ZPRÁVA o návrhu nařízení Rady, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné v Baltském moři a jejich využívání rybolovem

7. 5. 2007 - (KOM(2006)0411 – C6‑0281/2006 – 2006/0134(CNS)) - *

Výbor pro rybolov
Zpravodaj: Zdzisław Kazimierz Chmielewski

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Rady, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné v Baltském moři a jejich využívání rybolovem

(KOM(2006)0411 – C6‑0281/2006 – 2006/0134(CNS))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2006)0411)[1],

–   s ohledem na článek 37 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6‑0281/2006),

–   s ohledem článek 51 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6‑0163/2007),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrhy Parlamentu
Pozměňovací návrh 1 Bod odůvodnění 1
(1) Z nedávno podaných vědeckých doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) vyplývá, že se populace tresky obecné v subdivizích ICES 25 až 32 Baltského moře zmenšila na úroveň, při níž trpí sníženou reprodukční schopností, a že odlov této populace probíhá neudržitelným způsobem.	(1) Z nedávno podaných vědeckých doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) vyplývá, že se populace tresky obecné v subdivizích ICES 25 až 32 Baltského moře zmenšila pod úroveň bezpečných biologických limitů, při níž trpí sníženou reprodukční schopností, a že odlov této populace probíhá neudržitelným způsobem.
Odůvodnění
Základní nařízení o společné rybářské politice 2371/2002/ES definuje bezpečné biologické limity a obě populace tresky obecné v Baltském moři jsou pod úrovní těchto limitů.
Pozměňovací návrh 2 Bod odůvodnění 2a (nový)
	(2a) Dostatečně silný a udržitelný víceletý plán pro řízení lovu tresky obecné založený na zásadě obezřetnosti by umožnil vybudování stálého a trvale udržitelného rybolovu v mnohem větší míře, než je tomu nyní.
Odůvodnění
Treska obecná je důležitá pro ekosystém Baltského moře jako celek. Ve střednědobém až dlouhodobém horizontu je jak pro rybolov, tak pro ekosystém výhodné umožnit tresce, aby obnovila své stavy, a přijmout velmi silná opatření k tomu, aby se tak stalo. Pokud rychle neučiníme potřebné kroky, riskujeme stejné problémy, jichž jsme byli svědky na Newfoundlandu.
Pozměňovací návrh 3 Bod odůvodnění 3
(3) Je třeba přijmout opatření pro zavedení víceletého plánu řízení rybolovu populací tresky obecné v Baltském moři.	(3) V roce 2003 přijala Mezinárodní komise pro rybolov v Baltském moři víceletý plán řízení lovišť populací tresky obecné v Baltském moři.
Pozměňovací návrh 4 Bod odůvodnění 3a (nový)
	(3a) Rozdělení Baltského moře na západní (subdivize ICES 22, 23 a 24) a východní část (subdivize ICES 25 až 32) je dáno skutečností, že jde o oddělené ekosystémy se zcela odlišnými vlastnostmi.
Odůvodnění
Je důležité udržet rozdělení Baltského moře na dvě oddělené části, neboť jde o dva ekosystémy se zcela rozdílnými vlastnostmi. Je tedy třeba stanovit kvóty pro každou z obou částí. Pokud se k nim nebude přistupovat odděleně, hrozí, že rybolov bude provozován převážně v jedné z částí, a tato část bude ohrožena úplným vytěžením. Rozsáhlejší východní část je jedinečná a populace tresky obecné tam je přizpůsobena výhradně Baltskému moři.
Pozměňovací návrh 5 Bod odůvodnění 3b (nový)
	(3b) Podle nejnovějších informací ICES, je přibližně 35-45% vykládek tresky obecné z východní populace loveno nezákonně.
Odůvodnění
Tento údaj uvedl pan Hans Lassen z ICES během své prezentace ve Výboru pro rybolov v únoru 2007.
Pozměňovací návrh 6 Bod odůvodnění 3c (nový)
	(3c) Podle mezinárodního plánu opatření proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, který sestavila, Organizace pro výživu a zemědělství, „by státy měly přijmout opatření, která zajistí, aby dovozci, překladatelé lodních nákladů, spotřebitelé, dodavatelé zařízení, bankéři, pojišťovatelé, dodavatelé dalších služeb a veřejnost, byli seznámeni s tím, jak velmi negativní dopad má obchodování s plavidly, která byla identifikována jako plavidla podílející se na nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu“.
Odůvodnění
Citace odstavce 73 plánu opatření proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, který sestavila Organizace pro výživu a zemědělství.
Pozměňovací návrh 7 Bod odůvodnění 4a (nový)
	(4a) Článek 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 2371/2002 vyžaduje, aby Rada přednostně přijala plány obnovy pro loviště využívající populace, jejichž stav je mimo rámec bezpečných biologických limitů.
Odůvodnění
Plán pro populaci tresky obecné v subdivizích 25–32 by tudíž měl být plánem obnovy se vším, co vyžaduje nařízení 2371/2003.
Pozměňovací návrh 8 Článek 7
Odchylně od článku 6 může Rada, pokud to považuje za vhodné, schválit hodnotu TAC nižší, než jaká vyplývá z použití článku 6.	Odchylně od článku 6 může Rada, pokud to považuje za vhodné, schválit hodnotu TAC jinou, než jaká vyplývá z použití článku 6.
Odůvodnění
Pozměňovací návrh přináší větší pružnost, pokud jde o hodnotu TAC.
Pozměňovací návrh 9 Čl. 8 název
Postup stanovení období, v nichž je povolen rybolov pomocí lovných zařízení s oky o velikosti 90 mm nebo většími nebo pomocí nástražných lovných šňůr pro lov při dně	Postup stanovení období, v nichž je povolen lov tresky pomocí lovných zařízení s oky o velikosti 90 mm nebo většími
Odůvodnění
Musí být jasné, že omezení uvedená v článku 8 se vztahují pouze na lov tresky. Kromě toho se nedoporučuje omezovat používání lovných šňůr při dně. Tato lovná zařízení rybáři používají také pro lov jiných druhů (platýse, pakambaly velké, lososa, pstruha obecného, candáta obecného a platýse drsného).
Pozměňovací návrh 10 Čl. 8 odst. 1, úvodní část
1. Rybolov pomocí vlečných sítí, dánských nevodů a podobných zařízení s oky o velikosti 90 mm nebo větší, pomocí tenatových sítí na chytání ryb za žábry, tenatových sítí nebo třístěnných tenatových sítí s oky o velikosti 90 mm nebo větší nebo nástražných lovných šňůr pro lov při dně je zakázán	1. Rybolov pomocí vlečných sítí, dánských nevodů a podobných zařízení s oky o velikosti 90 mm nebo větší, pomocí tenatových sítí na chytání ryb za žábry, tenatových sítí nebo třístěnných tenatových sítí s oky o velikosti 90 mm nebo větší je zakázán
Odůvodnění
Nástražné lovné šňůry rybáři používají také pro lov jiných druhů (platýse, pakambaly velké, lososa, pstruha obecného, candáta obecného a platýse drsného).
Pozměňovací návrh 11 Čl. 8 odst. 3
3. Jestliže míra úmrtnosti ryb způsobená rybolovem, kterou odhadne STECF, u některé z dotčených populací tresky obecné alespoň o 10% přesáhne minimální míru úmrtnosti způsobené rybolovem uvedenou v článku 4, celkový počet dní, v nichž bude povolen rybolov pomocí zařízení uvedených v odstavci 1, se sníží o 10 % v porovnání s celkovým počtem dní, v nichž je povolen v probíhajícím roce.	3. Jestliže míra úmrtnosti ryb způsobená rybolovem, kterou odhadne STECF, u některé z dotčených populací tresky obecné alespoň o 10% přesáhne minimální míru úmrtnosti způsobené rybolovem uvedenou v článku 4, celkový počet dní, v nichž bude povolen rybolov pomocí zařízení uvedených v odstavci 1, se sníží o 8 % v porovnání s celkovým počtem dní, v nichž je povolen v probíhajícím roce.
Odůvodnění
Odvětví rybolovu vyjádřilo v Regionálním poradním sboru pro Baltské moře stanovisko, že snížení počtu dní, v nichž je povolen rybolov, o 10 % je nepřiměřené.
Pozměňovací návrh 12 Čl. 8 odst. 6a (nový)
	6a. Použitím odchylky od pravidel o minimální délce při vykládce tresky obecné dané v nařízení (ES) č. 2187/2005 bude minimální délka při vykládce tresky obecné v subdivizích 22 až 32 stanovena na 40 cm.
Odůvodnění
K posílení populace tresky obecné v Baltském moři je nutné změnit pravidla pro minimální velikost tresky obecné. Zvýšením minimální povolené velikosti na 40 cm je treskám dána větší příležitost třít se, a tím posílit populaci.
Pozměňovací návrh 13 Čl. 12 odst. 1
1. Odchylně od čl. 6 odst. 4 nařízení (EHS) č. 2847/93 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku vedou velitelé všech plavidel Společenství, jejichž celková délka je osm metrů nebo větší, lodní deník o činnostech těchto plavidel v souladu s článkem 6 uvedeného nařízení.	1. Odchylně od čl. 6 odst. 4 nařízení (EHS) č. 2847/93 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku vedou velitelé všech plavidel Společenství, jejichž celková délka je osm metrů nebo větší a které provádí rybolov na základě zvláštního povolení k lovu tresky obecné v Baltském moři vydaného v souladu s článkem 11 tohoto nařízení, lodní deník o činnostech těchto plavidel v souladu s článkem 6 uvedeného nařízení.
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh zohledňuje zvláštní povahu subdivizí pro rybolov 29 až 32, v nichž se prakticky neobjevují žádné tresky; plavidla provádějící rybolov v této oblasti mohou oznámit své úlovky na základě čl. 6 odst. 4 nařízení (EHS) č. 2847/93.
Pozměňovací návrh 14 Článek 16
Odchylně od čl. 5 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2807/83 povolená odchylka odhadu množství v kilogramech u ryb, na které se vztahuje TAC, uchovávaných na palubě plavidel činí 8% hodnoty uvedené v lodním deníku. V případě úlovků, které se vykládají bez vytřídění, činí povolená odchylka odhadu 8 % z celkového množství přechovávaného na palubě.	Odchylně od čl. 5 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2807/83 povolená odchylka odhadu množství v kilogramech u ryb, na které se vztahuje TAC, uchovávaných na palubě plavidel činí 10% hodnoty uvedené v lodním deníku. V případě úlovků, které se vykládají bez vytřídění, činí povolená odchylka odhadu 10 % z celkového množství přechovávaného na palubě.
Odůvodnění
Regionální poradní sbor i členské státy navrhují zvýšení povolené odchylky na 10 %.
Pozměňovací návrh 15 Čl. 17 odst. 2
2. Jestliže rybářské plavidlo vyplouvá z oblasti A nebo B nebo ze subdivizí 28 až 32 (oblast C) s více než 100 kg tresky obecné na palubě, popluje:	2. Jestliže rybářské plavidlo vyplouvá z oblasti A nebo B nebo ze subdivizí 28 až 32 (oblast C) s více než 100 kg tresky obecné na palubě, velitel plavidla neprodleně informuje příslušný inspektorát o velikosti úlovku v oblasti, kterou plavidlo právě opustilo.
a) přímo do přístavu v oblasti, kde lovilo, a provede vykládku ryb nebo b) přímo do přístavu mimo oblast, kde lovilo, a provede vykládku ryb. c) Při opuštění oblasti, ve které plavidlo provádělo rybolovnou činnost, musí být jeho rybářské sítě uskladněny tak, aby nebyly připraveny k okamžitému použití, v souladu s těmito podmínkami: i) sítě, závaží a podobná zařízení musejí být odpojeny od vlečných desek a vlečných a tažných lan a lanek, ii) sítě umístěné na palubě nebo nad palubou musejí být pevně přivázány k některé části lodní nástavby.
Odůvodnění
Komplikovaná opatření, která stanovila Komise, by bylo příliš obtížné uplatňovat a zbytečně by zkomplikovala rybolov na hranicích příslušných oblastí.
Pozměňovací návrh 16 Čl. 20 odst. 1
1. Rybářská plavidla s více než 100 kg tresky obecné na palubě zahájí vykládku pouze s povolením příslušných orgánů místa vykládky.	1. Rybářská plavidla s více než 300 kg tresky obecné na palubě zahájí vykládku pouze s povolením příslušných orgánů místa vykládky.
Odůvodnění
Regionální poradní sbor i členské státy jsou toho názoru, že hmotnostní limity u tresky, u kterých se vyžaduje oznamování, by měl být zvýšen na 300 kg.
Pozměňovací návrh 17 Čl. 27 odst. 1
1. Na základě doporučení STECF a Regionálního poradního sboru pro Baltské moře Komise vyhodnotí dopad řídicích opatření na dotčené populace a na rybolovné činnosti, které je využívají, ve třetím roce používání tohoto nařízení a pak v každém následujícím roce.	1. Na základě doporučení STECF a Regionálního poradního sboru pro Baltské moře Komise vyhodnotí dopad řídicích opatření na dotčené populace a na rybolovné činnosti, které je využívají, ve druhém roce používání tohoto nařízení a pak v každém následujícím roce.
Odůvodnění
Uplatňování nařízení bude mít rozsáhlý dopad na populaci tresky obecné v Baltském moři i na odvětví rybolovu. Informace o dopadu správních opatření na populaci tresky obecné by proto měly být poskytnuty co možná nejdříve.
Pozměňovací návrh 18 Čl. 27 odst. 2
2. Ve třetím roce používání tohoto nařízení a dále vždy po třech letech jeho používání si Komise vyžádá vědecké stanovisko STECF o míře pokroku směrem k cílům uvedeným v článku 4. Pokud by z tohoto stanoviska vyplývalo, že těchto cílů pravděpodobně nebude dosaženo, rozhodne Rada kvalifikovanou většinou o návrhu Komise na nezbytná dodatečná nebo alternativní opatření, která splnění cílů zajistí.	2. Ve druhém roce používání tohoto nařízení a dále vždy po dvou letech jeho používání si Komise vyžádá vědecké stanovisko STECF o míře pokroku směrem k cílům uvedeným v článku 4. Pokud by z tohoto stanoviska vyplývalo, že těchto cílů pravděpodobně nebude dosaženo, rozhodne Rada kvalifikovanou většinou o návrhu Komise na nezbytná dodatečná nebo alternativní opatření, která splnění cílů zajistí.
Odůvodnění
Uplatňování nařízení bude mít rozsáhlý dopad na populaci tresky obecné v Baltském moři i na odvětví rybolovu. Informace o dopadu správních opatření na populaci tresky obecné by proto měly být poskytnuty co možná nejdříve.
Pozměňovací návrh 19 Čl. 27a (nový)
	Článek 27a Sledování sociálně-ekonomického dopadu uplatňování nařízení
	Komise navrhne zprávu o sociálně-ekonomickém dopadu uplatňování nařízení na odvětví rybolovu, zejména na zaměstnanost a hospodářskou situaci rybářů, vlastníků plavidel a společností zabývajících se lovem tresky a jejím zpracováním. Komise vypracuje tuto zprávu po dvou letech uplatňování tohoto nařízení a v každém následujícím roce uplatňování tak, aby mohla být připravena k předložení Evropskému parlamentu k 30. dubnu příslušného roku.
Odůvodnění
Vzhledem k tomu, že nařízení má rozsáhlý dopad na odvětví rybolovu, je nezbytné nepřetržitě sledovat jeho uplatňování a jakékoli negativní sociálně-ekonomické dopady.

• [1]  Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Nařízení Rady, které máme k dispozici, je důležitý, dlouho očekávaný legislativní návrh, jehož cílem je nalézt řešení dlouhodobých, zásadních potřeb jednoho z nejvýznamnějších odvětví v Evropě. V tomto ohledu si autoři nařízení zaslouží naše upřímné blahopřání za to, že se ujali skutečně obtížného úkolu vytvořit dlouhodobý program pro obnovení populace a odlov tresky obecné, nejdůležitějšího druhu ryb v Baltském moři. Sestavení odpovídajícího plánu, který by zaručil dosažení požadovaného efektu, vyžadovalo shromáždění souhrnných výchozích (vědeckých) údajů a pečlivé posouzení pravděpodobných sociálně-ekonomických dopadů. Z toho samozřejmě logicky vyplývá, že bylo nezbytné zajistit skutečně otevřené a široce zaměřené konzultace se zúčastněnými stranami, rybáři, výzkumnými pracovníky a politiky. Otázkou zůstává, zda byl tento požadavek řádně splněn.

Primární pozornost v tomto nařízení je věnována tresce jako takové, což se samozřejmě odráží v tom, jakým způsobem je návrh sestaven. Návrh je natolik hermeticky uzavřený, aby kolem zásadních legislativních návrhů vytvořil ochrannou vrstvu, která by je uchránila před „nepotřebnými“ zásahy. V případě tresky, na níž závisí existence mnoha rodin, by tyto zásahy jistě měly zohlednit sociálně-ekonomický dopad navrhovaných omezení odlovu, která znepokojují tisíce lidí závislých na Baltském moři. Odvětví rybolovu vnímá tento problém o to intenzivněji, že vysvětlující prohlášení návrhu nařízení neobsahuje odkaz na Evropský rybářský fond, který by mohl kompenzovat negativní hospodářské dopady vyplývající z předloženého návrhu. Kromě toho je také obtížné nalézt v jednotlivých odstavcích biologické údaje týkající se Baltského moře. Předložený plán, jak se zdá, přistupuje k lovu tresky obecné v Baltském moři jako k jednotnému celku a nezohledňuje specifika pobřežního rybolovu.

Pozornost si zaslouží další podrobnosti:

1. Výhrady se mohou objevit již u samotného názvu nařízení. Byly navrženy tyto změny: „Nařízení Rady (ES), kterým se zavádí víceletý plán pro řízení populace tresky obecné v Baltském moři a jejich využívání rybolovem“. Při této příležitosti je možné podotknout, že projednávaný dokument je založen na tradičním trojrozměrném přístupu, který se u řízení rybolovu používal do této chvíle, zejména nižší kvóty, menší intenzita rybolovu a více kontrol.

2. Návrh byl připraven v roce 2006 a je nezbytné jej aktualizovat například s ohledem na Johannesburskou deklaraci, která stanoví požadavek, aby do roku 2015 byly v co možná největší míře obnoveny populace ryb a jejich odlov na maximální udržitelný výnos. Kromě toho v souladu s rozhodnutím, které přijala Rada v Lucemburku, by měl být upraven článek 15 kapitoly V: povolená odchylka v odhadu množství ohlášených v deníku byla změněna z 8 % na 10 %, což již dlouho požadovala většina členských států. Otázkou se zabývá výše uvedený pozměňovací návrh 7.

3. Formulace uvedená na druhé straně důvodové zprávy může s ohledem na důležitost dokumentu a jeho věcný význam vypadat děsivě : Vzhledem k nejistotě provázející odhady velikosti populací není ICES schopna odlov předpovídat s přesností, která je nezbytná k provádění uvedeného plánu. A právě údaje ICES měly poskytnout rozhodující vědecké důkazy ospravedlňující navržení stávajícího znění.

4. Stěží je možné se vyhnout dojmu, že na program obnovy uvedený v tomto dokumentu mělo významný vliv přesvědčení, že kapacita plavidel v Baltském moři pro lov tresky je v současné době nepochybně příliš vysoká v porovnání se stávajícími rybolovnými kvótami. Doposud však ani EU ani žádný členský státy nenavrhly systematické řešení tohoto problému. Stále častěji se objevují hlasy, že je velice důležité vyvarovat se automatických rozhodnutí, pokud jde o vrakování plavidel. Místo toho by se měla hledat řešení, která umožní zachovat určitou rybolovnou kapacitu pro případ, až nastane doba, kdy budou obnoveny zásoby, neboť tehdy budeme přece muset být schopni něčím lovit.

5. V pozměňovacích návrzích zpravodaj nezaujal konečné rozhodnutí, zda se zabývat problematikou trvání doby letního hájení. Je třeba vzít v úvahu skutečnost, že v členských státech, které hledají možnost dalšího omezení intenzity rybolovu tím, že zavedou další dny, kdy je zakázán odlov tresky, se objevuje tendence upřednostňovat tzv. přístup „dnů na moři“ před obdobím hájení, které se uplatňovalo do této chvíle. Není pochyb, že tato otázka bude dříve či později zahrnuta do diskusí týkajících se tohoto plánu.

6. Z dalších otázek, kterými je nezbytné se zabývat a které nejsou začleněny mezi pozměňovací návrhy, je třeba zmínit tyto:

a) na str. 3 důvodové zprávy návrhu je zdůrazněno, že používání vlečné sítě typu Bacoma vedlo ke snížení odlovu podměrečných jedinců tresky obecné. Je smutné, že nebyla zmíněna také stejně účinná síť T90, o které jsme také rozsáhle jednali během schůzí našeho výboru.

b) pozornost by měla být věnována problémům vyplývajícím z článků 15 a 17 nařízení. Pokud jde o první z článků, Lotyšsko a Litva doporučují například, aby závěrečná věta v odstavci 2 a celý odstavec 3 byly vypuštěny s ohledem na přehnaně vysoké a nezajištěné administrativní náklady, ke kterým by ustanovení v těchto článcích vedly. Regionální poradní sbor pro Baltské moře na druhé straně doporučuje, aby byla věnována pozornost uplatňování článku 17 také u subdivize 28-2 (Lotyšsko) v oblasti A.

c) rybáři z jižní části Baltského moře se zabývali následujícími otázkami:

– skutečně vysoké riziko pro bezpečnost populace tresky obecné, které představuje používání stavitelných sítí do proudu a používání háků;

– neobjektivní bagatelizace nebezpečí, které pro tresku obecnou představuje ďas mořský;

– naléhavě nezbytné posílení pravomocí regionálních poradních sborů; toto stanovisko zastávají také další země;

– zohlednění omezeného přístupu rybářů ke komunikačním systémům v důsledku technických problémů.

7. Shodně s pravidly pro sestavování návrhů zpravodaj využil příležitosti předložit 13 pozměňovacích návrhů k návrhu nařízení. Rád by od svých kolegů poslanců získal pro ně odporu. Cílem těchto návrhů je racionalizace politiky Společenství v oblasti lovu tresky obecné a ustanovit odpovídající rovnováhu mezi potřebou obnovit populaci a potřebou zajistit podmínky pro rybáře, aby mohli pokračovat v rybolovu a zajistit tak jejich další existenci. Z tohoto důvodu zpravodaj mimo jiné navrhuje upravit snížení rybolovu z 10 % na 8 % a zvýšit mezní hodnotu pro stanovení úlovku ze 100 kg na 300 kg. Dále navrhuje, aby se článek 13 stal předmětem další konzultace, a vložil poslední článek, který stanoví povinnost Komise nepřetržitě sledovat jakékoli negativní sociálně-ekonomické dopady.

Na závěr by zpravodaj rád zmínil, že původním záměrem předchozího nařízení Rady (ES) č. 2371/2002, na které stávající návrh odkazuje, bylo zachovat preventivní přístup během zavádění zásadních změn v rybářské politice, preventivní přístup jak pro řízení populace, tak i pro hodnocení sociálně-ekonomického dopadu provedených změn. Tento přístup by měl být zachován i po přistoupení čtyř baltských zemí.

STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (1. 3. 2007)

pro Výbor pro rybolov

k návrhu nařízení Rady, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné v Baltském moři a jejich využívání rybolovem
(KOM(2006)0411 – C6‑0281/2006 – 2006/0134(CNS))

Navrhovatel: Christofer Fjellner

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Situace populace tresky obecné v Baltském moři je vážná. Přestože došlo v posledních letech ke snížení rybolovných kvót, stav části populace tresky obecné se nachází mimo bezpečné biologické limity. Znamená to vážnou hrozbu pro jedinečné a výjimečně citlivé mořské prostředí Baltského moře. Z hlediska životního prostředí i z hlediska budoucího přístupu k populaci tresky obecné je důležité, aby byly populace tresky obecné v celém Baltském moři zachovány.

Je naší společnou odpovědností umožnit rybolov tresky obecné v Baltském moři také v budoucnu. Současná platná nařízení jsou krokem správným směrem, avšak nepomohou, pokud se nebudou dodržovat. Ačkoli nebezpečí pro populaci tresky obecné, a tím i pro Baltské moře, je mnoho a jsou komplexní, největší hrozbou je nezákonný rybolov. Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) odhaduje, že nezákonný rybolov tresky obecné tvoří 35 % až 45 % vykládky z východních populací. Nejdůležitějším způsobem ochrany populací tresky obecné proto není zavedení nových předpisů pro rybolov tresky obecné, ale zajištění toho, aby platná nařízení byla dodržována, a proto musí být tato oblast upřednostněna.

Je úkolem členských států, aby zajistily dodržování tohoto nařízení. V současné době existují prokazatelně vážné nedostatky ve způsobu, jakým členské státy tento úkol plní. Uvedený stav škodí jak populaci tresky obecné, tak Baltskému moři. Jelikož Společenství není samo o sobě schopné dohlížet na rybolovnou činnost nebo ukládat pokuty za nezákonný rybolov, jeho úsilí se musí soustředit na různé způsoby, jak přimět k vynucení tohoto nařízení členské státy.

Na populaci tresky obecné má vliv také skutečnost, že stále více tresek je vyloveno, dokud jsou ještě mladé a stačily se třít pouze jednou, pokud vůbec. Přímým důsledkem této skutečnosti je, že se stav populace nezvyšuje a je snížena její reprodukční schopnost. Za zmínku rovněž stojí, že tržní hodnota ryb z takových vykládek je nižší, neboť tresky jsou příliš mladé.

Aby se zabránilo prudkému poklesu populací tresky obecné v Baltském moři, musí pokračovat přísné udělování kvót. Musí být umožněno provádět bez omezení každoroční vědecká posouzení populace tresky obecné, na nichž jsou založena rozhodnutí Rady. Environmentální a dlouhodobé hledisko mají prvořadou důležitost, na rozdíl od krátkodobých společenských a politických cílů.

Celkem vzato, pro řízení životního prostředí a rybolovu tresky obecné v Baltském moři je nezbytná nová rybářská politika, která přiměje rybáře v celé Unii k účasti a spoluodpovědnosti za přežití populace. Jedním ze systémů, který prokázal svou účinnost při ochraně populací ryb a napomohl k tomu, aby rybáři mohli pokračovat ve svém způsobu obživy, je systém ITQ (individuální přenosné kvóty). ITQ chrání ryby tím, že stanoví rybářům individuální kvóty pro druh ryb, loviště a rok. Na počátku je celková kvóta dána příslušným úřadem, např. Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (STECF), a následně je stanovena v souladu s návrhy v rámci rybářských organizací.

ITQ podněcuje rybáře k tomu, aby nelovili tolik ryb, neboť to má z dlouhodobého hlediska zhoubné následky. Je přímým zájmem rybářů, aby tato pravidla dodržovali, aby sledovali nezákonný rybolov a bojovali proti němu a chránili místa tření ryb. Jelikož ITQ mohou být prodávány, existuje rovněž pro některé rybáře, kteří si přejí změnit povolání, reálná možnost, aby začali novou kariéru. Systém ITQ byl dosud použit s dobrými výsledky na Novém Zélandu, na Aljašce a na Islandu.

Rybolov tresky obecné v Baltském moři by mohl být použit pro pilotní projekt systému ITQ v EU. Existuje zde omezené loviště se dvěma populacemi tresky obecné, ale v relativně krátké vzdálenosti, aby se rybáři mohli přemísťovat mezi lovišti a populacemi.

Celkem shrnuto, navrhovatel podává následující návrhy opatření:

1.        Stanovit v subdivizích 25 až 32 nulovou míru úmrtnosti způsobenou rybolovem. To znamená, že není povolen žádný rybolov.

2.        Zavést přísnější požadavky na inspekci a postihy v členských státech, pokud jde o nezákonný obchod, a pověřit Komisi, aby zveřejnila seznam států, které v tomto ohledu nepostupují správně.

3.        Zvýšit minimální povolenou velikost pro vykládku tresky obecné na 40 cm, což poskytne treskám více příležitostí k tomu, aby se třely, a tím posílily populaci.

4.        Umožnit vědeckým pracovníkům, aby určili výši kvót pro tresku obecnou, a nedovolit, aby členské státy přehlížely při stanovování kvót environmentální hledisko.

5.        Prostřednictvím posouzení by měla Komise prověřit možnosti zavedení ITQ pro rybolov tresky obecné v Baltském moři, a tím zvýšení pobídek jednotlivým rybářům, aby populace zůstaly zachovány.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro rybolov, jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Znění navržené Komisí[1]	Pozměňovací návrhy Parlamentu
Pozměňovací návrh 1 Bod odůvodnění 1 (nový)
(1) Z nedávno podaných vědeckých doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) vyplývá, že se populace tresky obecné v subdivizích ICES 25 až 32 Baltského moře zmenšila na úroveň, při níž trpí sníženou reprodukční schopností, a že odlov této populace probíhá neudržitelným způsobem.	(1) Z nedávno podaných vědeckých doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) vyplývá, že se populace tresky obecné v subdivizích ICES 25 až 32 Baltského moře zmenšila pod úroveň bezpečných biologických limitů, při níž trpí sníženou reprodukční schopností, a že odlov této populace probíhá neudržitelným způsobem.
Odůvodnění
Základní nařízení o společné rybářské politice 2371/2002/ES definuje bezpečné biologické limity a obě populace tresky obecné v Baltském moři jsou pod úrovní těchto limitů.
Pozměňovací návrh 2 Bod odůvodnění 2a (nový)
	(2a) Dostatečně silný a udržitelný víceletý plán pro řízení lovu tresky obecné založený na zásadě obezřetnosti by umožnil vybudování stálého a trvale udržitelného rybolovu v mnohem větší míře, než je tomu nyní.
Odůvodnění
Treska obecná je důležitá pro ekosystém Baltského moře jako celek. Ve střednědobém až dlouhodobém horizontu je jak pro rybolov, tak pro ekosystém výhodné umožnit tresce, aby obnovila své stavy, a přijmout velmi silná opatření k tomu, aby se tak stalo. Pokud rychle neučiníme potřebné kroky, riskujeme stejné problémy, jichž jsme byli svědky na Newfoundlandu.
Pozměňovací návrh 3 Bod odůvodnění 3
(3) Je třeba přijmout opatření pro zavedení víceletého plánu řízení rybolovu populací tresky obecné v Baltském moři.	(3) V roce 2003 přijala Mezinárodní komise pro rybolov v Baltském moři (IBSFC) víceletý plán řízení lovišť populací tresky obecné v Baltském moři.
Pozměňovací návrh 4 Bod odůvodnění 3a (nový)
	(3a) Rozdělení Baltského moře na západní (subdivize ICES 22, 23 a 24) a východní část (subdivize ICES 25 až 32) je dáno skutečností, že jde o oddělené ekosystémy se zcela odlišnými vlastnostmi.
Odůvodnění
Je důležité udržet rozdělení Baltského moře na dvě oddělené části, neboť jde o dva ekosystémy se zcela rozdílnými vlastnostmi. Je tedy třeba stanovit kvóty pro každou z obou částí. Pokud se k nim nebude přistupovat odděleně, hrozí, že rybolov bude provozován převážně v jedné z částí, a tato část bude ohrožena úplným vytěžením. Rozsáhlejší východní část je jedinečná a populace tresky obecné tam je přizpůsobena výhradně Baltskému moři.
Pozměňovací návrh 5 Bod odůvodnění 4a (nový)
	(4a) Ustanovení plánu IBSFC týkajícího se stanovení celkových přípustných odlovů nebyla v rozhodnutích přijatých Radou respektována.
Odůvodnění
Rada soustavně stanovuje celkové přípustné odlovy, které jsou příliš vysoké.
Pozměňovací návrh 6 Bod odůvodnění 4b (nový)
	(4b) Třebaže klimatické změny a znečištění způsobily v ekosystému Baltského moře významné změny, nejvážnější hrozbou pro trvale udržitelnou správu Baltského moře jsou přehnaně štědré rybolovné kvóty přidělené v minulosti a nelegální rybolov, který je umožněn nedostatečnou kontrolou rybolovných činností a nechutí pronásledovat porušení stávajících nařízení.
Odůvodnění
Nelegální rybolov je vážným problémem, avšak štědré kvóty rovněž. Pokud jde o východní oblast (subdivize ICES 25 až 32), zdá se, že jediným spolehlivým řešením umožňujícím obnovu populace je dočasný zákaz rybolovu. V roce 2005 dosáhly úlovky v západní části 25 000 tun a ve východní části 40 000 tun. Názor vědců však je, že ve východní části se tyto úlovky měly rovnat nule. Poměr mezi legálním a nelegálním rybolovem nám říká, že nelegální rybolov představuje zhruba 40 % celkové produkce.
Pozměňovací návrh 7 Bod odůvodnění - 5 (nový)
	(-5) Článek 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 2371/2002 vyžaduje, aby Rada přednostně přijala plány obnovy pro loviště využívající populace, jejichž stav je mimo rámec bezpečných biologických limitů.
Odůvodnění
Plán pro populaci tresky obecné v subdivizích 25–32 by tudíž měl být plánem obnovy se vším, co vyžaduje nařízení 2371/2003.
Pozměňovací návrh 8 Bod odůvodnění 5
(5) Nařízení (ES) č. 2371/2002 mimo jiné vyžaduje, aby za účelem dosažení tohoto cíle Společenství uplatňovalo preventivní přístup při přijímání opatření na ochranu a zachování těchto populací, pro jejich udržitelné využívání a co největší snížení dopadu rybolovu na mořské ekosystémy. Mělo by se zaměřit na postupné zavádění takového přístupu k řízení rybolovu, který je založen na ekosystémech, a mělo by přispívat k účinnosti rybolovných činností v rámci hospodářsky životaschopného a konkurenceschopného odvětví rybolovu, spolu se zajištěním přiměřené životní úrovně osob závislých na lovu tresky obecné v Baltském moři a s ohledem na zájmy spotřebitelů.	(5) Článek 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 2371/2002 mimo jiné vyžaduje, aby plány obnovy (i) byly vypracovávány na základě obezřetného přístupu, (ii) zajišťovaly, aby byly populace využívány udržitelným způsobem a aby dopad rybolovných činností na mořské ekosystémy setrval na udržitelných úrovních, a (iii) byly víceleté a stanovily předpokládaný časový rámec pro dosažení stanovených cílových hodnot.
Pozměňovací návrh 9 Bod odůvodnění 9 (nový)
(9) V zájmu zajištění stabilních rybolovných práv je vhodné omezit změny TAC mezi jednotlivými lety.	(9) Aby se předešlo kolapsu rybolovu a aby se usnadnila rychlá obnova populace na úroveň, která snese vyšší TAC, je třeba, aby se stanovování TAC dělo v souladu s doporučeními ICES.
Odůvodnění
Evropská unie prosazuje zohledňování výsledků vědeckého bádání, avšak doporučení ICES jsou soustavně opomíjena, což má za následek nynější vyčerpanou populaci tresky obecné.
Pozměňovací návrh 10 Čl. 4 odst. 2
2) 0,3 ve věku ryb 4 až 7 let u populace tresky obecné v subdivizích 25 až 32.	2) 0 ve věku ryb 4 až 7 let u populace tresky obecné v subdivizích 25 až 32.
Odůvodnění
Vědecká studie vyjádřila vážné obavy z rychlého vyčerpání populace tresky obecné ve východní oblasti(v subdivizích 25–32) a navrhla úplný zákaz rybolovu po dobu, která je nezbytná k obnovení populace. Pro účely umožnění obnovy populace je lepší úplný zákaz pro všechny země ve stejné době než v různých obdobích pro různé země. Během úplného zákazu je prakticky znemožněn nelegální rybolov.
Pozměňovací návrh 11 Článek 6
1. Rada schválí jako TAC pro dotčené populace tresky obecné hodnotu, která je podle vědeckého hodnocení provedeného Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (dále jen „STECF“) z těchto dvou možností vyšší:	1. Rada schválí jako TAC pro dotčené populace tresky obecné hodnotu, která (vypouští se) podle vědeckého hodnocení provedeného Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (dále jen „STECF“) povede k vyšším stavům dospělé ryby v moři, než je úroveň definovaná v čl. 4 odst. 1.
	Pokud vědecké hodnocení ukáže, že by tomu tak bylo, přijme Rada hodnotu TAC, která povede k míře úmrtnosti ryb, jak je definována v čl. 4 odst. 2.
	Pokud vědecké hodnocení ukáže, že by tomu tak nebylo, přijme Rada nejnižší možnou hodnotu TAC.
a) TAC, jehož výsledkem by v roce jeho uplatnění bylo 10% snížení míry úmrtnosti způsobené rybolovem v porovnání s mírou úmrtnosti způsobené rybolovem odhadnutou v předchozím roce;
b) TAC, jehož výsledkem by byla míra úmrtnosti způsobené rybolovem uvedená v článku 4.
2. Pokud by použití odstavce 1 vedlo k TAC, který by překročil hodnotu TAC pro předchozí rok o více než 15 %, Rada schválí TAC, který je o 15 % vyšší než TAC v předchozím roce.	2. Pokud by použití odstavce 1 vedlo k TAC, který by překročil hodnotu TAC pro předchozí rok o více než 15 %, Rada schválí TAC, který je o 15 % vyšší než TAC v předchozím roce.
3. Pokud by použití odstavce 1 vedlo k TAC, který by byl o více než 15 % nižší než hodnota TAC pro předchozí rok, Rada schválí TAC, který je o 15 % nižší než TAC v předchozím roce.
4. Odstavec 3 se nepoužije, jestliže z vědeckého hodnocení STECF vyplyne, že míra úmrtnosti způsobené rybolovem v roce uplatnění TAC překročí hodnotu 1 za rok ve věku ryb od 3 do 6 let u populace tresky obecné v subdivizích 22, 23 a 24 nebo hodnotu 0,6 za rok ve věku ryb od 4 do 7 let u populace tresky obecné v subdivizích 25 až 32.
Odůvodnění
Komise navrhuje, že by se hodnoty TAC neměly snižovat o více než 15 % za rok, avšak v případech, kdy jsou populace vyčerpány a naléhavě potřebují opatření směřující k jejich zachování, může příliš dlouhé čekání způsobit zvýšení rizika, kterému populace čelí.
Pozměňovací návrh 12 Čl. 8 odst. 1 písm. b)
b) od 15. června do 14. září v subdivizích 25 až 27.	V subdivizích 25 až 32 se nepovoluje žádný rybolov.
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh souvisí s pozměňovacím návrhem F.Brepoelsové a A. Wijkmana týkajícím se čl. 4 bodu 2.
Pozměňovací návrh 13 Čl. 8 odst. 6a (nový)
	6a. Použitím odchylky od pravidel o minimální délce při vykládce tresky obecné dané v nařízení (ES) č. 2187/2005 bude minimální délka při vykládce tresky obecné v subdivizích 22 až 32 stanovena na 40 cm.
Odůvodnění
K posílení populace tresky obecné v Baltském moři je nutné změnit pravidla pro minimální velikost tresky obecné. Zvýšením minimální povolené velikosti na 40 cm je treskám dána větší příležitost třít se, a tím posílit populaci.
Pozměňovací návrh 14 Čl. 11 odst. 2
2. Členské státy vydají zvláštní povolení uvedené v odstavci 1 pouze plavidlům Společenství, která měla v roce 2005 zvláštní povolení k rybolovu tresky obecné v Baltském moři v souladu s bodem 6.2.1 přílohy III nařízení Rady (ES) č. 27/2005 ze dne 22. prosince 2004, kterým se pro rok 2005 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů. Členský stát však může vydat zvláštní povolení k rybolovu tresky obecné pro plavidlo Společenství plující pod vlajkou tohoto členského státu, které zvláštní povolení k rybolovu v roce 2005 nemělo, pokud zajistí, že plavidla o přinejmenším stejné kapacitě měřené v kilowatech (kW) nesmějí lovit v Baltském moři pomocí jakéhokoli zařízení uvedeného v odstavci 1.	2. Členské státy vydají zvláštní povolení uvedené v odstavci 1 pouze plavidlům Společenství, která měla v roce 2005 zvláštní povolení k rybolovu tresky obecné v Baltském moři v souladu s bodem 6.2.1 přílohy III nařízení Rady (ES) č. 27/2005 ze dne 22. prosince 2004, kterým se pro rok 2005 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů. Členský stát však může vydat zvláštní povolení k rybolovu tresky obecné pro plavidlo Společenství plující pod vlajkou tohoto členského státu, které zvláštní povolení k rybolovu v roce 2005 nemělo, pokud zajistí, že plavidla o přinejmenším 1,2násobku stejné kapacity měřené v kilowatech (kW) nesmějí lovit v Baltském moři pomocí jakéhokoli zařízení uvedeného v odstavci 1.
Odůvodnění
Tímto by se snížila nadměrná kapacita baltského loďstva, jež loví tresku obecnou.
Pozměňovací návrh 15 Čl. 11 odst. 2a (nový)
	2a. Stejná kapacita ve smyslu odstavce 2 nesmí zahrnout plavidla vyřazená z provozu za využití veřejné finanční pomoci.
Odůvodnění
Baltské loďstvo lovící tresku je příliš velké; toto by byla cesta, jak snížit kapacitu.
Pozměňovací návrh 16 Čl. 25 odst. 4a (nový)
	4a. Komise provede každý rok podrobné posouzení řízení, kontroly a postihů vůči rybářům, kteří porušují ustanovení tohoto nařízení, v jednotlivých členských státech. Zpráva bude zveřejněna a bude jasně ukazovat, jak úspěšné byly jednotlivé členské státy při uplatňování tohoto nařízení a zda opatření členských států byla úspěšná či nikoliv.
Odůvodnění
Je úkolem členských států zajistit dodržování tohoto nařízení. V jejich současném způsobu řízení jsou prokazatelně závažné nedostatky, které mají škodlivé následky na populaci ryb a citlivé životní prostředí Baltského moře. Jelikož Komise není schopna přímo kontrolovat, jak členské státy dodržují toto nařízení, metoda jmenovitého zveřejnění těch členských států, které si vedly dobře, a těch, které nikoliv, může posunout vývoj správným směrem.
Pozměňovací návrh 17 Čl. 27 odst. 2a (nový)
	2a. Komise prověří možnost, zda by se Baltské moře mohlo stát pilotní oblastí pro testování systému individuálních přenosných kvót (ITQ) pro tresku obecnou s ohledem na rozvoj dlouhodobě udržitelného systému pro populace tresky obecné. To by se mělo uskutečnit v souvislosti s vyhodnocením tohoto nařízení, tři roky po jeho vstupu v platnost. K výsledku těchto zkoušek bude přihlédnuto při tvorbě jakéhokoliv nového plánu.
Odůvodnění
Systém individuálních přenosných kvót (ITQ) se ukázal být účinným při ochraně populací ryb a pro zachování způsobu obživy rybářů. ITQ poskytne jednotlivým druhům ryb ochranu tím, že stanoví rybářům individuální kvóty pro druhy ryb, loviště a rok. Celková kvóta je na počátku dána příslušným úřadem a následně stanovena v souladu s návrhem v rámci rybářských organizací. To posiluje iniciativu rybářů samotných při řízení populací tresky obecné na udržitelné úrovni.

POSTUP

Název	Víceletý plán pro populace tresky obecné v Baltském moři a jejich využívání rybolovem
Referenční údaje	KOM(2006)0411 – C6-0281/2006 – 2006/0134(CNS)
Příslušný výbor	PECH
Výbor, který zaujal stanovisko Datum oznámení na zasedání	ENVI 7.9.2006
Navrhovatel Datum jmenování	Christofer Fjellner 5.10.2006
Projednání ve výboru	20.11.2006		27.2.2007
Datum přijetí	27.2.2007
Výsledek závěrečného hlasování	+: -: 0:	53 1 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Adamos Adamou, Georgs Andrejevs, Pilar Ayuso, Irena Belohorská, Johannes Blokland, John Bowis, Frieda Brepoels, Hiltrud Breyer, Martin Callanan, Dorette Corbey, Chris Davies, Avril Doyle, Jill Evans, Anne Ferreira, Karl-Heinz Florenz, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Cristina Gutiérrez-Cortines, Satu Hassi, Jens Holm, Dan Jørgensen, Christa Klaß, Eija-Riitta Korhola, Holger Krahmer, Urszula Krupa, Jules Maaten, Linda McAvan, Alexandru-Ioan Morţun, Riitta Myller, Péter Olajos, Miroslav Ouzký, Antonyia Parvanova, Frédérique Ries, Guido Sacconi, Daciana Octavia Sârbu, Carl Schlyter, Richard Seeber, Kathy Sinnott, Bogusław Sonik, María Sornosa Martínez, Thomas Ulmer, Anja Weisgerber, Åsa Westlund, Anders Wijkman
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Christofer Fjellner, Milan Gaľa, Jutta Haug, Karin Jöns, Henrik Lax, Jiří Maštálka, Andres Tarand, Radu Ţîrle
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Elisa Ferreira, Catherine Stihler

• [1]  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

POSTUP

Název	Víceletý plán pro populace tresky obecné v Baltském moři a jejich využívání rybolovem
Referenční údaje	KOM(2006)0411 – C6-0281/2006 – 2006/0134(CNS)
Datum konzultace s EP	1.9.2006
Příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	PECH 7.9.2006
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko        Datum oznámení na zasedání	ENVI 7.9.2006
Zpravodaj(ové)        Datum jmenování	Zdzisław Kazimierz Chmielewski 27.9.2006
Projednání ve výboru	10.4.2007
Datum přijetí	3.5.2007
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	12 4 3
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Stavros Arnaoutakis, Marie-Hélène Aubert, Iles Braghetto, Niels Busk, Luis Manuel Capoulas Santos, David Casa, Zdzisław Kazimierz Chmielewski, Carmen Fraga Estévez, Ioannis Gklavakis, Alfred Gomolka, Hélène Goudin, Heinz Kindermann, Philippe Morillon, Seán Ó Neachtain, Struan Stevenson, Daniel Varela Suanzes-Carpegna
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Paolo Costa, Carl Schlyter, Thomas Wise
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Iratxe García Pérez