ZPRÁVA o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o zjednodušení vydávání krátkodobých víz mezi Evropským společenstvím a Ruskou federací

5. 2. 2007 - (KOM(2006)0188 – C6-0169/2006 – 2006/0062(CNS)) - *

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
Zpravodajka: Maria da Assunção Esteves

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o zjednodušení vydávání krátkodobých víz mezi Evropským společenstvím a Ruskou federací

(KOM(2006)0188 – C6-0169/2006 – 2006/0062(CNS))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2006)0188)[1],

–   s ohledem na čl. 62 odst. 2 písm. b) bod i) a ii) a na čl. 300 odst. 2 první pododstavec první větu Smlouvy o ES,

–   s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0169/2006),

–   s ohledem na článek 51 a čl. 83 odst. 7 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A6–0029/2007),

1.  schvaluje uzavření dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Ruské federace.

• [1]  Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

1. Dohoda: vývoj a odůvodnění

1.1. Vývoj

O uzavření dohody mezi ES a Ruskem ke zjednodušení krátkodobých víz se rozhodlo při příležitosti setkání na nejvyšší úrovni v Petrohradě v květnu 2003, kde se Rusko i EU rovněž dohodly na posouzení podmínek bezvízového styku v dlouhodobé perspektivě. Obě strany na tomto setkání vyjádřily odhodlání posílit vzájemné vztahy na základě vytvoření čtyř „společných prostorů“, mimo jiné společného prostoru svobody, bezpečnosti a práva. 20. a 21. října 2004 byla v Bruselu zahájena jednání s Ruskou federací o zjednodušení vydávání víz. Byla vedena souběžně s jednáními o dohodě o readmisi nezákonných přistěhovalců, která probíhala od ledna 2003. Uzavření zmiňovaných dvou dohod o vízech a readmisi jistě představuje jeden z několika kroků, jež byly dosud podniknuty k dosažení společného prostoru. Plné znění těchto dohod bylo parafováno 4. dubna 2006 v Moskvě. Vzhledem k tomu, že dohoda o zjednodušení vydávání víz a readmisní dohoda na sebe navazují, měly by být obě podepsány, uzavřeny a měly by vstoupit v platnost současně. Tyto dohody představují přístup založený na vzájemné politické kompenzaci.

EU doposud zahájila jednání s cílem zjednodušit dohody o vydávání víz s Ruskem, Ukrajinou, Marokem a Čínou. 15. listopadu 2006 Rada dala plnou moc k zahájení jednání se západobalkánskými zeměmi (Makedonie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Srbsko), jež by měla být uzavřena do června 2007. Jako první má být uzavřena dohoda s Ruskem. Obecně jsou tyto dohody orientovány na strategii posilování vztahů se sousedními zeměmi (vyjma Číny, v souvislosti s níž se jedná o cíle spojené s cestovním ruchem) a jejich cílem je dosažení „společného evropského prostoru“.

Vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem prochází zásadním obdobím. Blížící se nová Dohoda o partnerství a spolupráci po roce 2007 se pojí s obavami o stav lidských práv v Rusku. Stávající, nepříliš cílevědomá dohoda o zjednodušení vydávání víz je příkladem v zásadě pragmatického způsobu, jakým se tyto vztahy vyvíjejí. Rámec spolupráce mezi EU a Ruskem však nemůže fungovat bez zásady podmíněnosti, jíž se vyznačuje politika sousedství a jež fakticky chyběla v Dohodě o partnerství a spolupráci z roku 1997. Dlouhodobého cíle ustavení bezvízového styku mezi těmito dvěma územími nesmí být dosaženo, aniž by se zajistilo dodržování základních pravidel demokratického právního státu smluvními stranami.

1.2. Odůvodnění

Dohoda o zjednodušení vydávání víz mezi Evropským společenstvím a Ruskou federací podporuje cestování občanů a styky mezi národy. Je skutečným výsledkem politiky spolupráce a sousedství vycházející z návrhu společného evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

Cílem je snížit míru byrokracie a zjednodušit vydávání krátkodobých víz pro určité kategorie občanů Evropské unie a Ruské federace (blízcí příbuzní, podnikatelé, členové oficiálních delegací, studenti, účastníci vědeckých, kulturních a sportovních akcí, novináři, osoby, které navštěvují vojenské a občanské hřbitovy, a řidiči v mezinárodní nákladní a osobní dopravě).

Hodnota této dohody spočívá v tom, že umožňuje intenzivnější komunikaci mezi Evropskou unií a Ruskou federací, podporuje setkávání civilizací a pomáhá utvářet rozšířenou Evropu. Prohlubuje důvěru a dialog a stále více prosazuje intenzivní mezilidskou interakci těchto dvou oblastí.

2. Úloha Evropského parlamentu

Je nepochopitelné, že by měl mít Evropský parlament v procesu uzavírání mezinárodních dohod pouze úlohu pozorovatele. Konzultace s Parlamentem probíhají ve skutečnosti až tehdy, kdy již není možné změnit podstatu dohody či zabránit jejímu podepsání. Je pravda, že článek 300 Smlouvy o ES dává Parlamentu pouze právo konzultace ohledně těchto otázek, nicméně by Rada a Komise měly Parlament od zahájení jednání pravidelně informovat. Existuje zde totiž povinnost skutečné spolupráce (článek 10 Smlouvy), jež se pojí nejen se vztahy mezi členskými státy a orgány Společenství, ale i se vztahy mezi samotnými orgány Společenství. Parlament bude nadále vyzývat Radu a Komisi, aby tuto povinnost dodržovaly a pravidelně poskytovaly informace o budoucích dohodách podepsaných mezi EU a třetími zeměmi.

Parlament vítá blížící se zavedení Kodexu Společenství o vízech (návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, KOM(2006)0403), který spadá pod postup spolurozhodování a jehož základní zásady budou dodržovány ve všech zvláštních dohodách o zjednodušení vydávání víz.

Téma mezinárodních dohod a komplexní problém migrace, jež tyto dohody zahrnují, vyžadují demokratický základ evropského rozhodování. Smlouva o ústavě také ustaví potřebnou jednotu, koherenci a rozhodovací pravomoc Parlamentu v otázkách zahraniční politiky EU.

3. Související podmínky a problémy

3.1. Má-li být dohoda o zjednodušení vydávání víz úspěšná, musí se zavést skutečné podmínky vzájemnosti. V souvislosti s ověřením těchto podmínek v dohodě Parlament vyjadřuje určitou obavu.

3.1.2. Parlament připomíná složité povinné registrační postupy, které platí pro všechna ruská víza a které omezují cestování do Ruska i na jeho území. Parlament naléhá na ministry spravedlnosti a vnitřních věcí Ruska a EU, aby vynaložili další úsilí s cílem zajistit rovnováhu a vzájemnost a informovat Parlament ohledně iniciativ, jež přijali, a pokroku, jehož dosáhli. Pokud tyto složité registrační postupy, jež ruské úřady v současné době vyžadují, zůstanou v platnosti, nebude mít dohoda o zjednodušení vydávání víz potřebný efekt.

Rakouské předsednictví informovalo Parlament, že již probíhají jednání ohledně řešení, kterým by se zjednodušila a změnila legislativa na straně Ruské federace, Parlament si však zatím žádných skutečných výsledků není vědom. Komise a Rada musí Parlament pravidelně informovat o tom, jak se situace vyvíjí.

3.1.3. Parlament považuje za nepatřičné, že by cestování do určitých regionů Ruska, jako Čečenská republika a některé oblasti východního Ruska a Sibiře, mělo podléhat zvláštnímu povolení či dalšímu poplatku vzhledem k tomu, že schengenské vízum Společenství umožňuje cestování bez omezení. Zdůrazňuje potřebu zintenzívnit konzultace mezi stranami s cílem zjednodušit přístup do Čečenské republiky pro novináře a nevládní organizace. Bere na vědomí potíže, se kterými se v posledních letech potýkají novináři, duchovní, zahraniční misionáři a členové organizací občanské společnosti při získávání a prodlužování víz do Ruska. Doufá, že v momentě, kdy dohoda vstoupí v platnost, tyto problémy skončí.

3.1.4. Parlament navrhuje, aby se vážně zpochybnilo pravidlo ohledně předchozího pozvání při cestování z Evropské unie do Ruska, a to i v souvislosti s výjimečnými případy členských států EU, které toto pravidlo uplatňují. Pozvání nepředstavují žádnou přidanou hodnotu cestování, a podněcují ke korupci. Parlament rovněž poukazuje na to, že nemá smysl vyloučit z této dohody turisty s čistým záznamem víz.

3.1.5. Parlament lituje, že čl. 5 odst. 1 písm. a) dohody – Vydávání víz pro více vstupů – nezahrnuje členy Evropského parlamentu, jejichž status jim na základě Smluv zaručuje stejné výsady a imunity jako členům vnitrostátních parlamentů. Stejně tak lituje, že článek 11 – Diplomatické pasy – nezahrnuje průkazy (laissez-passer) Evropské unie, jejichž držiteli jsou členové Evropského parlamentu.

3.1.6. Evropská unie by měla prohloubit dialog s Ruskem ohledně přizpůsobení ruské vízové politiky politice Evropské unie. Parlament naléhavě žádá Komisi, aby poskytla ruským úřadům potřebnou odbornost, aby Rusko dosáhlo v oblasti zpracování víz skutečných podmínek vzájemnosti.

3.2. Evropská politika zjednodušení vydávání víz, zaměřená na prosazování komunikace v sousedských vztazích a na odstranění překážek v přístupu na území Unie pro občany třetích zemí, může být koherentní politikou jen v případě, vezmou-li se v potaz jak vnitřní, tak vnější hlediska. Parlament poukazuje na to, že zavedení Kodexu Společenství o vízech bude v těchto souvislostech nesmírně pozitivní. Dohoda s Ruskem o zjednodušení vydávání víz tímto kodexem nebyla dotčena.

Je důležité, aby Komise a Rada při uzavírání mezinárodních dohod braly v potaz platnou legislativu Společenství, ale i tu, jež se projednává.

3.2.1. Parlament připomíná, že Výbor stálých zástupců přijal 20. prosince 2005 společný přístup k vízové politice EU, který vymezuje kritéria uzavírání dohod o zjednodušení vydávání víz, jako jsou cíle zahraniční politiky, předchozí existence readmisní dohody, provedení již existujících bilaterálních dohod, otázky bezpečnosti a migrační toky. Parlament nemá informaci o tom, zda Komise a Rada v případě dohody mezi EU a Ruskem takové zhodnocení provedly. Proto žádá Komisi, aby podala informace o výsledcích zhodnocení za účelem uzavření dohody. Rovněž poukazuje na to, že o tomto hodnocení musí být informován s ohledem na všechny budoucí dohody o zjednodušení vydávání víz mezi EU a třetími zeměmi.

3.3. Základním kamenem vnější politiky EU o vízech musí být také podmíněnost.

3.3.1. Vztahy Evropské unie s Ruskem by měly být v souladu se zásadou podmíněnosti, jako je tomu v případě Evropské politiky sousedství. Podle této zásady nemůže být dosaženo zjednodušení víz či bezvízového styku, aniž by byla splněna pravidla demokracie a zákonnosti.

3.3.2. Na rozdíl od posledního stanoviska Evropského parlamentu ohledně ujednávání a uzavírání mezinárodních dohod s třetími zeměmi dohoda s Ruskem o zjednodušení vydávání víz nezahrnuje reciproční „doložku o lidských právech a demokracii“, jejíž porušení by mohlo vzbudit pochybnosti nebo vést k vypovězení dohody.

Parlament poukazuje na to, že v bodu 8 jeho Rozhodnutí o doložce o lidských právech a demokracii v dohodách EU (2005/2057(INI)) se stanoví, že doložka o lidských právech a demokracii by měla být rozšířena „na všechny nové dohody mezi Evropskou unií a třetími zeměmi, ať už se jedná o země rozvinuté nebo rozvojové, a to i na dohody týkající se jednotlivých odvětví, obchodní, technické či finanční podpory, jako tomu bylo u dohod se zeměmi AKT“.

3.3.3. Dlouhodobý cíl bezvízového styku mezi Evropskou unií a Ruskem bude muset rovněž splňovat zásadu podmíněnosti spojenou s dohodami o sousedství mezi EU a třetími zeměmi. Přestože Rusko do této politiky není zapojeno, Komise již uvedla ve svém Sdělení o vztazích s Ruskem (KOM(2004)0106), že opatření v této oblasti by měla „odpovídat politice sousedství EU a obsahovat příslušné prvky této politiky“.

Tato zásada je rovněž obsažena v nařízení Rady (ES) č. 539/2001, jež navrhuje pro politiku bezvízového styku mezi EU a třetími zeměmi postup založený na regionální spojitosti.

STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci (31. 1. 2007)

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o zjednodušení vydávání krátkodobých víz mezi Evropským společenstvím a Ruskou federací
(KOM(2006)0188 – C6‑0169/2006 – 2006/0062(CNS))

Navrhovatel: Ari Vatanen

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Navrhovatel výboru se domnívá, že uzavření Dohody o zjednodušení vydávání krátkodobých víz mezi Evropským společenstvím a Ruskou federací souběžně s dohodou o zpětném přebírání osob představuje krok k dokončení společného prostoru svobody, bezpečnosti a práva v rámci strategického partnerství EU a Ruska.

Dohoda přináší některé výhody jak pro EU, tak pro Rusko, zejména proto, že je založena na vzájemnosti a vytváří právně závazná pravidla v řadě oblastí, včetně doby trvání postupů pro vyřízení žádostí o vízum. Dohoda navíc stanoví omezení požadovaných dokladů týkajících se účelu cesty, sladění poplatků za vyřízení víz a zjednodušení kritérií pro vydání víz pro více vstupů u široké skupiny osob, včetně studentů, diplomatů, obchodníků a novinářů.

Navrhovatel výboru se však domnívá, že působnost dohody je třeba rozšířit tak, aby se vztahovala na jiné velmi důležité záležitosti, jako je zamítnutí udělení víz, uznávání cestovních dokladů, prokazování dostatečných prostředků k živobytí a zamítnutí vstupu a opatření týkající se vyhoštění. Doufá, že tato témata by Komise mohla vznést v rámci společného výboru pro správu této dohody.

Vzhledem ke složitosti vízové problematiky mezi EU a Ruskou federací, jako je například otázka vyhoštění novinářů, považuje navrhovatel za žádoucí zřídit funkci veřejného ochránce práv, jehož úkolem by bylo přijímat stížnosti občanů týkající se rozhodnutí o udělování víz a který by rovněž předsedal společnému výboru.

Dvě nejzávažnější překážky cestování do Ruska a na území tohoto státu představuje jednak vyžadované pozvání a jednak obtížný povinný registrační postup, jimž všechny typy ruských víz podléhají. V zájmu dalších snah o nalezení řešení je zapotřebí zvláštní vůle jak na ruské straně, tak na straně EU, má-li být skutečného zjednodušení pohybu osob mezi těmito dvěma zeměmi dosaženo.

Je rovněž třeba poznamenat, že zahraniční novináři, církevní hodnostáři, misionáři a členové organizací občanské společnosti v posledních letech čelili obtížím při získávání a obnovování víz pro Rusko. V této souvislosti zvláště vyniká zamítnutí ruských orgánů obnovit akreditaci a pracovní vízum Bertu Sundströmovi, korespondentovi švédské veřejnoprávní televize SVT, což jej přinutilo vrátit se dne 3. září 2005 do Stockholmu.

Dále je nepřijatelné, aby cestování do některých regionů Ruska, jako je Čečenská republika nebo některé části východního Ruska a Sibiř, podléhaly dalšímu povolení a dalším poplatkům, zatímco vízum pro schengenský prostor Evropské unie dovoluje neomezený pohyb. Navrhovatel výboru se domnívá, že zejména rozhodnutí ruské Federální bezpečnostní služby (FSB) vytvořit pohraniční zónu ve stylu bývalého Sovětského svazu s omezeným přístupem cizinců je po podpisu dohody o zjednodušení vízového styku v rozporu s duchem této dohody.

Navrhovatel výboru je rovněž znepokojen tím, že dohoda by mohla být použita jako nepřímé uznání separatistických tendencí, které porušují územní integritu Gruzie. Je toho názoru, že na obyvatele Jižní Osetie a Abcházie, kteří mají ruské občanství, by se dohoda automaticky neměla vztahovat, a vyzývá EU a Rusko, aby tuto situaci důkladně posoudily.

Navrhovatel navíc připomíná, že společný přístup k rozvoji politiky EU v oblasti usnadnění vízového styku, na níž se členské státy a Komise dohodly v prosinci roku 2005, stanoví některá kritéria, které je třeba zhodnotit dříve, než bude možno jednání o zjednodušení vízového styku se třetími zeměmi zahájit. Jedním z nejdůležitějších požadavků bylo, aby dohoda o zpětném přebírání osob byla buď již platná nebo v aktivním jednání. V případě Ruska však tento postup uskutečnit nelze.

Společným přístupem ke zjednodušení vízového styku byly určeny některé země, s nimiž má EU zvláštní vztah, zejména kandidátské země a potenciální kandidáti na vstup do EU a země, na něž se vztahuje evropská strategie sousedství. Navrhovatel je nicméně potěšen pokrokem, jehož bylo dosaženo směrem k usnadnění vízového styku v případě Ukrajiny, s níž byla dohoda podepsána v říjnu, a v případě Albánie, Bosny a Hercegoviny, Bývalé Jugoslávské republiky Makedonie, Černé hory a Srbska, pro něž byly mandáty k jednání přijaty v listopadu. Zpravodaj však zdůrazňuje, ze cílem je bezvízový styk.

Konečně se navrhovatel výboru domnívá, že cíl dosáhnout bezvízového styku s Ruskem by bylo možno uskutečnit v souvislosti s nařízením Rady (ES) č. 539/2001, které stanoví, že výjimky z vízové povinnosti by měly podléhat uvážlivému zhodnocení různých kritérií, včetně nedovoleného přistěhovalectví, veřejné politiky a bezpečnosti a vnějších vztahů EU se třetími zeměmi se zaměřením na důsledky, pokud jde o regionální soudržnost a vzájemnost.

******

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako příslušný výbor, aby navrhl schválení návrhu Komise.

POSTUP

Název	Návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o zjednodušení vydávání krátkodobých víz mezi Evropským společenstvím a Ruskou federací
Referenční údaje	KOM(2006)0188 – C6‑0169/2006 – 2006/0062(CNS)
Příslušný výbor	LIBE
Výbor, který zaujal stanovisko   Datum oznámení na zasedání	AFET 13.6.2006
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání
Navrhovatel   Datum jmenování	Ari Vatanen 3.5.2006
Předchozí navrhovatel
Projednání ve výboru	24.1.2007
Datum přijetí	30.1.2007
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	53 8 2
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Roberta Alma Anastase, Panagiotis Beglitis, Bastiaan Belder, Marco Cappato, Philip Claeys, Véronique De Keyser, Bronisław Geremek, Maciej Marian Giertych, Ana Maria Gomes, Klaus Hänsch, Jana Hybášková, Anna Ibrisagic, Stanimir Ilchev, Ioannis Kasoulides, Bogdan Klich, Helmut Kuhne, Joost Lagendijk, Vytautas Landsbergis, Eugen Mihaescu, Emilio Menéndez del Valle, Willy Meyer Pleite, Pasqualina Napoletano, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Baroness Nicholson of Winterbourne, Raimon Obiols i Germà, Vural Öger, Justas Vincas Paleckis, Ioan Mircea Pascu, Tobias Pflüger, João de Deus Pinheiro, Mirosław Mariusz Piotrowski, Raül Romeva i Rueda, Libor Rouček, Katrin Saks, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Jacek Saryusz-Wolski, György Schöpflin, Gitte Seeberg, Marek Siwiec, Hannes Swoboda, Konrad Szymański, Antonio Tajani, Charles Tannock, Paavo Väyrynen, Inese Vaidere, Geoffrey Van Orden, Luis Yañez-Barnuevo García, Josef Zieleniec
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Laima Liucija Andrikienė, Alexandra Dobolyi, Árpád Duka-Zólyomi, Jaromír Kohlíček, Janusz Onyszkiewicz, Doris Pack, Rihards Pīks, Józef Pinior, Miguel Portas, Aloyzas Sakalas, Csaba Sándor Tabajdi
Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování	Hanna Foltyn-Kubicka, Gisela Kallenbach, Leopold Józef Rutowicz, Czesław Adam Siekierski
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)	...

POSTUP

Název	Návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o zjednodušení vydávání krátkodobých víz mezi Evropským společenstvím a Ruskou federací
Referenční údaje	KOM(2006)0188 – C6 0169/2006 – 2006/0062(CNS)
Datum konzultace s Parlamentem	1.6.2006
Příslušný výbor   Datum oznámení na zasedání	LIBE 13.6.2006
Výbor požádaný o stanovisko Datum oznámení na zasedání	AFET 13.6.2006
Nezaujaté stanovisko          Datum rozhodnutí
Užší spolupráce   Datum oznámení na zasedání
Zpravodajka          Datum jmenování	Maria da Assunção Esteves 23.1.2006
Předchozí zpravodaj(ové)
Zjednodušený postup – datum rozhodnutí
Zpochybnění právního základu Datum, kdy výbor JURI zaujal stanovisko			/
Změna finanční dotace Datum, kdy výbor BUDG zaujal stanovisko			/
Konzultace EP s Evropským hospodářským a sociálním výborem – datum rozhodnutí na zasedání
Konzultace EP s Výborem regionů – datum rozhodnutí na zasedání
Projednání ve výboru	13.9.2006		6.11.2006	24.1.2007	1.2.2007
Datum přijetí	1.2.2007
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	41 3 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Alexander Alvaro, Alfredo Antoniozzi, Edit Bauer, Mario Borghezio, Philip Bradbourn, Mihael Brejc, Michael Cashman, Giusto Catania, Jean-Marie Cavada, Mladen Petrov Chervenyakov, Carlos Coelho, Fausto Correia, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Konstantin Dimitrov, Giovanni Claudio Fava, Kinga Gál, Lilli Gruber, Adeline Hazan, Jeanine Hennis-Plasschaert, Ewa Klamt, Roger Knapman, Magda Kósáné Kovács, Barbara Kudrycka, Stavros Lambrinidis, Henrik Lax, Kartika Tamara Liotard, Sarah Ludford, Dan Mihalache, Javier Moreno Sánchez, Martine Roure, Inger Segelström, Søren Bo Søndergaard, Károly Ferenc Szabó, Adina-Ioana Vălean, Ioannis Varvitsiotis, Manfred Weber, Stefano Zappalà, Tatjana Ždanoka
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Inés Ayala Sender, Simon Busuttil, Giuseppe Castiglione, Maria da Assunção Esteves, Genowefa Grabowska, Sophia in 't Veld, Tchetin Kazak, Marian-Jean Marinescu, Marianne Mikko, Radu Podgorean, Eva-Britt Svensson, Johannes Voggenhuber
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování
Datum předložení	5.2.2007
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)