ZPRÁVA 

19. 4. 2007 - o dopadu a důsledcích strukturálních politik na soudržnost Evropské unie (2006/2181(INI))

Výbor pro regionální rozvoj
Zpravodajka: Francisca Pleguezuelos Aguilar

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o dopadu a následcích strukturálních politik, pokud jde o soudržnost Evropské unie

(2006/2181(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrhy územní agendy EU a Lipský protokol,

–   s ohledem na zprávu skupiny nezávislých odborníků v oblasti výzkumu, rozvoje technologií a inovace, která byla vytvořena v návaznosti na neformální schůzku hlav států a vlád v Hampton Courtu o inovacích v Evropě (Ahova zpráva), ze dne 20. ledna 2006,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. června 2006 nazvané „Strategie růstu a zaměstnanosti a reforma evropské politiky soudržnosti – Čtvrtá zpráva o pokroku v oblasti soudržnosti“ (KOM(2006)0281),

–   s ohledem na své usnesení o druhé zprávě Komise Radě, Evropskému parlamentu, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o hospodářské a sociální soudržnosti[1] ze dne 7. února 2002,

–   s ohledem na své usnesení o úloze územní soudržnosti pro regionální rozvoj[2] ze dne 28. září 2005,

–   s ohledem na své usnesení o úloze přímé státní podpory jako nástroje regionálního rozvoje[3] ze dne 15. prosince 2005,

–   s ohledem na své usnesení o návrhu nařízení Rady, kterým se zřizuje Fond soudržnosti[4], ze dne 6. července 2005,

–   s ohledem na své usnesení o návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví všeobecná ustanovení týkající se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti[5], ze dne 6. července 2005,

–   s ohledem na své usnesení o přemísťování v kontextu regionálního rozvoje ze dne 14. března 2006[6]

–   s ohledem na své stanovisko k návrhu nařízení Rady, kterým se zřizuje Fond soudržnosti a zrušuje se nařízení (ES) č. 1164/94[7], ze dne 4. července 2006,

–   s ohledem na své stanovisko k návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví všeobecná ustanovení týkající se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti, a zrušuje se nařízení (ES) č. 1260/1999[8], ze dne 4. července. 2006,

–   s ohledem na své stanovisko k návrhu rozhodnutí Rady o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost[9] ze dne 27. září 2006,

–   s ohledem na své usnesení o rozpočtu na rok 2007: zpráva Komise o roční politické strategii ze dne 18. května 2006[10]

–   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanovisko Rozpočtového výboru (A6‑0150/2007),

A. vzhledem k tomu, že politika soudržnosti má nepochybně pozitivní vliv na soudržnost v sociální, hospodářské a územní oblasti a na zlepšování úrovně veřejné správy v místním i regionálním měřítku;

B. vzhledem k tomu, že tento pozitivní vliv se liší region od regionu, a že cílem této zprávy je navrhnout doporučení pro zajištění co největšího dopadu v průběhu nového programovacího období;

C. vzhledem k tomu, že probíhá příprava návrhů územní agendy EU a Lipského protokolu, aby mohly být přijaty v rámci neformálního ministerského setkání o městském rozvoji a územní soudržnosti, které se uskuteční v Lipsku ve dnech 24. a 25. května 2007;

D. vzhledem k tomu, že pro zlepšení dopadu strukturálních fondů na soudržnost Evropské unie je nezbytné, aby MSP hrály významnější úlohu v rámci výzkumu, rozvoje technologií a inovace a v zajišťování přístupu ke službám v oblasti výzkumu, rozvoje technologií a inovace ve veřejných institucích zabývajících se výzkumem;

E. vzhledem k tomu, že podle výše zmíněné čtvrté průběžné zprávy o soudržnosti došlo v letech 1995–2002 v třinácti zemích, které přijímají pomoc z Fondu soudržnosti, k vyššímu nárůstu HDP na obyvatele, než tomu bylo v EU–15, a sice o 3,6 % ročně oproti průměrným 2,2 % v EU–15;

F. vzhledem k tomu, že každé euro vynaložené v EU na politiku soudržnosti vytváří v průměru 0,90 EUR doplňkových výdajů v nejméně rozvinutých regionech (cíl 1) a 3,00 EUR v regionech procházejících restrukturalizací (cíl 2);

G. vzhledem k tomu, že samovolné působení tržních sil není dostačující na to, aby se vytvořila soudržnost, jakou si přáli zakladatelé Evropy, a vzhledem k tomu, že taková soudržnost nezbytně vyžaduje veřejný zásah, který umožní zajištění rovnováhy mezi regiony;

H. vzhledem k tomu, že strukturální politiky mají významnou úlohu při posilování územní soudržnosti a budou se muset přizpůsobit novým územním výzvám v EU, jako je demografické stárnutí, vývoj zemědělského trhu nebo otázky spojené s přistěhovalectvím, s energií a se změnou klimatu;

I. vzhledem k tomu, že „polycentrismus“ je leitmotivem evropské územní strategie a je třeba jej zohlednit ve fázi provádění nové politiky soudržnosti;

J.   vzhledem k tomu, že je nezbytné zvýšit viditelnost politiky soudržnosti;

1.  zdůrazňuje kritický význam politiky soudržnosti pro podporu vnitřního trhu díky obchodním tokům a pracovním příležitostem, které vznikají v důsledku vytváření a provádění projektů spolufinancovaných Evropskou unií;

2.  zdůrazňuje význam takové integrované strukturální a udržitelné politiky, která koherentním způsobem spojí pomoc ze strukturálních fondů a fondů soudržnosti s dalšími politikami Společenství; žádá, aby se tento pojem integrované politiky stal předmětem komunikačních a vzdělávacích činností, aby jej znali a používali všichni dotčení činitelé, zejména pak činitelé v terénu;

3.  zdůrazňuje, že Komise, členské státy a regionální a místní orgány by se měly ve fázi provádění nové politiky soudržnosti obzvlášť zaměřit na plnění cílů, které byly průřezově začleněny do všech politik a činností během fáze provádění nové politiky soudržnosti, aby se zabránilo sociálnímu vyloučení;

4.  žádá Komisi, aby přezkoumala, které národní a regionální veřejné politiky přispívají ke konvergenci, a aby zpracovala sdělení na toto téma s cílem prověřit možnost podřídit poskytnutí prostředků v rámci budoucí politiky soudržnosti spolehlivé národní politice růstu, která by měla být vymezena pomocí kvantifikovatelných ukazatelů, aby se zvýšila účinnost politiky soudržnosti;

5.  domnívá se, že Komise a členské státy by měly usilovat o to, aby Evropský sociální fond více přispíval k provádění evropské strategie zaměstnanosti a posiloval jejich vzájemné propojení, přičemž toto zlepšení by měly bezprostředně dokázat relevantní ukazatele s cílem podpory rovných příležitostí;

6.  naléhavě žádá Komisi, aby zkoumala nové způsoby, které umožní kombinovat politiky a nástroje strukturálních politik s dalšími politikami a nástroji Společenství, jejichž cílem je zvyšovat součinnost v oblasti podpory udržitelné konkurence, výzkumu a inovace, a aby se přitom inspirovala činností pracovních skupin Evropské komise operujících mezi odděleními, která je věnována těmto oblastem;

7.  doporučuje regionům a členským státům, aby v rámci operačních programů stanovily kvantifikované cíle v oblasti výzkumu, rozvoje technologií a inovace;

8.  vyzývá Komisi a Radu, aby posoudily, zda by bylo schůdné uložit povinnost poskytnout nejméně 20 % strukturálních fondů na podporu výzkumu, rozvoje technologií a inovace, jak to navrhuje výše zmíněná Ahova zpráva, a to od příštího programovacího období;
a nesoustředit se pouze na velké projekty a špičková centra, nýbrž zajímat se rovněž o méně rozsáhlé projekty prováděné v nejméně zvýhodněných regionech, zejména na ty, které přispívají k trvalému regionálnímu rozvoji;

9.  navrhuje Komisi a Radě, aby podporovaly zavádění konceptu podněcovatelů technologického rozvoje na místní a regionální úrovni (za využití stávajících zdrojů, jako jsou sítě Evropských informačních středisek (EIS) a středisek pro podporu inovací), kteří budou financováni ze strukturálních fondů a zapojeni do regionálních projektů, technologických parků, sítí a seskupení podniků (clustery), budou dynamizovat inovaci v podnicích, zejména MSP, a usnadní jim přístup k finanční podpoře a evropským programům;

10.  vítá vypracování návrhů územní agendy EU a Lipského protokolu, zdůrazňuje však v této souvislosti, že je nezbytné, aby tyto dokumenty přesněji stanovily činnosti, které umožní dosáhnout cílů stanovených v obou strategických dokumentech, a způsoby zapojení členských států; pokud jde o neformální zasedání Rady v Lipsku ve dnech 24.–25. května 2007, důrazně trvá na tom, aby členské státy přijaly pevný závazek ve prospěch trvalého městského rozvoje;

11.  domnívá se, že hodnocení dlouhodobého dopadu, který přináší různým úrovním použití strukturálních fondů, je nezbytné pro přípravu nových právních předpisů a pro řádné rozpočtové řízení v této oblasti;

12.  navrhuje evropským orgánům a členským státům, aby prosazovaly osvědčené postupy a odhadovaly dopad politik Společenství na soudržnost, a to prostřednictvím relevantních ukazatelů, aby byly monitorovacímu středisku ESPON/ORATE přiděleny nezbytné prostředky a funkce, aby mohlo řádně plnit úkoly monitorovacího střediska, které sleduje dopad strukturálních politik na soudržnost;

13.  žádá Komisi, aby ověřila rovněž územní dopad „vyhrazování“ („earmarking“) a aby zejména zhodnotila, zda směřování evropských finančních prostředků k cílům lisabonské agendy skutečně přispívá k vyváženému a soudržnému regionálnímu rozvoji;

14.  vyzývá Komisi, členské státy, regiony a místní orgány, zejména ty, jichž se týká cíl konvergence, aby upřednostnily opatření, jejichž cílem je předcházet teritoriální nerovnováze tím, že usnadní integrovaný rozvoj a vytvoření polycentrických zón;

15.  žádá Komisi, členské státy a regionální a místní orgány, aby zhodnotily, které nástroje jsou nejvhodnější pro dosažení územní rovnováhy mezi městskými a venkovskými oblastmi, a které zároveň tím, že budou založeny na integrovaném strategickém přístupu k rozvoji městských oblastí ve spojení s předměstskými a venkovskými oblastmi, které je obklopují („oblastmi života“ – bassins de vie), zaručí komplemetaritu venkovského a regionálního rozvoje, a aby podporovaly výměnu osvědčených postupů, zejména v rámci sítí územní a sektorové spolupráce s cílem dosáhnout lepšího nakládání s prostředky, zejména v rámci „Evropského týdne regionů a měst“ v Bruselu;

16.  vyzývá Komisi, členské státy a regiony, aby více používaly strukturální fondy ke stimulaci trvalého a nezávislého rozvoje regionů, které vykazují negativní migrační saldo, a k boji s negativními dopady demografických změn;

17.  vyzývá Komisi, členské státy a regionální a místní orgány, aby povzbuzovaly příspěvek politiky soudržnosti k uskutečňování nové strategie ve prospěch trvale udržitelného rozvoje, která bude do značné míry fungovat díky obnovitelným zdrojům energie, bude mít k dispozici dopravní systémy, která bude účinněji využívat možností, jež nabízí kombinace různých způsobů, a bude založena na opětovném použití a recyklaci;

18.  navrhuje Komisi, členským státům, regionům a místním orgánům, aby ve venkovských oblastech podporovaly a stimulovaly hospodářskou činnost související s rozvojem nových technologií, která nevyžaduje geografickou blízkost velkých městských center;

19.  zdůrazňuje význam územní spolupráce v politice soudržnosti a vyzývá řídící orgány, aby podporovaly nadnárodní a meziregionální spolupráci prostřednictvím vytváření různých sítí územní a sektorové spolupráce, jakož i přenos zkušeností a osvědčených postupů v regionálním a místním měřítku prostřednictvím iniciativy „Regiony pro hospodářskou změnu“;

20.  žádá, aby kromě HDP na obyvatele byly používány i jiné územní ukazatele pro posuzování úrovně soudržnosti, jako je míra zaměstnanosti a kvalita pracovních míst, rozdíly ve výši HDP mezi sousedními regiony, index decentralizace a dostupnosti, vybavenost infrastrukturami a dopravou, úroveň výzkumu a inovací, školství a odborné přípravy a různorodost produkce v dané oblasti;

21.  vyzývá Komisi, aby projednala využití nových kvantitativních a kvalitativních ukazatelů soudržnosti s Eurostatem v rámci průběžného hodnocení nové politiky soudržnosti v roce 2009;

22.  vybízí Komisi, aby analyzovala pákový efekt strukturálních fondů na zvýšení soukromých investic v rámci nové politiky soudržnosti a aby zdůraznila nezbytnost spolupráce soukromého a veřejného sektoru;

23.  navrhuje, aby Komise získala lepší informace o kvalitě a trvalosti pracovních míst vytvořených pomocí strukturálních fondů;

24.  upozorňuje Komisi na skutečnost, že nedostatečná administrativní kapacita může představovat velmi závažnou překážku pro dosažení maximálního dopadu politik soudržnosti, a žádá proto Komisi, aby rozvíjela nástroj, který představují partnerské tripartitní smlouvy a úmluvy, a pokračovala v procesu posilování administrativní kapacity při provádění nové politiky soudržnosti, mimo jiné zavedením sítě akreditovaných subjektů poskytujících odbornou přípravu, a to s cílem zajistit koherenci činností, jejichž předmětem je odborná příprava a zvyšování povědomí v prostředí správních orgánů daného členského státu, a to zejména na regionální a místní úrovni;

25.  zdůrazňuje význam zásady partnerství v provádění politiky soudržnosti, přičemž tato zásada ze své podstaty znamená, že partneři budou plně informováni, že budou jejich stanoviska zaznamenávána v hodnotící dokumentaci a že se stanoví nezbytná opatření k odborné přípravě, která jim umožní vykonávat jejich úkoly;

26.  vyzývá Komisi, aby se v rámci prováděcího nařízení zabývala opatřeními, která by zvýšila viditelnost finančních příspěvků nejen v případě velkých projektů infrastruktury, ale rovněž u malých projektů, aby vykonávala podrobnější kontrolu uplatňování povinných opatření směřujících k publicitě, a uplatňovala sankce vůči členským státům, které budou shledány odpovědnými za vážná porušení těchto pravidel; vyzývá správní orgány, aby poslance evropských parlamentů začlenily do komunikace spojené s realizacemi projektů financovaných ze strukturálních fondů;

27.  jelikož projekty, které financuje Evropa, dosvědčují, že existuje Evropa, která je nablízku a je solidární, zdůrazňuje, že je nezbytné, aby regionální orgány a členské státy respektovaly a dodržovaly opatření stanovená v prováděcím nařízení, a zvýšily tak viditelnost vynaložených prostředků, a aby vynaložily větší úsilí o komunikaci zdůrazňováním praktických důsledků politiky soudržnosti pro občana;

28.  domnívá se, že je třeba provést nové studie s cílem vypracovat různé scénáře budoucnosti financování politiky soudržnosti EU; domnívá se, že by se mělo zpracovat srovnání důsledků hlavních nástrojů financování (EFRR, ESF, první pilíř SZP, EZFRV) pro rozvoj Evropské unie o 27 členských státech;

29. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, Výboru regionů a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

• [1]  Úř. věst. C 284 E, 21.11.2002, s. 209.
• [2]  Úř. věst. C 227 E, 21.9.2006, s. 88.
• [3]  Úř. věst. C 286 E, 23.11.2006, s. 501.
• [4]  Úř. věst. C 157 E, 6.7.2006, s. 289.
• [5]  Úř. věst. C 157 E, 6.7.2006, s. 95.
• [6]  Úř. věst. C 291 E, 30.11.2006, s. 123.
• [7]  Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 79.
• [8]  Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25
• [9]  Úř. věst. L 291, 21.10.2006, s. 11.
• [10]  Úř. věst. C 297 E, 7.12.2006, s. 357.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

V červenci 2006 přijal Evropský parlament a Rada čtyři nařízení, která vymezují politiku soudržnosti pro nové programovací období 2007–2014. Krátce poté byly dokončeny také strategické směry. Byl stanoven právní rámec.

Nyní, když byly stanoveny strategické směry, začíná fáze provádění nové politiky soudržnosti. Přestože se již provádí její hlavní směry, je stále možné přispět k provádění nové politiky novými doporučeními, a zajistit tak co možná největší dopad této politiky v sociální, hospodářské, územní a veřejnosprávní oblasti.

Kromě toho se nacházíme ve fázi hodnocení dopadu politiky v rámci programovacího období, které již skončilo. Komise již připravuje čtvrtou zprávu o soudržnosti, která bude předložena pravděpodobně v průběhu ministerského setkání o rozvoji měst a územní soudržnosti, které se uskuteční ve dnech 24. a 25. května v Lipsku (Německo). Na podzim roku 2007 Komise zahájí rozpravu o budoucnosti politiky soudržnosti, která bude vycházet ze závěrů přijatých ve čtvrté zprávě o soudržnosti. V tuto chvíli se můžeme podílet na přípravě této zprávy, která bude základem širší diskuse o politice soudržnosti.

Zmíněná rozprava vyústí v diskusi o přezkumu rozpočtu EU v období 2008/2009. Komise má za tímto účelem předložit začátkem roku 2009 zprávu o přezkumu. Vzhledem k tomu, že politika soudržnosti se má stát jednou z hlavních rozpočtových položek Evropské unie, je nutno věnovat jí velkou pozornost. Předtím, než se přistoupí k diskusi o revizi rozpočtu Evropské unie, jeví se jako vhodné analyzovat a připomínat zvláštní přínos této politiky.

Z tohoto důvodu je cílem této zprávy předložit doporučení pro provádění nové politiky soudržnosti, přispět k diskusi týkající se čtvrté zprávy o soudržnosti a zdůraznit klíčový význam politiky soudržnosti pro dosažení cílů Lisabonské strategie a cílů soudržnosti. S ohledem na předchozí zkušenosti zpráva usiluje o maximalizaci sociálního, hospodářského a územního dopadu nové politiky soudržnosti a dopadu na veřejnou správu. Za tímto účelem se nabízí několik doporučení a připomínek.

I. Optimalizace součinnosti mezi různými veřejnými politikami

Dopad politiky soudržnosti je možné prohloubit zajištěním lepší součinnosti mezi různými veřejnými politikami na úrovni vertikální – mezi politikami národními, regionálními a politikami Společenství – i na úrovni horizontální – mezi různými politikami Společenství.

Na úrovni vertikální by členské státy měly věnovat větší pozornost tomu, aby jejich národní politiky podporovaly opatření financovaná ze strukturálních fondů a aby byly prospěšné pro plnění důležitých strategií (Lisabonské strategie, strategie zaměstnanosti apod.). Na úrovni horizontální by se politiky měly lépe vzájemně doplňovat a mělo by být možné je kombinovat, zejména v oblasti inovace. Měla by se zajistit možnost kumulovat několik podpor a opatření, aby regiony mohly soustředit své rozvojové úsilí.

II. Podpora inovace

Inovace je klíčem k dosažení lepšího hospodářského dopadu politiky soudržnosti. Z tohoto důvodu zpráva nabízí řadu doporučení pro posílení inovace v rámci nové politiky soudržnosti, přičemž vychází z Ahovy zprávy.

Malé a střední podniky hrají klíčovou úlohu při plnění cíle posilování inovace. V Evropské unii však malé a střední podniky, ve srovnání s MSP např. ve Spojených státech, neinvestují dostatečné prostředky do výzkumu, rozvoje technologií a inovace. A právě MSP umožňují konvergenci méně rozvinutých regionů. Z tohoto důvodu by bylo rozumné navrhnout určitá opatření pro překonání překážek, které brání inovaci, jako je podněcovatel technologického rozvoje, a stanovit si ambiciózní avšak realistické kvantifikovatelné cíle.

III. Posílení územního rozměru soudržnosti

Mezivládní konference začlenila cíl územní soudržnosti do ústavní smlouvy jako třetí rozměr soudržnosti. Od té doby byl cíl územní soudržnosti přijat jako politický cíl, a to i přesto, že ústavní smlouva nebyla doposud ratifikována. Územní soudržnost byla zmíněna v třetí zprávě o soudržnosti i ve strategických směrech a pozornost ji bude věnována také v rámci čtvrté zprávy o soudržnosti, která má být zveřejněna v květnu 2007. Přesto však stále zbývá udělat mnoho práce pro posílení tohoto cíle.

Územní agenda a Lipský protokol, které budou přijaty koncem května na setkání ministrů o městském rozvoji a územní soudržnosti, stanoví cíle územní soudržnosti, bude však třeba navrhnout další činnosti nezbytné pro dosažení stanovených cílů. Koncept hodnocení územního dopadu by mohl být nástrojem, který umožní podpořit stanovení cílů územní soudržnosti. Hodnocení územního dopadu má za cíl zvýšit pozitivní dopad investic na rozvoj jednotlivých oblastí. Na národní úrovni některé státy již tradičně provádějí hodnocení územního dopadu. Tato hodnocení se provádějí např. v Německu („Raumordnungsverfahren“) a v Rakousku („Raumverträglichkeitsprüfung“), neexistuje však žádný společný rámec, který by definoval tento koncept.

Polycentrismus se musí stát leitmotivem územního rozměru. V tomto ohledu je také nezbytné najít rovnováhu mezi venkovskými a městskými oblastmi a podporovat hospodářské činnosti v oblastech vzdálených od velkých městských center.

IV. Přesnější hodnocení regionální konvergence a dopadu politiky soudržnosti

Diskuse zaměřená na čtvrtou zprávu o soudržnosti by se měla zabývat také ukazateli soudržnosti a metodami posuzování jak dopadu politiky soudržnosti, tak i dalších politik Společenství na soudržnost.

HDP dobře znázorňuje hospodářskou konvergenci regionů, není však použitelný pro posouzení sociální a územní konvergence. Existují méně rozvinuté regiony s příznivým hospodářským růstem, ve kterých však klesá míra zaměstnanosti, a to má znepokojující dopad na demografický vývoj těchto regionů. Je třeba využít také jiných ukazatelů pro stanovení potřeb regionů.

Pro zajištění optimální součinnosti různých veřejných politik na horizontální úrovni je vhodné získat lepší povědomí o tom, jaký mají tyto politiky dopad na soudržnost. Potřebujeme monitorovací středisko, které bude hodnotit dopad politik Společenství, aby Komise a Evropský parlament měly k dispozici přesnější informace o výsledcích politiky soudržnosti a aby je členské státy a regiony mohly lépe využít.

V. Lepší veřejná správa a zvýšení viditelnosti politiky soudržnosti

Nedá se popřít, že politika soudržnosti má pozitivní dopad na veřejnou správu v Evropě. Zásada spolupráce, která zahrnuje občanskou společnost a všechny úrovně správy, změnila administrativní systém v mnoha zemích, které čerpají prostředky ze strukturálních fondů.

Pro EU–12, které jsou hlavním příjemcem prostředků v rámci nové politiky soudržnosti, je provádění této politiky velkou výzvou. Evropská unie podporuje 12 nových členských států v jejich úsilí o posílení administrativních kapacit. Tento proces musí pokračovat také ve fázi provádění politiky. Evropská unie musí také dohlížet na to, aby strukturální fondy byly vynakládány efektivně. Nedokončení projektů, které byly spolufinancovány z prostředků EU, by se mělo přísně trestat, aby se orgánům zabránilo plýtvat finančními prostředky z důvodu nedokončení projektů.

Politika soudržnosti nejenže přeměnila správní systém členských států a jejich regionů, ale zviditelnila také Evropskou unii v očích občanů a prosadila zvýšení podpory EU v regionech, které měly z politiky soudržnosti výrazný užitek. Opatření na zvýšení viditelnosti finanční pomoci nejsou však bohužel vždy respektována a neuplatňují se u malých projektů. Má-li se posílit pozitivní dopad politiky soudržnosti na pomoc EU, je nezbytné zajistit větší viditelnost všech vynaložených finančních prostředků.

STANOVISKO Rozpočtového výboru (25. 1. 2007)

pro Výbor pro regionální rozvoj

k dopadu a důsledkům strukturálních politik na soudržnost Evropské unie
(2006/2181(INI))

Navrhovatelka: Nathalie Griesbeck

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje význam strukturálních fondů pro viditelnost evropských politik ve vztahu k evropským občanům;

2.  připomíná, že soudržnost je součástí priorit rozpočtu na rok 2007 v jeho usnesení ze dne 18. května 2006 o roční politické strategii Komise[1];

3.  je přesvědčen, že je nezbytné dlouhodobě hodnotit dopad strukturálních fondů s cílem připravit budoucí právní předpisy a řádnou správu rozpočtových prostředků v této oblasti;

4.  lituje nedostatku společných ukazatelů pro zjištění skutečného dopadu strukturálních fondů na soudržnost;

5.  zdůrazňuje nezbytnost mít k dispozici kvantitativní ukazatele pro zjištění působení politik soudržnosti na hospodářský růst, na nezaměstnanost, infrastruktury, výzkum a inovaci, aby bylo možné zjistit konkrétní dopad strukturálních fondů a přijmout vhodná rozpočtová rozhodnutí;

6.  uvědomuje si, že kvalitativní dopad strukturálních činností na kvalitu života lze obtížně hodnotit; bere přesto na vědomí, že odměňování zaměstnanců, průměrná délka života, změny v oblasti dlouhodobé nezaměstnanosti atd. odrážejí obecnou kvalitu života v daném regionu, a proto by mohly sloužit jako kvalitativní ukazatelé;

7.  žádá, aby byl vytvořen měřící nástroj společný všem členským státům, který by zohledňoval různé kvantitativní a kvalitativní ukazatele;

8.  připomíná, že ve společném prohlášení Evropského parlamentu a Komise v příloze k rozpočtu na rok 2007 oba orgány zdůrazňují nutnost optimalizovat využívání prostředků rozpočtu Evropské unie a zlepšit monitorování provádění příjmů a výdajů rozpočtu; zdůrazňuje, že hodnocení programů Společenství se musí stát hlavní snahou orgánů, které jsou zapojeny do ročního rozpočtového procesu, a že cílem tohoto kroku je zhodnotit a zvážit kvantitativní a kvalitativní aspekty každého programu Společenství;

9.  vyslovuje námitku proti vytvoření monitorovacího střediska politik Společenství týkajících se soudržnosti, pokud by zároveň nedošlo k převodu pravomocí a finančních zdrojů.

POSTUP

Název	Dopad a důsledky strukturálních politik na soudržnost Evropské unie
Číslo postupu	2006/2181(INI)
Příslušný výbor	REGI
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání	BUDG 6.7.2006
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání
Navrhovatel(ka) Datum jmenování	Nathalie Griesbeck 20.9.2004
Předchozí navrhovatel(ka)
Projednání ve výboru	25.1.2007
Datum přijetí	25.1.2007
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	29 0 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Laima Liucija Andrikienė, Richard James Ashworth, Reimer Böge, Salvador Garriga Polledo, Monica Maria Iacob-Ridzi, Janusz Lewandowski, Mario Mauro, Nina Škottová, László Surján, Herbert Bösch, Brigitte Douay, Neena Gill, Catherine Guy-Quint, Jutta Haug, Vladimír Maňka, Dan Mihalache, Gianni Pittella, Yannick Vaugrenard, Ralf Walter, Gérard Deprez, Nathalie Griesbeck, Anne E. Jensen, Jan Mulder, Kyösti Virrankoski, Wiesław Stefan Kuc, Wojciech Roszkowski, Gérard Onesta.
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Paul Rübig, Hans-Peter Martin.
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

• [1]  Texty přijaté tohoto dne, P6_TA(2006)0221.

POSTUP

Název	Dopad a důsledky strukturálních politik na soudržnost Evropské unie
Číslo postupu	2006/2181(INI)
Příslušný výbor Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno udělení svolení	REGI 6.7.2006
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání	BUDG 6.7.2006
Nezaujaté stanovisko Datum rozhodnutí
Užší spolupráce Datum oznámení na zasedání
Zpravodaj(ové) Datum jmenování	Francisca Pleguezuelos Aguilar 2.5.2006
Předchozí zpravodaj(ové)
Projednání ve výboru	18.12.2006			22.1.2007			27.2.2007
Datum přijetí	12.4.2007
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	41 0 1
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Jean Marie Beaupuy, Rolf Berend, Jana Bobošíková, Antonio De Blasio, Vasile Dîncu, Gerardo Galeote, Iratxe García Pérez, Ambroise Guellec, Gábor Harangozó, Marian Harkin, Jim Higgins, Alain Hutchinson, Mieczysław Edmund Janowski, Gisela Kallenbach, Evgeni Kirilov, Miloš Koterec, Constanze Angela Krehl, Mario Mantovani, Sérgio Marques, Miguel Angel Martínez Martínez, Yiannakis Matsis, Miroslav Mikolášik, James Nicholson, Lambert van Nistelrooij, Jan Olbrycht, Markus Pieper, Bernard Poignant, Wojciech Roszkowski, Stefan Sofianski, Catherine Stihler, Margie Sudre, Andrzej Jan Szejna, Kyriacos Triantaphyllides, Oldřich Vlasák
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Jan Březina, Brigitte Douay, Den Dover, Richard Falbr, Emanuel Jardim Fernandes, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Francisca Pleguezuelos Aguilar, Jürgen Schröder, Lydia Shouleva, László Surján
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Luigi Cocilovo, Andrea Losco
Datum předložení	19.4.2007
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)	...