ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o potravinářských přídatných látkách

20. 4. 2007 - (KOM(2006)0428 – C6‑0260/2006 – 2006/0145(COD)) - ***I

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Zpravodajka: Åsa Westlund

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o potravinářských přídatných látkách

(KOM(2006)0428 – C6‑0260/2006 – 2006/0145(COD))

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0428)[1],

–   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6‑0260/2006),

–   s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrhovanému právnímu základu,

–   s ohledem na články 51 a 35 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6‑0154/2007),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrhy Parlamentu
Pozměňovací návrh 1 Bod odůvodnění 3
(3) Tímto nařízením se nahrazují předchozí směrnice a rozhodnutí týkající se potravinářských přídatných látek povolených pro použití v potravinách s cílem zajistit efektivní fungování vnitřního trhu a vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a zájmů spotřebitelů komplexními a zjednodušenými postupy.	(3) Tímto nařízením se nahrazují předchozí směrnice a rozhodnutí týkající se potravinářských přídatných látek povolených pro použití v potravinách s cílem zajistit efektivní fungování vnitřního trhu a vysokou úroveň ochrany lidského zdraví i životního prostředí a zájmů spotřebitelů, včetně spotřebitelů, kteří jsou vůči některým látkám intolerantní, komplexními a zjednodušenými postupy.
Odůvodnění
Zvláštní pozornost by měla být věnována zranitelným skupinám a alergikům. Většina z nich by měla mít možnost jíst potraviny prodávané v běžných obchodech, aniž by byla odkázána na zvláštní dietní potraviny. Jedním z kritérií pro udělování povolení podle tohoto nařízení by proto mělo být to, zda látka či její používání neomezí okruh potravin pro alergiky. Pojem „intolerantní“ je širší než „alergický“, neboť zahrnuje i osoby, které mají problémy s trávením určitých přídatných látek, jakož i osoby se specifickými alergickými reakcemi.
Pozměňovací návrh 2 Bod odůvodnění 6
(6) Látky, které se nekonzumují jako samotné potraviny, ale záměrně se používají při zpracování potravin, a které pouze zůstávají jako rezidua v konečných potravinách a nemají technologický účinek v konečném produktu (pomocné látky), by také neměly spadat do působnosti tohoto nařízení.	(6) Látky, které se nekonzumují jako samotné potraviny, ale záměrně se používají při zpracování potravin, a které nezůstávají jako rezidua v konečných potravinách a nemají technologický účinek v konečném produktu (pomocné látky), by také neměly spadat do působnosti tohoto nařízení.
Odůvodnění
Ve vztahu ke zdraví spotřebitelů není nijak podstatné, zda byla látka použita jako pomocná či přídatná. Rozhodující je, zda zůstává v konečném produktu nebo ne. Samozřejmě je zapotřebí dlouhého přechodného období, než bude pro pomocné či přídatné látky podle současné definice nutné v souladu s tímto nařízením získávat povolení.
Pozměňovací návrh 3 Bod odůvodnění 7
(7) Potravinářské přídatné látky by se měly schválit a používat pouze tehdy, pokud splňují kritéria stanovená v tomto nařízení. Potravinářské přídatné látky musejí být při používání bezpečné, důvodem k jejich použití musí být to, že je z hlediska technologie nezbytné, jejich používání nesmí být pro spotřebitele zavádějící a jejich používání musí přinášet spotřebiteli užitek.	(7) Potravinářské přídatné látky by se měly schválit a používat pouze tehdy, pokud splňují kritéria stanovená v tomto nařízení. Potravinářské přídatné látky musejí být při používání bezpečné, důvodem k jejich použití musí být to, že je z hlediska technologie nezbytné, jejich používání nesmí být pro spotřebitele zavádějící a jejich používání musí přinášet spotřebiteli užitek. Zavádějící informování spotřebitele se vztahuje mimo jiné též na otázky jakosti použitých složek, přirozenosti produktu nebo jeho výrobního postupu, nutriční kvalitu a obsah ovoce či zeleniny.
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh je potřebný v zájmu lepšího obecného pochopení významu obratu „zavádějící pro spotřebitele“.
Pozměňovací návrh 4 Bod odůvodnění 12
(12) Potravinářská přídatná látka, která spadá do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech, by měla být povolena podle uvedeného nařízení dříve, než bude schválena podle tohoto nařízení.	(12) Potravinářská přídatná látka, která spadá do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech, by měla být povolena podle uvedeného nařízení, jakož i podle tohoto nařízení.
Odůvodnění
Předpokladem bylo, že v rámci nařízení (ES) č. 1829/2003 budou pro povolování geneticky modifikovaných potravin a potravinářských složek přijaty postupy založené na zásadě „jeden klíč od jedněch dveří“ [one-door-one-key]. Požadavek, aby geneticky modifikované potravinářské přídatné látky byly schvalovány podle nařízení (ES) č. 1829/2003 dříve, než bude posouzeno jejich zařazení do příloh II a III navrhovaného nařízení o potravinářských přídatných látkách, je v rozporu s tímto přístupem a mohlo by se stát, že by tyto přídatné látky musely procházet dvěma samostatnými povolovacími řízeními. To by bylo příliš byrokratické a mohlo by to způsobovat zpoždění.
Pro geneticky modifikované potravinářské přídatné látky by mělo být zajištěno zjednodušené povolovací řízení v souladu s přístupem „jeden klíč od jedněch dveří“, který zamýšlí nařízení (ES) č. 1829/2003, to znamená, že vyžaduje-li se hodnocení pro účely povolení v rámci nařízení 1829/2003/ES a tohoto nařízení, provede se společně v rámci jediného posouzení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) namísto dvou samostatných povolovacích řízení.
Pozměňovací návrh 5 Bod odůvodnění 14
(14) Potravinářské přídatné látky musejí být trvale sledovány a v případě potřeby kdykoliv přehodnoceny z hlediska měnících se podmínek použití a nových vědeckých informací.	(14) Potravinářské přídatné látky musejí být trvale sledovány a v případě potřeby kdykoliv přehodnoceny z hlediska měnících se podmínek použití a nových vědeckých informací. Měly by být přijaty zvláštní programy hodnocení s cílem přezkoumat již udělená povolení.
Odůvodnění
Přezkum povolení k užívání přídatných látek musí probíhat neustále. Přídatné látky by měly být seřazeny podle toho, jak naléhavě je nutno přezkoumat jejich používání. Tato klasifikace by měla proběhnout v rámci programu hodnocení tak, aby byla jasná všem zúčastněným stranám. To však nebrání Komisi a/nebo úřadu EFSA, aby z vlastního podnětu přezkoumaly jisté látky rychleji.
Pozměňovací návrh 6 Bod odůvodnění 21
(21) Po přijetí tohoto nařízení přezkoumá Komise, které bude nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, všechna stávající povolení na kritéria jiná než bezpečnost, jako jsou příjem, potřebnost v rámci technologie a potenciál uvést spotřebitele v omyl. Všechny potravinářské přídatné látky, které mají být nadále povoleny ve Společenství, by měly být převedeny na seznamy Společenství v přílohách II a III tohoto nařízení. Příloha III tohoto nařízení by měla být doplněna o ostatní potravinářské přídatné látky používané v potravinářských přídatných látkách a enzymech a podmínky jejich používání podle nařízení (ES) č. […], kterým se stanoví společné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin. Ustanovení v příloze III, kromě ustanovení týkajících se nosičů potravinářských přídatných látek, by se neměla používat až do [1.1.2011], aby se poskytlo vhodné přechodné období.	(21) Po přijetí tohoto nařízení přezkoumá Komise, které bude nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, všechna stávající povolení na základě podmínek pro udělení povolení stanovených tímto nařízením. Všechny potravinářské přídatné látky, které mají být nadále povoleny ve Společenství, by měly být převedeny na seznamy Společenství v přílohách II a III tohoto nařízení. Příloha III tohoto nařízení by měla být doplněna o ostatní potravinářské přídatné látky používané v potravinářských přídatných látkách a enzymech a podmínky jejich používání podle nařízení (ES) č. […], kterým se stanoví společné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin. Ustanovení v příloze III, kromě ustanovení týkajících se nosičů potravinářských přídatných látek, by se neměla používat až do [1.1.2011], aby se poskytlo vhodné přechodné období.
Odůvodnění
Kritéria pro udělení povolení na základě tohoto nařízení není potřeba vyjmenovávat na tomto místě.
Pozměňovací návrh 7 Čl. 1 odst. 1
Tímto nařízením se stanoví pravidla pro potravinářské přídatné látky používané v potravinách, a to s cílem zajistit efektivní fungování vnitřního trhu a vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a vysokou úroveň ochrany spotřebitele.	Tímto nařízením se stanoví pravidla pro potravinářské přídatné látky používané v potravinách, a to s cílem zajistit efektivní fungování vnitřního trhu a vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a vysokou úroveň ochrany spotřebitele a životního prostředí.
Odůvodnění
V souladu s Cardiffským procesem musejí být environmentální hlediska včleněna do všech právních předpisů EU. To, co člověk jí, nezůstává v lidském těle, nýbrž se šíří do přírodního prostředí a stává se součástí přírodního cyklu. I když daná látka nepředstavuje pro člověka, který výrobek obsahující tuto látku konzumuje, žádné zdravotní riziko, může existovat negativní dopad na životní prostředí a veřejné zdraví v pozdějších stadiích, což by mělo být bráno v potaz při rozhodování o udělení či neudělení povolení. Jedním z cílů tohoto nařízení musí být proto rovněž zdravé životní prostředí.
Pozměňovací návrh 8 Čl. 1 písm. b)
b) podmínky používání potravinářských přídatných látek v potravinách, v potravinářských přídatných látkách a v potravinářských enzymech;	b) podmínky používání potravinářských přídatných látek v potravinách, včetně potravinářských přídatných látek a potravinářských enzymů, jak jsou uvedeny v nařízení (ES) č. …/… [o potravinářských enzymech], a látek určených k aromatizaci potravin, jak jsou uvedeny v nařízení (ES) č. …/… [o látkách určených k aromatizaci potravin a některých složkách potravin vyznačujících se aromatizačními vlastnostmi];
Odůvodnění
Toto nařízení by se mělo týkat celého balíku potravinářských přídatných látek, čímž se předejde potřebě následných úprav.
Pozměňovací návrh 9 Článek 1a (nový)
	Článek 1a
	Potraviny obsahující přídatné látky, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nesmějí být uváděny na trh.
Odůvodnění
Tím je otevřeně řečeno to, co je již skrytě v návrhu přítomno, co ale ve stávajícím znění není zjevně uvedeno. Obsahují-li potraviny přídatné látky, které nejsou v souladu s požadavky tohoto nařízení, nesmí jim být povolen přístup na trh.
Pozměňovací návrh 10 Čl. 2 odst. 2 písm. b)
b) látky používané k ochraně rostlin a produktů rostlinného původu v souladu s pravidly Společenství týkajícími se zdraví rostlin;	b) látky používané k ochraně rostlin a produktů rostlinného původu v souladu s pravidly Společenství týkajícími se zdraví rostlin, s výjimkou produktů na ochranu rostlin po sklizni používaných jako konzervační látky;
Odůvodnění
Pesticidy používané po sklizni, jako je metylcyklopropen (1-MCP) používaný ke konzervaci ovoce a zeleniny (zejména jablek), by měly spadat do rozsahu působnosti tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 11 Čl. 2 odst. 2 písm. da) (nové)
	da) mikrobiální kultury používané při výrobě potravin, které mohou vytvářet potravinářské přídatné látky, které se však nepoužívají specificky za účelem jejich vytváření.
Odůvodnění
1. V zájmu zajištění souladu s návrhem nařízení o potravinářských enzymech (KOM(2006)0425 v konečném znění, čl. 2.4) a s cílem harmonizovat nařízení o povolovacím řízení (KOM(2006)0423 v konečném znění) by měly být mikrobiální kultury produkující potravinářské přídatné látky z oblasti působnosti návrhu nařízení vyňaty.
2. Mikrobiální kultury, které se používají k výrobě fermentovaných produktů (např. jogurtů, sýrů, salámů, kyselého zelí), by neměly být považovány za enzymy ani za přídatné látky, přestože jsou přirozeně schopny je produkovat. Přítomnost těchto přídatných látek, které se ve skutečnosti tvoří procesem fermentace během výroby potravin, nemají primárně samy o sobě žádnou technologickou funkci. Tím se předejde diskuzím o jednotlivých případech a právní nejistotě.
Pozměňovací návrh 12 Čl. 2 odst. 5
5. Pokud je to nezbytné, lze rozhodnout postupem podle čl. 28 odst. 2 o tom, zda daná látka spadá či nespadá do oblasti působnosti tohoto nařízení.	5. Pokud je to nezbytné, lze rozhodnout regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 2a o tom, zda daná látka spadá či nespadá do oblasti působnosti tohoto nařízení.
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh je potřebný v zájmu toho, aby bylo toto nařízení v souladu s ustanoveními o novém postupu projednávání ve výborech.
Pozměňovací návrh 13 Čl. 3 odst. 2 písm. a) úvodní část
a) „potravinářskou přídatnou látkou“ se rozumí jakákoliv látka, která není obvykle určena ke spotřebě jako potravina ani není obvykle používána jako charakteristická složka potraviny, ať má či nemá výživovou hodnotu, a jejíž záměrné přidání do potraviny z technologického důvodu při výrobě, zpracování, přípravě, úpravě, balení, dopravě nebo skladování má nebo pravděpodobně bude mít za následek, že se tato látka nebo její vedlejší produkty stanou přímo či nepřímo složkou této potraviny; za potravinářské přídatné látky se však nepovažují:	a) „potravinářskou přídatnou látkou“ se rozumí jakákoliv látka, která není obvykle určena ke spotřebě jako potravina ani není obvykle používána jako charakteristická složka potraviny, ať má či nemá výživovou hodnotu, a jejíž záměrné přidání do potraviny z technologického důvodu při výrobě, zpracování, přípravě, úpravě, balení, dopravě nebo skladování má nebo pravděpodobně bude mít za následek, že se tato látka nebo její vedlejší produkty stanou přímo či nepřímo složkou této potraviny; za potravinářské přídatné látky se nepovažují:
Odůvodnění
Látky uvedené v seznamu, který následuje v odst. 2 písm. a), jsou potravinářské složky odlišné od potravinářských přídatných látek. Slovo „však“ může být vypuštěno, aby se tak předešlo mylnému dojmu, že by některé z těchto látek mohly být považovány za potravinářskou přídatnou látku.
Pozměňovací návrh 14 Čl. 3 odst. 2 písm. a) bod i)
i) potraviny obsahující monosacharidy, disacharidy nebo oligosacharidy používané pro oslazující vlastnosti;	i) monosacharidy, disacharidy nebo oligosacharidy a potraviny obsahující tyto látky používané pro oslazující vlastnosti;
Odůvodnění
Jelikož monosacharidy a disacharidy (a do jisté míry oligosacharidy s krátkým řetězcem), mají oslazující vlastnosti, měla by se výjimka vztahovat přímo na samotné látky, nikoli na potraviny obsahující tyto látky. Z toho by logicky vyplývalo, že potraviny obsahující tyto látky nelze považovat za potravinářské přídatné látky.
Pozměňovací návrh 15 Čl. 3 odst. 2 písm. a) bod ii)
ii) potraviny ve formě sušené nebo koncentrované, včetně látek určených k aromatizaci potravin začleněných během výroby potravinových směsí pro jejich aromatické, chuťové nebo nutriční vlastnosti spolu s druhotným barvicím účinkem;	ii) potraviny ve formě sušené nebo koncentrované, včetně látek určených k aromatizaci potravin začleněných během výroby potravinových směsí pro jejich aromatické, chuťové nebo nutriční vlastnosti spolu s druhotným barvicím účinkem a doplňkovým technologickým účinkem;
Odůvodnění
V této souvislosti nejsou významné jen barvicí účinky: rovněž jsou důležité technologické účinky jako např. antioxidační účinek. Navíc technologické účinky nejsou například v případě barvení potravin jen vedlejším účinkem (německá verze návrhu používá slova „Nebenwirkung“ (vedlejší účinek), zatímco anglická verze má „druhotný účinek“).
Pozměňovací návrh 16 Čl. 3 odst. 2 písm. a) bod viii)
viii) krevní plazma, jedlá želatina, bílkovinné hydrolyzáty a jejich soli, mléčné proteiny a gluten,	viii) krevní plazma, krevní proteiny, jedlá želatina, bílkovinné hydrolyzáty a jejich soli, mléčné proteiny a gluten;
Odůvodnění
Do tohoto seznamu by měly být přidány „krevní proteiny“. Krevní plazma byla první krevní frakcí či krevním proteinem, který se začal používat v potravinách. Od té doby byly vyvinuty jiné krevní frakce / krevní proteiny s podobným použitím jako mají proteiny v seznamu uvedeném v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodu viii).
Pozměňovací návrh 17 Čl. 3 odst. 2 písm. b) bod iii)
iii) může vést k nezamýšlenému, avšak technicky nevyhnutelnému výskytu reziduí látky nebo jejích derivátů v konečném produktu za podmínky, že nepředstavují zdravotní riziko a nemají žádný technologický dopad na konečný produkt;	iii) nezůstává v konečném produktu;
Odůvodnění
Ve vztahu ke zdraví spotřebitelů není nijak podstatné, zda byla látka použita jako pomocná, či přídatná látka. Rozhodující je, zda zůstává v konečném produktu, či nikoli. Samozřejmě je potřeba dlouhého přechodného období, než bude pro pomocné či přídatné látky podle současné definice nutné v souladu s tímto nařízením získávat povolení.
Pozměňovací návrh 18 Čl. 3 odst. 2 písm. e) body i) a ii)
i) jakýchkoli přidaných monosacharidů, disacharidů nebo oligosacharidů, nebo	i) jakýchkoli přidaných monosacharidů nebo disacharidů, nebo
ii) potravin obsahujících monosacharidy, disacharidy nebo oligosacharidy používaných pro oslazující vlastnosti;	ii) potravin obsahujících monosacharidy nebo disacharidy používaných pro oslazující vlastnosti;
Odůvodnění
V zájmu konzistentnosti se směrnicí 94/35 o náhradních sladidlech pro použití v potravinách, směrnicí 90/496 o nutričním označování potravin a nařízením 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin by definice potraviny bez přidání cukru měla odkazovat jen na monosacharidy nebo disacharidy. Odkazy na oligosacharidy by proto měly být odstraněny.
Pozměňovací návrh 19 Čl. 3 odst. 2 písm. g)
g) „stolními sladidly“ se rozumí přípravky z povolených náhradních sladidel, které mohou obsahovat ostatní jiné potravinářské přídatné látky a/nebo potravinářské složky a které jsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli jakožto náhražka cukru.	g) „stolními sladidly“ se rozumí přípravky z povolených náhradních sladidel, které mohou obsahovat ostatní jiné potravinářské přídatné látky a/nebo potravinářské složky a které jsou určeny k prodeji konečnému spotřebiteli jakožto náhražka cukrů.
Odůvodnění
Definice by měla odkazovat na „cukry“ a nikoli na „cukr“, neboť cukr (tj. sacharóza) není jediným nutričním uhlovodanem s oslazujícími vlastnostmi.
Pozměňovací návrh 20 Čl. 3 odst. 2 písm. ga) (nový)
	ga) „potravinou se sníženým obsahem cukrů“ se rozumí potravina s celkovým obsahem monosacharidů a disacharidů sníženým alespoň o 30 % ve srovnání s podobným produktem.
Odůvodnění
1. V zájmu konzistentnosti s nařízením 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin; možnost použití tvrzení „o sníženém obsahu“ se v nařízení 1924/2006 připouští tehdy, je-li obsah specifické živiny (obvykle tuku nebo cukrů) snížen alespoň o 30 % ve srovnání s podobným produktem.
2. V zájmu právního vyjasnění by měla být do této právní úpravy začleněna definice potravin se sníženým obsahem cukru.
3. Odkaz na monosacharidy a disacharidy v této definici je v souladu s čl. 2 písm. e) body i) a ii) a jejich použití může rovněž předejít nesprávnému výkladu slova „cukry“.
Pozměňovací návrh 21 Čl. 3 odst. 2 písm. gb) (nový)
	gb) výrazem „quantum satis“ se rozumí, že nejvyšší použitelné množství není stanoveno. Přídatné látky však smějí v souladu se správnou výrobní praxí být použity v množství nikoli větším, než je nezbytné pro dosažení zamýšleného účelu, a za předpokladu, že spotřebitel není uveden v omyl1.
	Definice převzata z čl. 2 odst. 5 směrnice 94/35/ES (náhradní sladidla)
Odůvodnění
Quantum satis: definice výrazu „quantum satis“, na který odkazuje čl. 10 odst. 2, by měla být zahrnuta do tohoto článku mezi ostatní definice.
Pozměňovací návrh 22 Článek 4a (nový)
	Článek 4a
	Žádná přídatná látka a/nebo potravina obsahující některou přídatnou látku nesmí být uvedena na trh a/nebo dána do oběhu, jestliže použití této přídatné látky není v souladu s požadavky tohoto nařízení.
Odůvodnění
Výslovný zákaz používání těchto látek je v zájmu jasnějšího výkonu spravedlnosti a má předcházet právní nejistotě.
Pozměňovací návrh 23 Čl. 5 odst. 1 písm. aa) (nové)
	aa) na základě dostupných vědeckých důkazů nemá během žádné části svého životního cyklu negativní dopad na veřejné zdraví či zdraví zranitelných skupin.
Odůvodnění
I když daná látka nepředstavuje pro člověka, který výrobek obsahující tuto látku konzumuje, žádné zdravotní riziko, může existovat negativní účinek na životní prostředí a veřejné zdraví v pozdějších stadiích, což by mělo být bráno v potaz při rozhodování o udělení či neudělení povolení. Jedním z příkladů je využívání antibiotik v potravinách a z toho vyplývající vznik rezistence.
Pozměňovací návrh 24 Čl. 5 odst. 1 písm. b)
b) existuje odůvodněná technologická potřeba, kterou nelze splnit jinými hospodářsky a technologicky použitelnými prostředky;	b) s ohledem na prospěch spotřebitele existuje odůvodněná technologická potřeba, kterou nelze splnit jinými hospodářsky a technologicky schůdnými prostředky;
Odůvodnění
Existují-li alternativní řešení, která představují menší riziko pro lidské zdraví a svobodu volby a pro životní prostředí, měla by být dána těmto alternativám přednost.
Pozměňovací návrh 25 Čl. 5 odst. 1 písm. cb) (nové)
	cb) na základě dostupných vědeckých důkazů nemá během žádné části svého životního cyklu negativní dopad na životní prostředí.
Odůvodnění
V souladu s Cardiffským procesem musejí být environmentální hlediska včleněna do všech právních předpisů EU. To, co člověk jí, nezůstává v lidském těle, nýbrž je rozptýleno do přírodního prostředí a stává se součástí přírodního cyklu.
Pozměňovací návrh 26 Čl. 5 odst. 2 písm. c)
c) zvýšení schopnosti potravin udržet si jakost a stabilitu nebo zlepšení organoleptických vlastností za předpokladu, že nedojde ke změně povahy, podstaty nebo jakosti potraviny způsobem, který by mohl uvést spotřebitele v omyl;	c) zvýšení schopnosti potravin udržet si jakost a stabilitu nebo zlepšení organoleptických vlastností za předpokladu, že nedojde ke změně povahy, podstaty nebo jakosti potraviny způsobem, který by mohl uvést spotřebitele v omyl. Sem patří například čerstvost, jakost použitých složek, přirozenost produktu a obsah ovoce a zeleniny;
Pozměňovací návrh 27 Čl. 5 odst. 3 písm. a)
a) potravina netvoří významnou složku běžné stravy; nebo	vypouští se
Odůvodnění
Snížení kvality potraviny nemůže být nikdy ku prospěchu spotřebitelů, s výjimkou případu uvedeném v písm. b).
Pozměňovací návrh 28 Čl. 5 odst. 3a (nový)
	3a. S výjimkou patentovaných znalostí a informací, jejichž důvěrnost je potřeba zachovat, ve schválení určité potravinářské přídatné látky se bude výslovně a transparentně odkazovat na zhodnocení kritérií stanovených v odstavcích 1 až 3 a budou vysvětleny důvody konečného rozhodnutí.
Odůvodnění
Zvýší se tím otevřenost a transparentnost povolování přídatných látek tím, že bude veřejně uvedeno, jak toto povolení splňuje podmínky stanovené v návrhu.
Pozměňovací návrh 29 Čl. 6 písm. a)
a) nahrazení cukrů pro produkci energeticky ochuzených potravin, potravin pro předcházení zubním kazům nebo potravin bez přidaných cukrů;	a) nahrazení cukrů pro produkci energeticky ochuzených potravin, potravin pro předcházení zubnímu kazu, potravin se sníženým obsahem cukrů nebo potravin bez přidaných cukrů;
Odůvodnění
1. V zájmu konzistentnosti s nařízením 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, které uvádí tvrzení „potravina se sníženým obsahem cukru“.
2. V zájmu právního vyjasnění by měla být do této právní úpravy začleněna definice potraviny se sníženým obsahem cukru.
Pozměňovací návrh 30 Čl. 7 odst. 1a (nový)
	Nesmí však existovat riziko, že přídatná látka bude pro spotřebitele zavádějící v tom smyslu, že by se mohl domnívat, že potravina obsahuje složky, které ve skutečnosti přítomny nejsou.
Odůvodnění
Spotřebitelé jsou někdy používáním přídatných látek uváděni v omyl přesto, že jedním z kritérií pro udělení povolení stanovených předchozími právním předpisy je zákaz uvádění spotřebitelů v omyl. Například jsou spotřebitelé někdy klamáni použitím konkrétní barvy pro daný produkt proto, aby věřili, že výrobek obsahuje jisté ovoce. Ochrana spotřebitelů musí být proto v tomto ohledu posílena.
Pozměňovací návrh 31 Článek 7a (nový)
	Článek 7a
	Specifické podmínky pro látky zvýrazňující chuť a vůni
	Potravinářská přídatná látka může být schválena jako látka zvýrazňující chuť a vůni jen v případě, že:
	a) je jednoznačně prokázána její technologická potřeba a požadovaného účinku nelze dosáhnout použitím koření;
	b) nevyvolává u spotřebitele mylný dojem, že k dosažení chuti potraviny bylo použito koření.
Odůvodnění
Použití látky zvýrazňující chuť a vůni nesmí být pro spotřebitele zavádějící. Nesmí být schválena za účelem snížení množství (nákladnějšího) koření ve zpracovávané potravině.
Pozměňovací návrh 32 Čl. 8 odst. 2
2. Je-li to z důvodu vědeckého pokroku nebo technologického vývoje nezbytné, mohou být v příloze I doplněny další funkční třídy postupem podle čl. 28 odst. 2.	2. Je-li to z důvodu vědeckého pokroku nebo technologického vývoje nezbytné, mohou být v příloze I doplněny další funkční třídy.
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh je potřebný, aby mohly být prováděny úpravy příloh tohoto nařízení v rámci postupu spolurozhodování.
Pozměňovací návrh 33 Čl. 9 odst. 2 písm. a) a b)
a) název potravinářské přídatné látky a její číslo E, pokud jí bylo takové číslo přiděleno;	a) název potravinářské přídatné látky, skupinu přídatných látek a číslo E, pokud jí bylo takové číslo přiděleno;
b) potraviny, do nichž se daná potravinářská přídatná látka může přidávat;	b) potraviny a/nebo potravinářské přídatné látky a/nebo potravinářské enzymy a/nebo látky určené k aromatizaci potravin, do nichž se daná potravinářská přídatná látka může přidávat;
Odůvodnění
Čl. 9 odst. 2 písm. a): seznam Společenství by měl být úplný, pokud jde o informace týkající se přídatných látek na seznamu, a měl by obsahovat název potravinářské přídatné látky, skupinu přídatných látek a číslo E.
Čl. 9 odst. 2 písm. b): úprava v zájmu konzistentnosti, protože čl. 9 odst. 2 odkazuje na přídatné látky v příloze II (přídatné látky v potravinách), jakož i v příloze III (přídatné látky v potravinářských přídatných látkách / enzymech / látkách určených k aromatizaci).
Pozměňovací návrh 34 Čl. 9 odst. 2 písm. da) (nový)
	da) ostatní potravinářské přídatné látky, které nesmějí být použity v kombinaci s touto potravinářskou přídatnou látkou;
Odůvodnění
Některé přídatné látky vytvářejí vzájemným působením novou sloučeninu, která má jiné vlastnosti a jiné dopady na lidské zdraví či životní prostředí než obě dílčí látky. Vzniká-li tímto způsobem škodlivý nebo toxický účinek, tyto kombinace potravinářských přídatných látek by měly být uvedeny v přílohách.
Pozměňovací návrh 35 Čl. 10 odst. 1a (nový)
	1a. Pokud bude schváleno použití nanotechnologií, stanoví se v souladu s odst. 1 písm. a) k tomuto účelu zvláštní mezní hodnoty.
Odůvodnění
V současné době se o zdravotních rizicích nanotechnologií ví jen málo. Není jisté, zda by se mezní hodnota pro tradiční používání přídatné látky a mezní hodnota pro nanočástice přídatné látky měly shodovat.
Pozměňovací návrh 36 Čl. 10 odst. 2
2. Pokud je to namístě, maximální množství se pro potravinářskou přídatnou látku nestanoví (quantum satis). V uvedeném případě se potravinářská přídatná látka používá v souladu s osvědčenou výrobní praxí v množství nikoli větším, než je nezbytné pro dosažení zamýšleného účelu a za předpokladu, že spotřebitel není uveden v omyl.	2. Pokud je to namístě, maximální množství se pro potravinářskou přídatnou látku nestanoví (quantum satis). V uvedeném případě se potravinářská přídatná látka používá v souladu s definicí v čl. 3 odst. 2 písm. gb).
Odůvodnění
Viz komentář k čl. 3 odst. 2 – definice. Tento článek by měl být opatřen odkazem na navrhovanou definici “quantum satis” a příslušně upraven.
Pozměňovací návrh 37 Čl. 10 odst. 3
3. Maximální používaná množství potravinářských přídatných látek stanovená v příloze II se použijí na potraviny určené k přímé spotřebě připravené v souladu s návodem k použití, ledaže je uvedeno jinak.	3. Maximální používaná množství potravinářských přídatných látek stanovená v příloze II se použijí na potraviny určené k přímé spotřebě, příp. včetně látek používaných ve zředěném stavu, připravené v souladu s návodem k použití, ledaže je uvedeno jinak.
Odůvodnění
Rozpuštěné potravinářské přídatné látky se rovněž používají při výrobě potravin a měly by být zohledněny.
Pozměňovací návrh 38 Článek 11
Potravinářskou přídatnou látku spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1829/2003 lze zařadit na seznamy Společenství v přílohách II a III tohoto nařízení pouze poté, co byla povolena podle článku 7 nařízení (ES) č. 1829/2003.	Potravinářskou přídatnou látku vyrobenou z geneticky modifikovaných organizmů, obsahující geneticky modifikované organizmy nebo vyrobenou jejich pomocí nebo spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1829/2003 lze zařadit na seznamy Společenství v přílohách II a III tohoto nařízení pouze poté, co byla povolena podle článku 7 nařízení (ES) č. 1829/2003. Musí být zřetelně označena slovy „vyrobeno pomocí geneticky modifikovaných organizmů“ nebo „vyrobeno z geneticky modifikovaných organizmů“ umístěnými vedle názvu nebo čísla E.
Odůvodnění
Potravinářské přídatné látky, vyrobené z geneticky modifikovaných organizmů nebo mikroorganismy nebo jejich prostřednictvím, by měly být zřetelně označeny, aby se zaručila svoboda volby spotřebitelů.
Pozměňovací návrh 39 Čl. 16 odst. 1 písm. b)
b) v potravinách, do nichž byla přidána látka určená k aromatizaci, pokud daná potravinářská přídatná látka:	b) v potravinách, do nichž byla přidána potravinářská přídatná látka, potravinářský enzym nebo látka určená k aromatizaci, pokud daná potravinářská přídatná látka:
i) je povolena v látkách určených k aromatizaci potravin v souladu s tímto nařízením;	i) je povolena v potravinářské přídatné látce, potravinářském enzymu nebo v látkách určených k aromatizaci potravin v souladu s tímto nařízením;
ii) byla převedena do potraviny prostřednictvím látky určené k aromatizaci potravin;	ii) byla převedena do potraviny prostřednictvím potravinářské přídatné látky, potravinářského enzymu nebo látky určené k aromatizaci potravin;
iii) nemá žádnou technologickou funkci v konečné potravině;	iii) nemá žádnou technologickou funkci v konečné potravině;
Odůvodnění
Čl. 16 odst. 1 písm. b) by měl rovněž zahrnovat přídatné látky používané v přídatných látkách a v enzymech (a v látkách určených k aromatizaci).
Pozměňovací návrh 40 Čl. 17 úvod
Je-li to nezbytné, může být postupem podle čl. 28 odst. 2 učiněno rozhodnutí o tom, zda:	Je-li to nezbytné, může být regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 2a učiněno rozhodnutí o tom, zda:
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh je potřebný v zájmu souladu textu s ustanoveními o novém postupu projednávání ve výborech.
Pozměňovací návrh 41 Čl. 20 odst. 2a (nový)
	2a. Pokud změna některých podmínek použití potravinářské přídatné látky zvyšuje její toxicitu, její balení nebo nádoba musí obsahovat upozornění s popisem této změny podmínek.
Odůvodnění
Zdraví spotřebitele mohou negativně ovlivnit i podmínky použití přídatné látky. Změny teploty mohou například způsobit, že určitá se stane toxičtější. Jedním z příkladů je aspartam: na základě studií bylo prokázáno, že po zahřátí se rozkládá na řadu látek, z nichž některé (jako např. metanol) jsou toxické.
Pozměňovací návrh 42 Čl. 23 odst. 1 písm. ha) (nový)
	ha) datum minimální trvanlivosti;
Odůvodnění
Datum spotřeby by nemělo být označeno jen na místě prodeje konečnému spotřebiteli, ale všude, a to v zájmu zajištění maximální ochrany spotřebitelů a uživatelů.
Pozměňovací návrh 43 Čl. 23 odst. 2
2. Odchylně od odstavce 1 mohou být údaje požadované v písmenech c) až f) a v písmenu h) uvedeného odstavce uvedeny pouze v dokumentaci, která se týká dané zásilky a která je zasílána se zásilkou nebo před jejím dodáním, pokud je na viditelné části balení nebo nádoby dotyčného produktu uveden údaj „určeno pro výrobu potravin, a nikoliv pro maloobchodní prodej“.	2. Odchylně od odstavce 1 mohou být údaje požadované v písmenech c) až f) a v písmenech h) a ha) uvedeného odstavce uvedeny pouze v dokumentaci, která se týká dané zásilky a která je zasílána se zásilkou nebo před jejím dodáním, pokud je na viditelné části balení nebo nádoby dotyčného produktu uveden údaj „určeno pro výrobu potravin, a nikoliv pro maloobchodní prodej“.
Pozměňovací návrh 44 Čl. 23 odst. 2a (nový)
	2a. Odchylně od požadavků na označování a informace stanovených články 19 až 22 a odstavcem 1 tohoto článku se u hromadných dodávek mohou informace objevit v doprovodné dokumentaci, která je zasílána se zásilkou nebo před jejím dodáním.
Odůvodnění
Současný návrh nebere v úvahu průmyslové dodávky přídatných látek v cisternách, kde jsou požadavky na informace odlišné od balení nebo nádob.
Pozměňovací návrh 45 Čl. 24 odst. 3a (nový)
	3a. Označení potraviny obsahující azobarviva musí obsahovat toto upozornění: „azobarviva mohou vyvolávat alergické účinky“.
Odůvodnění
Azobarviva mohou vyvolávat alergické reakce. Nařízení by proto mělo vyžadovat jasné upozornění.
Pozměňovací návrh 46 Čl. 27 odst. 1
1. Členské státy udržují systémy pro sledování spotřeby a používání potravinářských přídatných látek a každoročně hlásí svá zjištění Komisi a Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“).	1. Členské státy udržují systémy pro sledování spotřeby a používání potravinářských přídatných látek uplatňující přístup založený na rizicích a každoročně hlásí svá zjištění Komisi a Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“).
Odůvodnění
Je důležité zaměřit zdroje tam, kde mohou přinést největší užitek. Sledování by se mělo zaměřit na ty přídatné látky, u nichž je větší riziko spotřeby překračující přijatelné denní dávky.
Pozměňovací návrh 47 Čl. 27 odst. 2
2. Po konzultaci s úřadem lze přijmout postupem podle čl. 28 odst. 2 společnou metodiku pro členské státy pro shromažďování informací o dietárním příjmu potravinářských přídatných látek ve Společenství.	2. Po konzultaci s úřadem se přijme regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 2a společnou metodiku pro členské státy pro shromažďování informací o dietárním příjmu potravinářských přídatných látek ve Společenství.
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh je potřebný v zájmu souladu textu s ustanoveními o novém postupu projednávání ve výborech.
Pozměňovací návrh 48 Čl. 28 odst. 2a (nový)
	2a. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh má znění textu uvést v soulad s ustanoveními nového rozhodnutí o postupech projednávání ve výborech.
Pozměňovací návrh 49 Čl. 30 odst. 1
1. Potravinářské přídatné látky, které byly povoleny k použití v potravinách podle směrnic 94/35/ES, 94/36/ES a 95/2/ES přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, a podmínky jejich použití se zanesou do přílohy II tohoto nařízení po prověření jejich souladu s články 5, 6 a 7 tohoto nařízení postupem podle čl. 28 odst. 2. Toto prověření nezahrnuje nové posouzení rizika provedené úřadem. Toto prověření musí být dokončeno do dne […].	1. Potravinářské přídatné látky, které byly povoleny k použití v potravinách podle směrnic 94/35/ES, 94/36/ES a 95/2/ES přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, a podmínky jejich použití se zanesou do přílohy II tohoto nařízení po prověření jejich souladu s články 5, 6 a 7 tohoto nařízení. Toto prověření nezahrnuje nové posouzení rizika provedené úřadem. Toto prověření musí být dokončeno do dne […].
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh je potřebný, aby mohly být prováděny úpravy příloh tohoto nařízení v rámci postupu spolurozhodování.
Pozměňovací návrh 50 Čl. 30 odst. 2
2. Potravinářské přídatné látky povolené k použití v potravinářských přídatných látkách jako povolené nosiče v příloze V směrnice 95/2/ES a podmínky jejich použití se zanesou do přílohy III části 1 tohoto nařízení po prověření jejich souladu s článkem 5 tohoto nařízení postupem podle čl. 28 odst. 2. Toto prověření nezahrnuje nové posouzení rizika provedené úřadem. Toto prověření musí být dokončeno do dne […].	2. Potravinářské přídatné látky povolené k použití v potravinářských přídatných látkách jako povolené nosiče v příloze V směrnice 95/2/ES a podmínky jejich použití se zanesou do přílohy III části 1 tohoto nařízení po prověření jejich souladu s článkem 5 tohoto nařízení. Toto prověření nezahrnuje nové posouzení rizika provedené úřadem. Toto prověření musí být dokončeno do dne […].
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh je potřebný, aby mohly být prováděny úpravy příloh tohoto nařízení v rámci postupu spolurozhodování.
Pozměňovací návrh 51 Čl. 30 odst. 4
4. Postupem podle čl. 28 odst. 2 lze přijmout případně vhodná přechodná opatření.	4. Regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 2a lze přijmout případně vhodná přechodná opatření.
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh je potřebný v zájmu souladu textu s ustanoveními o novém postupu projednávání ve výborech.
Pozměňovací návrh 52 Čl. 31 odst. 1
1. Potravinářské přídatné látky, které byly povoleny před vstupem tohoto nařízení v platnost podrobuje úřad novému posouzení rizika.	1. Potravinářské přídatné látky, které byly na trhu v době vstupu tohoto nařízení v platnost, nebyly však prověřeny a neobdržely kladné stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny nebo úřadu, podrobuje úřad novému posouzení rizika. Tyto přídatné látky budou moci na trhu zůstat, dokud nebude provedeno nové posouzení rizika úřadem.
Odůvodnění
Postupy pro důkladné posouzení rizika, které jsou založeny na nejnovějších vědeckých poznatcích, fungují v rámci EU od počátku devadesátých let. Většina přídatných látek dnes uváděných na trh tímto hodnocením bezpečnosti prošla a byla shledána bezpečnými. Potravinářským přídatným látkám, které prošly úplným prověřením bezpečnosti v rámci předchozí právní úpravy a budou z větší části spotřebovány před vstupem tohoto nařízení v platnost a u nichž se neobjevily obavy z hlediska bezpečnosti, by mělo být umožněno na trhu zůstat, dokud nebude provedeno nové posouzení rizika úřadem.
Pozměňovací návrh 53 Čl. 31 odst. 2
	2. Posouzení rizika ze strany úřadu tvoří součást prověření prováděného Komisí za pomoci výboru, v rámci něhož jsou zkoumány všechny potravinářské přídatné látky, jež získaly povolení dříve, než toto nařízení vstoupilo v platnost. Toto prověření probíhá na základě podmínek udělení povolení stanovených v tomto nařízení a na základě hodnocení příjmu v potravě a řízení rizik.
	Veškeré potravinářské přídatné látky, které mají být nadále ve Společenství povoleny, budou převedeny na seznamy Společenství v přílohách II a III. Příloha III by měla být doplněna o ostatní potravinářské přídatné látky používané v potravinářských přídatných látkách a enzymech a o podmínky jejich používání podle nařízení (ES) č. …, kterým se stanovuje společné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin. Ustanovení v příloze III, kromě ustanovení týkajících se nosičů potravinářských přídatných látek, by se neměla používat až do [1. 1. 2011], aby se poskytlo vhodné přechodné období.
2. Po konzultaci s úřadem se pro uvedené potravinářské přídatné látky přijme postupem podle čl. 28 odst. 2 program hodnocení do jednoho roku po vstupu tohoto nařízení v platnost. Tento program hodnocení bude zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie.	Prověření bude prováděno na základě programu hodnocení, který se přijme po konzultaci s úřadem, do jednoho roku po vstupu tohoto nařízení v platnost. Tento program hodnocení bude zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie.
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh je potřebný, aby mohly být prováděny úpravy příloh tohoto nařízení v rámci postupu spolurozhodování.
Pozměňovací návrh 54 Čl. 31 odst. 2a (nový)
	2a. Po provedení programu hodnocení uvedeném v odstavci 2 a po konzultaci s úřadem se podle tohoto nařízení přijme nový program hodnocení pro udělování povolení. Tento nový program hodnocení se přijme regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 2 písm. a) a bude zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie.
Odůvodnění
Rovněž v budoucnu by mělo docházet k průběžnému přezkumu. Je důležité, aby se této věci dostalo formálního základu zároveň s vymezením pole působnosti agentury EFSA, pokud jde o klasifikaci potravinářských přídatných látek podle naléhavosti přezkumu jejich používání.
Pozměňovací návrh 55 Čl. 31 odst. 2b (nový)
	2b. Potravinářské přídatné látky a použití, která již nejsou aktuální, se při přezkumu povolení z příloh odstraní.
Odůvodnění
Důvodem pro tento požadavek je to, aby byl seznam Společenství aktuální a aby spotřebitelům poskytoval přesné informace.
Pozměňovací návrh 56 Čl. 34 odst. 3a (nový)
	Potraviny, které nejsou v souladu s požadavky tohoto nařízení, které však byly vyrobeny v souladu s právními předpisy Společenství, mohou setrvat na trhu do skončení doby jejich skladovatelnosti.
Odůvodnění
Jelikož toto nařízení zčásti zahrnuje nové nebo dodatečné požadavky na označení potravinářských přídatných látek, jsou potřebná odpovídající přechodná opatření.
Pozměňovací návrh 57 Příloha I bod 5
5. „nosiči“ se rozumí látky, které se používají k rozpouštění, ředění, disperzi nebo jiné fyzikální úpravě potravinářské přídatné látky nebo látky určené k aromatizaci potravin nebo potravinářského enzymu s cílem usnadnit manipulaci s přídatnou látkou, její aplikaci nebo použití, aniž přitom mění její funkci (a aniž vykazují jakýkoliv vlastní technologický účinek);	5. „nosiči“ se rozumí látky, které se používají k rozpouštění, ředění, disperzi nebo jiné fyzikální úpravě potravinářské přídatné látky nebo látky určené k aromatizaci potravin, potravinářského enzymu, živiny a/nebo další látky přidané do potraviny (či stravy a/nebo doplňku stravy) pro nutriční nebo fyziologický účinek s cílem usnadnit manipulaci s přídatnou látkou, její aplikaci nebo použití, aniž přitom mění její funkci (a aniž vykazují jakýkoliv vlastní technologický účinek);
Odůvodnění
1. Pro použití živin v potravinách nebo doplňcích stravy jsou často k usnadnění manipulace potřebné nosiče (potravinářské přídatné látky a/nebo potravinářské složky). Tato technologická potřeba je podobná jako u potravinářských přídatných látek a látek určených k aromatizaci, které se rovněž používají v nízkých množstvích.
2. S ohledem na poslední vývoj v zákonodárství v oblasti doplňků stravy a obohacení potravin je potřebná harmonizace povolených nosičů pro výživné přípravky.
Pozměňovací návrh 58 Příloha III
Seznam potravinářských přídatných látek ve Společenství schválených pro použití v potravinářských přídatných látkách a potravinářských enzymech a podmínky použití.	Seznam potravinářských přídatných látek ve Společenství schválených pro použití v potravinářských přídatných látkách, potravinářských enzymech i látkách určených k aromatizaci potravin a podmínky použití.
Část 1 Nosiče v potravinářských přídatných látkách	Část 1 Nosiče v potravinářských přídatných látkách, potravinářských enzymech a látkách určených k aromatizaci potravin
Část 2 Potravinářské přídatné látky jiné než nosiče v potravinářských přídatných látkách	Část 2 Potravinářské přídatné látky jiné než nosiče v potravinářských přídatných látkách, potravinářských enzymech a látkách určených k aromatizaci potravin
Část 3 Přídatné látky v potravinářských enzymech
Odůvodnění
Aby byla příloha III v souladu s článkem 16, musí obsahovat jak povolené nosiče, tak i jiné povolené přídatné látky v potravinářských přídatných látkách, potravinářských enzymech a látkách určených k aromatizaci potravin.
Pozměňovací návrh 59 Příloha III část 3a (nová)
	Část 3a Přídatné látky v látkách určených k aromatizaci potravin
Odůvodnění
V zájmu komplexní a přesné právní úpravy by měly být uvedeny látky určené k aromatizaci potravin.
Pozměňovací návrh 60 Příloha III část 3b (nová)
	Část 3b Nosiče živin
Odůvodnění
V zájmu komplexní a přesné právní úpravy by měly být uvedeny nosiče.

• [1]  Úř. věst. C ... /Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Komise navrhla, aby byla v budoucnu rozhodnutí o udělení povolení potravinářským přídatným látkám přijímána postupem projednávání ve výborech. Zpravodaj v tom spatřuje jisté výhody, avšak pouze pokud se do nového nařízení o potravinářských přídatných látkách a do nového nařízení o společném povolovacím řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin jasně promítnou poznámky, které v průběhu let Evropský parlament často činil. Tyto poznámky se v první řadě vztahují k životnímu prostředí, veřejnému zdraví a k alergikům.

Nové nařízení o potravinářských přídatných látkách by mělo být rovněž posíleno, pokud jde o požadavky na procedurální transparentnost, přezkum povolení pro potravinářské přídatné látky a o objasnění toho, co může být pro spotřebitele zavádějící. Navíc by mělo být nově definováno, co představuje potravinářskou přídatnou látku nebo pomocnou látku, a právně upraveno využívání nanotechnologií.

Poznámky vztahující se k životnímu prostředí, veřejnému zdraví a okruhu produktů pro alergiky

V souladu s Cardiffským procesem musejí být environmentální hlediska včleněna do všech právních předpisů EU. To je obzvláště důležité u těchto právních předpisů, neboť to, co člověk jí, nezůstává v lidském těle, nýbrž se dostává do přírodního prostředí a stává se součástí přírodního cyklu. I když daná látka nepředstavuje pro člověka, který výrobek obsahující tuto látku konzumuje, žádné zdravotní riziko, může existovat negativní dopad na životní prostředí a veřejné zdraví v pozdějších stadiích, což by mělo být bráno v potaz při rozhodování o udělení či neudělení povolení. Jedním z příkladů škodlivého dopadu na veřejné zdraví je využívání antibiotik v potravinách a z toho vyplývající vznik rezistence vůči antibiotikům. Při povolovacím řízení pro přídatnou látku musí být jedním z kritérií to, aby neměla negativní dopad ani na veřejné zdraví, ani na životní prostředí. Zdravé životní prostředí by mělo být rovněž jedním z cílů tohoto nařízení.

Pro alergiky je velkou pomocí skutečnost, že produkty obsahující běžné alergeny musejí být opatřeny etiketou s touto informací, ačkoli je situace v této oblasti stále nepostačující. Ohroženým skupinám a alergikům by měla být věnována zvláštní pozornost. Většina z nich by měla mít možnost jíst potraviny prodávané v běžných obchodech, aniž by byla odkázána na zvláštní dietní potraviny. Jedním z kriterií pro udělování povolení podle tohoto nařízení by proto mělo být to, zda látka či její používání neomezí okruh potravin pro alergiky.

Zpravodaj však navrhuje, že dokonce i v případě, kdy by přídatná látka mohla mít negativní vliv na zdraví, životní prostředí nebo okruh produktů pro alergiky, by mělo být možné udělit povolení tehdy, pokud výhody pro spotřebitele zřetelně převažují nad nevýhodami.

Pokud na základě kritérií uvedených v článku 5 existují k přídatné látce lepší alternativy a ekonomicky je přijatelné tyto alternativy využít, pak by nemělo být použití příslušné přídatné látky povoleno. Například to může být otázka využití odlišné výrobní metody, v rámci níž není zapotřebí použít přídatných látek, nebo mohou existovat již povolené přídatné látky, které lépe splňují kritéria uvedená v článku 5.

Transparentnost a přezkum

Povolení k užívání přídatných látek musejí být posuzována průběžně. Zpravodaj navrhuje, aby na základě nového kritéria byla přezkoumána všechna současná povolení před tím, než budou zahrnuta do seznamu Společenství. Poté by neustálý přezkum povolení měl pokračovat transparentním postupem v souladu s programem hodnocení, který bude přijat postupem projednávání ve výborech. Program hodnocení by měl být založen na systému priorit, v rámci něhož jsou přídatné látky seřazeny podle naléhavosti přezkumu jejich používání. Tato klasifikace by měla proběhnout v rámci programu hodnocení tak, aby byl celý proces jasný všem zúčastněným stranám. Program hodnocení však nesmí bránit Komisi a/nebo úřadu EFSA, aby z vlastního podnětu přezkoumávaly jistá povolení rychleji.

Poznámky týkající se spotřebitelů

Jedním z již existujících kritérií pro udělení povolení přídatné látce stanovených současnými právním předpisy je zákaz uvádění spotřebitelů v omyl. Přesto jsou někdy používána barviva způsobem, který vytváří dojem, že je v potravině přítomen jistý druh ovoce, ačkoli tomu tak není. Ochrana spotřebitelů musí být proto v tomto ohledu posílena.

Poznámky týkající se spotřebitelů a definice

Ve vztahu ke zdraví spotřebitelů není nijak podstatné, zda byla látka použita jako pomocný činitel či přídatná látka. Rozhodující je, zda zůstává v konečném produktu či nikoli. V otázce definice, co představuje přídatnou nebo pomocnou látku, se však tradičně názory různí. Z tohoto důvodu je potřeba dlouhého přechodného období, než bude nutné pro látku, která je v současnosti definována pomocná, která však zůstává v konečném produktu, získávat povolení v souladu s tímto nařízením.

Nanotechnologie

V současné době se o zdravotních rizicích nanotechnologií ví jen málo. Není jisté, zda by se mezní hodnota pro tradiční používání přídatné látky a mezní hodnota pro nanočástice přídatné látky měly shodovat. Proto je navrhováno, aby bylo v seznamu Společenství použití nanočástic právně upraveno odděleně.

Nový postup projednávání ve výborech

K návrhům Komise je ve světle nového postupu projednávání ve výborech navrhována řada pozměňovacích návrhů.

STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI K PRÁVNÍMU ZÁKLADU

22. 3. 2007

Pan Miroslav Ouzký

předseda

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

BRUSEL

Věc:                Stanovisko k právnímu základu návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o potravinářských přídatných látkách (KOM(2006)0428 – C6‑0260/2006 – 2006/0145(COD))[1]

Vážený pane předsedo,

dopisem ze dne 28. února 2007 jste v souladu s čl. 35 odst. 2 jednacího řádu požádal Výbor pro právní záležitosti o ověření platnosti a vhodnosti právního základu výše uvedeného návrhu Komise.

Výbor výše uvedenou otázku projednal na své schůzi dne 20. března 2007.

Zpravodajka příslušného výboru paní Westlundová navrhuje právní základ návrhu změnit z článku 95 na článek 95 spolu s článkem 175 Smlouvy o ES.

Právní základ

Veškeré akty Společenství musejí vycházet z právního základu stanoveného Smlouvou (nebo jiným právním aktem, který mají provádět). Právní základ vymezuje pravomoc Společenství ratione materiae a uvádí, jak bude tato pravomoc vykonávána, jmenovitě pak právní nástroj(e), který(é) lze použít, a postup rozhodování.

S ohledem na důsledky právního základu má jeho volba zásadní význam, a to zejména pro Parlament, neboť stanovuje, zda a jaké má Parlament v legislativním procesu slovo.

Podle Soudního dvora není volba právního základu subjektivní, ale „musí vycházet z objektivních faktorů, které mohou být přezkoumány soudem”[2], jako je cíl a obsah daného opatření[3]. Mimoto by rozhodujícím faktorem měl být hlavní cíl opatření[4].

Podle judikatury Soudního dvora je obecný článek Smlouvy sám o sobě dostatečným právním základem, ačkoli příslušné opatření na nižší úrovni usiluje o dosažení cíle, o nějž usiluje konkrétní článek Smlouvy[5].

Pokud bychom ale zaujali stanovisko, že cíle ochrany lidského zdraví a zavedení fungujícího vnitřního trhu jsou navzájem nerozlučně spjaty a ani jeden z nich není vzhledem k druhému druhotný a nepřímý, můžeme se domnívat, že by bylo nutné použít oba právní základy, pokud článek 95 i čl. 175 odst. 1 stanoví stejný postup rozhodování (spolurozhodování)[6].

Příslušný výbor navrhuje, aby byl jako právní základ návrhu nařízení použit článek 175[7] spolu s článkem 95[8] Smlouvy o ES. Čl. 175 odst. 1 odkazuje na cíle článku 174[9], k nimž patří zejména:

— zachování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí,

— ochrana lidského zdraví,

— uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů,

— podpora opatření na mezinárodní úrovni, určených k řešení regionálních a celosvětových problémů životního prostředí.

Cíl a obsah návrhu nařízení a posouzení jeho právního základu

Článek 1 navrhovaného nařízení stanoví: „Tímto nařízením se stanoví pravidla pro potravinářské přídatné látky používané v potravinách, a to s cílem zajistit efektivní fungování vnitřního trhu a vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a vysokou úroveň ochrany spotřebitele.

Za uvedenými účely se v nařízení stanoví:

(a)         seznamy povolených potravinářských přídatných látek ve Společenství;

(b)         podmínky používání potravinářských přídatných látek v potravinách, v potravinářských přídatných látkách a v potravinářských enzymech;

(c)         pravidla pro označení potravinářských přídatných látek prodávaných jako takové.“

V bodech odůvodnění 1 až 21 se uvádí:

(1) Volný pohyb bezpečných a zdravých potravin je důležitým hlediskem vnitřního trhu a významně přispívá ke zdraví a blahu občanů a k jejich sociálním a ekonomickým zájmům.

(2) Při provádění politik Společenství by měla být zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského života a zdraví. Tímto nařízením se nahrazují předchozí směrnice a rozhodnutí týkající se potravinářských přídatných látek povolených pro použití v potravinách s cílem zajistit efektivní fungování vnitřního trhu a vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a zájmů spotřebitelů komplexními a zjednodušenými postupy.

(3)            Tímto nařízením se harmonizuje používání potravinářských přídatných látek v potravinách ve Společenství. To zahrnuje používání potravinářských přídatných látek v potravinách, na které se vztahuje směrnice Rady 89/398/EHS ze dne 3. května 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin určených pro zvláštní výživu, a používání některých potravinářských barviv pro označování zdravotní nezávadnosti masa a pro dekorační barvení a razítkování skořápek vajec.   Harmonizuje se jím také používání potravinářských přídatných látek v potravinářských přídatných látkách a potravinářských enzymech, a tím se zajišťuje jejich bezpečnost a kvalita a usnadňuje se jejich skladování a používání. Posledně uvedená kategorie předtím nebyla na úrovni Společenství právně upravena.

(4) Potravinářské přídatné látky jsou látky, které se běžně nekonzumují jako potraviny samotné, ale záměrně se přidávají do potravin pro technologické účely, jako je konzervace potravin. Látky by se však měly považovat za potravinářské přídatné látky, pokud se používají za účelem dodání vůně anebo chuti. Látky považované za potraviny, které se mohou používat pro technologickou funkci, jako třeba kuchyňská sůl nebo šafrán pro barvení a potravinářské enzymy by kromě toho také neměly spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení. Pokud jde o potravinářské enzymy, vztahuje se na ně nařízení (č.) …[o potravinářských enzymech], které vylučuje použití tohoto nařízení.

(5) Látky, které se nekonzumují jako samotné potraviny, ale záměrně se používají při zpracování potravin, a které pouze zůstávají jako rezidua v konečných potravinách a nemají technologický účinek v konečném produktu (pomocné látky), by také neměly spadat do působnosti tohoto nařízení.

(6) Potravinářské přídatné látky by se měly schválit a používat pouze tehdy, pokud splňují kritéria stanovená v tomto nařízení. Potravinářské přídatné látky musejí být při používání bezpečné, důvodem k jejich použití musí být to, že je z hlediska technologie nezbytné, jejich používání nesmí být pro spotřebitele zavádějící a jejich používání musí přinášet spotřebiteli užitek.

(7) Potravinářské přídatné látky musejí vždy vyhovovat schváleným specifikacím. Specifikace musí obsahovat údaje, podle nichž lze potravinářskou přídatnou látku odpovídajícím způsobem identifikovat, a to včetně původu, a musí popisovat přijatelná kritéria pro čistotu. Specifikace dříve vypracované pro potravinářské přídatné látky zařazené do směrnice Komise 95/31/ES ze dne 5. července 1995, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu náhradních sladidel pro užití v potravinách, směrnice Komise 95/45/ES ze dne 26. července 1995, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu týkající se barviv pro použití v potravinách a směrnice Komise 96/77/ES ze dne 2. prosince 1996, kterou se stanoví specifická kritéria pro čistotu potravinářských přídatných látek jiných než barviva a náhradní sladidla by se měly ponechat, dokud nebudou odpovídající přídatné látky zapsány v přílohách tohoto nařízení. Tehdy by v nařízení měly být stanoveny specifikace týkající se těchto přídatných látek. Uvedené specifikace by se měly týkat přímo přídatných látek zařazených na seznamy Společenství v přílohách tohoto nařízení. Vzhledem ke komplexní povaze a podstatě těchto specifikací a v zájmu jasnosti by neměly být začleněny na uvedené seznamy Společenství jako takové, ale měly by být stanoveny v jednom nebo více samostatných nařízeních.

(8) Některé potravinářské přídatné látky jsou povoleny pro specifická použití pro některé povolené enologické postupy a ošetření. Používání těchto potravinářských přídatných látek by mělo být v souladu s tímto nařízením a se zvláštními ustanoveními podle odpovídajících právních předpisů Společenství.

(9) Aby se zajistila jednotnost, mělo by se posouzení rizika a schválení potravinářských přídatných látek provádět postupem podle nařízení (ES) č. […], kterým se stanoví společné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin.

(10) Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin se má v otázkách, které by mohly mít vliv na veřejné zdraví, konzultovat Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“).

(11) Potravinářská přídatná látka, která spadá do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech, by měla být povolena podle uvedeného nařízení dříve, než bude schválena podle tohoto nařízení.

(12) Potravinářská přídatná látka již schválená podle tohoto nařízení, která je připravena výrobními metodami nebo za použití výchozích materiálů, které se významným způsobem odlišují od výrobních metod nebo výchozích materiálů zařazených do posouzení rizika provedeného úřadem nebo které se odlišují od výrobních postupů nebo výchozích materiálů, na něž se vztahují stanovené specifikace, by měly být předloženy k hodnocení ze strany úřadu, a to k hodnocení s důrazem na specifikace. Významně odlišnými výrobními metodami nebo výchozími materiály by se mohly rozumět změna výrobní metody z extrakce z rostlin na produkci fermentací za použití určitého mikroorganizmu nebo genetickou modifikací původního mikroorganizmu.

(13) Potravinářské přídatné látky musejí být trvale sledovány a v případě potřeby kdykoliv přehodnoceny z hlediska měnících se podmínek použití a nových vědeckých informací.

(14) Členským státům, které ponechají zákazy používání některých přídatných látek v některých specifických potravinách považovaných za tradiční a vyráběných na jejich území, by se mělo povolit nadále tyto zákazy používat. Pokud jde o produkty jako „Feta“ nebo „Salame cacciatore“, zůstávají navíc tímto nařízením nedotčena restriktivnější pravidla spojená s používáním některých označení podle nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 ze dne 14. července 1992 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin a nařízení Rady (EHS) č. 2082/92 ze dne 14. července 1992 o osvědčeních o zvláštní povaze zemědělských produktů a potravin.

(15) Na potravinářské přídatné látky se nadále vztahují obecné povinnosti týkající se označení podle směrnice 2000/13/ES a případně podle nařízení (ES) č. 1829/2003 a 1830/2003. Kromě toho by v tomto nařízení měla být obsažena zvláštní ustanovení o označení potravinářských přídatných látek prodávaných výrobcům nebo konečným spotřebitelům.

(16) Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi.

(17) Pro vyvinutí a aktualizaci právních předpisů Společenství o potravinářských přídatných látkách přiměřeným a efektivním způsobem je nezbytné shromažďovat údaje, sdílet informace a koordinovat práci mezi členskými státy. Za tímto účelem může být užitečné provést studie, jež by se zabývala specifickými otázkami s cílem usnadnit rozhodovací proces. Je třeba, aby Společenství mohlo tyto studie financovat jako součást svého rozpočtového řízení. Na financování uvedených opatření se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat, z čehož vyplývá, že právním základem pro financování výše uvedených opatření bude nařízení (ES) č. 882/2004.

(18) K zajištění toho, že toto nařízení bude v souladu s nařízením (ES) č. 882/2004 dodržováno, mají členské státy mají.

(19) (...)

(20) Po přijetí tohoto nařízení přezkoumá Komise, které bude nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, všechna stávající povolení z hlediska jiných kritérií než je kritérium bezpečnosti, jako jsou příjem látky, potřebnost v rámci technologie a možnost uvedení spotřebitele v omyl. Všechny potravinářské přídatné látky, které mají být nadále povoleny ve Společenství, by měly být přesunuty na seznamy Společenství v přílohách II a III tohoto nařízení. Příloha III tohoto nařízení by měla být doplněna o ostatní potravinářské přídatné látky používané v potravinářských přídatných látkách a enzymech a podmínky jejich používání podle nařízení (ES) č. […], kterým se stanoví společné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin. Ustanovení v příloze III, kromě ustanovení týkajících se nosičů potravinářských přídatných látek, by se neměla používat až do [1.1.2011], aby se poskytlo vhodné přechodné období.

(21) Aniž je dotčen výsledek uvedeného přezkoumání, do jednoho roku po přijetí tohoto nařízení by měla Komise stanovit program hodnocení pro úřad, kterým by se znovu vyhodnotila bezpečnost potravinářských přídatných látek, které byly ve Společenství již schváleny. Uvedený program by měl definovat potřeby a pořadí priorit, podle nichž se mají prověřovat potravinářské přídatné látky.

Obsah navrhovaného nařízení shrnuje Komise následovně:

Vytvoření nařízení Evropského parlamentu a Rady o potravinářských přídatných látkách, kterým se stanoví zásady pro používání potravinářských přídatných látek a taxativní seznam látek, které se smějí používat jako potravinářské přídatné látky.

Zrušení směrnice Rady 89/107/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravinářských přídatných látek povolených pro použití v potravinách určených k lidské spotřebě, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/35/ES o náhradních sladidlech pro použití v potravinách, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/36/ES o barvivech pro použití v potravinách a směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/2/ES o potravinářských přídatných látkách jiných než barviva a náhradní sladidla a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 292/97/ES o zachování vnitrostátních právních předpisů zakazujících používání některých specifických potravin.

Je třeba poznamenat, že důvodová zpráva Komise neposkytuje žádné odůvodnění pro to, aby byl jako právní základ použit pouze článek 95.

Posouzení

S ohledem na ustanovení návrhu nařízení, a zejména na body odůvodnění, které jsou uvedeny výše v plném znění, se domníváme, že cíle ochrany lidského zdraví a zavedení fungujícího vnitřního trhu jsou navzájem nerozlučně spjaty a ani jeden z nich není vzhledem k druhému druhotný a nepřímý. Cíle návrhu související s ochranou lidského zdraví a fungováním vnitřního trhu se zdají být rovnoměrně vyvážené. Domníváme se proto, že by právním základem měl být článek 95 i článek 175 Smlouvy o ES.

Závěr

Na své schůzi dne 20. března 2007 Výbor pro právní záležitosti jednomyslně rozhodl doporučit[10], aby právním základem návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o potravinářských přídatných látkách byl článek 95 i článek 175 Smlouvy o ES.

S úctou

Giuseppe Gargani

• [1]  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
• [2]  Věc 45/86 Komise v. Rada [1987] Recueil 1439, bod 5.
• [3]  Věc C-300/89 Komise v. Rada [1991] Recueil I-287, bod 10.
• [4]  Věc C-377/98 Nizozemsko v. Parlament a Rada [2001] Recueil I-7079, bod 27.
• [5]  Věc C-377/98 Nizozemsko v Evropský parlament a Rada [2001] Recueil I-7079, body 27–28; Věc C-491/01 British American Tobacco (Investments) a Imperial Tobacco [2002] Recueil I-11453, body 93–94.
• [6]  Věc C-165/87 Komise v. Rada [1988] Recueil 5545, bod 11.
• [7]  Čl. 175 odst. 1
  1. Rada postupem podle článku 251 po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů rozhodne, jakou činnost bude Společenství vyvíjet, aby bylo dosaženo cílů uvedených v článku 174.
• [8]  Článek 95
  1. Odchylně od článku 94 a není-li v této smlouvě stanoveno jinak, použijí se k dosažení cílů uvedených v článku 14 následující ustanovení. Rada postupem podle článku 251 po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem přijímá opatření ke sbližování ustanovení právních a správních předpisů členských států, jejichž účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu.
  2. Odstavec 1 se nevztahuje na ustanovení o daních, ustanovení týkající se volného pohybu osob, ani na ustanovení týkající se práv a zájmů zaměstnanců.
  3. Komise bude ve svých návrzích podle odstavce 1 týkajících se zdraví, bezpečnosti, ochrany životního prostředí a ochrany spotřebitele vycházet z vysoké úrovně ochrany a přihlédne přitom zejména k novému vývoji založenému na vědeckých poznatcích. V rámci svých pravomocí usilují o tento cíl též Evropský parlament a Rada.
  4. Pokládá-li členský stát poté, co Rada nebo Komise přijaly harmonizační opatření, za nezbytné ponechat si vlastní vnitrostátní předpisy ze závažných důvodů uvedených v článku 30 nebo vnitrostátní předpisy týkající se ochrany životního nebo pracovního prostředí, oznámí je Komisi spolu s důvody pro jejich ponechání.
  5. Aniž je dotčen odstavec 4, pokládá-li členský stát poté, co Rada nebo Komise přijaly harmonizační opatření, za nezbytné zavést vnitrostátní předpisy, opírající se o nové vědecké poznatky k ochraně životního prostředí nebo pracovního prostředí, z důvodu zvláštního problému, který se objeví v tomto členském státě po přijetí harmonizačních opatření, oznámí zamýšlené přepisy Komisi spolu s důvody pro jejich zavedení.
  6. Komise do šesti měsíců po oznámení podle odstavců 4 a 5 dotyčné vnitrostátní právní předpisy schválí nebo zamítne poté, co prověří, zda neslouží jako prostředek svévolné diskriminace nebo skrytého omezování obchodu mezi členskými státy a nenarušují fungování vnitřního trhu.
  Nerozhodne-li Komise v této lhůtě, pokládají se vnitrostátní předpisy uvedené v odstavcích 4 a 5 za schválené.
  Je-li to opodstatněné složitostí věci a není-li to nebezpečné pro lidské zdraví, může Komise oznámit dotyčnému členskému státu, že lhůta uvedená v tomto odstavci může být prodloužena o další lhůtu až šesti měsíců.
  7. Je-li členský stát oprávněn podle odstavce 6 zachovat nebo zavést vnitrostátní předpisy, které se odchylují od harmonizačního opatření, přezkoumá Komise neprodleně, zda má navrhnout přizpůsobení tohoto opatření.
  8. Upozorní-li členský stát v některé oblasti, která byla předmětem předchozích harmonizačních opatření, na určitý problém veřejného zdraví, uvědomí o něm Komisi, která neprodleně přezkoumá, zda nenavrhne Radě odpovídající opatření.
  9. Odchylně od postupu podle článků 226 a 227 může Komise nebo kterýkoli členský stát předložit věc přímo Soudnímu dvoru, domnívá-li se, že jiný členský stát zneužívá pravomoci stanovené v tomto článku.
  10. Výše uvedená harmonizační opatření zahrnují ve vhodných případech ochrannou doložku, která zmocňuje členské státy přijmout z jednoho nebo více důvodů neekonomické povahy uvedených v článku 30 prozatímní opatření, která podléhají kontrolnímu postupu Společenství.
• [9]  Čl. 174 odst. 1
  1. Politika Společenství v oblasti životního prostředí přispívá ke sledování následujících cílů:
  —  zachování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí,
  —  ochrana lidského zdraví,
  —  uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů,
  —  podpora opatření na mezinárodní úrovni, určených k řešení regionálních a celosvětových problémů životního prostředí.
• [10]  Hlasování se zúčastnili tito poslanci: Giuseppe Gargani (předseda

POSTUP

Název	Potravinářské přídavné látky
Referenční údaje	KOM(2006)0428 - C6-0260/2006 - 2006/0145(COD)
Datum předložení EP	28.7.2006
Příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	ENVI 5.9.2006
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko        Datum oznámení na zasedání	ITRE 5.9.2006		IMCO 5.9.2006		AGRI 5.9.2006
Nezaujaté stanovisko        Datum rozhodnutí	ITRE 4.10.2006		IMCO 13.9.2006		AGRI 11.9.2006
Zpravodaj(ové)        Datum jmenování	Åsa Westlund 14.9.2006
Zpochybnění právního základu        Datum, kdy výbor JURI zaujal stanovisko	JURI 20.3.2007
Projednání ve výboru	26.2.2007
Datum přijetí	11.4.2007
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	56 1 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Adamos Adamou, Georgs Andrejevs, Margrete Auken, Liam Aylward, Pilar Ayuso, Johannes Blokland, John Bowis, Frieda Brepoels, Hiltrud Breyer, Dorette Corbey, Chris Davies, Avril Doyle, Mojca Drčar Murko, Anne Ferreira, Karl-Heinz Florenz, Françoise Grossetête, Cristina Gutiérrez-Cortines, Satu Hassi, Gyula Hegyi, Dan Jørgensen, Christa Klaß, Holger Krahmer, Aldis Kušķis, Peter Liese, Linda McAvan, Alexandru-Ioan Morţun, Roberto Musacchio, Riitta Myller, Péter Olajos, Miroslav Ouzký, Antonyia Parvanova, Vittorio Prodi, Frédérique Ries, Dagmar Roth-Behrendt, Guido Sacconi, Karin Scheele, Horst Schnellhardt, Kathy Sinnott, Antonios Trakatellis, Anja Weisgerber, Åsa Westlund, Glenis Willmott
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Giovanni Berlinguer, Jens-Peter Bonde, Iles Braghetto, Philip Bushill-Matthews, Antonio De Blasio, Christofer Fjellner, Rebecca Harms, Karin Jöns, Kartika Tamara Liotard, Jiří Maštálka, Miroslav Mikolášik, Stefan Sofianski, Andres Tarand, Lambert van Nistelrooij
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Gabriela Creţu
Datum předložení	20.4.2007