pružný přístup, pokud jde o termíny, jež budou sjednány, s ohledem na závazky a zlepšování konkurenceschopnosti zemí Střední Ameriky; tento přístup by měl vycházet z podpůrných opatření Evropské unie, jakými jsou přenos technologií, začlenění vnitrostátních požadavků do pravidel původu, a vytváření programů spolupráce a technické podpory;
e) aby začlenění ustanovení týkajících se demokracie nebo jiných sociálních a environmentálních ustanovení do dohody o přidružení nezůstalo pouze dobrým úmyslem, měly by nové pokyny pro jednání výslovně uvádět konkrétní mechanismy, které zajistí jejich účinnost, a stanovit zejména povinnost Komise předkládat Evropskému parlamentu výroční zprávu o pokroku, jehož v tomto smyslu dosáhla;
f) aby byla v novém politickém dialogu zvlášť zmíněna strukturovaná účast občanské společnosti a navrženo pořádání pravidelných konferencí se zástupci občanské společnosti, které by se konaly jak v EU, tak v zemích Střední Ameriky, aby byl těmto zástupcům přiznán statut pozorovatelů na ministerských schůzích a usnadněna jejich aktivní účast na fórech a v příslušných odvětvových výborech a podvýborech, a to ve všech fázích diskusí, jednání a hodnocení procesu;
g) aby Komise podrobně a v případě potřeby důvěrně informovala Parlament o doporučeních týkajících se mandátu k jednání;
2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě a pro informaci také Komisi a vládám členských států Evropské unie.
STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (20. 12. 2006)
pro Výbor pro zahraniční věci
k udělení mandátu k jednání o dohodě o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a zeměmi Střední Ameriky na straně druhé
(2006/2222(INI))
Navrhovatel: Gianluca Susta
NÁVRHY
Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
A. vzhledem k tomu, že na pozadí konkurenčního tlaku globalizace mohou regionální integrace a investice a obchod mezi dvěma regiony stimulovat hospodářský růst, rozvoj a zaměstnanost, a tím účinně přispívat k začlenění rozvojových zemí do světové ekonomiky,
B. vzhledem k tomu, že na rozdíl od dohody o volném obchodu CAFTA vyjednané bilaterálně mezi USA a zeměmi Střední Ameriky navrhují EU a Střední Amerika vytvoření globálního strategického partnerství, které by překračovalo rámec čistě obchodních hledisek a zahrnovalo širokou spolupráci a politický dialog,
C. vzhledem k tomu, že uzavření a úspěšné provádění dohod o přidružení mezi EU a Mexikem a mezi EU a Chile umocňuje strategický význam bilaterálních vztahů mezi EU a Latinskou Amerikou v rámci dohod o přidružení stanovujících zóny volného obchodu a posiluje hospodářské, politické a sociální zájmy, které jsou součástí těchto vztahů,
D. vzhledem k tomu, že vznik dohody o přidružení mezi EU a Střední Amerikou je klíčovým prvkem pokroku v meziregionální integraci, a vzhledem k tomu, že základem takových dohod jsou zvláštní kulturní a historická pouta a oboustranné závazky k podpoře a upevňování sdílených hodnot, jako je dodržování lidských práv, demokracie, hospodářská a sociální soudržnost, mír a stabilita,
E. vzhledem k tomu, že budoucí dohoda o přidružení mezi EU a zeměmi Střední Ameriky musí pomoci posílit hospodářský růst a omezit chudobu a usilovat o dosažení rozvojových cílů tisíciletí, zejména těch, jež se vztahují k omezení chudoby, spravedlivému a vyrovnanému rozdělování bohatství, tvorbě stabilních pracovních míst na základě vysoce kvalitního zaměstnání a k sociálnímu začlenění skupin na okraji společnosti,
F. vzhledem k tomu, že by se EU a Střední Amerika měly v rámci dohody o přidružení a v širším rámci světového řízení dohodnout na podpoře mezinárodních a mnohostranných standardů v obchodních, sociálních a enviromentálních otázkách,
G. vzhledem k tomu, že ekonomiky ve Střední Americe jsou výrazně závislé na odvětví zemědělství a vzhledem k tomu, že dohoda o přidružení by měla brát v úvahu významný socioekonomický dopad svých ustanovení týkajících se zemědělství, a to jak ve smyslu podpory hospodářského rozvoje Střední Ameriky, tak pokud jde o produkty EU,
H. vzhledem k tomu, že zóna volného obchodu s EU by významně přispěla ke konsolidaci Střední Ameriky jako společného trhu, jako celní unie i jako oblasti procházející komplexním integračním procesem,
I. vzhledem k tomu, že samotná zóna volného obchodu mezi EU a Střední Amerikou nebude sloužit k dosažení hospodářského růstu, pokud ji nebude doplňovat nezbytná podpora rozvoje zejména malých a středních podniků umožňující využít všech příležitostí,
J. vzhledem k tomu, že je třeba přivítat rozhodnutí EU a Střední Ameriky přijaté na čtvrté vrcholné schůzce EU a zemí Latinské Ameriky ve Vídni dne 12. května 2006 zahájit jednání o dohodě o přidružení, včetně vytvoření zóny volného obchodu, a to na základě společných strategických cílů obsažených v prohlášení z Guadalajary a se zřetelem ke kladnému výsledku společného hodnocení regionální hospodářské integrace provedeného spolu se Střední Amerikou,
K. vzhledem k tomu, že EU je největším dárcem rozvojové pomoci Střední Americe a jediným subjektem, který vytvořil strategii spolupráce zaměřenou na posílení regionální integrace,
zasílá Radě následující doporučení týkající se pokynů pro jednání o zóně volného obchodu mezi Evropským společenstvím a zeměmi Střední Ameriky v rámci očekávané dohody o přidružení:
O jednání o zóně volného obchodu se Střední Amerikou
1. pokládat zónu volného obchodu mezi EU a Střední Amerikou za prioritní strategický cíl vnějších vztahů EU v mezinárodním kontextu charakterizovaném zvýšenou vzájemnou závislostí, hospodářským růstem, vznikem nových hospodářských mocností, expanzí bilaterálních obchodních dohod USA, včetně dohody o volném obchodu se Střední Amerikou CAFTA, a řadou globálních problémů, jež překračují národní hranice;
2. zohlednit skutečnost, že systém všeobecných celních preferencí (GSP), včetně GSP+, je nezávislým systémem EU, z něhož mají prospěch země Střední Ameriky na základě jejich úrovně rozvoje;
3. co nejdříve uzavřít se Střední Amerikou komplexní, ambiciózní a vyrovnanou dohodu o přidružení obsahující tři pilíře: politickou a institucionální kapitolu posilující demokratický dialog a politickou spolupráci, kapitolu spolupráce podporující udržitelný hospodářský a sociální rozvoj a obchodní kapitolu vytvářející moderní zónu volného obchodu s bohatým programem zahrnujícím kromě postupné a vzájemné liberalizace obchodu se zbožím a službami také investice, veřejné zakázky, ochranu práv duševního vlastnictví, spolupráci v oblasti hospodářské soutěže a ochranných obchodních nástrojů, usnadnění obchodování a účinný mechanismus urovnávání sporů;
4. připojit se k požadavku Parlamentu, aby Komise jako naléhavou záležitost zahájila posuzování dopadu obchodu na udržitelný rozvoj, které by mělo být přípravným krokem v rámci vyjednávání obchodní dohody, a požadovat, aby Komise informovala Parlament o krocích, které v této záležitosti učinila;
Zásady, oblast působnosti a vztah k WTO
5. požadovat, aby Rada i Komise zajistily, že proces vyjednávání bude kompletní, účinný a průhledný a bude moci od začátku počítat s nejširší účastí zúčastněných subjektů, zejména sociálních partnerů a občanské společnosti ve všech zemích, kterých se to týká;
6. zavázat se k vytvoření zóny volného obchodu plně v souladu s novým mechanismem průhlednosti WTO a v souladu s právy a povinnostmi vyplývajícími z WTO, zejména z článku XXIV Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) a článku V Všeobecné dohody o obchodu a službách (GATS), a tak přispět k posílení mnohostranného obchodního režimu;
7. vyjednat jedinou a nedělitelnou obchodní dohodu, která překračuje současné a budoucí povinnosti zúčastněných stran vůči WTO a která během přechodného období vytvoří v souladu s požadavky WTO zónu volného obchodu, v níž, aniž by bylo vyloučeno jakékoli odvětví, bude zohledněno hledisko rozvoje a zvláštní citlivost některých výrobků, a to co nejméně omezujícím způsobem;
Zvláštní a diferencovaný přístup
8. účinně uznávat zásady „asymetrie v úrovních rozvoje“, „zvláštního a diferencovaného přístupu“ a „neúplné reciprocity“, a tím zajišťovat, že zóna volného obchodu bude vyrovnávat ústupky podle úrovně rozvoje a konkurenceschopnosti jednotlivých odvětví obou regionů;
Ustanovení o lidských právech a demokracii
9. začlenit obvyklá ustanovení o dodržování obecného cíle, kterým je rozvoj a upevňování demokracie a právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod; zavést v tomto ohledu konkrétní opatření v oblasti sociálních a občanských práv a stanovit zvláštní prováděcí opatření pro demokratickou doložku v souladu se „zvláštním pobídkovým režimem“ systému všeobecných celních preferencí GSP+ uvedeným v nařízení Rady (ES) č. 980/2005 ze dne 27. června 2005 o systému všeobecných celních preferencí[1];
Systém všeobecných preferencí (GSP)
10. brát zřetel na skutečnost, že systém všeobecných celních preferencí (GSP), včetně GSP+, je autonomní systém EU, z něhož mají prospěch země Střední Ameriky na základě jejich úrovně rozvoje, a na skutečnost, že zóna volného obchodu mezi EU a Střední Amerikou musí proto zajistit, že tyto preference budou stát mimo jakýkoli požadavek, aby země Střední Ameriky poskytly reciprocitu ve snížení cel;
11. zahrnout do dohody o přidružení doložku požadující soulad s pracovními právními předpisy a úmluvami o životním prostředí v působnosti systému GSP+, aby byly zajištěny stálé pobídky k jejich plnění a skutečnému prosazování v zemích Střední Ameriky; za tímto účelem stanovit účinná opatření dohledu a požadavek, aby Komise každý rok podávala Parlamentu zprávu o tom, jak probíhá prosazování;
Hospodářská regionální integrace Střední Ameriky
12. jako velmi důležitý krok pro úspěšný vývoj jednání zohlednit úsilí Střední Ameriky o splnění svého závazku, potvrzeného na výše zmíněném vrcholném setkání ve Vídni, provádět podle plánu rozhodnutí přijatá představiteli států Střední Ameriky dne 9. března 2006 v Panamě, která si kladou za cíl dosáhnout efektivní celní unie, a snažit se o ratifikaci středoamerické Smlouvy o investicích a službách a rovněž vytvořit jurisdikční mechanismus, který by mohl zajistit vymáhání regionálních hospodářských právních předpisů v celém regionu;
13. náležitě zohlednit skutečnost, že společné posouzení hospodářské integrace Střední Ameriky provedené Evropskou unií a Střední Amerikou zdůrazňuje několik významných konkrétních závěrů, které by měly být učiněny na operační úrovni (pokud jde o institucionální rámec hospodářské integrace, celní unii, technické překážky obchodu, pravidla pro sanitární a fytosanitární opatření (SPS), regionální liberalizaci služeb a investic, přidělování veřejných zakázek, práva k duševnímu vlastnictví a geografický informační systém (GIS), hospodářskou soutěž a nástroje na ochranu obchodu) k posílení, rozvoji a dovršení celní unie a společného vnitřního trhu ve Střední Americe, jež jsou nezbytné pro vyjednání a naplnění skutečné zóny volného obchodu mezi oběma uvedenými regiony;
14. zohlednit skutečnost, že stabilizace a posílení společného trhu ve Střední Americe, především prostřednictvím vytvoření celní unie a rozvojem společného trhu, a to mimo jiné vytvořením vnější obchodní politiky a skutečně volným pohybem dováženého zboží, povede k omezení překážek pro hospodářské subjekty a posílení obchodu a toku investic mezi oběma regiony;
Zemědělství
15. nabídnout smysluplné nové možnosti přístupu na trh v zemědělství, které je pro rozvoj Střední Ameriky zásadním odvětvím, nezávisle na pokroku učiněném v jiných oblastech, jako je např. přístup na trh nezemědělských produktů (NAMA) a služeb, a také na jiných otázkách v oblasti zemědělství;
NAMA
16. zajistit dosažení významného a vyrovnaného výsledku jednání o NAMA, aby bylo možné poskytnout nové a reálné možnosti pro přístup na trh napříč celým obchodním spektrem, podmíněné náležitou mírou pružnosti ohledně časového plánu zrušení cel ze strany Střední Ameriky a umožňující pokračování a rozšiřování činností v odvětví rybolovu;
17. náležitě zohlednit, že rybolovná činnost je důležitou a citlivou oblastí jak pro EU, tak pro Střední Ameriku, protože přispívá k hospodářskému rozvoji a vytváření pracovních míst v uvedeném regionu, a odpovědným rybolovem zachovat populaci ryb na udržitelné úrovni;
Služby
18. zohlednit význam zajištění všeobecného přístupu k základním službám a národním právům na regulaci, a proto obezřetně pokračovat v jednáních o liberalizaci obchodu se službami v souladu s článkem V dohody GATS s cílem zajistit skutečné zlepšení týkající se dosud dohodnutých a uplatňovaných liberalizačních závazků a potřeby jasného a předvídatelného regulačního rámce; nečinit nabídky ani nepřijímat žádosti v oblasti veřejného zdraví a vzdělávání;
19. zohlednit stále rostoucí potenciál cestovního ruchu pro investice a hospodářský rozvoj v zemích Střední Ameriky a význam podpory cestovního ruchu mezi oběma regiony;
Investice
20. zajistit, že nové zóny volného obchodu, které má EU vyjednat s ostatními zeměmi a regiony včetně Střední Ameriky, budou v souladu se Smlouvou o ES a s prohlášením Evropské rady o hlavních zásadách udržitelného rozvoje zahrnovat „doložku o nesnižování standardů“, jejímž cílem je odradit od zahraničních přímých investic vedoucích ke zhoršení domácích právních předpisů, norem a standardů v oblasti životního prostředí, práce nebo zdraví a bezpečnosti a zabránit takovým investicím;
21. stanovit opatření požadující, aby společnosti se sídlem ve Střední Americe projevily sociální odpovědnost v širším kontextu řádné veřejné správy;
Pravidla původu
22. zajistit, aby pravidla původu, která mají být se Střední Amerikou sjednána, byla průhledná, srozumitelná a snadno použitelná, aby byla přizpůsobena úrovni rozvoje a stupni industrializace daných zemí a aby byla založena na kritériích, která jsou přizpůsobena vlastnostem každého produktu;
Usnadnění obchodu a standardy
23. zahrnout do dohody kapitolu zaměřenou na usnadnění obchodu zjednodušením a racionalizací dovozních postupů a odstraněním rozdílů ve standardech a v posuzování shody i v oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření, jelikož všechna tato hlediska by mohla v obou regionech napomoci lepšímu přístupu k příslušným trhům;
24. vzít náležitě v úvahu potřebu výrazně postoupit v harmonizaci účetních standardů a standardů týkajících se auditu s cílem posílit obchod a investice;
Duševní vlastnictví
25. stanovit v zóně volného obchodu mezi EU a Střední Amerikou opatření zajišťující nezbytnou efektivní ochranu práv k duševnímu a obchodnímu vlastnictví, včetně ochrany před paděláním a pirátstvím, v souladu s dohodou o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví WTO (TRIPS); v této souvislosti zohlednit skutečnost, že žádná dohoda TRIPS+ by neměla mít negativní dopad na záruky veřejného zdraví přiznané členům WTO v rámci dohody TRIPS, neboť by to omezilo přístup k finančně dostupným léčivům v rozvojových zemích;
Přidělování veřejných zakázek
26. zohlednit skutečnost, že jelikož žádná země Střední Ameriky není účastníkem mnohostranné dohody o přidělování veřejných zakázek uzavřené v rámci WTO, musejí být opatření o přidělování veřejných zakázek zahrnuta v dohodě o volném obchodu mezi EU a Střední Amerikou, aby se oběma regionům umožnilo postupně získat přímý přístup k příslušným trhům veřejných zakázek v mnohem předvídatelnějším, bezpečnějším, průhlednějším a nediskriminačním prostředí pro hospodářské subjekty;
27. zohlednit požadavek, že obchod v oblasti přidělování veřejných zakázek by měl podléhat obecným zásadám průhlednosti a otevřenosti, nestrannosti při výběru a dohledu příslušných orgánů v obou regionech;
Celková konvergence
28. zahrnout obecné ustanovení, že je třeba, aby se EU i Latinská Amerika v zásadě snažily o případnou konvergenci různých dohod mezi těmito dvěma regiony, které jsou již platné, nebo dohod, o nichž se jedná;
Řešení sporů
29. zohlednit skutečnost, že postupy řešení sporů stanovené ve srovnatelných platných dohodách mezi Společenstvím a nečlenskými zeměmi nejsou efektivně využívány; požádat proto Komisi, aby předložila nové návrhy na vytvoření efektivnějšího nástroje pro řešení sporů, který by umožňoval dospět k rozhodnutí ve sporech, které mohou vzniknout v jednotlivých odvětvích, jež budou součástí dohody o volném obchodu;
Další otázky
30. požadovat užší spolupráci v oblasti politiky hospodářské soutěže s cílem podpořit investice a dosažení souladu, pokud jde o příslušné regulační rámce;
31. zohlednit a studovat příznivé dopady, které by na hospodářství Střední Ameriky mohla mít chystaná stavba třetí části zdymadel v Panamském průplavu, pokud jde o posílení integrace a podporu investic;
O hospodářské spolupráci a doprovodných opatřeních
32. zajistit jako podmínku pro úspěch procesu liberalizace, aby dohoda o přidružení poskytla zóně volného obchodu finanční zdroje a technickou spolupráci, které jsou od počátku zapotřebí na podporu procesu hospodářského přizpůsobení a jeho sociálních důsledků;
33. požádat Komisi, aby poskytla příslušné financování pro novou regionální strategii spolupráce pro Střední Ameriku v období 2007 až 2013, aby byl vytvořen pevný základ pro řešení problémů spojených s institucionalizací, pro posilování regionálního procesu a urychlování a plné uplatňování budoucí dohody o přidružení, zejména pokud jde o dokončení společného trhu a celní unie a větší zapojení občanské společnosti;
34. stanovit v rámci dohody o přidružení takovou podobu plánů spolupráce, která by jednotlivým hospodářstvím umožnila širší diverzifikaci a navázání užších vzájemných komplementárních vztahů s cílem omezit nadměrnou závislost na vývozu zemědělských komodit; za tímto účelem rozšířit spolupráci o občanskou společnost, zapojit občanskou společnost aktivně do integračního procesu a posílit vztahy mezi sociálními partnery, hospodářskými subjekty a zúčastněnými sociálními stranami v obou regionech;
35. zohlednit skutečnost, že otázka dluhů a půjček je stále jednou z největších překážek zlepšení veřejné správy a hospodářského pokroku v zemích Střední Ameriky a že klíčovou oblastí spolupráce mezi oběma regiony by mělo být případné odpuštění dluhů;
36. v rámci dohody o přidružení stanovit, aby byly uzavřeny smlouvy o spolupráci vedoucí k zajištění bezpečnosti obchodu s ohledem na boj proti obchodování s drogami, nezákonnému obchodu se zbraněmi a obchodování s lidmi;
37. vyzvat k uzavření regulačních dohod o koordinaci a spolupráci pro účely řízení migrace mezi oběma regiony;
O vedení jednání a úloze Parlamentu
38. poskytnout procesu jednání o zóně volného obchodu se Střední Amerikou větší legitimitu, zvýšenou průhlednost a nezbytné zapojení všech zúčastněných stran z EU, včetně příslušných činitelů občanské společnosti, sociálních partnerů a hospodářských subjektů obou regionů;
39. poskytnout výraznou podporu, jež by umožnila nově vzniklému Evropsko-latinskoamerickému parlamentního shromáždění (EUROLAT) začít pracovat a podniknout účinné kroky k posílení parlamentního rozměru procesu přidružení a integrace mezi oběma regiony; v této souvislosti zohlednit, že členové Středoamerického parlamentu (PARLACEN) a poslanci EP mohou účastí v EUROLATu přispět k dosažení výše zmíněných cílů tím, že budou důkladněji kontrolovat vládní kroky a stimulovat integrační proces, propůjčí legitimitu a pomohou při utváření politické spolupráce mezi oběma regiony;
40. zohlednit, že Komise musí Parlamentu poskytovat včasné a jasné informace jak ve fázi přípravy dohody, tak i v průběhu vedení mezinárodních obchodních jednání a při jejich uzavírání, a že tyto informace by měly být Parlamentu poskytnuty včas, aby mohl případně vyjádřit svůj názor a aby Komise a Rada mohly tento názor co možná nejvíce zohlednit;
41. podpořit současný vyjednávací proces jeho rozšířením o parlamentní rozměr a vyzvat Komisi, aby Parlament řádně a intenzivně zapojila do jednání o dohodě o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a zeměmi Střední Ameriky na straně druhé;
42. zohlednit, že dohoda o přidružení nesmí být uzavřena, dokud Parlament neposkytne svůj souhlas; mít v této souvislosti na paměti, že Komise musí s Parlamentem konzultovat a jasně a včas jej informovat o strategii EU v průběhu vyjednávacího procesu; zejména žádá Komisi, aby na konci každého kola jednání nebo po každém významném vyjednávacím setkání předložila Parlamentu dokument specifikující předmět a závěry daného jednání, který by podléhal platným pravidlům pro utajení.
POSTUP
|
Název |
Udělení mandátu k jednání o dohodě o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a zeměmi Střední Ameriky na straně druhé |
||||||
|
Číslo postupu |
|||||||
|
Příslušný výbor |
AFET |
||||||
|
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání |
INTA 28.9.2006 |
||||||
|
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání |
|
||||||
|
Navrhovatel Datum jmenování |
Gianluca Susta 12.6.2006 |
||||||
|
Předchozí navrhovatel(ka) |
|
||||||
|
Projednání ve výboru |
22.11.2006 |
|
|
|
|
||
|
Datum přijetí |
18.12.2006 |
||||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
17 4 0 |
|||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Kader Arif, Jean-Pierre Audy, Enrique Barón Crespo, Daniel Caspary, Christofer Fjellner, Alain Lipietz, Caroline Lucas, Erika Mann, Helmuth Markov, David Martin, Georgios Papastamkos, Tokia Saïfi, Gianluca Susta, Johan Van Hecke, Zbigniew Zaleski |
||||||
|
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování |
Panagiotis Beglitis, Harlem Désir, Elisa Ferreira, Małgorzata Handzlik, Jens Holm, Jörg Leichtfried |
||||||
|
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
|
||||||
|
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce) |
... |
||||||
- [1] Úř. věst. L 169, 30.6.2005, s. 1.
STANOVISKO Výboru pro rozvoj (7. 11. 2006)
pro Výbor pro zahraniční věci
k udělení mandátu k jednání o dohodě o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a zeměmi střední Ameriky na straně druhé
(2006/2222 (INI))
Navrhovatel: Miguel Angel Martínez Martínez
NÁVRHY
Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. poukazuje na to, že cílem dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Střední Amerikou musí být mimo jiné podpora udržitelného a zásadně všestranného rozvoje zemí Střední Ameriky, sociální soudržnosti, upevnění demokracie a právního státu a plného dodržování lidských, ekonomických, sociálních a kulturních práv a práv týkajících se životního prostředí;
2. potvrzuje, že se působení Evropské unie, pokud se týká zemí Střední Ameriky, musí řídit obecnými prioritami, které Evropská unie stanovila pro svou politiku spolupráce, jimiž jsou boj za odstranění chudoby, snaha o snížení rozdílů, které dnes nabývají ze všech hledisek dramatických rozměrů, a aktuální nezbytnost dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí ve stanovené lhůtě;
3. zdůrazňuje, že je nutno zajistit, aby byla do dohody zahrnuta závazná ustanovení o lidských právech a demokracii a ustanovení, která mají sociální charakter nebo se týkají životního prostředí, aby využívala mechanismy a nástroje, které zajistí jejich úspěšné uplatňování, a aby se počítalo s výroční zprávou Komise pro Evropský parlament týkající se sledování, jak jsou prováděna výše uvedená ustanovení;
4. žádá, aby při jednáních o obchodních aspektech dohody o přidružení strany uznaly stávající nesouměrnost a existenci nerovností, a to nejen mezi Střední Amerikou a Evropou, ale také mezi jejich jednotlivými regiony; požaduje proto zvláštní, odlišné přístupy, které jsou pružné, pokud jde o termíny, a přístup výrobků ze Střední Ameriky na evropské trhy za konkurenceschopných podmínek;
5. požaduje vytvoření konkrétních a závazných mechanismů pro zajištění strukturované účasti národních parlamentů, Evropského parlamentu a občanské společnosti ve všech fázích diskuse, jednání a sledování týkajících se tří dimenzí dohody o přidružení, a to politického dialogu, spolupráce a obchodu;
6. zdůrazňuje, že je důležité začlenit do dohody opatření, která přispívají k upevnění míru a sociální spravedlnosti, rozšířením pomoci EU pro rozvoj a sociální pokrok v zemích Střední Ameriky; to přepokládá zásadní upřednostnění činnosti v oblasti vzdělávání a zdravotnictví, v nichž se EU musí navíc snažit koordinovat své iniciativy s těmi zeměmi, které již aktivně provádějí tento typ politiky solidarity, zejména s partnery z Latinské Ameriky;
7. upozorňuje, že ve všech fázích jednání by měla být podporována a dodržována ekonomická a sociální práva všech obyvatel, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována sociálnímu začlenění zejména domorodých obyvatel;
8. zastává názor, že spolupráce s EU by měla obecně podporovat malovýrobce a malé a střední podniky, a vybízí k investicím do malých podniků, neboť otevření evropských trhů značně zvýhodní větší výrobce, kteří jsou schopni splnit evropské sanitární a fytosanitární standardy (SPS);
9. zdůrazňuje, že je nutné, aby investice do podniků byly doprovázeny investicemi do infrastruktury, která je jedním z hnacích motorů ekonomického rozvoje, přičemž je nezbytné respektovat priority stanovené v odstavcích 2 a 6;
10. rozhodně se zasazuje o to, aby se spolupráce a ekonomické nástroje využívaly také pro zajištění ochrany životního prostředí v zemích Střední Ameriky; zdůrazňuje, že rozvoj udržitelného zemědělství by měl být také v zájmu evropské spolupráce a že by se měl podporovat spravedlivý obchod a ekologická výroba, např. vyjednáním zvláštních celních tarifů Společenství pro spravedlivý obchod, a/nebo ekologické výrobky;
11. zdůrazňuje, že pokud jde o umožnění přístupu výrobků na příslušné trhy, povede posílení sledovatelnosti těchto výrobků nejen ke zvýšení zdravotních a enviromentálních standardů, ale přispěje také k podstatnému rozšíření spravedlivého obchodu;
12. zdůrazňuje, že cestovní ruch představuje celosvětově nejvýznamnější aktivitu a je odrazovým můstkem pro ekonomický vzestup; vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost projektům rozvoje udržitelného cestovního ruchu v zemích Střední Ameriky, kde budou díky jejich rozlehlosti přínosem pro co největší počet obyvatel;
13. upozorňuje však, že cestovní ruch závisí na široké škále vnějších faktorů, jako je terorismus nebo přírodní katastrofy, a nepředstavuje tudíž spolehlivý a stabilní koeficient růstu;
14. je toho názoru, že EU by měla spolupracovat se zeměmi Střední Ameriky a podporovat jejich úsilí o zastavení nezákonné výroby drog a obchodu s nimi; součástí této činnosti by měly být programy na pomoc zemědělcům při pěstování alternativních plodin, při obchodování s nimiž by mohla EU účinně pomoci ;
15. domnívá se, že část těchto dohod o spolupráci by měla zajistit určité kvóty pro legální a řízené přistěhovalectví ze Střední Ameriky do Evropské unie; dále se domnívá, že pokud se týká nelegálního přistěhovalectví, měly by se nejen přijmout dohody o navracení uprchlíků, které zabrání „efektu přitažlivosti“, ale měla by se i plně zohlednit diskuse, která se v současné době vede na mezinárodní úrovni, s cílem snížit a postupně ukončit ilegální přistěhovalectví;
16. konstatuje, že jakmile dohoda o přidružení vstoupí v platnost, měla by se podporovat také třístranná a meziregionální spolupráce, a to zejména s karibskou oblastí, a politika spolupráce mezi jižními zeměmi navzájem.
POSTUP
|
Název |
Udělení mandátu k jednání o dohodě o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a zeměmi Střední Ameriky na straně druhé |
||||||
|
Referenční údaje |
|||||||
|
Příslušný výbor |
AFET |
||||||
|
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání |
DEVE |
||||||
|
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání |
|
||||||
|
Navrhovatel |
Miguel Angel Martínez Martínez |
||||||
|
Předchozí navrhovatel |
|
||||||
|
Projednání ve výboru |
2.10.2006 |
|
|
|
|
||
|
Datum přijetí |
6.11.2006 |
||||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
13 |
|||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Margrietus van den Berg, Danutė Budreikaitė, Marie-Arlette Carlotti, Hélène Goudin, Maria Martens, Luisa Morgantini, Horst Posdorf, Feleknas Uca, Anna Záborská |
||||||
|
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování |
John Bowis, Fiona Hall, Alain Hutchinson, Jan Jerzy Kułakowski, Manolis Mavrommatis |
||||||
|
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
|
||||||
|
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce) |
... |
||||||
POSTUP
|
Název |
Návrh doporučení Evropského parlamentu Radě týkajícího se mandátu pro jednání o dohodě o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a zeměmi Střední Ameriky na straně druhé |
|||||||||||
|
Číslo postupu |
||||||||||||
|
Návrh(y) doporučení, na kterém(kterých) je zpráva založena |
||||||||||||
|
Příslušný výbor |
AFET |
|||||||||||
|
Výbory požádané o stanovisko |
INTA |
DEVE |
|
|
|
|||||||
|
Nezaujaté stanovisko |
|
|
|
|
|
|||||||
|
Užší spolupráce |
|
|
|
|
|
|||||||
|
Zpravodaj |
Willy Meyer Pleite |
|
||||||||||
|
Předchozí zpravodaj(ové) |
|
|
||||||||||
|
Projednání ve výboru |
28.11.2006 |
23.1.2007 |
|
|
|
|||||||
|
Datum přijetí |
25.1.2007 |
|||||||||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: −: 0: |
54 0 7 |
||||||||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Roberta Alma Anastase, Panagiotis Beglitis, André Brie, Elmar Brok, Marco Cappato, Philip Claeys, Simon Coveney, Véronique De Keyser, Ana Maria Gomes, Alfred Gomolka, Klaus Hänsch, Richard Howitt, Jana Hybášková, Stanimir Ilchev, Helmut Kuhne, Vytautas Landsbergis, Emilio Menéndez del Valle, Willy Meyer Pleite, Eugen Mihăescu, Francisco José Millán Mon, Pasqualina Napoletano, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Baroness Nicholson of Winterbourne, Cem Özdemir, Ioan Mircea Paşcu, Libor Rouček, Katrin Saks, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, György Schöpflin, Gitte Seeberg, Marek Siwiec, Hannes Swoboda, István Szent-Iványi, Konrad Szymański, Charles Tannock, Inese Vaidere, Ari Vatanen, Kristian Vigenin, Francis Wurtz, Luis Yañez-Barnuevo García |
|||||||||||
|
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování |
Laima Liucija Andrikienė, Francisco Assis, Carlos Carnero González, Alexandra Dobolyi, Árpád Duka-Zólyomi, Glyn Ford, Michael Gahler, Doris Pack, Csaba Sándor Tabajdi, Marcello Vernola |
|||||||||||
|
Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování |
Charlotte Cederschiöld, Małgorzata Handzlik, Filip Kaczmarek, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Marcin Libicki, José Javier Pomés Ruiz, José Albino Silva Peneda, Kyriacos Triantaphyllides, Lambert van Nistelrooij, Zbigniew Zaleski, Stefano Zappalà |
|||||||||||
|
Datum předložení |
5.2.2007 |
|||||||||||
|
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce) |
… |
|||||||||||