Postup : 2007/2103(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0220/2007

Předložené texty :

A6-0220/2007

Rozpravy :

PV 19/06/2007 - 13
CRE 19/06/2007 - 13

Hlasování :

PV 20/06/2007 - 5.9
CRE 20/06/2007 - 5.9
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2007)0274

ZPRÁVA     
PDF 220kWORD 202k
11. 6. 2007
PE 388.523v02-00 A6-0220/2007

o rozvojových cílech tisíciletí – v půli cesty

(2007/2103(INI))

Výbor pro rozvoj

Zpravodajka: Glenys Kinnock

ERRATA/ADDENDA
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 POSTUP

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o rozvojových cílech tisíciletí – v půli cesty

(2007/2103(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na Deklaraci tisíciletí ze dne 8. září 2000, kterou se stanoví rozvojové cíle tisíciletí (MDG) jako kritéria vypracovaná společně mezinárodním společenstvím s cílem odstranit chudobu,

–   s ohledem na následné zprávy o lidském rozvoji vypracované v rámci Rozvojového programu Organizace spojených národů (UNDP),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2005 o úloze Evropské unie při dosahování rozvojových cílů tisíciletí (MDG)(1),

–   s ohledem na Římskou deklaraci o harmonizaci přijatou dne 25. února 2003 a na následující Fórum na vysoké úrovni k harmonizaci a Pařížskou deklaraci o účinnosti rozvojové pomoci přijatou dne 2. března 2005 na závěr Fóra na vysoké úrovni o provádění, přizpůsobení a výsledcích (dále jen „Pařížská deklarace”),  

–   s ohledem na společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise o rozvojové politice Evropské unie: Evropský konsensus (dále jen „Evropský konsensus o rozvoji”), jež bylo podepsáno dne 20. prosince 2005(2),  

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané Strategie EU pro Afriku: K Evropsko-africkému paktu zaměřenému na urychlení rozvoje Afriky (KOM(2005)0489),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 17. listopadu 2005 o rozvojové strategii pro Afriku(3),

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (dále jen „nástroj pro rozvojovou spolupráci“ (DCI))(4),  

–   s ohledem na výroční zprávy generálního tajemníka OSN o provádění Deklarace tisíciletí OSN, z nichž poslední je z července 2006,

–   s ohledem na zprávu pracovní skupiny pro Projekt tisíciletí OSN v čele s profesorem Jeffreym Sachsem nazvanou „Investice do rozvoje: praktický plán, jak dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí“,

–   s ohledem na zprávu Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) – Nejméně rozvinuté země v roce 2002: únik z pasti chudoby,

–   s ohledem na výroční zprávy UNICEF o stavu dětí ve světě a Úmluvu OSN o právech dítěte z roku 1989,

–   s ohledem na zprávu Evropské komise o rozvojových cílech tisíciletí 2000–2004 (SEK(2004)1379),

–   s ohledem na roční globální monitorovací zprávy Světové banky, z nichž poslední byla zveřejněna v dubnu 2007,

–   s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o rozvojové spolupráci za rok 2006, jejíž poslední verze byla zveřejněna v březnu 2007(5),

–   s ohledem na závěrečná prohlášení a závěry mezinárodních konferencí, zejména Mezinárodní konference o financování rozvoje (Monterrey, 2002), Světového summitu 2005 (New York, 2005), Světového summitu o udržitelném rozvoji (Johannesburg, 2002), III. konference OSN o nejméně rozvinutých zemích (LDC) (Brusel, 2001), IV. konference ministrů členských států WTO (Dohá, 2001), Mezinárodní konference o populaci a rozvoji (ICPD) (Káhira, 1994), zvláštního zasedání Valného shromáždění OSN ke zhodnocení pokroku dosaženého při plnění cílů stanovených na ICPD („Káhira + 5“) v roce 1999 a Světového fóra o vzdělávání (Dakar, 2000),

–   s ohledem na národní výhrady, které členské státy EU vyjádřily v závěrečných prohlášeních a závěrech výše uvedených konferencí,

–   s ohledem na závazky, které EU učinila na barcelonském zasedání Evropské rady v březnu 2002 před konferencí v Monterrey,

–   s ohledem na závazky přijaté zeměmi skupiny G8 v roce 2005 v Gleneagles, které se týkaly objemu pomoci, pomoci subsaharské Africe a kvality pomoci,

–   s ohledem na čtvrtou hodnotící zprávu pracovní skupiny II k Mezivládnímu panelu o změně klimatu nazvanou „Změna klimatu 2007: Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“ (dále jen „čtvrtá hodnotící zpráva o změně klimatu“),  

–   s ohledem na závěrečnou zprávu Sternovy studie o ekonomických aspektech změny klimatu,

–   s ohledem na závěry Rozvojového programu OSN (UNDP), Projektu tisíciletí OSN a Světové banky uvedené v jejich zprávě o energii a rozvojových cílech tisíciletí za rok 2006,

–   s ohledem na články 177 až 181 Smlouvy o založení Evropského společenství,       

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané Pomoc EU: poskytovat více pomoci rychleji a lépe (KOM(2006)0087),

–   s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvané „Posilování dopadu evropské pomoci: společný rámec pro vytváření strategických dokumentů o zemích a společné víceleté programování“ (KOM(2006)0088),

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Urychlení pokroku směřujícího k dosažení rozvojových cílů tisíciletí – financování rozvoje a účinnost pomoci“ (KOM(2005)0133)

–   s ohledem na závěry Evropské rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy konané ve dnech 10. a 11. dubna 2006 týkající se financování rozvojové pomoci a účinnosti evropské pomoci,

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Kodex pravidel EU, pokud jde o dělbu práce v oblasti rozvojové politiky“ (KOM(2007)0072),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2006 o účinnosti pomoci a korupci v rozvojových zemích(6),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 15. února 2007 o rozpočtové pomoci rozvojovým zemím(7),

–   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj (A6-0220/2007),

A. konstatuje, že rok 2007 označuje polovinu období pro splnění rozvojových cílů tisíciletí (MDG) v roce 2015, a proto nabízí jedinečnou příležitost provést inventuru toho, co je ještě třeba udělat,

B.  vzhledem k tomu, že mnoho zemí subsaharské Afriky dosud není na cestě ke splnění žádného z rozvojových cílů tisíciletí a v mnoha zemích s průměrným důchodem jsou oblasti a etnické skupiny tvořené miliony lidí, které nedosahují uspokojivého pokroku,

C. vzhledem k tomu, že Evropská rada stanovila program jednání summitu zemí G8 v červenci 2005 v Gleneagles, když se v květnu 2005 dohodla, že do roku 2015 věnuje na oficiální rozvojovou pomoc (ODA) 0,7 % HND a že toto zvýšení pomoci je základním předpokladem pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí,

D. vzhledem k tomu, že Výbor pro rozvojovou pomoc (DAC) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj umožňuje, aby bylo odpuštění části dluhu započteno dárcovským zemím jako příspěvek na oficiální pomoc, i když nejde o přísun nových prostředků ze zemí dárců do zemí příjemců,   

E.  vzhledem k tomu, že jedním z rozvojových cílů tisíciletí (cíl č. 8) je snižování zadluženosti, jehož cílem je zejména „komplexní řešení zadluženosti rozvojových zemí prostřednictvím národních a mezinárodních opatření zajišťujících udržitelnost zadluženosti v dlouhodobém měřítku“,

F.  vítá skutečnost, že 24 státům byly nyní prominuty dluhy, přičemž 18 z těchto států se nachází v Africe, avšak mnohé další dluhy je třeba ještě prominout,

G. vzhledem k tomu, že mají-li být dosaženy rozvojové cíle tisíciletí v oblasti základního vzdělání, je třeba ročně vynaložit z prostředků na oficiální pomoc 6,9 miliardy EUR, a vzhledem k tomu, že současná výše globální oficiální pomoci na základní vzdělání činí asi 1,6 miliardy, na nichž se EU podílí 0,8 miliardy,

H. vzhledem k tomu, že ke splnění rozvojových cílů tisíciletí v oblasti zdravotnictví jsou zapotřebí finanční prostředky ve výši 21 miliard ročně a současné financování odpovídá pouze 36 % této potřeby, a vzhledem k tomu, že i s předpokládaným zvýšením oficiální pomoci EU do roku 2010 budou dostupné prostředky pokrývat pouze 41 % potřebných 21 miliard EUR, což znamená deficit financování ve výši 11,9 miliardy ročně,

I.   vzhledem k tomu, že třebaže v posledních letech nastal pokrok v dosahování všeobecného základního vzdělání, existuje stále 77 milionů dětí ve školním věku, které nenavštěvují základní školu, a cíle týkající se vyrovnání rozdílů mezi pohlavími v základních školách do roku 2005 nebyly splněny,

J.   vzhledem k tomu, že tři rozvojové cíle tisíciletí v oblasti zdraví, a to cíle týkající se úmrtnosti dětí, úmrtnosti matek a boje proti viru HIV/AIDS, tuberkulóze a malárii, patří k těm, jejichž splnění do roku 2015 je nejméně pravděpodobné,

K. vzhledem k tomu, že podle zprávy OSN za rok 2006 o cílech tisíciletí neustále roste podíl osob nakažených virem HIV/AIDS, třebaže v některých zemích došlo k pokroku, přičemž počet nakažených osob se z 36,2 milionů v roce 2003 zvýšil na 38,6 milionů v roce 2005 (z nichž polovina jsou ženy), a vzhledem k tomu, že počet úmrtí osob s onemocněním AIDS v roce 2005 rovněž vzrostl, ačkoli se zlepšil přístup k antiretrovirálním lékům,

L.  lituje, že v současné době je více než 90 % finančních prostředků určených na zdravotnický výzkum použito na výzkumu nemocí, které postihují pouze 10 % světové populace, a přestože systémy udělování patentů možná fungují jako motivace pro výzkum a vývoj v rozvinutých zemích, není tomu tak v případě zanedbávaných nemocí postihujících chudé,

M. vzhledem k tomu, že podle některých odhadů chybí v rozvojových zemích přibližně dva miliony učitelů a více než čtyři miliony zdravotnických pracovníků, a ve většině případů neexistují žádné strategie pro jejich odbornou přípravu a přijímání,

N. zneklidněn tím, že pokrok v odstraňování podvýživy je příliš pomalý a že 27 % dětí trpí podvýživou a 53 % úmrtí mezi dětmi mladšími pěti let souvisí s podvýživou,

O. vzhledem k tomu, že podle Rozvojového programu OSN (UNDP) nejméně 19 zemí dokončilo vyhodnocení potřeb rozvojových cílů tisíciletí a dalších 55 je v současné době připravuje, avšak dosud žádná z afrických zemí s nízkými příjmy tyto strategie neprovádí,

P.  lituje, že základní průzkum pro sledování provádění Pařížské deklarace, která byla přijata v roce 2006, přinesl neuspokojivé výsledky v oblasti provedení závazků týkajících se harmonizace, přizpůsobení a podílu na účasti,

Q. uznávaje, že ES, Spojené království, Nizozemsko, Švédsko, Irsko, Dánsko a Německo zvyšují podíl pomoci prostřednictvím obecné rozpočtové podpory,

R.  vzhledem k tomu, že kvalita rozvojové pomoci je stejně významná jako její objem, vzhledem k absorpční kapacitě států,

S.  vzhledem k tomu, že pokrok v dosahování rozvojových cílů tisíciletí vyžaduje rozhodné řešení strukturálních příčin chudoby a obchodní systémy založené na spravedlivých a rovnocenných pravidlech, navržené tak, aby podporovaly obchod a odstranily obchodní nerovnováhu v celosvětovém obchodu, zejména pokud jde o Afriku,

T.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 6. července 2006 o spravedlivém obchodu a rozvoji(8) uznal úlohu spravedlivého obchodu při zlepšování životních podmínek malých zemědělců a výrobců v rozvojovém světě, neboť je udržitelným modelem výroby se zaručenými zisky pro výrobce,

U. vzhledem k tomu, že větší podpora soukromého sektoru, zejména malých a středních podniků, je hybnou silou rozvoje a vytváření nových trhů, stejně jako tvorby pracovních míst,

V. vzhledem k tomu, že dosažení rozvojových cílů tisíciletí je prioritou EU a že OSN uznala klíčovou úlohu místní správy při provádění těchto cílů,

W. vzhledem k tomu, že přibližně dvě miliardy lidí na světě nemají přístup k moderním nosičům energie a že žádná ze zemí nebyla schopna podstatně snížit chudobu, aniž by výrazně nezvýšila spotřebu energie;

X. vzhledem k tomu, že ze Sternovy studie o ekonomických aspektech změny klimatu a ze čtvrté hodnotící zprávy o změně klimatu jednoznačně vyplývá, že změna klimatu má největší dopad na rozvojové země, kde pro mnohé z celosvětově nejzranitelnějších společenství je změna klimatu již skutečností,  

Y. vzhledem k tomu, že podle předběžného odhadu Světové banky bude třeba 10–40 miliard USD ročně k tomu, aby byl zajištěn soulad rozvoje nejchudších zemí s požadavky změny klimatu, a vzhledem k tomu, že příspěvky do fondů na přizpůsobení v rámci úmluvy o klimatu nepřesahují částku 150–300 milionů USD ročně,

Z.  vzhledem k tomu, že v konfliktem zasažených nestabilních státech žije 9 % populace rozvojových zemí, avšak žije v nich 27 % extrémně chudých, 29 % dětí starších dvanácti let, které v roce 2005 neměly ukončený první stupeň základní školy, a dochází zde téměř k jedné třetině všech dětských úmrtí,

AA. prohlašuje, že řádná správa věcí veřejných a zlepšení institucionálních kapacit je nezbytné pro zabezpečení základních sociálních služeb a infrastruktury a k zajištění bezpečnosti cizinců,

BB. uznávaje, že dosažení rozvojových cílů tisíciletí by nejenom znamenalo obrovský počin ve snižování chudoby a strádání v celosvětovém měřítku, ale sloužilo by i jako příklad schopnosti mezinárodního systému stanovit a naplnit praktické cíle globálního partnerství,

ROZŠIŘOVÁNÍ POMOCI

1.  zdůrazňuje, že ústředním cílem rozvojové spolupráce je a musí být boj proti chudobě; zdůrazňuje však, že tento boj se neomezuje na hmotný růst, a proto ústředními tématy jakékoli takové spolupráce musí být rovněž budování demokracie a prosazování základních lidských práv, právního státu a zásad spravedlnosti, rovnosti, transparentnosti a odpovědnosti;

2.  připomíná závazek zdvojnásobit do roku 2010 pomoc subsaharské Africe, který přijaly v roce 2005 země G8 v Gleneagles, a vyjadřuje zklamání nad tím, že nepočítá-li se oddlužení, pomoc subsaharské Africe se podle OECD „v roce 2006 téměř nezměnila”;

3.  zdůrazňuje, že ke splnění svých finančních závazků vůči Africe bude muset každá ze zemí G8 poskytnout Africe do roku 2010 částku o 15 miliard EUR vyšší než v roce 2004, ale dosud k tomu mají hodně daleko;

4.  vítá, že řada států EU odepsala dluh rozvojových zemí; vyjadřuje nicméně znepokojení nad tím, že toto odepsání dluhů v roce 2006 uměle nadhodnotilo údaje o výši pomoci EU o téměř 30 %, což znamená, že členské státy vynaložily v loňském roce na skutečnou pomoc 0,31 % HND, a nesplnily tak svůj společný střednědobý cíl ve výši 0,33 %;

5.  vyzývá EU a země G8, aby oddělily zrušení dluhů nebo snížení dluhového břemene od údajů o poskytnuté pomoci v souladu s konsenzem z Monterrey z roku 2002 a se závěry Rady z dubna 2006;

6.  vyjadřuje politování nad tím, že v polovině období pro plnění rozvojových cílů tisíciletí se oficiální rozvojová pomoc (ODA) zemí EU-15 snížila, pokud jde o podíl HND, a to z 0,44 % HND v roce 2005 na 0,43 % HND v roce 2006;

7.  vítá skutečnost, že pomoc poskytovaná Komisí vzrostla v roce 2006 o 5,7 % na 7,5 miliard EUR, což je odrazem lepší kapacity při vyplácení prostředků v souvislosti s vyšším objemem závazků, které byly učiněny v minulých letech;  

8.  chválí ty členské státy, které dosáhly nebo překročily cíl 0,7 % HND, a ty, které zvyšují výši své skutečné pomoci, ale vyjadřuje politování nad tím, že některé země EU-15 v roce 2006 značně zaostaly za průběžným cílem 0,33 %;

9.  konstatuje, že Itálie, která je velkou zemí G8, výrazně nesplnila cíl 0,33 % a její pomoc v roce 2006 činila po 30% snížení skutečné výše pomoci pouze 0,2 % jejího národního důchodu;

10. konstatuje, že Portugalsko, které má být v době svého předsednictví hostitelskou zemí summitu EU-Afrika, se v roce 2006 na oficiální rozvojové pomoci podílelo jen 0,21 % HND;

11. konstatuje, že nejvyšší umělé navýšení rozvojové pomoci provedlo Rakousko (57 %), Francie (52 %), Itálie (44 %), Německo (53 %) a Spojené království (28 %), a dále poukazuje na to, že Německo, které zastává předsednictví jak EU, tak G8, by bez umělého navýšení údajů o své pomoci nesplnilo cíl 0,33 % HND;

12. vyzývá všechny členské státy, které neplní sliby učiněné v Barceloně, Gleneagles a Monterrey, aby své sliby splnily a aby se neprodleně začaly věnovat zvyšování skutečné pomoci v roce 2007, a vyzývá Komisi, aby tyto členské státy podpořila v pečlivém plánování, pokud jde o finanční a organizační aspekty týkající se ohlášeného zvýšení pomoci, s cílem zajistit splnění průběžného cíle EU do roku 2010, který činí 0,56 % HND;

13. zastává názor, že revize rozpočtu, která začne v roce 2008, by měla vzít v úvahu stále významnější úlohu EU ve světě a umožnit zvýšení výdajů na rozvoj; v této souvislosti by se EU mohla rozhodnout zavést nové formy financování rozvojových cílů tisíciletí, např. prostřednictvím Evropské investiční banky (EIB);

14. vyzývá Komisi, aby připravila plán pro velmi pravděpodobnou situaci, že 10. Evropský rozvojový fond (10. ERF) nebude před rokem 2010 ratifikován všemi 27 členskými státy, a měla by proto neprodleně zajistit, aby bylo k dispozici financování i v přechodném období (2008–2010);

15. naléhavě žádá Komisi, aby pokračovala v hledání inovativních zdrojů financování jako alternativních způsobů k zajištění financování rozvojových programů, avšak zdůrazňuje, že by se mělo jednat o zdroje nad rámec závazku věnovat 0,7 % HND na oficiální rozvojovou pomoc;

16. vyzývá členské státy EU, aby prováděly pravidelná hodnocení pokroku v dosahování cílů oficiální rozvojové pomoci, a vítá návrh Komise, aby členské státy stanovily vnitrostátní časové plány, které zajistí, že se těmto státům bude dařit dosahovat dohodnutých cílů oficiální rozvojové pomoci pro daný stát do roku 2010/2015, a zlepší dlouhodobou předvídatelnost toků rozvojové pomoci;

17. vyzývá EU a země G8, aby si uvědomily rostoucí význam nových dárců, zejména Číny, a aby zapojily tyto nové dárce do dialogu o postupech a zásadách zahraniční pomoci, včetně významu používání mezinárodně schválených norem a standardů při provádění pomoci;

18. vyzývá státy skupiny G8, aby nevázaly žádnou pomoc na své vnitrostátní hospodářské zájmy a konstatuje, že v současné době je 29 % pomoci skupiny G8 jako celku vázaných, což je více než celkový průměr dárců, který činí 24 %.

SNÍŽENÍ ZADLUŽENOSTI

19. zdůrazňuje, že pravděpodobně až 60 zemí potřebuje, aby jim byl prominut veškerý dluh, mají-li mít naději na to, že dosáhnou rozvojových cílů tisíciletí, a rovněž že i nadále existuje mnoho zemí, které potřebují další snížení dluhu, včetně velkého počtu zemí s tzv. opovrženíhodnými dluhy (odious debt), jako jsou např. dluhy, na něž uzavřel smlouvy bývalý režim apartheidu v Jihoafrické republice;

20. vítá zjištění Světové banky, že země, kterým byl snížen dluh v rámci iniciativy pro těžce zadlužené chudé země, od roku 1999 do roku 2005 více než zdvojnásobily své výdaje na plány snížení chudoby;

21. vyzývá státy, aby splnily svou povinnost používat prostředky poskytnuté v rámci snížení dluhu nebo prominutí dluhu transparentně a odpovědně; je přesvědčen, že snížení dluhu by mělo být odepřeno pouze tehdy, pokud existuje široká shoda v parlamentu a v organizacích občanské společnosti o tom, že nebyly dodrženy standardy transparentnosti a odpovědnosti;

22. zdůrazňuje, že udržitelnost dluhu z dlouhodobého hlediska bude záviset na odpovědném poskytování úvěrů, vhodném financování, udržení správné hospodářské politiky, lepší správě dluhu a zajištění rozumné veřejné a parlamentní odpovědnosti za uzavírání půjček, stejně jako na exportní výkonnosti, a zejména na diverzifikaci exportu;  

23. vyzývá ty členské státy, které váží snížení dluhu na škodlivě působící strukturální podmínky, jako jsou privatizace, odvětvová restrukturalizace, liberalizace obchodu a financí a vazby na makroekonomické cíle Mezinárodního měnového fondu (IMF), aby takové podmínky již nekladly;  

24. vyzývá všechny dárce a věřitele, aby v partnerských zemích zajistili snadný přístup k veškerým informacím o odepisování půjček a dluhů a aby trvali na stejné transparentnosti u poskytovatelů komerčních úvěrů;

25. vyzývá členské státy, aby podnikly kroky proti těm, kdo nabízejí úplatky, a to odhalováním, soudním stíháním a umísťováním na černé listiny, a aby chránili chudé země před „kořistnickými fondy“;

26. vyzývá Světovou banku, aby poskytovala výhodnější financování zemím, které usilují o dosažení rozvojových cílů tisíciletí;

FINANCOVÁNÍ LIDSKÉHO A SOCIÁLNÍHO ROZVOJE

27. vyzývá EU, aby zvýšila své závazky oficiální rozvojové pomoci v oblasti vzdělávání k vyrovnání rozdílu ve výši 5,3 miliardy EUR, a vzhledem k tomu, že největším problémem iniciativy Vzdělání pro všechny – nejrychlejší cesta (FTI) je nedostatek finančních prostředků ze zahraničí, je třeba Komisi pochválit za iniciování snahy o zvýšení příslibů dárců; lituje však, že zatímco závazky učiněné konferencí dárců, která se konala v Bruselu dne 2. května 2007, umožní, aby školu navštěvovalo o 1 milion dětí více, zůstává i nadále dalších 76 milionů dětí bez možnosti dosáhnout vzdělání;

28. vyzývá EU, aby zvýšila svůj podíl celkové oficiální rozvojové pomoci na zdravotnictví, který činí v současné době 6,6 %, s cílem pomoci dorovnat chybějící finanční prostředky ve výši 11,9 miliard ročně z celkové odhadované částky 21 miliard EUR ročně, která je zapotřebí na splnění globálních potřeb v oblasti zdravotnictví, a vyzývá k další rozsáhlejší a předvídatelné podpoře Globálního fondu na boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii;

29. vyzývá Africkou unii (AU), aby i nadále podporovala prohlášení z Abuji z roku 2001, které potvrzuje, že každý stát by měl vydat alespoň 15 % svého rozpočtu na zdravotnictví, ale vyjadřuje politování nad tím, že pouze dva africké státy tento slib splnily;  

30. zdůrazňuje, že vlády rozvojových zemí učinily v posledním desetiletí velký pokrok ve zvyšování investic do zdravotnictví a vzdělávaní, avšak v některých případech nebyly sliby splněny, a vyzývá tyto vlády, aby vytvořily časový plán pro dosažení cíle investovat nejméně 20 % státního rozpočtu do vzdělávání a cíle investovat 15 % státního rozpočtu do oblasti zdravotnictví;

31. vyzývá Účetní dvůr, aby v roce 2008 provedl audit závazku v rámci nástroje rozvojové spolupráce, jehož  cílem je do roku 2009 věnovat 20 % veškeré oficiální rozvojové pomoci ES na základní zdravotní péči a základní a střední vzdělávání;

PRIORITY LIDSKÉHO A SOCIÁLNÍHO ROZVOJE

32. zdůrazňuje, že přednostně je třeba zajistit, aby děti se ztíženým přístupem ke vzdělání – děti z konfliktem zasažených nestabilních států, děti se zdravotním postižením, děti žijící v odlehlých oblastech, děti z trvale chudých rodin či děti, které jsou vyloučeny na základě svého etnického původu – mohly využít své právo na základní vzdělání;

33. vyzývá EU, aby se přednostně zabývala vzděláváním v konfliktem zasažených nestabilních státech, které v současné době dostávají méně než pětinu celkové pomoci na vzdělávání, přestože v nich žije více než polovina dětí, které ve světě postrádají vzdělání, a vyzývá zejména oddělení Komise pro humanitární pomoc (ECHO), aby dokončilo jasné pokyny pro podporu ECHO do oblasti vzdělávání v reakci na mimořádné situace;

34. vyzývá EU, aby pomohla státům při budování vnitrostátních kapacit pro sledování školních výsledků s cílem zajistit, aby rozšířený přístup ke vzdělání rovněž zajišťoval kvalitní vzdělávání;

35. lituje skutečnosti, že prakticky žádná země v Africe nesměřuje k dosažení rozvojových cílů tisíciletí, pokud jde o zlepšení zdraví matek a dětí;

36. upozorňuje, že pokrok ve snižování úmrtnosti dětí zaostává za ostatními rozvojovými cíli tisíciletí, přestože jsou k dispozici jednoduché, finančně nenáročné nástroje, které mohou zabránit milionům úmrtí ročně, a zdůrazňuje, že perorální rehydratační léčba, moskytiéry na lůžka ošetřené insekticidy, kojení a běžná antibiotika pro onemocnění dýchacích cest mohou zabránit přibližně 63 % úmrtí dětí;

37. domnívá se, že infrastruktura ve zdravotnictví si zaslouží stabilní a dlouhodobou finanční podporu z vnitrostátních rozpočtů a mezinárodní pomoc s cílem dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí souvisejících se zdravotní péčí, jako je snížení kojenecké úmrtnosti pomocí zvýšeného pokrytí imunizace, snížení úmrtnosti matek zlepšením přístupu ke kvalifikovaným odborným pracovníkům, podpora výzkumu a vývoje nových diagnostických a léčebných metod a přístupu k nim, poskytování nezávadné pitné vody a budování kanalizace a značné zvýšení podpory zaměřené na dosažení cíle všeobecného přístupu k prevenci, léčbě, péči a podpoře poskytované osobám postiženým HIV/AIDS, malárií, tuberkulózou a dalšími nemocemi do roku 2010, včetně marginalizovaných skupin obyvatelstva a osob náchylných k infekčním chorobám;

38. vyzývá mezinárodní společenství dárců, aby pomohlo rozvojovým zemím při tvorbě a provádění komplexních akčních programů v oblasti zdraví, řešení takových otázek, jako je potřeba zajistit trvalé financování zdravotnické infrastruktury a platů ve zdravotnictví, zvýšení investic do odborné přípravy a zabránění nadměrnému „odlivu mozků“ způsobenému migrací vysoce kvalifikovaných zdravotnických pracovníků;

39. vítá Johannesburskou deklaraci ze třetího řádného zasedání konference ministrů zdravotnictví Africké unie konané ve dnech 9.–13. dubna 2007 o posílení systémů zdravotnictví s ohledem na spravedlnost a rozvoj jako důležitou iniciativu zaměřenou na dosažení rozvojových cílů tisíciletí v oblasti zdraví; vyzývá EU, aby podpořila členské státy Africké unie při provádění programů na základě této deklarace;

40. vyzývá EU, aby i nadále stála v čele snah o prosazování práva na sexuální a reprodukční zdraví tím, že zachová stávající úroveň financování pro provádění akčního programu Mezinárodní konference o populaci a rozvoji, a lituje, že v subsaharské Africe je nejvyšší míra úmrtnosti matek, nejnižší míra používání antikoncepce na světě (19 %) a 30 % všech úmrtí matek v Africe je způsobeno neodborně prováděnými potraty;

41. zdůrazňuje, že OSN uvažuje o přijetí nového cíle týkajícího se rozvojového cíle tisíciletí č. 5 o všeobecném přístupu ke zdravotnickým službám zaměřeným na sexuální a reprodukční zdraví, a proto bere na vědomí akční plán z Maputa o uskutečňování kontinentálního politického rámce v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv na léta 2007–2010, přijatý na zvláštním zasedání konference ministrů zdravotnictví států Africké unie konaném ve dnech 18.–22. září 2006 (Akční plán z Maputa);

42. zdůrazňuje naléhavou potřebu bojovat proti všem formám násilí založeném na pohlaví, protože násilí má vliv na přístup dívek ke vzdělání a zdravotní péči a je jednou z hlavních hnacích sil pandemie HIV a tedy i hlavní překážkou pro dosažení větší rovnosti mužů a žen v rozvojových zemích;

43. vyzývá Komisi, aby se více angažovala v boji proti HIV/AIDS v rozvojových zemích a zajistila, aby ti nejvíce postižení měli stále lepší přístup k cenově dostupným zdrojům a politikám prevence za dostupné ceny, antiretrovirální léčbě a zdravotnickým službám (infrastruktura, zdravotnický personál a léčiva), jež budou schopny uspokojit rostoucí poptávku těchto zemí;

44. upozorňuje, že veškeré rozvojové cíle tisíciletí kriticky závisí na zastavení epidemie AIDS, a žádá Komisi, aby přiznala nejvyšší prioritu řešení této celosvětové pandemie podporou intenzivní a komplexní reakce; zdůrazňuje, že řešení by mělo zajistit všeobecný přístup k existující prevenci a léčbě i odpovídající investice do rozvoje širokého spektra technologií pro prevenci, včetně mikrobicidních léčiv a očkování a všeobecný přístup k těmto technologiím; vyzývá EU, aby podporovala rozšířenou účast průmyslu, koordinovanější vědecké úsilí a politiky a programy, které zrychlí testování nových očkovacích látek a mikrobicidních léčiv;

45. vyzývá EU, aby navýšila financování, aby bylo zajištěno, že pokrok v základním výzkumu a biomedicíně vyústí v nové a cenově dostupné léky, očkovací látky a diagnostické prostředky na léčbu zanedbávaných onemocnění, aby podpořila vývojové fáze výzkumu a vývoje a aby zajistila používání nových produktů populaci, která je opomíjena;

46. vyzývá EU, aby podpořila řádné provedení prohlášení z Dohá o dohodě TRIPS a veřejném zdraví při ministerské konferenci WTO ve dnech 9.–14. listopadu 2001 a aby zajistila, že léčiva budou přijatelná pro ty rozvojové země, které přijímají opatření v souladu s uvedeným prohlášením, a dále vyzývá EU, aby poskytla technickou pomoc rozvojovým zemím při provádění opatření veřejného zdraví v oblasti patentového práva;

47. zdůrazňuje, že je třeba provést důkladný přezkum existujících systémů, které selhaly při řešení problému přístupu k léčivům, což předpokládá i předložení doporučení WTO ke změně jejích pravidel, známých jako rozhodnutí z 30. srpna, vztahujících se na vývozy léčiv, na něž je vyžadována licence;

48. zdůrazňuje, že podle některých odhadů musí být přijaty dva miliony učitelů a více než čtyři miliony zdravotnických pracovníků, aby bylo možné zajistit zdravotní péči a vzdělávání v rozsahu existující potřeby, a že je třeba investovat každoročně 10 miliard EUR na odbornou přípravu a platy kvalitních učitelů a zdravotnických pracovníků;

49. vyzývá vlády chudých zemí, aby stanovily platy stávajících zdravotnických pracovníků a učitelů na důstojné úrovni, a to ve spolupráci s jejich odborovými organizacemi;

50. vyzývá vlády chudých zemí, aby zajistily parlamentní a občanské zastoupení a dohled při sledování veřejných služeb a aby usnadnily zastoupení občanské společnosti a orgánů místní samosprávy v místních a vnitrostátních procesech plánování a tvorby rozpočtu, včetně dohod a smluv s dárci;

51. zdůrazňuje, že v některých zemích roste míra podvýživy a že v Africe jako celku bude podle odhadu žít v roce 2015 o 3,7 milionu dětí trpících podvýživou více, než je tomu v současné době; vyzývá EU, aby přezkoumala a posoudila, zda nepřímé investice v těchto zemích řeší účinně problém podvýživy;

52. vyzývá dárce v EU, aby s použitím mezinárodně dohodnutých ukazatelů o výživě neprodleně začali podávat zprávy o pokroku v zabezpečení potravinami, bezpečnosti a sociální ochraně, správě, vodním hospodářství, hygieně a zdravotnictví;

KVALITA POMOCI A ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ZAMĚŘENÁ NA CHUDOBU

53. naléhá, aby Komise a členské státy používaly Kodex pravidel EU pokud jde o dělbu práce v oblasti rozvojové politiky s cílem zajistit lepší koordinaci programů a výdajů na zdravotnictví a vzdělávání a věnovat větší pozornost opomíjeným zemím, kterým se podpory nedostává, včetně zemí, které jsou v krizi, a nestabilních států;

54. vyzývá členské státy, aby plně uplatňovaly dohodnutou Pařížskou deklaraci ke zvýšení účinnosti rozvojové pomoci, a zdůrazňuje, že EU musí vynaložit více úsilí, pokud jde o vzájemnou odpovědnost, vlastnictví v partnerských zemích a reformu technické pomoci, vzhledem k tomu, že ve třech uvedených oblastech vykázaly členské státy Výboru pro rozvojovou pomoc neuspokojivé výsledky při posledním základním průzkumu OECD o provádění Pařížské deklarace;

55. vyzývá EU, aby podpořila partnery při budování vlastních vnitrostátních kapacit ke konzistentnímu řízení rozvoje, neboť to je ústředním problémem pro zajištění právoplatného podílu na řízení vlastních rozvojových procesů;

56. je přesvědčen, že jedním z nejvýznamnějších nástrojů v boji proti chudobě je mikrofinancování, neboť umožňuje, aby se do tohoto boje aktivně zapojili sami chudí;

57. domnívá se, že rozvojová politika Společenství se musí zaměřit na priority z hlediska pohlaví a na práva dětí jako základní práva a součást kritérií správy a řízení uplatňovaných na základě dohody z Cotonou(9);

58. vítá Partnerství ES o rovnosti mezi muži a ženami pro rozvoj a mír, které vzniklo nedávno a jehož cílem je zajistit, aby při provádění a přezkumu Pařížské deklarace nebyla opomíjena otázka rovnosti mezi muži a ženami;

59. domnívá se, že strategické dokumenty o snižování chudoby (PSRP) a strategické dokumenty zemí (CSP) se mohou stát důležitými nástroji k dosažení rozvojových cílů tisíciletí, ale měly by být navrženy, provedeny, sledovány a hodnoceny na základě konzultací s parlamenty v zemích AKT a v členských státech, s Evropským parlamentem, občanskou společností a orgány místní samosprávy a měly by být zaměřeny na splnění rozvojových cílů tisíciletí;

60. vyjadřuje své obavy týkající se nedostatku flexibility při tvorbě programů ES, kdy je stanoven omezený počet priorit na začátku programového cyklu a poté nelze podpořit již žádné další oblasti, třebaže by se jednalo o přímý požadavek vlády partnerské země;

61. zdůrazňuje, že dlouhodobým cílem rozvojové spolupráce musí být vytvoření podmínek pro udržitelný rozvoj z hlediska hospodářského, sociálního a environmentálního; zdůrazňuje v této souvislosti, že je třeba podporovat iniciativy zaměřené na růst v partnerství veřejného a soukromého sektoru, včetně podpory opatření pro malé a střední podniky, s cílem zvýšit produktivitu a zaměstnanost;

62. zdůrazňuje značný potenciál přímých zahraničních investic pro rozvoj, udržitelný hospodářský růst, předávání znalostí, podnikatelských dovedností a technologie a pro tvorbu pracovních míst; zdůrazňuje v této souvislosti význam transparentního, předvídatelného a příznivého investičního prostředí, minimalizace byrokratických překážek pro podnikání, dodržování práv vlastnictví, podpory hospodářské soutěže a usilování o vhodné makroekonomické politiky;

63. vyzývá dárce a příjemce, aby podpořili zlepšení údajů týkajících se plnění a monitorování rozvojových cílů tisíciletí;

64. vyzývá Komisi, aby zajistila, že při každé investici do infrastruktury zůstává ústředním cílem všech projektů jejich zaměření na zmírnění chudoby;

65. uznává, že stávající fondy EU a nástroje EU, jako např. nástroj pro infrastrukturu, nástroj pro vodu a nástroj pro energii, řeší důležité otázky, táže se však, zda tyto nástroje, ať už jednotlivě nebo společně, představují přínos z hlediska podpory zaměřené na rozvojové cíle tisíciletí;

66. vyzývá EU, aby posílila partnerství s rozvojovými zeměmi stanovením předvídatelných referenčních ukazatelů a termínů pro zvýšení oficiální rozvojové pomoci, což povede k větší společné odpovědnosti a vzájemným závazkům a usnadní přijímajícím zemím plánování růstu veřejných investic;

67. zdůrazňuje, že je třeba využít všech prostředků pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí a že to vyžaduje co nejširší partnerství zúčastněných stran, zejména mezi vnitrostátními parlamenty, občanskou společností, orgány místní samosprávy a soukromými partnery;

68. věří, že během přípravy společné strategie Afrika–EU bude dosaženo dohody o zásadním významu dosažení rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015;

OBECNÁ ROZPOČTOVÁ PODPORA

69. naléhá, aby EU a partnerské vlády zajistily, že rozpočtová podpora bude mít vždy podobu rozpočtové pomoci pro jednotlivá odvětví, v jejímž rámci budou vyčleněny finanční prostředky pro konkrétní odvětví, v němž musí být investovány, aby se využilo cílů zaměřených na snížení chudoby, které měří přímo výsledek politik namísto rozpočtových příjmů a výdajů, aby zavedly mechanismy a nástroje monitorování, které zajistí, že bude odpovídající část pomoci v rámci obecné rozpočtové podpory věnována na základní potřeby, zejména na zdravotnictví a vzdělávání, a zdůrazňuje, že musí být doprovázena podporou na budování kapacit a že 0,5 % poskytnuté rozpočtové podpory bude vyčleněno výlučně na kontrolní mechanismy občanské společnosti;

70. vyzývá EU, aby v souvislosti s rozvojovými cíli tisíciletí podpořila konzistentní řízení obecné rozpočtové podpory napříč různými složkami výkonné a zákonodárné moci a aby podpořila kontrolu rozpočtové podpory ze strany parlamentní občanské společnosti a orgánů místní samosprávy s cílem zajistit účinnou a zjevnou vazbu mezi rozpočtovou podporou a dosahováním rozvojových cílů tisíciletí;

71. požaduje, aby byly vnitrostátní parlamenty a občanská společnost zapojeny do účinného sledování rozpočtu formou kontroly veřejných výdajů (PETS), která podrobně porovná příjmy a výdaje na základě kritérií, jež stanoví Výbor pro rozvojovou pomoc OECD;

72. vyzývá EU, aby zvýšila podíl pomoci poskytované prostřednictvím přímé rozpočtové podpory těm zemím, které prokáží řádnou správu věcí veřejných, dodržování lidských práv a zásad demokracie;

73. zdůrazňuje, že rozpočtová podpora je ve své obecné podobě v podstatě jinou formou krátkodobé dohody mezi dárcem a vládou, kdy pouze malé množství dohod překročí tři roky, a vyzývá dárce, aby prodloužili termín pro uskutečnění závazku, nejlépe v souladu s pravidly navrhovanými ES pro smlouvy k rozvojovým cílům tisíciletí se lhůtou šestiletého závazku a jasným vymezením toho, kdy a jakých podmínek by byla taková podpora pozastavena;

74. vyzývá státy, aby se zaměřily na dopad obecné rozpočtové podpory na rovnoprávné postavení žen a na vztahy mezi pohlavími, neboť celkové zvýšení pomoci nepřinese automaticky nápravu nerovného přístupu k marginalizovaným skupinám, včetně žen a osob se zdravotním postižením, a změnu postavení takových skupin ve společnosti;

VEŘEJNÁ SPRÁVA

75. připomíná, že Dohoda z Cotonou je rámcem pro dialog mezi EU a zeměmi AKT o otázkách správy věcí veřejných, a vyzývá EU, aby posílila tento rámec namísto vytváření nových iniciativ, strategií a politik;

76. lituje, že nástroj ES pro správu, který je prezentován jako pobídková tranše pro rozpočtovou podporu, omezuje rozvojové cíle tisíciletí pouze na jeden z dvaceti tří ukazatelů, přičemž další ukazatele, jako např. liberalizace obchodu, boj proti terorismu a přistěhovalectví, jsou irelevantní k provádění rozvojových cílů tisíciletí; domnívá se, že nástroj pro správu by se měl zaměřit na závazek partnerské země plnit rozvojové cíle tisíciletí;

77. naléhavě žádá ES, aby využilo příležitosti, kterou bude přezkum přístupu k profilu správy věcí veřejných do roku 2008, a tímto způsobem vyslyšelo názory parlamentů v Evropě a v Africe a rovněž názory organizací občanské společnosti a vlád členských států EU i afrických států, a v souladu se závěry přezkumu svůj přístup ke správě věcí veřejných změnilo;

MÍR A BEZPEČNOST

78. připomíná, že pro rozvojové cíle tisíciletí jsou životně důležité mír a bezpečnost, a proto žádá EU, aby zajistila, že její rozvojové politiky budou mít kladný dopad na nastolení míru;

79. připomíná závazek zajišťovat ve všech politikách a nástrojích EU vnímavost ke konfliktům, jak to vyplývá z göteborského programu z roku 2001 pro předcházení násilným konfliktům, a vyzývá EU, aby prováděla nejnovější přijaté nástroje zaměřené na předcházení konfliktům, jako např. strategii EU o ručních palných a lehkých zbraních, politický rámec pro reformu bezpečnostního sektoru a společný koncept EU pro odzbrojení, demobilizaci a znovuzačlenění (DDR);

80. vítá skutečnost, že smlouva o obchodu se zbraněmi má nyní podporu 80 % vlád ve světě, a naléhavě žádá EU, aby sehrála svou úlohu při zajištění toho, aby se jednalo o mezinárodní právně závaznou smlouvu;

OBCHOD

81. vyzývá EU, aby přijala politiku, která bude konzistentní s obchodní politikou, politikou rybolovu, politikou rozvojové spolupráce a společnou zemědělskou politikou, aby se zabránilo přímým nebo nepřímým nepříznivým dopadům na hospodářství rozvojových zemí;

82. zdůrazňuje, že otevření trhu může být jedním z nejúčinnějších hybných sil hospodářského růstu, musí jej však provázet vnitrostátní politiky přerozdělování a vnitrostátní sociální politiky, které se zaměří na snižování chudoby;

83. zdůrazňuje příslib z jednání o rozvojovém programu z Dohá a potřebu mezinárodních obchodních systémů založených na spravedlivých a rovnocenných pravidlech a určených k nápravě obchodní nerovnováhy v celosvětovém obchodě, zejména pokud jde o Afriku; vyzývá EU, aby vyvinula maximální možné úsilí k vyvedení jednání WTO ze slepé uličky;

84. upozorňuje, že podle předsedy rozvojového kola jednání z Dohá, které se ocitlo ve slepé uličce, musí EU s cílem usnadnit vytvoření dohody, která bude více pomáhat rozvoji, zvážit omezení svých dotací do zemědělství, které narušují trh se zemědělskými produkty, o přibližně 70 % a že je nezbytné uzavřít dohodu o snížení dotací a celních sazeb, aby jednání mohla být ukončena do konce roku 2007;

85. domnívá se, že významným nástrojem pro budování udržitelného obchodu se spravedlivým ziskem pro výrobce v rozvojových zemích je spravedlivý obchod; vyzývá Komisi, aby reagovala na usnesení Parlamentu o spravedlivém obchodu a rozvoji, včetně doporučení podpořit spravedlivý obchod, jak je uvedeno v bodech 1 a 2 tohoto usnesení;

86. vyzývá Komisi, aby zajistila, že její obchodní dohody nebudou na překážku rozvojovým cílům tisíciletí, ale naopak přispějí k dosažení těchto cílů; měla by zejména zajistit, že dohody o hospodářském partnerství (EPA) vytvoří nástroje pro rozvoj zemí AKT a odstranění chudoby;

87. domnívá se, že ustanovení o duševním vlastnictví by měla být vyloučena z jednání o dohodách o volném obchodu (FTA), zejména ustanovení dohod o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví TRIPs-plus, která přesahují rámec dohody TRIPs, jako např. výhradní právo na údaje a omezení důvodů pro povinnou licenci;

88. domnívá se, že všechny země AKT musejí mít jasně vymezené právo zvolit si, zda rozšířit jednání nad rámec obchodu se zbožím; vyzývá Komisi, aby zajistila, že práva na duševní vlastnictví a singapurské otázky (politika hospodářské soutěže, veřejné zakázky a investice) by měly být staženy z programu jednání, pokud si země AKT tyto otázky nepřejí projednávat;

89. bere na vědomí nedávné studie Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) a další, které uvádějí, že rozšířená liberalizace obchodu v nejméně rozvinutých zemích má pouze nepatrný vliv na cíle trvalého a podstatného zmírnění chudoby a přispěla k poklesu, pokud jde o obchod rozvojových zemí, zejména v afrických zemích, a vyzývá EU, aby zahájila udržitelnou čestnou kampaň s cílem skutečného zvýšení exportní kapacity těchto nejméně rozvinutých zemí prostřednictvím podpory technické pomoci, dalšího zlepšení fyziosanitárních norem, vlastnického práva, podnikatelských dovedností a programů přinášejících přidanou hodnotu;

90. vyzývá Komisi, aby co nejvíce přizpůsobila svou spolupráci a obchodní politiky, aby vládám v rozvojových zemích pomohla zachovat a rozvíjet veřejné služby, zejména takové, které zajišťují veškeré populaci přístup k pitné vodě, zdravotnickým službám, vzdělání a veřejné dopravě;

91. zdůrazňuje, že by měla být plně zohledněna skutečnost, že země AKT jsou často výrazně závislé na primárních komoditách, jichž se obzvláště dotýká kolísání cen a zvyšování cel, a zdůrazňuje význam diverzifikace, rozvoje zpracovatelského průmyslu a malých a středních podniků v těchto zemích;

92. zdůrazňuje důležitost budování kapacit pro obchod a dále to, že jsou nezbytné dodatečné zdroje ze strany EU s cílem posílit schopnost zemí AKT identifikovat své potřeby a strategie, jednat a podporovat regionální integraci, diverzifikaci a přípravu na liberalizaci posílením výrobních, dodavatelských a obchodních kapacit a kompenzací nákladů na přizpůsobení a zvýšit schopnost těchto zemí přilákat nové investice;

93. vyzývá Komisi, aby zvýšila svou pomoc v oblasti obchodu a podpořila budování kapacit, jež jsou nezbytné, mají-li být rozvojové země schopny bránit se rostoucí konkurenci vyplývající z liberalizace trhu;

94. trvá na tom, že zdroje pro financování pomoci obchodu se musí poskytovat navíc ke zdrojům v rámci 10. ERF v souladu s požadavkem zemí AKT, aby náklady na přizpůsobení EPA byly financovány odděleně od zdrojů v rámci 10. ERF a z prostředků, které jsou poskytovány navíc k těmto zdrojům;

ZMĚNA KLIMATU

95. naléhavě žádá Evropskou unii, aby i nadále hrála vedoucí úlohu v podpoře ekologičtějšího, účinnějšího přístupu k udržitelnému rozvoji při současném snižování emisí CO2;

96. poukazuje na to, že na změně klimatu se nejméně podíleli chudí lidé v rozvojových zemích, ale budou nejvíce postiženi jejími důsledky, a vyzývá EU, aby významnou měrou finančně přispěla k tomu, aby se mohly rozvojové země přizpůsobit zvyšování hladiny moře a zvýšené síle a četnosti extrémních klimatických jevů, jako je sucho, silné bouřky, povodně aj., a rovněž na následnou zdravotní péči, produkci potravin a obtíže s vodou, jež by mohly ohrozit rozvoj a vést k rozsáhlé migraci a ohrožení bezpečnosti;

97. vyzývá EU, aby uvolnila značné finanční prostředky, jež umožní chudým zemím, aby se přizpůsobily změně klimatu, a zdůrazňuje, že tyto prostředky nemohou být jednoduše převedeny ze stávající rozpočtové podpory a že platby by měly být dodatečné a kompenzační; dále se domnívá, že podstatná část příjmů z Evropského systému obchodování s emisemi a zdanění emisí CO2 by měla být použita na financování ekologického rozvoje v rozvojových zemích;

98. zdůrazňuje, že k přizpůsobení nelze přistupovat pouze z humanitárního hlediska nebo jako k prioritě v souvislosti se změnou klimatu; zdůrazňuje, že toto riziko zúžení a zaměření opatření na změny klimatu musí být začleněno do celkové rozvojové agendy, včetně strategických dokumentů zemí (CSP);

99. vyzývá EU, aby zavedla nouzová opatření, jež umožní chudým zemím, aby vyráběly patentované technologie pro ekologický rozvoj, které napomohou řešit nedostatek energie a rovněž napomohou předejít problému prudkého zvýšení emisí v chudých v zemích v souvislosti s jejich růstem;

100. zdůrazňuje, že třebaže není energie v Deklaraci tisíciletí OSN zvláště řešena, klíčovým předpokladem ke splnění rozvojových cílů tisíciletí je poskytnout moderní energetické služby chudým; zdůrazňuje, že předpoklady pro technologie pro obnovitelné zdroje energie jsou v mnoha rozvojových zemích vynikající, což nabízí účinný způsob řešení otázek zvyšující se poptávky po energii při rostoucích cenách ropy, zatímco nedojde k dalšímu škodlivému působení na klima; lituje, že pro řešení problému energetické chudoby nebyly vyčleněny dostatečné finanční zdroje ze strany EU; zdůrazňuje v této souvislosti, že je třeba zvýšit toky pomoci, stejně jako posílit podporu soukromých investic do technologií pro obnovitelné zdroje energie;

ÚKOLY PO DOSAŽENÍ ROZVOJOVÝCH CÍLŮ TISÍCILETÍ

101. zdůrazňuje, že bude-li dosaženo rozvojových cílů tisíciletí, sníží se během deseti let procento lidí žijících v chudobě o polovinu, což by byl sice obrovský úspěch, který však stále ponechá stovky milionů těch nejchudších a nejzranitelnějších lidí v pasti chronické chudoby;

102. vyzývá EU, aby stanovila termín pro dohodu o strategii na vymýcení chudoby po roce 2015;

103. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vládám a parlamentům v členských státech a v přistupujících zemích, meziparlamentní unii, OSN a Výboru pro rozvojovou pomoc OECD.

(1)

Úř. věst. C 33 E, 9.2.2006, s. 311.

(2)

Úř. věst. C 46, 24.2.2006, p. 1.

(3)

Texty přijaté tohoto dne, P6_TA(2005)0445.

(4)

Texty přijaté tohoto dne, P6_TA(2006)0217.

(5)

Zveřejněná v březnu 2007, ISBN 9789264031050.

(6)

Texty přijaté tohoto dne, P6_TA(2006)0141.

(7)

Texty přijaté tohoto dne, P6­_TA(2007)0043.

(8)

Přijaté texty, P6_TA(2006)0320.

(9)

Dohoda o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsaná v Cotonou dne 23. června 2000 (Úř. věst. L 137, 15.12.2000, s. 3), ve znění Dohody, kterou se mění Dohoda o partnerství, podepsaná v Lucemburku dne 25. června 2005 (Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 27).


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

ÚVOD

Rozvojové cíle tisíciletí jsou časově vázané měřitelné cíle globálního partnerství. Přestože v mnoha částech světa došlo ke značnému pokroku směrem ke splnění rozvojových cílů tisíciletí, subsaharská Afrika zůstává i nadále vážně mimo tento vývoj a patří k nejchudším regionům na světě.

PODPORA

V roce 2005 se EU-15 zavázala, že do roku 2015 dosáhne oficiální rozvojová pomoc (ODA) 0,7 % hrubého národního důchodu a průběžným cílem bude 0,56 % do roku 2010. Alespoň polovina plánovaného zvýšení z 26,5 miliard EUR na 50 miliard EUR má jít do Afriky. Evropská komise již ve svém hodnocení strategie EU pro Afriku uvedla, že těchto cílů dosáhne.

Je však třeba poznamenat, že v roce 2005 byla oficiální rozvojová pomoc výjimečně vysoká díky rozsáhlým operacím Pařížského klubu na snížení dluhu. Bilaterální pomoc subsaharské Africe vzrostla v roce 2006 o 23 % v reálných hodnotách na 21 miliard EUR, jestliže z toho však vyloučíme snížení dluhu Nigérii, vzrostla bilaterální pomoc tomuto regionu pouze o 2 %. Výpočetní metody používané OECD ve skutečnosti umožňují dárcům přidat nominální hodnotu odpisu dluhu jako pomoc, ale ve skutečnosti odpuštění dluhu není převodem nových prostředků na rozvoj. Podle Konsensu z Monterrey by se mělo odpuštění dluhu vyjmout ze všech údajů, které mají poskytovat jasnou představu o úrovni skutečné pomoci Africe.

Je zřejmé, že rozvojových cílů tisíciletí se nedosáhne, pokud nejchudší rozvojové země neobdrží zvýšenou a lepší pomoc pro doplnění mobilizace svých vlastních domácích zdrojů. OSN, Africkou unii, G8 a EU je nutno podnítit k tomu, aby se zabývaly současnými odhady, které ukazují, že dárci by měli v rozpočtu počítat s poskytnutím nárůstu přibližně 3,7 miliardy EUR ročně, aby bylo možno do roku 2010 dosáhnout úrovně 18,7 miliardy EUR v reálných zdrojích pro Afriku.

Je nutno se rovněž snažit o větší angažovanost při plnění Pařížské deklarace o účinnosti pomoci, což by zaručilo zásadní, dlouhodobé předvídatelné financování.

Dalším faktorem, který je nutno pochopit je to, že existuje zvyšující se počet dárců, kteří nejsou členy Výboru pro rozvojovou pomoc (DAC), včetně Ruska, Číny a členských států EU, které nejsou v DAC. Jejich angažovanost je také nutno brát v úvahu, zejména pak vliv některých z nich na veřejnou správu, hospodářskou politiku a transparentnost.

VÍCE ZDROJŮ PRO ROZVOJ

Výdaje na rozvoj je nutno patřičně zohlednit při důkladné revizi výdajů EK, která začne v roce 2008.

Jako alternativní zdroje k oficiální rozvojové pomoci by se měly rovněž prozkoumat nové zdroje financování. Obligace mezinárodního finančního nástroje pro imunizaci přinesly prostřednictvím Světové aliance pro očkování a imunizaci 0,75 miliardy EUR na imunizaci. Očekává se, že francouzské poplatky z letenek dosáhnou 187 milionů EUR za rok. Osm afrických a čtyři rozvinuté země uskutečnily počáteční kroky pro zavedení poplatku z letectví.

Vzhledem k rozpočtu EU a 10. ERF nyní zřízenému do roku 2013, který vykazuje pouze okrajové zvýšení, se bude muset zvýšení financování uskutečnit prostřednictvím bilaterálních balíčků pomoci členských států, což znamená proporcionální snížení částky podpory EU vzhledem k podpoře poskytované jednotlivými členskými státy EU. Členské státy by měly vytvořit strategie, jež jim umožní nasměrovat více peněz prostřednictvím Komise. Jedním z návrhů bylo vytvoření zvláštního fondu rozvojových cílů tisíciletí zaměřeného na činnosti na snižování chudoby ve všech chudých zemích, který by byl transparentně a odpovědně spravován.

SNIŽOVÁNÍ DLUHU

Slib uskutečnit 100% snížení dluhu vysoce zadlužených chudých zemí (HIPC) z Glenaegles byl splněn. Na konci roku 2006 byla Sierra Leone sedmnáctou zemí, která dosáhla dokončení HIPC. Osm zemí je v současné době v situaci rozhodování a dalších osm v okamžiku předběžného rozhodování. Snížení dluhu umožnilo, aby bylo 420 milionů EUR přesměrováno na sociální výdaje v Africe, jako je zrušení školného v řadě zemí.

OBCHOD

Africká unie vyzvala mezinárodní společenství, aby vytvořilo spravedlivý a rovnocenný systém obchodování a aby umožnilo přístup na jeho trh. Vzhledem k tomu, že EU na jednání v Dohá vystupuje jako jednotný obchodní celek, je to jasně oblast, v níž má EU největší kapacitu pro uskutečnění změny.

Na mezinárodní úrovni a na úrovni jednání o dohodě o hospodářském partnerství je třeba se zabývat podmínkami pro přístup na trh, technickými překážkami obchodu a omezujícími pravidly původu a také vážným omezením kapacity.

ZMĚNA KLIMATU

Mezivládní panel pro změnu klimatu OSN zdůraznil, že zatímco nejchudší světové země přispěly ke změně klimatu nejméně, jsou tímto jevem nejvíce postiženy.

EU se již zavázala do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o 20 % a, jestliže bude existovat podobná podpora ze strany ostatních průmyslových zemí, o 30 %. Dárci rovněž zvýšili své financování programů v oblasti životního prostředí v období 2000–2005, je však nutno je dále zvýšit, aby chudé zranitelné země měly možnost přizpůsobit se zvýšení hladiny moře, nedostatku, zvýšenému suchu a extrémnějšímu počasí. EU by také měla spolupracovat s rozvojovými zeměmi v úsilí o zmírnění těchto jevů tím, že bude podporovat přenosy čistých, energeticky úsporných a účinných technologií a investice, které zohledňují emise CO2.

PŘÍSTUP KE VZDĚLÁNÍ

Pokrok v plnění rozvojových cílů tisíciletí v oblasti všeobecného vzdělávání je podle Světové banky povzbudivý, ale máme-li splnit cíl do roku 2010, je stále zapotřebí, aby se do školy zapsalo 50 milionů afrických dětí. První rozvojový cíl tisíciletí v oblasti rovnosti pohlaví, kterým je odstranění rozdílů mezi pohlavími, byl stanoven na rok 2006 a nebyl splněn.

UNESCO i zrychlená iniciativa Světové banky „Vzdělání pro všechny“ uvádějí, že strategie musí zajistit, aby „problematické děti“ měly přístup ke svému právu na základní vzdělání – patří sem děti s postižením nebo děti ze vzdálených regionů, z trvale chudých rodin nebo děti vyloučené ze společnosti na základě jejich etnického původu.

Musí dojít ke zlepšení kvality vzdělávání a UNESCO varovalo, že počet učitelů základních škol v subsaharské Africe bude nutno do roku 2015 zvýšit z 2,4 milionu na 4 miliony, aby bylo možno zajistit kvalitní všeobecné základní vzdělání. Mezinárodně podporované úsilí je také nutné na pomoc zemím při budování národní kapacity pro sledování a monitorování výsledků vzdělávání.

Mezinárodní partneři se nyní musí snažit odstranit globální rozdíly ve financování, které představují přibližně 5,3 miliardy za rok. Uvítali bychom, kdyby Evropská komise v květnu 2007 shromáždila dárce z EU s cílem učinit závazky v oblasti základního vzdělávání.

PŘÍSTUP K ZÁKLADNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČI A BOJ S NEMOCEMI

Poskytování léčby u konkrétních nemocí vzrůstá, ale zdravotní systémy jsou tak slabé, že pokrok při snahách o snížení dětských onemocnění a úmrtnosti dětí, kojenců a matek je zoufale pomalý. Miliony dětí umírají, přestože jsou k dispozici jednoduché, levné preventivní prostředky. Stejně tak umírají miliony žen při porodu nebo z důvodů souvisejících s těhotenstvím. V Africe je riziko úmrtnosti matek na šokující úrovni jednoho úmrtní ze šesti těhotenství.

Migrace zdravotnických pracovníků v Africe k těmto problémům přispívá. Oxfam odhaduje, že ve 12 zemích subsaharské Afriky má pouze 10 % obyvatel přistup k zdravotnickým pracovníkům.

Celkové výdaje na zdravotnictví se zvýšily z 4,1 % v roce 1990 na 5,6 % HDP v roce 2002, avšak v některých zemích vnitrostátní výdaje stagnovaly nebo dokonce poklesly. I nadále přetrvává velký deficit týkající se finančních potřeb nutných pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí, který Světová banka konzervativně odhaduje na 18,7 až 37,5 miliardy EUR ročně. Globální fond potřebuje příslib podstatného, předvídatelného dlouhodobého financování.

V současné době se více než 90 % zdrojů na zdravotní výzkum vydává na nemoci, které postihují pouze deset procent světového obyvatelstva. Patentový systém možná funguje jako pobídka pro výzkum a vývoj v rozvinutých zemích, ale v případě zanedbávaných nemocí postihujících chudé tomu tak není.

V letech 2000–2001 se africké vlády v Abuje zavázaly vynaložit alespoň 15 % svého rozpočtu na cíle ve zdravotnictví. Od té doby se však jen několik afrických zemí zabývalo systémem zdravotnictví v rámci svého rozvoje a pouze dvě, Botswana a Gambie, splnily závazky z Abuji.

PŘÍSTUP K DOSAŽENÍ ROZVOJOVÝCH CÍLŮ TISÍCILETÍ ZALOŽENÝ NA PRÁVECH

Zpráva o světovém rozvoji za rok 2006 o spravedlnosti a rozvoji hovoří o nerovnosti mezi muži a ženami jako o „pasti archetypové nerovnosti“. Tato nerovnost se odráží v horších výsledcích žen a dívek v mnoha z rozvojových cílů tisíciletí. Hluboce zakořeněná diskriminace žen je i nadále hlavní překážkou pokroku, který umožní realizaci rozvojových cílů tisíciletí.

Africká unie podepsala Chartu práv žen v Africe. EU se zavázala ve všech svých činnostech, včetně rozvojové spolupráce, podporovat rovnost žen a mužů. EU rovněž podepsala pekingské prohlášení a všechny členské státy podepsaly Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW).

Pro záchranu života žen je nutno zajistit, aby měly všeobecný přístup k péči o sexuální a reprodukční zdraví a k plánovanému rodičovství a rovněž k prenatální a postnatální péči. EU musí ctít závazky přijaté na Mezinárodní konferenci o populaci a rozvoji v Káhiře a měla by i nadále zastávat přední místo v oblasti práv na sexuální a reprodukční zdraví tím, že bude udržovat úroveň financování plného rozsahu služeb v oblasti práv na sexuální a reprodukční zdraví.

Stejně jako u práv na rovnost mužů a žen, která jsou oblastí přesahující několik politik, je nutno zohledňovat také práva dětí a osob s postižením ve všech politikách a programech.

MÍR A BEZPEČNOST

Mnoho zemí při plnění rozvojových cílů tisíciletí nedosahuje pokroku a jedná se obecně o země, které jsou v krizi nebo v situaci po ukončení konfliktu. Zlepšení koordinace bezpečnosti, úsilí o zachování stability, humanitární politika a akce s dlouhodobými rozvojovými cíli i nutnost vytvořit mechanismus pro předcházení konfliktům jsou základními předpoklady.

EU musí podporovat budování míru, ale i uskutečňovat neodkladné činnosti v oblasti ručních zbraní, včetně podpory mezinárodní smlouvy o obchodu se zbraněmi.

VEŘEJNÁ SPRÁVA

Africká unie přijala na svém summitu v lednu 2007 Chartu demokracie, voleb a dobrého vládnutí a používá africký mechanismus vzájemného posuzování. Je třeba ještě mnohé uskutečnit, ale např. Ghana a Rwanda reagovaly na výsledky jejich posouzení a uskutečňují opatření. Je nutná podpora občanské a parlamentní účasti i politické zapojení žen. Korupce a úplatkářství jsou i nadále vážným problémem a je třeba vzít na vědomí, že velkým krokem kupředu je iniciativa v oblasti transparentnosti těžebního průmyslu.

EU bude podporovat několik programů zaměřených na veřejnou správu v rámci strategie EU-Afrika a na základě dohody o partnerství z Cotonou se na veřejnou správu pohlíží jako na společnou odpovědnost.

ROZPOČTOVÁ PODPORA

Zatímco v uplynulých letech tvořila rozpočtová pomoc zemím AKT téměř jednu čtvrtinu pomoci ES, zamýšlí Komise tento podíl zvýšit v rámci 10. ERF na více než 50 %. Je tedy důležité, aby existovaly mechanismy a nástroje pro sledování, které zajistí, aby finanční prostředky spadající pod souhrnný rozpočet přímo podporovaly splnění rozvojových cílů tisíciletí.

Rozvojové země potřebují podporu na vybudování vlastní kapacity pro vytvoření koherentního procesu řízení rozvoje. Základní problémy, zejména v Africe, souvisejí s absorpční kapacitou – je důležité si uvědomit ústřední postavení kapacity pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí.

Dárci by také měli financovat budování parlamentní kapacity s cílem kontrolovat jejich vládní rozpočty a politiky. Je rovněž nutné zvýšit dohled Smíšeného parlamentního shromáždění, protože jeho práce se týká právně závazných a smluvních vztahů mezi poslanci Evropského parlamentu a poslanci parlamentů zemí AKT.

NÁRODNÍ STRATEGIE URČENÉ PRO PLNĚNÍ ROZVOJOVÝCH CÍLŮ TISÍCILETÍ

Podle Rozvojového programu OSN alespoň 19 zemí dokončilo vyhodnocení potřeb rozvojových cílů tisíciletí a dalších 55 je v současné době připravuje. Avšak až do dnešního dne ani jedna z afrických zemí s nízkým příjmem neobdržela slíbenou podporu od mezinárodního společenství na splnění těchto strategií.

EU, OSN a finanční instituce musí podporovat vlády při sladění jejich stávajících rozvojových strategií, jako jsou dokumenty o strategii snižování chudoby, v rámci rozsáhlého spolupůsobení s rozvojovými cíli tisíciletí a musí splnit závazky na zvýšení podpory jako součást národních rozvojových strategií.

ZAMĚŘENÍ ROZVOJOVÝCH CÍLŮ TISÍCILETÍ NA CHUDOBU

Evropský konsensus o rozvoji, článek 19 dohody z Cotonou a Nástroj rozvojové spolupráce označují snížení a vymýcení chudoby za primární cíl spolupráce ES s rozvojovými zeměmi. Evropský parlament je do jisté míry znepokojen tím, že v roce 2005 dosáhla pomoc ES pro odvětví dopravy a další projekty infrastruktury výše 817 milionů EUR, zatímco výdaje na vzdělání byly ve výši 185 milionů EUR a na zdravotnictví ve výši 239 milionů EUR, ačkoli analýza skutečných výdajů na tyto oblasti v kontextu rozpočtové podpory je složitá. Je důležité, aby podpora EU pro odvětví dopravy měla jasnou a jednoznačnou souvislost se snižováním chudoby.

Je znepokojující, že zatímco kritéria podpory EU zahrnují lidská práva a demokracii, existují také prvky, jež do programového procesu přinášejí evropské hospodářské a geopolitické zájmy. Národní a regionální rozvojové politiky musí demokraticky vytvářet sami obyvatelé a jejich příslušné vlády by se jim měly zodpovídat prostřednictvím demokratických institucí, a nikoli na základě podmíněnosti řízené strategickými zájmy dárců.

Evropský parlament by uvítal pružnější a přizpůsobivější ERF, zejména vzhledem k tomu, že rozvojové cíle tisíciletí samy o sobě nejsou neměnné.

KOORDINACE DÁRCŮ

Pokud jde o dělbu práce v oblasti rozvojové politiky, je Kodex pravidel EU vhodný a obsahuje potenciál pro zlepšení koordinace mezi Komisí a členskými státy. Je však i nadále nejasné, jak úspěšný může dobrovolný kodex skutečně být.

PROGRAM PO DOSAŽENÍ ROZVOJOVÝCH CÍLŮ TISÍCILETÍ

I když budou závazky rozvojových cílů tisíciletí splněny, budou i nadále existovat miliony chronicky chudých lidí, které pomoc nedostihla. Vytvořit globální strategie pro vymýcení chudoby trvá dlouho a EU by tedy měla mít do roku 2010 strategii zaměřenou na boj s tímto problémem.

ZÁVĚR

Byli jsme svědky průkopnického 100% zrušení mnohostranných dluhů, ale v oblasti pomoci je třeba dosáhnout změny, protože tím, že odstraníme dluh se evropská pomoc nezvyšuje dostatečně pro splnění závazků z Gleneagles. Pokrok v oblasti obchodu je zklamáním hlavně proto, že ze změn v obchodních pravidlech by měli chudí větší prospěch než z pětinásobného zvýšení podpory.

V roce 2005 tisíce našich občanů pochodovaly pod hesly „Učiňte chudobu minulostí“ a Oxfam vyhlásil, že jsme již svědky „skutečného zlepšení života některých z nejchudších lidí na světě“. Je na čase si uvědomit, že proběhly sociální a politické změny, a že vzrůstá povědomí, že bychom neměli vyzývat k charitě, ale spíše volat po spravedlnosti.


POSTUP

Název

Rozvojové cíle tisíciletí – v půli cesty

Číslo postupu

2007/2103(INI)

Příslušný výbor

Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno udělení svolení

DEVE

6.6.2007

Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko

Datum oznámení na zasedání

FEMM

6.6.2007

INTA

6.6.2007

 

 

 

Nezaujaté stanovisko

Datum rozhodnutí

FEMM

8.5.2007

INTA

7.5.2007

 

 

 

Užší spolupráce

Datum oznámení na zasedání

 

 

 

 

 

Zpravodaj(ové)

Datum jmenování

Glenys Kinnock

28.2.2007

 

Předchozí zpravodaj(ové)

 

 

Projednání ve výboru

11.4.2007

2.5.2007

4.6.2007

5.6.2007

 

Datum přijetí

5.6.2007

Výsledek závěrečného hlasování

+

-

0

18

10

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Margrete Auken, Margrietus van den Berg, Josep Borrell Fontelles, Danutė Budreikaitė, Corina Creţu, Nirj Deva, Alexandra Dobolyi, Fernando Fernández Martín, Filip Kaczmarek, Glenys Kinnock, Maria Martens, Luisa Morgantini, José Javier Pomés Ruiz, Miguel Portas, Horst Posdorf, José Ribeiro e Castro, Toomas Savi, Frithjof Schmidt, Jürgen Schröder, Feleknas Uca, Johan Van Hecke, Luis Yañez-Barnuevo García, Anna Záborská

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Miguel Angel Martínez Martínez, Manolis Mavrommatis, Pasqualina Napoletano, Anne Van Lancker, Ralf Walter

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

 

Datum předložení

11.6.2007

Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

 

Právní upozornění - Ochrana soukromí