Postup : 2006/2276(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0209/2007

Předložené texty :

A6-0209/2007

Rozpravy :

PV 19/06/2007 - 6
CRE 19/06/2007 - 6

Hlasování :

PV 19/06/2007 - 8.28
CRE 19/06/2007 - 8.28
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2007)0265

ZPRÁVA     
PDF 172kWORD 138k
7. 6. 2007
PE 386.544v02-00 A6-0209/2007

o právním rámci opatření pro sladění rodinného života a období studia u mladých žen v Evropské unii

(2006/2276(INI))

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

Zpravodajka: Marie Panayotopoulos-Cassiotou

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 POSTUP

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o právním rámci opatření pro sladění rodinného života a období studia u mladých žen v Evropské unii

(2006/2276(INI))

Evropský parlament,

 s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 2 a článek 141 Smlouvy o ES,

 s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie vyhlášenou v roce 2000(1), zejména na její články 9 a 14 o právu založit rodinu a o právu na vzdělání,

–   s ohledem na závěry Evropské rady v Kodani konané ve dnech 21.–22. června 1993, v Lisabonu ve dnech 23.–24. března 2000, ve Stockholmu ve dnech 23.–24. března 2001, v Barceloně ve dnech 15.–16. března 2002, v Bruselu ve dnech 20.–21. března 2003, v Bruselu dne 26. března 2004, v Bruselu ve dnech 22.–23. března 2005 a v Bruselu ve dnech 23.–24. března 2006 týkající se Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost,

–   s ohledem na společné prohlášení evropských ministrů školství v Bologni ze dne 19. června 1999,

–   s ohledem na Evropský pakt pro mládež přijatý Evropskou radou ve dnech 22.–23. března 2005,

–   s ohledem na společné prohlášení Rady a Komise ze dne 14. března 2007 o službách týkajících se péče o děti,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. května 2005 o evropských politikách týkajících se mládeže pod názvem „Řešení problémů mladých lidí v Evropě – provádění Evropského paktu pro mládež a podpora aktivního občanství“ (KOM(2005)0206), které stanoví, že je nezbytné zajistit mládeži kvalitní vzdělání a odbornou přípravu spolu se souladem mezi rodinným a pracovním životem,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. ledna 2003 pod názvem „Účinně investovat do vzdělání a odborné přípravy: Imperativ pro Evropu“ (KOM(2002)0779),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. února 2003 pod názvem „Úloha univerzit v Evropě založené na znalostech“ (KOM(2003)0058),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. dubna 2005 pod názvem „Mobilizace inteligenčního potenciálu Evropy: možnost pro univerzity plně přispět k Lisabonské strategii“ (KOM(2005)0152),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2005 „Nediskriminace a rovné příležitosti pro všechny – rámcová strategie“ (KOM (2005)0224),

–   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1672/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí program Společenství pro zaměstnanost a sociální solidaritu – Progres(2),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. března 2006 „Plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů (2006-2010)“ (KOM(2006)0092),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. března 2005 „Zelená kniha: Nová mezigenerační solidarita jako odpověď na demografické změny“ (KOM(2005)0094),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. října 2006 „Demografická budoucnost Evropy – učiňme z problému výhodu“ (KOM(2006)0571),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. října 2006 „První etapa konzultací evropských sociálních partnerů o souladu pracovního, soukromého a rodinného života“ (SEK(2006)1245),

–   s ohledem na doporučení Rady 92/241/EHS ze dne 31. března 1992 týkající se péče o děti(3), které stanoví, že tyto služby mají být poskytovány rodičům, kteří navštěvují vzdělávací kurs nebo školení s cílem získat přístup na trh práce,

 s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2004 o souladu pracovního, rodinného a soukromého života(4), na své usnesení ze dne 9. března 2005 o střednědobé revizi Lisabonské strategie(5), na své usnesení o budoucnosti Lisabonské strategie z hlediska rovnosti žen a mužů ze dne 19. ledna 2006(6), na své usnesení ze dne 1. února 2007 o diskriminaci mladých žen a dívek v oblasti vzdělávání(7),

 s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6‑0209/2007),

A. vzhledem k tomu, že vzdělání a rodina spadají do vnitrostátní působnosti a odpovědnosti,

B.  vzhledem k tomu, že vzdělání je základním právem pro všechny a nezbytnou podmínkou pro rozvoj člověka a pro jeho účast v hospodářském a společenském životě,

C. vzhledem k tomu, že součástí vzdělávacího systému musí být odstraňování překážek, které ztěžují dosažení skutečně rovného postavení žen a mužů, jakož i podporu plné rovnosti pohlaví,

D. vzhledem k tomu, že přístup ke vzdělání, k celoživotnímu vzdělávání a ke kvalitnímu učení je nezbytný k tomu, aby mladí lidé, muži i ženy, mohli poskytovat schopnosti, které Evropa potřebuje, jak v oblasti stimulace zaměstnanosti a růstu, tak mezigenerační solidarity a obnovy obyvatelstva,

E.  vzhledem k tomu, že lepší soulad rodinného a studentského života na všech úrovních by mohl umožnit lepší využití potenciálu mladých lidí, a zejména mladých žen, a přispět tak ke „společnosti založené na znalostech“, ke konkurenceschopnosti hospodářství, k sociální soudržnosti a k obnově evropské společnosti, což jsou cíle vyhlášené v revidované Lisabonské strategii,

F.  vzhledem k tomu, že budoucnost Evropy závisí na její schopnosti podporovat společnosti vstřícné k mladým mužům a ženám a že v tomto rámci by uskutečňování přání týkajících se rodičovství nebo péče o závislé dospělé či postižené osoby nemělo být v rozporu s volbou vzdělání a povolání nebo představovat překážku při absolvování vzdělání či návratu k němu nebo při věnování se kariéře,

G. vzhledem k tomu, že existence vzdělávání, jak vysokoškolského, tak profesního, představuje jednu ze základních podmínek pro skutečný přístup na trh práce a jeden z nástrojů, který by měl zabraňovat chudobě, týkájící se převážně žen a umožnit harmonizaci výši mezd pro muže a ženy,

H. vzhledem k tomu, že prodloužení doby studia(8), chybějící pobídky k dosažení plné nezávislosti a obtížnější přístup k zaměstnání mohou u mladých lidí vést k odložení rozhodnutí založit rodinu,

I.   vzhledem k tomu, že možnosti, které nabízí celoživotní učení, a delší trvání studia vedou ke zvýšení průměrného věku mužů a žen v období studia a učení(9),

J.   vzhledem k tomu, že prodloužení lidského života ovlivňuje mezigenerační a rodinné vztahy, neboť zvyšuje počet závislých osob,

K. vzhledem k tomu, že sdělení Komise o souladu pracovního, soukromého a rodinného života uznává, že politiky zaměřené na soulad se musí týkat také mladých žen a mladých mužů, kteří ještě studují na vysokých školách,

L.  vzhledem k tomu, že materiální obtíže a různé druhy diskriminace často ztěžují přístup ke studiu či učení a pokračování v něm a že tyto obtíže jsou zvláště výrazné u mladých žen a mužů, kteří při studiu či učení(10) mají rodinné povinnosti a případně i pracovní závazky,

M. vzhledem k tomu, že i když členským státům nepřísluší ovlivňovat individuální volbu, zda plnit rodinné závazky, měly by s přihlédnutím k demografickým výzvám, před nimiž EU stojí, vytvořit příznivé ekonomické a sociální prostředí pro mladé rodiče a mladé lidi, kteří se starají o závislé dospělé či postižené osoby,

N. vzhledem k tomu, že statistiky ukazují, že Evropané nemají tolik dětí, kolik by si přáli(11),

O. vzhledem k tomu, že u žen – které se o závislé osoby starají v první řadě(12) – častěji než u mužů dochází k tomu, že nepokračují ve studiu, nedokončí jej nebo se k němu již nikdy nevrátí – což nevyhnutelně vede k celoživotní diskriminaci de facto v přístupu ke studiu a učení a v pokračování v něm a k nerovnostem mezi muži a ženami v pracovním životě,

P.  vzhledem k tomu, že ve většině zemí mít práci v době studia znamená buď nemožnost získat sociální podporu nebo snížení částky dostupné podpory a že statut studenta, zejména pokud má na starosti závislé osoby, značně komplikuje získání bankovních půjček nebo úvěrů,

Q. vzhledem k tomu, že rodinné závazky znamenají specifické potřeby v určitém počtu oblastí, zejména v oblasti bydlení, služeb péče o děti, pečovatelské služby pro závislé osoby, a flexibility při návštěvě kursů,

R.  vzhledem k tomu, že zacházení se studenty, kteří mají rodinné závazky, se liší podle zemí a institucí vysokoškolského a profesního vzdělávání – což může být na překážku jejich mobilitě, a tedy uskutečnění jejich přání v oblasti vzdělání a povolání – a že jejich potřeby jsou nerovnocenně brány v úvahu ve vzdělávacích systémech a v kritériích pro poskytování podpor studentům,

S.  vzhledem k tomu, že je k dispozici velice málo vnitrostátních a celoevropských statistik a ukazatelů, které by objasnily životní podmínky mladých osob s rodinnými závazky během jejich studií či učení,

1.  zdůrazňuje, že vzdělávání a odborná příprava dívek a žen patří mezi lidská práva a zásadní prvek umožňující plně požívat veškerá sociální, ekonomická, kulturní a politická práva;

2.  připomíná, že následující doporučení se týkají mladých lidí v období studia nebo učení, kteří mají nebo si přejí plnit rodinné závazky, a to buď jako rodiče, nebo jako pečovatelé o závislé dospělé či postižené osoby;

3.  připomíná, že v souladu se závěry Zelené knihy o demografii lze evropský demografický deficit přičíst mimo jiné tomu, že v současné době se různých životních etap (studium, práce, rodina) dosahuje později než v minulosti;

4.  vítá, že Komise ve svém sdělení o souladu pracovního, soukromého a rodinného života uznává, že politiky souladu se musí týkat mladých žen a mužů, kteří ještě studují na vysoké škole; vyjadřuje však politování, že zde v této věci chybí konkrétní návrhy;

5.  vybízí Komisi a členské státy, aby prosazovaly politiky podporující soulad studia, učení a rodinného života, které povedou mladé lidi k tomu, aby vyváženě plnili rodinné závazky a aby se vyhnuli jakékoli podobě diskriminace, a které jim umožní co nejlépe přispět k růstu a k evropské konkurenceschopnosti; upozorňuje, že v oblasti vzdělávání a výzkumu získává diplom více žen než mužů (59 %), ale jejich počet výrazně klesá v závislosti na budování pracovní kariéry: zatímco mezi držiteli titulu PhD je 43 % žen, mezi profesory je jich pouhých 15 %;

6.  vybízí členské státy, aby braly větší ohled na postavení mladých mužů a žen, kteří mají při studiu nebo učení rodinné závazky, zejména aby jim poskytly konkrétní prostředky přizpůsobené jejich potřebám;

7.  vzhledem ke skutečnosti, že o závislé osoby se starají převážně ženy, a proto má jejich studium komplikovanější průběh, vybízí členské státy, aby vytvořily sociální služby na podporu osobní soběstačnosti a péče o závislé osoby;

8.  vybízí členské státy, aby poskytovaly dostupné „studentské pojištění“, a zejména sociální a zdravotní zabezpečení, které by mohlo být rozšířeno na osoby závislé na studentce či studentovi;

9.  vyzývá členské státy a úvěrové instituce, aby zjednodušily a usnadnily poskytování půjček za výhodných podmínek pro mladé muže a ženy, kteří spojují rodinné závazky s obdobím studia nebo učení;

10. vyzývá členské státy, aby snížily nebo zrušily zdanění příjmů mladých mužů a žen, kteří při studiu nebo pracovní činnosti plní rodinné závazky nebo závazky vůči závislým osobám;

11. vybízí členské státy, aby spolu se správními celky a institucemi vysokoškolského a profesního vzdělávání přijaly opatření nezbytná k tomu, aby studenti, kteří jsou zároveň rodiči, mohli využívat bydlení uzpůsobené jejich potřebám a dostatečných a odpovídajících služeb péče o děti podle stejných kritérií výběru jako rodiče, kteří pracují; vyzývá členské státy, aby v této oblasti plně využívaly možnosti fondů Společenství a zejména ESF;

12. vítá závěry Evropské rady konané v Barceloně ve dnech 15.–16. března 2002, které jasně vyzývají členské státy, aby zavedly zařízení pro péči o děti pro alespoň 90 % dětí od tří let do věku povinné školní docházky a pro alespoň 33 % dětí mladších tří let; vyjadřuje politování nad tím, že se členské státy doposud dostatečně neřídily touto výzvou;

13. vybízí instituce vysokoškolského nebo profesního vzdělávání, aby v rámci své infrastruktury zřídily služby péče o děti, a vyzývá členské státy, aby tento typ iniciativ podporovaly; zdůrazňuje význam starších členů rodiny (prarodičů) a jejich zásadní úlohu při výchově dětí a pomoci mladým rodičům, kteří studují a pracují;

14. vyzývá členské státy, aby dbaly na to, aby všichni studenti, kteří mají děti, mohli mít přístup ke kvalitním obecním či veřejným mateřským školkám za dostupnou cenu;

15. vyzývá členské státy, aby dbaly na to, aby studenti, kteří mají starší děti, mohli mít za dostupnou cenu přístup do kvalitních středisek péče o děti;

16. vyzývá členské státy, aby mladým lidem, a zejména mladým ženám, snížily odpovědnost, především pokud jde o péči o závislé osoby, a umožnili jim tak pokračovat ve studiu;

17. vyzývá členské státy, aby spolu s institucemi vysokoškolského a profesního vzdělávání navrhly flexibilnější organizaci studia, například zvýšením nabídky distančního vzdělávání a možností rozvolněného studia a umožnily, aby více dospělých mohlo pokračovat ve studiu v rámci celoživotního vzdělávání;

18. vybízí členské státy a instituce vysokoškolského a profesního vzdělávání, aby více využívaly flexibilní techniky učení, které umožňují nové technologie, a aby je poskytly všem mladým lidem v období studia či učení a zejména těm, kteří mají rodinné závazky, nebo pečují o postižené osoby;

19. vyzývá členské státy a instituce vysokoškolského a profesního vzdělávání, aby zajistily rovné zacházení a nediskriminaci v přístupu ke vzdělávání, pokračování v něm či návrat ke studiu těhotným studentkám a matkám malých dětí a aby braly zvláště v úvahu jejich potřeby ;

20. vyzývá instituce vysokoškolského a profesního vzdělávání, aby u svých vyučujících a zaměstnanců podpořily vnímavost k zvláštním potřebám studentů a studentek pečujících o závislé osoby a aby pro ně v případě potřeby zavedly podpůrné a poradenské služby, které usnadní jejich nástup do vysokoškolského či profesního studia, pokračování v něm nebo jejich opětovného začlenění do něj;

21. vyzývá instituce vysokoškolského a profesního vzdělávání, aby zohlednily finanční situaci mladých mužů a žen s rodinnými závazky při výpočtu nákladů na školní docházku, a vybízí je, aby jim poskytly vhodnou podporu;

22. vyzývá členské státy, aby zavedly národní systém „certifikace“, který umožní určit veškeré instituce vysokoškolského a odborného vzdělávání a poskytovat možnosti podporující soulad studentského a rodinného života, a osobám, které mají rodinné závazky, tak usnadní pokračování ve studiu nebo jeho opětné zahájení a bude je k tomu podněcovat;

23. vyzývá všechny zaměstnavatele, aby v rámci sociální odpovědnosti podniků poskytovali stipendia, které by mohli využívat také studenti s rodinnými závazky, s cílem podporovat zaměstnávání čerstvých absolventů;

24. vyzývá členské státy a sociální partnery, aby podporovaly a zjednodušovaly celoživotní vzdělávání s tím, že stanoví mimo jiné možnosti otcovské nebo mateřské dovolené anebo dovolené z důvodů týkajících se zákonné péče nebo péče o závislé dospělé či postižené osoby a zajistí větší flexibilitu v pracovních podmínkách, zejména prostřednictvím využívání nových technologií; vyzývá také členské státy, aby zahrnuly mateřskou a otcovskou dovolenou během studia do celkové odpracované doby žen a zároveň do výpočtu jejich práv na důchod, s cílem dosáhnout zcela rovného postavení mužů a žen;

25. vyzývá členské státy a instituce vysokoškolského a odborného vzdělávání, aby nadále poskytovaly sociální dávky osobám, které plní rodinné závazky po dobu 6 měsíců po ukončení studia s cílem zjednodušit jejich integraci na trhu práce;

26. žádá členské státy, aby odstranily omezení týkající se doplňkové výdělečné činnosti osob při studiích, učení, nebo během rodičovské dovolené, pokud částky nepřesahují limit stanovený členskými státy, aniž by byly osobám zrušeny rodinné přídavky, což by jim umožnilo zůstat ve styku s jejich zaměstnavateli tak, že by vykonávaly zadanou práci doma a tímto způsobem by jim byl po ukončení mateřské dovolené zjednodušen návrat na trh práce;

27. připomíná, že do péče o závislé osoby jsou zapojeny převážně ženy, což vede k diskriminaci mezi muži a ženami na úrovni vzdělávání a zaměstnání; zdůrazňuje, že posílení odpovědnosti mužů, pokud jde o domácí práce a péči o děti a jiné závislé osoby, představuje klíčový předpoklad k tomu, aby více mladých žen sladilo svou úlohu matky se studiem; vyzývá proto členské státy, aby podpořily úlohu otců a také lepší rozdělení povinností, včetně období studia a po jeho dokončení, jakožto významný krok k docílení rovných příležitostí mezi muži a ženami;

28. vyzývá členské státy, aby upravily opatření týkající se ochrany mateřství tak, aby byla podporována účast mužů ve výchově dětí;

29. doporučuje členským státům, Radě a Komisi, aby si v rámci otevřené metody koordinace a schůzek ministrů školství a sociálních věcí vyměňovaly osvědčené postupy v oblasti podpory studentů, kteří mají rodinné závazky, a aby také zohlednili inovativní ustanovení v této věci, která byla zavedena v některých evropských zemích;

30. doporučuje členským státům, aby zavedly opatření usnadňující poskytování nebo rozšíření sociální podpory studentům z jiných členských zemí Evropské unie, kteří se starají o děti;

31. doporučuje, aby Komise a členské státy při vypracovávání a zavádění programů Společenství i jednotlivých států v oblasti školství zohledňovaly zvláštní situaci studentů, kteří mají rodinné závazky; a upozorňuje, že je důležité zahrnout do těchto programů průřezové akce podporující soulad studentského a rodinného života; žádá, aby vzdělávací systémy byly flexibilní a zajistily, aby matka po skončení mateřské dovolené mohla pokračovat ve studiu a mohla být zaměstnána na téže úrovni, jako před mateřskou dovolenou;

32. vyzývá členské státy, aby podle své vnitrostátní situace zhodnotily, zda by důsledkem reformy jejich školských systémů podporující flexibilitu a lepší uspořádání času stráveného studiem bylo urychlení vstupu mladých lidí do pracovního života, spolu s uskutečněním jejich přání týkajících se rodičovství;

33. vybízí EUROSTAT a členské země, aby upravily dosavadní ukazatele pro sběr údajů, které pomohou určit, na národní a evropské úrovni, jednak počet studentů a studentek, které mají rodinné povinnosti, spolu s jejich životními podmínkami, a zároveň určí, v jaké míře jsou rodinné povinnosti faktorem, který má vliv na nedokončení studií, zejména pro mladé ženy;

34. připomíná, že motivace mladých žen sladit studia a mateřství může být také oslabena obavami z diskriminace, která je může postihnout v jejich pracovním životě; vyzývá proto členské země, aby bojovaly proti diskriminaci, které se dopouští zaměstnavatelé na matkách, a to jak během přijímání do zaměstnání, tak v rámci povýšení;

35. vyzývá výzkumná a univerzitní střediska, aby přijala příslušná opatření a zaručila rovný přístup k vědeckotechnickým/výzkumným povoláním mužům a ženám, kteří mají rodinné povinnosti, a podporovala je tak v tom, aby si zvolili tento druh zaměstnání a zůstali u něj, a udržela je ve vědeckých kruzích;

36. vyzývá členské státy, aby se nadále snažily rozvíjet a rozšiřovat odborné vzdělávání osob s rodinnými povinnostmi a osob z okrajových nebo menšinových skupin, aby se vyhnuly dlouhodobé nezaměstnanosti a byl jim zajištěn rovný přístup na trh práce;

37. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1)

Úř. věst. C 364, 18.12.2000, s. 1.

(2)

Úř. věst. L 315, 15.11.2006, s. 1.

(3)

         Úř. věst. L 123, 8. 5. 1992, s. 16.

(4)

Úř. věst. C 102 E, 28.4.2004, s. 492.        

(5)

Úř. věst. C 320, 15.12.2005, s. 164 .

(6)

Úř. věst. C. 287 E, 24.11.2006, s. 323.

(7)

          Texty přijaté tohoto dne, P6_TA(2007)0021.

(8)

Billari, Francesco C., Philipov, Dimiter: Vzdělání a přechod k mateřství: srovnávací analýza západní Evropy. European Demographic Research Papers 2005.

(9)

Zpráva EUROSTUDENT 2005, Sociální a ekonomické podmínky studentského života v Evropě: průměrný věk studentů ve Spojeném království je 28 let, v Rakousku 25,3 roku, ve Finsku 24,6 roku, v Nizozemsku 24,2 roku a v Irsku 24,1 roku.

(10)

Zpráva Eurostudent 2005, Sociální a ekonomické podmínky studentského života v Evropě: v Nizozemsku pracuje 91 % studentů , v Irsku 69 %, v Rakousku 67 %, v Německu 66 %, ve Finsku 65 %.

(11)

Sdělení Komise ze dne 16. března 2005 pod názvem „Zelená kniha: „Nová mezigenerační solidarita jako odpověď na demografické změny“ (KOM(2005)0094).

(12)

Zpráva Eurostudent 2005, Sociální a ekonomické podmínky studentského života v Evropě: V Lotyšsku je počet studentek s dítětem a studentů s dítětem v poměru 13,8 % ku 5,3 %, v Irsku 12,1 % ku 10,4 %, v Rakousku 11,5 % ku 10,1 %.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

V souladu s cíli, které stanovila Evropská rada v Lisabonu v roce 2000, se má Evropa do roku 2010 stát nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou založenou na znalostech ve světovém měřítku, schopnou trvalého hospodářského růstu a současně kvantitativního a kvalitativního zlepšení zaměstnanosti a větší sociální soudržnosti.

Tato strategie byla vytvořena, aby Unii do roku 2010 umožnila dosáhnout podmínek plné zaměstnanosti a posílit soudržnost. Podle názoru Rady bylo hlavním cílem těchto opatření zvýšit do roku 2010 celkovou zaměstnanost v EU na 70 % a zaměstnanost žen na více než 60 %.(1)

Hlavy států a vlád na Evropské radě ve Stockholmu(2) a v Barceloně(3) uznaly, že budoucnost hospodářství a evropské společnosti bude záviset na jejích občanech a zejména na mladých generacích a na úrovni jejich vzdělání. V této souvislosti musí mít mladí muži a ženy možnost využívat kvalitního vzdělávání a učení přizpůsobeného novým požadavkům trhu a také neustálé aktualizace svých znalostí tak, aby mohli vstoupit do pracovní sféry a dosahovat v ní trvalého postupu.

Úroveň studia je určujícím prvkem růstu a kapacity obnovy společnosti. Odhad OECD totiž uvádí, že prodloužení průměrné úrovně studia o další rok zvyšuje míru růstu bezprostředně o přibližně 5 % a dlouhodobě o dalších 2,5 %(4)

Vzdělávání a odborná příprava přinášejí hospodářský a společenský užitek, neboť rozvíjejí osobní a občanské schopnosti a zároveň profesní dovednosti. Investice do lidských zdrojů jsou proto klíčovým nástrojem pro posílení sociálního začlenění. Studie OECD totiž ukazuje, že v některých zemích, kde je průměrná úroveň studia nejvyšší, je také nejmenší nerovnost mezi lidmi(5)

Úroveň studia má také nepopiratelný vliv na zaměstnanost vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti je tím nižší, čím je úroveň studia vyšší(6), což s sebou přináší snížení odpovídajících sociálních nákladů. Je také zřejmé, že míra zaměstnanosti se zvyšuje spolu s dosaženou úrovní studia. U veškerého obyvatelstva ve věku od 25 do 64 let míra zaměstnanosti držitelů vysokoškolského diplomu v roce 2001 činila 84 %, což je o přibližně 15 procentních bodů více než průměr na všech úrovních vzdělání dohromady a přibližně o 30 procentních bodů více než u osob, které dosáhly maximálně nižší úrovně středoškolského vzdělání(7)

Pokud z výše uvedeného vyplývá, že je nezbytné investovat do lidských zdrojů, které představují mladí lidé, s cílem umožnit jim plně přispět k trvalé hospodářské a sociální stabilitě v Evropě, nelze pominout potenciál těchto mladých lidí pro demografickou obnovu našich společností.

Jak uvedla Evropská komise ve své Zelené knize o demografii(8) a Rada ve svém Evropském paktu pro mládež(9), je nejvyšší čas vytvořit společnosti přátelské k dětem a mladým lidem, a to prostřednictvím zlepšení profesního vzdělávání a kvality zaměstnanosti

a vytvořením příznivého prostředí pro jejich sociální integraci a realizaci jejich přání v oblasti rodiny.

Všechny statistiky ukazují, že Evropané, zejména ti nejvzdělanější, nemají tolik dětí, kolik by si přáli. Realizaci skutečných přání týkajících se rodiny postihují sociální a ekonomické faktory, které s sebou přinášejí pozdější završení různých fází života: prodloužení trvání studia, pozdější osamostatnění, obtížnější období profesionální adaptace a obtížnější přístup k aktivnímu životu, což jsou faktory, které vedou k rozhodnutí mladých lidí založit rodinu.

Jak však vyplývá z několika nedávných studií(10) o plodnosti v Evropě, opožděná narození dětí nedokáží vyrovnat narození, která se neuskutečnila v mladším věku. Tyto studie navíc ukazují, že rozhodnutí založit rodinu v pozdějším věku znamená také náklady na systémy veřejného zdravotnictví, neboť existují vyšší zdravotní rizika pro matku a dítě. Také biologické faktory související s věkem ženy mohou těmto osobám zabránit mít tolik dětí, kolik si přejí.

Je pravda, že státům nepřísluší ovlivňovat individuální volbu, zda mít či nemít děti, státy by však měly vytvořit všechny podmínky umožňující Evropanům mít tolik dětí, kolik si přejí.

Jedním z prostředků, jak tohoto cíle dosáhnout, by bylo vytvořit příznivý sociální, ekonomický a školský rámec, který by mladým Evropanům umožnil uskutečnit jejich přání v oblasti rodiny v dřívějším stádiu jejich života, aniž by to však negativně ovlivnilo možnosti jejich vzdělávání či pracovní kariéry.

Ve svém nedávném sdělení týkajícím se souladu soukromého, rodinného a pracovního života(11) Evropská komise patrně uznává oprávněnost takového hlediska, neboť v části věnované organizaci práce uvádí, že veřejné politiky pro tento soulad se musí týkat také mladých žen a mladých mužů, kteří ještě studují na vysoké škole.

Kromě lepšího využití potenciálu mladých lidí hovoří pro nutnost podporovat soulad rodinného života s obdobím studia také skutečnost, že prodloužení trvání studia a možnosti, které nabízí celoživotní učení, přispívají ke zvýšení průměrného věku studentů. Podle statistik uvedených ve zprávě EUROSTUDENT z roku 2005(12) průměrný věk studentů ve Spojeném království činí 28 let, v Rakousku 25,3 roku, ve Finsku 24,6 roku, v Nizozemsku 24,2 roku a v Irsku 24,1 roku.

V některých zemích se tak studenti věnují rodinným závazkům současně se studiem nebo se rozhodnou svá přání v oblasti rodiny uskutečnit a mít děti před ukončením studia. Ve Švédsku má tak první dítě před ukončením studia 41 % žen, ve Finsku 31 % a v Norsku 30 %.

Podíl studentů, kteří jsou rodiči, lze také zaznamenat v některých evropských zemích, jako je Irsko, kde 11,3 % studentů má děti, 10,8 % v Rakousku, 10,7 % v Lotyšsku, 8 % ve Finsku.

Bohužel ve většině evropských zemí, s výjimkou některých severských zemí, které mají k dispozici širokou škálu sociálních a ekonomických opatření příznivých pro studující rodiče, musí studenti s rodinnými závazky čelit značným obtížím jak při studiu na univerzitě, tak ve svém každodenním životě. Mají totiž specifické potřeby, zejména v oblasti bydlení, služeb péče o děti, flexibility v rytmu studia atd. Tyto potřeby však většinou nejsou ve vzdělávacích a sociálních systémech zohledněny, nebo jsou zohledněny nedostatečně, jak mimo jiné dokazuje neexistence statistik a údajů o životních podmínkách těchto studentů.

To, že zvláštní situace studentů s rodinnými závazky není zohledněna, může být příčinou diskriminace v přístupu ke vzdělání na všech úrovních a k celoživotnímu učení. Velké rozdíly v přístupu, které existují v různých členských státech, jsou totiž další překážkou přání týkajících se vzdělání a povolání, a to včetně mobility.

Zvláště ohroženy jsou ženy, neboť právě ony ve většině případů plní rodinné závazky, a to včetně období studia. Podle zprávy EUROSTUDENT je tak přibližně 13,8 % studentek s jedním dítětem v Lotyšsku oproti 5,3 % studentů, 12,1 % studentek s jedním dítětem v Irsku oproti 10,4 % studentů, 11,5 % oproti 10,1 % v Rakousku.

Bez odpovídající podpory tak mladým ženám více než mužům hrozí, že nebudou pokračovat ve studiu, že jej přeruší nebo se ke studiu již nevrátí, což nevyhnutelně vede k nerovnosti mezi muži a ženami na úrovni profesního uplatnění a ke ztrátě jejich potenciálu.

Postoj zpravodajky:

Zpravodajka vítá, že Komise ve svém nedávném sdělení o souladu pracovního, soukromého a rodinného života uznala, že by se politiky týkající se tohoto souladu měly také týkat mladých žen a mladých mužů, kteří ještě studují na vysoké škole, lituje však, že to nevedlo ke konkrétním návrhům v této věci.

V souvislosti s demografickými výzvami a se závazky států vytvořit společnosti přátelštější k dětem a mladým lidem zpravodajka zdůrazňuje nutnost přijmout veřejné politiky, které by poskytly větší podporu mladým lidem tak, aby mohli mít a realizovat současně své plány v oblasti vzdělání a rodiny, aniž by museli jednu z těchto oblastí upřednostňovat před druhou.

Za tímto účelem zpravodajka navrhuje, aby očekávání a potřeby mladých mužů a žen, kteří se současně se studiem či vzděláváním věnují rodinným závazkům, byly více zohledněny jak na úrovni vzdělávacích systémů, tak na úrovni systémů sociálních.

V rámci opatření vyhlášených v této souvislosti zpravodajka doporučuje, aby členské státy poskytly těmto mladým lidem specifické sociální podpory přizpůsobené jejich potřebám, jejichž poskytování či výše by nebyly zpochybněny či sníženy, pokud budou tito lidé při studiu vykonávat pracovní činnost.

Vzhledem k materiálním obtížím, s nimiž se tito studenti setkávají, navrhuje zpravodajka, aby instituce vysokoškolského nebo profesního vzdělávání braly v úvahu finanční obtíže těchto studentů při výpočtu školských nákladů a aby pro ně úvěrové instituce usnadnily poskytování půjček nebo úvěrů.

Zpravodajka také vyzývá členské státy, aby spolu se správními celky a institucemi vysokoškolského nebo profesního vzdělávání jednak zvětšily nabídku levných bytů přizpůsobených potřebám studentů (dvojicím nebo jednomu z rodičů), kteří se starají o děti, a aby zároveň poskytly služby péče o děti v dostatečném rozsahu a za dostupnou cenu.

S cílem usnadnit soulad období studia s rodinným životem vybízí zpravodajka členské státy a instituce vysokoškolského nebo profesního vzdělávání, aby navrhly flexibilnější organizaci studia (např. na poloviční úvazek, aby více využívaly technik učení vycházejících z nových technologií a aby je poskytly všem studentům, zejména těm, kteří mají rodinné závazky.

Zpravodajka dále vyzývá instituce vysokoškolského a profesního vzdělávání, aby u svých vyučujících a zaměstnanců podpořily vnímavost k zvláštním potřebám těchto studentů a v případě potřeby pro ně zavedly podpůrné a poradenské služby, které usnadní jejich nástup do vysokoškolského či profesního studia či pokračování v něm nebo jejich začlenění do něj.

Ačkoli rodinná a vzdělávací politika spadá do vnitrostátní pravomoci, zpravodajka doporučuje, aby v rámci otevřené metody koordinace probíhala výměna osvědčených postupů v oblasti podpory studentům, kteří mají rodinné závazky, a aby byla zohledněna novátorská ustanovení, která byla zavedena v některých evropských zemích.

(1)

       Evropská rada v Lisabonu v březnu 2000.

(2)

         Evropská rada ve Stockholmu ve dnech 23.–24. března 2001.

(3)

        Evropská rada v Barceloně ve dnech 15.–16. března 2002.

(4)

        De la Fuente a Ciccone, Human capital in a global and knowledge-based economy (Lidský kapitál v hospodářství založeném na znalostech“), závěrečná zpráva pro Generální ředitelství pro zaměstnanost a sociální věci, Evropská komise, květen 2002

(5)

        Mezinárodní program monitorování získaných zkušeností žáků, OECD, 2002

(6)

        Míra nezaměstnanosti držitelů vysokoškolských diplomů v roce 2001 činila 3,9 %, což je třikrát méně než u osob s nízkou úrovní kvalifikace

(7)

        tamtéž

(8)

Sdělení Komise ze dne 16. března 2005 pod názvem „Zelená kniha: Nová mezigenerační solidarita jako odpověď na demografické změny“ (KOM(2005)0094)

(9)

Sdělení Komise ze dne 30. května 2005 o evropské politice pro mládež „Řešení problémů mladých lidí v Evropě. Provádění Evropského patku pro mládež a podpora aktivního občanství" (KOM(2005)0206).

(10)

Lutz, Skirbekk „Jak by působila urychlená politika s využitím školských reforem v období plodnosti v Evropě“; Billari, Philipov „Vzdělání a přechod k mateřství, srovnávací analýza západní Evropy“.

(11)

Sdělení Komise ze dne 12. října 2006 pod názvem „První etapa konzultace evropských sociálních partnerů o souladu profesionálního, soukromého a rodinného života“ (SEK(2006)1245).

(12)

Zpráva EUROSTUDENT 2005, Sociální a ekonomické podmínky studentského života v Evropě.


POSTUP

Název

Právní rámec opatření pro sladění rodinného života a období studia u mladých žen v Evropské unii

Číslo postupu

2006/2276 (INI)

Příslušný výbor

Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno udělení svolení

FEMM
29.11.2006

Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko

Datum oznámení na zasedání



 

 

 

Nezaujaté stanovisko

Datum rozhodnutí


 

 

 

 

Užší spolupráce

Datum oznámení na zasedání


 

 

 

 

Zpravodajka

Datum jmenování

Marie Panayotopoulos-Cassiotou

 

Předchozí zpravodaj(ové)

20.12.2006

 

Projednání ve výboru

12.4.2007

5.6.2007

 

 

 

Datum přijetí

5.6.2007

Výsledek závěrečného hlasování

+

-

0

14

0

1

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Katerina Batzeli, Věra Flasarová, Lissy Gröner, Zita Gurmai, Lívia Járóka, Astrid Lulling, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Christa Prets, Karin Resetarits, Teresa Riera Madurell, Eva-Britt Svensson, Anna Záborská

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Mary Honeyball, Maria Petre

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

 

Datum předložení

7.6.2007

Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

 

Právní upozornění - Ochrana soukromí