ZPRÁVA o přijetí společného prohlášení o praktických opatřeních pro postup spolurozhodování
16. 4. 2007 - (2005/2125(ACI))
Výbor pro ústavní záležitosti
Zpravodaj: Jo Leinen
NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o přijetí společného prohlášení o praktických opatřeních pro postup spolurozhodování
Evropský parlament,
– s ohledem na článek 251 Smlouvy o založení Evropského společenství,
– s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 1999 týkající se společného prohlášení o praktických opatřeních pro nový postup spolurozhodování[1],
– s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů ze dne 8. března 2007,
– s ohledem na pozměněný návrh společného prohlášení o praktických opatřeních pro postup spolurozhodování (dále jen „revidované prohlášení“),
– s ohledem na čl. 120 odst. 1 jednacího řádu a bod XVIII odst. 4 přílohy VI jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A6‑0142/2007),
A. vzhledem k tomu, že stálé rozšiřování oblasti působnosti postupu spolurozhodování zvyšuje jeho význam v zákonodárném procesu EU a vede ke změně v povaze interinstitucionálních vztahů mezi Parlamentem, Radou a Komisí,
B. vzhledem ke snaze Parlamentu, Rady a Komise učinit zákonodárství EU transparentnějším, koordinovanějším, účinnějším a demokratičtějším,
C. vzhledem k tomu, že ačkoli se společné prohlášení o praktických opatřeních pro postup spolurozhodování z roku 1999 osvědčilo, některé praktické změny jeho uplatňování, které byly postupem času zavedeny, ukázaly, že uvedené prohlášení je třeba pozměnit,
D. vzhledem k tomu, že postupným rozšiřováním EU vznikla nutnost jak zefektivnit postupy, tak optimalizovat zdroje,
E. vzhledem k tomu, že revidované prohlášení těmto očekáváním odpovídá a umožňuje konstruktivní a pružný rozvoj budoucí interinstitucionální spolupráce,
F. vzhledem k tomu, že interinstitucionální dohody a rámcové dohody mají značné důsledky, a že je tudíž zásadní, aby k nim byl usnadněn přístup a aby byla zajištěna transparentnost společným zveřejněním všech dohod v příloze jednacího řádu Evropského parlamentu,
1. opět potvrzuje svou věrnost zásadám transparentnosti, odpovědnosti a účinnosti a potřebu zaměřit se na zjednodušení zákonodárného procesu EU, přičemž je třeba respektovat právní řád Evropské unie;
2. vítá revidované prohlášení, které zlepšuje jak strukturu, tak obsah prohlášení z roku 1999, neboť přidává několik významných ustanovení, která dokument uvádějí v soulad s osvědčenými postupy, a které si klade za cíl posílit spolupráci všech tří orgánů s ohledem na zvýšení účinnosti a kvality právních předpisů EU;
3. vyjadřuje své přání, aby Parlament vytvořil metodu, která by harmonizovala fungování parlamentních výborů v průběhu třístranných jednání prostřednictvím vymezení určitého počtu pravidel týkajících se složení parlamentních delegací, jakož i závazku mlčenlivosti s ohledem na jejich činnost;
4. obzvláště vítá následující zlepšení, která revidované prohlášení obsahuje:
a) nová ustanovení týkající se přítomnosti zástupců předsednictví Rady na schůzích parlamentních výborů a ta ustanovení, která se týkají žádostí o informace ohledně postoje Rady, která společně tvoří krok směrem k dosažení cíle, jímž je zlepšení dialogu mezi oběma zákonodárnými složkami;
b) uznání stávající praxe dokončování dohod, kterých bylo dosaženo v rámci neformálních jednání mezi orgány, výměnou dopisů;
c) potvrzení zásady, že s ohledem na právně-jazykovou revizi musí rovnocenně spolupracovat útvary Parlamentu a Rady;
d) dosažení dohody o tom, aby byly významné přijaté texty podepisovány pokud možno společně během slavnostního ceremoniálu za přítomnosti sdělovacích prostředků, jakož i o společných tiskových zprávách a konferencích, na kterých bude oznamován úspěšný výsledek příslušné činnosti;
5. je přesvědčen, že revidované prohlášení dále zvýší transparentnost a veřejnou odpovědnost za legislativní činnost prováděnou na základě postupu spolurozhodování;
6. schvaluje revidované prohlášení, které je přiloženo k tomuto rozhodnutí, a rozhoduje, že bude revidované prohlášení tvořit přílohu jeho jednacího řádu; vyzývá ke zveřejnění revidovaného prohlášení v Úředním věstníku Evropské unie;
7. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a jeho přílohu Radě a Komisi.
- [1] Úř. věst. C 279 ze dne 1.10.1999, s. 229.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Kontext
Návrh revidovaného společného prohlášení o praktických opatřeních pro postup spolurozhodování je již třetí interinstitucionální dohodou uzavřenou na toto téma mezi Evropských parlamentem, Radou a Komisí.
Ode dne 1. července 1987, kdy vstoupil v platnost Jednotný evropský akt a zavedl postup spolupráce, byla zákonodárná role Parlamentu neustále posilována a jeho vztahy s ostatními orgány byly stále užší.
Po zavedení postupu spolurozhodování Maastrichtskou smlouvou v roce 1993 byla vyjednána interinstitucionální dohoda, která dále upřesňovala fungování dohodovacího výboru, avšak nezahrnovala další aspekty spolurozhodování.
Amsterodamská smlouva, která nabyla platnosti v roce 1999, situaci dále změnila, protože výrazně rozšířila oblasti, ve kterých se postup spolurozhodování uplatňuje, a provedla reformu původního postupu spolurozhodování, obzvláště umožněním dohody mezi Parlamentem a Radou v prvním čtení a také racionalizací dalších stadií tohoto postupu.
V návaznosti na Amsterodamskou smlouvu byla v roce 1999 přijata nová interinstitucionální dohoda – Společné prohlášení o praktických opatřeních pro nový postup spolurozhodování. Společné prohlášení se osvědčilo; některé praktické změny jeho uplatňování, které byly postupem času zavedeny, nicméně ukázaly, že uvedené prohlášení je třeba pozměnit.
Dne 30. června 2005 jmenovala Konference předsedů pět členů Evropského parlamentu – pana Vidala-Quadrase, pana Trakatellise, paní Rothovou-Behrendtovou, pana Daula a pana Leinena –, kteří budou Parlament zastupovat v rámci jednání o pozměnění společného prohlášení o praktických opatřeních pro postup spolurozhodování.
Příprava na revizi formou řady schůzí zástupců tří orgánů jak na politické, tak na administrativní úrovni, začala v prosinci 2005. Stanoviska Rady i Komise se výrazně vyvíjela a umožnila dosažení kompromisu s Parlamentem. Konečné dohody bylo dosaženo dne 13. prosince 2006 a byla podpořena Konferencí předsedů na její schůzi dne 8. března 2007.
Navrhované revidované prohlášení zlepší fungování postupu spolurozhodování a pomůže také usnadnit budoucí interinstitucionální spolupráci konstruktivním a pružným způsobem. Text prohlášení byl upraven tak, aby zohledňoval praktický vývoj postupu spolurozhodování, a je také v souladu se snahami Parlamentu, Rady a Komise učinit zákonodárství EU transparentnějším, koordinovanějším, účinnějším a demokratičtějším.
Zhodnocení textu
Struktura textu se zlepšila a text nyní uvádí užitečná doplňující vysvětlení, která jsou založena na základních ustanoveních prohlášení z roku 1999, což je krokem vpřed v interinstitucionální spolupráci.
ODDÍL O OBECNÝCH ZÁSADÁCH
Nový oddíl o obecných zásadách upřesňuje rozsah, cíle a zásady, na jejichž základě prohlášení spočívá, a nahrazuje původní název „Preambule“; nový název tohoto oddílu tak lépe odráží jeho rozšířený obsah. Revidovaný text prohlášení z roku 1999 odráží praktický vývoj interinstitucionální spolupráce v průběhu celého postupu spolurozhodování, což se také projevuje ve formulaci úvodního oddílu.
Odkaz na interinstitucionální dohodu z roku 2003 o „zdokonalení tvorby právních předpisů“, jejímž doplňkem je prohlášení o praktických opatřeních pro postup spolurozhodování, je dalším zdokonalením starého textu, protože opět potvrzuje závazek evropských institucí vůči zásadám transparentnosti, odpovědnosti a účinnosti, jakož i potřebu zaměřit se na zjednodušující návrhy, které zároveň respektují právní řád Evropské unie (bod 3).
V této souvislosti je významné, že důležitost sladění stanovisek všech tří orgánů v raném stadiu postupu byla do textu prohlášení přidána s cílem zvýšit účinnost rozhodovacího procesu (bod 4).
Body týkající se interinstitucionálních kontaktů a koordinace pracovních harmonogramů byly přesunuty z oddílu o prvním čtení do oddílu o obecných zásadách, čímž je zohledněn fakt, že by se měly uplatňovat ve všech stadiích postupu spolurozhodování (bod 5).
Stanovení orientačního harmonogramu pro jednotlivá stadia postupu, jak jej navrhuje nový bod prohlášení, je v souladu s celkovým cílem zvýšení účinnosti a včasnosti rozhodování a je již obsaženo v interinstitucionální dohodě o „zdokonalení tvorby právních předpisů“ (bod 6).
Revidovaný text se výslovně zmiňuje o třístranných jednáních za účelem potvrzení jejich praktické hodnoty v průběhu procesu hledání dohody během raných stadií postupu spolurozhodování a podpoření jejich dalšího využívání. Nové prohlášení stanoví hlavní zásady jejich organizování a navrhuje, aby byla oznamována předem (body 7, 8 a 9).
Nový bod týkající se přítomnosti zástupců předsednictví Rady na schůzích parlamentních výborů a žádostí o informace ohledně postoje Rady, tvoří první krok k dosažení cíle Parlamentu, jímž je vylepšení dialogu mezi oběma zákonodárnými složkami (bod 10). Ačkoli nejde tento odstavec tak daleko jako původní návrh Parlamentu, je přijatelný jakožto součást celkového kompromisu, protože ve srovnání s interinstitucionální dohodou o „zdokonalení tvorby právních předpisů“ představuje určité zlepšení.
PRVNÍ ČTENÍ
Pokud jde o strukturu, je inovativním prvkem revidovaného textu rozdělení původního oddílu I (PRVNÍ ČTENÍ) do dvou pododdílů: „Dohoda v prvním čtení v Evropském parlamentu“ a „Dohoda ve stadiu společného postoje Rady“. Toto rozdělení odpovídá dvěma možnostem, které stanoví článek 251 Smlouvy o ES pro rané uzavření postupu spolurozhodování v prvním čtení.
Revidované prohlášení uznává praxi neformálních jednání mezi orgány a dokončování dohod, kterých bylo dosaženo v průběhu takových jednání, výměnou dopisů.
DRUHÉ ČTENÍ
Na rozdíl od předchozího oddílu (PRVNÍ ČTENÍ) má tento oddíl (DRUHÉ ČTENÍ) pouze jeden pododdíl, následující po úvodních připomínkách: „Dohoda ve druhém čtení v Evropském parlamentu“.
Bod 20 zavádí zásadu konzultace za účelem stanovení oboustranně přijatelného termínu pro předání společných postojů. Ačkoliv je znění tohoto textu méně závazné než znění navržené Parlamentem, je považováno za přijatelné jakožto součást celkového kompromisu. I ve své současné podobě ukazuje toto nové ustanovení, že je Rada připravena vzít v potaz pracovní harmonogram Parlamentu při stanovování data předání společného postoje.
Bod 21 poddílu nazvaného „Dohoda ve druhém čtení v Evropském parlamentu“ nyní odráží již zavedenou a centrálnější úlohu interinstitucionálních kontaktů a za účelem urychlení celého postupu stanoví základní časový rámec pro jejich pokračování (tj. v okamžiku předání společného postoje Parlamentu).
Jako je tomu i v případě pododdílu „Dohoda ve stadiu společného postoje Rady“ (bod 18) předchozího oddílu, je za cílem formálně uznat osvědčený postup výměny dopisů pro dokončování dohod, jichž bylo dosaženo neformálními jednáním, vložen zvláštní bod (bod 23).
DOHODOVACÍ ŘÍZENÍ
Na začátku tohoto oddílu prohlášení (DOHODOVACÍ ŘÍZENÍ) jsou přidány dva nové body. V souladu s osvědčenými postupy, které se postupem času vyvinuly, je navrženo, aby byla uspořádána třístranná jednání, ihned jakmile se ukáže, že ve druhém čtení nelze dosáhnout dohody. Tyto schůze s cílem připravit půdu pro dosažení dohody budou pokračovat během celého dohodovacího řízení (body 24 a 25).
Za účelem vyjasnění této otázky je k bodu 29 přidána věta, která stanoví kritéria pro společné určení termínů a pořadů jednání schůzí dohodovacího výboru jejich spolupředsedy (předseda Parlamentu a předseda Rady).
Bod 30 potvrzuje praxi spolupředsedů dohodovacího výboru zařadit na pořad jednání rozhodování v několika nekontroverzních záležitostech („body A“) bez rozpravy, čímž se postup stane pružnějším.
Bod 32 nyní potvrzuje zásadu rovného sdílení technického zázemí Parlamentu a Rady.
Na základě bodu 33 bylo stanovisko Komise ke společnému postoji Rady a k pozměňovacím návrhům Parlamentu přidáno k seznamu dokumentů, které budou výboru zpřístupněny. Bod 33 dále vysvětluje, že společný pracovní dokument delegací Parlamentu a Rady je potřebný s cílem snadno identifikovat klíčové body a účinněji se jim věnovat. Lhůta pro vydání stanoviska Komise je navíc prodloužena ze dvou na tři týdny ode dne, kdy úřední cestou obdrží výsledky hlasování v Parlamentu, čímž je stanoven realističtější časový rámec.
Bod 36 potvrzuje zásadu, podle které by měla být právně-jazyková finalizace provedena před formálním schválením navrhovaných textů oběma spolupředsedy, ale umožňuje také, aby byl ve výjimečných případech návrh společného textu předložen oběma spolupředsedům dohodovacího výboru před právně-jazykovou finalizací, jestliže je to nutné s ohledem na dodržení přesných lhůt stanovených ve článku 251 Smlouvy o ES.
Bod 37 začleňuje nové ustanovení, jež stanoví, že pracovní dokumenty, které byly použity během dohodovacího řízení, budou uloženy a zpřístupněny v rejstříku každého dotčeného orgánu po ukončení řízení. Toto ustanovení napomáhá zvýšené transparentnosti rozhodovacího procesu.
OBECNÁ USTANOVENÍ
Bod 40 tohoto oddílu (OBECNÁ USTANOVENÍ) potvrzuje zásadu, že s ohledem na právně-jazykovou finalizaci rovnocenně spolupracují útvary Parlamentu a Rady. Bod 41 výslovně zakazuje jakékoli změny textu, o kterém již bylo dosaženo dohody, bez souhlasu zástupců Parlamentu i Rady na příslušné úrovni.
Ustanovení bodu 42, které stanoví, že finalizace schválených textů musí být provedena při řádném zohlednění rozdílných postupů obou zákonodárných orgánů, je dalším zdokonalením prohlášení. Za účelem zabránění veškerého zneužití tohoto postupu nemohou orgány využít lhůty pro právně-jazykovou finalizaci aktů k opětovnému otevření diskuze o obsahových otázkách.
Aby byla zdokonalena koherence dokumentů, bod 43 stanoví, že se orgány dohodnou na společném předložení textů, a bod 44 stanoví, že se budou orgány pokud možno snažit používat v aktech vzájemně přijatelná standardní ustanovení (zejména s ohledem na ustanovení o prováděcích pravomocích, vstup v platnost, provedení a používání aktů a dodržování práva Komise podávat legislativní návrhy).
S ohledem na podporu transparentnosti a zamezení nevyváženým jednostranným prohlášením se orgány dohodly na tom, aby pokud možno byly vydávány společné tiskové zprávy a pořádány společné konference, na kterých bude oznamován úspěšný výsledek jejich činnosti (bod 45). V této souvislosti bod 47 nyní stanoví, že významné schválené texty budou podepisovány společně jednou za měsíc během slavnostního ceremoniálu za přítomnosti sdělovacích prostředků. Předsedové obou orgánů navíc obdrží texty k podpisu každý ve svém jazyce.
Bod 48 byl pozměněn tak, aby se vyjasnilo kdy mají být schválené legislativní texty zveřejněny v Úředním věstníku, a stanoví, že standardní časový rámec je dva měsíce ode dne přijetí legislativního aktu Evropským parlamentem a Radou.
Bod 49 vyjasňuje postup pro případ písařských nebo zjevných chyb zjištěných ve znění textů jak před jejich přijetím, tak po něm.
Závěrem lze říci, že revidované prohlášení, které bylo Parlamentu předloženo ke schválení, zlepšuje jak strukturu, tak obsah prohlášení z roku 1999, neboť přidává několik významných ustanovení, která dokument přizpůsobují osvědčeným postupům a která si kladou za cíl posílit spolupráci všech tří orgánů s ohledem na zvýšení účinnosti a kvality právních předpisů EU.
PŘÍLOHA: SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O PRAKTICKÝCH OPATŘENÍCH PRO POSTUP SPOLUROZHODOVÁNÍ (ČLÁNEK 251 SMLOUVY O ES)
EVROPSKÝ PARLAMENT
RADA
KOMISE
SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O PRAKTICKÝCH OPATŘENÍCH PRO POSTUP SPOLUROZHODOVÁNÍ (ČLÁNEK 251 SMLOUVY O ES)
OBECNÉ ZÁSADY
1. Evropský parlament, Rada a Komise, dále jen „orgány“, konstatují, že současná praxe založená na kontaktech mezi předsednictvím Rady, Komisí, předsedy příslušných výborů a/nebo zpravodaji Parlamentu a mezi spolupředsedy dohodovacího výboru se osvědčila.
2. Orgány potvrdily, že tato praxe, která se rozvinula na všech úrovních postupu spolurozhodování, musí být i nadále podporována. Orgány se zavázaly, že přezkoumají své pracovní metody s cílem ještě lépe využít všechny možnosti, které nabízí postup spolurozhodování, jak jej stanoví Smlouva o ES.
3. Toto společné prohlášení vyjasňuje tyto pracovní metody a praktická opatření jejich používání. Doplňuje interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů[1], a zejména ustanovení týkající se postupu spolurozhodování. Orgány se plně zavazují dodržovat tyto závazky s ohledem na zásady transparentnosti, odpovědnosti a účinnosti. V tomto ohledu by orgány měly věnovat zvláštní pozornost dalšímu zjednodušování návrhů s ohledem na acquis communautaire.
4. Orgány v rámci postupu spolurozhodování spolupracují v dobré víře s cílem sblížit co nejvíce své postoje, a tím usnadnit, případně, přijetí aktu v počátečním stadiu postupu.
5. Za tímto účelem orgány spolupracují prostřednictvím příslušných interinstitucionálních kontaktů s cílem sledovat postup práce a analyzovat míru shody na všech úrovních postupu spolurozhodování.
6. Orgány se v souladu se svým jednacím řádem zavazují k pravidelné výměně informací o pokroku při projednávání různých dokumentů postupem spolurozhodování. Zajistí co nejlepší koordinaci svých pracovních harmonogramů s cílem přispět k tomu, aby vedení jednání bylo koherentní a směřovalo ke sblížení stanovisek Nicméně orgány se snaží vypracovat orientační harmonogram pro jednotlivé kroky vedoucí k přijetí různých legislativních návrhů, přičemž plně respektují politickou povahu tohoto rozhodovacího postupu.
7. Spolupráce mezi třemi orgány v rámci spolurozhodování má často podobu třístranných jednání („trialogů“). Užitečnost a flexibilita těchto trialogů se odráží ve skutečnosti, že se významně zvýšil počet dohod dosažených v prvním nebo druhém čtení a že rovněž přispěly k přípravě schůzí dohodovacích výborů.
8. Tyto schůze mají většinou neformální podobu. Mohou se konat kdykoli během spolurozhodování a mohou se jich účastnit zástupci na různých úrovních, a to podle povahy očekávané diskuze. Každý orgán podle svého jednacího řádu jmenuje své zástupce, kteří se budou účastnit schůze, stanoví jejich mandát k vyjednávání a včas informuje ostatní orgány o konání schůzí.
9. Je-li to možné, každý návrh kompromisního textu, který má být předmětem diskuze příští schůze, bude předem zaslán všem účastníkům. S cílem zvýšit transparentnost budou trialogy, které se konají v prostorách Evropského parlamentu a Rady, předem oznámeny, bude-li to proveditelné.
10. Zástupci předsednického státu se snaží účastnit se schůzí parlamentních výborů. Případně řádně posoudí žádosti, které mohou obdržet, o poskytnutí informací ohledně postoje Rady.
PRVNÍ ČTENÍ
11. Orgány v rámci postupu spolurozhodování spolupracují v dobré víře s cílem sblížit co nejvíce své postoje, aby bylo možné přijmout jakýkoli akt v prvním čtení.
Dohoda v prvním čtení v Evropském parlamentu
12. Jsou vytvořeny příslušné kontakty s cílem usnadnit konání jednání v prvním čtení.
13. Komise usnadní vytvoření těchto kontaktů a uplatní konstruktivním způsobem své právo legislativního podnětu s cílem sladit postoje Rady a Evropského parlamentu s náležitým ohledem na rovnováhu mezi orgány a úlohu, která je jí svěřena Smlouvou.
14. V případě dohody dosažené v rámci neformálních třístranných jednání předseda Výboru stálých zástupců zašle předsedovi parlamentního výboru dopis podrobně vysvětlující podstatu dohody, který má podobu pozměňovacích návrhů k návrhu Komise. V dopise je zmíněna ochota Rady přijmout tento výsledek, který musí projít jazykově-právní revizí a musí být schválen v plénu. Kopie dopisu je zaslána Komisi.
15. Je-li v této souvislosti zřejmé, že projednávání aktu bude ukončeno v prvním čtení, měla by být informace o záměru uzavřít dohodu co nejdříve zveřejněna.
Dohoda na úrovni společného postoje
16. V případě, že nebylo dosaženo dohody před prvním čtení v Evropském parlamentu, je možné pokračovat v kontaktech s cílem uzavřít dohodu na úrovni společného postoje.
17. Komise usnadní vytvoření těchto kontaktů a uplatní konstruktivním způsobem své právo legislativního podnětu s cílem sladit postoje Rady a Evropského parlamentu s náležitým ohledem na rovnováhu mezi orgány a úlohu, která je jí svěřena Smlouvou.
18. Pokud bude dosaženo dohody, zašle předseda parlamentního výboru předsedovi Výboru stálých zástupců dopis obsahující doporučení pro plénum k přijetí společného postoje bez pozměňovacích návrhů. Společný postoj musí potvrdit i Rada a musí projít jazykovou a právní revizí. Kopie dopisu je zaslána Komisi.
DRUHÉ ČTENÍ
19. Rada ve vysvětlujícím prohlášení co nejjasněji vyloží důvody, které ji vedly k přijetí společného postoje. Evropský parlament co nejvíce zohlední tyto důvody a postoj Komise ve svém druhém čtení.
20. Před předáním společných postojů se Rada snaží spolu s Evropským parlamentem a Komisí najít nejvhodnější datum jejích předání s cílem zajistit maximální účinnost legislativního postupu ve druhém čtení.
Dohoda ve druhém čtení v Evropském parlamentu
21. Jakmile Parlament obdrží společný postoj, příslušné kontakty pokračují s cílem lépe pochopit jednotlivé postoje, a tak dovést legislativní postup co nejdříve ke konci.
22. Komise usnadní tyto kontakty a vydá své stanovisko, co se týče sladění postojů Rady a Evropského parlamentu, s náležitým ohledem na rovnováhu mezi orgány a úlohu, která je jí svěřena Smlouvou.
23. V případě dohody dosažené v rámci neformálních třístranných jednání předseda Výboru stálých zástupců zašle předsedovi parlamentního výboru dopis podrobně vysvětlující podstatu dohody, který má podobu pozměňovacích návrhů k návrhu Komise. V dopise je zmíněna ochota Rady přijmout tento výsledek, který musí projít jazykově-právní revizí a musí být schválen v plénu. Kopie dopisu je zaslána Komisi.
DOHODOVACÍ ŘÍZENÍ
24. Je-li zřejmé, že Rada nepřijme všechny pozměňovací návrhy Evropského parlamentu předložené ve druhém čtení, a pokud je Rada připravena vysvětlit svůj postoj, je uspořádán první trialog. Každý orgán podle svého jednacího řádu jmenuje své zástupce, kteří se budou účastnit schůze, a stanoví jejich mandát k vyjednávání. Komise co nejdříve oznámí oběma delegacím své záměry s ohledem na stanovisko k pozměňovacím návrhům Evropského parlamentu přijatým ve druhém čtení.
25. V průběhu dohodovacího řízení se konají třístranná setkání s cílem projednat nevyřešené otázky a připravit půdu pro dosažení dohody v dohodovacím výboru. Výsledky těchto setkání jsou projednány a pokud možno schváleny na schůzích jednotlivých orgánů.
26. Dohodovací výbor je svolán předsedou Rady se souhlasem předsedy Evropského parlamentu a s náležitým ohledem na ustanovení Smlouvy.
27. Komise se účastní jednání dohodovacího výboru a vyvíjí veškerou činnost potřebnou ke sblížení postojů Evropského parlamentu a Rady. Iniciativa Komise může mimo jiné zahrnovat přípravu kompromisních textů s ohledem na postoje Rady a EP a s náležitým ohledem na úlohu, která je Komisi svěřena Smlouvou.
28. Výboru předsedají předseda Evropského parlamentu spolu s předsedou Rady. Schůzím výboru střídavě předsedá každý ze spolupředsedů.
29. Data a pořady jednání schůzí výboru stanoví oba předsedové s cílem zajistit efektivní fungování dohodovacího výboru v rámci dohodovacího řízení. Předpokládaná data jsou konzultována s Komisí. EP a Rada stanoví orientačně příslušná data pro konání dohodovacích jednání a informuje o nich Komisi.
30. Spolupředsedové mohou zařadit na pořad jednání jakékoli schůze dohodovacího výboru několik záležitostí. Vedle hlavní záležitosti („bod B“), v níž zatím nebylo dosaženo dohody, může být dohodovací řízení o dalších záležitostech zahájeno a/nebo ukončeno bez rozpravy o těchto záležitostech („bod A“).
31. S ohledem na ustanovení Smlouvy týkající se lhůt musí Evropský parlament a Rada co nejvíce zohlednit požadavky související s harmonogramem, a zejména ty, jež souvisejí s přerušením činnosti orgánů a s volbami do Evropského parlamentu. V každém případě by přerušení činnosti mělo být co nejkratší.
32. Výbor se schází střídavě v prostorách Evropského parlamentu a Rady, aby oba orgány rovným způsobem sdílely technické zázemí včetně tlumočnického zázemí.
33. Výbor má k dispozici návrh Komise, společný postoj Rady a stanovisko Komise k tomuto postoji, pozměňovací návrhy Parlamentu a stanovisko Komise k těmto návrhům a společný pracovní dokument delegací Evropského parlamentu a Rady. Pracovní dokument by měl uživatelům umožnit snadno identifikovat sporné body a účinně na ně odkazovat. Zpravidla musí Komise vydat stanovisko do tří týdnů poté, co oficiálně obdržela výsledky hlasování v Parlamentu, a nejpozději při zahájení jednání dohodovacího výboru.
34. Spolupředsedové mohou předložit výboru texty ke schválení.
35. Dohoda o společném návrhu je dosažena na schůzi dohodovacího výboru nebo později výměnou dopisů mezi spolupředsedy. Kopie těchto dopisů jsou zaslány Komisi.
36. Je-li dohoda o společném návrhu dosažena ve výboru, je text této dohody po právní a jazykové revizi předložen spolupředsedům k formálnímu schválení. Nicméně ve výjimečných případech a s ohledem na dodržení lhůt může být spolupředsedům předložen ke schválení návrh společného návrhu.
37. Spolupředsedové zašlou schválený společný návrh předsedům Evropského parlamentu a Rady dopisem, který oba podepíší. Není-li dohodovací výbor schopen se dohodnout na společném návrhu, spolupředsedové tuto skutečnost oznámí předsedům Evropského parlamentu a Rady dopisem, který oba podepíší. Tyto dopisy slouží jako úřední zápis. Kopie dopisů jsou zaslány pro informaci Komisi. Pracovní dokumenty, které byly použity během dohodovacího řízení, budou uloženy a zpřístupněny v rejstříku každého orgánu po ukončení řízení.
38. Generální sekretariát Rady a sekretariát Evropského parlamentu pracují společně jako sekretariát dohodovacího výboru spolu s generálním sekretariátem Komise.
OBECNÁ USTANOVENÍ
39. Považuje-li Evropský parlament nebo Rada za důležité prodloužit lhůty stanovené článkem 251 Smlouvy o ES, oznámí tuto skutečnost předsedovi druhého orgánu a Komisi.
40. Pokud orgány dosáhnou dohody v prvním nebo druhém čtení nebo v dohodovacím řízení, konečné znění schváleného textu je vypracováno za úzké spolupráce a po vzájemné dohodě právně-jazykovými odděleními Parlamentu a Rady.
41. V žádném ze schválených kompromisních textů nelze provádět změny, aniž by k tomu zástupci Parlamentu a Rady na příslušné úrovni dali výslovný souhlas.
42. Konečné znění by mělo být vypracováno s řádným ohledem na rozdílné postupy obou orgánů, zejména s ohledem na dodržení lhůt pro ukončení interních postupů. Orgány se zavazují, že nevyužijí lhůty pro jazykovou a právní finalizaci aktů k opětovnému otevření diskuze o základních otázkách.
43. Parlament a Rada se dohodnou na společném předložení textů připravených společně oběma orgány.
44. Je-li to možné, orgány se zavazují používat v aktech přijímaných postupem spolurozhodování vzájemně použitelná standardní ustanovení zejména s ohledem na ustanovení týkající se prováděcích pravomocí (v souladu s rozhodováním v rámci komitologie)[2]), vstupu v platnost, provedení a uplatňování aktů a dodržování práva legislativního podnětu, které má Komise.
45. Orgány usilují o uspořádání společné tiskové konference, na které oznámí úspěšný výsledek legislativního postupu dosažený v prvním nebo ve druhém čtení nebo v dohodovacím řízení. Rovněž usilují o vypracovaní společné tiskové zprávy.
46. Po schválení legislativního aktu přijímaného postupem spolurozhodování Evropským parlamentem a Radou je text předložen k podpisu předsedovi Evropského parlamentu a předsedovi Rady a generálním tajemníkům obou orgánů.
47. Předsedové obou orgánů obdrží text k podpisu ve svém mateřském jazyce, a je-li to možné, podepíší jej společně během slavnostního ceremoniálu, který je pořádán jednou za měsíc u příležitosti podepisování důležitých dokumentů za přítomnosti sdělovacích prostředků.
48. Společně podepsaný text je předán Úřednímu věstníku. Akt je běžně zveřejněn v Úředním věstníku do dvou měsíců od schválení legislativního aktu Evropským parlamentem a Radou.
49. Jestliže jeden z orgánů zjistí, že ve znění textu (nebo v jedné z jazykových verzí textu) je zásadní nebo zjevná chyba, okamžitě na tuto skutečnost upozorní ostatní orgány. Jestliže se chyba týká aktu, který dosud nebyl schválen ani jedním ze dvou orgánů, právně-jazyková oddělení Evropského parlamentu a Rady připraví za úzké spolupráce nezbytnou tiskovou opravu. Týká-li se chyba aktu, který již byl schválen jedním nebo oběma orgány a byl či nebyl zveřejněn, Evropský parlament a Rada přijmou na základě společné dohody tiskovou opravu, která byla vypracována podle odpovídajících postupů orgánů.
POSTUP
|
Název |
Přijetí společného prohlášení o praktických opatřeních pro postup spolurozhodování
|
|||||||
|
Číslo postupu |
||||||||
|
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání |
AFCO |
|||||||
|
Zpravodaj(ové) Datum jmenování |
Jo Leinen |
|
||||||
|
Předchozí zpravodaj(ové) |
|
|
||||||
|
Projednání ve výboru |
19.3.2007 |
10.4.2007 |
|
|
|
|||
|
Datum přijetí |
10.4.2007 |
|||||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+ - 0 |
20 0 0 |
||||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Enrique Barón Crespo, Richard Corbett, Jean-Luc Dehaene, Andrew Duff, Maria da Assunção Esteves, Ingo Friedrich, Bronisław Geremek, Anneli Jäätteenmäki, Timothy Kirkhope, Jo Leinen, Íñigo Méndez de Vigo, Rihards Pīks, Marie-Line Reynaud, Adrian Severin, Riccardo Ventre |
|||||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Elmar Brok, Carlos Carnero González, Klaus Hänsch, Jacek Protasiewicz, Mauro Zani |
|||||||
|
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
|
|||||||
|
Datum předložení |
16.4.2007 |
|
||||||
|
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce) |
|
|||||||