Postup : 2006/2274(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0159/2007

Předložené texty :

A6-0159/2007

Rozpravy :

PV 23/05/2007 - 14
CRE 23/05/2007 - 14

Hlasování :

PV 24/05/2007 - 9.1
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2007)0212

ZPRÁVA     
PDF 231kWORD 279k
26. 4. 2007
PE 384.517v02-00 A6-0159/2007

o sdělení nazvaném „Uvádění znalostí do praxe: široce založená inovační strategie pro EU“ (2006/2274(INI))

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Zpravodaj: Adam Gierek

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru
 STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
 STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
 STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti
 POSTUP

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o sdělení nazvaném „Uvádění znalostí do praxe: široce založená inovační strategie pro EU“(2006/2274(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Uvádění znalostí do praxe: široce založená inovační strategie pro EU“ (KOM(2006)0502),

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Investovat do výzkumu: akční plán pro Evropu“ (KOM(2003)0226),

–   s ohledem na sdělení Komise „Provádění lisabonského programu Společenství – Více výzkumu a inovací – investice ve prospěch růstu a zaměstnanosti: společný přístup (KOM(2005)0488) a na související pracovní dokumenty Komise (SEK(2005)1253 a SEK(2005)1289),

–   s ohledem na zprávu, kterou vypracovala skupina nezávislých odborníků pro výzkum a vývoj a inovaci v lednu 2006, sestavená po vrcholné schůzce v Hampton Court, nazvanou „Vytvoření Evropy inovací“ („Ahova zpráva“),

–   s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000, které si kladou za cíl učinit z Unie nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku na světě, a na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 22. a 23. března 2005 a ve dnech 23. a 24. března 2006,

–   s ohledem na závěry z 2769. zasedání Rady pro konkurenceschopnost ze dne 4. prosince 2006(1),

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Společně k růstu a zaměstnanosti – Nový začátek lisabonské strategie“ (KOM(2005)0024),

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Společné akce pro růst a zaměstnanost: Lisabonský program Společenství“ (KOM(2005)0330),

–   s ohledem na národní reformní programy (NRP) předložené členskými státy, zprávy členských států z podzimu 2006 o provádění jejich národních reformních programů(2) a hodnocení provádění těchto NRP ze strany Komise v její výroční zprávě o pokroku (KOM(2006)0816),

–   s ohledem na doporučení Rady 2005/601/ES ze dne 12. července 2005, týkající se hlavních směrů hospodářských politik členských států a Společenství (2005–2008)(3) a rozhodnutí Rady 2005/600/ES ze dne 12. července 2005 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států(4), které společně tvoří „integrované hlavní směry pro růst a zaměstnanost“,

–   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013)(5),

–   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013)(6),

–   s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský technologický institut (KOM(2006)0604),

–   s ohledem na návrh nařízení Rady o patentu Společenství (KOM(2000)0412) a na text revidovaný předsednictvím(7),

–   s ohledem na rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací(8) a na sdělení Komise nazvané „Cesta k účinnějšímu využívání daňových pobídek pro VaV“ (KOM(2006)0728),

–   s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Zpráva o konkurenceschopnosti Evropy v roce 2006“ (SEK(2006)1467) a na sdělení Komise nazvané „Hospodářské reformy a konkurenceschopnost: hlavní poselství zprávy o konkurenceschopnosti Evropy v roce 2006“ (KOM(2006)0697),

–   s ohledem na „Evropskou tabulku inovačních ukazatelů 2006“, která jednoznačně dokazuje, že Spojené státy a Japonsko nadále v dané oblasti předstihují EU,

–   s ohledem na dokument „Perspektivy OECD ve vědě, technologii a průmyslu v roce 2006“(9),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2006 o provádění lisabonského programu Společenství: Více výzkumu a inovací – investice ve prospěch růstu a zaměstnanosti: společný přístup(10),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 12. října 2006 o budoucí patentové politice v Evropě(11),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2006 o příspěvku Rady pro jarní zasedání 2006, ohledně lisabonské strategie(12),

–   s ohledem na zprávu skupiny odborníků z července 2004 nazvanou „Improving institutions for the transfer of technology from science to enterprise“ (Zdokonalení institucí za účelem přenosu technologií ze světa vědy do světa podniků),

–   s ohledem na pracovní dokument Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 8. listopadu 2006 nazvaný „Investice do znalostí a inovace" (Lisabonská strategie), informační zpráva INT/325,

–   s ohledem na iniciativu i2010, a zejména na sdělení Komise nazvané „Akční plán eGovernment v rámci iniciativy i2010 – Urychlování zavádění elektronické veřejné správy v Evropě ve prospěch všech“ (KOM(2006)0173),

–   s ohledem na pracovní dokument Komise o inovacích ve službách z listopadu 2006,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj Evropského parlamentu nazvanou „Přínos budoucí regionální politiky k posílení inovačních schopností Evropské unie“ (A6‑0000/2007),

–   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a na stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro právní záležitosti (A6‑0159/2007),

A. vzhledem ke stavu vývoje Lisabonské strategie a v jeho důsledku k významu ještě rozsáhlejší inovační strategie vzhledem k celosvětové hospodářské soutěži,

B.  vzhledem k tomu, že rozmanitost prostřednictvím inovací je jednou z cest, kterými se EU může vyrovnat s výzvami globalizace,

C. vzhledem k tomu, že by měly být ve větší míře jak předávány výsledky v akademické oblasti, zejména malým a středním podnikům, tak i zpřístupňovány výsledky výzkumu, zejména v případě inovací se sociálním rozměrem, a vzhledem k tomu, že by měla být věnována pozornost geografickému soustředění platforem inovace tak, aby docházelo k využití dovedností a rozmanitosti, které v jednotlivých regionech EU existují,

D. vzhledem k tomu, že jsou nedostatečně využívány rozsáhlé specializované vědecké poznatky shromážděné ve výzkumných střediscích v Evropské unii,

E.  vzhledem k tomu, že prostředí v oblasti podpory inovací není konkurenceschopné a dostatečně transparentní a neexistují zde rovné podmínky pro všechny účastníky, kteří vyvíjejí inovační činnosti, včetně malých inovačních společností a center technologických inovací,

F.  vzhledem k tomu, že konvenční přístup ke stimulaci inovací, v němž se spojuje pokrok techniky a síla poptávky, není sám osobě dostatečný a musí být zároveň podporován příznivými podmínkami na trhu, aby došlo k vytvoření takového právního prostředí, které vede k inovaci,

G. vzhledem k tomu, že dobře fungující vnitřní trh, podporovaný novou směrnicí o službách, vytváří příznivé prostředí pro inovaci prostřednictvím intenzivnější hospodářské soutěže v rozsáhlejším a stabilnějším hospodářském prostoru, který vede k vynakládání větších investic a podporuje mobilitu pracovních sil;

H. vzhledem k tomu, že i nadále přetrvávají překážky, které brání volnému pohybu zboží, služeb a pracovní síly na jednotném trhu, a připravují tak evropské podniky o úspory z rozsahu nezbytné k tomu, aby mohly těžit z investic do výzkumu a inovací,

I.   vzhledem k tomu, že prvořadý cíl inovace spočívá v posílení konkurenceschopnosti EU a ve zlepšení kvality života jejích občanů,

J.   vzhledem k tomu, že zásada špičkové kvality, která je vhodná především při podpoře vědeckého výzkumu nejvyšší priority, brzdí zdravou konkurenci v oblasti podpory inovací a vylučuje menší účastníky (inovační společnosti, technologická a inovační centra, výzkumná střediska) z programů podpory,

K. vzhledem k tomu, že inovace také umožňuje zachování tradičních odvětví,

L.  vzhledem k úloze, kterou hraje inovace ve vytváření sociálních modelů v členských státech EU,

M. vzhledem k tomu, že inovace může přispět k integraci sociálních skupin, například zdravotně postižených osob,

N. vzhledem k tomu, že zboží, služby a procesy představují nedostatečně využitý inovační potenciál EU,

O. vzhledem k významu, jaký má institucionální podpora pro procesy správy znalostí v oblasti inovací a autorských práv,

P.  vzhledem k financování inovační politiky a ke stále se zvyšujícímu významu veřejných zakázek a partnerství veřejného a soukromého sektoru,

Q. vzhledem k tomu, že vzdělávání, včetně interdisciplinární výuky přesahující jednotlivé oblasti tradiční vědy, představuje podmínku inovace a že by inovace měla být nedílnou součástí vzdělávacích programů na všech úrovních výuky,

R.  vzhledem k tomu, že celoživotní vzdělávání může přispět k rozvoji znalostí v oblasti inovací a že podpora informační společnosti pomáhá čelit marginalizaci na trhu práce,

S.  vzhledem k tomu, že zavedení evropských norem a předpisů v oblasti kvality, pokud jde o rané stadium etapu vývoje produktů a služeb nové generace, by mohlo podnítit inovace,

T.  vzhledem k tomu, že sedmý rámcový program by měl podpořit zavedení posíleného a rozšířeného evropského výzkumného prostoru, zaměřujícího se na konkrétní úkoly,

U. vzhledem k tomu, že definice inovace v příručce OECD „OSLO Manual“ byla široce interpretována a že se v evropských institucích stává normou,

1.  vítá návrh Komise na zahájení nové iniciativy na podporu rozhodujících trhů s cílem zjednodušit zavádění nových inovačních produktů a služeb na trh v oblastech, v nichž může EU zaujímat vedoucí místo na celosvětové úrovni; je toho názoru, že nová iniciativa týkající se rozhodujících trhů, která by se měla zaměřit zejména na tvorbu nových inovativních produktů a služeb a jejich uvádění na trh, musí být zahájena zejména v těch oblastech, v nichž je potenciálně vysoká poptávka, a současně je třeba zajistit, aby méně rozvinuté regiony nezůstávaly pozadu;

2.  upozorňuje na to, že při koncipování politik na podporu inovace je důležité zaměřit se na inovaci v širším smyslu, aby do nich bylo zahrnuto jak odvětví služeb, včetně cestovního ruchu, tak i inovace netechnologického charakteru, tj. inovace v oblastech marketingu a organizace; plně schvaluje závěry zasedání Rady pro konkurenceschopnost ze dne 5. prosince 2006 vyzývající Komisi, aby navrhla hlavní politické směry ohledně inovací, jež se budou týkat služeb a inovací netechnologického charakteru, a vyzývá Komisi, aby do diskuse zapojila především organizace zastupující malé podniky a domácký průmysl;

3.  poukazuje na to, že přes zvláštní roli, kterou malé a střední podniky, uskupení a spolupráce mezi organizacemi, podniky, univerzitami a výzkumnými centry hrají při vytváření a uplatňování inovačních řešení, včetně málo a středně vyspělých technologických odvětví, chybí systematická veřejná podpora za transparentních podmínek; podporuje však nový rámec státní podpory pro výzkum a vývoj i inovace, který uvádí seznam konkrétních opatření podporujících inovační činnosti malých a středních podniků;

4.  naléhavě žádá členské státy, aby oživily evropské podniky a jejich inovační potenciál snížením byrokracie, čímž zvýší kvalitu regulace a zmenší administrativní zátěž; je pevně přesvědčen, že lepší právní úprava, zejména omezení nadbytečné právní zátěže malých a středních podniků, podnítí příznivé tržní podmínky a napomůže zavedení nových inovačních produktů a služeb na rozhodujících trzích a že to také zvýší důvěru spotřebitelů;

5.  vítá zahájení široce založené inovační strategie pro malé podniky a mikropodniky, jejichž inovační potenciál, zejména pokud se týká technologií na nízké a střední úrovni a inovací netechnologického charakteru, dosud nebyl dostatečně rozpoznán a využit; avšak lituje, že sdělení Komise o uvádění znalostí do praxe nenavrhuje funkční opatření týkající se těchto podniků; proto vyzývá Komisi a Radu, aby začlenily jejich specifické rysy a potřeby do deseti priorit široce založené strategie, a naléhavě žádá Komisi, aby spolu s organizacemi zastupujícími tyto podniky předložila Radě a Parlamentu konkrétní program pro rozvoj inovací v širším smyslu, co se týče těchto podniků nebo jakékoliv jejich činnosti;

6.  zdůrazňuje význam vědy, technologie a inovace pro vzdělávání a kulturu; zdůrazňuje rovněž, že do vzdělávacích programů je nezbytné zavést činnosti a iniciativy navržené pro zvýšení zájmu mladých lidí o vědu a inovaci; je toho názoru, že pro vytvoření evropské znalostní společnosti, která pomůže evropským inovacím, musí být zvýšen počet a zlepšena kvalita kurzů celoživotního vzdělávání a podporováno používání informačních a komunikačních technologií (IKT);

7.  doporučuje, aby Komise a členské státy zhodnotily vytvoření skutečně evropského systému dalšího vzdělávání, který by mohl přispět k vybudování silnějšího evropského trhu práce;

8.  domnívá se, že je potřeba přijmout na evropské, regionální i místní úrovni opatření pro to, aby se zvýšil počet absolventů vysokoškolského studia v oblastech vědy, techniky a technologie, a to zejména žen, a také vědeckých pracovníků v primárním výzkumu, zejména využitím specifického programu „Lidé“ obsaženého v sedmém rámcovém programu, poskytováním stipendií a udělováním ocenění a jiných pobídek a povzbuzováním žen, aby zakládaly inovativní podniky, zejména prostřednictvím instruktážních projektů a dalších forem podpory;

9.  navrhuje zavést technologickou a vědeckou infrastrukturu, která je nezbytná pro vytváření inovačních řešení v existujících terciárních vzdělávacích zařízeních, aby byly zaručeny perspektivy rozvoje výzkumných středisek; připomíná význam financování vysoce kvalitní fyzické i technologické infrastruktury pro přilákání investic a usnadnění mobility pracovních sil; vyzývá členské státy, aby využívaly strukturálních fondů pro budování nové a posilování stávající technické infrastruktury pro rozvoj inovací ve formě center inovací, technických líhní a center výzkumu a vývoje v regionech s dostatečným inovačním a znalostním potenciálem; je toho názoru, že předpokladem tvorby inovativních kapacit v EU je přístup k širokopásmovému připojení, což poslouží podpoře znalostního podnikání; vítá snahy o podporu přenosu znalostí mezi vysokými školami a ostatními veřejnými výzkumnými institucemi a průmyslem;

11. vyzývá členské státy, aby zvážily a zavedly daňové pobídky, které podnítí podniky k dalším investicím do výzkumu, vývoje a inovací, včetně strukturálního přezkoumání existujících mechanismů a pobídek, pokud to bude nutné;

12. vyzývá členské státy, aby urychleně spolupracovaly na dokončení vnitřního trhu a hledaly politickou dohodu ohledně legislativních a nelegislativních opatření v oblastech, kde stále přetrvávají překážky a omezují volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a pracovních sil a připravují podniky o možnost těžit z investic do inovací;

13. zastává názor, že je nezbytné omezit překážky volného pohybu výrobních faktorů a zboží na vnitřním trhu, pokud to může pomoci zajistit snadnější přístup k rizikovému kapitálu, při zajištění mobility výzkumných pracovníků a technologicky inovačního zboží a služeb a zlepšení toku znalostí, což ve svém souhrnu přispívá k rozvoji skutečného evropského inovačního prostoru; zastává názor, že je zapotřebí lépe oceňovat užitečná inovační řešení speciálně pro odvětví služeb, a domnívá se, že pokračující odstraňování překážek volného pohybu zboží, služeb a kapitálu, svobody usazování a volného pohybu osob včetně pracovníků tuto inovaci bude stimulovat;

14. bere na vědomí pozitivní důsledky existence evropských technologických platforem (ETP) a vyzývá členské státy, aby tyto platformy podporovaly a vybízely k vytváření sítí ETP; rovněž hodnotí jako pozitivní rozhodnutí Rady týkající se společných evropských technologických iniciativ v oblastech majících klíčový význam pro evropskou inovaci, které budou mít formu partnerství veřejného a soukromého sektoru;

15. vyzývá členské státy, aby podle míry významu určily oblasti, jimž přikládají ve vztahu k inovacím zásadní význam, a to jak pro aplikovaný výzkum a technologie, tak pro činnosti netechnologického charakteru, například teorii řízení nebo administrativní organizaci, a aby kromě vlastních priorit podporovaly priority stanovené evropskými technologickými platformami pro oblast inovace;

16. vyzývá Komisi, aby podpořila výměny osvědčených postupů a aby podněcovala zjišťování a výměnu poznatků plynoucích z nevhodných postupů, a to zejména s cílem podporovat lepší právní úpravu společných technických iniciativ založených na specializovaných partnerstvích veřejného a soukromého sektoru, což by stimulovalo rozvoj inovací i v méně rozvinutých regionech EU;

17. upozorňuje Komisi a členské státy na skutečnost, že pokud bude vytvořen Evropský technologický institut (ETI), měl by usilovat o investice do vztahu mezi znalostními institucemi a podniky tak, že se zaměří na inovace, a kromě své role koordinátora v rámci znalostního trojúhelníku by měl pomoci zvýšit konkurenci v oblastech inovací, a být tak schopen významně přispět k uplatnění inovačního potenciálu Evropy v praxi;

18. bere na vědomí vytvoření Evropské rady pro výzkum a žádá, aby inovace a rozsah praktického provádění vybraných projektů byly důležitými kritérii při volbě témat výzkumu;

19. zdůrazňuje, že cílovou výši výdajů na výzkum a vývoj ve výši 3 % HDP, kterou navrhuje Lisabonská strategie, považuje za minimální;

20. chápe, že nejistoty, které jsou výzkumu a vývoji vlastní, snižují ochotu finančních trhů investovat do projektů výzkumu a vývoje; vítá návrh Komise zřídit finanční nástroj na sdílení rizik za účelem investic do vysoce rizikových projektů výzkumu a vývoje prostřednictvím půjček a záruk;

21. bere na vědomí program pro konkurenceschopnost a inovace, který stanoví vhodné finanční nástroje, jakož i sdělení Komise nazvané „Financování růstu malých a středních podniků“, které stanoví konkrétní opatření za účelem zvýšení investic rizikového kapitálu;

22. zdůrazňuje, že přístup ke zdrojům pro malé a střední podniky, mikropodniky i podnikatele je zásadní pro zvýšení výzkumu a vývoje, rozvoj nových technologií a umístění inovačních řešení na trh; v tomto ohledu zdůrazňuje potřebu jak financování v raném stadiu, tak i dalšího financování, které bude trvat dostatečně dlouho; zdůrazňuje nicméně, že současný systém rizikového kapitálu nesplňuje potřeby financování inovací u cílové skupiny, zejména pokud se týká inovací netechnologického charakteru; vyzývá proto členské státy, aby využívaly veřejné fondy, včetně strukturálních fondů, pro zahájení tvorby fondů rizikového kapitálu ve formě partnerství veřejného a soukromého sektoru v regionech a oblastech, které mají inovační potenciál a spolehlivou znalostní základnu; dále naléhavě žádá Komisi, Evropskou investiční banku (EIB) a Evropský investiční fond (EIF), aby určily vhodné způsoby financování tím, že přizpůsobí rizikový kapitál nebo – pokud to bude nutné – navrhnou nové inovační nástroje financování;

23. vyzývá členské státy a regionální a místní samosprávné celky, aby přijímaly inovační řešení neohrožující životní prostředí v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace, a rovněž upozorňuje na možnost využití finanční podpory určené malým a středním podnikům, např. v rámci programu JEREMIE; vyzývá Komisi, členské státy a regionální orgány, aby pro výzkum zaměřený na inovace využívaly obnovitelných zdrojů finanční podpory, například systém „inovačních voucherů“; vyzývá zúčastněné strany na regionální úrovni, aby experimentální, a tudíž riziková opatření zahrnuly do financování ze strukturálních fondů;

24. vyzývá příslušné zúčastněné strany na regionální a místní úrovni, aby vytvořily příznivé podmínky pro to, aby se podpora inovace stala těžištěm operačních programů, a aby byl ze strukturálních fondů vyčleněn na investice do znalostí a inovací a dalšího vzdělávání významný podíl prostředků, což kromě jiných výhod přispěje k vytvoření pracovních míst, zlepšení zaměstnatelnosti, napomůže bojovat proti „odlivu mozků“ a vylidňování některých oblastí; vyzývá také členské státy, aby toto úsilí podporovaly prostřednictvím veřejných investic do vysokoškolských institucí s cílem podporovat rozvoj talentovaných jedinců;

25. žádá Komisi, aby vyhodnotila dosažené výsledky posouzením kvality, kvantity a finančních hledisek projektů a činností takovým způsobem, který časem povede ke zlepšení účinnosti budoucích kroků;

26. očekává, že větší hospodářská soutěž vytvořená vnitřním trhem povzbudí společnosti, aby urychlily financování výzkumu a inovace; vyzývá společnosti, aby investovaly část svého zisku do výzkumu a technologického rozvoje;

27. je toho názoru, že ekologické inovace hrají významnou roli při zlepšování energetické účinnosti, rozvoji dodávek čisté a bezpečné energie (včetně obnovitelných zdrojů energií a čisté energie z fosilních zdrojů) i při zlepšování konkurenceschopnosti EU; je proto toho názoru, že se musí ekologickým inovacím dostat větší pozornosti v rámci evropského i každého vnitrostátního inovačního plánu a že by EU měla použít přístup „top runner“;

28. poukazuje na to, že města mohou hrát významnou roli při vypracovávání inovační strategie pro celý region a že se mohou chopit iniciativy, pokud jde o některé slibné záměry, jako je využití potenciálu tepelné modernizace a kombinované výroby tepla a elektřiny, nebo přicházet s jinými iniciativami, jako je vytváření vědeckých a technologických parků;

29. poukazuje na těžkosti méně rozvinutých regionů se získáváním soukromého investičního kapitálu a vyzývá členské státy a zúčastněné strany na místní a regionální úrovni, aby více využívaly půjček od EIB a aby se v oblasti inovačních činností posílilo partnerství veřejného a soukromého sektoru, se zvláštním ohledem na osvědčené postupy a efektivní zhodnocení prostředků z veřejných zdrojů;

30. zdůrazňuje potřebu posílení role podniků jako hlavní hybné síly inovaci spíše než pouhých příjemců inovačních postupů a mechanismů;

31. bere na vědomí iniciativu Europe Innova, která zaujímá dynamičtější přístup k tvorbě a podpoře inovačních podniků v odvětví služeb;

32. vyzývá Komisi, aby podporovala využívání reformovaných sítí „EuroInfoCentres“ a „Innovation Relay Centres“ pro poskytování komplexních služeb na regionální úrovni pro všechny účastníky zapojené do inovačního procesu, zejména jednotlivé inovátory a malé inovační společnosti; vyzývá odvětvové a zprostředkovatelské organizace, jako jsou obchodní komory a jiná informační střediska, aby ve spolupráci s „EuroInfoCentres“ a „Innovation Relay Centres“ zavedly systém jednoho správního místa; dále vyzývá Komisi, aby podpořila úlohu, kterou zprostředkovatelské organizace zastupující malé a střední podniky hrají při rozvoji inovace a poskytování poradenství tím, že těmto poradním mechanismům zajistí podporu;

33. vyzývá členské státy, aby pokračovaly ve svém úsilí o snížení všech regionálních rozdílů, které brzdí vytvoření jednotného evropského vědeckého a technologického prostoru;

34. má zato, že veřejné zakázky hrají strategickou roli v podpoře inovačních produktů a služeb, neboť se zaměřují na vytváření účinnějších a efektivnějších produktů a na poskytování racionálně organizovaných služeb, které nabízejí lepší zhodnocení vynaložených finančních prostředků; vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby při výběru nejlepších nabídek zohlednily skutečné inovace;

35. vítá záměr Komise zveřejnit pokyny pro co nejúčinnější využití konsolidovaného právního rámce pro veřejné zakázky, který nejen podpoří hospodářskou soutěž, ale také zvýší pružnost pravidel, a tím podnítí inovační řešení a tvořivost;

36. vyzývá Radu a Komisi, aby zdokonalily právní normy spojené s hospodářskými hledisky výzkumu a inovace, což poskytne lepší ochranu při prolínání procesů, technik nebo objevů v kontextu mezinárodní otevřenosti;

37. poukazuje na to, že inovace ve službách hraje v hospodářství významnou roli a že se ochrana duševního vlastnictví týkajícího se služeb v Evropě často omezuje na obchodní tajemství; domnívá se, že pro menší podniky je obtížné a nákladné sjednávat a prosazovat dohody o ochraně důvěrnosti, což může bránit podnikům založeným na spolupráci a navyšování finančních prostředků;

38. zdůrazňuje, že je třeba usilovat o snazší přetváření výsledků výzkumu v produkty, které lze uvádět na trh, a to zejména pro malé a střední podniky (přičemž je třeba dbát na to, aby nedošlo k utlumení základního výzkumu), a věří, že je nutný ucelenější přístup, který uvede do rovnováhy užší spolupráci mezi výzkumem a podnikatelským sektorem a zájmy spotřebitelů, občanské společnosti a hlediska životního prostředí a zahrne všechny místní aktéry (veřejné i soukromé); vítá skutečnost, že Komise plánuje přijmout sdělení o podpoře přenosu znalostí mezi vysokými školami a jinými veřejnými výzkumnými organizacemi a průmyslem;

39. konstatuje, že rozumná a spolehlivá ochrana autorského práva a patentové systémy jsou zásadními prvky při budování inovační znalostní ekonomiky a společnosti; potvrzuje potřebu provést reformu patentové politiky v Evropě, uznává však, že reforma patentové politiky je dlouhodobým procesem a že si rozhodnutí vyžádají čas; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy ustanovila expertní skupinu, v níž budou zastoupeni také ekonomičtí experti a která situaci přezkoumá, a to včetně otázky patentovatelnosti; vyzývá Komisi a EIF, aby prozkoumaly možnosti poskytovat malým podnikům přiměřenou finanční podporu pro účely přihlašování patentů;

40. vyzývá Komisi, aby za účelem zmenšení obav týkajících se demokratické kontroly a soudržnosti patentové politiky Společenství ve spolupráci s členskými státy předložila plán na integraci Evropské patentové organizace (EPO) do Společenství;

41. vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vypracovala alternativní a doplňková opatření k opatřením právní ochrany patentů, jež budou chránit autory a nově vznikající modely tvorby proti vydírání a porušování práv (jako jsou licenční systémy svobodného softwaru a softwaru s otevřeným zdrojovým kódem FLOSS – „Free, Libre and Open Source Software“);

42. vítá nedávné iniciativy Komise týkající se otevřeného přístupu s cílem podporovat šíření vědeckých znalostí;

43. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že společná pravidla týkající se patentovatelnosti odpovídají podmínkám, které v každém jednotlivém odvětví převládají;

44. vyzývá Komisi a členské státy, aby v souvislosti s novým patentem Společenství navrhly postup pro vyloučení triviálních patentů a „spících“ patentů hlášených pouze za účelem obstrukcí;

45. vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s evropskými organizacemi pro normalizaci zvýšila tempo evropské normalizace a zefektivnila používání norem, které již existují;

46. je přesvědčen, že rychlejší stanovení interoperabilních evropských norem pomůže podpořit rozvoj rozhodujících trhů zejména v oblasti služeb a špičkových technologií a přispěje k jejich uplatnění na světové úrovni, a tím poskytne evropským podnikům výhodu nad jinými hráči na světovém trhu;

47. vyzývá členské státy, aby podpořily hledání konsensu v oblasti evropských norem s ohledem na to, že v této oblasti je rychlé rozhodování stimulem pro řádné fungování vnitřního trhu, přeshraničního obchodu, a tudíž pro návratnost investic, které společnosti vynakládají na výzkum a inovace;

48. vyzývá Komisi, aby podpořila nejen přijetí, ale také uplatňování evropských norem, zejména tím, že je bude sdělovat malým a středním podnikům jednoduchým způsobem; domnívá se, že příručky a výkladové postupy by měly být dostupné ve všech úředních jazycích EU;

49. vítá spolupráci EU s celosvětovými regulačními orgány a očekává rychlé a účinné rozšiřování technických inovací prostřednictvím normalizace;

50. zastává názor, že tříštění norem v celosvětovém měřítku není žádoucí; doporučuje, aby Komise, členské státy a různé evropské a mezinárodní orgány pro normalizaci zvážily přístup „mezinárodní má přednost“, kdykoli to bude při vytváření nových norem možné;

51. připomíná vymezení otevřených norem přijaté Komisí, podle kterého (i) norma je přijímána a uchovávána neziskovou organizací a k její průběžné úpravě dochází na základě otevřeného rozhodovacího postupu, který je k dispozici všem zúčastněným stranám; (ii) norma byla zveřejněna a dokument specifikující normu je dostupný bezplatně nebo za nominální poplatek; (iii) duševní vlastnictví – tzn. patenty, které jsou případně přítomny – normy (nebo její části) je neodvolatelně zpřístupněno bez licenčního poplatku;

52. souhlasí s Komisí v tom, že „politika seskupení“ je významnou součástí inovační politiky členských států, a vyzývá zúčastněné strany, zejména na regionální a místní úrovni, aby podporovaly tato seskupení i inovační a technologická centra jak v městských, tak i venkovských oblastech, aby bylo možno nastolit rovnováhu mezi jednotlivými regiony; vyzývá členské státy, aby na svých územích podpořily vytváření „znalostních regionů“, „uskupení“ a přeshraniční spolupráce v rámci celé EU a dále aby podporovaly spolupráci s odborníky ze třetích zemí; upozorňuje v této souvislosti na význam vytvoření řídících struktur, aby se zlepšila spolupráce různých stran zúčastněných v seskupeních, a požaduje, aby se tato seskupení zaměřila i na přeshraniční činnosti a aby využívala zejména zkušeností euroregionů, které mají vytvořené přeshraniční struktury a sociální sítě;

53. bere na vědomí iniciativu Výboru regionů ustanovit síť regionů v rámci interaktivní platformy místních společenství s cílem porovnávat a vyměňovat si zkušenosti nabyté při zavádění Lisabonské strategie;

54. vyzývá Komisi, aby monitorovala inovační proces v regionech a aby vypracovala společné inovační ukazatele pro celou EU, které budou lépe zachycovat snahu členských států a regionů týkající se inovací;

55. vyzývá členské státy, aby aktivně zviditelnily vědecký kariérní postup a současně podporovaly existující pobídky a ocenění, například Descartovu a Aristotelovu cenu a ceny pro mladé vědce, a nabízely atraktivní podmínky, aby tak Evropa přilákala nejlepší a nejinovativnější vědce;

56. naléhavě žádá Komisi, členské státy a regionální orgány, aby zavedly a podpořily mezinárodní a evropské ceny za inovace;

57. zastává názor, že k tomu, aby široká veřejnost přijala zboží a služby, jež výzkum přinesl, je zapotřebí vhodných nástrojů ochrany spotřebitele, jež zlepší míru důvěry a bezpečnosti;

58. zdůrazňuje, že inovace je prostředkem ke zlepšení kvality života občanů EU, a není proto samoúčelná; v souladu s tím je toho názoru, že ačkoli hospodářská soutěž a liberalizace zboží a služeb přispívá k dosažení tohoto cíle ohledně inovací, musí je doprovázet monitorování a ustanovení na ochranu spotřebitele tam, kde je to odůvodněno veřejným zájmem;

59. domnívá se, že by opatření v oblasti inovace měla být doprovázena informačními kampaněmi, a zdůrazňuje potřebu sdílení zkušeností získaných na základě již realizovaných projektů; zároveň doporučuje vyvodit důsledky z nesprávných postupů u neúspěšných projektů a varovat před podobnými chybami v jiných regionech EU;

60. vyzývá Komisi, členské státy a regionální a místní orgány, aby zajistily všeobecný přístup k informacím a činnostem založeným na komunikačních technologiích, čímž se obecně usnadní elektronické vzdělávání (e-learning) a práce s informačními technologiemi (e-working);

61. pověřuje svého předsedu, aby předal tuto zprávu Radě a Komisi, jakož i parlamentům a vládám členských států.

(1)

http://www.consilium.europa.eu/ueDocs/cms_Data/docs/pressData/en/intm/92107.pdf

(2)

http://ec.europa.eu/growthandjobs/key/nrp2006_fr.htm

(3)

Úř. věst. L 205, 6.8.2005, s. 28.

(4)

Úř. věst. L 205, 6.8.2005, s. 21.

(5)

Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1.

(6)

Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15.

(7)

http://register.consilium.europa.eu/pdf/fr/04/st07/st07119.fr04.pdf

(8)

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/fr/oj/2006/c_323/c_32320061230fr00010026.pdf

(9)

http://www.oecd.org/document/62/0,2340,fr_2649_34273_37675902_1_1_1_1,00.html#highlights

(10)

Texty přijaté tohoto dne, P6_TA(2006)0301.

(11)

Texty přijaté tohoto dne, P6_TA(2006)0416.

(12)

Texty přijaté tohoto dne, P6_TA(2006)0092.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

1. Úvod

Díky výzkumu prováděnému na univerzitách, ve výzkumných centrech a národních institutech, na národních akademiích věd a také v unijních organizacích vědeckého rozvoje bylo nashromážděno velké množství vědomostí z různých vědeckých oborů. Významným zdrojem vědomostí jsou rovněž národní patentové úřady a odnedávna také Evropský patentový úřad (EPÚ). Není však jednoduché převést tyto vědomosti v hospodářství do praxe a účinně je využívat. Paradoxem v Evropě je, že máme rozvinutá střediska pro získávání vědomostí – špičková centra – neexistují však téměř žádné ekonomické podněty pro jejich zpracování a zužitkování ve prospěch inovačních aktivit.

Cílem předloženého dokumentu je uplatnění Lisabonské strategie a vytvoření základu pro evropskou inovační politiku upřesněním jejích cílů a přijetím nástrojů, které umožní její provádění a povedou ke zlepšení:

- řešení tématických oblastí vědy, které vychází ze současných a budoucích hospodářsko-společenských potřeb EU;

- uplatnění vědeckých poznatků získaných z vědeckých a výzkumných středisek v hospodářství;

- uplatňování inovačních řešení v praxi v hospodářské a sociální oblasti.

2. Definice inovace

Pod pojmem inovace se rozumí novátorská řešení konkrétního problému, který vyvstal v průběhu vytváření produktů, jejich využívání nebo v průběhu poskytování služeb. Cílem inovace je racionalizace vytváření produktů, poskytování služeb a využití produktů určených k prodeji, která vede k úspoře energie, materiálů, pracovní doby a přispívá také k ochraně životního prostředí a zlepšení kvality poskytovaných služeb. Uživatelem a hnací silou inovace je vždy člověk. Často se stává, že problém, který vznikl, nemá doposud praktické řešení, nebo že řešení již existuje, ale nově vzniklý problém představuje změnu, modernizaci nebo modifikaci tohoto řešení. Inovace se tedy vztahuje na produkty, procesy a služby.

Cílem inovačních činností může být plnění požadavků odběratele (marketingové hledisko), růst konkurenceschopnosti (ekonomické hledisko) a také odstranění negativních vlivů na životní prostředí (ekologické hledisko). Může však docházet také k tzv. „umělé inovaci“, při níž se u produktů určených k prodeji jedná především o nové způsoby balení a klamavou reklamu. Těmto klamným inovacím je nutno zcela zamezit.

3. Podpora inovace

Inovace je proces, který spočívá v zavádění nových inovačních řešení nebo také v rozvoji již existujících řešení na základě jejich úpravy podle požadavků nových oblastí lidských činností. Aby mohlo dojít k inovaci, je nezbytná celková znalost faktorů podporujících inovační činnosti. Je nezbytné připomenout, že výsledkem inovace bývají většinou levnější a funkčnější produkty, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, výrobní technologie a organizovanější a kvalitnější služby za nižší cenu. Inovační činnosti mohou mít různý význam, neboť vytváří podmínky zvyšující pravděpodobnost úspěšnosti inovace.

Hlavními prvky podporujícími inovaci jsou:

a. fungující trh se zbožím a službami,

b. vysoká úroveň vzdělanosti na všech úrovních,

c. pokročilý vědecký výzkum - základní i aplikovaný,

d. řízení činností v členských státech,

v případě EU mezi tyto prvky také patří:

e. dopady společného působení v souvislosti s rozšířením EU,

f. nová strategie v oblasti patentů a licencí,

g. rozvoj Evropského výzkumného prostoru – sedmý rámcový program,

h. zřízení Evropského technologického institutu,

i. právní předpisy EU, které stanoví pravidla týkající se ochrany životního prostředí

(např. směrnice REACH, směrnice o odpadech a ustanovení týkající se energetiky).

4. Podrobný popis opatření na podporu inovací

A. Jednotný trh

V současné době probíhá proces rozvoje jednotného trhu EU. Dobře fungující trh, který respektuje všechny čtyři svobody, je největší zárukou úspěšnosti rozvíjených inovačních činností.

V současné době jednotný trh zahrnuje:

- volný pohyb zboží,

- volný pohyb kapitálu (trh finančních služeb);

- rozvíjí se trh komerčních služeb, jeho úplné otevření však vyžaduje odstranění administrativních překážek (směrnice o službách);

- postupně se odstraňují také omezení pohybu pracovníků.

B. Vzdělávání

Vzdělávací systémy ve všech členských státech EU jsou sjednoceny podle tzv. Boloňské strategie (např. zavádí se třístupňový systém vzdělávání na vysokoškolské úrovni). Co se týče počtu absolventů s vysokoškolským vzděláním na 1000 obyvatel, EU zaznamenalo jeden z nejvyšších nárůstů na světě. Struktura odbornosti studentů nicméně vykazuje nepříznivou tendenci, pokud jde o technické obory, které jsou v současné době nejžádanější. Převažují absolventi humanitních studií a manažérských oborů. Přesto jsou však potřebné nové vzdělávací obory interdisciplinární povahy, které připraví absolventy schopné lépe se přizpůsobit rychle se měnícím podmínkám pracovního trhu. Nebytné je také vzdělávání podporující inovaci a další vzdělávání – celoživotní bez ohledu na věk.

C. Výzkum

Základním prvkem rozvoje inovace jsou výdaje na výzkum a rozvoj z rámcových programů, které doplňuje program uskutečňovaný ve spolupráci s Evropskou investiční bankou (EIB), tzv. iniciativa růstu. Předpokládá se, že do roku 2010 vzrostou celkové náklady na výzkum v EU na 2,6 % HDP, přičemž 2/3 budou pocházet ze soukromého sektoru. Výměně nápadů napomůže větší mobilita vědců uvnitř Společenství a stanovení jednotných pracovních norem, platů a sociálního zabezpečení. Důležité je také získávat odborníky z třetích zemí.

Kritéria hodnocení výsledků práce mladých vědců, na jejichž základě se rozhodne o jejich dalším postupu v rámci vědecké kariéry, zejména pokud jde o oblast aplikované vědy, by měla zahrnovat nejen počet publikací a citací, ale také jejich zlepšovací návrhy a vynálezy. Vybrané důležité konstrukčně-technické problémy se strategickým významem, které se řeší v rámci úplného výzkumného cyklu, by měly být svěřeny několika konkurenčním projektovým a výzkumným společnostem. Jedná se například o vytvoření nového nekonvenčního vozidla pro silniční dopravu nebo jiného dopravního prostředku, a také o jiná nekonvenční řešení, která mají vliv na pracovní metody a životní způsoby ve stárnoucí Evropě. Jde také o využití volného času.

D. Regulační činnosti

Evropská unie, členské státy a regiony podněcují inovace prostřednictvím:

– využití daňových pobídek (daňové zákony spadají do pravomoci států), např. část odpisů z obchodních činností by mohla tvořit inovační fond;

– veřejných nabídkových řízení na přípravu a realizaci velkých projektů, např. ekologické investice, investice do bezpečnosti a jiné;

– vytváření vědecko-technických parků financovaných z prostředků Evropské unie (Fond soudržnosti

– využití partnerství veřejného a soukromého sektoru;

– záruk úvěrů pro inovační podnikatelské plány, které umožní vytvoření pilotních firem, tzv. spin-off;

– určitých právních úprav EU, např. směrnice REACH, jehož přijetí podpoří, mimo jiné na základě zásady nahrazování, inovační činnosti.

E. Využití synergií

Koncept pozitivní synergie vyplývá z úspor z rozsahu produkce, tj. ze zvětšení odbytového trhu produktů a služeb, které mohou být – v případě produktů – vyráběny ve větších sériích, a tudíž levněji. Dopad synergií na inovaci se ještě zintenzívní poté, co budou zavedeny jednotné a společné normy a předpoklady kvality. Rozšíření by jistě mohlo být přínosem, kdyby se lépe využil stávající potenciál ve formě rozsáhlých odborných vědeckých kádrů, konstrukčních a jiných specialistů, kteří přišli o svá pracovní místa ve zrušených (nebo zredukovaných) výzkumných pracovištích a konstrukčních kancelářích členských zemí EU z východní a střední Evropy. Přejímání ústavů zahraničními výrobci v rámci privatizace často vedlo k likvidaci vědecko-výzkumných pracovišť, neboť nový majitel měl často k dispozici svá vlastní pracoviště.

F. Patenty

Je nezbytná nová evropská patentová strategie, která bude zajišťovat autorská práva, nebude monopolizovat poznatky v oblasti inovace a umožní jejich využití zejména malými a středními podniky. Strategie by měla zhodnotit dosavadní kritéria patentovatelnosti, která jsou zakotvena v Evropské patentové úmluvě z roku 1973, upřesnit je a případně rozšířit, aby neumožňovaly různé právní výklady, např. pojetí tzv. „technického přínosu“. Samotný proces patentování je nutné zjednodušit a musí probíhat rychleji než doposud. Mohlo by se jednat např. o dvoufázový proces, ve kterém by nákladný patentový výzkum mohl začít, jakmile se pro navrhovaný vynález nalezne příjemce. První fáze patentového procesu by se omezila na registraci vědeckého záměru a zajistila by prioritu pro autora návrhu a zpřístupnění výkladu jeho technického popisu osobám, které mají zájem o jeho praktické využití.

5. Prognózy v oblasti inovací

Mezi různými metodami provádění prognóz v oblasti inovací a technického pokroku je možné zdůraznit metodu extrapolace, metodu využívající teorie pravděpodobnosti a matematické statistiky, delfskou metodu aj. Nejvíce inovativní bývá prolínání tradičních oblastí vědy. Na jedné straně je zde potřebnější interdisciplinární přístup, zároveň však se musí zajistit propojení se systémovou analýzou. Největší inovační potenciál má propojení následujících oblastí vědy: IKT (informační a komunikační technologie) a lékařství, IKT a energetika, IKT a obchod, IKT a logistika, nebo ekologie a energetika, ekologie a chemické látky (REACH), ekologie a vesmírný výzkum, nové materiály a energetika, nové materiály a lékařství apod.

6. Shrnutí

Inovace, jak je vidět, závisí na jedné straně čistě na tržních mechanismech, na druhé straně však také na centrálním řízení a na financování a spolufinancování z rozpočtových prostředků.

Z teorie pravděpodobnosti víme, že úspěšnost EU v oblasti inovační činnosti, měřena podle počtu hospodářských ukazatelů, které jsou hnací silou inovace, např. v průběhu posledních tří let jako procento celkového počtu ukazatelů cílové skupiny obyvatel, bude pravděpodobně záviset na uplatňování všech možných stimulujících faktorů tohoto jevu.


STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (28. 3. 2007)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k uvádění znalostí do praxe: široce založená inovační strategie pro EU

(2006/2274 (INI))

Navrhovatelka: Sharon Bowles

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   zdůrazňuje, že cílové množství výdajů na výzkum a vývoj ve výši 3 % HDP, které navrhuje Lisabonská strategie pro hospodářský růst a zaměstnanost, považuje za minimální;

2.   uznává, že malé, střední a velké podniky sehrávají úlohu v dynamické, integrované inovační strategii; proto se domnívá, že přístup menších podniků a jednotlivců ke zdrojům je klíčový pro zvýšení úrovně výzkumu a vyvíjení nových technologií; věří, že je třeba podporovat jak financování v počáteční fázi, tak průběžné financování v časovém rámci, který je dostatečně dlouhý pro uvedení výrobků na trh, ale věří, že neúspěch by neměl znamenat konec budoucích pokusů;

3.   vítá snahy o podporu přenosu znalostí mezi univerzitami a ostatními veřejnými výzkumnými institucemi a průmyslem;

4.   domnívá se, že pro splnění lisabonských cílů by evropská inovační strategie měla postoupit ke znalostem a výzkumu v širším smyslu a zahrnovat technologický rozvoj, technické inovace produktů, služeb a procesů, sociální inovace a investice do lidského kapitálu; znovu upozorňuje na důležitost posílení přítomnosti žen ve vědeckých a technických oborech a zdůrazňuje přínos, který by ženy mohly mít pro pokrok a inovace v těchto odvětvích;

5.   považuje za nezbytné rozvinout výzkumné a inovační sítě zahrnující univerzity, vědecké parky, podniky a celý výrobní systém, a to s cílem vytvořit konkrétní politiky sociálního a technologického rozvoje; zdůrazňuje, že taková síť znalostí a inovací by mohla být vhodnou cestou i ke splnění potřeb malých a středních podniků organizovaných v podobě uskupení nebo oblastí;

6.   chápe, že nejistoty, které jsou výzkumu a vývoji vlastní, snižují ochotu finančních trhů investovat do projektů výzkumu a vývoje; vítá návrh Komise zřídit finanční nástroj na sdílení rizik za účelem investicí do vysoce rizikových projektů výzkumu a vývoje prostřednictvím půjček a záruk; také vítá, že k existujícím pravidlům státní pomoci se zařadí ustanovení, která umožní členským státům zaměřit pomoc na inovace a urychlit procesy schvalování;

7.   poznamenává, že Evropské společenství je členem Světové obchodní organizace, a je tedy vázáno dohodou WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), jejíž článek 27 zakazuje při poskytování patentů pro vynálezy diskriminaci mezi technologickými oblastmi; vyzývá Komisi, aby přezkoumala evropskou historii pracovních požadavků a povinného udělování licencí na patenty a analyzovala, zda se změnily okolnosti, které vedly k jejich opuštění;

8.   poznamenává, že inovace v oblasti služeb sehrávají v hospodářství důležitou úlohu a že se v případě služeb ochrana duševního vlastnictví v Evropě často omezuje jen na obchodní tajemství, což může být nedostatečné a znamená to, že pokrytí není tak rozsáhlé jako v konkurenčních jurisdikcích a může být také v rozporu s transparentností; je toho názoru, že pro menší podniky je obtížné a nákladné sjednávat dohody o důvěrnosti a prosazovat je, což je situace, která může brzdit růst a shromažďování rizikového kapitálu a vznik společných podniků;

9.   vyzývá Komisi, aby provedla studii dopadu sporů ve věci duševního vlastnictví na MSP a aby hledala alternativní mechanismy řešení sporů ve věci duševního vlastnictví, včetně porušení povinnosti utajení, zejména ve prospěch MSP;

10. zdůrazňuje, že pro dosažení efektivnosti vynaložených prostředků a pro snadné zavádění inovačních výrobků na trh je nezbytné odstranit rozdrobení jednotného trhu; domnívá se, že zadávání veřejných zakázek týkajících se inovačních řešení by neměl brzdit nadměrný odpor vůči riziku nebo výběrová řízení zaměřená výlučně na náklady; poznamenává, že modulární řešení v oblasti informačních technologií nabízí menším podnikům a pilotním projektům větší možnosti;

11. povzbuzuje členské státy k tomu, aby přijímaly daňové pobídky pro výzkum, inovace a soukromé investice, a vyzývá podniky, aby podpořily rozsáhlejší výzkum a inovace, včetně inovací v postupech na pracovišti, které podporují kvalitu a dobré pracovní podmínky, a aby podněcovaly ke spojování MSP v krajích jako základní požadavek pro rozvoj a uskutečňování inovací.

POSTUP

Název

Uvádění znalostí do praxe: široce založená inovační strategie pro EU

Číslo postupu

2006/2274(INI)

Příslušný výbor

ITRE

Výbor, který vypracoval stanovisko

Datum oznámení na zasedání

ECON

29.11.2006

Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání

 

Navrhovatel(ka)
Datum jmenování

Sharon Bowles
12.12.2006

Předchozí navrhovatel(ka)

 

Projednání ve výboru

28.2.2007

 

 

 

 

Datum přijetí

27.3.2007

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

40

0

1

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Zsolt László Becsey, Pervenche Berès, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Ieke van den Burg, David Casa, Jonathan Evans, Elisa Ferreira, José Manuel García-Margallo y Marfil, Jean-Paul Gauzès, Robert Goebbels, Donata Gottardi, Gunnar Hökmark, Karsten Friedrich Hoppenstedt, Sophia in 't Veld, Othmar Karas, Piia-Noora Kauppi, Guntars Krasts, Astrid Lulling, Hans-Peter Martin, Gay Mitchell, Cristobal Montoro Romero, Joseph Muscat, Joop Post, John Purvis, Alexander Radwan, Bernhard Rapkay, Heide Rühle, Antolín Sánchez Presedo, Manuel António dos Santos, Olle Schmidt, Peter Skinner, Cristian Stănescu, Margarita Starkevičiūtė, Ivo Strejček,

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Harald Ettl, Werner Langen, Klaus-Heiner Lehne, Thomas Mann, Gianni Pittella, Adina-Ioana Vălean

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

 

Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

 


STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (22. 3. 2007)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k uvádění znalostí do praxe: široce založená inovační strategie pro EU

(2006/2274(INI))

Navrhovatelka: Barbara Weiler

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že úspěch revidované Lisabonské strategie bude záviset zejména na pokroku v oblasti inovací,

B.  vzhledem k tomu, že rozmanitost prostřednictvím inovací je jednou z cest otevřených EU pro zvládnutí výzev globalizace,

C. vzhledem k tomu, že konvenční přístup ke stimulaci inovací, v němž se spojuje pokrok techniky a síla poptávky, není sám osobě dostatečný a musí být zároveň podporován příznivými podmínkami na trhu, aby došlo k vytvoření takového právního prostředí, které vede k inovaci,

D. vzhledem k tomu, že dobře fungující vnitřní trh podporovaný novou směrnicí o službách, vytváří příznivé prostředí pro inovaci prostřednictvím intenzivnější hospodářské soutěže v rozsáhlejším a stabilnějším hospodářském prostoru, který vede k vynakládání větších investic a podporuje mobilitu pracovních sil;

E.  vzhledem k tomu, že by mělo být zdůrazňováno jak předávání výsledků v akademické oblasti, zejména malým a středním podnikům, tak dostupnost výsledků výzkumu, zejména pro inovace se společenským rozměrem, a vzhledem k tomu, že geografické soustředění platforem inovace by mělo být vyřešeno tak, aby docházelo k využití dovedností a rozmanitosti, které existují v různých regionech EU;

1.  je pevně přesvědčen, že lepší právní úprava, zejména omezení nadbytečné právní zátěže malých a středních podniků, podnítí příznivé tržní podmínky a napomůže zavedení nových inovačních produktů a služeb na rozhodujících trzích a že lepší právní úprava také zvýší důvěru spotřebitelů;

2.  je přesvědčen, že rychlejší stanovení interoperabilních evropských norem pomůže podpořit rozvoj rozhodujících trhů zejména v oblasti služeb a špičkových technologií a přispěje k jejich uplatnění na světové úrovni, a tím poskytne evropským podnikům výhodu nad jinými světovými hráči;

3.  vyzývá Komisi, aby podpořila nejen přijetí, ale také uplatňování evropských norem, zejména tím, že je bude sdělovat malým a středním podnikům jednoduchým způsobem; domnívá se, že příručky a výkladové postupy by měly být dostupné ve všech úředních jazycích EU;

4.  zdůrazňuje, že současný patentový systém je hrozbou pro inovace, neboť neodpovídá potřebám některých hospodářských oblastí; vyzývá Komisi, aby provedla studii dopadu patentových sporů na malé a střední podniky; vyzývá rovněž Komisi, aby realizovala usnesení Parlamentu ze dne 12. října 2006 o budoucí patentové politice v Evropě(1);

5.  vítá spolupráci EU s celosvětovými regulačními orgány a očekává rychlé a účinné rozšiřování technických inovací prostřednictvím normalizace;

6.  vítá záměr Komise zveřejnit pokyny pro co nejúčinnější využití konsolidovaného právního rámce v oblasti veřejných zakázek, který nejen podpoří hospodářskou soutěž, ale také zvýší pružnost pravidel a tím podnítí inovační řešení a tvořivost;

7.  vyzývá Komisi, aby podpořila výměny osvědčených postupů a aby podněcovala zjišťování a výměnu poznatků plynoucích z nevhodných postupů, a to zejména s cílem podporovat lepší právní úpravu společných technických iniciativ založených na specializovaných partnerstvích veřejného a soukromého sektoru, což by stimulovalo rozvoj inovací i v méně rozvinutých regionech EU;

8.  je toho názoru, že rychlé vytvoření vnitrostátních jednotných kontaktních míst a podpora evropských informačních center na regionální i jiné úrovni poskytne spotřebitelům a širší obchodní komunitě transparentní přístup k informacím; dále zastává názor, že relevantní a rychle poskytnuté informace jsou klíčovým faktorem pro inovační aktivity a že tato centra mohou být proto přínosem pro prohloubení spolupráce v rámci vnitrostátních hranic i v rámci přeshraniční spolupráce;

9.  zdůrazňuje, že pro malé a střední podniky je zásadní, aby měly přístup k přiměřenému financování inovací, zejména v raných stádiích jejich obchodní činnosti; domnívá se, že je proto nezbytné podpořit poskytování mikroúvěrů a rizikového kapitálu také v přeshraničním kontextu;

10. očekává, že větší hospodářská soutěž vytvořená vnitřním trhem povzbudí společnosti, aby urychlily financování výzkumu a inovace;

11. zdůrazňuje, že je třeba usilovat o snazší přetváření výsledků výzkumu v produkty, které lze uvádět na trh, a to zejména pro malé a střední podniky (přičemž je třeba dbát na to, aby nedošlo k utlumení základního výzkumu), a věří, že je nutný celostnější přístup, který uvede do rovnováhy užší spolupráci mezi oblastí výzkumu a oblastí obchodu a zájmy spotřebitelů, občanské společnosti a hlediska životního prostředí, a zahrne všechny místní aktéry (veřejné i soukromé);

12. vítá skutečnost, že Komise plánuje přijmout sdělení o propagaci převodu znalostí mezi univerzitami a jinými veřejnými výzkumnými organizacemi a průmyslem; rovněž vítá nedávné iniciativy Komise na propagaci „otevřeného přístupu“ k vědeckým poznatkům, jehož cílem je zlepšení jejich šíření;

13. důrazně podporuje iniciativy, které zlepšují profesní nebo sociální začlenění tím, že podporují inovace se společenským uplatněním, zejména inovace řešící otázky v oblasti rovnosti mužů a žen, zdraví a bezpečnosti spotřebitelů, mobility i potřeby starších občanů (rostoucí skupiny obyvatelstva s velkou kupní sílou) tím, že využívá jejich celoživotních zkušeností při řešení problémů;

14. zastává názor, že k tomu, aby bylo zajištěno přijetí zboží a služeb, jež jsou plody výzkumu, širokou veřejností, jsou potřebné vhodné nástroje ochrany spotřebitele ke zlepšení míry důvěry a bezpečnosti;

15. zdůrazňuje, že inovace je prostředkem ke zlepšení kvality života občanů EU, a není proto samoúčelná; v souladu s tím je toho názoru, že zatímco hospodářská soutěž a liberalizace zboží a služeb přispívá k dosažení stanoveného cíle ohledně inovací, musí být tyto doprovázeny sledováním a ustanoveními na ochranu spotřebitele tam, kde je to odůvodněno veřejným zájmem;

16. zastává názor, že je nezbytné omezit překážky volného pohybu výrobních faktorů a zboží na vnitřním trhu, pokud to může pomoci zajistit snadnější přístup k rizikovému kapitálu, při zajištění mobility výzkumných pracovníků a technologicky inovačního zboží a služeb a zlepšení toku znalostí, což ve svém souhrnu přispívá k rozvoji skutečného evropského inovačního prostoru;

17. vyzývá společnosti, aby investovaly část svého zisku do výzkumu a technologického rozvoje;

18. naléhá na Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí odstranit překážky vytvoření a rozvoje nových rozhodujících trhů, které jsou přínosem pro inovaci;

19. zastává názor, že je zapotřebí lépe oceňovat užitečná inovační řešení speciálně pro odvětví služeb, a domnívá se, že pokračující odstraňování překážek volného pohybu zboží, služeb a kapitálu, svobody usazování a volného pohybu osob včetně pracovníků tuto inovaci bude stimulovat.

POSTUP

Název

Uvádění znalostí do praxe: široce založená inovační strategie pro EU

Číslo postupu

2006/2274(INI)

Příslušný výbor

ITRE

Výbor, který vypracoval stanovisko

Datum oznámení na zasedání

IMCO
29.112006

Navrhovatelka
Datum jmenování

Barbara Weiler
19.12.2006

Projednání ve výboru

24.1.2007

28.2.2007

21.3.2007

 

 

Datum přijetí

22.3.2007

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

31

0

2

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Nedzhmi Ali, Adam Bielan, Godfrey Bloom, Georgi Bliznashki, Charlotte Cederschiöld, Gabriela Creţu, Mia De Vits, Rosa Díez González, Martin Dimitrov, Evelyne Gebhardt, Małgorzata Handzlik, Malcolm Harbour, Anna Hedh, Pierre Jonckheer, Alexander Lambsdorff, Toine Manders, Arlene McCarthy, Bill Newton Dunn, Zita Pleštinská, Karin Riis-Jørgensen, Zuzana Roithová, Heide Rühle, Leopold Józef Rutowicz, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Alexander Stubb, Marianne Thyssen, Jacques Toubon, Bernadette Vergnaud, Barbara Weiler

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Simon Coveney, Jean-Claude Fruteau, Othmar Karas, Manuel Medina Ortega, Joseph Muscat, Søren Bo Søndergaard, Gary Titley

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

 

Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

...

(1)

Texty přijaté tohoto dne, P6_TA(2006)0416.


STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (22. 3. 2007)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k Uvádění znalostí do praxe: široce založená inovační strategie pro Evropu

(2006/2274(INI))

Navrhovatelka: Christa Prets

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.        vítá názor Komise, že by regiony měly být zapojeny do vypracovávání a provádění       národních programů reforem; vyzývá členské státy, aby zveřejnily informace   o pokynech týkajících se národních programů reforem s cílem zajistit včasnou   účast, zejména přizpůsobením programů tak, aby lépe vyhovovaly místním potřebám,   prostřednictvím intenzivnějšího dialogu mezi Komisí, členskými státy a regiony,   prostřednictvím jasnější a decentralizovanější dělby   odpovědnosti a prostřednictvím   zlepšené vzájemné součinnosti v rámci samotných regionů;

2.       uznává, že politika soudržnosti je mimořádným přínosem při provádění lisabonských     cílů, zejména proto, že na jejich uskutečňování byly vyčleněny strukturální fondy, a   zdůrazňuje, že místní a regionální úrovni přísluší při podpoře inovace klíčová úloha,   jak se to odráží také v sedmém rámcovém programu pro výzkum a vývoj a v prvním   rámcovém programu pro konkurenceschopnost a inovaci, jelikož inovační strategie na   místní a regionální úrovni mohou být prováděny na základě vzájemné součinnosti   podniků, zejména malých a středních podniků, univerzit, vzdělávacích a   technologických center a za partnerské účasti občanské společnosti;

3.                   všímá si obtíží, kterým jsou vystaveny začínající podniky, pokud se týká přístupu           k rizikovému kapitálu, a v tomto ohledu zdůrazňuje hodnotu daňových a dalších pobídek;

4.       vyzývá příslušné zúčastněné strany na regionální a místní úrovni, aby vytvořily příznivé podmínky, aby se podpora inovace stala těžištěm operačních programů a aby se ze strukturálních fondů vyčlenil na investice do znalostí a inovací a dalšího vzdělávání významný podíl prostředků, což kromě jiných výhod přispěje k vytvoření pracovních míst, zlepšení zaměstnatelnosti, napomůže bojovat proti „odlivu mozků“ a vylidňování některých oblastí; vyzývá také členské státy, aby toto úsilí podporovaly prostřednictvím veřejných investic do vyšších vzdělávacích institucí s cílem podporovat rozvoj talentovaných osob;

5.        souhlasí s Komisí v tom, že „politika seskupení“ je významnou součástí inovační politiky členských států, a vyzývá zúčastněné strany, zejména na regionální a místní úrovni, aby podporovaly tato seskupení i inovační a technologická centra jak v městských, tak i venkovských oblastech, aby bylo možno nastolit rovnováhu mezi různými regiony

6.       upozorňuje v této souvislosti na význam vytvoření řídících struktur, aby se zlepšila spolupráce různých stran zúčastněných v seskupeních, a požaduje, aby se tato seskupení zaměřila i na přeshraniční činnosti a aby využívala zejména zkušeností euroregionů, které mají vytvořené přeshraniční struktury a sociální sítě;

7.        zdůrazňuje, že se nesmí zapomínat na venkovské a okrajové oblasti a že je třeba je podporovat a pomáhat jim v rozvoji ekologických inovací a agroturistiky;

8.       poukazuje na těžkosti méně rozvinutých regionů se získáváním soukromého investičního kapitálu a vyzývá členské státy a zúčastněné strany na místní a regionální úrovni, aby více využívaly půjček od EIB a aby se v oblasti inovačních činností posílilo partnerství veřejného a soukromého sektoru, se zvláštním ohledem na osvědčené postupy a efektivní zhodnocení prostředků z veřejných zdrojů;

9.        je toho názoru, že nová iniciativa „rozhodujících trhů“, která by se měla zaměřit  zejména na tvorbu nových inovativních produktů a služeb a jejich uvádění na trh, musí   být zahájena zejména v těch oblastech, v nichž je potenciálně vysoká poptávka, a   současně je třeba zajistit, aby méně rozvinuté regiony nezůstávaly pozadu;

10.      konstatuje, že členské státy dosud plně nevyčerpaly možnosti podpory v oblasti environmentálních inovací, a znovu zdůrazňuje, že inovační environmentální technologie mohou poskytnout významnou konkurenční výhodu ve světovém měřítku;

11.     vyzývá zúčastněné strany na regionální úrovni, aby experimentální, a tudíž riziková           opatření, zahrnuly do financování ze strukturálních fondů;

12.      domnívá se, že by opatření v oblasti inovace měla být doprovázena       informačními kampaněmi, a zdůrazňuje potřebu sdílení zkušeností získaných na   základě již realizovaných projektů; zároveň doporučuje vyvodit důsledky z   nesprávných postupů u neúspěšných projektů a vyvarovat se podobných chyb i   v jiných regionech EU;

13.      je toho názoru, že se podporou evropských informačních center i na regionální úrovni    zabezpečí transparentní zpřístupnění informací občanské společnosti a širší   podnikatelské veřejnosti a že relevantní a rychle poskytované informace jsou   klíčovým faktorem při inovativních činnostech, a že taková centra mohou být   významným přínosem pro prohlubování spolupráce v rámci národních hranic a rovněž   v rámci přeshraniční spolupráce;

14.   domnívá se, že je potřeba přijmout opatření na evropské, regionální i místní úrovni         pro to, aby se zvýšil počet absolventů vědeckých a technických oborů, a to zejména    absolventů ženského pohlaví, a také vědeckých pracovníků v primárním výzkumu,    zejména využitím programu „Lidé“ obsaženého v sedmém rámcovém programu,      poskytováním stipendií a udělováním ocenění a jiných pobídek a povzbuzováním      žen, aby zakládaly inovativní podniky, zejména prostřednictvím instruktážních      projektů a dalších forem podpory;

15.      je toho názoru, že je třeba vybudovat výzkumnou a vývojovou základnu, která je          nezbytnou předpokladem vzdělávání a také udržení vědeckých a výzkumných   pracovníků zejména v odlehlých regionech; je dále toho názoru, že finanční příspěvek   na zlepšení výzkumné infrastruktury ze zdrojů sedmého rámcového programu a   strukturálních   fondů v tzv. regionech soudržnosti s dobrým výzkumným potenciálem   by byl efektivní investicí, pokud se výsledky vědecké a výzkumné činnosti promítnou   do inovativních produktů a služeb;

16.      s ohledem na významné finanční investice EU žádá Komisi, aby vyhodnotila dosažené výsledky posouzením kvality, kvantity a finančních hledisek projektů a činností takovým způsobem, který časem povede ke zlepšení účinnosti budoucích kroků;

17.      je toho názoru, že předpokladem tvorby inovativních kapacit v EU je přístup k širokopásmovému připojení, a to buď zdarma, nebo za nízký poplatek, což poslouží podpoře znalostního podnikání;

18.      vyzývá Komisi, členské státy a regionální a místní orgány, aby zajistily všeobecný přístup k informacím a činnostem založeným na komunikačních technologiích, čímž se obecně usnadní elektronické vzdělávání (e-learning) a práce s informačními technologiemi (e-working);

19.      připomíná význam financování vysoce kvalitní fyzické i technologické infrastruktury pro přilákání investic a usnadnění mobility pracovních sil.

POSTUP

Název

„Uvádění znalostí do praxe: široce založená inovační strategie pro EU“

Číslo postupu

2006/2274(INI)

Příslušný výbor

ITRE

Výbor, který vypracoval stanovisko
  Datum oznámení na zasedání

REGI
29.11.2006

Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání

-

Navrhovatel(ka)
  Datum jmenování

Christa Prets
1.2.2007

Předchozí navrhovatel(ka)

 

Projednání ve výboru

26.2.2007

 

 

 

 

Datum přijetí

20.3.2007

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

41

0

3

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Stavros Arnaoutakis, Elspeth Attwooll, Tiberiu Bărbuleţiu, Jean Marie Beaupuy, Rolf Berend, Jana Bobošíková, Antonio De Blasio, Vasile Dîncu, Gerardo Galeote, Iratxe García Pérez, Ambroise Guellec, Pedro Guerreiro, Gábor Harangozó, Marian Harkin, Mieczysław Edmund Janowski, Gisela Kallenbach, Tunne Kelam, Evgeni Kirilov, Miguel Angel Martínez Martínez, Yiannakis Matsis, Miroslav Mikolášik, Jan Olbrycht, Maria Petre, Markus Pieper, Wojciech Roszkowski, Elisabeth Schroedter, Stefan Sofianski, Grażyna Staniszewska, Kyriacos Triantaphyllides, Oldřich Vlasák, Vladimír Železný

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Jan Březina, Brigitte Douay, Den Dover, Ljudmila Novak, Mirosław Mariusz Piotrowski, Zita Pleštinská, Christa Prets, Toomas Savi, Richard Seeber, László Surján, Károly Ferenc Szabó, Nikolaos Vakalis

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Věra Flasarová

Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

-


STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti (11. 4. 2007)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k dokumentu Uvádění znalostí do praxe: široce založená inovační strategie pro EU

(2006/2274 (INI))

Navrhovatel: Jaroslav Zvěřina

NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

-    vzhledem ke svému usnesení ze dne 12. října 2006 k budoucí patentové politice v Evropě(1),

A. vzhledem k tomu, že i nadále přetrvávají bariéry, které brání volnému pohybu zboží, služeb a pracovní síly na jednotném trhu, a připravují tak evropské podniky o část trhu, kterou by potřebovaly k tomu, aby mohly vydělávat na investicích do výzkumu a inovací,

B.  vzhledem k tomu, že inovační produkty a služby potřebují zralou a vyspělou zákaznickou základnu a trh, který je připraven je přijmout a vzhledem k tomu, že důvěra spotřebitele závisí na kvalitním systému ochrany spotřebitele a je jím stimulována,

C. vzhledem k tomu, že kvalitní, ale zároveň pružné právní prostředí pro práva duševního vlastnictví je nezbytným předpokladem pro vývoj nových produktů, služeb a řešení a jejich uvádění na trh,

D. vzhledem k tomu, že předvídatelný právní rámec pro uznávání patentů doplněný účinným systémem pro řešení sporů je klíčovým prvkem pro zabezpečení a ochranu investic do nových produktů a služeb,

1.  vítá iniciativu Komise na přezkoumání vnitřního trhu, vytvoření předpokladů pro lepší posouzení jeho hlavních nedostatků a sestavení časového plánu pro další kroky, včetně opatření ke zlepšení právního rámce a odlehčení evropským podnikům od administrativní zátěže; zejména poznamenává, že výběr autorských poplatků z elektronických zařízení má rušivý vliv na jednotný trh, a považuje za prioritu odblokování sdělení Komise týkajícího se výběru autorských poplatků;

2.  vítá a podporuje iniciativu Komise provést celkové přezkoumání acquis v oblasti autorského práva s cílem zajistit, aby právní rámec i jeho provádění udržovaly krok s rozvojem nových produktů a služeb s důrazem na nové digitální služby vyžadující speciální přístup ke zpoplatňování autorských práv;

3.  podporuje iniciativy zaměřené na zlepšení celkové struktury evropské správy a zvláště s ohledem na záměr Komise posoudit stav reforem a politiky členských států tak, že se bude inovačním systémem zabývat ve své výroční zprávě o pokroku, a vyzývá Radu, aby pravidelně hodnotila dopad vnitrostátních inovačních politik na konkurenceschopnost;

4.  vítá návrh Komise na zřízení Evropského technologického institutu (ETI) jakožto integrovaného partnerství vědy, vzdělání a podnikání; zdůrazňuje však, že je nezbytná důkladná analýza návrhu, zejména pokud jde o právní status ETI, o strukturu řízení, o způsoby financování a o správu práv duševního vlastnictví;

5.  vyzývá Komisi, aby využila výsledků veřejné konzultace o nové patentové strategii zahájené v roce 2006;

6.  podporuje iniciativu Komise připravit v roce 2007 ucelenější strategii pro oblast práv duševního vlastnictví, která je mimo jiné zaměřena na zlepšení a usnadnění šíření inovačních námětů;

7.  podporuje cíl Komise připravit nový právní rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovace zároveň s přípravou podrobných pokynů pro návrh a hodnocení obecně použitelných daňových pobídek pro výzkum a vývoj;

8.  vyzývá Komisi, aby stanovila jednotné definice pojmů, jako jsou „otevřené normy“ a „spravedlivá, přiměřená a nediskriminační povolení“, a aby podporovala používání norem takovým způsobem, který zajistí přiměřenou návratnost investic pro držitele práv duševního vlastnictví, aniž by se však z duševního vlastnictví norem vytvářel neočekávaný zisk;

9.  vyzývá Komisi, aby činila další kroky k propagaci šíření a užívání příručky o možnostech, které nabízejí směrnice o zadávání veřejných zakázek pro komerční i předkomerční předkládání návrhů orientovaných na inovaci a podporuje další iniciativy zaměřené na příslušné zadavatele.

10. vyzývá opětovně Komisi, aby provedla důkladnou studii dopadů soudních sporů o duševním vlastnictví na malé a střední podniky.

(1)

Texty přijaté tohoto dne, P6_TA(2006)0416.


POSTUP

Název

Uvádění znalostí do praxe: široce založená inovační strategie pro EU

Číslo postupu

2006/2274(INI)

Příslušný výbor

ITRE

Výbor, který vypracoval stanovisko
  Datum oznámení na zasedání

JURI
29.11.2006

Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání

0.0.0000

Navrhovatel
  Datum jmenování

Jaroslav Zvěřina
29.1.2007

Předchozí navrhovatel

 

Projednání ve výboru

27.2.2007

20.3.2007

 

 

 

Datum přijetí

11.4.2007

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

21

2

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Carlo Casini, Marek Aleksander Czarnecki, Bert Doorn, Cristian Dumitrescu, Monica Frassoni, Giuseppe Gargani, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Piia-Noora Kauppi, Klaus-Heiner Lehne, Katalin Lévai, Antonio López-Istúriz White, Hans-Peter Mayer, Manuel Medina Ortega, Hartmut Nassauer, Aloyzas Sakalas, Francesco Enrico Speroni, Gary Titley, Jaroslav Zvěřina, Tadeusz Zwiefka

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Adeline Hazan, Kurt Lechner, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Michel Rocard, József Szájer, Jacques Toubon

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

 

Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

...

Právní upozornění - Ochrana soukromí