ZPRÁVA o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení přenositelnosti nároků na penzijní připojištění

27. 3. 2007 - (KOM(2005)0507 – C6‑0331/2005 –2005/0214 (COD)) - ***I

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci
Zpravodajka: Ria Oomen-Ruijten

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení přenositelnosti nároků na penzijní připojištění

(KOM (2005)0507 – C6‑0331/2005 –2005/0214 (COD))

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM (2005)0507)[1],

–   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a články 42 a 94 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6‑0331/2005),

–   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanovisko Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6‑0080/2006),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrhy Parlamentu
Pozměňovací návrh 1 Bod odůvodnění 5
(5) Rovněž je třeba vycházet z článku 94 Smlouvy, jelikož rozdíly mezi vnitrostátními právními předpisy pro systémy penzijního připojištění by mohly představovat překážku jak pro právo volného pohybu pracovníků, tak pro fungování společného trhu. Pro zlepšení přenositelnosti nároků na penzijní připojištění pracovníků pohybujících se ve Společenství a v témže členském státě tak musí být sladěny některé podmínky pro nabytí nároků na důchod a musí být sblížena pravidla pro ochranu odložených nároků a pro převod nabytých nároků.	(5) Rovněž je třeba vycházet z článku 94 Smlouvy, jelikož rozdíly mezi vnitrostátními právními předpisy pro systémy penzijního připojištění by mohly představovat překážku jak pro právo volného pohybu pracovníků, tak pro fungování společného trhu. Pro zlepšení nároků pracovníků pohybujících se ve Společenství a v témže členském státě tak musí být v rámci systémů penzijního připojištění, které je spojeno s pracovním poměrem, stanoveny některé minimální požadavky ohledně vzniku a ochrany nezrušitelných nároků odcházejících pracovníků na důchod.
Pozměňovací návrh 2 Bod odůvodnění 5a (nový)
	(5a) Kromě toho musí být zohledněny vlastnosti a zvláštní charakter systémů penzijního připojištění i jejich odlišnosti v a mezi členskými státy. Je třeba dostatečně chránit zavádění nových systémů, udržitelnost stávajících systémů a očekávání a nároky současných účastníků. Tato směrnice by se dále měla soustředit hlavně na úlohu sociálních partnerů při vytváření a užívání systémů penzijního připojištění.
Pozměňovací návrh 3 Bod odůvodnění 5b (nový)
	(5b) Tato směrnice neukládá členským státům bez systémů penzijního připojištění, aby vydaly právní předpisy pro účely zavedení takových systémů.
Pozměňovací návrh 4 Bod odůvodnění 5c (nový)
	(5c) Tato směrnice se použije pouze na penzijní připojištění, která jsou podle předpisů konkrétního penzijního systému nebo vnitrostátního práva založena na dosažení důchodového věku nebo splnění jiných předpokladů. Nevztahuje se na individuální způsoby důchodového zabezpečení bez účasti zaměstnavatele, ani na invalidní a pozůstalostní důchody.
Pozměňovací návrh 5 Bod odůvodnění 5d (nový)
	(5d) Tato směrnice zahrnuje všechny systémy penzijního připojištění zřízené podle vnitrostátních právních předpisů a zvyklostí, které pracovníkům nabízejí penzijní připojištění, jako jsou smlouvy o skupinovém pojištění, systémy průběžného financování sjednané pro některou profesi či odvětví, fondové systémy nebo přislíbené důchody zaručené rezervami podniků na důchodové zabezpečení a tarifní nebo jakékoli jiné srovnatelné úpravy.
Pozměňovací návrh 6 Bod odůvodnění 5e (nový)
	(5e) Pokud bylo rozhodnuto o uzavření některého systému penzijního připojištění již před vstupem této směrnice v platnost, a proto další přijímání účastníků není možné, mohlo by zavedení nových předpisů pro takový systém představovat neopodstatněné zatížení. Z tohoto důvodu by se tato směrnice na zmíněné systémy neměla vztahovat.
Pozměňovací návrh 7 Bod odůvodnění 5f (nový)
	(5f) Účelem této směrnice není sladit vnitrostátní právní předpisy týkající se ozdravných opatření a likvidačního řízení, ani je ovlivňovat. V tomto případě nerozhoduje, zda zmíněné postupy byly zahájeny v důsledku platební neschopnosti, dobrovolně nebo z donucení. Dotčeny nebudou ani vnitrostátní právní předpisy o ozdravných opatřeních, které spadají do působnosti směrnice 2001/17/ES. Opatření v čl. 16 odst. 2 směrnice 2003/41/ES se však nepovažují za ozdravná opatření.
Pozměňovací návrh 8 Bod odůvodnění 5g (nový)
	(5g) Tato směrnice by se neměla týkat režimů chránících před platební neschopností a režimů pro vyrovnání, které nespadají pod systémy penzijního připojištění spojené s pracovním poměrem a které mají za cíl chránit nároky pracujících na důchod v případě platební neschopnosti podniku nebo penzijního systému. Tato směrnice se obdobně nevztahuje na penzijní rezervní fondy v jednotlivých státech.
Pozměňovací návrh 9 Bod odůvodnění 5a (nový)
	(5a) Jelikož se penzijní připojištění ve všech členských státech stává stále důležitějším pro zajištění životní úrovně ve stáří, měly by se zlepšit podmínky pro nabytí, zachování a převod nabytých nároků.
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh vyjasňuje, že návrh Komise má rovněž značný sociální význam. Pozornost by se neměla soustřeďovat jen na zlepšování pružnosti pracovních trhů, ale rovněž na cíl zlepšování životní úrovně lidí ve stáří.
Pozměňovací návrh 10 Bod odůvodnění 6
(6) Aby bylo zajištěno, že podmínky pro nabytí nároků na penzijní připojištění nenaruší právo volného pohybu pracovníků v Evropské unii, je třeba vymezit podmínky tohoto nabytí, aby pracovník, pokud vykonává své právo volného pohybu nebo se pohybuje v členském státě, obdržel na konci kariéry důchod v odpovídající výši.	vypouští se
Pozměňovací návrh 11 Bod odůvodnění 6a (nový)
	(6a) Nese-li penzijní systém nebo zaměstnavatel investiční riziko (zvláště v systémech s vyšším zhodnocením prostředků), měl by tento systém vrátit příspěvky odcházejícího pracovníka bez ohledu na výnos z těchto příspěvků. Nese-li odcházející pracovník investiční riziko (zvláště v systémech s dohodnutou výší příspěvků), měl by tento systém vyplatit výnos z těchto příspěvků. Tento výnos může být vyšší nebo nižší než příspěvky zaplacené odcházejícími pracovníky. V případě negativního výnosu se vypořádání neprovede.
Pozměňovací návrh 12 Bod odůvodnění 6b (nový)
	(6b) Odcházející pracovník by měl mít právo ponechat své nezrušitelné nároky na důchod v systému penzijního připojištění, v němž tyto nároky nabyl, jako odložené nároky na důchod.
Pozměňovací návrh 13 Bod odůvodnění 7
(7) Rovněž je třeba dbát na spravedlivou úpravu odložených nároků na důchod s cílem předejít penalizaci odcházejícího pracovníka. Tohoto cíle by mohlo být dosaženo pomocí úpravy odložených nároků podle různých referenčních měřítek, mezi něž patří inflace, výše mezd nebo právě vyplácené důchody, popřípadě výnosnost aktiv z jejich systému penzijního připojištění.	(7) V souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi je třeba usilovat o to, aby bylo zajištěno rovné zacházení s hodnotou odloženého nároku na důchod. Hodnota nároků v době odchodu pracovníka z penzijního systému se vypočítá podle všeobecně uznávaných zásad pojistné matematiky. Při výpočtu těchto hodnot je nutno zohlednit zvláštnosti daného systému a zájmy odcházejícího pracovníka i účastníků, kteří v systému zůstávají.
Pozměňovací návrh 14 Bod odůvodnění 8
(8) Aby se zabránilo příliš vysokým správním nákladům vyplývajícím ze správy velkého počtu odložených nároků nízké hodnoty, je třeba, aby bylo v systémech umožněno nechránit nabyté nároky, ale provést převod nebo vyplacení kapitálu představujícího nabyté nároky, pokud nepřesahují výši stanovenou příslušným členským státem.	(8) Pokud hodnota nezrušitelných nároků odcházejícího pracovníka na důchod nepřesahuje hranici stanovenou příslušným členským státem a pokud se má zabránit příliš vysokým administrativním výdajům vyplývajícím ze správy velkého počtu odložených nároků nízké hodnoty, může být penzijním systémům umožněno, aby tyto nezrušitelné nároky na důchod nezachovaly a aby kapitál vyplatily podle zásady nezrušitelných nároků. Výše kapitálu, jenž má být vyplacena, by se měla vypočítat podle uznávaných zásad pojistné matematiky a měla by odpovídat aktuální hodnotě nezrušitelných nároků na důchod v době vyplacení.
Pozměňovací návrh 15 Bod odůvodnění 9
(9) Je třeba zajistit pracovníkům, kteří mění zaměstnání, možnost výběru mezi zachováním jejich nároků na důchod nabytých v původním systému penzijního připojištění a převodem odpovídajícího kapitálu do jiného systému penzijního připojištění, a to i do jiného členského státu.	vypouští se
Pozměňovací návrh 16 Bod odůvodnění 9a (nový)
	(9a) Tato směrnice nemá za cíl omezit možnosti odcházejících pracovníků při převodu nezrušitelných nároků na důchod. V zájmu podpory volného pohybu pracovníků by členské státy měly v rámci možností a zvláště při zavádění nových systémů penzijního připojištění usilovat o postupné zlepšování převodu nezrušitelných nároků na důchod.
Pozměňovací návrh 17 Bod odůvodnění 10
(10) V zájmu finanční udržitelnosti systémů penzijního připojištění mohou členské státy v zásadě zprostit nefondové systémy povinnosti umožnit pracovníkům převod nabytých nároků. V zájmu rovného zacházení s pracovníky, na něž se vztahují fondové systémy, a pracovníky, na něž se vztahují nefondové systémy, je nicméně třeba, aby členské státy usilovaly o postupné zlepšení převoditelnosti nároků vyplývajících z nefondových systémů.	vypouští se
Pozměňovací návrh 18 Článek 1
Cílem této směrnice je usnadnit výkon práva volného pohybu pracovníků a práva profesní mobility v témže členském státě tím, že budou odstraněny překážky vytvářené některými pravidly systémů penzijního připojištění v členských státech.	Cílem této směrnice je usnadnit výkon práva volného pohybu osob a profesní mobilitu, jakož i včasný a komplexní rozvoj penzijního připojištění tím, že budou odstraněny překážky vytvořené určitými předpisy pro systémy penzijního připojištění.

Odůvodnění

Tato směrnice by se měla řídit stejnou logikou jako nařízení č. 1408/71 a 883/2004, která uvádějí „osoby“, a zajišťují tak, že budou zahrnovat všechny, kdo by mohli mít nárok na penzijní připojištění.

Tento pozměňovací návrh vyjasňuje, že návrh Komise má rovněž značný sociální význam. Pozornost by se neměla soustřeďovat jen na zlepšování pružnosti pracovních trhů, ale rovněž na cíl zlepšování životní úrovně lidí ve stáří.

Pozměňovací návrh 19 Článek 2
Tato směrnice se použije pro systémy penzijního připojištění, s výjimkou systémů, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 1408/71.	1. Tato směrnice se použije pro systémy penzijního připojištění, s výjimkou systémů určených ke koordinaci systémů sociálního zabezpečení, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 1408/71.
	2. Tato směrnice se však nevztahuje na následující penzijní systémy:
	a) systémy penzijního připojištění, které v době vstupu této směrnice v platnost ukončily přijímání nových aktivních účastníků a dalším účastníkům zůstaly uzavřeny;
	b) systémy penzijního připojištění podléhající opatřením, která zahrnují činnost úřadu nebo soudu zřízených podle vnitrostátního práva za účelem zabezpečení nebo zlepšení jejich finanční situace, včetně likvidačního řízení;
	c) režimy chránící před platební neschopností, režimy pro vyrovnání a penzijní rezervní fondy v jednotlivých státech.
Pozměňovací návrh 20 Článek 3
Definice	Definice
Pro účely této směrnice se rozumí:	Pro účely této směrnice se rozumí:
a) „penzijním připojištěním“: starobní důchod a invalidní a pozůstalostní důchod, pokud je upravují předpisy o systémech penzijního připojištění zřízených podle vnitrostátních právních předpisů a zvyklostí, které mají doplňovat nebo nahrazovat dávky poskytované zákonnými systémy sociálního zabezpečení pro stejné pojistné události;	a) „penzijním připojištěním“: důchodové zabezpečení v souladu s podmínkami systémů penzijního připojištění zřízených podle vnitrostátních právních předpisů a zvyklostí;
b) „systémem penzijního připojištění“: jakýkoli profesní systém zřízený podle vnitrostátních právních předpisů a zvyklostí, jako jsou smlouva o skupinovém pojištění nebo soustava přerozdělování pojistného uzavřená v jednom nebo několika odvětvích nebo oblastech podnikání, systém průběžného financování, fondový systém nebo přislíbený důchod zaručený rezervami podniků na důchodové zabezpečení nebo jakákoli jiná společná nebo srovnatelná úprava, která má poskytovat doplňkové platby zaměstnancům nebo osobám samostatně výdělečně činným;	b) „systémem penzijního připojištění“: jakýkoli penzijní systém zřízený podle vnitrostátních právních předpisů a zvyklostí, který je spojený s pracovním poměrem a má zaměstnancům poskytovat penzijní připojištění;
c) „účastníky“: osoby, jimž jejich povolání dává nebo může dávat nárok na penzijní připojištění v souladu s ustanoveními systému penzijního připojištění;	c) „aktivními účastníky“: zaměstnanci, jimž jejich současný zaměstnanecký poměr dává nárok na penzijní připojištění v souladu s ustanoveními systému penzijního připojištění nebo nárok budou mít po splnění podmínek pro pobírání důchodu;
d) „nároky na důchod“: jakékoli dávky, na které má účastník nebo jiná opravněná osoba nárok na základě pravidel systému penzijního připojištění a případných vnitrostátních právních předpisů;	d) „nezrušitelnými nároky na důchod“: všechny nároky na penzijní připojištění, které vzniknou splněním případných podmínek pro pobírání důchodu podle pravidel systému penzijního připojištění a případných vnitrostátních právních předpisů;
	da) „lhůtou pro přiznání nezrušitelného nároku“: doba aktivní účasti v některém systému, která je podle vnitrostátních právních předpisů nebo pravidel některého systému penzijního připojištění, nutná k tomu, aby vznikl nárok na penzijní připojištění;
e) „skončením zaměstnání“: rozhodnutí o ukončení pracovního poměru;
f) „odcházejícím pracovníkem“: pracovník, který před dosažením způsobilosti k pobírání důchodu opustí pracovní poměr, v němž nashromáždil nároky na důchod nebo těchto nároků mohl nabýt, pokud by v tomto pracovním poměru setrval;	f) „odcházejícím pracovníkem“: aktivní účastník, jehož současný pracovní poměr je ukončen před získáním penzijního připojištění;
g) „přenositelností“: možnost pracovníka nabýt a uchovat si nároky na důchod při výkonu svého práva volného pohybu nebo profesní mobility;
h) „příjemcem odloženého důchodu“: každý bývalý účastník, jehož nároky na důchod zůstávají v systému penzijního připojištění odložené až do doby, kdy jsou splněny podmínky způsobilosti pro pobírání penzijního připojištění;	h) „vyřazeným příjemcem“ bývalý účastník v systému penzijního připojištění, který má v rámci tohoto systému nároky na důchod, avšak již není jeho aktivním členem, a zatím ze systému nepobírá penzijní připojištění;
i) „odloženými nároky na důchod“: nároky na důchod zachované v systému, v němž byly nabyty příjemcem odloženého důchodu, který bude pobírat důchod pocházející z tohoto systému penzijního připojištění, jakmile budou splněny podmínky způsobilosti k jeho pobírání;	i) „odloženými nároky na důchod“: nezrušitelné nároky na důchod, které zůstávají zachovány v systému, v němž byly nabyty vyřazeným příjemcem;
j) „převodem“: ze strany systému penzijního připojištění vyplacení kapitálu, který představuje všechny nároky nebo část nároků na důchod nabyté v rámci tohoto systému, přičemž tento kapitál může být převeden do nového systému penzijního připojištění nebo do jiné finanční instituce poskytující nároky na důchod.	j) „hodnotou odloženého nároku“ kapitálová hodnota nároku k pobírání důchodu stanovená v souladu s vnitrostátní praxí a zvyklostí podle uznávaných zásad pojistné matematiky.
Pozměňovací návrh 21 Čl. 4 písm. a)
a) pokud při skončení zaměstnání nebyly ještě nabyty nároky na důchod, celková výše příspěvků uhrazená odcházejícím pracovníkem nebo jménem tohoto pracovníka byla vyplacena nebo převedena;	vypouští se
Pozměňovací návrh 22
Čl. 4 písm. b)
(b) minimální věk, pokud je pro nabytí nároků na důchod vyžadován, nepřesahoval 21 let. (b) pokud systém penzijního připojištění stanoví lhůtu pro přiznání nezrušitelného nároku, nesmí tato lhůta překročit dobu pěti let. V žádném případě však tuto lhůtu nelze uplatnit, pokud účastník systému penzijního připojištění dovršil věku 25 let.
Pozměňovací návrh 23 Čl. 4 písm. c)
c) měl pracovník možnost účastnit se systému penzijního připojištění po uplynutí nejvýše jednoho roku zaměstnání, popřípadě nejpozději po dosažení požadovaného minimálního věku.	c) nenabyl-li odcházející pracovník v době ukončení pracovního poměru nezrušitelné nároky na důchod, systém penzijního připojištění mu navrátí příspěvky uhrazené odcházejícím pracovníkem nebo uhrazené zaměstnavatelem jménem tohoto pracovníka v souladu s právními ustanoveními nebo kolektivní smlouvou nebo smlouvami nebo mu systém penzijního připojištění, nese-li odcházející pracovník investiční riziko, vyplatí hodnotu odpovídající výnosu z těchto příspěvků.
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh vylučuje možnost navrácení nebo převedení pouze dobrovolných příspěvků od zaměstnavatele, tj. příspěvků, které nevyžadují právní předpisy nebo kolektivní smlouva. Tyto příspěvky by navíc měly podléhat přehodnocení s ohledem na úroky po odečtení administrativních výdajů a poplatků.
Pozměňovací návrh 24 Čl. 4 písm. d)
d) pracovník nabyl nároky na důchod po nejvýše dvouleté době účasti.	d) v objektivně zdůvodněných případech mohou členské státy sociálním partnerům umožnit, aby do kolektivních smluv zařadily nediskriminační opatření, která se odchylují od písmen a) a b), pokud tato opatření dotčeným osobám nabídnou alespoň rovnocennou ochranu.
Pozměňovací návrh 25 Článek 5
Ochrana odložených nároků na důchod	Ochrana odložených nároků na důchod
	-1. Podle ustanovení v odstavci 2 přijmou členské státy opatření, která pokládají za nutná, aby si odcházející pracovníci mohli ponechat nezrušitelné nároky na důchod   v systému penzijního připojištění, v jehož rámci ho nabyli.
1. Členské státy přijmou opatření, která pokládají za nezbytná k zajištění spravedlivé úpravy odložených nároků na důchod s cílem předejít penalizaci odcházejícího pracovníka.	1. Členské státy přijmou opatření, která pokládají za nutná k zajištění rovného zacházení s hodnotou odložených nároků na důchod odcházejících pracovníků a k ochraně těchto nároků na důchod před platební neschopností podniku, přičemž zohlední druh penzijního systému. Rovné zacházení je na místě zejména, když
	a) hodnota odložených nároků se nadále vyvíjí stejným způsobem jako hodnota nároků aktivních účastníků, nebo
	b) nároky v systému penzijního připojištění jsou stanoveny v nominální hodnotě, nebo
	c) příjemci odloženého důchodu jsou ponechány úrokové sazby, jež jsou součástí penzijního systému, nebo
	d) hodnota odložených nároků je upravena podle míry inflace, výše platů, aktuálních důchodových dávek nebo výnosnosti aktiv z jejich systému penzijního připojištění.
2. Členské státy mohou umožnit systémům penzijního připojištění nechránit nabyté nároky, ale provést převod či vyplacení kapitálu představujícího nabyté nároky, pokud tyto nepřesahují hranici stanovenou příslušným členským státem. Členský stát uvědomí Komisi o stanovené hranici	2. Členské státy mohou umožnit systémům penzijního připojištění nezachovat nezrušitelné nároky, ale vyplatit odcházejícímu pracovníkovi kapitál ve výši, která odpovídá hodnotě nezrušitelných nároků na důchod, pokud hodnota těchto nezrušitelných nároků na důchod nepřesahuje hranici stanovenou příslušným členským státem. Členský stát uvědomí Komisi o použité hranici.
	2a. Členské státy mohou sociálním partnerům umožnit, aby do kolektivních smluv zařadili opatření, která se odchylují od odstavců 2 a 3, pokud tato opatření dotčeným osobám nabídnou alespoň rovnocennou ochranu.
Pozměňovací návrh 26 Článek 6
Článek 6 Převoditelnost	vypouští se
1. S výhradou situace, kdy je kapitál vyplacen podle čl. 5 odst. 2, přijmou členské státy opatření nezbytná k tomu, aby bylo zajištěno, že pokud se na odcházejícího pracovníka nevztahuje stejný systém penzijního připojištění v jeho novém zaměstnání, mohl pracovník na vlastní žádost a nejpozději do 18 měsíců po skončení zaměstnání dosáhnout převodu všech svých nabytých nároků na důchod v rámci členského státu nebo do jiného členského státu.
2. Členské státy by měly v souladu s vnitrostátní praxí zajistit, aby v případě, kdy předpoklady pojistné matematiky a předpoklady vztahující se k úrokové sazbě určují hodnotu převáděných nabytých nároků, odcházející pracovník nebyl penalizován.
3. Systém penzijního připojištění, do kterého se převod uskuteční, nepodrobí převedené nároky podmínkám nabytí a chrání tyto nároky alespoň ve stejné míře jako odložené nároky podle čl. 5 odst. 1.
4. Pokud při převodu vzniknou správní náklady, přijmou členské státy nezbytná opatření s cílem předejít tomu, že tyto náklady budou neúměrné délce účasti odcházejícího pracovníka.
Pozměňovací návrh 27 Článek 7
1. Aniž jsou dotčeny povinnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění vyplývající z článku 11 směrnice 2003/41/ES, které se týkají informací, jež je třeba poskytnout účastníkům a příjemcům, přijmou členské státy nezbytná opatření k tomu, aby bylo zajištěno, že pracovníci budou informováni osobou příslušnou pro správu systému penzijního připojištění o důsledcích skončení zaměstnání na jejich nároky na penzijní připojištění.	1. Aniž je dotčena povinnost institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění poskytovat informace účastníkům a příjemcům, která vyplývá z článku 11 směrnice 2003/41/ES, přijmou členské státy nezbytná opatření k tomu, aby přijetím ustanovení, která považují za nutná, bylo zajištěno, že aktivní účastníci budou moci podle odstavce 2 požadovat informace o důsledcích, které vyplývají ze skončení zaměstnání pro jejich nároky na penzijní připojištění
2. Pracovníkům, kteří o ně požádají, jsou předány v přiměřené lhůtě dostatečné informace týkající se zejména:	2. Aktivním účastníkům jsou na požádání předány písemně a v přiměřené lhůtě dostatečné informace týkající se zejména následujících bodů:
a) podmínek nabytí nároků na penzijní připojištění a důsledků uplatnění těchto podmínek při skončení zaměstnání;	a) podmínek nabytí nároků na penzijní připojištění a důsledků uplatnění těchto podmínek při skončení zaměstnání;
b) důchodových dávek stanovených v případě skončení zaměstnání;	b) důchodových dávek stanovených v případě skončení zaměstnání;
c) podmínek ochrany odložených nároků na důchod;	c) výše a ochrany odložených nároků na důchod.
d) podmínek převodu nabytých nároků.
3. Příjemce odloženého důchodu, pokud o to požádá, obdrží od osoby příslušné pro správu systému penzijního připojištění informace o svých odložených nárocích na důchod a o jakékoli změně pravidel systému penzijního připojištění, která se jich dotýká.	3. Příjemce odloženého důchodu, pokud o to požádá, obdrží od osoby příslušné pro správu systému penzijního připojištění informace o svých odložených nárocích na důchod a o jakékoli změně pravidel systému penzijního připojištění, která se jich dotýká.
4. Informace uvedená v tomto článku je předána písemně a srozumitelnou formou.
Pozměňovací návrh 28 Článek 8
1. Členské státy mohou přijmout nebo zachovat vhodnější ustanovení týkající se přenositelnosti nároků na penzijní připojištění, než jsou ustanovení stanovená touto směrnicí.	1. Členské státy mohou přijmout nebo zachovat vhodnější ustanovení týkající se vzniku a ochrany nároků odcházejících pracovníků na penzijní připojištění, než jsou ustanovení stanovená touto směrnicí.
2. Provedení této směrnice nesmí v žádném případě představovat příčinu snížení stávajícího stupně přenositelnosti nároků na penzijní připojištění v členských státech.	2. Provedení této směrnice nesmí v žádném případě zavdat příčinu k omezení ustanovení o vzniku a ochraně nároků odcházejících pracovníků na penzijní připojištění v členských státech.
Pozměňovací návrh 29 Čl. 9 odst. 1
1. Členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 1. července 2008 nebo mohou pověřit sociální partnery na jejich společnou žádost provedením této směrnice, pokud jde o ustanovení týkající se kolektivních smluv. V takovém případě členské státy zajistí, že nejpozději do 1. července 2008 přijmou sociální partneři formou dohody nezbytná opatření. Dotyčné členské státy přitom přijmou všechna nezbytná opatření, aby mohly kdykoli zaručit, že výsledků předepsaných směrnicí bude dosaženo. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.	1. Členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 1. července 2008 nebo zajistí, aby k tomuto datu sociální partneři zavedli požadovaná ustanovení prostřednictvím dohod a aby členské státy musely přijmout potřebné kroky, které jim kdykoli umožní zaručit výsledky stanovené touto směrnicí. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Odůvodnění
Tím, že umožní provádění prostřednictvím kolektivních smluv, odpovídá tato směrnice dřívějším směrnicím.
Pozměňovací návrh 30 Čl. 9 odst. 3
3. Bez ohledu na odstavec 1 a s přihlédnutím ke zvláštním podmínkám náležitě odůvodněným a spojeným s finanční udržitelností systémů penzijního připojištění mohou členské státy vyjmout systémy fungující na základě průběžného financování, podpůrné pokladny („Unterstűtzungskassen“) a podniky vytvářející rezervy na důchodové zabezpečení svých zaměstnanců z působnosti čl. 6 odst. 1. Každý členský stát, který si přeje obdržet tuto dodatečnou lhůtu, o tom bezodkladně uvědomí Komisi a uvede příslušné systémy a specifické důvody, které tuto výjimku odůvodní, jakož i přijatá nebo plánovaná opatření ke zlepšení převoditelnosti nároků vyplývajících z daných systémů.	vypouští se
Pozměňovací návrh 31 Čl. 10 odst. 1
1. Každých pět let ode dne 1. července 2008 vypracuje Komise na základě informací poskytnutých členskými státy zprávu, kterou předloží Radě, Evropskému parlamentu, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.	1. Každých pět let ode dne 1. července 2008 vypracuje Komise na základě informací poskytnutých členskými státy zprávu, kterou předloží Radě, Evropskému parlamentu, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Tato zpráva bude obsahovat také hodnocení připravenosti zaměstnavatelů nabídnout systém penzijního připojištění poté, kdy vstoupí tato směrnice v platnost.
Pozměňovací návrh 32 Článek 10
1. Každých pět let ode dne 1. července 2008 vypracuje Komise na základě informací poskytnutých členskými státy zprávu, kterou předloží Radě, Evropskému parlamentu, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.	1. Každých pět let ode dne 1. července 2008 vypracuje Komise na základě informací poskytnutých členskými státy zprávu, kterou předloží Radě, Evropskému parlamentu, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
	1a. Při této příležitosti předloží Komise návrh, jakým způsobem lze při převodu nabytých nároků na důchod vyloučit také odpovědnost podniku za převáděné nároky.
2. Nejpozději do 10 let ode dne 1. července 2008 vypracuje Komise zvláštní zprávu o používání čl. 9 odst. 3. Na tomto základě Komise případně předloží návrh zahrnující všechny změny této směrnice, jež se ukáží jako nezbytné pro zajištění rovného zacházení s pracovníky, na něž se vztahují fondové systémy, a pracovníky, na něž se vztahují systémy uvedené v čl. 9 odst. 3, pokud jde o převoditelnost nabytých nároků.
Pozměňovací návrh 33 Čl. 10 odst. 2a (nový)
	2a. Nejpozději do pěti let od vstupu této směrnice v platnost vypracuje Komise zprávu, v níž zohlední zejména podmínky pro převod kapitálu, který představuje práva pracovníků na penzijní připojištění. Na základě uvedené zprávy navrhne Komise změny této směrnice nebo další nástroje, které se ukázaly jako nezbytné k tomu, aby byly omezeny další překážky mobility pracovníků vytvořené určitými předpisy pro systémy penzijního připojištění.

• [1]  Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Tento návrh pro zlepšení přenositelnost nároků na penzijní připojištění je předkládán v rozhodujícím okamžiku. Obyvatelstvo Evropské unie stárne a hospodářství se globalizuje. Schopnost Evropské unie zachytit tyto nevratné hospodářské a sociální změny a využít je ve svůj prospěch, by se měla podstatně zlepšit. V minulých letech proto členské státy zahájily reformu svých pracovních trhů a systémů sociálního zabezpečení, včetně důchodových systémů. Jedním z důležitých úkolů, který v této souvislosti vyvstává, je zkombinovat flexibilitu a mobilitu na pracovním trhu s formami sociálního zabezpečení, které budou aktivující a finančně únosné. Jak pracovníci tak také zaměstnavatelé by měli mít možnost neomezeně využívat přednosti pružného pracovního trhu, v jehož rámci se pojem jistota pracovního místa nahrazuje pojmem jistota zaměstnání.

Z důvodu stárnutí společnosti je pro mladé lidi nyní mnohem důležitější než dříve šetřit na své důchody prostřednictvím zaměstnavatelů včas. V některých členských státech je přitom tendence, aby systémy zaměstnaneckého penzijního pojištění (druhý pilíř) nebyly pouze doplňkem zákonného penzijního pojištění (první pilíř), ale aby je zcela nahradily. Proto bude pro pracovníky mnohem důležitější, připojit se do systému penzijního připojištění včas a moci převést získané nároky na svého dalšího zaměstnavatele. Dále je zřejmá tendence vytvářet ustanovení penzijního pojištění ve stále větší míře dle zásady definovaného příspěvku. Ve srovnání s ustanoveními definovaného výkonu jsou ustanovení definovaného příspěvku pro přiměřený důchod mnohem menším nebezpečím. Důsledky z toho plynoucí, a to chudoba důchodců, se v některých členských státech již projevují.

V současné době se vyžaduje flexibilní, mobilní přístup pracovníků. Mobilita by proto měla být ceněna a nikoliv trestána. Skutečnost však bohužel vypadá jinak. U některých systémů penzijního připojištění nezískal např. 30letý pracovník s osmi lety praxe, kterou získal u tří různých zaměstnavatelů, žádný nárok na penzijní připojištění.

V podstatných bodech zpravodajka podporuje návrh Komise bez výhrad. Zpravodajka sdílí názor Komise, že není dostačující dohodnout v evropském rámci pouze pravidla výpočtu pro převod nároků na důchod od jednoho zaměstnavatele na jiného zaměstnavatele, který může nebo nemusí mít sídlo ve stejném členském státě. Aby se flexibilita a mobilita vyplatily a zabezpečily, že si pracovník uspoří pro svůj důchod dostatečnou částku, měla by se určit ustanovení pro nabytí, zachování a převod nároků na důchod. Článek 4 návrhu k tomu nabízí vhodný rámec. Sociální partneři mají možnost dosáhnout lepších dohod.

Zpravodajka by však chtěla návrh Komise upravit ve třech podstatných bodech.

1.      Oblast působnosti směrnice a povinnost převodu (článek 2, čl. 6 odst. 1 a čl. 9 odst. 3)

Mezi systémy penzijního připojištění existují v členských státech podstatné rozdíly. Kromě značně odlišných předpokladů pro nabytí, zachování a převod nároků na důchod se různí také způsoby financování. Mezi systémy založenými na kapitalizaci, při kterých je kapitál pro penzi uložen mimo podnik, je převod nároků na důchod z jednoho systému do jiného systému jednodušší než např. mezi systémy fungujícími na základě průběžného financování, podpůrných pokladen a vytváření rezervy na důchodové zabezpečení. Aby se zohlednily problémy související s finanční udržitelností posledně uváděných systémů, Komise navrhuje, aby mohly být tyto systémy přechodně osvobozeny od povinnosti převodu nároků na důchod.

Možnost osvobození navrhovaná Komisí v praxi povede k tomu, že povinnost převodu bude asi uplatňována velmi výběrově. Zpravodajka si přeje, aby měla tato směrnice co nejširší oblast působnosti. Zároveň však je velmi těžké zasahovat do platných ustanovení. Zpravodajka proto navrhuje toto řešení:

· směrnice bude platit výhradně pro nově vzniklé nároky na důchod,

· možnost osvobození podle čl. 9 odst. 3 bude zrušena, to tedy znamená, že neexistuje žádné výjimečné ustanovení týkající se povinnosti převodu.

2.      Nakládání s odloženými nároky na důchod (článek 5)

Pracovníci, kteří ponechají své nabyté nároky na důchod u svého dřívějšího zaměstnavatele („odložené nároky“), nesmějí být poškozeni. V návrhu Komise však není jasně řečeno, jak se tohoto cíle dosáhne. Proto je nezbytně nutné vysvětlit, která skupina účastníků s odloženými nároky na důchod nesmí být poškozena a jak dalece tato povinnost povede k rovnému zacházení. Mělo by být zcela jasné, že se nemůže jednat o povinnost vedoucí k indexaci aktivních účastníků systému. Proto zpravodajka navrhuje, že by členské státy měly zajistit rovné zacházení s příjemci s odloženými nároky na důchod a s penzionovanými příjemci.

3.      Postavení pracovníků se smlouvou na dobu určitou a pracovníků, kteří převádějí nabyté nároky (článek 6)

Komise navrhuje, aby pracovníci museli nejpozději do 18 měsíců po ukončení (předchozího) zaměstnání podat žádost o převod svých nároků na důchod. To však může poškodit ty, kteří ztratili pracovní místo bez svého přičinění nebo dočasně přerušili svou pracovní činnost z důvodu péče o děti nebo jiné blízké osoby. Pokud budou tyto skupiny pracovníků později (později než do 18 měsíců) opět vykonávat pracovní činnosti, nemohly by mít právo na převod svých nároků. Zpravodajka proto navrhuje, že by pracovníci měli mít možnost podat žádost o převod svých nároků na důchod až do šesti měsíců po nástupu do nového zaměstnání.

STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (1. 2. 2007)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení přenositelnosti nároků na penzijní připojištění
(KOM(2005)0507 – C6‑0331/2005 – 2005/0214(COD))

Navrhovatel: Eoin Ryan

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Úvod

Na základě průzkumu z roku 2003, který se týkal pracovní síly (Eurostat, Evropská komise), bylo zjištěno, že z celkového počtu pracovních sil EU změnilo po jednom roce zaměstnání 8,2 % (nejvíce v Dánsku a Spojeném království – 13% a nejméně ve Švédsku a Řecku – 5%). V průměru zůstávali pracovníci v EU ve stejném zaměstnání 10,6 let ve srovnání s 6,7 let v USA. Pokud jde o zeměpisnou mobilitu, pouze 1,5 % občanů EU 25 žije a pracuje v jiném než členském státě svého původu. Každý rok mění bydliště 7,2 % občanů EU, z nichž 15 % se stěhuje v důsledku změny zaměstnání, zatímco v USA se každoročně stěhuje 16,2 % občanů, z nichž 17 % tak činí z důvodů zaměstnání.

Současný právní rámec

Jediným současným právním předpisem v této oblasti je směrnice 98/49/EHS. Ochraňuje nároky z penzijního připojištění zaměstnanců a samostatně výdělečně činných osob, kteří se pohybují v rámci EU. Oblast jeho působnosti je však omezená a nezajišťuje převoditelnost doplňkových důchodů a flexibilitu, pokud jde o podmínky nabytí nároků na důchod.

Návrh směrnice 2005/214 (COD)

Návrh se vztahuje na všechny systémy penzijního připojištění na základě pracovního poměru, s výjimkou zákonných systémů sociálního zabezpečení, které spadají do působnosti nařízení 1408/71, např. francouzský systém AGIRC/ARRCO. Návrh nedefinuje dávkově a příspěvkově definované penzijní systémy. I když se struktura penzijních systémů, zejména příspěvkově definovaných, mění v závislosti na vývoji trhu, měly být popsány některé obecné zásady a problémy přenositelnosti vyplývající z rozdílů mezi systémy.

Pokud jde o nabytí nároku, návrh stanoví omezení týkající se podmínek nabytí nároku, aby umožnil mobilním pracovníkům získat v dostatečné míře nárok na doplňkový důchod v průběhu jejich pracovního života. Přestože se vnitrostátní pravidla liší, rozhodná doba (po jejímž uplynutí jsou účastníkům systému přiznány nabyté nároky na doplňkový důchod) nemůže být delší než dva roky za předpokladu, že bylo dosaženo minimální věkové hranice pro nabytí nároků, která byla stanoven na 21 let. Kromě toho nesmí čekací doba, než se zaměstnanec stane účastníkem penzijního systému, přesáhnout jeden rok (je-li splněna podmínka dosažení minimálního věku). Je třeba zdůraznit, že nízká hranice doby pro přiznání nezrušitelných nároků a čekací doby může také znamenat vyšší náklady pro všechny účastníky systému.

Směrnice zavádí pojem „spravedlivá úprava“ odložených nároků na důchod. Pojem je nejasný, protože není zřejmé, zda se týká valorizace, indexace atd., i když je v bodu odůvodnění 7 indexace nebo inflace zmíněna. Výraz „nepenalizace“ odcházejícího pracovníka vyžaduje větší upřesnění. Aby se zabránilo příliš vysokým správním nákladům vyplývajícím ze správy velkého počtu odložených nároků nízké hodnoty, návrh v tomto ustanovení umožňuje provést převod nebo vyplacení finančních prostředků (kapitálu) představující nabyté nároky, pokud nepřesahují výši stanovenou příslušným členským státem.

Pokud jde o převod nároků, pracovníci si budou moci buď zachovat své nároky v původním systému (pokud nejsou tak malé, že by to vedlo k nadměrným administrativním nákladům) nebo je převést do jiného systému. V zájmu finanční udržitelnosti nefondových systémů (např. systémů fungující na základě průběžného financování nebo podpůrných fondů) mohou členské státy vyloučit tyto systémy z požadavku na převod. Tato ustanovení bude přezkoumáno nejpozději do 1. července 2018. Pokud jde o pojem „převod nároků“, je třeba rozlišovat mezi „převodem nároků“ (článek 6) a „převodem kapitálu“ ve smyslu článku 3 písm. j). Návrh směrnice není v používání těchto pojmů konzistentní. Ve skutečnosti si pracovníci jednoduše vyberou kapitál ze starého systému (výběr převodem) a vloží ho do nového systému podle pravidel tohoto nového systému (vklad převodem). Novému systému nelze stanovit povinnost, aby zaručil stejnou výši nároků. Návrh rovněž neřeší otázku převodů ze systémů, které mají dočasně nedostatek finančních prostředků a v nichž by převod platby ze systému nepříznivě ovlivnil nároky zbývajících účastníků.

Co se týče zveřejňování informací, návrh požaduje opatření na doplnění požadavků na informace uvedených v článku 11 směrnice o zaměstnaneckých penzijních fondech (2003/41/ES). Článek 11 této směrnice stanoví, že účastníci a příjemci penzijního systému obdrží informace o roční účetní závěrce a výroční zprávy, o zásadách investiční politiky penzijního fondu a o úpravách převodu nebo výplaty dávek v případě splatnosti. Článek 7 nového návrhu považuje toto ustanovení za nedostačující a stanoví požadavek, aby správce systému penzijního připojištění informoval každého odcházejícího pracovníka, bez ohledu na to, zda je nebo není účastníkem systému, o důsledcích ukončení zaměstnání na jeho nároky z penzijního připojištění. Je možné, že takové ustanovení může správě systému rovněž způsobit zbytečné náklady.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Znění navržené Komisí[1]	Pozměňovací návrhy Parlamentu
Pozměňovací návrh 1 Bod odůvodnění 10
(10) V zájmu finanční udržitelnosti systémů penzijního připojištění mohou členské státy v zásadě zprostit nefondové systémy povinnosti umožnit pracovníkům převod nabytých nároků. V zájmu rovného zacházení s pracovníky, na něž se vztahují fondové systémy, a pracovníky, na něž se vztahují nefondové systémy, je nicméně třeba, aby členské státy usilovaly o postupné zlepšení převoditelnosti nároků vyplývajících z nefondových systémů.	vypouští se
Odůvodnění
Záležitosti jako finanční udržitelnost, spravedlnost a solidarita s účastníky zůstávajícími v systému se týkají nejen nefondových systémů, které Komise navrhuje vyjmout z působnosti směrnice, ale také systémů a penzijních fondů, které do oblasti působnosti směrnice spadají. Tyto záležitosti musí být řešeny v souvislosti se všemi systémy, nikoli jednoduchým vyjmutím nefondových systémů.
Pozměňovací návrh 2 Bod odůvodnění 10a (nový)
	(10a) V zájmu finanční udržitelnosti systémů penzijního připojištění by měla být přenositelnost nároků na důchod důkladně sledována, obzvláště pokud jde o vliv rozdílů v předpokladech pojistné matematiky a předpokladech vztahujících se k úrokové sazbě na využívání možnosti převodu nároků.
Odůvodnění
Záležitosti jako finanční udržitelnost, spravedlnost a solidarita s účastníky zůstávajícími v systému se týkají nejen nefondových systémů, které Komise navrhuje vyjmout ze směrnice, ale také systémů a penzijních fondů, které do oblasti působnosti směrnice spadají. Důsledky je třeba důkladně sledovat. Podle odborníků směrnice také posílí trendy posunu dávkově definovaných systémů k příspěvkově definovaným penzijním systémům.
Pozměňovací návrh 3 Bod odůvodnění 11a (nový)
	(11a) Aby se zabránilo nekonzistentnímu provedení směrnice, měly by orgány dohledu vzájemně spolupracovat v rámci jednotlivých členských států a také mezi členskými státy.
Odůvodnění
Problematická je otázka stanovení příslušného orgánu dohledu nebo mechanismů spolupráce mezi orgány dohledu v jednom členském státě (obvykle instituce provádějící finanční dohled nad penzijními fondy a jejich regulaci a ministerstvo práce a sociálních věcí dohlížející na důchody obecně) a také v rámci celé EU.
Pozměňovací návrh 4 Bod odůvodnění 11b (nový)
	(11b) Protože rozdíly ve způsobu zdanění příspěvků do penzijních fondů a zisků z nich jsou hlavní překážkou pro mobilitu a převádění nároků na důchod, měl by být vliv způsobu zdanění na tyto převody důkladně sledován a v případě potřeby by měla být formulována přiměřená opatření.
Odůvodnění
Může být obtížné dosáhnout cílů směrnice o mobilitě, zejména pokud jde o ustanovení pro přeshraniční převod nároků na důchod, pokud se současně nebude řešit způsob zdanění.
Pozměňovací návrh 5 Bod odůvodnění 14a (nový)
	(14a) Komise by měla pět let po vstupu směrnice v platnost provést analýzu přínosů a nákladů a zhodnotit její vliv na počet zaměstnavatelů, kteří nabízejí důchodové systémy.
Odůvodnění
Je důležité, aby se v důsledku této směrnice nesnížil počet zaměstnavatelů, kteří chtějí penzijní plány nabízet.
Pozměňovací návrh 6 Článek 1
Cílem této směrnice je usnadnit výkon práva volného pohybu pracovníků a práva profesní mobility v témže členském státě tím, že budou odstraněny překážky vytvářené některými pravidly systémů penzijního připojištění v členských státech.	Cílem této směrnice je usnadnit výkon práva volného pohybu pracovníků a usnadnit profesní mobilitu v témže členském státě a mezi členskými státy tím, že budou odstraněny překážky vytvářené některými pravidly systémů penzijního připojištění v členských státech.
Odůvodnění
Cíl směrnice by měl zahrnovat obzvláště usnadnění profesní mobility mezi členskými státy.
Pozměňovací návrh 7 Článek 2
Tato směrnice se použije pro systémy penzijního připojištění, s výjimkou systémů, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 1408/71.	Tato směrnice se použije pro nároky vyplývající z dobrovolných a povinných systémů penzijního připojištění na základě pracovního poměru.
Odůvodnění
Z recipročních důvodů není správné omezovat rozsah působnosti směrnice pouze na systémy penzijního připojištění druhého pilíře, na něž se nevztahuje nařízení 1408/71. Ustanovení směrnice platí také pro systémy, na něž se nařízení 1408/71 vztahuje.
Pozměňovací návrh 8 Čl. 3 písm. c)
c) „účastníky“: osoby, jimž jejich povolání dává nebo může dávat nárok na penzijní připojištění v souladu s ustanoveními systému penzijního připojištění;	(c) „aktivními účastníky“: osoby, které se podle pravidel tohoto systému staly jeho účastníky a jejichž současný pracovní poměr jim dává nárok nebo jim po splnění požadavků na jeho přiznání bude dávat nárok na doplňkový důchod v souladu s ustanoveními tohoto systému;
Odůvodnění
Účelem tohoto pozměňujícího návrhu je vyjasnit, že definice nezahrnuje důchodce a příjemce odložených důchodů. Tato směrnice se netýká důchodců a příjemci odložených důchodů jsou definováni samostatně. Pozměňovací návrh také vysvětluje, že aktivní účastník je pracovník, který se stal účastníkem systému bez ohledu na to, zda splňuje nebo nesplňuje podmínku rozhodné doby pro přiznání nároků. Jinak by mohla být definice chápána tak, že zahrnuje pracovníky v čekací době pro přístup do systému, což není jejím záměrem.
Pozměňovací návrh 9 Čl. 3 písm. d)
d) „nároky na důchod“: jakékoli dávky, na které má účastník nebo jiná oprávněná osoba nárok na základě pravidel systému penzijního připojištění a případných vnitrostátních právních předpisů;	(d) „přiznané nároky na důchod“: jakékoli nároky na doplňkový důchod získané po splnění podmínek stanovených pravidly systému penzijního připojištění a případnými vnitrostátními právními předpisy;
Odůvodnění
Na základě systému penzijního připojištění mají účastníci nároky pouze při odchodu ze systému (lišící se od nároků při odchodu do důchodu) po splnění rozhodné doby. Když byly nároky přiznány, má pak účastník, který ze systému odchází, právo na zachování těchto nároků v systému nebo, s určitými omezeními, na převod těchto práv. Tato upravená definice má objasnit, že účastník získává tyto nároky po splnění požadavků na jejich přiznání. Rovněž byl termín „dávky“ nahrazen termínem „doplňkový důchod“, protože tento termín byl již definován.
Pozměňovací návrh 10 Čl. 3 písm. e)
(e) „skončením zaměstnání“: rozhodnutí o ukončení pracovního poměru;	(e) „skončením zaměstnání“: ukončení pracovního poměru z důvodů jiných než odchod do důchodu nebo takových, které by podle vnitrostátního práva vedly ke ztrátě nároků;
Odůvodnění
Dobrovolné systémy penzijního připojištění slouží mimo jiné k tomu, aby vázaly zaměstnance k podniku a ti za tuto věrnost podniku byli odměněni doplňkovým důchodem. Určité provinění zaměstnance může podle vnitrostátního práva opravňovat zaměstnavatele k propuštění zaměstnance. V takových případech by zaměstnanec neměl být odměněn tím, že si s sebou vezme nároky nabyté v podnikovém systému penzijního připojištění.
Pozměňovací návrh 11 Čl. 3 písm. ea) (nové)
	(ea) „odchodem do starobního důchodu“, včetně předčasného odchodu do důchodu: časové období, kdy jsou uplatňovány nároky na výplatu důchodových dávek; ukončení pracovního poměru samo o sobě odchod do důchodu neznamená;
Odůvodnění
Ukončení pracovního poměru by nemělo zahrnovat odchod do starobního důchodu a odchod do starobního důchodu by měl být definován jako období, kdy dochází k uplatňování nároku na výplatu důchodu. To se také týká účastníků, kterým je vyplácen důchod z jiných důvodů. Osoba může například dostávat invalidní důchod.
Pozměňovací návrh 12 Čl. 3 písm. f)
f) „odcházejícím pracovníkem“: pracovník, který před dosažením způsobilosti k pobírání důchodu opustí pracovní poměr, v němž nashromáždil nároky na důchod nebo těchto nároků mohl nabýt, pokud by v tomto pracovním poměru setrval;	(f) „odcházejícím pracovníkem“: aktivní účastník systému, jehož současný pracovní poměr byl ukončen;
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh má jasně stanovit, že ne všichni pracovníci jsou účastníci penzijních systémů, a proto je vhodnější nahradit výraz „pracovník“ výrazem „aktivní účastník systému“, který je definován výše. Také spojení „který před dosažením způsobilosti k pobírání důchodu“ může být zavádějící, protože osoba je oprávněna pobírat důchod jen při odchodu do starobního důchodu nebo v případě výskytu jiné nepředvídatelné události, na jejímž základě vznikne nárok na pobírání důchodu, např. invalidita. Pozměňovací návrh proto jasně stanoví, že odcházející pracovník je aktivním členem, jehož současný pracovní poměr končí jinak, než je tomu v případě uplatnění nároků na pobírání důchodu.
Pozměňovací návrh 13 Čl. 3 písm. h)
h) „příjemcem odloženého důchodu“: každý bývalý účastník, jehož nároky na důchod zůstávají v systému penzijního připojištění odložené až do doby, kdy jsou splněny podmínky způsobilosti pro pobírání penzijního připojištění;	(h) „příjemcem odloženého důchodu“: každá osoba, které byl v systému penzijního připojištění přiznán nárok na důchod, ale která již není aktivním účastníkem tohoto systému a ještě z tohoto systému doplňkový důchod nepobírá;
Odůvodnění
Tato definice popisuje příjemce odloženého důchodu jako „bývalé účastníky systému“. Ve skutečnosti jsou příjemci odloženého důchodu i nadále účastníky systému, nejsou však „aktivními účastníky“ systému. Nová definice tyto příjemce definuje výstižněji.
Pozměňovací návrh 14 Čl. 3 písm. i)
i) „odloženými nároky na důchod“: nároky na důchod zachované v systému, v němž byly nabyty příjemcem odloženého důchodu, který bude pobírat důchod pocházející z tohoto systému penzijního připojištění, jakmile budou splněny podmínky způsobilosti k jeho pobírání;	(i) „odloženými nároky na důchod“: přiznané nároky na důchod zachované v systému, v němž příjemci odloženého důchodu vznikly,
Odůvodnění
Druhá část této definice je nadbytečná, a mohla by proto vést k nejasnostem.
Pozměňovací návrh 15 Čl. 3 písm. j)
j) „převodem“: ze strany systému penzijního připojištění vyplacení kapitálu, který představuje všechny nároky nebo část nároků na důchod nabyté v rámci tohoto systému, přičemž tento kapitál může být převeden do nového systému penzijního připojištění nebo do jiné finanční instituce poskytující nároky na důchod.	j) „převodem“: ze strany systému penzijního připojištění vyplacení kapitálu, který představuje všechny nároky na důchod nabyté v rámci tohoto systému, přičemž tento kapitál může být převeden do nového systému penzijního připojištění nebo do jiné finanční instituce poskytující nároky na důchod.
Odůvodnění
Používání pojmů, např. „převod kapitálu“ a „převod nároků“, musí být ve směrnici konzistentní. Pracovníci ve skutečnosti jednoduše vyberou kapitál ze starého systému (výběr převodem) a vloží ho do nového systému (vklad převodem). Novému systému nelze stanovit povinnost zaručit stejnou výši nároků.
Pozměňovací návrh 16 Čl. 3 písm. ja) (nové)
	(ja) „finanční institucí“: instituce, která smí v souladu s vnitrostátními státními předpisy a nařízeními členského státu, v němž je usazena, nabízet jiné důchody, než doplňkové.
Odůvodnění
Pozměňovací návrh slouží k upřesnění čl. 3 písm. j).
Pozměňovací návrh 17 Čl. 4 úvodní část
Členské státy přijmou nezbytná opatření k tomu, aby:	Členské státy přijmou nezbytná opatření k tomu, aby v případě, že je vytvořen systém penzijního připojištění a pracovní poměr opravňuje pracovníka nebo pracovnici k účasti v tomto systému:
Odůvodnění
Článek 4 by mohl být chápán tak, že požaduje, aby členské státy zpřístupnily systém penzijního připojištění – například úvodní text spolu s odstavcem c). To však není záměrem návrhu a taková interpretace by v mnoha členských státech narušila dobrovolný charakter penzijního pojištění. Tento pozměňovací návrh jasně stanoví, že článek platí pouze v případě, že systém existuje a pracovník by byl oprávněn se stát účastníkem tohoto systému (zaměstnavatel může mít několik druhů penzijního pojištění pro různé kategorie pracovníků).
Pozměňovací návrh 18 Čl. 4 písm. a)
(a) pokud při skončení zaměstnání nebyly ještě nabyty nároky na důchod, celková výše příspěvků uhrazená odcházejícím pracovníkem nebo jménem tohoto pracovníka byla vyplacena nebo převedena;	(a) pokud při skončení zaměstnání nebyly ještě přiznány nároky na důchod, celková výše příspěvků nebo výše investic odvozená z těchto příspěvků byla vyplacena, pokud není použita na pokrytí rizik invalidity, pozůstalostních nároků nebo na jiné solidární dávky;
Odůvodnění
V některých penzijních systémech jsou rizika invalidity, pozůstalostní důchody a jiné pokrývány ze společného základu; je správné toto přiměřeně vyjmout z výpočtu výše příspěvků uhrazených odcházejícím účastníkem systému.
Pozměňovací návrh 19 Čl. 4 písm. b)
(b) minimální věk, pokud je pro nabytí nároků na důchod vyžadován, nepřesahoval 21 let;	(b) v případě, že členské státy stanoví podmínky nabytí nároků na důchod, jako je např. minimální věk, zkušební lhůta nebo lhůta pro přiznání nároků, tyto podmínky musí mít objektivní důvody;
Odůvodnění
Návrh směrnice musí zohledňovat zásadu subsidiarity a nestanovovat předpisy pro vnitrostátní uspořádání a vytváření druhého pilíře. Lhůty navrhované v návrhu směrnice na čekací dobu a dobu účasti navíc nezohledňují původní myšlenku na dobrovolné systémy penzijního připojištění, a sice vazbu zaměstnance k podniku.
Pozměňovací návrh 20 Čl. 4 písm. c)
c) měl pracovník možnost účastnit se systému penzijního připojištění po uplynutí nejvýše jednoho roku zaměstnání, popřípadě nejpozději po dosažení požadovaného minimálního věku.	c) měl pracovník možnost účastnit se systému penzijního připojištění po uplynutí nejvýše jednoho roku zaměstnání, popřípadě nejpozději po dosažení minimálního věku požadovaného členským státem nebo daným systémem penzijního připojištění;
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh se zabývá podmínkami pro účast v systému. Pokud je pracovník stále v čekací době, neztrácí odchodem ze zaměstnání žádný nárok. Komise potvrdila, že jejím záměrem bylo, aby penzijní systémy členských států měly možnost stanovit jakoukoli věkovou hranici jako podmínku pro účast v systému.
Pozměňovací návrh 21 Čl. 4 písm. d)
d) pracovník nabyl nároky na důchod po nejvýše dvouleté době účasti.	d) pracovník nabyl přiznané nároky na důchod po nejvýše dvouleté době za předpokladu, že pracovník dosáhl minimálního věku stanoveného pro nabytí nároků na důchod.
Odůvodnění
Účelem tohoto pozměňovacího návrhu je objasnit vzájemný vztah mezi čl. 4 bodem b) (který se týká minimálního věku pro nabytí nároků na důchod) a čl. 4 bodem d) (který se týká minimální čekací doby pro nabytí nároku na důchod). Pozměňovací návrh jasně stanoví, že pokud je pracovník v systému dva roky, musí nabýt nároky na důchod, dosáhl-li stanovené minimální věkové hranice. V tomto případě mu nebudou jeho práva přiznána, dokud nedosáhne stanoveného minimálního věku.
Pozměňovací návrh 22 Čl. 5 odst. 1
1. Členské státy přijmou opatření, která pokládají za nezbytná k zajištění spravedlivé úpravy odložených nároků na důchod s cílem předejít penalizaci odcházejícího pracovníka.	1. S ohledem na povahu systému penzijního připojištění členské státy přijmou opatření, která pokládají za nezbytná k zajištění spravedlivého a rovného zacházení s odloženými nároky na důchod s ohledem na dobu trvání a rozsah příspěvků ze strany osoby, která ze systému odchází.
Odůvodnění
Účelem pozměňovacího návrhu je upozornit na rozdíl mezi příspěvkově definovaným a dávkově definovaným systémem. V případě příspěvkově definovaného systému se odložené nároky na důchod upraví podle výnosu z investic, zatímco v případě dávkově definovaného systému se nároky upraví podle metody, kterou členský stát zvolí; včetně inflace nebo mzdové úrovně. Kromě toho pozměňovací návrh odstraňuje nejednoznačnost týkající se slova „penalizovaný“. Slovní spojení „spravedlivé zacházení“ jasně stanoví, že s odloženými nároky by se mělo zacházet spravedlivě, ale nemělo by docházet k nespravedlivému zvýhodňování účastníků s odloženými právy na úkor ostatních účastníků.
Pozměňovací návrh 23 Čl. 5 odst. 2
2. Členské státy mohou umožnit systémům penzijního připojištění nechránit nabyté nároky, ale provést převod či vyplacení kapitálu představujícího nabyté nároky, pokud tyto nepřesahují hranici stanovenou příslušným členským státem. Členský stát uvědomí Komisi o stanovené hranici.	2. Členské státy mohou umožnit systémům penzijního připojištění nezachovávat přiznané nároky na důchod, ale provést převod či vyplacení kapitálu představujícího přiznané nároky na důchod, pokud nepřesahují hranici stanovenou příslušným členským státem. Členský stát uvědomí Komisi o stanovené hranici.
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh používá termín „přiznané nároky na důchod“, který je definován.
Pozměňovací návrh 24 Čl. 6 odst. 1
1. S výhradou situace, kdy je kapitál vyplacen podle čl. 5 odst. 2, přijmou členské státy opatření nezbytná k tomu, aby bylo zajištěno, že pokud se na odcházejícího pracovníka nevztahuje stejný systém penzijního připojištění v jeho novém zaměstnání, mohl pracovník na vlastní žádost a nejpozději do 18 měsíců po skončení zaměstnání dosáhnout převodu všech svých nabytých nároků na důchod v rámci členského státu nebo do jiného členského státu.	vypouští se
Odůvodnění
Obsah článku 6 by měl být v souladu se zásadou subsidiarity ponechán na členských státech.
Pozměňovací návrh 25 Čl. 6 odst. 2
2. Členské státy by měly v souladu s vnitrostátní praxí zajistit, aby v případě, kdy předpoklady pojistné matematiky a předpoklady vztahující se k úrokové sazbě určují hodnotu převáděných nabytých nároků, odcházející pracovník nebyl penalizován.	2. Členské státy by měly v souladu s vnitrostátní praxí a ve spolupráci s Komisí podnítit sblížení předpokladů pojistné matematiky a odhadů pro vývoj úrokové sazby a zajistit, aby v případě, kdy předpoklady pojistné matematiky a předpoklady vztahující se k úrokové sazbě určují hodnotu převáděných přiznaných nároků na důchod, byly spravedlivé vůči odcházejícímu pracovníkovi a účastníkům systému. Členské státy mohou povolit, aby systém penzijního připojištění upravil výši refundace nebo převodu tak, aby byla zachována finanční udržitelnost systému.
Odůvodnění
Slovní spojení „nebyl penalizován“ je nahrazeno spojením „byly spravedlivé vůči odcházejícímu pracovníkovi a účastníkům systému“ s cílem zohlednit případy vyžadující úpravu výše hodnoty převodu. Je to nezbytné v případech, kdy je soukromý systém penzijního připojištění podfinancován. Za těchto okolností mohou správci systému na základě doporučení pojistných matematiků snížit převody plateb. Cílem je zajistit, aby tyto převody neměly nepříznivý vliv na zbývající účastníky. Nebudou-li tyto otázky do směrnice zahrnuty, mohla by být ohrožena finanční udržitelnost systému.
Pozměňovací návrh 26 Čl. 6 odst. 3
3. Systém penzijního připojištění, do kterého se převod uskuteční, nepodrobí převedené nároky podmínkám nabytí a chrání tyto nároky alespoň ve stejné míře jako odložené nároky podle čl. 5 odst. 1.	vypouští se
Odůvodnění
Obsah článku 6 by měl být v souladu se zásadou subsidiarity ponechán na členských státech.
Pozměňovací návrh 27 Čl. 6 odst. 4
4. Pokud při převodu vzniknou správní náklady, přijmou členské státy nezbytná opatření s cílem předejít tomu, že tyto náklady budou neúměrné délce účasti odcházejícího pracovníka.	vypouští se
Odůvodnění
Obsah článku 6 by měl být v souladu se zásadou subsidiarity ponechán na členských státech.
Pozměňovací návrh 28 Čl. 7 odst. 1
1. Aniž jsou dotčeny povinnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění vyplývající z článku 11 směrnice 2003/41/ES, které se týkají informací, jež je třeba poskytnout účastníkům a příjemcům, přijmou členské státy nezbytná opatření k tomu, aby bylo zajištěno, že pracovníci budou informováni osobou příslušnou pro správu systému penzijního připojištění o důsledcích skončení zaměstnání na jejich nároky na penzijní připojištění.	1. Aniž jsou dotčeny povinnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění vyplývající z článku 11 směrnice 2003/41/ES, které se týkají informací, jež je třeba poskytnout účastníkům a příjemcům, přijmou členské státy nezbytná opatření k tomu, aby bylo zajištěno, že aktivní a budoucí účastníci budou informováni osobou příslušnou pro správu systému penzijního připojištění o důsledcích skončení zaměstnání na jejich nároky na penzijní připojištění.
Odůvodnění
Pozměňovací návrh objasňuje, že tento článek se nevztahuje na všechny pracovníky, ale pouze na aktivní účastníky systému a na ty pracovníky, kteří se stanou účastníky po uplynutí čekací doby.
Pozměňovací návrh 29 Čl. 7 odst. 2 úvodní část
2. Pracovníkům, kteří o ně požádají, jsou předány v přiměřené lhůtě dostatečné informace týkající se zejména:	2. Účastníkům systému, kteří o ně požádají, jsou předány v přiměřené lhůtě dostatečné informace týkající se zejména:
Pozměňovací návrh 30 Čl. 9 odst. 2
2. Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské státy využít, pokud to bude nutné,dodatečné lhůty 60 měsíců ode dne 1. července 2008 pro provedení cíle stanoveného v čl. 4 písm. d). Každý členský stát, který si přeje obdržet tuto dodatečnou lhůtu, o tom uvědomí Komisi a uvede příslušná ustanovení a systémy a zvláštní důvody, které tuto dodatečnou lhůtu odůvodní.	vypouští se
Pozměňovací návrh 31 Čl. 9 odst. 3
3. Bez ohledu na odstavec 1 a s přihlédnutím ke zvláštním podmínkám náležitě odůvodněným a spojeným s finanční udržitelností systémů penzijního připojištění mohou členské státy vyjmout systémy fungující na základě průběžného financování, podpůrné pokladny („Unterstützungskassen“) a podniky vytvářející rezervy na důchodové zabezpečení svých zaměstnanců z působnosti čl. 6 odst. 1. Každý členský stát, který si přeje obdržet tuto dodatečnou lhůtu, o tom bezodkladně uvědomí Komisi a uvede příslušné systémy a specifické důvody, které tuto výjimku odůvodní, jakož i přijatá nebo plánovaná opatření ke zlepšení převoditelnosti nároků vyplývajících z daných systémů.	vypouští se
Odůvodnění
Kdyby byly zmíněné typy systémů, které v některých členských státech převažují, vyjmuty z působnosti ustanovení o převádění nároků na důchod, byl by zpochybněn rozsah působnosti i účinnost směrnice. Zejména finanční udržitelnost, spravedlnost a solidarita s účastníky zůstávajícími v systému se zohlední stejně v případě zmíněných systémů jako v případě systémů a penzijních fondů, které povinně spadají do oblasti působnosti směrnice, přičemž by měla být zlepšena a přijata důkladná ustanovení o převodu opravdu všech systémů.
Pozměňovací návrh 32 Čl. 10 odst. 2
2. Nejpozději do 10 let ode dne 1. července 2008 vypracuje Komise zvláštní zprávu o používání čl. 9 odst. 3. Na tomto základě Komise případně předloží návrh zahrnující všechny změny této směrnice, jež se ukáží jako nezbytné pro zajištění rovného zacházení s pracovníky, na něž se vztahují fondové systémy, a pracovníky, na něž se vztahují systémy uvedené v čl. 9 odst. 3, pokud jde o převoditelnost nabytých nároků.	2. Nejpozději do dvou let ode dne 1. července 2008 vypracuje Komise zvláštní zprávu, zejména vzhledem ke sblížení předpokladů pojistné matematiky a odhadů vztahujících se k úrokové sazbě, stejně jako k důsledkům rozdílů ve způsobu zdanění na převádění nároků na důchod. Na tomto základě Komise případně předloží návrh zahrnující všechny změny této směrnice nebo jiných nástrojů, jež se ukáží jako nezbytné pro zajištění správného vyrovnání úroků.
Odůvodnění
Penzijní fondy, kterých se týkají odlišné předpoklady pojistné matematiky a předpoklady vztahující se k úrokové sazbě, by neměly být konfrontovány s velmi odlišnými výsledky při praktickém používání práv podle článku 6. Pokud existují nevyrovnanosti, směrnice by je měla napravit poskytnutím většího prostoru pro vytváření lepších a účinnějších ustanovení, která zajistí sblížení použitých předpokladů pojistné matematiky a předpokladů vztahujících se k úrokové sazbě. Také důsledky způsobu zdanění by měly být důkladně sledovány.

POSTUP

Název	Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení přenositelnosti nároků na penzijní připojištění
Referenční údaje	KOM(2005)0507 – C6-0331/2005 – 2005/0214(COD)
Příslušný výbor	EMPL
Výbor požádaný o stanovisko   Datum oznámení na zasedání	ECON 13.12.2005
Užší spolupráce - datum oznámení na zasedání
Navrhovatel   Datum jmenování	Eoin Ryan 13.12.2005
Předchozí navrhovatel(é)
Projednání ve výboru	3.5.2006		20.6.2006		4.9.2006	11.9.2006
Datum přijetí	24.1.2007
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	39 2 1
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Zsolt László Becsey, Pervenche Berès, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Ieke van den Burg, David Casa, Philip Dimitrov Dimitrov, Elisa Ferreira, José Manuel García-Margallo y Marfil, Jean-Paul Gauzès, Donata Gottardi, Sophia in 't Veld, Othmar Karas, Piia-Noora Kauppi, Evgeni Kirilov, Wolf Klinz, Christoph Konrad, Kurt Joachim Lauk, Andrea Losco, Astrid Lulling, Gay Mitchell, Cristobal Montoro Romero, Joseph Muscat, John Purvis, Alexander Radwan, Bernhard Rapkay, Eoin Ryan, Antolín Sánchez Presedo, Manuel António dos Santos, Olle Schmidt, Margarita Starkevičiūtė, Ivo Strejček, Sahra Wagenknecht, Lars Wohlin
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Harald Ettl, Vladimír Maňka, Thomas Mann, Giovanni Pittella
Náhradníci (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování	Dariusz Maciej Grabowski, Holger Krahmer, Kurt Lechner, Heide Rühle
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)	...

• [1]  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (14. 7. 2006)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení přenositelnosti nároků na penzijní připojištění
(KOM(2005)0507 – C6‑0331/2005 – 2005/0214(COD))

Navrhovatelka: Astrid Lulling

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Návrh směrnice o zlepšení přenositelnosti nároků na penzijní připojištění se zabývá hlavními otázkami spojenými s překážkami volného pohybu pracovníků v rámci členského státu nebo mezi členskými státy v oblasti tohoto penzijního pojištění.

Tato směrnice je vyústěním snahy Evropské komise o podporu dobrovolné dohody mezi zúčastněnými stranami.

Vzhledem k rozmanitosti sytémů v jednotlivých členských státech navrhovatel zdůrazňuje vhodnost zvoleného právního nástroje (směrnice) stejně jako dodržování zásad subsidiarity a proporcionality.

Ačkoli návrh zahrnuje opatření pro sbližování vnitrostátních normativních ustanovení, nepřekračují tato opatření nezbytnou míru, která umožňuje pracovníkům zachovat nebo převést své nároky v rámci mobility.

Některé změny jsou nicméně vhodné, aby se určité reformy nerozmělnily v čase, aby bylo znění z hlediska pohlaví neutrálnější a aby byly odstraněny překážky, které z technických důvodů v některých členských státech přetrvávají.

Je rovněž potřeba zaručit, že zaměstnanci, kteří přeruší nebo ukončí pracovní činnost, mimo jiné z rodinných důvodů, budou moci zachovat své nároky na penzijní pojištění, případně dále přispívat.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Znění navržené Komisí[1]	Pozměňovací návrhy Parlamentu
Pozměňovací návrh 1 Bod odůvodnění 5
(5) Rovněž je třeba vycházet z článku 94 Smlouvy, jelikož rozdíly mezi vnitrostátními právními předpisy pro systémy penzijního připojištění by mohly představovat překážku jak pro právo volného pohybu pracovníků, tak pro fungování společného trhu. Pro zlepšení přenositelnosti nároků na penzijní připojištění pracovníků pohybujících se ve Společenství a v témže členském státě tak musí být sladěny některé podmínky pro nabytí nároků na důchod a musí být sblížena pravidla pro ochranu odložených nároků a pro převod nabytých nároků.	(5) Rovněž je třeba vycházet z článku 94 Smlouvy, jelikož rozdíly mezi vnitrostátními právními předpisy pro systémy penzijního připojištění by mohly představovat překážku jak pro právo volného pohybu pracovníků nebo pracovnic, tak pro fungování společného trhu. Pro zlepšení přenositelnosti nároků na penzijní připojištění pracovníků a pracovnic pohybujících se ve Společenství a v témže členském státě tak musí být sladěny některé podmínky pro nabytí nároků na důchod a musí být sblížena pravidla pro ochranu odložených nároků a pro převod nabytých nároků. (Tato změna se týká celého projednávaného legislativního dokumentu; její přijetí vyžaduje technické úpravy v celém textu).
Pozměňovací návrh 2 Bod odůvodnění 5a (nový)
	(5a) Podmínky jednotlivých systémů penzijního připojištění by měly být stanoveny na úrovni členských států především prostřednictvím kolektivních dohod sociálních partnerů. V této směrnici vycházejí podmínky pro získání nároků na penzijní pojištění z obecných zásad a slouží jako vodítko pro přijetí opatření na vnitrostátní úrovni, přičemž ponechávají sociálním partnerům dostatek prostoru ke stanovení podrobností v rámci kolektivního vyjednávání.
Or. en
Odůvodnění
V případech, kdy jsou podmínky nároku na penzijní připojištění stanovovány sociálními partnery, by navrhovaná směrnice omezila volnost sociálních partnerů při vyjednávání a uzavírání smluv, které jsou mimo jiné garantovány úmluvami Mezinárodní organizace práce. Kolektivní smlouvy představují důležitou ochranu zaměstnanců, jejichž pozice na trhu práce je slabá, např. žen. Při vyjednávání rozumných mezd a důchodů jsou ženy obecně v méně výhodném postavení než muži. Tato směrnice by tedy neměla zasahovat do vlastního obsahu systémů penzijního připojištění. Penze, která bude nakonec vyplácena, bude záviset hlavně na takových faktorech, jako je minimální věk, délka doby placení příspěvků, atd., nikoli pouze na celkové výši každoročního příspěvku. Dávky penzijního připojištění jsou v případech, kdy jsou příspěvky dohodnuty na základě vyjednávání sociálních partnerů, součástí odměny za práci, která nespadá do legislativní pravomoci EU.
Pozměňovací návrh 3 Bod odůvodnění 6a (nový)
	(6a) Směrnice 76/207/EHS ve znění směrnice 2002/73/ES, směrnice 86/378/EHS ve znění směrnice 96/97/ES, směrnice 92/85/EHS a směrnice 96/34/ES upravují rovné zacházení s muži a ženami zejména v oblasti pracovních podmínek a sociálního zabezpečení. Je tedy vhodné, aby členské státy a sociální partneři uplatňovali ustanovení této směrnice při zachování výše uvedených směrnic, zejména pokud jde o návrat žen na trh práce po přerušení pracovní činnosti v rámci sladění pracovního a rodinného života.
Pozměňovací návrh 4 Bod odůvodnění 11
(11) Aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi, měli by být pracovníci, kteří vykonávají nebo se chystají vykonávat své právo volného pohybu, vhodně informováni osobami příslušnými pro správu systémů penzijního připojištění, zejména o důsledcích skončení zaměstnání na jejich nároky na penzijní připojištění.	(11) Aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi, měli by být pracovníci nebo pracovnice, kteří vykonávají nebo se chystají vykonávat své právo volného pohybu, vhodně informováni osobami příslušnými pro správu systémů penzijního připojištění, zejména o důsledcích skončení zaměstnání na jejich nároky na penzijní připojištění.
Odůvodnění
Směrnice 2003/41 se týká rovněž samostatně výdělečných osob. Hlavní definice, která byla převzata je definice „instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění“, kterou se rozumí instituce, bez ohledu na její právní formu, fungující na základě kapitálového krytí a zřízená odděleně od jakéhokoli přispívajícího podniku nebo odvětvového svazu přispěvovatelů pro účely poskytování důchodových dávek v souvislosti se zaměstnaneckou činností na základě dohody nebo smlouvy sjednané buď individuálně nebo kolektivně mezi zaměstnavatelem či zaměstnavateli a zaměstnancem či zaměstnanci nebo jejich zástupci, nebo se samostatně výdělečnými osobami v souladu s právními předpisy domovského a hostitelského členského státu, a která vykonává činnosti z toho přímo vyplývající.
Pozměňovací návrh 5 Bod odůvodnění 15
(15) Vzhledem k nutnosti přihlížet k účinkům této směrnice především na finanční udržitelnost systémů penzijního připojištění mohou členské státy využít dodatečné lhůty k postupnému provedení ustanovení, která tyto účinky mohou mít.	vypouští se
Pozměňovací návrh 6 Článek 1
1. Cílem této směrnice je usnadnit výkon práva volného pohybu pracovníků a práva profesní mobility v témže členském státě tím, že budou odstraněny překážky vytvářené některými pravidly systémů penzijního připojištění v členských státech.	1. Cílem této směrnice je usnadnit výkon práva volného pohybu pracovníků nebo pracovnic a práva profesní mobility v témže členském státě tím, že budou odstraněny překážky vytvářené některými pravidly systémů penzijního připojištění v členských státech.
Pozměňovací návrh 7 Čl. 3 písm. c)
(c) „účastníky“: osoby, jimž jejich povolání dává nebo může dávat nárok na penzijní připojištění v souladu s ustanoveními systému penzijního připojištění;	(c) „účastníky“: osoby, které mají nárok na penzijní připojištění v souladu s ustanoveními systému penzijního připojištění; Or. en
Odůvodnění
Omezení na „povolání“ tuto směrnici zbytečně komplikuje. Také v rámci lepší tvorby právních předpisů by měla být cílem směrnice s jasně vymezenou oblastí působnosti a jasně vymezeným cílem – měla by se týkat oblasti penzijního připojištění a všech dotčených nebo oprávněných osob.
Pozměňovací návrh 8 Čl. 3 písm. d)
(d) „nároky na důchod“: jakékoli dávky, na které má účastník nebo jiná oprávněná osoba nárok na základě pravidel systému penzijního připojištění a případných vnitrostátních právních předpisů;	(d) „nároky na důchod“: jakékoli dávky, na které má zúčastněná nebo jiná oprávněná osoba nárok na základě pravidel systému penzijního připojištění a případných vnitrostátních právních předpisů;
Pozměňovací návrh 9 Čl. 3 písm. f)
(f) „odcházejícím pracovníkem“: pracovník, který před dosažením způsobilosti k pobírání důchodu opustí pracovní poměr, v němž nashromáždil nároky na důchod nebo těchto nároků mohl nabýt, pokud by v tomto pracovním poměru setrval;	(f) „odcházejícím pracovníkem“: pracovník nebo pracovnice, který/která před dosažením způsobilosti k pobírání důchodu opustí pracovní poměr, v němž nashromáždil/a nároky na důchod nebo těchto nároků mohl/a nabýt, pokud by v tomto pracovním poměru setrval/a;
Pozměňovací návrh 10 Čl. 3 písm. g)
(g) „přenositelností“: možnost pracovníka nabýt a uchovat si nároky na důchod při výkonu svého práva volného pohybu nebo profesní mobility;	(g) „přenositelností“: možnost pracovníka nebo pracovnice nabýt a uchovat si nároky na důchod při výkonu svého práva volného pohybu nebo profesní mobility;
Pozměňovací návrh 11 Čl. 3 písm. h)
(h) „příjemcem odloženého důchodu“: každý bývalý účastník, jehož nároky na důchod zůstávají v systému penzijního připojištění odložené až do doby, kdy jsou splněny podmínky způsobilosti pro pobírání penzijního připojištění;	(h) „příjemcem odloženého důchodu“: každá bývalá zúčastněná osoba, jejíž nároky na důchod zůstávají v systému penzijního připojištění odložené až do doby, kdy jsou splněny podmínky způsobilosti pro pobírání penzijního připojištění;
Pozměňovací návrh 12 Čl. 3 písm. j)
(j) „převodem“: ze strany systému penzijního připojištění vyplacení kapitálu, který představuje všechny nároky nebo část nároků na důchod nabyté v rámci tohoto systému, přičemž tento kapitál může být převeden do nového systému penzijního připojištění nebo do jiné finanční instituce poskytující nároky na důchod.	(j) „převodem“: převod kapitálu a všech nároků na důchod nabytých v rámci tohoto systému do nového systému penzijního připojištění nebo do jiné finanční instituce poskytující nároky na důchod.     Or. en
Odůvodnění
Zejména pro osoby, které zastávají dočasná pracovní místa, je důležité, aby mohly nároky na důchod sdružovat.
Pozměňovací návrh 13 Čl. 4 písm. a)
(a) pokud při skončení zaměstnání nebyly ještě nabyty nároky na důchod, celková výše příspěvků uhrazená odcházejícím pracovníkem nebo jménem tohoto pracovníka byla vyplacena nebo převedena;	(a) pokud při skončení zaměstnání nebyly ještě nabyty nároky na důchod, celková výše příspěvků uhrazená odcházejícím pracovníkem nebo pracovnicí nebo jménem tohoto pracovníka nebo této pracovnice byla vyplacena nebo převedena;
	Mělo by být zaručeno právo sdružovat získané nároky na důchod v souladu s postupy uplatňovanými podle nařízení (EHS) č. 1408/71 u veřejných důchodových systémů; Or. en
Odůvodnění
Vzhledem k rostoucímu významu systémů penzijního připojištění pro udržení životní úrovně ve stáří by mohlo být vhodné uplatňovat u různých systémů připojištění stejné zásady pro sdružování jako ty, které platí pro různé veřejné důchodové systémy.
Pozměňovací návrh 14 Čl. 4 písm. b)
(b) minimální věk, pokud je pro nabytí nároků na důchod vyžadován,   nepřesahoval 21 let;	(b) minimální věk, pokud je pro nabytí nároků na důchod vyžadován,   nepřesahoval 18 let;
Pozměňovací návrh 15 Čl. 4 písm. c)
(c) měl pracovník možnost účastnit se systému penzijního připojištění po uplynutí nejvýše jednoho roku zaměstnání, popřípadě nejpozději po dosažení požadovaného minimálního věku;	(c) měl pracovník nebo pracovnice možnost účastnit se systému penzijního připojištění po uplynutí nejvýše jednoho roku zaměstnání, popřípadě nejpozději po dosažení požadovaného minimálního věku;
Pozměňovací návrh 16 Čl. 4 písm. d)
(d) pracovník nabyl nároky na důchod po nejvýše dvouleté době účasti.	(d) pracovník nebo pracovnice nabyl/a nároky na důchod po nejvýše dvouleté době účasti.
Pozměňovací návrh 17 Čl. 5 odst. 2 písm. b) (nové)
2. Členské státy mohou umožnit systémům penzijního připojištění nechránit nabyté nároky, ale provést převod či vyplacení kapitálu představujícího nabyté nároky, pokud tyto nepřesahují hranici stanovenou příslušným členským státem. Členský stát uvědomí Komisi o stanovené hranici.	2. Členské státy mohou umožnit systémům penzijního připojištění:
	a) nechránit nabyté nároky, ale provést převod či vyplacení kapitálu představujícího nabyté nároky, pokud tyto nepřesahují hranici stanovenou příslušným členským státem. Členský stát uvědomí Komisi o stanovené hranici.
	b) poskytnout odcházejícímu pracovníkovi nebo odcházející pracovnici právo nadále přispívat po ukončení pracovní činnosti do stejného systému penzijního připojištění. Členské státy uvědomí Komisi o prováděcích opatřeních týkajících se tohoto ustanovení.
Pozměňovací návrh 18 Čl. 7 odst. 1
1. Aniž jsou dotčeny povinnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění vyplývající z článku 11 směrnice 2003/41/ES, které se týkají informací, jež je třeba poskytnout účastníkům a příjemcům, přijmou členské státy nezbytná opatření k tomu, aby bylo zajištěno, že pracovníci budou informováni osobou příslušnou pro správu systému penzijního připojištění o důsledcích skončení zaměstnání na jejich nároky na penzijní připojištění.	1. Aniž jsou dotčeny povinnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění vyplývající z článku 11 směrnice 2003/41/ES, které se týkají informací, jež je třeba poskytnout účastníkům a příjemcům, přijmou členské státy nezbytná opatření k tomu, aby bylo zajištěno, že pracovníci nebo pracovnice budou informováni osobou příslušnou pro správu systému penzijního připojištění o důsledcích skončení zaměstnání na jejich nároky na penzijní připojištění.
Pozměňovací návrh 19 Čl. 7 odst. 2 návětí
2. Pracovníkům, kteří o ně požádají, jsou předány v přiměřené lhůtě dostatečné informace týkající se zejména:	2. Pracovníkům nebo pracovnicím, kteří o ně požádají, jsou předány v přiměřené lhůtě dostatečné informace týkající se zejména:
Pozměňovací návrh 20 Čl. 7 odst. 3
3. Příjemce odloženého důchodu, pokud o to požádá, obdrží od osoby příslušné pro správu systému penzijního připojištění informace o svých odložených nárocích na důchod a o jakékoli změně pravidel systému penzijního připojištění, která se jich dotýká.	(Netýká se českého znění).
Pozměňovací návrh 21 Čl. 7 odst. 4
4. Informace uvedená v tomto článku je předána písemně a srozumitelnou formou.	4. Informace uvedená v tomto článku je předána písemně a formou, která je příslušné osobě srozumitelná.

POSTUP

Název	Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení přenositelnosti nároků na penzijní připojištění
Referenční údaje	(KOM(2005)0507 – C6‑0331/2005 – 2005/0214 (COD))
Příslušný výbor	EMPL
Výbor, který zaujal stanovisko         Datum oznámení na zasedání	FEMM 19.1.2006
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání
Navrhovatel   Datum jmenování	Astrid Lulling 28.11.2005
Předchozí navrhovatel	-
Projednání ve výboru	21.2.2006	21.3.2006		2.5.2006	11.7.2006
Datum přijetí	11.7.2006
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:		17 0 9
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Edit Bauer, Emine Bozkurt, Hiltrud Breyer, Maria Carlshamre, Edite Estrela, Ilda Figueiredo, Věra Flasarová, Lissy Gröner, Zita Gurmai, Lívia Járóka, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Urszula Krupa, Astrid Lulling, Doris Pack, Marie-Line Reynaud, Teresa Riera Madurell, Raül Romeva i Rueda, Amalia Sartori, Eva-Britt Svensson, Britta Thomsen, Anna Záborská
Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování	Iratxe García Pérez, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Anna Hedh, Mary Honeyball, Christa Klaß, Karin Resetarits
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování	-
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)	-

• [1]  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

POSTUP

Název	Zlepšení přenositelnosti nároků na penzijní připojištění
Referenční údaje	KOM(2005)0507 - C6-0331/2005 - 2005/0214(COD)
Datum konzultace s Parlamentem	21.10.2005
Příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	EMPL 13.12.2005
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko        Datum oznámení na zasedání	ECON 13.12.2005		IMCO 13.12.2005		FEMM 19.1.2006
Nezaujaté stanovisko        Datum rozhodnutí	IMCO 21.11.2005
Zpravodaj(ové)        Datum jmenování	Ria Oomen-Ruijten 27.10.2005
Projednání ve výboru	4.5.2006		21.6.2006		10.7.2006		13.9.2006
	24.1.2007		20.3.2007
Datum přijetí	21.3.2007
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	28 5 5
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Jan Andersson, Roselyne Bachelot-Narquin, Edit Bauer, Jean-Luc Bennahmias, Emine Bozkurt, Iles Braghetto, Milan Cabrnoch, Alejandro Cercas, Ole Christensen, Christina Christova, Proinsias De Rossa, Harald Ettl, Richard Falbr, Carlo Fatuzzo, Ilda Figueiredo, Karin Jöns, Jan Jerzy Kułakowski, Jean Lambert, Thomas Mann, Jiří Maštálka, Ana Mato Adrover, Maria Matsouka, Ria Oomen-Ruijten, Csaba Őry, Siiri Oviir, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Pier Antonio Panzeri, Jacek Protasiewicz, Elisabeth Schroedter, José Albino Silva Peneda, Kathy Sinnott, Jean Spautz, Gabriele Stauner, Anne Van Lancker, Gabriele Zimmer
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Mario Mantovani, Dimitrios Papadimoulis, Patrizia Toia