ZPRÁVA o návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví zvláštní pravidla, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny, a kterým se mění některá nařízení

14. 5. 2007 - (KOM(2007)0017 – C6‑0075/2007 – 2007/012(CNS)) - *

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova
Zpravodajka: María Isabel Salinas García

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Rady o kterým se stanoví zvláštní pravidla, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny, a kterým se mění některá nařízení

(KOM(2007)0017 – C6‑0075/2007 – 2007/012(CNS))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2007)0017)[1],

–   s ohledem na články 36 a 37 Smlouvy o ES, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C6‑0075/2007),

–   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A6‑0183/2007),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrhy Parlamentu
Pozměňovací návrh 1 BOD ODŮVODNĚNÍ 2
(2) Zkušenosti ukazují, že je nezbytné změnit režim pro ovoce a zeleninu tak, aby se dosáhlo těchto cílů: zlepšení konkurenceschopnosti a tržní orientace odvětví, které by mělo přispět k dosažení udržitelné produkce konkurenceschopné na vnitřním trhu i vnějších trzích, snížení výkyvů v příjmech producentů ovoce a zeleniny spojených s krizemi, zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny ve Společenství a pokračování ve snahách odvětví o zachování a ochranu životního prostředí.	(2) Zkušenosti ukazují, že je nezbytné změnit režim pro ovoce a zeleninu tak, aby se dosáhlo těchto cílů: zlepšení konkurenceschopnosti a tržní orientace odvětví, které by mělo přispět k dosažení udržitelné produkce konkurenceschopné na vnitřním trhu i vnějších trzích, zohlednění situace nových členských států, aby dle možností došlo ke zmenšení rozdílů mezi jednotlivými členskými státy a regiony za účelem zachování příjmů zemědělců, snížení výkyvů v příjmech producentů ovoce a zeleniny spojených s krizemi, zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny ve Společenství a pokračování ve snahách odvětví o zachování a ochranu životního prostředí, veřejného zdraví a zájmů spotřebitelů, jakož i o posílení účinnosti kontrol dovozu ovoce a zeleniny, které pocházejí ze třetích zemí.
Pozměňovací návrh 2 BOD ODŮVODNĚNÍ 5
(5) Oblastí působnosti tohoto nařízení by měly být produkty, na něž se vztahují společné organizace trhů s ovocem a zeleninou a zpracovaným ovocem a zeleninou. Ustanovení o organizacích producentů a meziodvětvových organizacích a dohodách se však vztahují pouze na produkty, na něž se vztahuje společná organizace trhu s ovocem a zeleninou, a toto rozlišení by mělo být zachováno. Oblast působnosti společné organizace trhu s ovocem a zeleninou by také měla být rozšířena na některé kuchyňské byliny, aby v souvislosti s nimi bylo možno požívat výhod plynoucích z režimu.	(5) Oblastí působnosti tohoto nařízení by měly být produkty, na něž se vztahují společné organizace trhů s ovocem a zeleninou a zpracovaným ovocem a zeleninou. Oblast působnosti společné organizace trhu s ovocem a zeleninou by také měla být rozšířena na některé kuchyňské byliny, aby v souvislosti s nimi bylo možno požívat výhod plynoucích z režimu.
Odůvodnění
Le règlement de l’actuelle OCM des fruits et légumes (CE/2200/96) prévoit la création d’Organisations de Producteurs, et en précise la destination (fruits et légumes, produits destinés à la transformation, champignons, agrumes, etc.). Il prévoit également la création d’organisations interprofessionnelles.
Sur la base de ce règlement, se sont créées dans l’ensemble de la Communauté européenne de nombreuses Organisations de Producteurs et organisations interprofessionnelles, notamment dans les différentes filières de fruits et légumes destinés à la transformation, participant à la structuration de ces filières. Il est dès lors indispensable que ces organisations (OP et organisations interprofessionnelles) puissent continuer à exister.
Pozměňovací návrh 3 BOD ODŮVODNĚNÍ 7
(7) Produkce a uvádění ovoce a zeleniny na trh, včetně pěstitelských postupů, nakládání s odpadovým materiálem a likvidace produktů stažených z trhu, by měly být šetrné k životnímu prostředí, zejména za účelem ochrany jakosti vod, zachování biologické rozmanitosti a ochrany krajiny.	(7) Produkce a uvádění ovoce a zeleniny na trh, včetně pěstitelských postupů, nakládání s odpadovým materiálem a likvidace produktů stažených z trhu, by měly být šetrné k životnímu prostředí, zejména za účelem ochrany jakosti vod, zachování biologické rozmanitosti a ochrany krajiny. Komise by se měla dále zabývat možností zavedení evropských značek jakosti, a tím více pomoci zemědělcům a hospodářským subjektům, aby se vysoká kvalita jejich produktů odrazila ve zvýšení jejich příjmů.
Pozměňovací návrh 4 BOD ODŮVODNĚNÍ 8
(8) Organizace producentů jsou základními prvky společné organizace trhu, jejíž decentralizované fungování na své úrovni zajišťují. Z důvodu stále se zvyšující koncentrace poptávky je koncentrace nabídky uvnitř těchto organizací i nadále hospodářskou nutností k posílení postavení producentů na trhu. Tato koncentrace musí být uskutečňována na základě dobrovolnosti a musí prokázat svou prospěšnost na základě rozsahu a účelnosti služeb, které může organizace producentů poskytnout svým členům.	(8) Organizace producentů a meziodvětvové organizace jsou základními prvky společné organizace trhu, jejíž decentralizované fungování na své úrovni zajišťují. Z důvodu stále se zvyšující koncentrace poptávky je koncentrace nabídky uvnitř těchto organizací i nadále hospodářskou nutností k posílení postavení producentů na trhu. Avšak skutečné vyvážení postavení producentů vůči obchodním řetězcům a velkým zpracovatelským podnikům vyžaduje jiná opatření politické povahy, která by měla být zavedena na úrovni Společenství. Tato koncentrace musí být uskutečňována na základě dobrovolnosti a musí prokázat svou prospěšnost na základě rozsahu a účelnosti služeb, které může organizace producentů poskytnout svým členům.
Odůvodnění
Ať je již míra podpory organizací producentů jakákoli, neumožní jim vyrovnat jejich postavení vůči obchodním řetězcům a velkým zpracovatelským podnikům, neboť obrat velkých obchodních řetězců je tisíckrát vyšší než obrat největších organizací producentů! Pouze politická opatření zavedená na úrovni Společenství, a nikoli pouze na úrovni organizací trhu s ovocem a zeleninou, umožní zmírnit tuto nerovnováhu.
Pozměňovací návrh 5 BOD ODŮVODNĚNÍ 9
(9) Zkušenosti ukazují, že organizace producentů jsou vhodným nástrojem pro koncentraci nabídky. Rozšíření organizací producentů v členských státech je však nerovnoměrné. V zájmu zatraktivnění organizací producentů by měla být přijata opatření pro co možná největší zvýšení pružnosti jejich fungování. Tato pružnost by se měla týkat zejména sortimentu produktů organizace producentů, povoleného rozsahu přímých prodejů a rozšíření působnosti pravidel na nečleny a také povolení svěření pravomocí nebo funkcí organizací producentů sdružením organizací producentů při splnění nezbytných podmínek a svěření funkcí dceřiným společnostem.	(9) Zkušenosti ukazují, že organizace producentů jsou vhodným nástrojem pro koncentraci nabídky. Rozšíření organizací producentů v členských státech je však nerovnoměrné. V zájmu zatraktivnění organizací producentů by měla být přijata opatření pro co možná největší zvýšení pružnosti jejich fungování, aby se zabránilo jejich přílišné koncentraci v oblastech, kde jsou podmínky produkce a uvádění na trh více homogenní, což by nepřímo vedlo k roztříštění celkové nabídky. Tato pružnost by se měla týkat zejména sortimentu produktů organizace producentů, povoleného rozsahu přímých prodejů a rozšíření působnosti pravidel na nečleny a také povolení svěření pravomocí nebo funkcí organizací producentů sdružením organizací producentů při splnění podmínek, které zaručují jejich řádné fungování, a svěření funkcí dceřiným společnostem.
Odůvodnění
Úprava znění a zavedení pojmu „koncentrace nabídky“, který je běžný v zemědělském hospodářství a v platných právních ustanoveních. Zároveň dochází ke zpřísnění podmínek, které brání tomu, aby se organizace producentů soustřeďovaly v oblastech s nejlepšími podmínkami pro produkci a opouštěly další oblasti, což nepřímo ohrožuje cíl reformy.
Pozměňovací návrh 6 BOD ODŮVODNĚNÍ 11
(11) Seskupením producentů činným v členských státech, které přistoupily ke Společenství v roce 2004 nebo později, a majícím zájem o získání statutu organizací producentů dle tohoto nařízení by mělo být poskytnuto přechodné období, v jehož průběhu jim může být při poskytnutí určitých závazků poskytnuta finanční podpora na vnitrostátní úrovni a na úrovni Společenství.	(11) Seskupením producentů činným v členských státech, které přistoupily ke Společenství v roce 2004 nebo později, a majícím zájem o získání statutu organizací producentů dle tohoto nařízení by mělo být, za předpokladu, že míra koncentrace nabídky nadále značně nepostačuje, poskytnuto přechodné období, v jehož průběhu jim může být poskytnuta finanční podpora na vnitrostátní úrovni a na úrovni Společenství, pokud tato seskupení na sebe vezmou a dodrží určité závazky.
Odůvodnění
Pozměňovací návrh nevyžaduje vysvětlení.
Pozměňovací návrh 7 BOD ODŮVODNĚNÍ 13
(13) V oblastech se slabou organizací produkce by mělo být umožněno poskytnutí dodatečných vnitrostátních finančních příspěvků. V případě členských států, které jsou z hlediska struktur obzvláště znevýhodněny, by tyto příspěvky měly být uhraditelné Společenstvím.	(13) V oblastech se slabou organizací produkce by mělo být umožněno poskytnutí dodatečných vnitrostátních finančních příspěvků. V případě členských států, které jsou z hlediska struktur obzvláště znevýhodněny, by tyto příspěvky mohly být na základě žádosti odpovědných orgánů uhraditelné Společenstvím.
Odůvodnění
Bod odůvodnění je upraven tak, aby byl v souladu s článkem 10 návrhu Komise.
Pozměňovací návrh 8 BOD ODŮVODNĚNÍ 14
(14) V zájmu zjednodušení a snížení nákladů režimu by mohlo být užitečné dle možností sladit postupy a pravidla způsobilosti výdajů z provozních fondů s postupy a pravidly programů rozvoje venkova tím, že by členským státům bylo umožněno zformulovat vnitrostátní strategii pro operační programy.	(14) V zájmu zjednodušení a snížení nákladů režimu by mohlo být užitečné dle možností sladit postupy a pravidla způsobilosti výdajů z provozních fondů s postupy a pravidly programů rozvoje venkova tím, že by členským státům bylo umožněno zformulovat vnitrostátní strategii pro operační programy. V této vnitrostátní strategii, stejně jako v národním strategickém plánu a v programech rozvoje venkova, by měla být specifikována opatření přijatá členskými státy, aby se zabránilo dvojímu financování činností. Kromě toho by v zájmu zajištění vyšší právní bezpečnosti a vysoké účinnosti opatření provozních fondů mělo být členským státům povoleno sestavit negativní přehledy způsobilých výdajů.
Odůvodnění
Vzhledem k tomu, že cíle stanovené v opatření 1 programů druhého pilíře financované z prostředků Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova se mohou shodovat s cíli financovanými z provozních fondů, bylo by vhodné, aby si organizace producentů mohly volit jednu či druhou formu financování podle svých zájmů. Kromě toho nesourodé strukturální podmínky, které existují v odvětví ovoce a zeleniny ve Společenství, a přísné finanční rámce vztahující se na provozní fondy vyžadují, aby členské státy byly schopny předem vyloučit opatření, která nepovažují za vhodná nebo prioritní.
Pozměňovací návrh 9 BOD ODŮVODNĚNÍ 16
(16) V nařízeních (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 2202/96 je stanoveno několik různorodých režimů podpory pro některé druhy ovoce a zeleniny. Počet a rozmanitost těchto režimů znesnadňují jejich správu. Jelikož byly zacíleny na některé konkrétní druhy ovoce a zeleniny, nebyly schopny zcela zohlednit regionální podmínky produkce a nepokrývaly všechny druhy ovoce a zeleniny. Je proto vhodné nalézt jiný nástroj pro podporu producentů ovoce a zeleniny.	(16) V nařízeních (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 2202/96 je stanoveno několik různorodých režimů podpory pro některé druhy ovoce a zeleniny. Počet a rozmanitost těchto režimů znesnadňují jejich správu a mohou vést k právní nejistotě. Jelikož tyto režimy byly zacíleny na některé konkrétní druhy ovoce a zeleniny, nebyly schopny zcela zohlednit druhy zavedené novými členskými státy, ani regionální podmínky produkce a nepokrývaly všechny druhy ovoce a zeleniny. Je proto vhodné nalézt jiný nástroj pro podporu producentů ovoce a zeleniny.
Odůvodnění
Odkaz na skutečnost, že stávající situace může vést k právní nejistotě, pomůže lépe odůvodnit změnu nástrojů.
Pozměňovací návrh 10 BOD ODŮVODNĚNÍ 18
(18) V zájmu cílenějšího, avšak pružného systému podpory pro odvětví ovoce a zeleniny a v zájmu zjednodušení je proto vhodné zrušit stávající režimy podpory a plně začlenit odvětví ovoce a zeleniny do režimu zřízeného nařízením (ES) č. 1782/2003. Za tímto účelem je nezbytné zajistit, aby zemědělci, kteří produkovali ovoce a zeleninu v referenčním období, měli nárok na podporu v rámci režimu jednotné platby. Členským státům by mělo být umožněno vypracovat ustanovení o referenčních částkách a množství hektarů, na něž lze poskytnout podporu podle režimu jednotné platby, na základě příslušného reprezentativního období pro trh s každým druhem ovoce nebo zeleniny a na základě vhodných cílů a nediskriminačních kritérií. Na plochy osázené ovocem a zeleninou, včetně trvalých kultur ovoce a zeleniny, by mělo být možné nárokovat podporu podle režimu jednotné platby. Vnitrostátní stropy by měly být odpovídajícím způsobem změněny. Mělo by se také umožnit Komisi přijmout prováděcí pravidla a veškerá nezbytná přechodná opatření.	(18) V zájmu cílenějšího, avšak pružného systému podpory pro odvětví ovoce a zeleniny a v zájmu zjednodušení je proto vhodné zrušit stávající režimy podpory a alespoň částečně začlenit odvětví ovoce a zeleniny do režimu zřízeného nařízením (ES) č. 1782/2003. Za tímto účelem je nezbytné zajistit, aby zemědělci, kteří produkovali ovoce a zeleninu v referenčním období, měli nárok na podporu v rámci režimu jednotné platby, jakož i stanovit výši národního finančního rámce na základě příslušného reprezentativního období pro trh s každým druhem ovoce nebo zeleniny a na základě vhodných objektivních a nediskriminačních kritérií. Na plochy osázené ovocem a zeleninou, včetně trvalých kultur ovoce a zeleniny, by mělo být možné nárokovat podporu podle režimu jednotné platby. Vnitrostátní stropy by měly být odpovídajícím způsobem změněny se zřetelem k vývoji situace trhu s ovocem a zeleninou po přistoupení nových členských států. Mělo by se také umožnit Komisi přijmout prováděcí pravidla a veškerá nezbytná přechodná opatření.
Odůvodnění
Komise by měla stanovit výši finančního rámce pro každý členský stát a určit obecné zásady pro přerozdělování těchto prostředků členskými státy. Výpočet výše finančního rámce by měl být založen na obdělávané ploše určené pro pěstování ovoce a zeleniny v referenčním období stanoveném pro každý druh. Finanční prostředky by měly být předány členským státům společně s výjimkou vztahující se k jejich přesnému přerozdělení, včetně podpor na plochu podobných těm, které jsou v současnosti poskytované producentům ořechů.
Pozměňovací návrh 11 BOD ODŮVODNĚNÍ 18A (nový)
	(18a) Z režimu jednotné platby je vhodné vyloučit plochy osázené ovocem a zeleninou, aby nemohly být určeny k žádné jiné zemědělské činnosti, dokud nebudou známy jejich případné strukturální dopady a dopady na trhy s ovocem a zeleninou, v souladu s rozhodnutím soudního dvora Evropského společenství, které vyžaduje, aby byla provedena důkladná hodnocení dopadu, jež zdůvodní provedení všech zásadních změn v právních předpisech. Zpráva o uplatňování režimu jednotné platby na regionální úrovni, kterou má Komise podle čl. 60 odst. 8 nařízení (ES) č. 1782/2003 předložit Radě, musí jednak analyzovat dopad tohoto režimu na plochy osázené ovocem a zeleninou, které již využívají volnou produkci, a dále musí obsahovat zvláštní analýzu případného dopadu této liberalizace na celé odvětví produkce ovoce, zeleniny a brambor ve Společenství.
	Rozsudek ze dne 7. září 2006 ve věci C-310/04 Španělsko v. Rada, Recueil, 2006, s. I-07285.
Odůvodnění
S ohledem na riziko narušení rovnováhy trhů, ke kterému může dojít, povolí-li se využití ploch určených k pěstování ovoce a zeleniny k jakékoli jiné zemědělské činnosti, vylučují se tyto plochy z režimu jednotné platby do té doby, než Komise předloží odpovídající hodnocení dopadu. Zpráva, které je uvedena v čl. 60 odst. 8 nařízení (ES) č. 1782/2003, umožňuje provedení této analýzy a splnění podmínek Evropského soudního dvora v této záležitosti.
Pozměňovací návrh 12 BOD ODŮVODNĚNÍ 18B (nový)
	(18b) Po rozšíření v roce 2004 se třešně a bobuloviny (jahody, maliny, rybíz) staly pro Unii důležitými produkty z hlediska sociálního a hospodářského, procházejí však vážnou strukturální krizí a vyžadují zvláštní podpůrná opatření. Z tohoto důvodu se zavádí podpora Společenství pro plochy určené k této produkci za podmínek, které zaručí životaschopnost zemědělských podniků a přispějí ke strukturálnímu zlepšení, zejména pokud jde o koncentraci nabídky.
Odůvodnění
Některé nové členské státy Unie patří mezi největší světové producenty třešní a bobulovin, od přistoupení však procházejí strukturální krizí. V souladu s usneseními Evropského parlamentu se zavádí zvláštní podpora na plochy určené k této produkci podobná pomoci, která je poskytována u skořápkového ovoce, za podmínek, které zlepší nabídku a zajistí životaschopnost zemědělských podniků. Podpora by měla splňovat podmínky modré skříňky a její přijetí ze strany WTO by s ohledem na stávající rámec multilaterálních jednání nemělo být problémem. Podmínky podpory jsou specifikovány v nové kapitole 10h hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003.
Pozměňovací návrh 13 BOD ODŮVODNĚNÍ 19
(19) Produkce ovoce a zeleniny je nepředvídatelná a produkty rychle podléhají zkáze. I nepříliš velké přebytky na trhu mohou trh silně narušit. Existovalo několik režimů pro stahování z trhu, avšak jejich správa se ukázala poněkud složitou. Měla by být zavedena některá další opatření pro řešení krizí, a to co nejsnáze použitelným způsobem. Začlenění všech takových opatření do operačních programů organizací producentů se za těchto okolností jeví jako nejlepší přístup, který by měl též přinést zvýšení atraktivity organizací producentů pro producenty.	(19) Produkce ovoce a zeleniny je nepředvídatelná a produkty rychle podléhají zkáze. I nepříliš velké přebytky na trhu mohou trh silně narušit. Existovalo několik režimů pro stahování produktů z trhu, avšak jejich správa se ukázala být poněkud složitá a neúčinná. Odvětví ovoce a zeleniny je typické nestabilitou svých trhů. V případě pádu cen funguje současný systém stahování z trhu jako záchytná síť pro příjmy producentů, jejíž účinnost je však omezena z důvodu nedostatečné výše odměn, přemíry byrokracie, neexistence organizovanosti v oblastech produkce, nedostatku znalosti potenciálu produkce nezbytné ke správnému řízení trhu, dopadu dovozu ze třetích zemí a neexistence skutečných odbytišť pro stažený produkt. Je tedy nezbytné zavést účinnější a horizontální opatření pro řešení krizí, která se budou vztahovat na všechny zemědělce ve všech odvětvích trhu a jejichž uplatňování bude co nejjednodušší. Začlenění všech takových opatření do záručního fondu, jehož financování by bylo oddělené od operačních programů organizací producentů, se za těchto okolností jeví jako nejlepší přístup, který by měl též přinést zvýšení atraktivity organizací producentů pro producenty. Členské státy mohou přijímat opatření pro řešení závažných krizí na vnitrostátní a/nebo regionální úrovni. Tato opatření by měla být definována v rámci vnitrostátní strategie a financována, budou-li to členské státy považovat za vhodné, z části vnitrostátní rezervy oprávněných plateb, která je stanovena v článku 42 nařízení (ES) č. 1782/2003.
Pozměňovací návrh 14 BOD ODŮVODNĚNÍ 19A (nový)
	(19a) Ve velmi otevřených společných organizacích trhu hrají na trzích, jako je například trh s ovocem a zeleninou, meziodvětvové postupy velmi důležitou úlohu při prvním uvedení na trh a zároveň mají velký vliv na kvalitu produktů. Umožňují nejen zlepšit konkurenceschopnost odvětví, ale také bojovat proti rizikům trhu. Jejich fungování tedy významně omezuje silné výkyvy trhů a chrání producenty před krizemi.
Odůvodnění
Úloha meziodvětvových struktur musí být posílena v reformě SOT, která směřuje zejména k posílení konkurenceschopnosti odvětví ovoce a zeleniny prostřednictvím lepší kolektivní organizace odvětví.
Pozměňovací návrh 15 BOD ODŮVODNĚNÍ 20A (nový)
	(20a) V případě zásadní změny stávajícího režimu lze na plochy určené k produkci pěstovaných žampionů poskytnout podporu režimu jednotné platby stanoveného nařízením (ES) č. 1782/2003.
Odůvodnění
Pěstované žampiony patří v současnosti k produktům, pro něž byla stanovena celní kvóta. Tato kvóta se však spolu s mezinárodními dohodami vyvíjí a stále o něco více zhoršuje konkurenceschopnost evropské produkce ve srovnání s výrobky ze třetích zemí.
Pokud se tento mechanismus celní kvóty stane pro podporu evropské produkce pěstovaných žampionů neúčinným, měla by mít tato produkce, stejně jako ostatní zemědělské produkce, možnost požívat výhod režimu jednotné platby.
Pozměňovací návrh 16 BOD ODŮVODNĚNÍ 20B (nový)
	(20b) Průměrná spotřeba ovoce a zeleniny zůstává nižší, než jsou hodnoty, které doporučuje Světová zdravotnická organizace a odborníci v oblasti zdravé výživy s ohledem na jejich důležitost pro zajištění vyvážené stravy a úlohu, kterou plní při prevenci chronických onemocnění. Některé členské státy zaznamenávají dokonce postupný pokles spotřeby ovoce a zeleniny. Aby mohl být tento trend zvrácen, je třeba posílit úlohu a navýšit prostředky organizací producentů na informační a propagační opatření podporující spotřebu ovoce a zeleniny stanovené v nařízení (ES) č. 2826/2000, a to mezi všemi vrstvami společnosti, zejména mezi osobami mladšími osmnácti let. Kromě toho je nezbytné zlepšit podmínky vztahující se na bezplatnou distribuci ovoce a zeleniny v Evropské unii a dle možností také v třetích zemích, které leží v blízkosti Společenství.
Odůvodnění
Zdravotnické orgány i Komise uznaly význam ovoce a zeleniny pro zajištění zdravé výživy, která umožní předcházet nadváze, obezitě a chronickým onemocněním. Má-li se zvýšit spotřeba ovoce a zeleniny, je třeba, aby Společenství a vnitrostátní orgány více usilovaly o jejich zatraktivnění a dostupnost pro všechny vrstvy obyvatel, zejména pro nejmladší obyvatele.
Pozměňovací návrh 17 BOD ODŮVODNĚNÍ 23
(23) Vytvoření jednotného trhu Společenství vyžaduje zavedení jednotného obchodního režimu na vnějších hranicích Společenství. Součástí tohoto obchodního režimu by měla být dovozní cla a tento režim by měl v zásadě přispívat ke stabilizaci trhu Společenství. Uvedený režim by měl vycházet z dohod, které byly uzavřeny v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání.	(23) Vytvoření jednotného trhu Společenství vyžaduje zavedení jednotného obchodního režimu na vnějších hranicích Společenství. Součástí tohoto obchodního režimu by měla být dovozní cla a tento režim by měl v zásadě přispívat ke stabilizaci trhu Společenství. Obchodní režim by měl být založen na závazcích přijatých v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání, což by se mělo projevit zrušením vývozních náhrad, které byly v tomto odvětví v minulosti poskytovány, a tím, že částky určené původně k tomuto účelu budou použity na financování vnitrostátních opatření slučitelných s rámcem mnohostranných jednání. Kromě toho je nezbytné posílit informační a propagační opatření na podporu ovoce a zeleniny ve třetích zemích v rámci nařízení Rady (ES) č. 2702/1999 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů ve třetích zemích.Komise předloží náležité návrhy na revizi zmíněného nařízení.
	Úř. věst. L 327, 21.12.1999, s. 7. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 2060/2004 (Úř. věst. L 357, 2.12.2004, s. 3).
Odůvodnění
Odstranění vývozních náhrad vyžaduje, aby se současně posílila informační a propagační opatření na podporu ovoce a zeleniny ve třetích zemích v rámci nařízení (ES) č. 2702/1999.
Pozměňovací návrh 18 BOD ODŮVODNĚNÍ 25
(25) Monitorování objemu obchodu zemědělskými produkty se třetími zeměmi může s ohledem na některé produkty vyžadovat zavedení licenčních systémů pro dovoz a vývoz, včetně složení jistoty jako záruky toho, že se obchodní operace, na něž jsou licence vydány, opravdu uskuteční. Komise by proto měla být zmocněna zavést licenční systémy pro takovéto produkty.	(25) Monitorování objemu obchodu zemědělskými produkty se třetími zeměmi může s ohledem na některé produkty vyžadovat zavedení licenčních systémů pro dovoz a vývoz, včetně složení jistoty jako záruky toho, že se obchodní operace, na něž jsou licence vydány, opravdu uskuteční. Komise by proto měla být zmocněna zavést licenční systémy pro takovéto produkty. Má-li se chránit zdraví spotřebitele a zabránit kontaminaci kultur škodlivými organismy pocházejícími ze zemí mimo EU, je třeba, aby licenční systémy byly doplněny o nové předpisy, které nejsou součástí stávajícího nařízení a které posílí systém fytosanitární kontroly a kontroly kvality na hranicích. Proto by bylo vhodné vytvořit evropský orgán pro kontrolu kvality ovoce a zeleniny pocházejících ze třetích zemí, který by podléhal Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin.
Odůvodnění
Ochrana kvality produktů, a tedy ochrana spotřebitelů musí být pro Evropu prioritou. Za tímto účelem a za účelem zajištění větší míry vzájemnosti se třetími zeměmi v oblasti kvality je namístě zavést mechanismy kontroly, včetně vytvoření evropské agentury.
Pozměňovací návrh 19 BOD ODŮVODNĚNÍ 28A (nový)
	(28a) Je vhodné podporovat proces, jehož cílem je na úrovni Společenství zkoordinovat jednání se třetími zeměmi, která se týkají fytosanitárních protokolů pro vývoz ovoce a zeleniny.
Odůvodnění
Úsilí, doposud vynaložené na mnohostranné úrovni (WTO) i na úrovni dvoustranných dohod (s Mexikem, Chile, státy ve středomořské oblasti atd.), zatím neumožnilo vyřešit otázku fytosanitárních překážek pro vývoz zemědělských produktů Společenství. Jednání o fytosanitárních protokolech totiž zůstává výhradní záležitostí vnitrostátních orgánů členských států EU. Je vhodné, aby tak mohla činit Komise v koordinaci se členskými státy.
Pozměňovací návrh 20 BOD ODŮVODNĚNÍ 28B (nový)
	(28b) V této fázi je vhodné zachovat vývozní náhrady, které zůstávají užitečným nástrojem pro zvýšení vývozu ovoce a zeleniny ze Společenství do některých třetích zemí.
Odůvodnění
Vývozní náhrady a stahování jsou dva nástroje řízení trhu současné SOT s ovocem a zeleninou. Úplné a okamžité zrušení vývozních náhrad by mohlo vést k lokální destabilizaci trhů pro některé druhy ovoce nebo zeleniny. Je tedy třeba jednat obezřetně a především vyčkat závěrů příslušného hodnocení dopadu, které by měly být k dispozici koncem roku 2007.
Pozměňovací návrh 21 BOD ODŮVODNĚNÍ 30
(30) Společné trhy zemědělských produktů se stále vyvíjejí, a proto by se členské státy a Komise měly neustále navzájem informovat o příslušných vývojových trendech.	(30) Dynamika odvětví ovoce a zeleniny, které prodělává strukturální změny v oblasti produkce či obchodu, jež ovlivňují fungování trhů, vyžaduje, aby se členské státy a Komise navzájem informovaly o nejdůležitějších změnách, které zaznamenají. Zároveň je třeba zřídit observatoř cen, která by byla schopná poskytovat přesné a objektivní informace o trzích a umožnila tak Komisi podniknout opatření v případě vážných krizí. Kromě toho je žádoucí pokročit dále v otázce vytvoření evropského orgánu, který bude dohlížet na transparentnost obchodních transakcí a důsledné dodržování pravidel hospodářské soutěže, zejména pokud jde o velké obchodní řetězce.
Odůvodnění
Dynamika trhu s ovocem a zeleninou na úrovni produkce i na úrovni odbytu vyžaduje aktualizaci systémů pro poskytování informací a dohled a zřízení nových orgánů, které Komisi umožní lépe řídit trhy a řešit problémy týkající se porušování pravidel hospodářské soutěže. Ustanovení o fungování těchto podpůrných orgánů Komise jsou uvedeny v prováděcích ustanoveních k článku 38.
Pozměňovací návrh 22 BOD ODŮVODNĚNÍ 31
(31) Režim pro odvětví ovoce a zeleniny stanoví některé závazky, které je třeba dodržet. Aby bylo zaručeno, že tyto závazky budou plněny, jsou zapotřebí kontrolní opatření a sankce uplatňované v případě nedodržení těchto závazků. Komisi by proto měla být svěřena pravomoc přijmout příslušná pravidla včetně pravidel týkajících se zpětného získávání nadměrných plateb a pravidel týkajících se oznamovacích povinností členských států. V novém režimu již nebudou zapotřebí zvláštní sbory inspektorů pro odvětví ovoce a zeleniny a tyto sbory mohou být zrušeny.	(31) Režim pro odvětví ovoce a zeleniny stanoví některé závazky, které je třeba dodržet. Aby bylo zaručeno, že tyto závazky budou plněny, jsou zapotřebí kontrolní opatření a sankce uplatňované v případě nedodržení těchto závazků. Komisi by proto měla být svěřena pravomoc přijmout příslušná pravidla včetně pravidel týkajících se zpětného získávání nadměrných plateb a pravidel týkajících se oznamovacích povinností členských států.
Odůvodnění
Na rozdíl od tvrzení uvedeného v bodu odůvodnění bylo zjištěno, že fytosanitární kontroly a kontroly kvality dovážených produktů jsou nedostatečné, že schází důvěryhodné informace o objemu dovážených produktů a především, že chybí výměna informací mezi různými zeměmi. Z tohoto důvodu se nezdá být logické zrušit jeden ze stávajících kontrolních nástrojů, místo toho, aby se zlepšila současná situace.
Pozměňovací návrh 23 ČL. 1 PODODSTAVEC 1
Toto nařízení stanoví zvláštní pravidla vztahující se na produkty uvedené v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96 a v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2201/96.	Toto nařízení stanoví zvláštní pravidla vztahující se na produkty uvedené v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96 a v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2201/96, jakož i na důležité produkty zavedené novými členskými státy.
Odůvodnění
Nowe państwa członkowskie wniosły 19 gatunków owoców i warzyw o dużym znaczeniu dla rynku całej Unii Europejskiej(The enlargement of the EU: implications for the fruit and vegetable sector". European Commision - Directorate General for Agriculture, April 2004). Jednakże nie otrzymują one specyficznego wsparcia jakie istnieje dla wielu gatunków w starych państwach członkowskich o co wnosiła rezolucja Parlamentu Europejskiego(Rezolucja Parlamentu Europejskiego w sprawie uproszczenia wspólnej organizacji rynków owoców i warzyw (2004/2193(INI) z 11.05.2005 r.) Jest to ewidentna dyskryminacja producentów z nowych państw członkowskich zagrażająca stabilności jednolitego rynku.
Pozměňovací návrh 24 ČL. 1 PODODSTAVEC 2
Hlavy III a IV tohoto nařízení se však použijí pouze na produkty uvedené v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96.	vypouští se
Odůvodnění
Le règlement de l’actuelle OCM des fruits et légumes (CE/2200/96) prévoit la création d’Organisations de Producteurs, et en précise la destination (fruits et légumes, produits destinés à la transformation, champignons, agrumes, etc.). Il prévoit également la création d’organisations interprofessionnelles. Sur la base de ce règlement, se sont créées dans l’ensemble de la Communauté européenne de nombreuses Organisations de Producteurs et organisations interprofessionnelles, notamment dans les différentes filières de F&L destinés à la transformation, participant à la structuration de ces filières. Il est dès lors indispensable que ces organisations (OP et organismes interprofessionnels) puissent continuer à exister.
Pozměňovací návrh 25 ČL. 1 PODODSTAVEC 3
Článek 39 se použije na brambory, čerstvé nebo chlazené, zatříděné pod kódem KN 0701.	vypouští se
Pozměňovací návrh 26 ČL. 2 ODST. 1
1. Komise může umožnit přijetí obchodních norem pro jeden nebo více produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96 a v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2201/96.	1. Komise může umožnit přijetí obchodních norem pro jeden nebo více produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96 a v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2201/96. Za tímto účelem jsou zohledněny normy doporučené pracovní skupinou pro normy jakosti zemědělských produktů při Evropské hospodářské komisi OSN (EHK/OSN). Do doby přijetí nových norem zůstávají v platnosti normy přijaté podle článku 2 nařízení (ES) č. 2200/96.
Odůvodnění
Obchodní normy jsou základním nástrojem, který spotřebiteli zaručuje jakost produktů a umožňuje transparentnost obchodu.
Pozměňovací návrh 27 Čl. 2 ODST. 2
2. Normy uvedené v odstavci 1:	2. Normy uvedené v odstavci 1:
a) se stanoví zejména s přihlédnutím ke zvláštnostem dotyčných produktů, k potřebě zajistit podmínky pro hladké nakládání s těmito produkty na trhu a k zájmu spotřebitelů dostávat vhodné a průhledné informace o produktech;	a) se stanoví zejména s přihlédnutím ke zvláštnostem dotyčných produktů, k potřebě zajistit podmínky pro dobrý odbyt těchto produktů na trhu a k zájmu spotřebitelů dostávat vhodné a transparentní informace o produktech;
b) se mohou týkat zejména jakosti, třídění, hmotnosti, rozměrů, obalové úpravy, obalových materiálů, skladování, přepravy, obchodní úpravy, uvádění na trh a značení.	b) se týkají zejména jakosti, třídění, hmotnosti, rozměrů, obalové úpravy, obalových materiálů, skladování, přepravy, obchodní úpravy, uvádění na trh, původu a značení, včetně povinného značení původu čerstvého ovoce a zeleniny použitého ve zpracovaném ovoci a zelenině, a výrobních postupů.
Odůvodnění
Zdůrazňuje se, že obchodní normy jsou povinné, neboť jsou nezbytné pro řádné fungování trhů. Také se vyžaduje zvláštní specifický rámec Společenství, který umožní jejich rozvoj se zárukami vzhledem k důležitosti integrované produkce v odvětví ovoce a zeleniny a výhodám, které skýtá pro spotřebitele a které přináší v oblasti ochrany životního prostředí ve srovnání s konvenční produkcí.
Obchodní normy představují nezbytný nástroj zajišťující transparentnost trhu, jakost produktů a ochranu spotřebitele.
Pozměňovací návrh 28 ČL. 2 ODST. 3 PODODSTAVEC 1
3. Není-li Komisí v souladu s kritérii stanovenými v odst. 2 písm. a) stanoveno jinak, smějí být produkty, pro něž byly stanoveny obchodní normy, uváděny na trh ve Společenství pouze v souladu s těmito normami.	3. Není-li Komisí v souladu s kritérii stanovenými v odst. 2 písm. a) stanoveno jinak, smějí být produkty, pro něž byly stanoveny obchodní normy, uváděny na trh ve Společenství pouze v souladu s těmito normami. Vlastník výrobků, pro které jsou normy přijaty, smí tyto výrobky vystavovat za účelem prodeje, dávat do prodeje, prodávat, dodávat, nebo jiným způsobem uvádět na trh uvnitř Evropské unie, pouze pokud jsou v souladu s těmito normami. Vlastník je odpovědný za dodržování souladu s těmito normami.
Odůvodnění
Obchodní normy jsou základním nástrojem, který spotřebiteli zaručuje jakost produktů a umožňuje transparentnost obchodu.
Povinnost dodržovat normy je samozřejmá.
Pozměňovací návrh 29 ČL. 2 ODST. 3A (nový)
	3a. Vlastník výrobků, pro které jsou normy přijaty, smí tyto výrobky vystavovat za účelem prodeje, dávat do prodeje, prodávat, dodávat, nebo jiným způsobem uvádět na trh uvnitř Evropské unie, pouze pokud jsou v souladu s těmito normami. Vlastník je odpovědný za dodržování souladu s těmito normami.
Odůvodnění
Obchodní normy představují nezbytný nástroj zajišťující transparentnost trhu a jakost produktů pocházejících ze Společenství či ze třetích zemí.
Pozměňovací návrh 30 ČL. 2 ODST. 3B (nový)
	3b. Aby bylo zaručeno, že spotřebitel obdrží správné informace, musí produkty během fáze maloobchodního prodeje obsahovat údaje stanovené normami. Tyto údaje se týkají přinejmenším:
	a) odrůdy nebo druhu odrůdy,
	b) původu produktu,
	c) kategorie.
Odůvodnění
Obchodní normy představují nezbytný nástroj zajišťující transparentnost trhu a jakost produktů. Proto se ukazuje nezbytné definovat normy, které spotřebitelům zaručí jasné informace.
Pozměňovací návrh 31 ČL. 2 ODST. 3C (nový)
	3c. Ustanovení týkající se kontroly dodržování norem, uvedená v nařízení Komise (ES) č. 1148/2001 ze dne 12. června 2001 o kontrolách dodržování obchodních norem pro čerstvé ovoce a zeleninu1, zůstávají v platnosti až do přijetí nových ustanovení o provádění kontrol.
	__________ 1 Úř. věst. L 156, 13.6.2001, s. 9.Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 408/2003 (Úř. věst. L 62, 6.3.2003, s. 8).
Odůvodnění
In base all'attuale regolamentazione, la Commissione ha adottato norme tecniche relativamente al regime di controllo e degli standard di qualità per 35 prodotti di particolare importanza per il mercato comunitario. Considerato che a seguito della riforma saranno trasferite alla Commissione tutte le competenze in materia e che la proposta si limita ad assumere come possibile l'eventualitá che la Commissione confermi le disposizioni attualmente in vigore, che prevedono standard obbligatori e precise indicazioni sull’origine dei prodotti ortofrutticoli, è necessario integrare l’articolo 2 della proposta precisando che restano in vigore le disposizioni in materia adottate dalla Commissione nel quadro del regolamento (CE) n. 2200/96 del Consiglio del 28 ottobre 1996 relativo all'organizzazione comune dei mercati nel settore degli ortofrutticoli.
Pozměňovací návrh 32 ČL. 3 ODST. 1 PÍSM. A)
a) je založena z podnětu zemědělců ve smyslu čl. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1782/2003, kteří jsou pěstiteli jednoho nebo více produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96;	a) je založena z podnětu zemědělců ve smyslu čl. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1782/2003, kteří jsou pěstiteli jednoho nebo více produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 tohoto nařízení;
Odůvodnění
Le règlement de l’actuelle OCM des fruits et légumes (CE/2200/96) prévoit la création d’Organisations de Producteurs, et en précise la destination (fruits et légumes, produits destinés à la transformation, champignons, agrumes, etc.).
Au titre de ce Règlement, de nombreuses OP se sont créées dans le secteur des fruits et légumes à destination de la transformation, participant ainsi à une structuration de l’offre, notamment dans les négociations avec les entreprises de transformation.
Il est dès lors indispensable que le nouveau règlement puisse sans ambiguïté prévoir que les OP existantes dans le secteur des fruits et légumes transformés pourront continuer à exister, et qu’il pourra s’en créer de nouvelles.
Pozměňovací návrh 33 ČL. 3 ODST. 1 PÍSM. B) PODBOD III)
iii) snižování produkčních nákladů a zajišťování stálosti cen producentů;	iii) optimalizace produkčních nákladů a zajišťování stálosti cen producentů;
Pozměňovací návrh 34 ČL. 3 ODST. 1 PÍSM. B) PODBOD IVA) (nový)
	iva) podpora produkce, jejíž kvalita je ověřená.
Odůvodnění
Produkce, jejíž kvalita je ověřená, by měla být podporována jakožto prvek umožňující odlišit evropské produkty od dovozů ze třetích zemí. Kontrolované označení původu a ostatní značení jsou pro evropského spotřebitele přínosem.
Pozměňovací návrh 35 ČL. 3 ODST. 2 PODODSTAVEC 1 PÍSM. A)
a) uplatňovat pravidla přijatá organizací producentů ohledně znalosti produkce, produkce samotné, uvádění produktů na trh a ochrany životního prostředí;	a) uplatňovat pravidla přijatá organizací producentů ohledně znalostí, produkce samotné, uvádění produktů na trh a ochrany životního prostředí;
Odůvodnění
Pozměňovací návrh nevyžaduje vysvětlení.
Pozměňovací návrh 36 ČL. 3 ODST. 2 PODODSTAVEC 1 PÍSM. E)
e) platit finanční příspěvky stanovené ve stanovách pro potřebu zřízení a doplňování provozního fondu stanoveného v článku 7.	vypouští se
Odůvodnění
Ustanovení je v rozporu s tím, co je uvedeno v čl. 7 odst.1 písm a), neboť rozhodne-li se organizace producentů podílet se na spolufinancování provozních fondů, je osvobozena od této povinnosti.
Pozměňovací návrh 37 ČL. 3 ODST. 2 PODODSTAVEC 2 PÍSM. C)
c) povoluje-li to organizace producentů, uvádět na trh prostřednictvím jiné organizace producentů, kterou určí jejich vlastní organizace, produkty, které svou povahou v zásadě nejsou pokryty obchodními aktivitami jejich vlastní organizace.	c) povoluje-li to organizace producentů, uvádět na trh samostatně nebo prostřednictvím jiné organizace producentů, kterou určí jejich vlastní organizace, produkty, které svou povahou v zásadě nejsou pokryty obchodními aktivitami jejich vlastní organizace.
Pozměňovací návrh 38 ČL. 3 ODST. 2A (nový)
	2a. Ve smyslu tohoto nařízení se „sdružením organizací producentů“ rozumí každá právnická osoba tvořená dvěma nebo více uznanými organizacemi producentů, jejichž cílem je zejména:
	a) nahrazovat své členy při správě provozního fondu stanoveného v článku 7, jakož i ve vypracovávání, předkládání a realizaci operačních programů stanovených v článku 8;
	b) řešit krize trhu; a
	c) vykonávat jiné činnosti postoupené členy v souladu s článkem 5.
Pozměňovací návrh 39 ČL. 4 ODST. 1
1. Členské státy uznají za organizace producentů ve smyslu tohoto nařízení všechna seskupení producentů, která o takové uznání požádají, pod podmínkou, že:	1. Členské státy uznají za organizace producentů ve smyslu tohoto nařízení všechna seskupení producentů, která o takové uznání požádají, pod podmínkou, že:
a) splňují požadavky stanovené v článku 3 a poskytnou vhodné důkazy, mimo jiné o tom, že sdružují alespoň minimální počet členů a disponují minimálním množstvím produktů, které lze uvést na trh, jež stanoví členské státy;	a) splňují požadavky stanovené v článku 3 a poskytnou vhodné důkazy, mimo jiné o tom, že sdružují alespoň minimální počet členů a disponují minimálním množstvím produktů, které lze uvést na trh, jež stanoví členské státy;
b) existují dostatečné důkazy o řádném výkonu jejich činnosti jak z časového hlediska, tak z hlediska efektivity a koncentrace zásobování;	b) poskytují dostatečnou záruku řádného výkonu své činnosti jak z časového hlediska, tak z hlediska efektivity a koncentrace nabídky;
c) svým členům účinně umožňují přijímat technickou pomoc nezbytnou pro používání pěstitelských postupů šetrných k životnímu prostředí;	c) poskytují svým členům technickou pomoc nezbytnou pro používání pěstitelských postupů šetrných k životnímu prostředí;
d) svým členům účinně poskytují technické prostředky nezbytné ke skladování, obalové úpravě a uvádění produktů na trh a zajišťují řádné obchodní a rozpočtové řízení jejich činností.	d) v případě potřeby disponují technickými prostředky a lidskými zdroji nezbytnými ke skladování, obalové úpravě a uvádění produktů na trh a zajišťují řádné obchodní, účetní a rozpočtové řízení jejich činností.
Odůvodnění
Zbavit organizace producentů povinnosti přímo poskytovat technickou pomoc a prostředky nezbytné pro dosažení cílů, jak stanoví odst. 1 písm. c) a d,) by bylo v rozporu s cílem podporovat silné organizace schopné poskytovat služby, které by byly pro produkci skutečným přínosem. Z toho důvodu není vhodné zavádět v tomto ohledu pružnost, neboť by to mohlo vést ke vzniku fiktivních organizací producentů, jejichž jediným cílem by bylo získat podporu z operačních programů. Naopak by se měla provést změna bodů, které by mohly vést k mylnému výkladu, jak tomu bylo u nařízení (ES) č. 2200/1996.
Pozměňovací návrh 40 ČL. 4 ODST. 2
2. Členské státy mohou za organizace producentů ve smyslu tohoto nařízení uznat také organizace producentů, které nevyhovují požadavku stanovenému v čl. 3 odst. 1 písm. a), pokud tyto organizace:	2. Organizace producentů uznané v souladu s nařízením (ES) č. 2200/96 před 31. prosincem 2007 požívají přechodného období v délce dvou let, které začíná 1. ledna 2008, pokud nadále splňují podmínky příslušných článků nařízení (ES) č. 2200/96. Sdružením uznaným dříve zůstává toto uznání pro účely nařízení (ES) č. 2200/96 zachováno až do uplynutí období pro uskutečnění plánu uznání.
a) existovaly před 21. listopadem 1996;
b) byly uznány podle nařízení Rady (EHS) č. 1035/72 před 1. lednem 1997.
Na organizace producentů uznané podle prvního pododstavce tohoto odstavce se použijí ostatní požadavky stanovené v článku 3, podle vhodnosti s výjimkou odst. 1 písm. c) uvedeného článku, a v odstavci 1 tohoto článku.
Pozměňovací návrh 41 ČL. 4 ODST. 3A (nový)
	3a. Členské státy určí podmínky pro uznávání sdružení uznaných organizací producentů.
Pozměňovací návrh 42 ČL. 5 ODST. 1
1. Členský stát může povolit organizacím producentů svěřit jakékoli své pravomoci sdružení organizací producentů, jehož jsou členy, pokud tento členský stát shledá, že sdružení je schopno tyto pravomoci účinně vykonávat.	1. Členský stát může povolit organizacím producentů svěřit jakékoli své pravomoci sdružení uznaných organizací producentů, jehož jsou členy, nebo podpůrným subjektům v souladu s podmínkami, které je nutno stanovit, pokud tento členský stát shledá, že sdružení je schopno tyto pravomoci účinně vykonávat.
Pozměňovací návrh 43 ČL. 6 NÁZEV
Nové členské státy	Nové členské státy, odlehlé a ostrovní oblasti
Odůvodnění
Odlehlé oblasti, jako jsou ostrovy v Egejském moři, čelí objektivním potížím, pokud jde o vytváření organizačních struktur. Zároveň je nutno zachovat v těchto oblastech, které mají rovněž problémy se zásobováním, určitou míru produkce, aby mohly pokrýt potřeby na svou výživu. Vzhledem k tomu, že organizace producentů představují hlavní článek řetězu SOT, měly by mít tyto oblasti odlišná obecná pravidla uznávání než ostatní oblasti EU-15.
Pozměňovací návrh 44 ČL. 6 ODST. 1 PODODSTAVEC 1
1. Organizacím producentů v členských státech, které přistoupily ke Společenství v roce 2004 nebo později, může být poskytnuto maximálně pětileté přechodné období na splnění podmínek pro uznání stanovených v článku 4.	1. Organizacím producentů v členských státech, které přistoupily ke Společenství v roce 2004 nebo později, jakož i organizacím producentů na ostrovech v Egejském moři (nařízení...), může být poskytnuto maximálně pětileté přechodné období na splnění podmínek pro uznání stanovených v článku 4.
Odůvodnění
Odlehlé oblasti, jako jsou ostrovy v Egejském moři, čelí objektivním potížím, pokud jde o vytváření organizačních struktur. Zároveň je nutno zachovat v těchto oblastech, které mají rovněž problémy se zásobováním, určitou míru produkce, aby mohly pokrýt potřeby na svou výživu. Vzhledem k tomu, že organizace producentů představují hlavní článek řetězu SOT, měly by mít tyto oblasti odlišná obecná pravidla uznávání než ostatní oblasti EU-15.
Pozměňovací návrh 45 ČLÁNEK 6A (nový)
	Článek 6a
	Financování plánu uznání
	1. Podpora stanovená v čl. 6 odst. 2 písm. a) bude poskytována paušálně.
	2. Výše podpory bude stanovena pro každou organizaci producentů zvlášť v závislosti na hodnotě roční produkce uvedené na trh a bude odpovídat:
	a) první rok 10 %, druhý rok 10 %, třetí rok 8 %, čtvrtý rok 6 % a pátý rok 4 % hodnoty produkce uvedené na trh do výše 2 000 000 EUR, a
	b) první rok 5 %, druhý rok 5 %, třetí rok 4 %, čtvrtý rok 3 % a pátý rok 3 % hodnoty produkce uvedené na trh ve výši nad 2 000 000 EUR.
	3. Komise stanoví ve svých prováděcích pravidlech maximální výši podpory pro každou organizaci producentů a způsoby platby.
Odůvodnění
Tento článek upřesňuje ustanovení článku 6 a bere v potaz skutečnost, že výdaje z rozpočtu jsou již zohledněny v limitech stanovených ve finančním výkazu „Předběžné uznání organizací producentů“ (30–40 milionů euro ročně). V důsledku toho dochází ke zdvojení podpory, která je v současné době stanovena v článku 3 nařízení Komise (ES) č. 1943/2003. Vzhledem k důležitosti této podpory a pro lepší přehlednost je vhodnější začlenit tento článek do základního nařízení Rady, nikoli do prováděcích pravidel Komise, které se budou týkat pouze administrativních aspektů.
Pozměňovací návrh 46 Čl. 7 ODST. 1 PÍSM. A)
a) finančních příspěvků členů samotné organizace producentů;	a) finančních příspěvků členů samotné organizace producentů; v tomto případě mohou členské státy stanovit, odkud budou pocházet prostředky poskytované organizacemi producentů;
Odůvodnění
Není vhodné omezovat původ příspěvků organizací producentů s ohledem na skutečnost, že v současné době mohou pocházet pouze z vlastních zdrojů a zejména z příjmů z prodeje jejich produktů. Za těchto okolností, budou-li organizace producentů, jak se předpokládá, poskytovat služby ve větší míře, bude účetní a finanční řízení komplexnější, neboť prostředky budou pocházet z různých zdrojů. Navíc komplikace, které vznikají v důsledku identifikace původu finančních prostředků z účetního hlediska, brání tomu, aby byly příspěvky organizací producentů účinně uplatňovány v praxi. Jak se ukázalo, platné nařízení sice povoluje různé prostředky, tato možnost však prakticky nebyla využita z důvodu stávajících omezení.
Pozměňovací návrh 47 ČL. 7 ODST. 2
2. Provozní fondy se používají k financování operačních programů schválených členskými státy podle článku 12.	2. Provozní fondy se používají k financování operačních programů schválených členskými státy podle článku 12 a k financování záručního fondu v souladu s článkem 12a.
Odůvodnění
Za účelem umožnění víceletého řízení těchto fondů je třeba mechanismu prevence a řešení krizí, který nebude součástí operačních programů.
Pozměňovací návrh 48 ČL. 8 ODST. 1 PODODSTAVEC 1 PÍSM. BA) (nové)
	ba) podpora opatření na ochranu spotřebitelů,
Pozměňovací návrh 49 ČL. 8 ODST. 1 PODODSTAVEC 1 PÍSM. EA) (nové)
	ea) podpora označení původu a zeměpisných údajů,
Odůvodnění
Produkce, jejíž kvalita je ověřená, by měla být podporována jakožto prvek umožňující odlišit evropské produkty od dovozů ze třetích zemí. Kontrolované označení původu a ostatní značení jsou pro evropského spotřebitele přínosem.
Pozměňovací návrh 50 ČL. 8 ODST. 1 PODODSTAVEC 1 PÍSM. EB) (nové)
	eb) lepší přizpůsobení nabídky a poptávky případnou realizací restrukturalizačních programů;
Odůvodnění
Zlepšení jakosti produktů a jejich uvádění na trh musí být v určitých případech doprovázeno větším přizpůsobením nabídky a poptávky.
Pozměňovací návrh 51 ČL. 8 ODST. 1 PODODSTAVEC 1 PÍSM. F)
f) řešení krizí.	vypouští se
Odůvodnění
La gestione della crisi non può essere inserita nei programmi operativi. Le crisi sono eventi non prevedibili e le misure per farvi fronte non possono essere oggetto di una programmazione predisposta nell'anno precedente a quello in cui si realizza il programma operativo. Inoltre, se introdotte nei programmi operativi, tali misure di crisi andrebbero a sottrarre risorse ad altre azioni. Infine va considerato che le misure relative alle crisi di mercato devono essere accessibili a tutti i produttori, e non solo ai soci delle organizzazioni di produttori. La gestione della crisi dovrebbe essere inserita, insieme alle altre misure strutturali, come spese di funzionamento, personale o acquisto di macchinari, nei programmi di sviluppo rurale, lasciando nei piani operativi quelle misure che, avendo un'incidenza diretta sui soci, rendano le organizzazioni di produttori più attraenti per questi ultimi.
Pozměňovací návrh 52 ČL. 8 ODST. 1 PODODSTAVEC 1 PÍSM. FA) (nové)
	fa) přijetí opatření upravujících zpracování produkce při jejím využití jako biopaliva.
Odůvodnění
Hledání nových odbytišť by mohlo být jedním z opatření podporovaných v rámci operačních programů.
Pozměňovací návrh 53 ČL. 8 ODST. 1 PODODSTAVEC 1 PÍSM. FB) (nové)
	fb) odborná příprava,
Odůvodnění
Odborná příprava se přidává k cílům operačních programů, neboť není považována za nástroj pro řešení tržních krizí.
Pozměňovací návrh 54 ČL. 8 ODST. 1 PODODSTAVEC 1 PÍSM. FC) (nové)
	fc) pojištění úrody.
Odůvodnění
Navrhuje se začlenit mezi obecné cíle také pojištění úrody, neboť tento cíl není spojen výlučně s řešením tržních krizí a zahrnuje také jiná rizika.
Pozměňovací návrh 55 ČL. 8 ODST. 1 PODODSTAVEC 2
Řešení krizí se týká předcházení a zvládání krizí na trzích ovoce a zeleniny a zahrnuje v této souvislosti:	vypouští se
a) stahování z trhu;
b) sklízení nezralého ovoce a zeleniny nebo jejich nesklízení;
c) propagaci a komunikaci;
d) vzdělávací opatření;
e) pojištění úrody;
f) finanční podporu pro zřizování vzájemných fondů.
Odůvodnění
Struktura operačních programů byla vytvořena za účelem přijetí opatření na strukturální posílení hospodářské organizace odvětví. Současný postup ročního plánování není slučitelný s prevencí a řešením krizí, které vyžadují rychlou reakci a v příznivých hospodářských letech tvorbu rezerv. Proto musí být v SOT s ovocem a zeleninou nutně zaveden mechanismus prevence a řešení krizí, který nebude součástí operačních programů a který umožní víceletou správu tohoto fondu.
Pozměňovací návrh 56 ČL. 8 ODST. 3
3. Investice zvyšující zatížení životního prostředí se povolují pouze v situacích, kdy jsou zavedeny účinné prostředky ochrany životního prostředí před touto zátěží.	vypouští se
Odůvodnění
Není příliš vhodné ukládat takovou povinnost, která se s ohledem na investice operačních programů zdá být přehnaná.
Pozměňovací návrh 57 ČL. 8 ODST. 4
4. Operační programy musejí zahrnovat činnost na propagaci spotřeby ovoce a zeleniny zaměřenou na mladé spotřebitele na úrovni místní, regionální či celostátní.	4. Operační programy mohou případně zahrnovat činnost na propagaci spotřeby ovoce a zeleniny zaměřenou především na mladé spotřebitele na úrovni místní, regionální či celostátní, zejména prostřednictvím speciálních akcí, jejichž cílem je podpořit každodenní konzumaci těchto produktů ve školách.
Pozměňovací návrh 58 ČL. 8 ODST. 4A (nový)
	4a. Členské státy mohou, v rámci vnitrostátních strategií uvedených v článku 11, sestavit negativní přehledy způsobilých činností v rámci provozních fondů organizací producentů v určitém regionu nebo oblasti produkce s ohledem na specifické strukturální podmínky, které v daném regionu či oblasti převládají.
Odůvodnění
V souladu s předchozími pozměňovacími návrhy se členským státům ponechává pravomoc stanovit priority provozních fondů.
Pozměňovací návrh 59 ČL. 9 ODST. 1 PODODSTAVEC 1
1. Finanční podpora Společenství se rovná částce finančních příspěvků členů organizace producentů, které byly skutečně zaplaceny, avšak je omezena na 50 % skutečně vynaložených výdajů.	1. Finanční podpora Společenství se rovná částce finančních příspěvků členů organizace producentů, které byly skutečně zaplaceny, avšak je omezena na 50 % výdajů skutečně vynaložených na operační programy a na záruční fond na základě postupů stanovených v čl. 12a odst. 2.
Odůvodnění
Opatření k řešení krize nesmí vést ke snížení financování strukturálních opatření stanovených v operačních programech. Fond prevence a řešení krizí musí být nezávislý na operačních programech a musí být financován z jiných dodatečných rozpočtových zdrojů.
Pozměňovací návrh 60 ČL. 9 ODST. 1 PODODSTAVEC 2
Finanční podpora Společenství je omezena na 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů.	Finanční podpora Společenství je omezena na 6 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů.
Odůvodnění
Přestože díky reformě získaly organizace producentů nové důležité úkoly, maximální výše podpory Společenství je zachována na úrovni 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací. To se projevuje snížením volných finančních prostředků organizací producentů, jejichž platební schopnost by mohla být snížena o přibližně 17 % za předpokladu financování ve výši 60 % navrženého Komisí. Je tedy vhodné zvýšit maximální výši podpory Společenství na 6 % hodnoty produkce uváděné na trh.
Pozměňovací návrh 61 ČL. 9 ODST. 1 PODODSTAVEC 2A (nový)
	V rámci finanční pomoci Společenství může být jako doplněk využita část vnitrostátní rezervy stanovené v článku 42 nařízení (ES) č. 1782/2003 do maximální výše 0,5 % referenčních částek stanovených pro každý členský stát, včetně záručního fondu uvedeného v čl. 12a stávajícího nařízení. Členské státy sdělí Komisi svůj zájem o tuto možnost financování a budou ji zohledňovat při stanovování svých vnitrostátních strategií uvedených v článku 11.
Odůvodnění
V zájmu zachování zásady rozpočtové neutrality návrhu se členským státům povoluje využít vnitrostátní rezervy oprávněných plateb článku 42 nařízení (ES) č. 1782/2003, pokud členské státy usoudí, že prostředky přidělené z provozních fondů jsou nedostačující. Jakékoli dodatečné náklady spojené se zvýšením horní hranice provozních fondů nebo případně s vytvořením záručního fondu v daném členském státě mohou být hrazeny z prostředků rezervy do maximální výše 0,5 %.
Pozměňovací návrh 62 ČL. 9 ODST. 1 PODODSTAVEC 2B (nový)
	Omezení finanční podpory se však neuplatní v případě zvýšení podílu výdajů na 60 %, a to v případech uvedených v odstavci 2.
Odůvodnění
Pokud zvýšení spolufinancování Společenství na 60 % podléhá dodržení maximálního financování, měla by se organizace producentů za účelem dosažení účinnosti podpory až do výše 60 % pro některé činnosti buď vzdát výkonu části jiných činností financovaných do výše 50 %, obsažených v operačním programu, nebo zvýšit vlastní příspěvek u dále uvedených činností nad 50 %, což způsobí právní protiklad k ustanovením, která organizaci producentů zaručují minimální úhradu ve výši 50 %.
Pozměňovací návrh 63 ČL. 9 ODST. 2 PÍSM. A)
a) jsou předloženy několika organizacemi producentů ze Společenství, činnými v různých členských státech na přeshraničních činnostech;	a) jsou předloženy několika organizacemi producentů ze Společenství, činnými na společných činnostech nebo, v různých členských státech, na přeshraničních činnostech;
Odůvodnění
Navržený mechanismus pro financování až do výše 60 % určitých operačních programů nebo částí programů při zachování maximální výše podpory Společenství na 4,1 % je v protikladu k navrženému původnímu cíli, neboť zahrnuje snížení platební schopnosti organizací producentů o přibližně 17 % (od 8,2 % do 6,83 % = –1,37 % hodnoty produkce uvedené na trh). Je vhodné rozšířit opatření financovatelná do výše 60 % stanovená v čl. 9 odst. 2 tím, že se písmeno a) zahrne do společných činností prováděných dvěma nebo více organizacemi producentů.
Pozměňovací návrh 64 ČL. 9 ODST. 2 PÍSM. C)
c) zahrnují pouze zvláštní podporu pro produkci ekogických produktů spadajících pod nařízení Rady (ES) č. 2092/91;	c) zahrnují činnosti zaměřené na zvláštní podporu pro produkci ekologických produktů spadajících pod nařízení Rady (ES) č. 2092/91, jakož i činnosti stanovené v čl. 8 odst. 2 prvním pododstavci nebo činnosti na podporu integrované produkce ovoce a zeleniny podle předpisů platných v členských státech, které upravují tento způsob produkce v případě, že neexistují zvláštní předpisy na úrovni Společenství;
Odůvodnění
Je vhodné rozšířit opatření financovatelná do výše 60 % tím, že se zahrnou činnosti zaměřené na podporu zdrojů a technologií šetrných k životnímu prostředí.
Pozměňovací návrh 65 ČL. 9 ODST. 2 PÍSM. F)
f) jsou předloženy organizacemi producentů v členských státech, kde organizace producentů uvádějí na trh méně než 20 % produkce ovoce a zeleniny.	f) jsou předloženy organizacemi producentů v členských státech, kde organizace producentů uvádějí na trh méně než 20 % produkce ovoce a zeleniny nebo organizací producentů působící v oblasti, ve které je méně než 20 % produkce ovoce a zeleniny uváděno na trh organizacemi producentů, nebo organizací producentů uznanou před vstupem tohoto nařízení v platnost, jejíž hodnota produkce uváděná na trh pochází z více než 50 % z podpory pro zpracované produkty poskytované v souladu s nařízením (ES) č. 2201/96 a s nařízením (ES) č. 2202/96.
Odůvodnění
Je vhodné rozšířit oblast působnosti programů financovatelných do výše 60 %, aby bylo podpořeno seskupování do sdružení alespoň v oblastech nebo členských státech, ve kterých organizace producentů nemají uspokojivé tržní podíly.
Pozměňovací návrh 66 ČL. 9 ODST. 2 PÍSM. GA) (nové)
	ga) program předložila uznaná organizace producentů pro produkt, u nějž je výskyt sdružení omezený;
Pozměňovací návrh 67 ČL. 9 ODST. 2 PÍSM. GB) (nové)
	gb) program předložila uznaná organizace producentů pro produkt, který má na místní nebo regionální úrovni velký hospodářský či ekologický význam a který na trhu Společenství čelí dlouhodobým problémům zejména v důsledku mezinárodní konkurence;
Odůvodnění
Je třeba stimulovat činnost organizací producentů, jejichž produkty se potýkají se silnou vnější konkurencí. Nařízení (ES) č. 2200/96 stanovilo možnost přijmout zvláštní opatření pro tyto produkty (článek 17), kterou stávající návrh ruší.
Pozměňovací návrh 68 ČL. 9 ODST. 2 PÍSM. GC) (nové)
	gc) program předložila uznaná organizace producentů
Odůvodnění
Navržený mechanismus pro financování až do výše 60 % určitých operačních programů nebo částí programů při zachování maximální výše podpory Společenství na 4,1 % je v protikladu k navrženému původnímu cíli, neboť zahrnuje snížení platební schopnosti organizací producentů o přibližně 17 % (od 8,2 % do 6,83 % = -1,37 % hodnoty produkce uvedené na trh). Je vhodné rozšířit opatření financovatelná do výše 60 % stanovená ve čl. 9 odst. 2 připojením písmene h) pro programy předložené uznaným sdružením organizací producentů.
Pozměňovací návrh 69 ČL. 9 ODST. 2 PODODSTAVEC 1A (nový)
	Maximální výše stanovená v odstavci 1 druhém pododstavci se nevztahuje na část finanční podpory Společenství, která přesahuje maximální výši stanovenou v odstavci 1 prvním pododstavci.
Odůvodnění
Přestože díky reformě získaly organizace producentů nové důležité úkoly, maximální výše podpory Společenství je zachována na úrovni 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací. To se projevuje snížením volných finančních prostředků organizací producentů, jejichž platební schopnost by mohla být snížena o přibližně 17 % za předpokladu financování ve výši 60 % navrženého Komisí. Je tedy vhodné zvýšit maximální výši podpory Společenství na 6 % hodnoty produkce uváděné na trh.
Pozměňovací návrh 70 ČL. 9 ODST. 3
3. Procentní sazba stanovená v prvním pododstavci odstavce 1 se zvyšuje na 100 % v případě stažení ovoce a zeleniny z trhu v množství, které nepřevyšuje 5 % množství produkce uvedené na trh každou organizací producentů, přičemž se staženými produkty se naloží takto:	vypouští se
a) bezplatné rozdělení mezi dobročinné organizace a nadace schválené k tomuto účelu členskými státy pro použití při jejich činnostech spojených s pomocí osobám, kterým je právo na podporu z veřejných prostředků přiznáno vnitrostátním právem, zejména proto, že se jim nedostává nezbytných životních prostředků;
b) bezplatné rozdělení mezi nápravná zařízení, školy a státní vzdělávací zařízení a dětské prázdninové tábory jakož i nemocnice a domovy důchodců určené členskými státy, které přijmou všechna opatření nezbytná k tomu, aby takto přidělená množství doplňovala množství běžně nakupovaná těmito zařízeními.
Odůvodnění
Opatření pro řešení krizí na trhu nejsou zahrnuta do operačních programů organizací producentů, ale jsou financována prostřednictvím zvláštního fondu.
Pozměňovací návrh 71 ČL. 11 ODST. 1
1. Členské státy stanoví vnitrostátní rámec pro vypracování obecných podmínek vztahujících se na opatření uvedená v čl. 8 odst. 2 prvním pododstavci. Tento rámec zejména stanoví, že na tato opatření musí být věnováno nejméně 20 % celkových výdajů operačního programu.	1. Členské státy stanoví vnitrostátní rámec pro vypracování obecných podmínek vztahujících se na opatření uvedená v čl. 8 odst. 2 prvním pododstavci.
Členské státy předloží návrh rámce Komisi, která si může ve lhůtě tří měsíců vyžádat jeho úpravu, jestliže zjistí, že návrh neumožňuje dosáhnout cílů stanovených v článku 174 Smlouvy a v programu politiky a akcí Společenství, pokud se jedná o životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj. Jednotlivé investice podpořené operačními programy musejí tyto cíle také respektovat.
Pozměňovací návrh 72 ČL. 11 ODST. 2 ÚVODNÍ ČÁST
2. Členské státy stanoví vnitrostátní strategii pro udržitelné operační programy na trhu ovoce a zeleniny. Součástmi této strategie by měly být:	2. Členské státy stanoví na základě pokynů formulovaných Komisí za účelem přípravy a posouzení programů vnitrostátní strategii pro udržitelné operační programy na trhu ovoce a zeleniny. Součástmi této strategie by měly být:
Odůvodnění
Při plánování operačních programů je vhodné, aby členské státy vypracovaly vnitrostátní strategii na základě pokynů formulovaných Komisí.
Pozměňovací návrh 73 ČL. 11 ODST. 2 PÍSM. C)
c) hodnocení operačních programů;	c) sledování a hodnocení operačních programů;
Odůvodnění
Zjednodušení a zlepšení řízení a kontroly operačních programů jsou podle Účetního dvora nezbytné a rovněž je vhodné při nich uplatňovat strategičtější přístup. Z tohoto důvodu se upřesňuje znění textu v oblasti dohledu a sledování.
Pozměňovací návrh 74 ČL. 11 ODST. 2 PÍSM. DA) (nové)
	da) činnosti, jež budou prováděny s cílem vyloučit dvojí financování prostřednictvím programů pro rozvoj venkova nebo vnitrostátního rámce a prostřednictvím operačních programů;
Odůvodnění
Zjednodušení a zlepšení řízení a kontroly operačních programů jsou podle Účetního dvora nezbytné a rovněž je vhodné při nich uplatňovat strategičtější přístup. Z tohoto důvodu se upřesňuje znění textu v oblasti dohledu a sledování.
Pozměňovací návrh 75 Čl. 11 odst. 2 písm. db) (nové)
	db) případně negativní přehledy způsobilých činností v rámci operačních programů podle konkrétních regionů či oblastí produkce v případě, že bude použito ustanovení čl. 8 odst. 4a.
Odůvodnění
Zjednodušení a zlepšení řízení a kontroly operačních programů je podle Účetního dvora nezbytné a rovněž je vhodné při nich uplatňovat strategičtější přístup. Z tohoto důvodu se upřesňuje znění textu v oblasti dohledu a sledování.
Pozměňovací návrh 76 ČL. 11 ODST. 2 PODODSTAVEC 2
Do strategie by měl být také začleněn vnitrostátní rámec dle odstavce 1.	vypouští se
Pozměňovací návrh 77 ČL. 11 ODST. 2 PODODSTAVEC 2A (nový)
	Členské státy sdělí návrhy vnitrostátní strategie Komisi, která zajistí jejich zveřejnění za podmínek, které uzná za vhodné.
Pozměňovací návrh 78 ČL. 12 ODST. 3A (nový)
	3a. Podpory z obou zemědělských fondů Společenství EZFRV a EZZF a případně rovněž EFRR jsou kompatibilní, pokud členské státy zajistí provádění nezbytných kontrol, jež zaručí vyloučení dvojího financování činností.
Odůvodnění
Doplňující pozměňovací návrh k návrhu k článku 11 (odstavec da) nový). Dva možné zdroje financování – z EZZF (operační programy) a EZFRV nebo (výjimečně) z EFRR – zlepší financování odvětví a umožní organizacím producentů uspokojovat rostoucí poptávku ze strany spotřebitelů a obchodních řetězců, a rovněž čelit konkurenci ze třetích zemí na stále otevřenějších trzích. Na druhé straně je třeba, aby členské státy stanovily kritéria neslučitelnosti programů s cílem optimalizovat využívání prostředků Společenství.
Pozměňovací návrh 79 ČL. 12 ODST. 3B (nový)
	3b. Operační programy vypracované do roku 2007 a již schválené v souladu s nařízením (ES) č. 2200/96 zůstávají v platnosti až do jejich vyčerpání, pokud organizace producentů nestanoví jinak.
Pozměňovací návrh 80 KAPITOLA IIA (nová), ČLÁNKY 12A A 12B (nové)
	Kapitola IIa
	Záruční fond
	Článek 12a
	Definice „vážné krize“
	Pojem „vážné krize“ definuje každý členský stát pro každý jednotlivý produkt podle rozdílu mezi jeho tržní hodnotou a průměrnou hodnotou, jíž dosahoval v předchozím reprezentativním období. Bude zohledněna rozdílná úroveň cen, jež by mohla vážně poškodit všechny producenty.
	Článek 12b
	Podmínky fungování záručního fondu
	1. Členské státy zřídí v rámci svých vnitrostátních strategií záruční fond, který odvětví umožní čelit vážným krizím na základě následujících podmínek:
	a) situaci vážné krize ohlásí členský stát a/nebo region a tato situace bude definována pro každý jednotlivý produkt, jehož zařazení do fondu se v rámci příslušné vnitrostátní strategie jeví jako žádoucí. V této souvislosti mohou organizace producentů v koordinaci s členským státem a/nebo regiony podniknout všechna nebo některá následující opatření:
	– stahování produktů z trhu,
	– sklizení nezralého ovoce a zeleniny nebo jejich nesklizení,
	– propagace a komunikace,
	– vzdělávací opatření,
	– pojištění trhu nebo příjmů,
	– finanční podpora při zřizování vzájemných fondů a příspěvky členů organizace producentů do těchto fondů,
	– finanční podpora pro zpracování produktů s dvojím využitím;
	b) opatření, jež budou podniknuta v případě vážné krize, se budou týkat všech producentů jedné nebo více hospodářských oblastí uznaných Komisí podle kapitoly III této hlavy, kteří se budou podílet na financování výdajů spojených s jejich účastí ve fondu a nákladů na řízení;
	c) příspěvek Společenství do fondu bude představovat dvě třetiny jeho celkové výše, zbývající třetinu musí poskytnout organizace producentů z oblastí postižených krizí;
	d) v případě, že ve stanoveném období bude ohlášena vážná krize, producenti postižených oblastí, kteří nejsou členy organizace producentů, přispějí k financování odpovídajícím poměrem vůči producentům, kteří jsou členy těchto organizací, včetně vzniklých nákladů na řízení;
	e) v případě, že ve stanoveném období nebude ohlášena vážná krize, mohou být příslušné prostředky vyčleněné na fond použity na obecné propagační činnosti nebo mohou zůstat v rezervě fondu na pozdější léta;
	2. Členské státy informují Komisi o zřízení záručního fondu a seznámí ji se zvláštními podmínkami požadovanými pro každý jednotlivý produkt. Komise úředně schválí zřízení a chod uvedeného fondu.
	3. Jako doplněk k ustanovení odst. 1 písm. c) může být v rámci příspěvku Společenství do záručního fondu vyčleněna část vnitrostátní rezervy stanovené v souladu s článkem 42 nařízení (ES) č. 1782/2003 do maximální výše 0,5 % referenčních částek stanovených pro každý členský stát podle článku 9 tohoto nařízení. Členské státy sdělí Komisi svůj zájem o tuto nepovinnou možnost financování a budou ji zohledňovat při vypracování vnitrostátních strategií uvedených v článku 11.
Pozměňovací návrh 81 ČL. 13 ODST. 1 PODODSTAVEC 1
1. V případech, kdy je organizace producentů, která působí ve vymezeném hospodářském obvodu, považována u daného produktu za reprezentativní pro produkci a producenty této oblasti, může dotyčný členský stát na žádost této organizace stanovit níže uvedená pravidla jako závazná pro producenty sídlící v této oblasti, kteří nejsou členy organizace producentů:	1. V případech, kdy je organizace producentů nebo sdružení organizací producentů, které působí ve vymezeném hospodářském obvodu, považováno u daného produktu za reprezentativní pro produkci a producenty této oblasti, může dotyčný členský stát na žádost této organizace stanovit níže uvedená pravidla jako závazná pro producenty sídlící v této oblasti, kteří nejsou členy organizace producentů:
a) pravidla uvedená v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci písm. a),	a) pravidla uvedená v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci písm. a),
b) pravidla přijatá organizací producentů, pokud jde o stahování produktů z trhu,	b) pravidla přijatá organizací producentů, pokud jde o prevenci a řešení krizí.
Pozměňovací návrh 82 ČL. 13 ODST. 1 PODODSTAVEC 2
První pododstavec se použije za předpokladu, že tato pravidla	První pododstavec se použije za předpokladu, že tato pravidla
a) se používají již nejméně jeden hospodářský rok;
b) jsou zahrnuta v taxativním seznamu v příloze I,	a) jsou zahrnuta v taxativním seznamu v příloze I,
c) jsou závazná pro období nejvýše tří hospodářských roků.	b) jsou závazná pro období nejvýše tří hospodářských roků.
Pozměňovací návrh 83 ČL. 13 ODST. 3
3. Organizace producentů se považuje za reprezentativní ve smyslu odstavce 1, pokud sdružuje nejméně 50 % producentů hospodářského obvodu, ve kterém působí, a pokud pokrývá nejméně 60 % jeho produkce.	3. Organizace producentů nebo sdružení organizací producentů se považuje za reprezentativní ve smyslu odstavce 1, pokud sdružuje nejméně 50 % producentů nebo producentů sdružených v organizaci producentů v případě sdružení organizace producentů, hospodářského obvodu, ve kterém působí, a pokud pokrývá nejméně 60 % jeho produkce.
Pozměňovací návrh 84 ČL. 13 ODST. 5
5. Pravidla nesmějí být stanovena jako závazná pro producenty ekologických produktů, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 2092/91, nebylo-li takové opatření schváleno nejméně 50 % takových producentů v hospodářském obvodu, v němž organizace producentů působí, a nepokrývá-li tato organizace nejméně 60 % produkce tohoto obvodu.	5. Pravidla nesmějí být stanovena jako závazná pro producenty ekologických produktů, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 2092/91, nebylo-li takové opatření schváleno nejméně 50 % takových producentů v hospodářském obvodu, v němž organizace producentů nebo sdružení organizací producentů působí, a nepokrývá-li tato organizace nejméně 60 % produkce tohoto obvodu.
Pozměňovací návrh 85 ČL. 16 ÚVODNÍ VĚTA
Pro účely tohoto článku se „meziodvětvovými organizacemi“ rozumí právnické osoby, které:	(Netýká se českého znění.)
Odůvodnění
(Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh 86 ČL. 16 PÍSM. A)
a) jsou složeny ze zástupců hospodářských odvětví souvisejících s produkcí nebo obchodem nebo zpracováním produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení č. 2200/96;	a) jsou složeny ze zástupců hospodářských odvětví souvisejících s produkcí a/nebo obchodem a/nebo zpracováním produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 tohoto nařízení;
Odůvodnění
Les organisations interprofessionnelles, qui ont un statut et des missions bien définis, ont, par leur nature, contribué à structurer les filières. En effet, ces organisations ont pour objectif de rassembler, de manière paritaire, des représentants des différents collèges qui composent les filières (production, transformation, négoce). Ce type d’organisation doit être maintenu.
Or, si elle devait être appliquée telle que proposée, la définition de ces organisations proposée par la Commission ne permettrait plus cette représentation équitable. En effet, elle pourrait avoir pour effet de reconnaître une organisation interprofessionnelle composée uniquement de producteurs ou, dans le cas des filières du transformé, de transformateurs, ce qui n’est pas acceptable.
Il est dès lors indispensable de revenir à une définition qui prévoie qu’une organisation interprofessionnelle doit impérativement, d’une part, avoir un lien direct avec la matière première agricole (production) et, d’autre part, un lien direct avec une autre partie de la filière (commerce et/ou transformation) d’anticiper et de gérer les crises.
Pozměňovací návrh 87 ČL. 17 ODST. 1 PÍSM. B)
b) představují významný podíl produkce nebo obchodu nebo zpracování ovoce a zeleniny a produktů zpracovaných z ovoce a zeleniny v dotyčné oblasti nebo oblastech a v případě, že se jedná o více oblastí, prokáží minimální úroveň reprezentativnosti pro každé z odvětví, která sdružují, v každé dané oblasti;	b) představují významný podíl produkce a/nebo obchodu a/nebo zpracování ovoce a zeleniny a produktů zpracovaných z ovoce a zeleniny v dotyčné oblasti nebo oblastech a v případě, že se jedná o více oblastí, prokáží minimální úroveň reprezentativnosti pro každé z odvětví, která sdružují, v každé dané oblasti;
Pozměňovací návrh 88 ČL. 19 ODST. 3 ODRÁŽKA A BOD VII)
vii) opatření na podporu ekologických zemědělských produktů a používání označení původu, značek jakosti a zeměpisných údajů;	vii) opatření na podporu ekologických a integrovaných zemědělských produktů a používání označení původu, značek jakosti a zeměpisných údajů;
Odůvodnění
Máme‑li vyrábět způsobem šetrným k životnímu prostředí, což je cílem reformy, je třeba podporovat integrovanou výrobu.
Pozměňovací návrh 89 ČL. 19 ODST. 3 PÍSM. B)
b) musí být použitelná již nejméně jeden hospodářský rok;	b) musí být použitelná již nejméně jeden hospodářský rok s výjimkou případů prevence a řešení krizí;
Pozměňovací návrh 90 ČL. 30 ODST. 2
2. Je-li vstupní cena dotyčné zásilky uvedená v celním prohlášení vyšší než paušální dovozní hodnota zvýšená o rozpětí stanovené postupem podle čl. 46 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96, která nesmí převýšit paušální hodnotu o více než 10 %, je požadováno složení jistoty, která se rovná dovoznímu clu stanovenému na základě paušální dovozní hodnoty.	2. Je-li paušální dovozní hodnota nižší než vstupní cena v rámci společného celního sazebníku, podléhají dovozy dodatečnému dovoznímu clu uvedenému ve společném celním sazebníku pro produkty spadající do režimu vstupní ceny.
Odůvodnění
Cílem je zajistit účinnou ochranu na hranicích.
Pozměňovací návrh 91 ČL. 30 ODST. 3
3. Není‑li vstupní cena dotyčné zásilky udána v době celního odbavení, závisí použitá sazba společného celního sazebníku na paušální dovozní hodnotě nebo na použití příslušných ustanovení celních předpisů, a to za podmínek, které se stanoví postupem podle čl. 46 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96.	vypouští se
Odůvodnění
Subjekty fungujícími v oblastech produkce v souvislosti se šířením pravidel budou sdružení organizací producentů, mezi jejichž členy patří jak uznané, tak neuznané organizace tohoto druhu. Toto je již vysvětleno v platných předpisech o uznávání sdružení organizací.
Pozměňovací návrh 92 ČL. 31 ODST. 2
2. Dodatečné dovozní clo se neuloží, pokud je nepravděpodobné, že by dovoz narušil trh Společenství, nebo pokud by účinky byly s ohledem na zamýšlený cíl nepřiměřené.	vypouští se
Pozměňovací návrh 93 ČLÁNEK 35
Pozastavení režimu aktivního zušlechťovacího styku	Zrušení režimu aktivního zušlechťovacího styku
V míře nezbytné pro řádné fungování společné organizace trhů lze postupem podle čl. 46 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96 zcela nebo zčásti zakázat používání režimu aktivního zušlechťovacího styku pro produkty, na něž se vztahuje toto nařízení.	V míře nezbytné pro řádné fungování společné organizace trhů se na žádost dotyčného členského státu zakazuje používání režimu aktivního zušlechťovacího styku pro produkty, na něž se vztahuje toto nařízení.
Odůvodnění
Tento systém se ukázal být nekontrolovatelným a vede k podvodům.
Pozměňovací návrh 94 ČLÁNEK 35A (nový)
	Článek 35a Vývozní náhrady
	V rozsahu nezbytném pro hospodářsky významný vývoz produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96 lze na základě cen těchto produktů na mezinárodním trhu a v mezích stanovených v dohodách uzavřených v souladu s článkem 228 Smlouvy pokrýt rozdíl mezi těmito cenami a cenami na trhu Společenství vývozními náhradami.
Odůvodnění
Poskytování vývozních náhrad v oblasti ovoce a zeleniny je zcela odůvodněné s ohledem na četné koncese schválené Společenstvím pro tyto produkty ze třetích zemí a rostoucí mezinárodní konkurenci. Zrušení nebo zachování vývozních náhrad navíc zůstává otevřenou otázkou v rámci jednacího kola z Dohá a jejich zrušení není zatím žádoucí vzhledem k současné vyjednávací strategii.
Pozměňovací návrh 95 ČLÁNEK 37
Pozastavení režimu pasivního zušlechťovacího styku	Zrušení režimu pasivního zušlechťovacího styku
V míře nezbytné pro řádné fungování společné organizace trhů s produkty, na něž se vztahuje toto nařízení, lze postupem podle čl. 46 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96 zcela nebo zčásti zakázat používání režimu pasivního zušlechťovacího styku.	V míře nezbytné pro řádné fungování společné organizace trhů s produkty, na něž se vztahuje toto nařízení, se zakazuje používání režimu pasivního zušlechťovacího styku.
Odůvodnění
Tento systém se ukázal být nekontrolovatelný a vede k podvodům.
Pozměňovací návrh 96 HLAVA V KAPITOLA III ODDÍL IIA (nový) ČL. 37A (nový)
	ODDÍL IIA VÝVOZNÍ NÁHRADY   Článek 37a Stanovení a přidělování vývozních náhrad
	1. V rozsahu nezbytném pro hospodářsky únosný vývoz produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96 lze na základě cen těchto produktů na mezinárodním trhu a v mezích stanovených v dohodách uzavřených v souladu s článkem 228 Smlouvy pokrýt rozdíl mezi těmito cenami a cenami platnými v rámci Společenství vývozními náhradami.   2. Pro určování množství, která lze vyvézt s náhradou, se stanoví postup, který:   a) je nejvhodnější pro povahu produktu a situaci na daném trhu, umožňuje nejúčinnější využití dostupných zdrojů a náležitě zohledňuje efektivnost a strukturu vývozu ze Společenství, aniž by však diskriminoval malé či velké hospodářské subjekty;   b) je pro hospodářské subjekty nejméně náročný s ohledem na administrativní požadavky;   c) nediskriminuje žádný z dotčených hospodářských subjektů.   3. Náhrada je stejná pro celé Společenství.   Je-li to s ohledem na situaci v mezinárodním obchodě nebo na zvláštní požadavky určitých trhů nezbytné, může být pro daný produkt náhrada rozlišena podle místa určení tohoto produktu.   Náhrady se stanovují postupem podle článku 46 nařízení (ES) č. 2200/96. Náhrady se stanovují v pravidelných intervalech.   Náhrady stanovené v pravidelných intervalech může Komise v případě nutnosti z vlastního podnětu nebo na žádost některého členského státu v mezidobí upravovat.   4. Při stanovení náhrad se berou v úvahu tyto skutečnosti:   a) stávající stav a předpokládaný vývoj:   – cen a dostupnosti ovoce a zeleniny na trhu Společenství,   – cen ovoce a zeleniny na mezinárodním trhu;   b) náklady na uvedení produktů na trh a minimální náklady na jejich dopravu z trhů Společenství do přístavů nebo jiných míst vývozu Společenství, jakož i náklady na přepravu do zemí určení;   c) hospodářské důsledky plánovaného vývozu;   d) omezení stanovená ve smlouvách uzavřených v souladu s článkem 228 Smlouvy.   5. Ceny platné na trhu Společenství uvedené v odstavci 1 se stanoví s přihlédnutím k cenám, které se z hlediska vývozu jeví jako nejpříznivější.   Ceny platné v mezinárodním obchodě uvedené v odstavci 1 se stanoví s přihlédnutím k:   a) cenám zjištěným na trzích třetích zemí;   b) nejpříznivějším cenám ve třetích zemích určení používaným při dovozu z jiných třetích zemí;   c) cenám producentů zjištěným ve vyvážejících třetích zemích;   d) nabídkovým cenám vyplaceně na hranice Společenství.   6. Náhrada se poskytuje pouze na základě žádosti a po předložení příslušné vývozní licence.   7. Výše náhrady se rovná částce platné ke dni podání žádosti o licenci a v případě rozlišené náhrady částce platné k příslušnému dni:   a) pro místo určení uvedené v licenci nebo   b) pro skutečné místo určení, pokud se liší od místa určení uvedeného v licenci. V tomto případě nesmí příslušná částka překročit částku, která je platná pro místo určení uvedené v licenci.   Mohou být přijata vhodná opatření, která zamezí zneužívání flexibility tohoto odstavce.   8. Postupem podle článku 46 nařízení (ES) č. 2200/96 se lze odchýlit od odstavců 6 a 7 v případě produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96, pro něž se poskytují náhrady v rámci potravinové pomoci.   9. Náhrada je vyplacena, jestliže se prokáže, že produkty:   – byly vyvezeny ze Společenství,   – mají původ ve Společenství a   – v případě rozlišené náhrady dosáhly místa určení uvedeného v licenci nebo jiného místa určení, pro které byla náhrada stanovena, aniž je dotčen odst. 7 písm. b). Postupem podle článku 46 nařízení (ES) č. 2200/96 však mohou být stanoveny odchylky od tohoto pravidla, pokud budou vymezeny podmínky, jež poskytnou rovnocenné záruky.   10. Dodržování omezení objemů vyplývajících z dohod uzavřených v souladu s článkem 228 Smlouvy je zajištěno prostřednictvím vývozních licencí vydaných na referenční období v nich uvedená a platných pro dotyčné produkty.   S ohledem na dodržování závazků vyplývajících z dohod uzavřených v rámci Uruguayského kola obchodních jednání nemá uplynutí referenčního období vliv na platnost vývozních licencí.   11. Podrobná prováděcí pravidla k tomuto článku včetně ustanovení o přerozdělení dosud nepřidělených nebo nevyužitých množství, která lze vyvézt, se stanoví postupem podle článku 46 nařízení (ES) č. 2200/96.
Odůvodnění
I přesto, že některé (zanedbatelné) rozpočtové úvahy mohou hovořit pro zrušení vývozních náhrad v odvětví ovoce a zeleniny, bylo by toto jednostranné a předčasné zrušení vzhledem k současnému stavu jednání WTO politicky i hospodářsky nerozumné. Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je prodloužit uplatňování systému vývozních náhrad, jak je stanoven v článku 35 nařízení (ES) č 2200/96, do chvíle, než konečný výsledek rozvojové agendy z Dohá odůvodní zrušení náhrad.
Pozměňovací návrh 97 ČL. 38 PODODSTAVEC 2 PÍSM. A) BOD I)
i) ustanovení o obchodních normách dle článku 2;	i) ustanovení o obchodních normách dle článku 2 a seznam produktů, na něž se tyto normy vztahují;
Pozměňovací návrh 98 ČL. 38 PODODSTAVEC 2 PÍSM. A) BOD III)
iii) pravidla upravující odchylky od norem;	iii) pravidla upravující odchylky a výjimky z dodržování norem;
Pozměňovací návrh 99 ČL. 38 PODODSTAVEC 2 PÍSM. A) BOD IV)
iv) pravidla pro předkládání údajů požadovaných normami;	iv) pravidla pro obchodní úpravu, uvádění na trh a označování požadované normami;
Odůvodnění
Je třeba, aby prováděcí podmínky byly co nejkonkrétnější.
Pozměňovací návrh 100 ČL. 38 PODODSTAVEC 2 PÍSM. B) BOD II)
ii) míru částečného financování a prováděcí pravidla k částečnému financování opatření stanovených v článku 6 a čl. 10 odst. 1;	ii) míru částečného financování a prováděcí pravidla k částečnému financování opatření stanovených v článcích 6 a 6a a v čl. 10 odst. 1; podpora uvedená v čl. 6 odst. 2 písm. a) bude mít minimální výši 10 % investičních a běžných nákladů organizace producentů v prvním roce, 10 % ve druhém roce, 8 % ve třetím roce, 6 % ve čtvrtém roce a 4 % v pátém roce.
Odůvodnění
One of the major problems in the New Member States indicated by the Commission in its Report on the situation of the sector of soft fruits and cherries intended for processing (COM(2006) 345 final) was the defragmentation of production supply and relatively low level of vertical and horizontal integration. Thus, the proposed amendment guarantees that the implementing provisions will cover the necessary adjustments to current legislation boosting the sector cooperation and concentration of delivery chains. The wording of the delegation of powers to the Commission in the Council's document must be therefore slightly improved, so that the goals of the Regulation are appropriately met.
Pozměňovací návrh 101 ČL. 38 PODODSTAVEC 2 PÍSM. B) PODBODY IIA), IIB) A IIC) (nové)
	iia) obecný rámec Společenství na podporu integrované produkce;
	iib) obecný rámec pro zřízení a chod záručního fondu uvedeného v článku 12a);
	iic) obecný rámec financování z vnitrostátní rezervy, kterou stanoví článek 42 nařízení (ES) č. 1782/2003;
Odůvodnění
Je vhodné upřesnit určité rozvojové standardy, jež jsou začleněny v návrhu zprávy zpravodajky.
Pozměňovací návrh 102 ČL. 38 PODODSTAVEC 2 PÍSM. B) PODBODY IID), IIE) a IIF) (nové)
	iid) pravidla pro výpočet hodnoty produkce uváděné na trh pro účely vytvoření provozního fondu podle článku 7, zejména s přihlédnutím ke zrušení režimů podpory stanovených v nařízeních (ES) č. 2201/96 a č. 2202/96;
	iie) normy určené pro přechodné období, pokud jde o uznávání organizací producentů a jejich sdružení;
	iif) normy určené pro přechodné období v případě víceletých smluv uváděných ve spojitosti s režimem podpory pro citrusové plody stanoveným v nařízení (ES) č. 2202/96;
Pozměňovací návrh 103 ČL. 38 PODODSTAVEC 2 PÍSM. IA), IB) a IC) (nové)
	ia) normy pro fungování observatoře cen na úrovni Společenství, jež bude poskytovat přesné a objektivní informace o vývoji trhů a umožní Komisi a organizacím producentů, aby včas reagovaly na případné výkyvy cen;
	ib) nejpozději do 1. ledna 2009 předložení zprávy o případném zřízení evropského orgánu, jenž by dohlížel na transparentnost obchodních transakcí v odvětví ovoce a zeleniny Společenství a na důsledné dodržování pravidel hospodářské soutěže dominantními subjekty;
	ic) posílení informační a propagační činnosti na podporu zemědělských produktů ve třetích zemích v rámci nařízení (ES) č. 2702/1999.
Odůvodnění
Je vhodné upřesnit určité rozvojové standardy, jež jsou začleněny v návrhu zprávy zpravodajky.
Pozměňovací návrh 104 ČLÁNEK 39
Článek 39 Státní podpora Na produkci a obchod s bramborami, čerstvými nebo chlazenými, zatříděnými pod kódem KN 0701, se použijí články 87, 88 a 89 Smlouvy.	vypouští se
Pozměňovací návrh 105 ČL. 40 ODST. 1 Čl. 1 odst. 2 (nařízení (ES) č. 2200/96)
1) V čl. 1 odst. 2 se tabulka nahrazuje tímto:	1) V čl. 1 odst. 2 se do tabulky č. 2 doplňují následující druhy takto:
	KN 0701 Čerstvé nebo chlazené brambory
	KN 089 10 20 Šafrán
	KN 0810 00 a 0811 10 Jahody
	KN 0810 20 10 a 0811 20 31 Maliny
	KN 0810 90 50 Rybíz
	KN 0811 20 39 Angrešt
	KN 0809 20 Višně
	KN 0812 10 00 Třešně
	KN 0813 20 00 Švestky
	KN Paprika určená na výrobu mleté papriky
Pozmìòovací návrh 106 ČL. 42 ODST. -1 (nový) Čl. 5 odst. 2 (nařízení (ES) č. 2826/2000)
	-1) V článku 5 se odstavec 2 se nahrazuje tímto:
	„2. Při stanovení pravidel podle odstavce 1 má Komise možnost konzultovat Stálou skupinu pro propagaci zemědělských produktů při Poradním výboru pro jakost a zdravotní nezávadnost zemědělské produkce a zavede rovněž úzkou vnitřní spolupráci mezi svými příslušnými organizacemi, včetně aktivního zapojení těch subjektů, které mají odpovědnost za veřejné zdraví, s cílem vytvořit výše uvedenou strategii.“
Odůvodnění
Fruit and vegetable consumption should be considered a key factor in preserving and improving consumer health in Europe. As things stand, there is a total lack of coordinated action by the Commission's health services. Efforts to promote fruit and vegetable consumption should prioritise the Community sectors which are making the most efforts to improve quality and consumer safety. This would create a clear differentiation vis-à-vis third-country imports, most of which are not subject to the environmental rules which EU producers have to comply with. In parallel, certification should be introduced for integrated production in the EU.
Pozměňovací návrh 107 ČL. 42 BOD 1 Čl. 5 odst. 3 (nařízení (ES) č. 2826/2000)
Pokud jde o propagaci čerstvého ovoce a zeleniny, hlavní cílovou skupinu musejí tvořit děti mladší 18 let.	Pokud jde o propagaci čerstvého ovoce a zeleniny, budou vyčleněny cílové skupiny a hlavními příjemci budou sociální skupiny s nejnižšími příjmy, které v současnosti vykazují nejnižší spotřebu, a zejména děti mladší 18 let, s cílem podporovat nové stravovací návyky.
Odůvodnění
Budou rozšířeny cílové skupiny informačních a propagačních kampaní, přičemž prioritou zůstávají děti mladší 18 let, které budou současně výhradními příjemci zvýšeného podílu příspěvku Společenství stanoveného v čl. 9 odst. 2.
Pozměňovací návrh 108 ČL. 43 BOD 3A (nový) Čl. 42 odst. 5a (nový) (nařízení (ES) č. 1782/2003)
	3a) V článku 42 se doplňuje nový odstavec 5a:
	„5a. Členské státy mohou využít části vnitrostátní rezervy k financování operačních programů a v případě potřeby záručního fondu, jak uvádí článek 9 a článek 12a nařízení (ES) č. XXX/2007, kterým se stanoví zvláštní pravidla, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny, a kterým se mění některá nařízení1. Tato část rezervy, jejíž výše nesmí v žádném případě překročit stanovenou horní hranici 0,5 % podílu uvedeného v odstavci 1, bude rozdělena podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo mezi zemědělci zaručeno rovné zacházení a aby bylo vyloučeno jakékoli narušení trhu a hospodářské soutěže. Komise stanoví zvláštní podmínky pro využití těchto prostředků.“ _________ 1 Úř. věst.: vložit číslo tohoto nařízení.
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh doplňuje předchozí pozměňovací návrhy zpravodajky, pokud jde o možné využití vnitrostátní rezervy ze strany členských států. Jedná se tedy o navýšení stávajících prostředků se zřetelem ke skutečnosti, že určité příklady naznačují, že přerozdělení oddělených plateb je možné. To by byl případ článku 69 nařízení (ES) č. 1782/2003, který umožňuje přerozdělení jednotné platby na zvláštní produkce důležité pro životní prostředí či pro svou uznávanou kvalitu. Rovněž lze uvést návrhy Komise uvedené v jejím sdělení o řízení rizik (KOM(2005)74), v němž se navrhuje zvláštní úprava pro financování jednotlivých mechanismů převedením uvolněných prostředků z opatření 1 s cílem zlepšit konkurenceschopnost v rámci druhého pilíře SZP. Pokud se v souvislosti s tímto převodem ukáže, že následná opatření na řízení rizik (pojištění, záruční fondy atd.) spadají do působnosti „zelené skříňky“ a přestávají být tržními opatřeními, není důvodu, aby nebyla uskutečněna podobná operace s vnitrostátní rezervou, jejíž prostředky splňují podmínky na oddělení a na to, aby spadaly do působnosti zelené skříňky. V poslední řadě je třeba zdůraznit, že vnitrostátní rezerva může již nyní být využita pro oblasti, v nichž jsou prováděny restrukturalizační či rozvojové programy týkající se určitého typu veřejné intervence s cílem zabránit tomu, aby zemědělské plochy byly ponechávány ladem, nebo vyrovnat zvláštní znevýhodnění zemědělských podniků těchto oblastí (čl. 42 odst. 5 nařízení (ES) č. 1782/2003).
Pozměňovací návrh 109 ČL. 43 BOD 5 PÍSM. DA) (nové) Čl. 44 odst. 2 pododstavec 2 (nařízení (ES) č. 1782/2003)
	da) plochy určené k produkci hub.
Odůvodnění
Produkci hub ohrožuje nekalá hospodářská soutěž způsobená dovozem z Číny, a proto by měla být pro uvedené odvětví schválena podpora.
Pozměňovací návrh 110 ČL. 43 BOD 5 PÍSM. DB) (nové) Čl. 44 odst. 2 pododstavec 2 (nařízení (ES) č. 1782/2003)
	db) oblasti osázené pěstitelskými školkami.
Pozměňovací návrh 111 ČL. 43 BOD 6 Článek 51 (nařízení (ES) č. 1782/2003)
Zemědělci mohou využívat pozemky ohlášené v souladu s čl. 44 odst. 3 pro jakoukoli zemědělskou činnost, kromě trvalých kultur.	Zemědělci mohou využívat pozemky ohlášené v souladu s čl. 44 odst. 3 pro jakoukoli zemědělskou činnost, kromě trvalých kultur a produkce plodin uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96 ve znění nařízení (ES) č. XXX/2007, kterým se stanoví zvláštní pravidla, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny, a kterým se mění některá nařízení, a kromě pěstování brambor jiných než brambor používaných na výrobu škrobu.
Zemědělci nicméně mohou tyto pozemky využívat pro tyto trvalé kultury: a)        chmel, b)        olivovníky, c)        banány, d)        trvalé kultury ovoce a zeleniny.	Zemědělci nicméně mohou tyto pozemky využívat pro tyto trvalé kultury: a)        chmel, b)        olivovníky, c)        banány.
	V souladu s čl. 60 odst. 8 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o případných strukturálních a tržních důsledcích režimu jednotné platby uplatňovaného na regionální úrovni, který již umožňuje využívat půdu na pěstování ovoce a zeleniny. Tato zpráva bude obsahovat hodnocení případných důsledků, jež by přineslo povolení přeměnit veškeré plochy určené k pěstování ovoce a zeleniny na plochy způsobilé v rámci režimu jednotné platby, zejména v regionech a oblastech zaměřených na tento typ produkce.
Odůvodnění
V souladu s nedávnými rozsudky Soudního dvora (Věc C-310/04, Španělsko v. Rada, rozsudek ze dne 7. září 2006) je třeba provést hodnocení dopadu, jež by odůvodnila zásadní změny předpisů, které by mohly mít vliv na podmínky produkce, např. v případě, že by bylo povoleno využívat plochy určené na pěstování ovoce a zeleniny v rámci režimu jednotné platby. Tím spíše, že již samotné nařízení (ES) č. 1782/2003 (čl. 60 odst. 8) ukládá Komisi povinnost předložit zprávu o provádění tohoto režimu na regionální úrovni (články 58 až 63) v případech, kdy jsou plochy určené na pěstování ovoce a zeleniny ponechány k volné produkci. Tato zpráva může být rozšířena až na skutečné hodnocení dopadu obsahující dostatečné informace o případných strukturálních a tržních důsledcích na odvětví ovoce a zeleniny v případě možného rozšíření volné produkce na těchto plochách.
Pozměňovací návrh 112 ČL. 43 BOD 6A (nový) Čl. 59 odst. 4a (nový) (nařízení (ES) č. 1782/2003)
	V článku 59 se doplňuje nový odstavec 4a:
	„4a. Pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny v přechodném období do roku 2010–2011, mají členské státy možnost, kromě uplatňování pravidla podmíněnosti, stanovit ve spolupráci s profesními organizacemi rovněž povinný objem produkce určené ke zpracování pro jeden či více druhů ovoce a zeleniny spadajících do režimu plně oddělené podpory.“
Pozměňovací návrh 113 ČL. 43 BOD 8A (nový) Čl. 71 odst. 1 (nařízení (ES) č. 1782/2003)
	8a) V článku 71 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
	„1. Pokud k tomu zvláštní zemědělské podmínky opravňují, může členský stát rozhodnout nejpozději do 1. srpna 2004, že bude používat režim jednotné platby po přechodném období, které skončí buď 31. prosince 2005, nebo 31. prosince 2006. Pro účely nařízení (ES) č. XXX/20071 skončí toto přechodné období dne 31. prosince 2013 a členský stát může nejpozději do 1. srpna 2008 rozhodnout, že bude používat nové režimy plateb.“ _________ 1 Úř. věst.: vložit číslo tohoto nařízení.
(První věta pochází z článku 71 odst. 1 (nařízení (ES) č. 1782/2003.)
Odůvodnění
Cílem je vytvořit dobrovolné přechodné období, které si určí jednotlivé členské státy, pro plnou integraci odvětví ovoce a zeleniny do režimu jednotných plateb, jak již bylo provedeno u jiných odvětví.
Pozměňovací návrh 114 ČL. 43 BOD 10A (nový) Kapitola [X1] (nová) (nařízení (ES) č. 1782/2003)
	„10a) Do hlavy IV se doplňuje tato kapitola:
	„KAPITOLA [X1]
	PODPORA PRO ZPRACOVANÁ RAJSKÁ JABLKA
	Čl. [x1]
	Působnost
	1. Pokud jde o hospodářská léta 2008, 2009, 2010, 2011, 2012 a 2013, může být až 50 % „vnitrostátního stropu“ uvedeného v článku 41, který odpovídá platbám pro rajská jablka určená ke zpracování, ponecháno pro vyplacení podpory na plochu, která bude poskytnuta uznaným organizacím producentů, jejichž členové pěstují průmyslová rajská jablka ex KN 0702 určená pro zpracování.
	2. V takovém případě členský stát rozhodne nejpozději do 1. září 2007, zda uplatní ustanovení této kapitoly a určí částku, která má být ponechána.
	Článek [x2]
	Částky
	Členský stát stanoví jednotkovou částku na hektar plochy.
	Článek [x3]
	Podmínky způsobilosti
	1. Podpora bude vyplacena uznané organizaci producentů podle čl. x1, která ji převede zemědělcům, jež jsou jejími členy, na základě počtu hektarů způsobilé plochy, na níž se pěstují rajská jablka určená ke zpracování.
	2. Aby bylo možné získat podporu, celá plocha musí být obdělávána v souladu s pěstitelskou praxí běžnou v regionu a kultury musí být ponechány na místě, dokud nedosáhnou stupně zralosti.
	Nedosáhnou-li však rajská jablka stupně zralosti vinou výjimečných klimatických podmínek, které za výjimečné uzná členský stát, zůstanou plochy určené pro rajská jablka způsobilé pro získání podpory za předpokladu, že tyto plochy nebudou do doby dosažení stupně zralosti využívány k jiným účelům.“
Odůvodnění
Úplné oddělení podpor pro zpracované produkty může v určitých případech způsobit příliš prudký pokles produkce a nenapravitelnou nerovnováhu v příslušném odvětví.
Pozměňovací návrh 115 ČL. 43 BOD 10B (nový) Článek 143bb (nový) (nařízení (ES) č. 1782/2003)
	10b) Vkládá se nový článek:
	„Článek 143bb
	Zvláštní platba na plochu rajských jablek určených ke  zpracování
	1. Odchylně od článku 143b se mohou nové členské státy uplatňující režim jednotné platby na plochu rozhodnout poskytnout zvláštní platbu na plochu rajských jablek určených ke zpracování zemědělcům, kteří splňují kritéria pro tento režim. Tato podpora bude poskytnuta na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, jako např.:
	– množství rajských jablek určených ke zpracování, na něž jsou uzavřeny smlouvy o dodávkách,
	– počet hektarů, na nichž se produkují rajská jablka určená ke zpracování během reprezentativního období jednoho nebo více hospodářských let počínaje rokem 2004/2005, které určí členský stát.
	2. Zvláštní platba na plochu pro rajská jablka určená ke zpracování bude poskytnuta z finančního rámce přiděleného při zavedení této podpory.
	3. Odchylně od odstavce 2 se může každý nový členský stát nejpozději do 31. října 2007 na základě objektivních kritérií rozhodnout stanovit pro zvláštní platbu pro rajská jablka určená ke zpracování nižší strop, než jaký uvádí bod N přílohy VII .
	4. Prostředky uvolněné pro poskytnutí zvláštní platby pro rajská jablka určená ke zpracování v souladu s odstavci 1, 2 a 3 nebudou zahrnuty do částky roční finanční podpory podle čl. 143 odst. 3. Pokud se použijí ustanovení odstavce 3, bude rozdíl mezi stropem uvedeným v bodě Ma přílohy VII a skutečným stropem zahrnut do částky roční finanční podpory podle čl. 143b odst. 3.
	5. Články 143a a 143c se na zvláštní platbu na plochu rajských jablek určených ke zpracování nevztahují.“
Odůvodnění
Według aktualnych przepisów projektu, dotychczasowe wsparcie produckji pomidorów kierowanych do przetwórstwa zostanie podzielone równo na całość areału objętego SAPS. Polska i inne kraje stosujące system SAPS nie będzie miała możliwości skierowania wsparcia na wybrane gatunki owoców i warzyw, czyli np. wyłącznie na uprawy pomidorów.
Alokacja dodatkowych 6,7 mln euro (środków przewidzianych w ramach wsparcia do produkcji pomidorów kierowanych do przetwórstwa) na całość areału objętego SAPS w Polsce (14,4 mln ha) będzie skutkowała marginalnym wzrostem stawki dopłaty obszarowej stosowanej dla wszystkich upraw rolnych. Oznacza to, że 2,5 tys. producentów pomidorów do przetwórstwa w Polsce utraci dotychczasową formę wsparcia kosztem znikomego wzrostu dopłat w ramach SAPS. W perspektywie długoterminowej może prowadzić to nawet do zaniechania uprawy pomidorów do przetwórstwa w Polsce i innych krajach, które stosują system SAPS. Dlatego proponuje się, aby ta kwota była podzielona tylko pomiędzy producentów pomidorów kierowanych do przetwórstwa wg powierzchni upraw.
Pozměňovací návrh 116 ČL. 43 BOD 10C (nový) Kapitola 10h články 110y až 110ac (nové) (nařízení (ES) č. 1782/2003)
	10c) Do hlavy IV se vkládá nová kapitola 10h:
	„Kapitola 10h
	Podpora na plochu třešní a bobulovin
	Článek 110y
	Podpora Společenství
	1. Podpora Společenství bude poskytována tradičním producentům třešní a bobulovin z členských států, které ke Společenství přistoupily v roce 2004, v souladu s podmínkami stanovenými v této kapitole.
	„Třešněmi a bobulovinami“ se pro účely této kapitoly rozumí následující produkty:
	– jahody uvedené pod kódy KN 0810 00 a 081110
	– maliny uvedené pod kódy KN 0810 20 10 a 0811 20 31
	– rybíz uvedený pod kódy KN 0810 90 50 a 0811 20 39
	– třešně uvedené pod kódy KN 0809 20 a 0812 10 00.
	2. Členské státy uvedené v odstavci 1 mohou rozlišit podporu podle typu produktu, tedy zvýšit či snížit VZP stanovené v souladu s článkem 110z podle tradičních produkcí hlášených v předchozích letech. Celková částka podpory poskytnutá v jednom určitém roce však nesmí v žádném členském státě překročit strop stanovený v článku 110z.
	Článek 110z
	Plocha
	1. Členské státy poskytnou podporu Společenství do výše stropu, který se vypočítá vynásobením počtu hektarů VZP daného státu po rozdělení maximální zaručené plochy, jak je stanoveno v odstavci 3, průměrnou částkou 120,75 EUR.
	2. Stanoví se maximální zaručená plocha o rozloze 165 000 ha. Komise rozdělí maximální zaručenou plochu mezi členské státy uvedené v odstavci 1 podle tradičních produkcí hlášených v předchozích letech.
	3. Každý členský stát může dále rozdělit svou VZP podle produktů na základě objektivních kritérií, zejména podle regionů nebo hospodářských oblastí specializovaných na tyto produkce.
	Článek 110aa
	Překročení rozlohy základních ploch
	Pokud členský stát dále rozdělí svou VZP na základní plochy a dojde k překročení rozlohy jedné nebo více těchto základních ploch, plocha na producenta, na niž bylo požádáno o podporu Společenství, bude v příslušném roce úměrně snížena pro producenty, kteří obdělávají základní plochy, jejichž rozloha byla překročena. Toto snížení bude provedeno, pokud v dotčeném členském státě plochy odpovídající základním plochám na produkt, jež nedosahují maximální povolené rozlohy, byly přerozděleny mezi základní plochy, u nichž došlo k překročení uvedené maximální rozlohy.
	Článek 110ab
	Podmínky pro způsobilost pro podporu
	1. Podpora je poskytována tradičním profesionálním producentům na základě objektivních a nediskriminačních kritérií stanovených členskými státy.
	2. Vyplácení podpory Společenství je podmíněno zejména členstvím dotčených producentů v organizaci producentů uznané v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. XXX/20071. Organizace je dále povinna začlenit do svého operačního programu zvláštní opatření zaměřená na strukturální zlepšení jak na úrovni produkce, tak na úrovni uvádění produktů, jež jsou předmětem této kapitoly, na trh.
	3. Členské státy mohou rozhodnout, že podpora uvedená v odstavci 1 bude vyplacena organizaci producentů pro její členy. Výše podpory, kterou obdrží organizace producentů, musí být vyplacena jejím členům.
	Článek 110ac
	Státní podpora
	1. Členské státy mohou nad rámec podpory Společenství poskytnout státní podporu, jejíž výše bude činit nanejvýš 120,75 EUR na hektar a na rok..
	2. Tuto státní podporu lze získat pouze na plochy, na něž byla poskytnuta podpora Společenství.“   __________ 1 Úř. věst.: vložit číslo tohoto nařízení.
Odůvodnění
S přihlédnutím k obtížné situaci, v níž se nachází odvětví třešní a bobulovin v nových členských státech, bylo rozhodnuto poskytnout podporu na plochu ve stejné výši, v jaké je poskytována podpora producentům skořápkového ovoce (120,75 EUR) (Hlava IV, kapitola 4 nařízení ES 1782/2003 – články 83 až 87). Odhaduje se, že podpora převyšující 120,75 EUR by nejen byla vůči ostatním produkcím diskriminační, ale mohla by rovněž vést k prohloubení nadprodukce, které již toto odvětví čelí. Tato podpora, jež je poskytována výhradně profesionálním tradičním producentům, je zároveň podmíněna jejich členstvím v uznané organizaci producentů a začleněním opatření zaměřených na strukturální zlepšení do příslušných operačních programů, s cílem zaručit do budoucnosti životaschopnost tohoto odvětví. Podpora by měla splňovat podmínky modré skříňky a s ohledem na stávající multilaterální rámec jednání by její přijetí ze strany WTO nemělo představovat problém.
Pozměňovací návrh 117 ČL. 43 BOD 10D (nový) Článek 143a pododstavec 1a (nový) (nařízení (ES) č. 1782/2003)
	10d) V článku 143a se doplňuje nový pododstavec:
	„Podpory na plochu rajských jablek určených ke zpracování, jež stanoví kapitola 10g, a podpory na plochu třešní a bobulovin, jež stanoví kapitola 10h, budou vypláceny v plné výši od vstupu nařízení (ES) č. XXX/20071 v platnost v souladu s podmínkami stanovenými v uvedených kapitolách.“ ___________ 1 Úř. věst.: vložit číslo tohoto nařízení.
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh doplňuje vložení nových kapitol 10g (rajčata určená ke zpracování pěstovaná v nových členských státech) a 10h (třešně a bobuloviny) do nařízení (ES) č. 1782/2003.
Pozměňovací návrh 118 ČL. 43 BOD 10E (nový) Kapitola 10i článek 110ad (nařízení (ES) č. 1782/2003)
	10e) Do hlavy IV se vkládá nová kapitola 10i:
	„Kapitola 10i
	Podpora na plochu česneku
	Článek 110ad
	1. Podpora na plochu bude poskytována tradičním producentům česneku v souladu s podmínkami stanovenými v této kapitole.
	2. Členské státy informují Komisi o počtu osázených hektarů v tradičních oblastech, aby mohla být určena maximální zaručená plocha, která bude rozdělena mezi členské státy.
	3. Tuto plochu, stejně jako prováděcí předpisy, určí Komise na základě postupu uvedeného v čl. 46 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96.“
Odůvodnění
Odvětví česneku ohrožuje po mnoho let nekalá hospodářská soutěž ze strany dovozců z Číny. Žádné ochranné opatření Unie nepřineslo dosud uspokojivé výsledky, a proto je nezbytné najít trvalé řešení pro toto odvětví.
Pozměňovací návrh 119 ČLÁNEK 45
Režimy podpory stanovené v nařízeních (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 2202/96 a zrušené tímto nařízením zůstávají použitelné s ohledem na každý z dotčených produktů pro hospodářský rok daného produktu, který končí v průběhu roku 2008.	Režim podpory stanovený v nařízení (ES) č. 2201/96 a zrušený tímto nařízením zůstává použitelný s ohledem na každý z dotčených produktů pro hospodářský rok daného produktu, který končí v průběhu roku 2008. Režim podpory stanovený v nařízení (ES) č. 2202/96 zůstane v platnosti pro hospodářský rok 2008/2009 a 2009/2010.
Odůvodnění
Jakékoli radikální změně platného režimu pro podporu zpracování citrusových plodů by mělo předcházet přechodné období, aby se odvětví mohlo novému režimu postupně přizpůsobit.
Pozměňovací návrh 120 PŘÍLOHA I ODST. 4A (nový)
	4a. Pravidla pro prevenci a řešení krizí
Pozměňovací návrh 121 PŘÍLOHA II BOD 3A (nový) Příloha VI (nařízení (ES) č. 1782/2003)
	3a) V příloze VI se vkládá nový řádek, který zní:
	„(Sektor): Ovoce a zelenina určené ke zpracování
	(Právní základ) Příslušné články nařízení (ES) č. 2201/96 a 2202/96 (Poznámky) Podpora na hektar plochy“ .
Odůvodnění
Uvedené doplnění je považováno za nezbytné pro vyjasnění účelu a vymezení působnosti některých opatření stanovených nebo doporučených v rámci nařízení (ES) č. 1782/03.

Pozměňovací návrh 122

PŘÍLOHA II ODST. 4A (nový)
Příloha VII bod Ma (nový) (nařízení (ES) č. 1782/2003)

4a. V příloze VII se vkládá nový bod:
„Ma. Zvláštní platba na plochu pro rajčata určená ke zpracování
1. Členské státy, které se připojily ke Společenství v roce 2004 nebo později, stanoví částku, jež bude zařazena do referenční částky pro každého zemědělce na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, jako jsou např.:
– částka podpory trhu obdržené přímo nebo nepřímo zemědělcem s ohledem na rajská jablka určená pro zpracování,
– plocha využitá k produkci rajských jablek určených ke zpracování,
– množství vyprodukovaných rajských jablek určených ke zpracování,
za reprezentativní období jednoho nebo více hospodářských let počínaje hospodářským rokem končícím v roce 2004 až po hospodářský rok končící v roce 2007.
Členské státy vypočítají počet hektarů, na které lze poskytnout podporu, podle čl. 43 odst. 2 tohoto nařízení na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, např. podle ploch uvedených ve druhé odrážce prvního odstavce.
2. Pokud částky stanovené v souladu s prvním odstavcem překračují stropy stanovené níže v tisících eur pro daný členský stát, bude částka na zemědělce poměrně snížena.
(tis. EUR)
Bulharsko	5 394
Česká republika	414
Kypr	274
Malta	932
Maďarsko	4 512
Rumunsko	1 738
Polsko	6 715
Slovensko	1 018.“

Odůvodnění

Změna se týká navrhovaného vyloučení plateb na rajská jablka určená ke zpracování z prostředků určených pro režim jednotné platby na plochu (RJPP) pro členské státy uplatňující tento systém (nový článek 143b nařízení (ES) 1782/2003). Změna nemá žádný dopad na rozpočet a týká se pouze přidělení prostředků, které již byly vyčleněny.

Pozměňovací návrh 123 PŘÍLOHA II BOD 5 PŘÍLOHA VIII řádek „Španělsko“ (nařízení (ES) č. 1782/2003)
2008                     4.830,954	2008                          4.868,312
2009                     4.838,536	2009                          4.875,894
2010 a následující  4.840,413	2010 a následující       4.877,771
Odůvodnění
Zvýšení částky pro Španělsko o 37,5 mil. EUR vyplývá ze spravedlivějšího přerozdělení podpory na citrusové plody mezi členské státy. Platná podpora pro zpracování slouží k regulaci trhu s čerstvými produkty a poskytuje odbytiště pro produkty nižší kvality. Návrh Komise tedy obsahuje diskrimanci producentů, kteří se více orientují na trh. Je nezbytné přerozdělovat prostředky poskytované na zpracování produktů s dvojím využitím, jako jsou např. citrusové plody, spravedlivěji.

• [1]  Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

1. Ovoce a zelenina, strategické odvětví z hospodářského a územního hlediska a z hlediska veřejného zdraví

Ovoce a zelenina představují 16,6 % celkové zemědělské produkce EU-25. Během období 2003–2005 dosáhla produkce ovoce v EU v průměru 38,3 mil. tun, přičemž mezi hlavní producentské země se řadí Itálie a Španělsko, jejichž společný podíl na produkci přesáhl 50 %. Ve stejném období produkovala EU v průměru 66 mil. tun zeleniny, přičemž první místo v objemu produkce zaujímá Itálie (24 % celkové produkce), po ní následuje Španělsko (19 %) a Francie (12 %)[1]. Přistoupení Bulharska a zejména Rumunska vedlo ke značnému zvýšení produkce v tomto odvětví o 1,1 mil. tun ročně. EU-27 je v současné době po Číně (35 %) a Indii (10 %) třetím největším producentem ovoce a zeleniny na světě s 8,3 % celkového objemu.

Obchodní výměny (uvnitř i vně Společenství) představují 32,6 % produkce čerstvé zeleniny a 54,5 % produkce čerstvého ovoce (kromě tropického), což svědčí o stoupajícím významu obchodu pro rozvoj tohoto odvětví. Trh Společenství představuje hlavní odbytiště, neboť na něj směřuje 86 % produkce zeleniny a 65 % produkce ovoce (včetně citrusů).

Kromě hospodářského významu v rámci zemědělství Společenství se odvětví ovoce a zeleniny vyznačuje značnou rozmanitostí. Právě tato skutečnost ospravedlňuje vysoký stupeň flexibility či subsidiarity, o němž se zmiňuje návrh reformy společné organizace trhu a který je podle názoru zpravodajky správný. V první řadě existuje velmi rozmanitá škála produktů (s větší či menší podporou a ochranou ze strany Společenství), pěstitelských postupů (roční, trvalé, ve skleníku atd.) a způsobů produkce (biologická, integrovaná atd.). Současně se stále více diverzifikují způsoby spotřeby (v domácnostech i mimo ně, čerstvé produkty, polotovary určené k okamžité spotřebě, zpracované produkty atd.). Rovněž se různí způsoby uvádění na trh (přímý prodej, specializovaní maloobchodní prodejci, velkoobchod, nákupní střediska atd.). Také zemědělské struktury se velmi liší podle rozsahu a produktivity podniků, jejich stupně specializace, závislosti na placené pracovní síle nebo podle úrovně organizací producentů a obchodní integrace. V poslední řadě se velmi liší i územní význam ovoce a zeleniny a v některých oblastech, zejména v jižní Evropě, přesahuje toto odvětví 30 % celkové zemědělské produkce[2]. Z důvodu velmi vysoké územní specializace dochází v těchto oblastech k častým výkyvům v příjmech a při vytváření nové společné organizace trhu je třeba v první řadě zohledňovat tento faktor, zejména pokud jde o usnadnění vstupu na trh pro nové producenty, jimž by byly nadále vypláceny jednotné platby za jiné produkce ohlášené v předchozích letech.

Z hlediska poptávky je třeba v první řadě zdůraznit snižování spotřeby ovoce a zeleniny v EU jako hlavní prvek převládající v posledních letech, což je zvláště překvapující, uvážíme-li všeobecnou shodu v otázce důležitosti vyrovnané stravy a její zásadní význam při předcházení chronickým onemocněním. Průměrná úroveň spotřeby ovoce a zeleniny je hluboko pod úrovní doporučovanou Světovou zdravotnickou organizací a odborníky v oblasti výživy (přibližně 400 gramů denně)[3]. Pouze některé státy ve středozemní oblasti jako Řecko nebo Itálie se svou průměrnou spotřebou 500 g denně plní doporučení zdravotnických organizací. Avšak i v těchto zemích početné vrstvy obyvatelstva nadále konzumují menší množství, než jaké jsou doporučené standardy.

S ohledem na tento vývoj lze tudíž konstatovat, že iniciativy zaměřené na propagaci spotřeby ovoce a zeleniny prováděné na úrovni jednotlivých členských států i na úrovni Společenství ztroskotaly a musí být zcela přepracovány a lépe rozčleněny, pokud jde o cílové skupiny. Je zřejmé, že spotřeba v každé zemi závisí na společenské třídě a věku. Průzkumy, jež byly provedeny ve všech členských státech Unie, ukázaly, že nejnižší spotřeba ovoce a zeleniny byla zaznamenána v domácnostech s nižšími příjmy[4]. V mnoha evropských zemích by se spotřeba měla zdvojnásobit, aby bylo možno dosáhnout cílů, jež byly stanoveny v souladu s požadavky veřejného zdraví. Komise výslovně uznala význam ovoce a zeleniny pro zdravou výživu, která umožní předcházet nadváze, obezitě a chronickým onemocněním[5]. Je však třeba usilovat o to, aby tyto chvályhodné úmysly nezůstaly pouhými slovy, ale konkretizovaly se v rámci nové společné organizace trhu v podobě účinných opatření, která by podpořila jejich přitažlivost a dostupnost pro všechny vrstvy obyvatelstva a zejména pro děti a mládež.

2. Nestabilní odvětví se strukturálními problémy vystavené vzrůstajícímu vnějšímu tlaku a tlaku ze strany distribuce

EU má v odvětví ovoce a zeleniny i přes význam své produkce a pozici druhého nejvýznamnějšího světového vývozce (s 11 % všech obchodních výměn zaujímá druhé místo za USA se 17 %) pasivní obchodní bilanci. Díky své spotřebě a příjmům představuje velmi atraktivní trh a v současné době se řadí mezi přední světové dovozce ovoce a zeleniny s 25 % celkového objemu před USA (20 %), Japonskem (12 %) a Kanadou (6 %).

Evropský dovoz ze třetích zemí roste mnohem rychleji než vývoz, zejména pokud jde o ovoce, což vede ke zhoršení bilance obchodních výměn: v odvětví čerstvé zeleniny vzrostl obchodní schodek z 200 mil. EUR na konci 90. let na více než 500 mil. v roce 2005; u ovoce (kromě tropického) se negativní hospodářský výsledek zvýšil ve stejném období ze 6,5 na 8,8 miliard EUR. Tuto situaci lze vysvětlit přílivem produktů ze zemí jižní polokoule (Nový Zéland, Jižní Afrika, Chile, Argentina atd.) a ze zemí jižního Středozemí (Turecko, Maroko atd.), které jsou podporovány prostřednictvím obchodních preferencí.

Tato vysoká vnější konkurence v odvětví, jehož společné organizaci trhu se dostává pouze velmi málo vnitřní podpory (4,1 % z okruhu 1a v rozpočtovém roce 2005) a jejíž stabilita závisí zejména na efektivnosti vstupních cen, přispívá ke zhoršení situace, jež se vyznačuje neustálým snižováním cen pro producenty. Tato skutečnost se vysvětluje kombinací různých faktorů: produkty podléhají zkáze a jsou velmi citlivé na klimatické změny, což se odráží v silných cenových výkyvech; již zmíněný pokles poptávky, která navíc podléhá sezónním výkyvům a náhlým změnám stravovacích návyků (stravování mimo domov, polotovary, fast food atd.), což vede k pozvolnému nahrazování každodenní spotřeby ovoce a zeleniny jinými produkty; a konečně dopad neustálého nárůstu domácí produkce na některé již přesycené trhy.

Nerovnováha na trzích vyplývající z výše uvedených skutečností vede ke ztrátě rentability stále rostoucího počtu podniků. V této souvislosti je třeba uvést, že stávající mechanismy uplatňované v rámci společné organizace trhu nejsou schopny předjímat a/nebo regulovat neustále se opakující výkyvy v příjmech, které postihují mnoho producentů ovoce a zeleniny. Vzhledem k tomu, že nejsou poskytovány přímé platby, které jsou vypláceny v jiných odvětvích, plánované intervence na trzích (s příliš nepružnými cenami za produkty stahované z trhu) a opatření organizací producentů v rámci jejich operačních programů nejsou schopny čelit vážným krizím.

Na druhé straně výkyvy v příjmech v odvětví ovoce a zeleniny jsou dále prohlubovány specifickými rysy tohoto odvětví a jejich vážnými strukturálními znevýhodněními, k jejichž řešení nepřispěla ani společná organizace trhu. Mezi tato znevýhodnění se řadí: zvyšující se náklady a zejména náklady spojené se stále většími nároky, pokud jde o vysledovatelnost, uvádění produktů na trh a pracovní sílu; kromě toho vysoká závislost tohoto odvětví na nájemní pracovní síle, zejména při sklizni a posklizňových pracech, což vzhledem k nedostatečné sociální a daňové harmonizaci na úrovni Společenství vede k narušení hospodářské soutěže uvnitř jednotného trhu; přílišná orientace na vnitřní trhy, přičemž současně je třeba čelit nárůstu konkurence z třetích zemí; převaha malých hospodářství, zejména na jihu a v odvětví ovoce; konečně i přes pokrok, jehož bylo dosaženo v oblasti koncentrace nabídky, značné obchodní rozptýlení výrobního odvětví, které není schopno vyjednávat za rovných podmínek s velmi koncentrovanou distribucí, jež díky velkým nákupním střediskům přestala být pouhou spojnicí mezi producentem a konečným spotřebitelem a stala se hlavním subjektem, který v rámci celého řetězce řídí ceny produktů.

Velké prodejní řetězce si přisuzují úlohu hlavního obránce zájmů spotřebitele a prostřednictvím svých nákupních středisek a logistických základen kontrolují jednotlivé prodejní kanály uvnitř i vně vnitrostátních hranic a hranic Společenství. V současné době zajišťují 70 % až 90 % maloobchodního prodeje ovoce a zeleniny v Německu, Francii, Nizozemsku, Spojeném království a skandinávských zemích velká obchodní střediska. Stejně tak na jihu Evropy dochází v posledních letech k rychlému vývoji tímto směrem, ačkoli stávající podíl je v současnosti nižší. Stejnou tendenci lze pozorovat také v nových členských státech, ačkoli tento jev se zde objevil až ve druhé polovině 90. let.

Výsledkem je postupné odsouvání velkoobchodu, který se postupně stává druhořadým prostředníkem, zvyšující se ztráty podílu tradičních maloobchodníků na trhu a konečně neustálý tlak na organizace producentů, aby uzavíraly nepružné smlouvy o dodávkách, aniž by za to mohly počítat s cenami, které by jim umožnily pokrýt zvyšující se náklady na produkci. Velké prodejní řetězce mohou navíc díky své kupní síle měnit běžné prodejní postupy prostřednictvím svých požadavků na velké objemy , přesné dodací lhůty, stanovené a neměnné standardy kvality, široký a různorodý sortiment produktů s neustále se rozšiřujícím programem produktů uváděných na trh a nakonec na záruky poskytování celé řady doplňkových služeb. Pro velká nákupní střediska jsou ovoce a zelenina velmi důležitými produkty, neboť jim umožňují uplatňovat strategie rozlišování produktů a regulovat četnost návštěv prodejních míst.

V tomto smyslu je třeba zdůraznit rozdílný vývoj cen vyplácených producentům a spotřebních cen. Ceny ovoce a zeleniny v zásadě udávají tržní sazby a v konečném důsledku závisí na rovnováze mezi poptávkou a nabídkou. To vysvětluje jejich značnou nestabilitu, jež je dána klimatickými podmínkami v dané sezóně, konkurencí, překrýváním produktů, přítomností vnějších producentů a dále reklamními kampaněmi, které pořádají prodejní řetězce. Na druhé straně ceny zemědělských produktů představují stále menší podíl na celkových nákladech produkce konečného produktu nabízeného k prodeji. Význam nákladů na zpracování, uvádění na trh a distribuci stále roste, což vysvětluje nízkou korelaci zjištěnou u souhrnných údajů. Skutečnost, že maloobchodní ceny ovoce a zeleniny se neustále zvyšují, přispívá k tomu, že ovoce a zelenina jsou vnímány jakou drahé potraviny a v případě výkyvů v nákupní síle rodin právě tyto produkty zaznamenávají nižší odbyt. Tento vývoj lze pozorovat přinejmenším na ustálenějších vnitrostátních trzích a nedochází k němu např. v nových členských státech, jež vycházely z velmi nízké spotřeby ovoce a zeleniny a jejichž poptávka a obchodní výměny (zejména u produktů jako citrusové plody, jež samy neprodukují) se tedy v posledních letech vyznačují postupným nárůstem.

3. Návrh reformy SOT v odvětví ovoce a zeleniny a stanovisko zpravodajky

Evropský parlament v nedávné době přijal dvě usnesení o odvětví ovoce a zeleniny, jež vycházela ze zpráv Komise určené Radě a Evropskému parlamentu[6]: první usnesení ze dne 3. května 2005 se týkalo zjednodušení společné organizace trhu s ovocem a zeleninou[7] a druhé usnesení ze dne 12. října 2006 situace v odvětví bobulovin, třešní a višní určených ke zpracování[8]. Legislativní návrh Komise však zdaleka není pouhým zjednodušením společné organizace trhu, jak se jevilo zpočátku:

– Zpružňuje a posiluje režim ve prospěch organizací producentů a činí z nich ústřední prvek nové společné organizace trhu jak na úrovni řízení nabídky, tak na úrovni obchodní propagace. V tomto smyslu se převádí veškerá odpovědnost za budoucí regulaci trhů na tyto organizace, jež budou mít možnost začlenit do svých operačních programů nové nástroje krizového řízení.

– Zahrnuje veškeré stávající podpory na zpracované produkty do režimu jednotné platby a současně umožňuje, aby byly veškeré plochy určené k pěstování ovoce a zeleniny považovány za způsobilé a mohly tudíž uplatnit své právo na podporu.

– Posiluje environmentální rozměr SOT zavedením jednotných plateb, jež umožní uplatňovat pravidla podmíněnosti a posílit agroenvironmentální opatřeníí v rámci operačních plánů.

– V poslední řadě usiluje o podporu propagace spotřeby ovoce a zeleniny, zejména propagace zaměřené na děti a mládež, s cílem zlepšit stravovací návyky a plnit stravovací doporučení Světové zdravotnické organizace za účelem snížení rizik chronických onemocnění.

Nová společná organizace trhu vychází ze čtyř zásad: a) rozpočtová neutralita vzhledem k předchozím letem, což v praxi znamená, že se téměř nezvýší stávající (nízké) úrovně financování; b) maximální flexibilita či subsidiarita řízení, přičemž členským státům přísluší konečné rozhodnutí v celé řadě otázek, aby mohly přizpůsobit nový rámec podpory svým strukturálním specifikům; c) integrace nových členských států tak, aby bylo umožněno přizpůsobení opatření jejich produkci; d) ačkoliv vnější rozměr SOT zůstává beze změny, posiluje se vyjednávací pozice EU v rámci probíhajících jednání ve WTO prostřednictvím výrazného snížení činností v rámci „žluté skříňky“ ve prospěch „zelené skříňky“ v kapitole „Vnitřní podpora“, a úplným odstraněním (již velmi omezených) vývozních náhrad v kapitole „Podpora vývozu“.

Pokud jde o samotný návrh, zpravodajka se domnívá, že představuje přijatelný pracovní základ, který však může být v některých aspektech opraven a zlepšen. V tomto smyslu je vhodné upřesnit některé obecné zásady a navrhnout různé změny legislativního textu. Vzhledem k tomu, že vysvětlení ke každému pozměňovacímu návrhu je podáváno v příslušném odůvodnění, stačí zde uvést základní směry navržených pozměňovacích návrhů:

a) Rozpočtová neutralita: Zavedením specifické podpory na plochu třešní a bobulovin se mírně zvyšuje rozpočet SOT o 20 mil. EUR ročně v souladu s usnesením Parlamentu ze dne 12. října 2006. Zpravodajka je toho názoru, že toto zvýšení je plně odůvodněno vzhledem k nízkým úrovním financování, jež jsou poskytovány odvětví ovoce a zeleniny ve srovnání s jeho produktivní hodnotou. Z důvodu odpovědnosti se nepočítá s novým navýšením, vzhledem k tomu, že jakákoli změna by poškodila zbytek producentů Evropské unie s přesně stanovenými stropy schválenými ve finančním výhledu na období 2007–2013. V případě, že státy budou potřebovat větší objem prostředků, existuje případně možnost využít část vnitrostátní rezervy stanovené v článku 42 nařízení (ES) č. 1782/2003 do výše 0,5 %.

b) Zvláštní podpora v nových členských státech: Kromě podpory pro třešně a bobuloviny, jež bude poskytována výhradně novým členským státům, se zavádějí zvláštní ustanovení týkající se uznávání organizací producentů v těchto zemích.

c) Uplatňování režimu jednotné platby v odvětví ovoce a zeleniny: Z důvodu možného narušení rovnováhy trhů a struktur v odvětví ovoce a zeleniny je třeba zachovat stávající režim uplatňovaný na plochy určené k pěstování ovoce a zeleniny, které tím pádem nebudou moci být využívány k jiné zemědělské činnosti do té doby, než bude provedeno přesné hodnocení možných dopadů tohoto rozhodnutí, jak požaduje nejnovější jurisdikce Soudního dvora. Pokud jde o podpory pro zpracované ovoce a zeleninu, zpravodajka se rovněž domnívá, že vzhledem k tomu, že se jedná o produkty s dvojím využitím, a s ohledem na nebezpečí hromadného zastavení produkce v případě úplného oddělení, je vhodné zavést na produkty vybrané členskými státy podporu na plochu, podobně jako je tomu v současné době v odvětví skořápkového ovoce. Zpravodajka se domnívá, že tato nová podpora, jejíž celková výše by byla podobná jako v případě stávajících podpor poskytovaných na zpracování, by mohla ušetřit průmyslové podniky důsledků přerušení dodávek a současně by vyhověla požadavkům společné organizace trhu, neboť by přispěla k oddělení a přešla by do působnosti „modré skříňky“.

d) Operační programy: Zpravodajka předkládá různé pozměňovací návrhy technického rázu v souladu se zásadou subsidiarity řízení a umožňuje zvýšit minimální hodnotu produkce uváděné na trh do výše 6 % pro organizace producentů, jež obdržely podporu v minulosti, s cílem zaručit stejnou úroveň podpory a podpořit koncentraci nabídky, což představuje základní cíl nové společné organizace trhu. Rovněž se navrhuje zvýšit rozpočet posílením příspěvku Společenství do provozních fondů o 60 %. V poslední řadě se posilují ustanovení, jež vylučují dvojí financování prostřednictvím programů pro rozvoj venkova a operačních programů.

e) Řízení rizik: Ačkoli se zdá být vhodné, aby organizace producentů zajišťovaly prostřednictvím svých operačních programů řízení rizik, převádějí se na ně určité pravomoci (například propagace, komunikace a vzdělávání), které již představují obecné cíle operačních programů a které musí být prováděny trvale a nikoli nárazově. Kromě toho se povoluje členským státům, aby zřídily záruční fond pro vážné krize, který by byl určen pro všechny producenty, ať jsou či nejsou členy organizací producentů. Jak je již výše uvedeno, tento fond by mohl být financován z části prostředků vnitrostátní rezervy stanovené v článku 42 nařízení (ES) č. 1782/2003 do maximální výše 0,5 %.

• [1]  Údaje, jež poskytla Evropská komise „Major Features of the sector of fresh fruits and vegetables in the UE“, duben 2006.
• [2]  V Algarve (Portugalsko), v Andalusii, na Kanárských ostrovech, v autonomní oblasti Valencie, v oblasti Murcia a La Rioja (Španělsko), na Korsice, v oblasti Languedoc-Roussillon a Provence-Alpes-Côte d'Azur (Francie); prakticky na celém jihu Itálie (Sicílie, Sardinie, Kalábrie, Basilicata, Puglia, Campania, Lazio, Abruzzo), v Borsod-Abaúj-Zemplen (Maďarsko), v Kentu a Lincolnshire (Spojené království), v Zuid-Holland (Nizozemsko) a konečně na celém území Řecka, Kypru a Malty.
• [3]  Ross, G., Johannsson, L., Kasmel, A. et al. (2001): Disparities in vegetable and fruits consumption: European cases from the North and the South. Public Health Nutirtion, 4:35-43; WHO (2003): Diet, Nutrition and the prevention of Chronic Diseases. Report of a Joint WHO/FAO Expert Consultation. Geneva, WHO Technical Report Series 916.
• [4]  National Institute of Public Health (1999): Disparities in food habits, review of research in 15 European Countries. Helsinki, Finsko.
• [5]  Evropská komise (2005): Prosazování zdravé stravy a fyzické aktivity: evropský rozměr prevence nadváhy, obezity a chronických chorob. Zelená kniha KOM(2005)637 ze dne 8.12.2005.
• [6]  KOM(2004)549 ze dne 10.8.2004 a KOM(2006)345 ze dne 28.6.2006
• [7]  Usnesení P6_TA(2005)0714 ze dne 3.5.2005 na základě zprávy z vlastního podnětu 2004/2193/INI / A6-0121/2005
• [8]  Usnesení P6_TA-PROV(2006)0420 ze dne 12.10.2006 na základě zprávy z vlastního podnětu 2004/2193/INI

STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (7. 5. 2007)

pro Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

k návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví zvláštní pravidla, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny, a kterým se mění některá nařízení
(KOM(2007)0017 – C6‑0075 – 2007/0012(CNS))

Navrhovatel: Béla Glattfelder

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Reforma společné organizace trhu s ovocem a zeleninou (O&Z) přichází v příhodný čas, více než deset let po posledním přezkumu, v kontextu vyznačujícím se řadou významných událostí, jako je reforma SZP v letech 2003 a 2004, probíhající jednání o rozvojové agendě z Dohá a provádění finančního výhledu EU v období 2007–2013.

Navrhovatel podporuje obecný přístup odrážející se v návrhu Komise, jehož cílem je mimo jiné zefektivnit a zatraktivnit organizace producentů a zvýšit tak konkurenceschopnost tohoto odvětví.

Co se týče aspektů souvisejících s mezinárodním obchodem (režim vstupní ceny, celní kvóty, spouštěcí objemy…), Komise se rozhodla neměnit stávající právní rámec, „vzhledem k tomu, že na půdě WTO stále probíhají jednání a jejich výsledek není znám.“ Rozhodla se nicméně zrušit v tomto odvětví veškeré vývozní náhrady, a to vzhledem k údajnému poklesu jejich úlohy a hospodářského dopadu.

Navrhovatel souhlasí s tím, že „uvedený režim (O&Z) by měl vycházet z dohod, které byly uzavřeny v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání“ (bod odůvodnění 23 tohoto návrhu). V kontextu vyznačujícím se vysokým deficitem zahraničního obchodu v tomto odvětví, zvýšenou konkurencí třetích zemí v EU i na světových trzích a narušováním preferencí Společenství uplatňováním dohod o volném obchodu by ovšem nebylo rozumné, aby EU stávající povinnosti rozšířila.

Cílem prvního předloženého pozměňovacího návrhu je posílit schopnost EU reagovat na krize vyvolané nadměrnou dovozní konkurencí pomocí aktivace zvláštního ochranného opatření článku 31. Navrhovatel za tímto účelem navrhuje zrušit některé podmínky, jež nevyplývají ze znění článku 5 Dohody WTO o zemědělství.

Cílem druhého pozměňovacího návrhu je jednoduše zachovat možnost poskytnutí vývozních náhrad v odvětví O&Z kdykoli je to nutné, dokud EU neučiní v rámci WTO pevný (tj. formální a bezvýhradný) závazek k odstranění těchto náhrad.

Z hospodářského hlediska nesouhlasí navrhovatel s názorem Komise, že tyto náhrady již nejsou potřebné. Vzhledem k intenzitě konkurence na světových trzích v tomto odvětví a vzhledem ke skutečnosti, že řada dalších významných hráčů nadále využívá tento či podobný druh podpory, může být i malá pomoc poskytnutá hospodářským subjektům EU významná.

Závažnější je ovšem skutečnost, že toto jednostranné a předčasné odstranění vývozních náhrad by mohlo vyslat nežádoucí signál našim partnerům ve WTO tím, že je ujistí v jejich tendenci brát případné odstranění všech vývozních náhrad EU jako samozřejmost a být v rozporu se zásadou „paralelismu“ (s odstraněním dalších druhů podpory) zakotvenou v prohlášení ministrů z Hongkongu, která zatím nebyla konkrétně převedena do praxe.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Znění navržené Komisí[1]	Pozměňovací návrhy Parlamentu
Pozměňovací návrh 1 BOD ODŮVODNĚNÍ 28A (nový)
	(28a) Je vhodné podporovat proces, jehož cílem je na úrovni Společenství zkoordinovat jednání se třetími zeměmi, která se týkají fytosanitárních protokolů pro vývoz ovoce a zeleniny.
Odůvodnění
Úsilím vynaloženým doposud na mnohostranné úrovni (WTO) i na úrovni dvoustranných dohod (s Mexikem, Chile, státy ve středomořské oblasti atd.) se zatím nepodařilo vyřešit otázku fytosanitárních překážek pro zemědělský vývoz Společenství. Jednání o fytosanitárních protokolech totiž zůstává výhradní záležitostí vnitrostátních orgánů členských států EU. Je vhodné, aby tak mohla činit Komise v koordinaci se členskými státy.
Pozměňovací návrh 2 BOD ODŮVODNĚNÍ 28B (nový)
	(28b) V této fázi je vhodné zachovat vývozní náhrady, které zůstávají užitečným nástrojem pro zvýšení vývozu ovoce a zeleniny ze Společenství do některých třetích zemí.
Odůvodnění
Vývozní náhrady a stahování jsou dva nástroje řízení trhu současné SOT s ovocem a zeleninou. Úplné a okamžité zrušení vývozních náhrad by mohlo vést k lokální destabilizaci trhů pro některé druhy ovoce nebo zeleniny. Je tedy třeba jednat obezřetně a především vyčkat závěrů příslušného hodnocení dopadu, které by měly být k dispozici koncem roku 2007.
Pozměňovací návrh 3 ČL. 31 ODST. 2
2. Dodatečné dovozní clo se neuloží, pokud je nepravděpodobné, že by dovoz narušil trh Společenství, nebo pokud by účinky byly s ohledem na zamýšlený cíl nepřiměřené.	vypouští se
Odůvodnění
Článek 31 tohoto návrhu – stejně jako článek 33 nařízení (ES) č. 2200/96 – stanoví zvláštní bezpečnosntí doložku v souladu s článkem 5 dohody o zemědělství uzavřené v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání. Odstavec 2 však překračuje podmínky stanovené v této dohodě a neúměrně ztěžuje aktivaci této doložky. Náchylnost některých producentů v odvětví ovoce a zeleniny ke krizím způsobeným nadměrnou konkurencí dovážených výrobků opravňuje EU k tomu, aby plně využila možností ochrany vyplývajících z pravidel WTO, aniž by zaváděla další podmínky.
Pozměňovací návrh 4 HLAVA V KAPITOLA III ODDÍL IIA (nový) ČL. 37A (nový)
	ODDÍL IIA VÝVOZNÍ NÁHRADY   Článek 37a Stanovení a přidělování vývozních náhrad
	1. V rozsahu nezbytném pro hospodářsky únosný vývoz produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96 na základě cen těchto produktů na mezinárodním trhu a v mezích stanovených v dohodách uzavřených v souladu s článkem 228 Smlouvy může být rozdíl mezi těmito cenami a cenami platnými v rámci Společenství pokryt vývozními náhradami.   2. Pro určování množství, která lze vyvézt s náhradou, se stanoví postup, který:   a) je nejvhodnější pro povahu produktu a situaci na daném trhu, umožňuje nejúčinnější využití dostupných zdrojů a náležitě zohledňuje efektivnost a strukturu vývozu ze Společenství, aniž by však diskriminoval mezi malé či velké hospodářské subjekty;   b) je pro hospodářské subjekty nejméně náročný s ohledem na administrativní požadavky;   c) nediskriminuje žádný z dotčených hospodářských subjektů.   3. Náhrada je stejná pro celé Společenství.   Je-li to s ohledem na situaci v mezinárodním obchodě nebo na zvláštní požadavky určitých trhů nezbytné, může být pro daný produkt náhrada rozlišena podle místa určení tohoto produktu.   Náhrady se stanovují postupem podle článku 46 nařízení (ES) č. 2200/96. Náhrady se stanovují v pravidelných intervalech.   Náhrady stanovené v pravidelných intervalech může Komise v případě nutnosti z vlastního podnětu nebo na žádost některého členského státu v mezidobí upravovat.   4. Při stanovení náhrad se berou v úvahu tyto skutečnosti:   a) stávající stav a předpokládaný vývoj:   – cen a dostupnosti ovoce a zeleniny na trhu Společenství,   – cen ovoce a zeleniny na mezinárodním trhu;   b) náklady na uvedení produktů na trh a minimální náklady na jejich dopravu z trhů Společenství do přístavů nebo do jiných míst vývozu Společenství, jakož i náklady na přepravu do zemí určení;   c) hospodářské důsledky plánovaného vývozu;   d) omezení stanovená ve smlouvách uzavřených v souladu s článkem 228 Smlouvy.   5. Ceny platné na trhu Společenství uvedené v odstavci 1 se stanoví s přihlédnutím k cenám, které se z hlediska vývozu jeví jako nejpříznivější.   Ceny platné v mezinárodním obchodě uvedené v odstavci 1 se stanoví s přihlédnutím k:   a) cenám zjištěným na trzích třetích zemí;   b) nejpříznivějším cenám ve třetích zemích určení používaným při dovozu z jiných třetích zemí;   c) cenám producentů zjištěným ve vyvážejících třetích zemích;   d) nabídkovým cenám vyplaceně na hranici Společenství.   6. Náhrada se poskytuje pouze na základě žádosti a po předložení příslušné vývozní licence.   7. Výše náhrady se rovná částce platné ke dni podání žádosti o licenci a v případě rozlišené náhrady částce platné k příslušnému dni:   a) pro místo určení uvedené v licenci nebo   b) pro skutečné místo určení, pokud se liší od místa určení uvedeného v licenci. V tomto případě nesmí příslušná částka překročit částku, která je platná pro místo určení uvedené v licenci.   Mohou být přijata vhodná opatření, která zamezí zneužívání flexibility tohoto odstavce.   8. Postupem podle článku 46 nařízení (ES) č. 2200/96 se lze odchýlit od odstavců 6 a 7 v případě produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96, pro něž se poskytují náhrady v rámci potravinové pomoci.   9. Náhrada je vyplacena, jestliže se prokáže, že produkty:   – byly vyvezeny ze Společenství, – mají původ ve Společenství a – v případě rozlišené náhrady dosáhly místa určení uvedeného v licenci nebo jiného místa určení, pro které byla náhrada stanovena, aniž je dotčen odst. 7 písm. b). Postupem podle článku 46 nařízení (ES) č. 2200/96 však mohou být stanoveny odchylky od tohoto pravidla, pokud budou vymezeny podmínky, jež poskytnou rovnocenné záruky.   10. Dodržování omezení objemů vyplývajících z dohod uzavřených v souladu s článkem 228 Smlouvy je zajištěno prostřednictvím vývozních licencí vydaných na referenční období v nich uvedená a platných pro dotyčné produkty.   S ohledem na dodržování závazků vyplývajících z dohod uzavřených v rámci Uruguayského kola obchodních jednání nemá uplynutí referenčního období vliv na platnost vývozních licencí.   11. Podrobná prováděcí pravidla k tomuto článku včetně ustanovení o přerozdělení dosud nepřidělených nebo nevyužitých množství, která lze vyvézt, se stanoví postupem podle článku 46 nařízení (ES) č. 2200/96.
Odůvodnění
I přesto, že některé (zanedbatelné) rozpočtové úvahy mohou hovořit pro zrušení vývozních náhrad v odvětví ovoce a zeleniny, bylo by toto jednostranné a předčasné zrušení vzhledem k současnému stavu jednání WTO politicky i hospodářsky nerozumné. Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je prodloužit uplatňování systému vývozních náhrad, jak je stanoven v článku 35 nařízení (ES) č 2200/96, do chvíle, než konečný výsledek rozvojové agendy z Dohá odůvodní zrušení náhrad.
Pozměňovací návrh 5 ČL. 40 BOD 1 Čl. 1 odst. 2 tabulka řádek 21a (nový) (nařízení (ES) č. 2200/96)
	0813 20 00 Sušené švestky.
Odůvodnění
Sušené švestky procházejí dvojstupňovým zpracováním: sušením, které provádí producent, a zpracováním, které provádí zpracovatel. Produkt má po sušení stejné číslo celní nomenklatury jako zpracované sušené švestky.
Bez zvláštního zápisu do nařízení (ES) č. 2200/96 by sušené švestky byly jakožto zemědělský produkt vyloučeny z výrobků, které mohou požívat výhod systému obchodních norem, organizací producentů, meziodvětvových organizací atd.

POSTUP

Název	Zvláštní pravidla, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny
Referenční údaje	KOM(2007)0017 – C6-0075/2007 – 2007/0012(CNS)
Příslušný výbor	AGRI
Výbor, který zaujal stanovisko        Datum oznámení na zasedání	INTA 13.3.2007
Navrhovatel        Datum jmenování	Béla Glattfelder 28.2.2007
Projednání ve výboru	21.3.2007		11.4.2007
Datum přijetí	7.5.2007
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	8 6 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Françoise Castex, Christofer Fjellner, Béla Glattfelder, Eduard Raul Hellvig, Jacky Henin, Caroline Lucas, Erika Mann, Helmuth Markov, Georgios Papastamkos, Tokia Saïfi, Zbigniew Zaleski
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Eugenijus Maldeikis, Margrietus van den Berg
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Brian Simpson

• [1]  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

POSTUP

Název	Zvláštní pravidla, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny
Referenční údaje	KOM(2007)0017 – C6-0075/2007 – 2007/0012(CNS)
Datum konzultace s EP	16.2.2007
Příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	AGRI 13.3.2007
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko        Datum oznámení na zasedání	INTA 13.3.2007
Zpravodaj(ové)        Datum jmenování	María Isabel Salinas García 5.4.2004
Projednání ve výboru	21.3.2007		11.4.2007		8.5.2007
Datum přijetí	8.5.2007
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	37 2 2
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Vincenzo Aita, Peter Baco, Katerina Batzeli, Thijs Berman, Niels Busk, Luis Manuel Capoulas Santos, Dumitru Gheorghe Mircea Coşea, Joseph Daul, Albert Deß, Gintaras Didžiokas, Carmen Fraga Estévez, Ioannis Gklavakis, Lutz Goepel, Bogdan Golik, Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf, Esther Herranz García, Elisabeth Jeggle, Atilla Béla Ladislau Kelemen, Heinz Kindermann, Vincenzo Lavarra, Véronique Mathieu, Rosa Miguélez Ramos, Neil Parish, Radu Podgorean, María Isabel Salinas García, Agnes Schierhuber, Willem Schuth, Czesław Adam Siekierski, Csaba Sándor Tabajdi, Witold Tomczak, Donato Tommaso Veraldi, Janusz Wojciechowski, Andrzej Tomasz Zapałowski
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Alejandro Cercas, Hynek Fajmon, Ilda Figueiredo, Gábor Harangozó, Jan Mulder, James Nicholson, Zdzisław Zbigniew Podkański, Teresa Riera Madurell, Armando Veneto