ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin
20. 4. 2007 - (KOM(2006)0423 – C6‑0258/2006 – 2006/0143(COD)) - ***I
Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Zpravodajka: Åsa Westlund
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin
(KOM(2006)0423 – C6‑0258/2006 – 2006/0143(COD))
(Postup spolurozhodování: první čtení)
Evropský parlament,
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0423)[1],
– s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6‑0258/2006),
– s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,
– s ohledem na články 51 a 35 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6‑0153/2007),
1. schvaluje pozměněný návrh Komise;
2. vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.
Znění navržené Komisí | Pozměňovací návrhy Parlamentu |
Pozměňovací návrh 1 Bod odůvodnění 2 | |
(2) Při provádění politik Společenství je důležité zajistit vysokou úroveň ochrany lidského života a zdraví. |
(2) Při provádění politik Společenství je nutno zajistit vysokou úroveň ochrany lidského života a zdraví a životního prostředí. |
Pozměňovací návrh 2 Bod odůvodnění 4 | |
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. XXX/2006 ze dne […] o potravinářských přídatných látkách , nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. YYY/2006 ze dne […] o potravinářských enzymech a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. ZZZ/2006 ze dne […] o látkách určených k aromatizaci potravin a o některých složkách potravy obsahujících aroma stanoví harmonizovaná kritéria a harmonizované požadavky pro posuzování a povolování těchto látek. |
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. XXX/2006 ze dne […] o potravinářských přídatných látkách, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. YYY/2006 ze dne […] o potravinářských enzymech a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. ZZZ/2006 ze dne […] o látkách určených k aromatizaci potravin a o některých složkách potravy obsahujících aroma stanoví kritéria a harmonizované požadavky pro posuzování a povolování těchto látek. |
Odůvodnění | |
Není jisté, že kritéria by měla být pro různé látky naprosto stejná. Jedním důvodem, proč se jimi zabývají tři různá nařízení, je, že existují různé rozdíly, které je třeba zohlednit. | |
Pozměňovací návrh 3 Bod odůvodnění 5a (nový) | |
|
(5a) Transparentnost při výrobě potravin a zacházení s nimi je pro dosažení důvěry spotřebitelů naprosto zásadní. |
Odůvodnění | |
Transparentnost je významným faktorem, mají-li mít spotřebitelé důvěru ke způsobu, jakým EU řídí otázky související s potravinami. | |
Pozměňovací návrh 4 Bod odůvodnění 7a (nový) | |
|
(7a) Kritéria pro povolování stanovená v nařízení (ES) č. XXX/2006, (ES) č. YYY/2006 a (ES) č. ZZZ/2006 by měla být splněna rovněž při povolování podle tohoto nařízení. |
Odůvodnění | |
Tato skutečnost je zřejmá sama o sobě, není však výslovně vyjádřena v návrhu Komise. | |
Pozměňovací návrh 5 Bod odůvodnění 9 | |
(9) V souladu s rámcem pro posuzování rizika v oblasti bezpečnosti potravin stanoveným nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, může být uvedení látek na trh povoleno až po důkladném vědeckém posouzení rizika, které mohou mít látky pro lidské zdraví. Po tomto posouzení, které musí být provedeno pod vedením Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“), musí následovat rozhodnutí o řízení rizika, které přijme Komise, v rámci regulativního postupu zajišťujícího úzkou spolupráci mezi Komisí a členskými státy. |
(9) V souladu s rámcem pro posuzování rizika v oblasti bezpečnosti potravin stanoveným nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, může být uvedení látek na trh povoleno až po důkladném nezávislém vědeckém posouzení rizika, které mohou mít látky pro lidské zdraví. Po tomto posouzení, které musí být provedeno pod vedením Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“), musí následovat rozhodnutí o řízení rizika, které přijme Komise, v rámci regulativního postupu zajišťujícího úzkou spolupráci mezi Komisí a členskými státy. |
Pozměňovací návrh 6 Bod odůvodnění 10 | |
(10) Uznává se, že vědecké posouzení rizika nemůže v některých případech poskytnout všechny informace, z nichž by mělo vycházet rozhodnutí o řízení rizika, a že je pro účely posuzování možné zohlednit další oprávněné a relevantní faktory. |
(10) Uznává se, že vědecké posouzení rizika nemůže poskytnout všechny informace, z nichž by mělo vycházet rozhodnutí o řízení rizika, a že je pro účely posuzování nezbytné zohlednit další oprávněné a relevantní faktory. |
Odůvodnění | |
Další oprávněné faktory relevantní v této věci – otázky bezpečnosti týkající se zdraví spotřebitelů, odůvodněná technologická potřeba, prospěch a výhody pro spotřebitele – musí být zohledněny ve všech případech. | |
Pozměňovací návrh 7 Bod odůvodnění 11 | |
(11) Ve snaze souvisle informovat provozovatele dotčených odvětví a veřejnost o platných povoleních by povolené látky měly být zahrnuty do seznamu Společenství, který vypracuje, vede a zveřejňuje Komise. |
(11) Ve snaze souvisle informovat provozovatele dotčených odvětví a veřejnost o platných povoleních je nutno povolené látky zahrnout do seznamu Společenství, který vypracuje, vede a zveřejňuje Komise. |
Odůvodnění | |
Spotřebitelé a průmyslové odvětví musí být schopni předpokládat, že látky a použití, které nejsou zařazeny na seznam Společenství, nejsou povoleny. | |
Pozměňovací návrh 8 Bod odůvodnění 13 | |
(13) Jednotné povolovací řízení pro látky musí splňovat požadavky transparentnosti a informovanosti veřejnosti, přičemž musí být zajištěno právo žadatele zachovat důvěrnost některých informací. |
(13) Jednotné povolovací řízení pro látky musí splňovat požadavky transparentnosti a informovanosti veřejnosti, přičemž v řádně odůvodněných případech a ze stanovených důvodů musí být zajištěno právo žadatele zachovat důvěrnost některých informací. |
Pozměňovací návrh 9 Bod odůvodnění 16 | |
(16) Ve snaze o účinnost a zjednodušení právních předpisů je třeba ze střednědobého hlediska posoudit možnost rozšířit oblast působnosti jednotného řízení na další stávající právní předpisy v oblasti potravin. |
(16) Ve snaze o účinnost a zjednodušení právních předpisů je třeba ze střednědobého hlediska posoudit po konzultaci se všemi zúčastněnými stranami možnost rozšířit oblast působnosti jednotného řízení na další stávající právní předpisy v oblasti potravin. |
Pozměňovací návrh 10 Bod odůvodnění 18 | |
(18) Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi9, |
(18) Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi9. Komise by měla náležitým způsobem konzultovat připravovaná opatření se zúčastněnými stranami, než je předloží výboru podle výše uvedeného rozhodnutí, |
9 Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. |
9 Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11). |
Odůvodnění | |
Měla by být zahrnuta výslovné ustanovení, která umožní, aby každému rozhodnutí Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat předcházely neformální konzultace se zúčastěnými stranami s cílem zajistit co největší transparentnost a otevřenost procesu. | |
Pozměňovací návrh 11 Čl. 1 odst. 1 | |
1. Toto nařízení stanoví jednotné posuzovací a povolovací řízení (dále jen „jednotné řízení“) pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy, látky určené k aromatizaci potravin a zdroje látek určených k aromatizaci používané nebo určené k použití v potravinách nebo na jejich povrchu (dále jen „látky“), které podporuje volný pohyb těchto látek ve Společenství. |
1. Toto nařízení stanoví jednotné posuzovací a povolovací řízení (dále jen „jednotné řízení“) pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy, látky určené k aromatizaci potravin a zdroje látek určených k aromatizaci používané nebo určené k použití v potravinách nebo na jejich povrchu (dále jen „látky“), které podporuje lepší ochranu spotřebitelů a veřejného zdraví a volný pohyb potravin ve Společenství. |
Odůvodnění | |
Základním cílem tohoto právního předpisu je přispět k volnému pohybu potravin v rámci Společenství. | |
Pozměňovací návrh 12 Čl. 1 odst. 1 pododstavec 1a (nový) | |
|
Toto nařízení se nepoužije na výrobky povolené podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2065/2003 ze dne 10. listopadu 2003 o kouřových aromatických přípravcích používaných nebo určených k použití v potravinách nebo na jejich povrchu1. |
|
1 Úř. věst. L 309, 26.11.2003, s. 1. |
Odůvodnění | |
Kouřové aromatické přípravky jsou dostatečně a vhodně regulovány nařízením (ES) č. 2065/2003. Jejich výslovné vyjmutí z působnosti tohoto nařízení povede k vyjasnění právních předpisů. | |
Pozměňovací návrh 13 Čl. 2 odst. 1 | |
1. V rámci jednotlivých právních předpisů v odvětvích potravinového práva jsou látky, jejichž uvádění na trh ve Společenství je povoleno, uvedeny v seznamu, jehož obsah je stanoven uvedenými právními předpisy (dále jen „seznam Společenství“). Seznam Společenství aktualizuje Komise. Zveřejňuje se v Úředním věstníku Evropské unie. |
1. V rámci jednotlivých právních předpisů v odvětvích potravinového práva jsou látky, jejichž uvádění na trh ve Společenství je povoleno, uvedeny v seznamu, jehož obsah je stanoven uvedenými právními předpisy (dále jen „seznam Společenství“). Seznam Společenství se aktualizuje nařízením Evropského parlamentu a Rady. Zveřejňuje se v Úředním věstníku Evropské unie. |
Odůvodnění | |
Většina úprav a aktualizací seznamu Společenství byla předmětem ostrých diskusí v Evropském parlamentu i v Radě. Třebaže by mohlo být často dosaženo dohody v prvním čtení, nemělo by být rozhodnutí ponecháno na Komisi a projednávání ve výboru. | |
Pozměňovací návrh 14 Čl. 2 odst. 1 pododstavec 1a (nový) | |
|
Látky zahrnuté do seznamu Společenství smějí používat všichni provozovatelé potravinářských podniků v souladu s podmínkami, které se na ně vztahují, a za předpokladu, že použití těchto látek není omezeno podle čl. 12 odst. 6a. |
Odůvodnění | |
Zahrnutí látky do seznamu Společenství vyžaduje rozsáhlé toxikologické studie. Je pochopitelné, že odpovědní výrobci, kteří provádějí tyto studie a jsou rovněž výrazně finančně angažováni v celém procesu, očekávají prospěch, přinejmenším na určitou dobu, z výhod spojených s povolením (viz pozměňovací návrh 61, který předkládá Horst Schnellhardt). | |
Pozměňovací návrh 15 Čl. 3 odst. 2 pododstavec 2 | |
Pokud jde o aktualizace podle čl. 2 odst. 2 písm. b) a c), Komise obdrží stanovisko úřadu pouze v případě, že by tyto aktualizace mohly mít vliv na veřejné zdraví. |
Pokud jde o aktualizace podle čl. 2 odst. 2 písm. b) a c), Komise obdrží stanovisko úřadu pouze v případě, že by tyto aktualizace mohly mít vliv na lidské zdraví. |
Pozměňovací návrh 16 Čl. 3 odst. 3 | |
3. V souladu s článkem 7 končí jednotné řízení přijetím nařízení Komise, kterým se provádí aktualizace. |
3. Jednotné řízení končí přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se provádí aktualizace. |
Odůvodnění | |
Jednotné řízení by mělo být založeno na spolurozhodování. Úpravy a aktualizace seznamu Společenství byly často předmětem ostrých diskusí v Evropském parlamentu i v Radě, neměly by tudíž být ponechány na rozhodnutí Komise a projednávání ve výboru. | |
Pozměňovací návrh 17 Čl. 3 odst. 3a (nový) | |
|
3a. Všechna povolení pro použití potravinářských přídatných látek, potravinářských enzymů a látek určených k aromatizaci potravin se pravidelně přezkoumávají. |
Odůvodnění | |
Je důležité, aby použití látek v potravinách bylo v souladu s nejnovějším vědeckým výzkumem. Kromě toho je pro určité skupiny spotřebitelů důležité, aby látky, které se nepoužívají, byly ze seznamu vyškrtnuty spolu s použitími, která již nejsou aktuální. | |
Pozměňovací návrh 18 Čl. 3 odst. 4 pododstavec 1 | |
4. Odchylně od odstavce 3 může Komise jednotné řízení v jakékoli fázi ukončit a upustit od plánované aktualizace, pokud se domnívá, že tato aktualizace není odůvodněná. V případě potřeby zohlední stanovisko úřadu, všechna relevantní ustanovení právních předpisů Společenství a další oprávněné faktory důležité pro posuzovanou otázku. |
4. Odchylně od odstavce 3 může Komise jednotné řízení v jakékoli fázi před tím, než byl návrh nařízení předložen Evropskému parlamentu a Radě, ukončit a upustit od plánované aktualizace, , pokud se domnívá, že tato aktualizace není odůvodněná. V případě potřeby zohlední stanovisko úřadu, všechna relevantní ustanovení právních předpisů Společenství a další oprávněné faktory důležité pro posuzovanou otázku. |
Odůvodnění | |
Jednotné řízení by mělo být založeno na spolurozhodování. Úpravy a aktualizace seznamu Společenství byly často předmětem ostrých diskusí v Evropském parlamentu i v Radě, neměly by tudíž být ponechány na rozhodnutí Komise a projednávání ve výboru. | |
Pozměňovací návrh 19 Čl. 3 odst. 4 pododstavec 2 | |
V tomto případě Komise, je-li to nutné, informuje přímo žadatele a ve svém dopise uvede důvody, na jejichž základě se domnívá, že aktualizace není odůvodněná. |
V tomto případě Komise toto rozhodnutí zveřejní, nestanoví-li ustanovení článku 12 jinak, a informuje přímo žadatele a ve svém dopise uvede důvody, na jejichž základě se domnívá, že aktualizace není odůvodněná. |
Odůvodnění | |
Rozhodnutí nepřijmout rozhodnutí musí být také zveřejněno. Transparentnost je významným faktorem, mají-li mít spotřebitelé důvěru ve způsob, jakým EU řídí otázky související s potravinami. | |
Pozměňovací návrh 20 Čl. 4 odst. 1 | |
1. Když Komise obdrží žádost, jejímž předmětem je aktualizace seznamu Společenství: |
1. Když Komise obdrží žádost, jejímž předmětem je aktualizace seznamu Společenství: |
a) zašle žadateli písemné potvrzení o přijetí ve lhůtě čtrnácti pracovních dní od dne přijetí žádosti; |
a) zašle žadateli písemné potvrzení o přijetí ve lhůtě čtrnácti pracovních dní od dne přijetí žádosti; |
b) je-li to nutné, předá žádost úřadu a požádá ho o stanovisko. |
b) předá žádost úřadu a požádá ho o stanovisko. |
Komise zpřístupní žádost členským státům. |
Komise zpřístupní žádost Evropskému parlamentu, členským státům a zúčastněným stranám. |
Odůvodnění | |
Většina úprav a aktualizací seznamu Společenství byla předmětem ostrých diskusí v Evropském parlamentu i v Radě. Třebaže by mohlo být často dosaženo dohody v prvním čtení, nemělo by být rozhodnutí ponecháno na Komisi a projednávání ve výboru. | |
Pozměňovací návrh 21 Čl. 4 odst. 2 | |
2. Když Komise zahájí řízení ze vlastního podnětu, informuje členské státy a, je-li to nutné, požádá úřad o vydání stanoviska. |
2. Když Komise zahájí řízení z vlastního podnětu, informuje členské státy a tuto skutečnost zveřejní a, je-li to nutné, požádá úřad o vydání stanoviska. |
Odůvodnění | |
Transparentnost je významným faktorem, mají-li mít spotřebitelé důvěru ke způsobu, jakým EU řídí otázky související s potravinami. | |
Pozměňovací návrh 22 Čl. 5 odst. 1 | |
1. Úřad vydá stanovisko ve lhůtě šesti měsíců od přijetí platné žádosti. |
1. Úřad vydá stanovisko ve lhůtě devíti měsíců od přijetí platné žádosti. |
Odůvodnění | |
Vezmeme-li v úvahu zdroje, které má Evropský úřad pro bezpečnost potravin k dispozici, a kvalitativní standardy požadované od stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, je návrh Komise na takovou krátkou lhůtu nevhodný. | |
Pozměňovací návrh 23 Čl. 5 odst. 2 | |
2. Úřad předloží své stanovisko Komisi a členským státům a v případě potřeby žadateli. |
2. Úřad předloží své stanovisko Komisi a členským státům a žadateli. Stanovisko se rovněž zveřejní, nestanoví-li ustanovení článku 12 jinak. |
Odůvodnění | |
Žadatel musí být VŽDY informován a stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin musí být zveřejněno. | |
Pozměňovací návrh 24 Čl. 6 odst. 1 | |
1. V řádně odůvodněných případech, kdy úřad od žadatele požaduje dodatečné informace, lze prodloužit lhůtu uvedenou v čl. 5 odst. 1. Po konzultaci s žadatelem stanoví úřad lhůtu, v níž mohou být tyto informace poskytnuty, a informuje Komisi o potřebné dodatečné lhůtě. Pokud Komise nevznese námitky ve lhůtě osmi pracovních dní od oznámení informace předaném úřadem, je lhůta uvedená v čl. 5 odst. 1 automaticky prodloužena o dodatečnou lhůtu. |
1. Pokud úřad od žadatele požaduje dodatečné informace, lze prodloužit lhůtu uvedenou v čl. 5 odst. 1. Po konzultaci s žadatelem stanoví úřad lhůtu, v níž mohou být tyto informace poskytnuty, a informuje Komisi o potřebné dodatečné lhůtě. Pokud Komise nevznese námitky ve lhůtě osmi pracovních dní od oznámení informace předané úřadem, je lhůta uvedená v čl. 5 odst. 1 automaticky prodloužena o dodatečnou lhůtu. |
Odůvodnění | |
Pokud žádost neobsahuje všechny údaje vyžadované úřadem k posouzení rizika dané látky, měla by být příslušná lhůta prodloužena s cílem umožnit řádné posouzení rizika. | |
Pozměňovací návrh 25 Čl. 6 odst. 3 | |
3. Když žadatel poskytne dodatečné informace z vlastního podnětu, předá je úřadu a Komisi. V takovém případě vydá úřad stanovisko v původní lhůtě. |
3. Když žadatel poskytne dodatečné informace z vlastního podnětu, předá je úřadu a Komisi. V takovém případě vydá úřad stanovisko v původní lhůtě, nejsou-li zvláštní důvody pro prodloužení této lhůty. |
Odůvodnění | |
Nesmí existovat žádné pobídky pro žadatele, aby předkládal dodatečné informace po vypršení lhůty. Bez výše uvedeného doplnění by bohužel takové negativní podněty existovaly. | |
Pozměňovací návrh 26 Článek 7 | |
Ve lhůtě devíti měsíců od vydání stanoviska úřadem Komise předloží výboru podle čl. 14 odst. 1 předlohu nařízení, kterým se aktualizuje seznam Společenství, přičemž zohlední stanovisko úřadu, relevantní ustanovení právních předpisů Společenství a další oprávněné faktory důležité pro posuzovanou otázku. |
Ve lhůtě šesti měsíců od vydání stanoviska úřadem Komise předloží Evropskému Parlamentu a Radě návrh nařízení, kterým se aktualizuje seznam Společenství, přičemž zohlední stanovisko úřadu, relevantní ustanovení právních předpisů Společenství a další oprávněné faktory důležité pro posuzovanou otázku. |
|
Komise svůj návrh odůvodní a vysvětlí úvahy, na nichž je založeno. |
Když není předloha nařízení v souladu se stanoviskem úřadu, Komise tento nesoulad vysvětlí. |
Když není návrh nařízení v souladu se stanoviskem úřadu, Komise důvody pro své rozhodnutí vysvětlí. |
Nařízení se přijímá postupem podle čl. 14 odst. 2. |
|
Odůvodnění | |
Většina úprav a aktualizací seznamu Společenství byla předmětem ostrých diskusí v Evropském parlamentu i v Radě. Třebaže by mohlo být často dosaženo dohody v prvním čtení, nemělo by být rozhodnutí ponecháno na Komisi a projednávání ve výboru. | |
Pozměňovací návrh 27 Čl. 8 odst. 1 | |
1. Když Komise požádá žadatele o dodatečné informace o aspektech týkajících se řízení rizika, stanoví po dohodě s žadatelem lhůtu, v níž musí být tyto informace poskytnuty. V takovém případě může tak být prodloužena lhůta uvedená v článku 7. |
1. Když Komise požádá žadatele o dodatečné informace o aspektech týkajících se řízení rizika, stanoví po dohodě s žadatelem lhůtu, v níž musí být tyto informace poskytnuty. V takovém případě může tak Komise prodloužit lhůtu uvedenou v článku 7 a o prodloužení informuje členské státy. |
Pozměňovací návrh 28 Článek 10 | |
Lhůty uvedené v čl. 5 odst. 1 a v článku 7 může prodloužit Komise z vlastní iniciativy nebo, je-li třeba, mohou být lhůty prodlouženy na žádost úřadu, odůvodňuje-li to povaha dokumentace, a to aniž je dotčen čl. 6 odst. 1 a čl. 8 odst. 1. V tomto případě, je-li třeba, Komise informuje žadatele o prodloužení a jeho důvodech. |
Lhůty uvedené v čl. 5 odst. 1 a v článku 7 může prodloužit Komise z vlastní iniciativy nebo, je-li třeba, mohou být lhůty prodlouženy na žádost úřadu, odůvodňuje-li to povaha dokumentace, a to aniž je dotčen čl. 6 odst. 1 a čl. 8 odst. 1. V tomto případě Komise informuje žadatele a členské státy o prodloužení a jeho důvodech. |
Odůvodnění | |
Žadatel by měl být o prodloužení lhůt informován vždy. Stejně tak by měly být informovány členské státy. | |
Pozměňovací návrh 29 Čl. 11 odst. 1a (nový) | |
|
Komise zajistí transparentnost povolovacího řízení tím, že zveřejní všechny žádosti a dá veřejnosti k dispozici veškerý materiál, který je v dané věci podstatný. |
Odůvodnění | |
Transparentnost je významným faktorem, mají-li mít spotřebitelé důvěru ke způsobu, jakým EU řeší otázky související s potravinami. | |
Pozměňovací návrh 30 Čl. 12 odst. 1 pododstavec 1 | |
1. Z informací sdělených žadatelem mohou být předmětem důvěrného zpracování takové informace, jejichž zveřejnění by významně poškodilo postavení žadatele v rámci hospodářské soutěže. |
1. Informace sdělené žadatelem mohou být předmětem důvěrného zpracování pouze tehdy, mohlo-li by jejich zveřejnění významně poškodit postavení žadatele v rámci hospodářské soutěže. |
Odůvodnění | |
Transparentnost je významným faktorem, mají-li mít spotřebitelé důvěru ke způsobu, jakým EU řeší otázky související s potravinami. Někdy však mohou existovat oprávněné důvody pro zacházení s informacemi jako s důvěrnými. | |
Pozměňovací návrh 31 Čl. 12 odst. 1 pododstavec 2 úvodní část | |
Za důvěrné se každopádně nepovažují tyto informace: |
Za důvěrné se každopádně nemohou nikdy považovat tyto informace: |
Odůvodnění | |
Transparentnost je významným faktorem, mají-li mít spotřebitelé důvěru ke způsobu, jakým EU řeší otázky související s potravinami. Někdy však mohou existovat oprávněné důvody pro zacházení s informacemi jako s důvěrnými. | |
Pozměňovací návrh 32 Čl. 12 odst. 3 | |
3. Komise určí, které informace mohou zůstat důvěrné, a informuje o tom žadatele. |
3. Komise určí, které informace mohou zůstat důvěrné, a informuje o tom žadatele a členské státy. |
Odůvodnění | |
Členské státy by měly být rovněž informovány. | |
Pozměňovací návrh 33 Čl. 12 odst. 6a (nový) | |
|
6a. Vědecké údaje a další informace poskytnuté žadatelem nesmějí být využity ve prospěch dalšího žadatele po dobu pěti let od data povolení, nedohodl-li dotyčný žadatel s předchozím žadatelem, že tyto údaje a informace mohou být použity a náklady budou příslušně sdíleny, pokud: |
|
a) vědecké údaje a další informace byly v době podání předchozí žádosti označeny za údaje, jež jsou předmětem průmyslového vlastnictví předchozího žadatele, a |
|
b) předchozí žadatel měl v době, kdy byla učiněna předchozí žádost, výhradní práva k postoupení údajů, jež jsou předmětem průmyslového vlastnictví, a |
|
c) potravinářské přídatné látky nemohly být povoleny, aniž by byly předchozím žadatelem poskytnuty údaje, jež jsou předmětem průmyslového vlastnictví. |
Odůvodnění | |
Zahrnutí látky do seznamu Společenství vyžaduje rozsáhlé toxikologické studie. Je pochopitelné, že odpovědní výrobci, kteří provádějí tyto studie a jsou rovněž výrazně finančně angažováni v celém procesu, očekávají prospěch, přinejmenším na určitou dobu, z výhod spojených s povolením. | |
Pozměňovací návrh 34 Čl. 14 odst. 2a (nový) | |
|
2a. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 zmíněného rozhodnutí. |
Odůvodnění | |
Tento pozměňovací návrh je potřebný, aby byl text v souladu s ustanoveními nového rozhodnutí pro postup projednávání ve výborech. |
- [1] Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Enviromentální hlediska
V souladu s Cardiffským procesem musí být environmentální hlediska včleněna do všech právních předpisů EU.
To je obzvláště důležité u tohoto právního předpisu, neboť to, co člověk jí, nezůstává v lidském těle, nýbrž je rozptýleno do přírodního prostředí a stává se součástí přírodního cyklu. Negativní enviromentální účinky by se proto při rozhodování o udělení či neudělení povolení měly zohlednit. Článek 175 Smlouvy o založení Evropských společenství by tedy měl být rovněž základem tohoto nařízení.
Transparentnost
Transparentnost je významným faktorem, mají-li mít spotřebitelé důvěru ke způsobu, jakým EU řeší otázky související s potravinami. Komise proto musí zajistit transparentnost povolovacího řízení tím, že všechny žádosti budou zveřejněny a všechny příslušné materiály v dané věci budou zpřístupněny veřejnosti. Výrobci, kteří žádají o povolení, musí být o věcech týkajících se jejich žádosti vždy přímo informováni.
Komise by měla být bez problémů schopna vysvětlit úvahy, na nichž se její rozhodnutí zakládá. Takové transparentní vysvětlení by bylo přínosem pro spotřebitele, průmyslové odvětví i pro úřady členských států. Komise by tedy měla vždy zveřejnit své návrhy rozhodnutí, odůvodnit své návrhy a vysvětlit úvahy, na nichž se její rozhodnutí zakládá. Rozhodnutí nepřijmout rozhodnutí je také nutno zveřejnit.
V případě, kdy se přijaté rozhodnutí vzdaluje původnímu návrhu Komise pro Výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, Komise rovněž vysvětlí pozadí konečného rozhodnutí.
Bezpečnost potravin
Vezmeme-li v úvahu zdroje, které má Evropský úřad pro bezpečnost potravin k dispozici, a kvalitativní standardy požadované od stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, není šest měsíců, které navrhuje Komise, vhodná lhůta pro poskytnutí stanoviska k žádosti. S ohledem na bezpečnost potravin proto navrhujeme tuto lhůtu prodloužit tak, aby EFSA měl na předložení stanoviska devět měsíců.
Je důležité, aby použití látek v potravinách bylo v souladu s nejnovějším vědeckým výzkumem. Pro určité skupiny spotřebitelů je také důležité, aby látky a použití, které již nejsou aktuální, byly ze seznamu vyřazeny. Všechna povolení pro používání potravinářských přídatných látek, potravinářských enzymů a látek určených k aromatizaci potravin se tedy musí pravidelně přezkoumávat.
Nový postup projednávání ve výborech
K návrhu Komise je ve světle nového postupu projednávání ve výborech navrhována řada pozměňovacích návrhů.
STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI K PRÁVNÍMU ZÁKLADU
22. 3. 2007
Pan Miroslav Ouzký
předseda
Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
BRUSEL
Věc: Stanovisko k právnímu základu návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin (KOM(2006)0423 – C6-0258/2006 – 2006/0143(COD))[1]
Vážený pane předsedo,
dopisem ze dne 28. února 2007 jste v souladu s čl. 35 odst. 2 jednacího řádu požádal Výbor pro právní záležitosti o ověření platnosti a vhodnosti právního základu výše uvedeného návrhu Komise.
Výbor výše uvedenou otázku projednal na své schůzi dne 20. března 2007.
Zpravodajka příslušného výboru paní Westlundová navrhuje právní základ návrhu změnit z článku 95 na článek 95 spolu s článkem 175 Smlouvy o ES.
Právní základ
Veškeré akty Společenství musí vycházet z právního základu stanoveného Smlouvou (nebo jiným právním aktem, který mají provádět). Právní základ vymezuje pravomoc Společenství ratione materiae a uvádí, jak bude tato pravomoc vykonávána, jmenovitě pak právní nástroj(e), který(é) lze použít, a postup rozhodování.
S ohledem na důsledky právního základu má jeho volba zásadní význam, a to zejména pro Parlament, neboť stanoví, zda má Parlament v legislativním procesu slovo a jaké.
Podle Soudního dvora není volba právního základu subjektivní, ale „musí vycházet z objektivních faktorů, které mohou být přezkoumány soudem”[2], jako je cíl a obsah daného opatření[3]. Mimoto by rozhodujícím faktorem měl být hlavní cíl opatření[4].
Podle judikatury Soudního dvora je obecný článek Smlouvy sám o sobě dostatečným právním základem, ačkoli příslušné opatření na nižší úrovni usiluje o dosažení stejného cíle, jako konkrétní článek Smlouvy[5].
Pokud bychom ale zaujali stanovisko, že cíle ochrany lidského zdraví a zavedení fungujícího vnitřního trhu jsou navzájem nerozlučně spjaty a žádný z nich není vzhledem k druhému druhotný a nepřímý, můžeme předpokládat, že by bylo nutné použít oba právní základy, pokud článek 95 i čl. 175 odst. 1 stanoví stejný postup rozhodování (spolurozhodování)[6].
Příslušný výbor navrhuje, aby byl jako právní základ návrhu nařízení použit článek 175[7] spolu s článkem 95[8] Smlouvy o ES. Čl. 175 odst. 1 odkazuje na cíle článku 174[9], k nimž zejména patří:
— zachování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí,
— ochrana lidského zdraví,
— uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů,
— podpora opatření na mezinárodní úrovni, určených k řešení regionálních a celosvětových problémů životního prostředí.
Cíl a obsah návrhu nařízení a posouzení jeho právního základu
Článek 1 stanoví:
„1. Toto nařízení stanoví jednotné posuzovací a povolovací řízení (dále jen „jednotné řízení“) pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy, látky určené k aromatizaci potravin a zdroje látek určených k aromatizaci používané nebo určené k použití v potravinách nebo na jejich povrchu (dále jen „látky“), které podporuje volný pohyb těchto látek ve Společenství.
2. Jednotné řízení stanoví procedurální podmínky, jimiž se řídí aktualizace seznamů látek, jejichž uvádění na trh ve Společenství je povoleno na základě nařízení (ES) č. XXX/2006, (ES) č. YYY/2006 a (ES) č. ZZZ/2006 (dále jen „právní předpisy jednotlivých odvětví potravinového práva“).
3. Kritéria, na základě kterých mohou být látky zahrnuty do seznamu Společenství podle článku 2, obsah nařízení podle článku 7 a v případě potřeby přechodná ustanovení týkající se probíhajících řízení jsou stanoveny ve všech právních předpisech jednotlivých odvětví potravinového práva.“
V bodech odůvodnění 1, 2 a 3 se uvádí:
„(1) Volný pohyb bezpečných a zdravých potravin je důležitým hlediskem vnitřního trhu a významně přispívá ke zdraví a blahu občanů a k jejich sociálním a ekonomickým zájmům.
(2) Při provádění politik Společenství by měla být zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského života a zdraví.
(3) V zájmu ochrany lidského zdraví musí být používání přídatných látek, enzymů a látek určených k aromatizaci v lidské výživě podmíněno posouzením jejich neškodnosti před tím, než jsou uvedeny na trh Společenství.“
Obsah návrhu nařízení může být shrnut následovně:
Kapitola I: Obecné zásady
Pro účely posuzování a povolování přídatných látek, enzymů a látek určených k aromatizaci je stanoveno jednotné řízení . Toto řízení je koncipováno tak, aby bylo jednoduché, rychlé a účinné při dodržení zásad řádné správy a právní jistoty. Na základě kritérií stanovených v právních předpisech jednotlivých odvětví je zaměřeno na aktualizaci seznamu povolených látek, který je Komise povinna vypracovat a vést.
Kapitola II: Jednotné řízení
Podle navrhovaného postupu musejí být žádosti, jejichž předmětem je aktualizace, zaslány přímo Komisi, aniž by byly nejprve adresovány vnitrostátnímu orgánu.
Komise musí předat žádost úřadu a členským státům a požádat úřad o stanovisko, který ho musí vydat ve lhůtě šesti měsíců.
Aby byl zajištěn závazný účinek opatření týkajících se aktualizace, návrh stanoví pro jejich přijetí právní formu nařízení podle postupu projednávání ve výborech.
Při aktualizaci seznamu v rámci tohoto návrhu nařízení je třeba zohlednit ostatní relevantní a oprávněné faktory. V okamžiku zahájení rozhodovacího procesu může Komise, která je odpovědná za řízení rizika, navrhnout opatření odchylující se od výsledků posouzení rizika, které bylo provedeno pod vedením úřadu. V případě potřeby bude Komise muset tuto odchylku odůvodnit. Je to v souladu s obecnými zásadami pro analýzu rizika Codexu Alimentarius.
Kapitola III: Různá ustanovení
Aby byly zohledněny zvláštnosti všech právních předpisů jednotlivých odvětví potravinového práva, tento návrh pověřuje Komisi, aby po konzultaci úřadu přijala rozhodnutí o různých podrobnostech řízení, a stanoví určitou flexibilitu v případě složitých a citlivých případů.
Všechny údaje nedůvěrné povahy by měly být zpřístupněny veřejnosti.
Pokud se členské státy nebo Komise domnívají, že látka povolená v souladu s tímto návrhem je vážně nebezpečná pro zdraví lidí, zdraví zvířat nebo životní prostředí, musejí být přijata mimořádná opatření.
V důvodové zprávě se uvádí: „V rámci snahy o zlepšení právních předpisů Společenství ve smyslu konceptu „od zemědělce ke spotřebiteli“ Komise oznámila v Bílé knize o bezpečnosti potravin svůj záměr aktualizovat a doplnit stávající právní předpisy v oblasti přídatných látek a látek určených k aromatizaci, jakož i stanovit specifická ustanovení týkající se enzymů. (Akce 11 a 13 Bílé knihy).
Cílem tohoto návrhu je zajistit řádné fungování vnitřního trhu a zároveň vysokou úroveň ochrany lidského života a zdraví, pokud jde o potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin.
Proto je třeba stanovit centralizované, účinné, vhodné a transparentní jednotné povolovací řízení založené na posouzení rizika, které provede Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“), a řízení rizika, do něhož Komise a členské státy zasahují v rámci regulativního postupu projednávání ve výborech. Na základě vědeckých posouzení, které provádí úřad, je Komise podle návrhu pověřena vytvořit, vést a aktualizovat obecný pozitivní seznam pro každou kategorii dotčených látek. Zahrnutí látky do jednoho z těchto seznamů znamená, že její používání je obecně povoleno všem hospodářským subjektům na trhu ve Společenství.“
Komise odůvodňuje použití článku 95 takto: „Cílem tohoto návrhu je zlepšit podmínky fungování vnitřního trhu, neboť výrobky povolené v souladu s navrhovaným postupem bude možné používat v celém Společenství. Plánované nařízení přinese harmonizaci právních ustanovení členských států týkajících se používání potravinářských přídatných látek, potravinářských enzymů a látek určených k aromatizaci potravin, a to formou pozitivního seznamu povolených látek, který by Komise měla vypracovat na základě uvedeného nařízení.“
Posouzení
Na základě tohoto rozboru cíle a obsahu návrhu nařízení se domníváme, že cíle ochrany lidského zdraví a zavedení fungujícího vnitřního trhu jsou navzájem nerozlučně spjaty a žádný z nich není vzhledem k druhému druhotný a nepřímý. Návrh zřetelně obsahuje jak cíle související s ochranou lidského zdraví, tak cíle určené ke zlepšení fungování vnitřního trhu.
Domníváme se proto, že by právním základem měl být článek 95 i článek 175 Smlouvy o ES.
Závěr
Na své schůzi dne 20. března 2007 Výbor pro právní záležitosti jednomyslně[10] rozhodl doporučit, aby právním základem návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin, byl článek 95 i článek 175 Smlouvy o ES.
S úctou
Giuseppe Gargani
- [1] Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
- [2] Věc 45/86 Komise v. Rada [1987] Recueil, 1439, bod 5.
- [3] Věc C-300/89 Komise v. Rada [1991] Recueil, I-287, bod 10.
- [4] Věc C-377/98 Nizozemsko v. Evropský parlament a Rada [2001] Recueil, I-7079, bod 27.
- [5] Věc C-377/98 Nizozemsko v. Evropský parlament a Rada [2001] Recueil, I-7079, body 27–28; věc C-491/01 British American Tobacco (Investments) a Imperial Tobacco [2002] Recueil, I-11453, body 93–94.
- [6] Věc C-165/87 Komise v. Rada [1988] Recueil, 5545, bod 11.
- [7] Čl. 175 odst. 1
1. Rada postupem podle článku 251 po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů rozhodne, jakou činnost bude Společenství vyvíjet, aby bylo dosaženo cílů uvedených v článku 174. - [8] Článek 95
1. Odchylně od článku 94 a není-li v této smlouvě stanoveno jinak, použijí se k dosažení cílů uvedených v článku 14 následující ustanovení. Rada postupem podle článku 251 po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem přijímá opatření ke sbližování ustanovení právních a správních předpisů členských států, jejichž účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu.
2. Odstavec 1 se nevztahuje na ustanovení o daních, ustanovení týkající se volného pohybu osob, ani na ustanovení týkající se práv a zájmů zaměstnanců.
3. Komise bude ve svých návrzích podle odstavce 1 týkajících se zdraví, bezpečnosti, ochrany životního prostředí a ochrany spotřebitele vycházet z vysoké úrovně ochrany a přihlédne přitom zejména k novému vývoji založenému na vědeckých poznatcích. V rámci svých pravomocí usilují o tento cíl též Evropský parlament a Rada.
4. Pokládá-li členský stát poté, co Rada nebo Komise přijaly harmonizační opatření, za nezbytné ponechat si vlastní vnitrostátní předpisy ze závažných důvodů uvedených v článku 30 nebo vnitrostátní předpisy týkající se ochrany životního nebo pracovního prostředí, oznámí je Komisi spolu s důvody pro jejich ponechání.
5. Aniž je dotčen odstavec 4, pokládá-li členský stát poté, co Rada nebo Komise přijaly harmonizační opatření, za nezbytné zavést vnitrostátní předpisy, opírající se o nové vědecké poznatky k ochraně životního prostředí nebo pracovního prostředí, z důvodu zvláštního problému, který se objeví v tomto členském státě po přijetí harmonizačních opatření, oznámí zamýšlené přepisy Komisi spolu s důvody pro jejich zavedení.
6. Komise do šesti měsíců po oznámení podle odstavců 4 a 5 dotyčné vnitrostátní právní předpisy schválí nebo zamítne poté, co prověří, zda neslouží jako prostředek svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy a nenarušují fungování vnitřního trhu.
Nerozhodne-li Komise v této lhůtě, pokládají se vnitrostátní předpisy uvedené v odstavcích 4 a 5 za schválené.
Je-li to opodstatněné složitostí věci a není-li to nebezpečné pro lidské zdraví, může Komise oznámit dotyčnému členskému státu, že lhůta uvedená v tomto odstavci může být prodloužena o další lhůtu až šesti měsíců.
7. Je-li členský stát oprávněn podle odstavce 6 zachovat nebo zavést vnitrostátní předpisy, které se odchylují od harmonizačního opatření, přezkoumá Komise neprodleně, zda má navrhnout přizpůsobení tohoto opatření.
8. Upozorní-li členský stát v některé oblasti, která byla předmětem harmonizačních opatření, na určitý problém veřejného zdraví, uvědomí o něm Komisi, která neprodleně přezkoumá, zda nenavrhne Radě odpovídající opatření.
9. Odchylně od postupu podle článků 226 a 227 může Komise nebo kterýkoli členský stát předložit věc přímo Soudnímu dvoru, domnívá-li se, že jiný členský stát zneužívá pravomoci stanovené v tomto článku.
10. Výše uvedená harmonizační opatření zahrnují ve vhodných případech ochrannou doložku, která zmocňuje členské státy přijmout z jednoho nebo více důvodů neekonomické povahy uvedených v článku 30 prozatímní opatření, která podléhají kontrolnímu postupu Společenství. - [9] Čl. 174 odst. 1
1. Politika Společenství v oblasti životního prostředí přispívá k sledování následujících cílů:
— zachování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí,
— ochrana lidského zdraví,
— uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů,
— podpora opatření na mezinárodní úrovni určených k řešení regionálních a celosvětových problémů životního prostředí. - [10] Hlasování se zúčastnili tito poslanci: Giuseppe Gargani (předseda), Cristian Dumitrescu (místopředseda), Rainer Wieland (místopředseda), Francesco Enrico Speroni (místopředseda), Sharon Bowles, Mogens N.J. Camre, Marek Aleksander Czarnecki, Monica Frassoni, Jean-Paul Gauzès, Kurt Lechner, Klaus-Heiner Lehne, Katalin Lévai, Eva Lichtenberger, Toine Manders, Antonio Masip Hidalgo, Hans-Peter Mayer, Manuel Medina Ortega, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Michel Rocard, Aloyzas Sakalas, Gabriele Stauner, József Szájer, Jacques Toubon, Jaroslav Zvěřina, Tadeusz Zwiefka.
POSTUP
Název |
Povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin |
|||||||
Referenční údaje |
KOM(2006)0423 – C6-0258/2006 – 2006/0143(COD) |
|||||||
Datum předložení EP |
28.7.2006 |
|||||||
Příslušný výbor |
ENVI |
|||||||
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko |
ITRE |
IMCO |
AGRI |
|
||||
Nezaujaté stanovisko |
ITRE |
IMCO |
AGRI |
|
||||
Zpravodaj(ové) |
Åsa Westlund |
|
|
|||||
Zpochybnění právního základu |
JURI |
|
|
|
||||
Projednání ve výboru |
26.2.2007 |
|
|
|
||||
Datum přijetí |
11.4.2007 |
|
|
|
||||
Výsledek závěrečného hlasování |
+: |
55 |
||||||
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Georgs Andrejevs, Margrete Auken, Liam Aylward, Pilar Ayuso, Johannes Blokland, John Bowis, Frieda Brepoels, Hiltrud Breyer, Dorette Corbey, Chris Davies, Avril Doyle, Mojca Drčar Murko, Anne Ferreira, Karl-Heinz Florenz, Françoise Grossetête, Cristina Gutiérrez-Cortines, Satu Hassi, Gyula Hegyi, Jens Holm, Dan Jørgensen, Christa Klaß, Holger Krahmer, Aldis Kušķis, Peter Liese, Linda McAvan, Alexandru-Ioan Morţun, Roberto Musacchio, Riitta Myller, Péter Olajos, Miroslav Ouzký, Antonyia Parvanova, Vittorio Prodi, Dagmar Roth-Behrendt, Guido Sacconi, Karin Scheele, Horst Schnellhardt, Kathy Sinnott, Antonios Trakatellis, Anja Weisgerber, Åsa Westlund, Glenis Willmott |
|||||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Alfonso Andria, Giovanni Berlinguer, Jens-Peter Bonde, Iles Braghetto, Philip Bushill-Matthews, Christofer Fjellner, Rebecca Harms, Karin Jöns, Kartika Tamara Liotard, Jiří Maštálka, Miroslav Mikolášik, Andres Tarand, Lambert van Nistelrooij |
|||||||
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Gabriela Creţu |
|||||||