Postup : 2006/2104(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0096/2007

Předložené texty :

A6-0096/2007

Rozpravy :

PV 10/05/2007 - 5
CRE 10/05/2007 - 5

Hlasování :

PV 10/05/2007 - 7.13
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2007)0184

ZPRÁVA     
PDF 199kWORD 190k
30. 3. 2007
PE 382.399v04-00 A6-0096/2007

o přispění budoucí regionální politiky k inovačním kapacitám Evropské unie

(2006/2104(INI))

Výbor pro regionální rozvoj

Zpravodaj: Mieczysław Edmund Janowski

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Rozpočtového výboru
 POSTUP

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o přispění budoucí regionální politiky k inovačním kapacitám Evropské unie

(2006/2104(INI))

Evropský parlament,

–    s ohledem na články 2, 3, 158, 159 a 160 Smlouvy o založení Evropského společenství,

–    s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti(1) a na opravu tohoto nařízení(2),

–    s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 ze dne 11. července 2006 o Fondu soudržnosti(3),

–    s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj(4),

–    s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu(5),

–    s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS)(6),

–    s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/702/ES ze dne 6. října 2006 o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost(7),

–    s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013)(8),

 s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ΕS ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013)(9),

–    s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2005 o vědě a technologii – hlavní směry budoucí politiky Evropské unie na podporu výzkumu(10),

–    s ohledem na sdělení Komise s názvem „Politika soudržnosti pro podporu růstu a zaměstnanosti: Strategické obecné zásady Společenství, 2007–2013“ (KOM(2005)0299),

–    s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Uvádění znalostí do praxe: široce založená inovační strategie pro EU“ (KOM(2006)0502),

–    s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Více výzkumu a inovací – investice ve prospěch růstu a zaměstnanosti: společný přístup“ (KOM(2005)0488),

–    s ohledem na sdělení Komise Radě a Parlamentu s názvem „Politika soudržnosti a města: přínos měst a aglomerací k růstu a zaměstnanosti v rámci regionů“ (KOM(2006)0385),

–    s ohledem na sdělení Komise nazvané „Třetí zpráva o pokroku v oblasti soudržnosti: K novému partnerství pro růst, zaměstnanost a soudržnost“ (KOM(2005)0192),

–    s ohledem na závěry zasedání Evropské rady v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000,

 s ohledem na Evropskou chartu pro malé podniky, kterou schválila Evropská rada ve Feiře zasedající ve dnech 19.- 20. června 2000,

–    s ohledem na sdělení Komise zasedání Evropské rady konané na jaře 2006 s názvem „Čas zařadit vyšší rychlost. Nové partnerství pro růst a zaměstnanost“ (KOM(2006)0030),

–    s ohledem na sdělení Komise Evropské radě určené pro neformální jednání v Lahti dne 20. října 2006 s názvem „Moderní a vůči inovacím přátelská Evropa“ (KOM(2006)0589),

–    s ohledem na sdělení Komise Evropské radě s názvem „Další kroky k vytvoření Evropského technologického institutu“ (KOM(2006)0276),

–    s ohledem na sdělení Komise s názvem „Regiony pro hospodářskou změnu“ (KOM(2006)0675),

 s ohledem na zprávu, kterou Komisi předložila nezávislá skupina odborníků o výzkumu a vývoji vedená Eskem Ahem, s názvem „Vytváření inovativní Evropy“ (leden 2006), konečnou zprávu Evropské poradní rady pro výzkum (ERAB) nazvanou „Stimulace regionálního potenciálu pro výzkum a inovace“ (listopad 2005) a zprávu Komise „Inovační strategie a akce: výsledky 15 let regionálních zkušeností“ (říjen 2005),

–    s ohledem na zprávu o pokroku v oblasti evropských inovací na rok 2006 (ukazatel výsledků),

–   s ohledem na postoje a stanoviska Výboru regionů,

–   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a na stanovisko Rozpočtového výboru (A6‑0096/2007),

A.  vzhledem k tomu, že vyjma schvalování projektů a řízení strukturálních fondů hraje regionální politika roli i v budování inovačních kapacit EU, což zahrnuje řadu komplementárních vědeckých a technologických, právních a finančních, hospodářských a obchodních, organizačních a správních, energetických a environmentálních, vzdělávacích a sociálních i zdravotních a kulturních opatření usilujících o zajištění skutečné soudržnosti uvnitř Společenství,

B.   vzhledem k tomu, že investice samy o sobě rozvoj nezaručují, ale při uskutečňování vhodných politik a za podpory opatření zaměřených na růst se mohou stát důležitým rozvojovým nástrojem,

C.  vzhledem k tomu, že by budování inovačních kapacit mělo zmírnit rozdíly mezi regiony, a uvést tak v praxi zásadu sociální solidarity a harmonického rozvoje,

D.  vzhledem k tomu, že veškeré inovační aktivity by se měly soustředit na člověka; vzhledem k tomu, že jeho úplný a harmonický rozvoj je klíčový pro úspěšné provádění všech politik, a vzhledem k tomu, že cílem všech činností prováděných EU by měl být blahobyt jejích obyvatel (obecně definovaný kvalitou života a dlouhověkostí) jako příslušníků místních a regionálních komunit a zároveň občanů jednotlivých členských států,

E.   vzhledem k tomu, že rovný přístup ke vzdělání a odborné přípravě na všech úrovních je základním občanským právem, a vzhledem k tomu, že by měla být posílena průběžná odborná příprava a pracovníkům by měly být poskytovány možnosti rekvalifikace,

F.   vzhledem k tomu, že by inovace v rámci EU měla být chápána jako dynamický a interaktivní proces, jehož se účastní různé subjekty, včetně regionálních a místních subjektů (v souladu se zásadou subsidiarity),

G.  vzhledem k tomu, že inovace může rovněž znamenat návrat k osvědčeným, vyzkoušeným a ověřeným postupům, které se používaly po celé generace, a vzhledem k tomu, že v některých případech mohou být inovační opatření zaměřena pouze na konkrétní regiony,

H.  vzhledem k tomu, že některá opatření vyžadují vysoké náklady, zatímco jiná pouze volají po nových nápadech a/nebo zavedení dobrých a jasných právních předpisů, které budou dodržovány,

I.    vzhledem k tomu, že cílem Lisabonské strategie je učinit z EU do roku 2010 nejvíce konkurenceschopnou ekonomiku na světě, a to i prostřednictvím navýšení výdajů na výzkum a vývoj na 3 % HDP, a vzhledem k tomu, že by do praktického provádění Lisabonské strategie měla být aktivněji zapojena regionální a místní střediska,

J.    vzhledem k tomu, že 60 až 70 % legislativy Společenství je prováděno na regionální a místní úrovni,

K.  vzhledem k tomu, že by strukturální fondy měly být využívány flexibilně, aby mohly být řádně zohledněny specifické rysy jednotlivých regionů,

L.   vzhledem k tomu, že byly zavedeny různé nástroje financování, včetně nových iniciativ Jaspers, Jeremie a Jessica, a vzhledem k tomu, že činnost EIB slouží jako užitečný nástroj rozvoje díky racionalizaci výdajů,

M.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky (MSP) hrají v budování inovačních kapacit uvnitř EU klíčovou roli, a to mimo jiné díky své pružnosti a rychlé reakci na nové technologie a nové provozní postupy,

N.  vzhledem k tomu, že MSP je nutné považovat za jednoho z hlavních hnacích motorů inovace v Evropě, a vzhledem k tomu, že se členské státy a EU zavázaly posilovat ducha inovace v malých podnicích a jejich technologické kapacity a zavést patent Společenství, jenž pro ně bude dostupný,

O.  vzhledem k tomu, že rozvoj odvětví energetiky představuje jeden z největších úkolů EU,

P.   vzhledem k tomu, že se za hospodářskou činnost v širším smyslu považuje i zemědělství,

Q.  vzhledem k tomu, že odvětví služeb vytváří významnou část (přibližně 70 %) příjmů členských států,

R.   vzhledem k tomu, že demografické předpovědi EU (nízká porodnost a stárnoucí populace) jsou pro EU také sociálním problémem a otevírají vynikající příležitosti pro provádění inovačních opatření v členských státech také v sektoru služeb,

S.   vzhledem k tomu, že je třeba vytvořit vhodné podmínky v souvislosti s infrastrukturou dopravy, telekomunikací a informačních sítí,

T.   vzhledem k tomu, že ostatní aktéři na globálním hospodářském a politickém poli nepřihlížejí nečinně, ale rovněž hledají nová řešení, a vzhledem k tomu, že inovace mohou být přínosné díky zatraktivnění a zvýšení konkurenceschopnosti hospodářství EU a vytvářením vazeb mezi regiony EU,

U.  vzhledem k tomu, že inovace nesmí být chápána pouze formálně, a vzhledem k tomu, že existuje efekt zpětné vazby, kdy řádně vedená regionální politika umožňuje inovace v různých směrech, které naopak podporují rychlejší a harmoničtější regionální rozvoj, a přispívají tak k soudržnosti EU,

V. vzhledem k tomu, že inovace patří mezi tři priority EU, které jsou uvedené ve strategických obecných zásadách Společenství (2007-2013),

Politika v oblasti lidského kapitálu, vzdělání, vědy a výzkumu

1.   vyzývá členské státy a Komisi, aby ve všech regionech na všech úrovních zajistily poskytování rovného přístupu ke vzdělání pro všechny občany, který podpoří jejich schopnost inovačně a kreativně myslet a zajistí jim vyvážený osobní rozvoj (duševní i tělesný), včetně rozvoje vzorů aktivního, etického a společensky prospěšného chování;

2.  vítá výsledky, jichž bylo dosud dosaženo, a vyzývá členské státy a Komisi, aby podporovaly rozvoj regionálních akademických středisek a středisek vědeckého výzkumu, včetně center excelence v různých oblastech, a jejich užší vzájemnou spolupráci, zejména spolupráci zavedených a vznikajících center excelence, ale také sítí, které jsou přístupné třetím zemím, a aby posílily výměnu výzkumných pracovníků a studentů a zaměřily se na zajištění odpovídajícího přístupu výzkumných pracovnic k těmto výměnám;

3.  vyzývá Komisi, členské státy a místní orgány, aby prosazovaly výzkumné projekty, jejichž výstupy mají praktické využití, a přispívaly tak k regionálnímu rozvoji;

4.   upozorňuje Radu a Komisi, že vzhledem ke stávající demografické situaci v EU a ke stárnutí evropské společnosti se domnívá, že by starší osoby měly být povzbuzovány k většímu zapojení do inovačních opatření, aby se řádně využilo jejich znalostí a zkušeností;

5.   vyzývá členské státy a Komisi a regionální a místní orgány, aby přijaly efektivnější opatření na vyhledávání nadaných mladých lidí a daly jim příležitost rozvíjet vědecké a intelektuální schopnosti a aby poskytovaly komplexní podporu postupu mladých výzkumných pracovníků;

6.   zdůrazňuje, že demografické změny rovněž vytvářejí pro hospodářství v EU příležitosti; poukazuje na inovační aktivity v oblasti informatiky a lékařství, v domotice, telematice a ve velké části sektoru služeb, dopravy a péče, jakož i v regionálním plánování; připomíná, že většina regionálních a místních orgánů má odpovídající pravomoci, aby mohla provádět politiku v této oblasti;

7.   navrhuje Komisi, členským státům, Výboru regionů a regionálním orgánům, aby v duchu posílení inovačních snah zahájily mnohostrannou kampaň, která podpoří dialog založený na zásadě postupu „zdola nahoru“ se zástupci společnosti, zejména s podnikateli, a vyburcovaly tak regionální a místní komunity;

8.   konstatuje, že inovace je nezbytná pro vytváření nových pracovních příležitostí v Evropě;

9.  zastává názor, že základním předpokladem pro budování inovačních kapacit v EU, včetně jejich odlehlých, velmi vzdálených, horských a ostrovních oblastech, ale i venkovských oblastech, je neomezený a bezplatný – nebo mimořádně levný – širokopásmový přístup k:

      (a) administrativním informacím (na všech administrativních úrovních), které umožní provádět většinu administrativních formalit, včetně formalit spojených s podnikáním, přes internet,

      (b) vědeckým, ekonomickým, právním a kulturním informacím za předpokladu, že budou řádně dodržovány zásady duševního vlastnictví (širší dostupnost elektronických knihoven),

      a vyzývá Komisi, členské státy a regionální a místní orgány, aby zajistily všeobecný přístup k těmto informacím a maximalizovaly přístup k práci založené na využití informačních a komunikačních technologiích (IKT), což může pomoci v boji s nezaměstnaností – tento přístup je zejména důležitý pro osoby, jejichž osobní a profesionální okolnosti vyžadují, aby pracovaly nebo studovaly na dálku, nebo které se rozhodly pracovat doma, včetně těch, kteří pečují o děti, trpí zdravotním postižením anebo se věnují péči o jinou osobu;

10. vyzývá místní, regionální a vnitrostátní orgány, aby ve spolupráci s oborovými orgány - například obchodními a průmyslovými komorami a infocentry - založily společná informační střediska formou informačních kontaktních míst (one-stop-shops); zdůrazňuje, že toho lze dosáhnout bez použití dalších finančních prostředků pouhou reformou stávajících informačních sítí; a konečně poznamenává, že takto budou moci firmy a výzkumné instituce získávat informace o inovacích, výzkumu a politice regionálního rozvoje na místní, regionální a vnitrostátní úrovni i úrovni EU z jediného místa;

11. domnívá se, že za účelem posílení inovací v celé EU je nezbytné poskytnout širokou podporu činnostem, jejichž cílem je vytváření inovačních produktů, a dále také činnostem spojeným s vydáváním patentů a licencí, a vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby vynaložily větší úsilí o zavedení evropského patentu a zajistily dodržování autorských práv (strategie práv duševního vlastnictví) a rázně a účinně bojovaly proti plagiátorství a padělkům a hledaly globálních řešení v této oblasti, které bude vycházet především z evropských modelů;

12. poukazuje na to, že opatření pro rozvoj a inovace se vztahují také na inovace jiné než technické a organizační povahy a inovace v oblasti služeb; vítá skutečnost, že Rada pro konkurenceschopnost dne 5. prosince 2006 rozhodla o vypracování politických pokynů pro inovace v oblasti služeb a inovace jiné než technické povahy; vyzývá Komisi, aby do tohoto procesu zapojila také organizace zastupující podniky; vyzývá regionální orgány, aby zavedly opatření na podporu inovací jiných než technické povahy;

13. je toho názoru, že inovační seskupení a centra excelence přinesla do této chvíle dobré výsledky, které by měly být doplněny o závěry uvedené ve sdělení Komise nazvaném „Uvádění znalostí do praxe: široce založená inovační strategie pro EU“; domnívá se, že by měly být zváženy také výsledky pracovního dokumentu Komise nazvaného „Inovační strategie a činnosti“ (který zahrnuje také „inovační kupón“) a doporučení ERAB; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly rozvoj seskupení, která jsou prostředkem k vybudování vazeb mezi vědeckými výzkumnými středisky, vzdělávacími středisky a obchodními a místními komunitami;

14. domnívá se, že dynamický rozvoj inovací na regionální úrovni, především v oblastech s tradičním průmyslem nebo jediným průmyslovým odvětvím, by mohl představovat účinný prostředek, jak zabránit přemísťování podniků či v jiném případě jak se potýkat s jejich dopady a jak povzbudit zaměstnanost v regionu;

15. naléhá na členské státy, aby podporovaly spolupráci prostřednictvím zřizování evropských technologických platforem, které poskytují příležitost soustředit inovační činnosti vytvářením přeshraničních a meziregionálních vazeb mezi průmyslem a obchodem a vědeckým výzkumem a finančními kruhy;

16. konstatuje, že je důležité vytvářet inovační centra a zóny na regionální úrovni a propojovat je prostřednictvím sítí s odpovídajícími strukturami jiných regionů, členských států nebo třetích zemí.

17. vítá skutečnost, že výdaje na výzkum a vývoj v rámci Sedmého rámcového programu pro výzkum vzrostly zhruba o 40 %, avšak zdůrazňuje, že současná úroveň výdajů na výzkum a vývoj je stále nebezpečně nízká a že prostředky vyčleňované na tyto účely v rozpočtu Společenství nejsou v žádném případě dostatečné, a vyzývá členské státy, aby co nejdříve na vnitrostátní i regionální úrovni výrazně navýšily podíl těchto výdajů na výzkum a vývoj na HDP, přičemž pozornost by se měla zaměřit na potřebu racionálního využívání prostředků v souladu s cílem, pro který jsou určeny;

18. vyjadřuje znepokojení nad tím, že ačkoli orgány EU uznávají zásadní význam podpory inovací, prostředky věnované na výzkum a vývoj neuspokojují skutečné potřeby Unie v takové míře, aby zajistily její konkurenceschopnost;

19. považuje strukturální financování za jeden z významných nástrojů k posílení inovační kapacity a ke snížení hospodářských nerovností mezi regiony, navrhuje, aby Komise, členské státy a regionální orgány zvýšily procento prostředků ze strukturálních fondů ve prospěch rozvoje, které jsou určené na výzkum a vývoj;

20. vnímá Evropský technologický institut (ETI) jako novou příležitost, která může zabránit odlivu mozků a poskytne talentovaným evropským výzkumným pracovníkům jedinečnou příležitost provádět vědecký výzkum na nejvyšší úrovni, a jako zdroj potenciální podpory pro regionální vědecké výzkumné ústavy; vyzývá proto Radu, Komisi a členské státy, aby urychlily zřízení ETI, a podpořily tak konkurenceschopnost Společenství a jeho potenciál tzv. „znalostního trojúhelníku“, který spočívá v inovaci, výzkumu a vzdělání;

21. vyzývá Komisi a členské státy, aby formulovaly strategii na vytvoření evropského otevřeného, společného a konkurenčního trhu práce pro výzkumné pracovníky, a členské státy a regionální orgány, aby tuto strategii uplatňovaly způsobem, který výzkumným pracovníkům zajistí možnost kariérního růstu, a přijaly opatření pro usnadnění mobility;

Hospodářská a energetická politika a finanční a správní nástroje

22. vyzývá Komisi, členské státy a regionální a místní orgány, aby poskytovaly malým a středním podnikům (MSP) komplexní podporu v souladu s jejich příslušnými pravomocemi (včetně opatření na zjednodušení administrativních postupů a daňových systémů a opatření týkajících se systémů veřejných dodávek), neboť MSP jsou nejkreativnější a nejdynamičtější silou technologických a organizačních inovací, a potenciálně tak mohou podpořit konkurenceschopnost evropského hospodářství a zlepšují situaci na trhu práce;

23. zdůrazňuje, že je důležité usnadnit malým a středním podnikům přístup k finančním prostředkům strukturálních fondů, aby se poměr nákladů a přínosů dosažených prostřednictvím výdajů Unie z pohledu evropských občanů zlepšil; v tomto ohledu je toho názoru, že je vhodné podpořit větší diverzifikaci financování a věnovat se zejména většímu rozvoji možností rizikového kapitálu;

24. vyzývá regionální a místní orgány, aby prohloubily a posílily regionální spolupráci mezi vědeckými výzkumnými středisky a podniky všech velikostí, malými, středními i velkými, a bude-li to možné začlenily také organizace zabývající se rozvojem sociální ekonomiky; vyzývá regionální a místní orgány, aby považovaly zásadu otevřené inovace (spolupráce mezi průmyslovým odvětvím, MSP a vládou v oblasti výzkumu a inovace založená na vytváření seskupení) za hnací sílu regionálního rozvoje;

25. zdůrazňuje, že strukturální fondy a Fond soudržnosti hrají významnou úlohu v uskutečňování lisabonských cílů, a to zejména v oblasti inovací;

26. považuje strukturální fondy za důležitý nástroj pro podporu inovační schopnosti a zejména pro dosažení soudržnosti a zmenšování hospodářských rozdílů mezi jednotlivými regiony; navrhuje výrazně zvýšit objem prostředků věnovaných v rámci strukturálních fondů na výzkum a inovace;

27. uznává, že v místních a regionálních podmínkách jsou mikropodniky a domácký průmysl obzvlášť důležité pro politiku podporující inovaci a že by se měla podporovat jejich spolupráce s veřejnými i soukromými výzkumnými středisky, zejména v oblasti tradičních a středně vyspělých technologií; vyzývá Komisi, aby předložila Parlamentu a Radě akční program pro tento typ podniků a navrhuje, aby je členské státy a regionální orgány podporovaly pomocí strukturálních fondů také v oblasti odborné přípravy studentů; lituje však, že doposud nebyla předložena žádná operační opatření a vyzývá proto Komisi a Radu, aby zajistily, aby při výběru priorit v rámci strategie byly zohledněny specifika a potřeby těchto podniků;

28. vyzývá vnitrostátní a regionální orgány, aby vytvořily podmínky pro posílení spolupráce mezi regiony a přeshraniční spolupráce v oblasti inovace a zároveň navrhly co možná nejrozsáhlejší zjednodušení administrativních postupů financování této spolupráce;

29. doporučuje, aby vnitrostátní, regionální i místní orgány přijaly inovační kroky, které jsou nezbytné v sektoru služeb v nejširším slova smyslu, tedy včetně veřejných služeb;

30. vyzývá členské státy, aby za účelem účinného provádění proinovační politiky v regionech dobře využily vzájemné doplňkovosti Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a finančních prostředků poskytovaných v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum a prvního rámcového programu pro inovaci a konkurenceschopnost;

31. zastává názor, že v souladu se silným sociálním tlakem v tomto směru by měla být výrazně omezena byrokracie, a vyzývá Komisi a členské státy, aby s ohledem na tuto skutečnost a v souladu se svými příslušnými pravomocemi přezkoumaly právní předpisy Společenství a předpisy na místní, regionální a vnitrostátní úrovni a provedly rozsáhlá zjednodušení a všude, kde to bude možné, standardizovaly administrativní postupy, zejména postupy související se zahájením a prováděním hospodářské činnosti (jednotná kontaktní místa);

32. zastává názor, že by místním a regionálním orgánům měla být při jejich proinovační práci poskytována institucionální pomoc, a navrhuje, aby členské státy zvážily možnost udělit jim v souladu se zásadou subsidiarity a pokyny pro přidělování státní podpory, které stanovila Komise, co nejrozsáhlejší povinnosti a pravomoci společně s vhodnými prostředky samofinancování, dotací nebo grantů, které by měly napomoci při navrhování nejlepších možných řešení pro místní obyvatele;

33. vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby při hledání způsobů provádění proinovačních investic a projektů prosazovaly a více využívaly řešení zahrnujících partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem (PPPs), a zároveň uplatňovaly zásadu účinně vynaložených prostředků a uplatňovaly osvědčené postupy vyvinuté v jiných zemích a regionech;

34. zdůrazňuje, že je nezbytné, aby byl k dispozici komplexní systém partnerství veřejného a soukromého sektoru PPPs, který by doplňoval veřejné prostředky poskytované členskými státy a Společenstvím; konstatuje, že úspěšnost těchto činností bude ve velké míře záviset na propojení potenciálních činitelů;

35. vyzývá Komisi, aby s ohledem na případné napětí, které může vzniknout mezi politikou hospodářské soutěže a politikou státní podpory na jedné straně a podporou těchto projektů ze strukturálních fondů na straně druhé, přijala opatření zaměřená na snížení tohoto napětí se zřetelem na partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, včetně infrastruktury širokopásmového a internetového připojení;

36. domnívá se, že za účelem uplatňování proinovačních politik na vnitrostátní a regionální úrovni je nezbytné usnadnit získávání kapitálu, a vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby zřídily mechanismy financování, které budou odpovídat skutečným potřebám, spolu se systémem řízení rizik souvisejících s inovačními projekty; uznává v této souvislosti význam, který pro inovace mají nové iniciativy financování zavedené společně EIB a EIF (Jaspers, Jeremie a Jessica), a domnívá se, že by informace o praktickém a účinném uplatňování těchto iniciativ měly být co nejvíce šířeny na regionální úrovni;

37. zdůrazňuje však, že stávající systém rizikového kapitálu neuspokojuje finanční potřeby malých podniků a mikropodniků v oblasti inovace, především inovace jiné než technické povahy; vyzývá Komisi, EIB a EIF, aby určily metody financování vhodné pro tyto podniky a pro domáckých průmysl, a to formou přizpůsobení nástrojů rizikového kapitálů, popřípadě zavedením inovačních finančních instrumentů; poukazuje na to, že iniciativa Jeremie by se neměla omezovat na podporu inovací pouze v oblasti rozvinutých technologií, a vyzývá členské státy a regiony, aby zajistily, aby rovněž podporovala inovace v oblasti tradičních a středně vyspělých technologií;

38. vyzývá Komisi, členské státy a regionální orgány, aby se nesoustředily pouze na velké projekty a centra excelence, ale aby věnovaly pozornost i menším projektům v regionech s méně výhodnými podmínkami a aby zajistily úpravu mechanismů mikroúvěrů;

39. bere na vědomí souvislost mezi inovacemi a rychlým a bezpečným pohybem osob a zboží, který vyžaduje zapojení regionálních komunit do zajišťování dopravní infrastruktury, a vyzývá Komisi, členské státy a regionální a místní orgány, aby v oblasti dopravy využívaly nové technické a organizační postupy, zejména v případě veřejné dopravy na místní a regionální úrovni;

40. vítá skutečnost, že se Evropský parlament společně s Radou a Komisí ujaly energetických problémů v EU, a jelikož si uvědomuje, že energetická politika v zásadě spadá do vnitrostátní sféry a má významný vliv na inovace v příslušném hospodářství, naléhá na členské státy, aby zvážily regionální aspekty této politiky, včetně osvěty v oblasti energie, která by měla vést k větším snahám o racionalizaci používání energie a výrobu „čisté“ energie s využitím geologických rysů a místních energetických zdrojů a k podpoře budov využívajících inteligentní energie, o ekonomiku, která bude z velké části využívat obnovitelné zdroje energie, o systém dopravy, jenž bude efektivněji využívat možnosti kombinace různých druhů dopravy, a o efektivnější postupy opětovného použití a recyklace; zdůrazňuje kladnou úlohu, kterou by zde mohly hrát MSP;

Městské a venkovské oblasti a životní prostředí

41. vyzývá členské státy a Komisi, aby s cílem zabránit odlivu obyvatel z určitých oblastí, jenž byl způsoben strukturálním znevýhodněním (jako jsou hospodářská zaostalost a nezaměstnanost), efektivněji prováděly meziregionální kompenzační politiku s ohledem na inovace v regionálním hospodářství, která rozšíří inovační kapacity Společenství a přispěje k dosažení skutečné územní soudržnosti;

42. upozorňuje Komisi, členské státy a regionální orgány na skutečnost, že pro vytvoření prostředí umožňujícího inovaci jsou nezbytné dobré životní podmínky obyvatel, což znamená, že jim musí být zaručena odpovídající úroveň bezpečnosti, zdravotní péče a ochrany životního prostředí, důstojné bydlení, přístup ke vzdělání, kultuře a službám atd.;

43. vyzývá členské státy a regionální orgány, aby s ohledem na prominentní roli, kterou hrají městské oblasti, neboť v nich žije většina občanů Unie a jsou místními a regionálními inovačními středisky, podporovaly dlouhodobé územní plánování, které vytvoří podmínky vedoucí k racionálnímu a harmonickému využití městského prostoru a k udržitelnému městskému rozvoji a které zohledňuje potřeby s ohledem na hospodářství, ubytování a odpočinek a ochranu životního prostředí;

44. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly iniciativy, které zajišťují inovační činnosti ohleduplné k životnímu prostředí, které jsou v souladu s pokyny strategie udržitelného rozvoje a přispívají mimo jiné k udržitelnému regionálnímu rozvoji; poukazuje také na skutečný potenciální význam, který mají pro tuto inovaci MSP;

45. vyzývá Komisi, členské státy a regionální orgány, aby s ohledem na skutečnost, že zemědělské oblasti, v nichž žije přibližně 20 % obyvatel Unie, mají rozhodující význam pro zabezpečení potravin v EU, převedly zemědělsko-potravinářskou výrobu a otázky zpracování, stejně jako životní podmínky obyvatel venkovských oblastí, do působnosti inovační politiky;

Osvědčené postupy a konsolidace inovační politiky

46. vítá dosavadní práci Komise při vyhodnocování inovačních politik na úrovni členských států (jako byla např. Zpráva o pokroku v oblasti evropských inovací) a vyzývá ji, aby systematicky analyzovala míru rozvoje jednotlivých regionů využitím nejobjektivnějších dostupných inovačních ukazatelů; navrhuje, aby byly příslušné analýzy a vyhodnocení a osvědčené postupy předloženy ve čtvrté zprávě o soudržnosti, která se v současné době připravuje;

47. vyzývá Komisi, aby učinila kroky ke konsolidaci vnitrostátních strategických referenčních rámců, které by měly zahrnovat regionální inovační strategie, aby se inovace dostaly do popředí, a aby je přivedla dohromady v jeden společný, koherentní systém pro celou EU;

48. vítá výsledky, jichž bylo dosud dosaženo v souvislosti s výměnou zkušeností a osvědčených postupů mezi regiony a místními komunitami prostřednictvím sítí spolupráce, a vyzývá Komisi, aby rozvoji těchto sítí a přenosu inovací poskytovala trvalou podporu prostřednictvím zavádění nejmodernějších informačních a komunikačních technologií, které výrazně usnadní přenos a výměnu informací, a to zejména s ohledem na potřebu zapojit komunity žijící v odlehlých oblastech; v této souvislosti vítá skutečnost, že Komise prostřednictvím iniciativy Regiony pro hospodářskou změnu povzbuzuje regiony a města ke spolupráci, očekává však konkrétní návrhy pro uplatňování této iniciativy;

49. vyzývá Komisi, aby společně se členskými státy, regionálními a místními orgány provedla průzkum dopadů politiky soudržnosti, která byly do této chvíle prováděna, a strategických obecných zásad Společenství v polovině období, a vyhodnotila pokrok, kterého bylo prostřednictvím inovační politiky EU v regionech dosaženo;

50. připomíná Komisi, že čtvrtá zpráva o soudržnosti musí sloužit i ke zlepšení politiky soudržnosti v budoucnu; rovněž poukazuje na Územní agendu EU, která má být sestavena v roce 2007; zdůrazňuje, že tento politický dokument usiluje o zavedení nových a do budoucna orientovaných koncepcí územního rozvoje (především v oblasti regionálního a městského rozvoje, využívání „kritické masy“ u regionálních seskupení a diferencovaného přístupu k regionům) a rovněž využívá kulturu jako pomůcku k regionálnímu rozvoji;

51. očekává, že současné usnesení ukáže jaký zájem mají města a regiony na regionálním rozvoji a růstu, a že přispěje k debatě o výroční zprávě požadavků členských států v rámci Lisabonské strategie;

52. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států a Výboru regionů.

(1)

Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25.

(2)

Úř. věst. L 239, 1.9.2006, s. 248.

(3)

Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 79.

(4)

Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 1.

(5)

Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 12.

(6)

Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19.

(7)

Úř. věst. L 291, 21.10.2006, s. 11.

(8)

Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1.

(9)

Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15.

(10)

Úř. věst. C 320 E, 15.12.2005, s. 259.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Regionální politika Evropské unie by se měla zabývat dvěma hlavními aspekty, konkrétně soudržností ve Společenství a činností, která je nezbytná na podporu inovace. V průběhu období finančního rámce 2007–2013 budou prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti a Evropského sociálního fondu využity na tři základní cíle, jmenovitě na cíl konvergence, konkurenceschopnost a oblastní spolupráci v rámci Evropy. Pomocí těchto fondů by regionální politika Společenství měla směřovat nejen k překonání rozdílů mezi jednotlivými regiony v EU, ale také k posílení schopnosti Společenství začít s inovační činností ve všech oblastech.

Neměli bychom proto mařit čas, peníze ani tvůrčí schopnosti našich občanů. K tomu potřebujeme vhodné prostředí a pochopení, že inovace není pouze záležitostí vědců, výzkumných pracovníků, vynálezců, průmyslníků, podnikatelů a politiků. Je nezbytné, aby jednotlivci na místní a regionální úrovni měli dojem, že inovace je pro každého a může zdokonalit jejich životní podmínky a kvalitu života. To nebude lehké, ale copak někdy někdo řekl, že se budeme zabývat pouze těmi záležitostmi, které jsou pro nás jednoduché?

Je proto nutné jasně zdůraznit, že činnost ve prospěch inovace je povinností EU jako celku, jednotlivých členských států a všech regionů. Je však třeba vzít na vědomí, že celková výše prostředků, které jsou v současné době v rámci EU k dispozici nepřevyšuje jedno procento HNP. Nepřijmou-li členské státy odpovídající závazky (které samozřejmě musí zahrnovat finanční prostředky), zůstane inovace pouze atraktivním sloganem (který mimochodem zní ve všech jazycích víceméně stejně, neboť pochází z latinského slova innovatio). Je nevyšší čas, abychom začali naše prohlášení a závazky měnit ve skutky, neboť inovace sama o sobě není cílovou metou.

Inovace by prakticky měla zahrnovat všechny činnosti, které přispívají ke skutečné soudržnosti ve Společenství v oblasti vědy, vzdělávaní a výzkumu, výstavby a techniky, práva a organizace, řízení a správy, hospodářství a obchodu, energetiky a životního prostředí. Inovační řešení jsou nezbytná v oblasti sociální a zdravotní péče a v oblasti zajišťování přístupu ke kultuře. A každý z výše uvedených aspektů má regionální povahu.

Základním hlediskem jakýchkoli činností rozvíjených na úrovni Společenství, členských států a regionů by mělo být blaho občana. Hlavní podstatou činnosti Společenství by se proto mělo stát investování do lidí, vytváření vhodného prostředí pro jejich rozvoj, včetně zajištění přístupu ke vzdělání, aby se zabezpečilo řádné využití jejich intelektuálního potenciálu a intelektuálních schopností ve prospěch tvůrčích aktivit. Musíme také maximálně využít pozitivních zkušeností, které po generace existovaly v evropských zemích. Ty představují základní zdroj evropské (a naší) konkurenceschopnosti ve světě. Kromě toho je také zapotřebí, aby mnoho Evropanů přijalo otevřený inovační přístup a začalo rozvíjet inovační činnost. To je zejména důležité s ohledem na skutečnost, že demografická situace v Evropě začíná být značně znepokojující.

Unie identifikovala úkoly, které ji čekají, a stanovila si v rámci Lisabonské strategie cíl stát se nejkonkurenčnějším hospodářstvím na světě. Tohoto cíle má být, mimo jiné, dosaženo zvýšením výdajů na výzkum a vývoj na úroveň 3 % HDP. To se však zatím podařilo pouze dvěma členským státům - Švédsku a Finsku. Kromě toho existují významné rozdíly ve výši výdajů na výzkum a vývoj mezi jednotlivými regiony. Podle dostupných statistických údajů dosáhlo stanoveného cíle 21 z celkových 254 regionů 25 členských států EU. Má-li se tedy dosáhnout cílů nové politiky soudržnosti, regiony a oblasti se musí aktivněji zapojit do úsilí o dosažení lisabonských cílů.

Politika na podporu inovace, ať už na úrovni EU, členských států či regionů, musí být prováděna tak, aby zohledňovala měnící se prostředí; jinými slovy musí zohledňovat skutečnost, že rozvoj probíhá nejen u nás, ale také v ostatních oblastech. Chceme-li tedy být lepší, musíme lépe konkurovat, pokud jde o nové technologie a metody, nové konstrukční materiály, nové výrobky a služby, nové zdroje energie a nová organizační, právní, finanční a další opatření. Jednoduše řečeno s ohledem na nové a atraktivní prostředky.

Evropská unie je jednou ze dvou nejvýznamnějších světových hospodářství. HDP Evropské unie jako celku se výrazně blíží HDP Spojených států (podle údajů Světové banky je to 12,5 bilionů USD). EU však v poslední době ztrácí na své hlavní soupeře, pokud jde o investice do hospodářství zaleženého na znalostech. Musíme se blíže zabývat přístupem, který v této otázce zaujala Čína a Indie. Podle dostupných údajů odpovídají výdaje EU na výzkum 1,96 % HDP, zatímco výdaje Spojených států odpovídají 2,59 % a Japonska 12 %. Chceme-li skutečně splnit cíle Lisabonské strategie (která byla aktualizována v červenci roku 2005), musíme zaujmout komplexní přístup k této otázce, včetně nové regionální politiky.

Tento postoj se objevil také ve sdělení Komise ze dne 13. září 2005 nazvaném „Uplatnění znalostí v praxi: široká inovační strategie pro EU“. Sdělení stanoví 10 kroků, které jsou obzvláště důležité pro Lisabonskou strategii pro růst a zaměstnanost. Za zmínku stojí následující výňatek ze sdělení: Hlavní pravomoci v oblasti podpory inovace mají často regiony. Proto by měly být regiony zapojeny do přípravy a provádění národních programů pro reformu, včetně tvorby vlastních regionálních strategií. Je třeba vyvinout další úsilí, aby se usnadnilo seznamování s politikou a šíření osvědčených postupů přes hranice.“

Podrobný plán pro inovativnější Evropu musí proto zahrnovat také regiony. A kdykoli to bude možné, měla by činnost „obchodních andělů“ usilovat o to, aby politiky prováděné na místní a regionální úrovni měly pozitivní vliv s ohledem na inovaci.

Tato zpráva usiluje co nejvíce o zohlednění co nejširšího spektra vzájemné provázanosti mezi regionální politikou Společenství a jeho inovačním potenciálem. Proto bylo zohledněno skutečně mnoho zdrojových materiálů a stanovisek zástupců Komise a Výboru regionů. Je třeba vzít v úvahu, že k této záležitosti existuje široká škála stanovisek. Jako příklad je možné uvést „Inovační manifest“ o devíti bodech, který se zabývá vztahy mezi průmyslem a akademickou obcí, vydaný v listopadu roku 2006 nezávislou zpravodajskou službou Science Business.

Závěrem by zpravodaj rád poděkoval všem, kteří se podíleli na přípravě této zprávy.


STANOVISKO Rozpočtového výboru (25. 1. 2007)

pro Výbor pro regionální rozvoj

k přínosům budoucí regionální politiky pro zvýšení inovační schopnosti Evropské unie

(2006/2104(INI))

Navrhovatelka: Nathalie Griesbeck

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že strukturální fondy a Fond soudržnosti hrají významnou úlohu v uskutečňování lisabonských cílů, a to zejména v oblasti inovací;

2.  považuje strukturální fondy za důležitý nástroj pro podporu inovační schopnosti a zejména pro dosažení soudržnosti a zmenšování hospodářských rozdílů mezi jednotlivými regiony; navrhuje výrazně zvýšit objem prostředků věnovaných v rámci strukturálních fondů na výzkum a inovace;

3.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že ačkoli orgány Evropské unie uznávají zásadní význam podpory inovací, prostředky věnované na výzkum a vývoj neuspokojují skutečné potřeby Unie do té míry, aby zajistily její konkurenceschopnost;

4.  konstatuje, že inovace jsou nezbytné pro vytváření nových pracovních míst v Evropě;

5.  zdůrazňuje, že je nezbytné, aby byl k dispozici komplexní systém partnerství veřejného a soukromého sektoru, který by doplňoval veřejné prostředky poskytované členskými státy a Unií; konstatuje, že úspěšnost těchto činností bude ve velké míře záviset na propojení potenciálních činitelů;

6.  zdůrazňuje, že je důležité usnadnit malým a středním podnikům přístup k finančním prostředkům strukturálních fondů, aby se poměr nákladů a přínosů dosažených prostřednictvím výdajů Unie z pohledu evropských občanů zlepšil; v tomto ohledu je toho názoru, že je vhodné podpořit větší diverzifikaci financování a věnovat se zejména většímu rozvoji možností rizikového kapitálu;

7.  konstatuje, že je důležité vytvářet inovační centra a zóny na regionální úrovni a propojovat je prostřednictvím sítí s odpovídajícími strukturami jiných regionů, členských států nebo třetích zemí.

POSTUP

Název

Přínosy budoucí regionální politiky pro zvýšení inovační schopnosti Evropské unie

Číslo postupu

2006/2104(INI)

Příslušný výbor

REGI

Výbor, který vypracoval stanovisko

Datum oznámení na zasedání

BUDG
18.5.2006

Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání

 

Navrhovatelka
Datum jmenování

Nathalie Griesbeck
20.9.2004

Předchozí navrhovatel(ka)

 

Projednání ve výboru

25.1.2007

 

 

 

 

Datum přijetí

25.1.2007

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

29

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Laima Liucija Andrikienė, Richard James Ashworth, Reimer Böge, Salvador Garriga Polledo, Monica Maria Iacob-Ridzi, Janusz Lewandowski, Mario Mauro, Nina Škottová, László Surján, Herbert Bösch, Brigitte Douay, Neena Gill, Catherine Guy-Quint, Jutta Haug, Vladimír Maňka, Dan Mihalache, Gianni Pittella, Yannick Vaugrenard, Ralf Walter, Gérard Deprez, Nathalie Griesbeck, Anne E. Jensen, Jan Mulder, Kyösti Virrankoski, Wiesław Stefan Kuc, Wojciech Roszkowski, Gérard Onesta.

Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování

Paul Rübig, Hans-Peter Martin.

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

 

Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

...


POSTUP

Název

Přínosy budoucí regionální politiky pro zvýšení inovační schopnosti Evropské unie

Číslo postupu

2006/2104(INI)

Příslušný výbor

Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno udělení svolení

REGI
18.5.2006

Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko

Datum oznámení na zasedání

BUDG
18.5.2006

 

 

 

 

Nezaujaté stanovisko

Datum rozhodnutí

 

 

 

 

 

Užší spolupráce

Datum oznámení na zasedání

 

 

 

 

 

Zpravodaj(ové)

Datum jmenování

Mieczysław Edmund Janowski
2.5.2006

Předchozí zpravodaj(ové)

 

 

Projednání ve výboru

21.6.2006

4.10.2006

23.1.2007

 

 

Datum přijetí

20.3.2007

Výsledek závěrečného hlasování

+

-

0

43

0

4

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Alfonso Andria, Stavros Arnaoutakis, Elspeth Attwooll, Tiberiu Bărbuleţiu, Jean Marie Beaupuy, Rolf Berend, Jana Bobošíková, Vasile Dîncu, Gerardo Galeote, Iratxe García Pérez, Eugenijus Gentvilas, Pedro Guerreiro, Gábor Harangozó, Marian Harkin, Mieczysław Edmund Janowski, Gisela Kallenbach, Tunne Kelam, Evgeni Kirilov, Sérgio Marques, Miguel Angel Martínez Martínez, Yiannakis Matsis, Miroslav Mikolášik, Jan Olbrycht, Maria Petre, Markus Pieper, Wojciech Roszkowski, Elisabeth Schroedter, Stefan Sofianski, Grażyna Staniszewska, Catherine Stihler, Kyriacos Triantaphyllides, Oldřich Vlasák, Vladimír Železný

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Jan Březina, Brigitte Douay, Den Dover, Emanuel Jardim Fernandes, Dariusz Maciej Grabowski, Ljudmila Novak, Mirosław Mariusz Piotrowski, Zita Pleštinská, Christa Prets, Toomas Savi, László Surján, Károly Ferenc Szabó, Nikolaos Vakalis

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Věra Flasarová

Datum předložení

30.03.2007

Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

 

Právní upozornění - Ochrana soukromí