ZPRÁVA o ověřování pověřovacích listin Beniamina Donniciho
22. 5. 2007 - (2007/2121(REG)) - *
Výbor pro právní záležitosti
Zpravodaj: Giuseppe Gargani
NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o ověřování pověřovacích listin Beniamina Donniciho
Evropský parlament,
– s ohledem na akt ze dne 20. září 1976 o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách [1],
– s ohledem na články 3, 4 a 9 a přílohu I jednacího řádu,
– s ohledem na úřední sdělení příslušeného italského státního orgánu ohledně zvolení pana Beniamina Donniciho poslancem Evropského parlamentu,
– s ohledem na stížnost pana Achilla Occhetta obdrženou dne 25. května 2007, v níž pan Occhetto zpochybnil platnost zvolení pana Beniamina Donniciho poslancem Evropského parlamentu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6‑0198/2007),
A. vzhledem k tomu, že čl. 7 odst. 1 a 2 aktu ze dne 20. září 1976 stanoví funkce neslučitelné s mandátem poslance Evropského parlamentu,
B. vzhledem k tomu, že podle článku 9 a přílohy I jednacího řádu jsou poslanci povinni vyplnit podrobné prohlášení o svých profesních činnostech nebo jiných placených funkcích či činnostech,
C. vzhledem k tomu, že se v čl. 3. odst. 5 jednacího řádu Parlamentu se uvádí, že „pokud je poslanec jmenován v důsledku odstoupení kandidátů ze stejného seznamu, výbor příslušný pro ověřování pověřovacích listin zajistí, aby odstoupení proběhlo v souladu s duchem a literou aktu ze dne 20. září 1976 a čl. 4 odst. 3 tohoto jednacího řádu“,
D vzhledem k tomu, že soulad rozhodnutí pana Achilla Occhetta odstoupit z voleb s literou a s duchem aktu z roku 1976 musí být posouzen s ohledem na článek 6 tohoto aktu, v němž stojí: „poslanci Evropského parlamentu (…) nejsou vázáni žádnými pokyny a jejich mandát není vázaný“ a že svoboda a nezávislost poslanců je skutečně klíčovou zásadou,
E. vzhledem k tomu, že ve statutu poslanců (jenž má vstoupit v platnost od roku 2009) se v čl. 2 odst. 1 uvádí, že „poslanci se rozhodují svobodně a nezávisle“. Rovněž v odstavci 2, který je bezesporu založen na odstavci 1, se uvádí, že „jakákoli dohoda o odstoupení od mandátu před uplynutím nebo na konci volebního období je neplatná“,
F. vzhledem k tomu, že taková ustanovení statutu poslanců jsou pouze vysvětlením zásad svobody a nezávislosti, které jsou již obsaženy v Aktu z roku 1976 a že statut poslanců je výslovně potvrzuje v zájmu Evropského parlamentu a jeho poslanců,
G. vzhledem k tomu, že se článek 6 aktu z roku 1976 se musí vztahovat rovněž na kandidáty, kteří, i když dosud nejsou formálně poslanci, figurují na seznamech zvolených osob, což je v zájmu Evropského parlamentu, protože takoví kandidáti se výhledově mohou stát poslanci Parlamentu,
H. vzhledem k tomu, že odstoupení předložené panem Achillem Occhettem je výsledkem vůle podmíněné dohodou, která byla uzavřena před jmenováním poslanců zvolených ve volbách do Evropského parlamentu ve dnech 12. a 13. července 2004 s jinou osobou seznamu „Società civile DI PIETRO-OCCHETTO“, a že je třeba proto takové odstoupení považovat za neslučitelné s literou a duchem aktu z roku 1976, a tedy za neplatné,
|I. vzhledem k tomu, že neplatnost odstoupení pana Achille Occhetta podkopává faktický a právní základ pro zachování mandátu jeho nástupce Beniamina Donniciho,
J. vzhledem k tomu, že regionální soud Lazia (soud prvního stupně), ve svém rozsudku ze dne 21. července 2006 rozhodl, že to, že se pan Ochetto vzdal svého zvolení neznamená, že se vzdává svého místa v konečném pořadí kandidátů, protože respektování vůle lidu přikazuje, aby volební výsledky byly považovány za definitivní a neměnitelné, a že to nemá žádný vliv při rozhodování o eventuálním nahrazování kandidátů v případě neslučitelnosti, ztráty občanských práv, nezpůsobilosti nebo rezignace oprávněných osob na jmenování nebo funkci. Kandidát, který se svého zvolení do funkce vzdal, má tedy po prověření všech předpokladů pro nahrazení právo své prohlášení o odstoupení stáhnout, a vrátit se tak do funkce, kterou lze nahrazením znovu získat.
K. vzhledem k tomu, že státní rada definitivním rozsudkem, který se stal součástí judikatury, zrušila jmenování Achilla Occhetta poslancem Evropského parlamentu,
L. vzhledem k tomu, že vnitrostátní rozsudek není pro Evropský parlament závazný, pokud byl vynesen v rozporu se zásadami aktu z roku 1976, podle něhož má Evropský parlament jistou výlučnou právní působnost: (dle první části článku 12 aktu : „Evropský parlament ověřuje mandáty svých členů“),
M. vzhledem k tomu, že Evropský parlament může legitimně odmítnout platnost mandátu pana Beniamina Donniciho a zároveň ignorovat rozhodnutí italského soudce, protože je v rozporu s duchem a literou aktu z roku 1976, čímž bude zároveň zachován mandát pana Achilla Occhetta,
1. prohlašuje za neplatný mandát poslance Evropského parlamentu pana Beniamina Donniciho, jehož zvolení oznámil příslušný vnitrostátní orgán;
2. potvrzuje platnost mandátu pana Achilla Occhetta;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí příslušným vnitrostátním orgánům Italské republiky a pánům Beniaminu Donnicimu a Achillovi Occhettovi.
- [1] Úř. věst. L 278, 8.10.1976, s. 5. Akt naposledy změněný rozhodnutím 2002/772/ES, Euratom (Úř. věst. L 283, 21.10.2002, s. 1.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Na své schůzi konané ve dnech 2.–3. května 2007 se Výbor pro právní záležitosti zabýval v souladu s čl. 3 odst. 4 a 5 jednacího řádu otázkou platnosti mandátu Beniamina Donniciho, nového poslance jmenovaného příslušným orgánem jeho státu na základě pravomocného rozsudku vnitrostátního orgánu, který rozhodl o stížnosti ohledně platnosti poslaneckého mandátu Achilla Occhetta.
I. Rekonstrukce událostí
1. Při příležitosti voleb do Evropského parlamentu konaných v červnu 2004 kandidoval poslanec Beniamino Donnici na kandidátní listině strany „Società civile DI PIETRO-OCCHETTO“, která získala dvě křesla ve dvou volebních obvodech. V obou obvodech byl zvolen poslanec Antonio Di Pietro, který se rozhodl pro obvod Jižní Itálie.
2. Poslanec Achille Occhetto, který skončil první mezi nezvolenými kandidáty v obou obvodech, vydal prohlášení, kterým se vzdal svého mandátu poslance Evropského parlamentu.
3. V prvním obvodě byl tudíž zvolen Giulietto Chiesa, který na seznamu figuroval těsně za Achillem Occhettem, a Beniamino Donnici, který skončil třetí na seznamu druhého obvodu, postoupil na první místo mezi nezvolenými kandidáty.
4. Po italských parlamentních volbách se Antonio Di Pietro vzdal mandátu poslance Evropského parlamentu, protože byl zvolen poslancem italského parlamentu.
5. Achille Occhetto, první mezi nezvolenými kandidáty ve volebním obvodu Jižní Itálie, zrušil své původní prohlášení, kterým se mandátu vzdával, a podal žádost, zda by mohl nahradit Antonia Di Pietra.
6. Národní volební úřad pro Evropský parlament při odvolacím soudu tedy prohlásil Achilla Occhetta, kandidujícího za „Società civile DI PIETRO-OCCHETTO“ v obvodu Jižní Itálie, za zvoleného poslance Evropského parlamentu, neboť se umístil na prvním místě mezi nezvolenými kandidáty téhož obvodu. Odůvodnění tohoto rozhodnutí (které nebralo zřetel na prohlášení, kterým se poslanec Achille Occhetto zřekl mandátu) se zakládalo na tom, že „na rozdíl od případu, který nastal v prvním volebním obvodě (Severozápadní Itálie), prohlášení, kterým se Achille Occhetto dne 7. července 2004 vzdal mandátu poslance Evropského parlamentu, nenabylo účinnosti, a proto se musí považovat za odvolatelné, neboť k němu došlo dříve, než byl zahájen proces, kterým měl být Antonio Di Pietro nahrazen kandidátem, který se na téže listině a ve čtvrtém volebním obvodě (Jižní Itálie) umístil těsně za ním“.
7. Ve svém odvolání, které dne 30. května 2006 podal k oblastnímu správnímu soudu pro Lazium (RG č. 5258/2006), napadá Beniamino Donnici postup národního volebního úřadu s odůvodněním, že tento postup byl protiprávní, poněvadž při něm byly porušeny články 20, 21, 22 a 41 zákona č. 18 ze dne 24. ledna 1979, jakož i obecné zásady voleb, a poněvadž pan Achille Occhetto byl prohlášen za zvoleného navzdory tomu, že se svého mandátu zřekl dne 7. července 2004, což znamená, že nefiguroval na seznamu zvolených kandidátů a případných náhradníků, který byl Evropskému parlamentu předán dne 12. listopadu 2004.
8. Během řízení správního soudu Evropský parlament na základě prohlášení národního volebního úřadu a šetření, které provedl Výbor pro právní záležitosti na své schůzi dne 21. června 2006, řádným postupem rozhodl, že poslanecký mandát Achilla Occhetta je platný (plenární zasedání konané dne 3. července 2006).
9. Výbor pro právní záležitosti, který byl informován o tom, že Beniamino Donnici podal odvolání, stanovil, že takovéto napadnutí rozsudku se týká případného porušení vnitrostátních postupů pro jmenování zvolených zástupců, a jako takové je nepřijatelné, jelikož podle článku 12 zákona vydaného dne 20. září 1976 týkajícího se volby poslanců do Evropského parlamentu formou přímých všeobecných voleb Evropský parlament „rozhoduje všechny spory, které vznikají na základě tohoto aktu a které nevznikají na základě ustanovení vnitrostátních předpisů, na něž tento akt odkazuje“.
10. Oblastní správní soud svým rozhodnutím č. 6232 ze dne 21. července 2006 zamítl odvolání Beniamina Donniciho s odůvodněním, že odstoupení zvoleného kandidáta zakládající se na jeho prohlášení není důvodem pro jeho vyškrtnutí z výsledného pořadí, neboť respekt vůči vůli lidu přikazuje, aby volební výsledky byly považovány za konečné a neměnitelné, a že nemá žádný vliv při rozhodování o eventuálním nahrazování kandidátů v případě neslučitelnosti, ztráty občanských práv, nezpůsobilosti nebo rezignace oprávněných osob na jmenování nebo funkci. Kandidát, který se svého zvolení do funkce vzdal, má tedy po prověření všech předpokladů pro nahrazení právo své prohlášení o odstoupení stáhnout, a vrátit se tak do funkce, kterou lze nahrazením znovu získat.
11. Svým rozhodnutím č. 7185 ze dne 6. prosince 2006 přijala pátá komora Státní rady odvolání Beniamina Donniciho proti rozsudku oblastního správního soudu v Laziu, který opravila z následujících důvodů:
· je nelogické rozlišovat mezi tím, zda se kandidát vzdá svého zvolení do funkce nebo svého umístění při volbách – zvolení souvisí s umístěním kandidáta ve volbách, a pokud se kandidát zřekne svého zvolení znamená to vyškrtnutí jeho jména z výsledného pořadí se všemi důsledky, které tato skutečnost může mít;
· tvrdit, že rezignace na zvolení nemá žádný vliv na nahrazení a že kandidát, který se zvolení zřekl, má právo své prohlášení odvolat, pokud je k nahrazení třeba přistoupit, je protimluv;
· prohlášení o rezignaci na zvolení je neodvolatelné (a to od okamžiku, kdy jej příslušný orgán nebo úřad, kterému je adresováno, vezme na vědomí), a ve svém důsledku mění výsledné pořadí kandidátů předkládané volebnímu úřadu.
12. Národní rada tudíž zrušila jmenování Achilla Occhetta poslancem Evropského parlamentu.
II. Sporné právní aspekty
a) Normy vztahující se na tento případ
1. Výchozím bodem pro rozbor nejspornějších právních aspektů tohoto případu je určení předpisů Společenství, které se na tento případ vztahují – právě na jejich pozadí se dvě situace, kdy se zvolený kandidát zřekne svého pořadí ve výsledcích voleb a kdy se zřekne svého poslaneckého mandátu, dostávají do společného rámce.
2. V čl. 3 odst. 5 jednacího řádu Parlamentu se uvádí, že „pokud je poslanec jmenován v důsledku odstoupení kandidátů ze stejného seznamu, výbor příslušný pro ověřování pověřovacích listin zajistí, aby odstoupení proběhlo v souladu s duchem a literou aktu ze dne 20. září 1976 a čl. 4 odst. 3 tohoto jednacího řádu“.
3. V současnosti se lze oprávněně domnívat, že případ pana Achilla Occhetta by mohl být řešen obdobným způsobem na základě stejných pravidel, jako jsou pravidla, kterými se řídí odstoupení.
4. S ohledem na doslovné znění pravidla o „odstoupení kandidátů ze stejného seznamu“, které se týká jak vzdání se stávajícího mandátu, tak i odstoupení od budoucího mandátu, je nutno se domnívat, že odstoupení od budoucího mandátu, které se týká právě případu pana Achilla Occhetta, by mohlo být řešeno obdobným způsobem na základě stejných pravidel, jako jsou pravidla, kterými se řídí vzdání se parlamentního mandátu v případě, že zvolená osoba je již poslancem.
5. To v prvé řadě znamená, že Evropský parlament by měl ověřit, zda odstoupení pana Achilla Occhetta skutečně odpovídá liteře a duchu aktu z roku 1976, a za druhé, zda jsou splněny formální požadavky čl. 4 odst. 3 jednacího řádu.
b) Neslučitelnost odstoupení s aktem z roku 1976
1. To, zda odstoupení pana Achilla Occhetta odpovídá liteře a duchu aktu z roku 1976, musí být ověřeno s ohledem na článek 6 tohoto aktu, podle něhož „poslanci Evropského parlamentu (…) nejsou vázáni žádnými pokyny a jejich mandát není vázaný“. Zásada svobody a nezávislosti poslanců je skutečně klíčovou zásadou.
2. Je nutno mít na paměti, že tento článek se vztahuje i na kandidáty, kteří se přesto, že nejsou poslanci, dostali na seznam zvolených osob; je to v zájmu Evropského parlamentu, jelikož se tito kandidáti mohou výhledově stát poslanci Parlamentu, a je tudíž zapotřebí od začátku chránit jejich svobodu a nezávislost.
3. Je tudíž nutno zjistit, zda na vůli poslance není vyvíjen jakýkoli nátlak či jí nejsou kladeny podmínky, přičemž je nutno začít u dohod či ujednání spojených s vyjádřením vůle poslance.
4. A právě o to se jedná v případě pana Achilla Occhetta. Jeho oznámení o odstoupení je výsledkem vůle podmíněno předchozí dohodou s druhým kandidátem seznamu „Società civile DI PIETRO-OCCHETTO“, a proto je nutné se domnívat, že není v souladu s literou a duchem aktu z roku 1976, a tudíž není platné.
5. Ve statutu poslanců (který však vstoupí v platnost až od roku 2009) je ostatně v čl. 2 odst. 1 uvedeno, že „poslanci se rozhodují svobodně a nezávisle“. Na druhé straně odstavec 2, který je bezesporu založen na odstavci 1, uvádí, že „jakákoli dohoda o odstoupení mandátu před ukončením doby trvání nebo na konci volebního období je neplatná“.
6. Toto opatření je pouze jasným vyjádřením zásad svobody a nezávislosti, které jsou již obsaženy v aktu z roku 1976 a jasně potvrzeny ve Statutu poslanců, a to v zájmu Evropského parlamentu a jeho poslanců.
c) Neplatnost odstoupení v důsledku formální chyby
1. Za účelem zajištění co největší transparentnosti, pokud jde o vůli poslance, je v čl. 4 odst. 3 jednacího řádu Parlamentu uvedeno, že oznámení o vzdání se mandátu „musí mít formu úředního zápisu sepsaného v přítomnosti generálního tajemníka nebo jeho zástupce, podepsaného generálním tajemníkem nebo jeho zástupcem a dotyčným poslancem a je neprodleně předloženo příslušnému výboru“. Žádný další dokument, i kdyby jej podepsal sám poslanec, nelze považovat za platný.
2. Důvod tohoto opatření je stejný, jako je důvod uvedený v článku 6 aktu, tj. zachování vůle poslance za všech podmínek, ať už se jedná o chybu, odchýlení se od pravidel, výhružku apod. Jelikož v případě pana Achilla Occhetta, na nějž se, jak jsme viděli, obdobným způsobem vztahují pravidla platná pro odstoupení, nebyly dodrženy příslušné formální požadavky, tj. nedošlo k sepsání zápisu za přítomnosti generálního tajemníka či jeho zástupce, je nutné dojít k závěru, že odstoupení pana Achilla Occhetta je z formálního hlediska neplatné.
d) Stanovisko oddělení právních služeb
1. Oddělení právních služeb, které výbor požádal o stanovisko k této otázce, se vyjádřilo negativně v tom smyslu, že je třeba přihlížet k rozhodnutí členského státu.
2. Toto stanovisko nelze přijmout, jelikož by se tím omezila úloha Evropského parlamentu, který z hlediska své funkce zástupce evropských občanů musí bránit zásadu nedotknutelnosti vůle lidu a své nezávislosti, které neumožňují členským státům zasahovat do jeho složení.
3. Výbor pro právní záležitosti proto musí ověřit, zda je tato záležitost v souladu s duchem a literou pravidel stanovených v evropském aktu.
III. Závěr
1. Odstoupení pana Achilla Occhetta je neplatné, neboť se jedná o prvek, který je nutný pro platnost mandátu jeho nástupce, a Evropský parlament musí vydat negativní stanovisko, pokud jde o ověření pověřovacích listin pana Beniamina Donniciho.
2. Jelikož bylo v této otázce vydáno rozhodnutí italských orgánů, výsledkem bude zamítnutí platnosti mandátu pana Beniamina Donniciho, přičemž, jak se zdá, zároveň nebude možné potvrdit mandát pana Achilla Occhetta.
3. V tomto případě se jedná nikoli o to, že se neuplatňují rozhodnutí Státní rada, ale o to, zda je Evropský parlament vázán rozhodnutím vnitrostátních orgánů, které je v rozporu se zásadami aktu z roku 1976, tj. zásadami, na jejichž základě má Parlament určitou výhradní pravomoc (viz první část článku 12 aktu „Evropský parlament ověřuje mandáty svých členů“).
4. Evropský parlament může legitimně zamítnout platnost mandátu pana Beniamina Donniciho a zároveň ignorovat rozhodnutí italského soudce, protože je v rozporu s duchem a literou aktu z roku 1976; tím bude zároveň zachován mandát pana Achilla Occhetta.
POSTUP
Název |
Ověřování pověřovacích listin |
|||||||
Číslo postupu |
||||||||
Příslušný výbor |
JURI |
|||||||
Zpravodaj(ové) |
Giuseppe Gargani |
|
||||||
Předchozí zpravodaj(ové) |
|
|
||||||
Projednání ve výboru |
24.4.2007 |
2.5.2007 |
3.5.2007 |
21.5.2007 |
|
|||
Datum přijetí |
21.5.2007 |
|||||||
Výsledek závěrečného hlasování |
+ : – : 0 : |
21 5 0 |
||||||
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Carlo Casini, Bert Doorn, Cristian Dumitrescu, Monica Frassoni, Giuseppe Gargani, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Piia-Noora Kauppi, Katalin Lévai, Alain Lipietz, Antonio Masip Hidalgo, Aloyzas Sakalas, Francesco Enrico Speroni, Gary Titley, Diana Wallis, Rainer Wieland, Jaroslav Zvěřina, Tadeusz Zwiefka |
|||||||
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Sharon Bowles, Mogens N.J. Camre, Jonathan Evans, Jean-Paul Gauzès, Barbara Kudrycka, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Jacques Toubon |
|||||||
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Vittorio Agnoletto, Alfonso Andria, Luigi Cocilovo, Beniamino Donnici, Giovanni Claudio Fava |
|||||||
Datum předložení |
22.5.2007 |
|
||||||
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce) |
... |
|||||||