ZPRÁVA o návrhu směrnice Rady o určování a označování evropské kritické infrastruktury a o posouzení potřeby zvýšit její ochranu

2. 7. 2007 - (KOM(2006)0787 – C6‑0053/2007 – 2006/0276(CNS)) - *

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
Zpravodajka: Jeanine Hennis-Plasschaert

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu směrnice Rady o určování a označování evropské kritické infrastruktury a o posouzení potřeby zvýšit její ochranu

(KOM(2006)0787 – C6‑0053/2007 – 2006/0276(CNS))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2006)0787),

–   s ohledem na článek 308 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6‑0053/2007),

–   s ohledem na závěry Rady přijaté ve dnech 1.–2. prosince 2005 o zásadách evropského programu na ochranu kritické infrastruktury,

–   s ohledem na doporučení Evropského parlamentu Evropské radě a Radě o ochraně kritických infrastruktur v rámci boje proti terorismu ze dne 7. června 2005[1],

–   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6‑0270/2007),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá k zahájení dohodovacího řízení podle společného prohlášení ze dne 4. března 1975, bude-li mít Rada v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

5.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrhy Parlamentu
Pozměňovací návrh 1 Ná
Návrh směrnice Rady o určování a označování evropské kritické infrastruktury a o posouzení potřeby zvýšit její ochranu	Návrh směrnice Rady o určování a označování prioritních odvětví s evropskou kritickou infrastrukturou a o posouzení potřeby zvýšit její ochranu
Odůvodnění
Členské státy by neměly být nuceny oznámit Komisi své konkrétní kritické infrastruktury, protože by to by odporovalo národním bezpečnostním zájmům. Evropský seznam kritických infrastruktur by v této souhrnné podobě neměl být vypracován.
Pozměňovací návrh 2 Bod odůvodnění 2
(2) Dne 17. listopadu 2005 Komise přijala Zelenou knihu o Evropském programu na ochranu kritické infrastruktury, která poskytla možnosti politiky pro vytvoření programu a Výstražné informační sítě kritické infrastruktury (dále jen „CIWIN“). Odpovědi obdržené k zelené knize jasně ukázaly, že je zapotřebí vytvořit rámec Společenství týkající se ochrany kritické infrastruktury. Bylo uznáno, že je zapotřebí zvýšit schopnost ochrany kritické infrastruktury v Evropě a pomoci snížit zranitelnosti týkající se kritických infrastruktur. Byla zdůrazněna důležitost zásady subsidiarity a dialogu se zúčastněnými subjekty.	(2) Dne 17. listopadu 2005 Komise přijala Zelenou knihu o Evropském programu na ochranu kritické infrastruktury, která poskytla možnosti politiky pro vytvoření programu a Výstražné informační sítě kritické infrastruktury (dále jen „CIWIN“). Odpovědi obdržené k zelené knize zdůraznily přínos, který by mohl mít rámec Společenství týkající se ochrany kritické infrastruktury. Bylo uznáno, že je zapotřebí zvýšit schopnost ochrany kritické infrastruktury v Evropě a pomoci snížit zranitelnosti týkající se kritických infrastruktur. Byla zdůrazněna důležitost klíčových zásad subsidiarity, proporcionality a komplementarity, jakož i dialogu se zúčastněnými subjekty.
Odůvodnění
Přesněji odpovídá skutečnosti.
Pozměňovací návrh 3 Bod odůvodnění 3
(3) V prosinci 2005 Rada ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci vyzvala Komisi, aby vytvořila návrh na založení Evropského programu na ochranu kritické infrastruktury (dále jen „EPCIP“), a rozhodla, že by měl být postaven na přístupu zohlednění všech nebezpečí, přičemž boj proti ohrožení terorismem by byl prioritou. V rámci tohoto přístupu by měly být v postupu ochrany kritické infrastruktury zohledněny hrozby způsobené člověkem, technologické hrozby a přírodní katastrofy, ale prioritou by měla být hrozba terorismu. Pokud je úroveň ochranných opatření proti některé vysoce nebezpečné hrozbě u některého odvětví kritické infrastruktury přiměřená, měly by se zúčastněné subjekty zaměřit na hrozby, vůči nimž je dané odvětví stále zranitelné.	(3) V prosinci 2005 Rada ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci vyzvala Komisi, aby vytvořila návrh na založení Evropského programu na ochranu kritické infrastruktury (dále jen „EPCIP“), a rozhodla, že by měl být postaven na přístupu zohlednění všech nebezpečí, přičemž boj proti ohrožení terorismem by byl prioritou. V rámci tohoto přístupu by měly být v postupu ochrany kritické infrastruktury zohledněny hrozby způsobené člověkem, technologické hrozby a přírodní katastrofy, přičemž je třeba zaznamenávat i hrozby v důsledku strukturální zranitelnosti. Prioritou by však měla být hrozba terorismu.
Pozměňovací návrh 4 Bod odůvodnění 4
(4) Přímou odpovědnost za ochranu kritických infrastruktur v současnosti nesou členské státy a vlastníci či provozovatelé kritických infrastruktur. To by se nemělo měnit.	(4) Přímou a konečnou odpovědnost za ochranu kritických infrastruktur nesou členské státy a vlastníci či provozovatelé kritických infrastruktur. S ohledem na skutečnost, že vnitrostátní služby znají situaci ve vlastních zemích nejlépe, měl by být u evropské kritické infrastruktury (ECI) uplatňován přístup „zdola nahoru“.
Odůvodnění
Musí být zřejmé, že přímá a konečná odpovědnost spočívá na členských státech. Přístup Společenství by neměl kopírovat práci členských států.
Pozměňovací návrh 5 Bod odůvodnění 4a (nový)
	(4a) Ochrana kritických infrastruktur má podstatný význam pro vnitřní bezpečnost v EU a blaho jejích občanů. Zničení nebo narušení určitých infrastruktur může v důsledku zmařit lidské životy, zničit životní prostředí a majetek a také trvale narušit důvěru veřejnosti ve státní ochranu a péči.
Odůvodnění
Je třeba zdůraznit dopad narušení nebo zničení určitých infrastruktur. Teprve možné důsledky a/nebo zamezení těmto důsledkům ospravedlňují předpisy obsažené v návrhu směrnice.
Pozměňovací návrh 6 Bod odůvodnění 5
(5) Ve Společenství existuje několik kritických infrastruktur, jejichž narušení nebo zničení by postihlo dva či více členských států nebo jeden členský stát, jehož kritická infrastruktura je umístěna v jiném členském státě. Sem mohou spadat přeshraniční účinky napříč odvětvími způsobené vzájemnými závislostmi mezi propojenými infrastrukturami. Takové evropské kritické infrastruktury by měly být určeny a označeny prostřednictvím společného postupu. Potřeba zvýšit ochranu těchto kritických infrastruktur by měla být posouzena podle společného rámce. Dvoustranné systémy spolupráce mezi členskými státy na poli ochrany kritické infrastruktury tvoří dobře zavedený a účinný prostředek nakládání s přeshraniční kritickou infrastrukturou. EPCIP by měl být postaven na této spolupráci.	(5) Ve Společenství existuje několik kritických infrastruktur, jejichž narušení nebo zničení by postihlo tři či více členských států nebo přinejmenším dva další členské státy kromě státu, v němž je kritická infrastruktura umístěna. Sem mohou spadat přeshraniční účinky napříč odvětvími způsobené vzájemnými závislostmi mezi propojenými infrastrukturami. Takové evropské kritické infrastruktury by měly být určeny prostřednictvím společného postupu. Na základě společných kritérií by měl být vypracován seznam prioritních odvětví s evropskou kritickou infrastrukturou. V zájmu ochrany těchto evropských kritických infrastruktur je třeba stanovit společný akční rámec, který členským státům pomocí vhodných opatření umožní snížit nebezpečí, které může ohrozit kritickou infrastrukturu na jejich území. Dvoustranné systémy spolupráce mezi členskými státy na poli ochrany kritické infrastruktury tvoří dobře zavedený a účinný prostředek nakládání s přeshraniční kritickou infrastrukturou. EPCIP by měl být postaven na této spolupráci.
Pozměňovací návrh 7 Bod odůvodnění (5a) (nový)
	(5a) V některých odvětvích již existuje řada opatření, která upravují určování, označování a ochranu kritických infrastruktur. Budoucí nařízení platné v celém Společenství by nemělo vést ke zdvojení právních předpisů v těchto odvětvích, aniž by se zvýšila bezpečnost.
Pozměňovací návrh 8 Bod odůvodnění 6
(6) Protože různá odvětví mají ohledně ochrany kritické infrastruktury různé zkušenosti, odborné znalosti a požadavky, měl by se vyvinout a provést přístup Společenství k ochraně kritické infrastruktury, který by zohledňoval zvláštnosti jednotlivých odvětví kritické infrastruktury a stávající opatření založená na jednotlivých odvětvích tam, kde již mezi vlastníky či provozovateli kritické infrastruktury existují příslušné dohody o vzájemné přeshraniční pomoci na úrovni EU a na vnitrostátní a regionální úrovni. Vzhledem k vysoce významnému zapojení soukromého sektoru do kontroly a řízení rizik, plánů zachování kontinuity provozu a obnovy po havárii bude muset přístup Společenství povzbudit plné zapojení soukromého sektoru. Aby se umožnil přístup k ochraně kritické infrastruktury podle jednotlivých odvětví, je zapotřebí sestavit společný seznam odvětví kritické infrastruktury.	(6) Protože různá odvětví mají ohledně ochrany kritické infrastruktury různé zkušenosti, odborné znalosti a požadavky, měl by se vyvinout a provést přístup Společenství k ochraně kritické infrastruktury, který by zohledňoval zvláštnosti jednotlivých odvětví kritické infrastruktury a stávající opatření založená na jednotlivých odvětvích tam, kde již mezi vlastníky či provozovateli kritické infrastruktury existují příslušné dohody o vzájemné přeshraniční pomoci na úrovni EU a na vnitrostátní a regionální úrovni. Vzhledem k vysoce významnému zapojení soukromého sektoru do kontroly a řízení rizik, plánů zachování kontinuity provozu a obnovy po havárii by měl přístup Společenství zajistit plné zapojení soukromého sektoru. Aby se umožnil přístup k ochraně kritické infrastruktury podle jednotlivých odvětví, je zapotřebí sestavit společný seznam odvětví evropské kritické infrastruktury.
Odůvodnění
Jelikož většina kritické infrastruktury je vlastněna a provozována soukromě, přístup EU by měl plně zapojit soukromý sektor a stavět na současných opatřeních jednotlivých odvětví s ohledem na charakter každého z těchto odvětví.
Pozměňovací návrh 9 Bod odůvodnění 6a (nový)
	(6a) Kritická infrastruktura by měla být navržena tak, aby se minimalizovalo jakékoli propojení se třetími zeměmi a umístění této infrastruktury v těchto zemích. Umístění prvků kritických infrastruktur mimo Evropskou Unii zvyšuje riziko teroristických útoků s dopady na celou infrastrukturu, riziko přístupu teroristů k údajům uchovávaným mimo Evropskou Unii i riziko nedodržení právních předpisů Společenství, což činí celou infrastrukturu ještě zranitelnější.
Odůvodnění
Poslední případ SWIFT ukázal, že kritické údaje je nutno chránit před nezákonným použitím cizími orgány nebo soukromými subjekty.
Pozměňovací návrh 10 Bod odůvodnění 7
(7) Všichni vlastníci či provozovatelé evropské kritické infrastruktury by si měli vytvořit operační plán pro bezpečnost, v němž by se identifikoval jejich kritický majetek a zavedla se příslušná bezpečnostní řešení na jeho ochranu. Operační plán pro bezpečnost by měl zohledňovat posouzení zranitelnosti, hrozby a rizika i další příslušné informace poskytnuté orgány členských států.	(7) Všichni vlastníci či provozovatelé evropské kritické infrastruktury by si měli vytvořit operační plán pro bezpečnost, v němž by se identifikoval jejich kritický majetek a zavedla se příslušná bezpečnostní řešení na jeho ochranu. Operační plán pro bezpečnost by měl zohledňovat posouzení zranitelnosti, hrozby a rizika i další příslušné informace poskytnuté orgány členských států. Tyto operační plány pro bezpečnost by měly být předány kontaktním místům CIP v jednotlivých členských státech. Dosažením souladu se stávajícími ochrannými opatřeními pro jednotlivá odvětví by mohl být splněn požadavek na vytvoření a aktualizaci operačního plánu pro bezpečnost.
Pozměňovací návrh 11 Bod odůvodnění 8
(8) Všichni vlastníci či provozovatelé evropské kritické infrastruktury by měli pověřit styčného úředníka pro bezpečnost, aby se umožnila spolupráce a komunikace s příslušnými národními orgány ochrany kritické infrastruktury.	(8) Všichni vlastníci či provozovatelé evropské kritické infrastruktury by měli pověřit styčného úředníka pro bezpečnost, aby se umožnila spolupráce a komunikace s příslušnými národními orgány ochrany kritické infrastruktury. Dosažením souladu se stávajícími ochrannými opatřeními pro jednotlivá odvětví by mohl být splněn požadavek na jmenování styčného úředníka pro bezpečnost.
Odůvodnění
Přístup Společenství by měl vycházet ze současných ochranných opatření pro jednotlivá odvětví s ohledem na charakter každého z těchto odvětví. Rozporům a zdvojování by mělo být každopádně zabráněno.
Pozměňovací návrh 12 Bod odůvodnění 10
(10) S cílem umožnit zlepšení ochrany evropských kritických infrastruktur by se měly vyvinout společné metodiky pro určování a klasifikaci zranitelnosti, hrozeb a rizik pro majetek infrastruktury.	(10) S cílem umožnit zlepšení ochrany evropských kritických infrastruktur by se měly vyvinout a uplatňovat společné metodiky pro určování a klasifikaci hrozeb a rizik a strukturální zranitelnosti ohrožující majetek infrastruktury.
Odůvodnění
Potřebné upřesnění.
Pozměňovací návrh 13 Bod odůvodnění 11
(11) Pouze společný rámec může poskytnout potřebný základ pro soudržné provedení opatření na ochranu evropské kritické infrastruktury a jasně definovat příslušnou odpovědnost všech zúčastněných subjektů. Vlastníkům či provozovatelům evropské kritické infrastruktury by měl být umožněn přístup k osvědčeným postupům a metodikám týkajícím se ochrany kritické infrastruktury.	(11) Stanoví-li se odpovědnost všech příslušných zúčastněných subjektů, může společný rámec poskytnout potřebný základ pro soudržné provedení opatření na ochranu evropské kritické infrastruktury. Členským státům a vlastníkům či provozovatelům evropské kritické infrastruktury by měl být umožněn přístup k osvědčeným postupům a metodikám týkajícím se ochrany kritické infrastruktury.
Odůvodnění
Původní bod odůvodnění byl zformulován příliš kategoricky.
Pozměňovací návrh 14 Bod odůvodnění 12
(12) Účinná ochrana kritické infrastruktury vyžaduje komunikaci, koordinaci a spolupráci na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství. Toho lze nejlépe dosáhnout jmenováním kontaktních míst pro záležitosti CIP v každém členském státě, které bude koordinovat záležitosti CIP uvnitř členského státu, stejně jako s ostatními členskými státy a s Komisí.	(12) Účinná ochrana evropské kritické infrastruktury vyžaduje komunikaci, koordinaci a spolupráci na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství. Toho lze nejlépe dosáhnout jmenováním kontaktních míst pro záležitosti ECIP v každém členském státě, která budou koordinovat záležitosti CIP uvnitř členského státu, stejně jako s ostatními členskými státy a s Komisí.
Pozměňovací návrh 15 Bod odůvodnění 13
(13) Aby se mohly vyvíjet činnosti v oblastech ochrany kritické infrastruktury, které vyžadují určitý stupeň utajení, je vhodné v rámci této směrnice zajistit soudržnou a bezpečnou výměnu informací. Některé informace týkající se ochrany kritické infrastruktury jsou takové povahy, že by jejich odhalení mohlo narušit ochranu veřejného zájmu, pokud jde o bezpečnost veřejnosti. Konkrétní údaje o majetku kritické infrastruktury, které by mohly být zneužity při plánování a provedení akce s cílem způsobit zařízením kritické infrastruktury nepřijatelné důsledky, by měly být utajovány a přístup k nim by měl být povolen jen v potřebných případech, jak na úrovni Společenství, tak na úrovni členských států.	(13) Aby se mohly vyvíjet činnosti v oblastech ochrany evropské kritické infrastruktury, které vyžadují určitý stupeň utajení, je vhodné v rámci této směrnice zajistit soudržnou a bezpečnou výměnu informací. Některé informace týkající se ochrany evropské kritické infrastruktury jsou takové povahy, že by jejich odhalení mohlo narušit ochranu veřejného zájmu, pokud jde o bezpečnost veřejnosti. Konkrétní údaje o majetku kritické infrastruktury, které by mohly být zneužity při plánování a provedení akce s cílem způsobit zařízením kritické infrastruktury nepřijatelné důsledky, by měly být utajovány a přístup k nim by měl být povolen jen v potřebných případech, jak na úrovni Společenství, tak na úrovni členských států.
Pozměňovací návrh 16 Bod odůvodnění 14
(14) Sdílení informací týkajících se ochrany kritické infrastruktury by se mělo odehrávat v důvěrném a bezpečném prostředí. Sdílení informací vyžaduje důvěryhodný vztah, aby společnosti a organizace věděly, že jejich citlivé údaje budou dostatečně chráněny. Pro povzbuzení sdílení informací by mělo být podnikům vyjasněno, že výhody poskytnutí informací týkajících se kritické infrastruktury převažují nad náklady vzniklými podnikům i společnosti obecně. Výměna informací ohledně ochrany kritické infrastruktury by se tedy měla podporovat.	(14) Sdílení informací týkajících se ochrany evropské kritické infrastruktury by se mělo odehrávat v důvěrném a bezpečném prostředí. Sdílení informací vyžaduje důvěryhodný vztah, aby společnosti a organizace věděly, že jejich citlivé údaje budou dostatečně chráněny.
Odůvodnění
Není vhodné.
Pozměňovací návrh 17 Bod odůvodnění 15
(15) Tato směrnice doplňuje stávající odvětvová opatření na úrovni Společenství a členských států. Tam, kde jsou již mechanismy Společenství zavedeny, by měly být nadále využívány a budou přispívat k zajištění celkového provádění této směrnice.	(15) Tato směrnice doplňuje stávající odvětvová opatření na úrovni Společenství a členských států. Tam, kde jsou již mechanismy a právní předpisy Společenství zavedeny, by měly být prováděny a používány, aby přispěly ke zvýšení veřejné bezpečnosti. Přitom je třeba zabránit překrývání a nesouladům s touto směrnicí a vzniku dodatečných nákladů, aniž by se zvýšila bezpečnost.
Odůvodnění
Nejde jen o provádění této směrnice. Cílem musí být především přínos pro veřejnou bezpečnost. Dodatek o zamezení zdvojování a nesouladů by měl zajistit požadovaný účinek předpisů. Je tedy nezbytný koherentní a účinný systém, jehož části si vzájemně neodporují. Kromě toho je třeba zabránit zbytečnému byrokratickému zatížení bez zvýšení bezpečnosti.
Pozměňovací návrh 18 Bod odůvodnění 17
(17) Vzhledem k tomu, že cílů této směrnice, totiž vytvoření postupu pro určování a označování evropských kritických infrastruktur a společného přístupu k posouzení potřeby zvýšit ochranu těchto infrastruktur, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a z důvodů rozsahu a účinků opatření jich tedy může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, jak je stanovena v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanovena v uvedeném článku, tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné.	(17) Vzhledem k tomu, že cílů této směrnice, totiž vytvoření postupu pro určování a označování prioritních odvětví s evropskou kritickou infrastrukturou a společného přístupu k posouzení potřeby zvýšit ochranu těchto infrastruktur, nemůže být ve všech případech uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a z důvodů rozsahu a účinků opatření jich tedy může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, jak je stanovena v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanovena v uvedeném článku, tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné. Pokud jde o zásadu proporcionality, měla by se věnovat zvláštní pozornost finanční přijatelnosti pro vlastníky či provozovatele a členské státy.
Pozměňovací návrh 19 Článek 1
Touto směrnicí se zavádí postup pro určování a označování evropských kritických infrastruktur a společný přístup k posouzení potřeby zvýšit ochranu těchto infrastruktur.	Touto směrnicí se zavádí postup pro určování a označování prioritních odvětví s evropskou kritickou infrastrukturou a společný přístup k posouzení potřeby zvýšit ochranu těchto infrastruktur.
Odůvodnění
Členské státy by neměly být nuceny oznámit Komisi své konkrétní kritické infrastruktury, protože by to by odporovalo národním bezpečnostním zájmům. Evropský seznam kritických infrastruktur by v této souhrnné podobě neměl být vypracován.
Pozměňovací návrh 20 Čl. 2 písm. b)
b) „evropskou kritickou infrastrukturou“ kritická infrastruktura, jejíž narušení nebo zničení by mělo vážný dopad na dva či více členských států nebo na jeden členský stát, je-li kritická infrastruktura umístěna v jiném členském státě. To se vztahuje i na účinky způsobené závislostmi napříč odvětvími na jiných typech infrastruktury;	b) „evropskou kritickou infrastrukturou“ kritická infrastruktura, jejíž narušení nebo zničení by mělo vážný dopad na tři či více členských států nebo přinejmenším na dva členské státy, je-li kritická infrastruktura umístěna v jiném členském státě. To se vztahuje i na účinky způsobené závislostmi napříč odvětvími na jiných typech infrastruktury;
Odůvodnění
Evropský přístup je odůvodněný v případě, kdy by byly postiženy přinejmenším tři členské státy nebo alespoň dva jiné členské státy, než ve kterých je umístěna kritická infrastruktura.
Pozměňovací návrh 21 Čl. 2 písm. d)
d) „zranitelností“ vlastnosti určitého prvku v tvorbě, provádění nebo provozu kritické infrastruktury, kvůli nimž je kritická infrastruktura náchylná k narušení nebo zničení hrozbou a které zahrnují závislost na jiných typech infrastruktury;	d) „strukturální zranitelností“ vlastnosti určitého prvku v tvorbě, provádění nebo provozu kritické infrastruktury, kvůli nimž je kritická infrastruktura náchylná k narušení nebo zničení hrozbou a které zahrnují závislost na jiných typech infrastruktury; (Tato změna platí v celém legislativním textu; při přijetí pozměňovacího návrhu budou nezbytné úpravy celého textu.)
Odůvodnění
Nezbytné upřesnění.
Pozměňovací návrh 22 Čl. 3 odst. 1
1. Průřezová a odvětvová kritéria, která se mají použít pro určení evropských kritických infrastruktur, budou přijata v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3. Mohou být pozměněna v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3.	1. Průřezová a odvětvová kritéria, která se mají použít pro určení evropských kritických infrastruktur, budou vycházet ze stávajících ochranných kritérií a budou přijata a upravována v souladu s článkem 308 Smlouvy o ES a článkem 203 Smlouvy o Euratomu.
Vzhledem ke svému horizontálnímu použití na všechna odvětví kritické infrastruktury se průřezová kritéria vyvinou při zohlednění závažnosti účinků narušení nebo zničení určité infrastruktury. Budou přijata nejpozději [jeden rok po vstupu této směrnice v platnost].	Vzhledem ke svému horizontálnímu použití na všechna odvětví evropské kritické infrastruktury se průřezová kritéria vyvinou při zohlednění závažnosti účinků narušení nebo zničení určité infrastruktury. Budou přijata nejpozději [jeden rok po vstupu této směrnice v platnost].
Odvětvová kritéria se pro prioritní odvětví vyvinou při zohlednění vlastností jednotlivých odvětví kritické infrastruktury, a kde je to vhodné, při zapojení příslušných zúčastněných subjektů. Pro každé prioritní odvětví jsou přijata nejpozději jeden rok po stanovení daného odvětví prioritním odvětvím.	Odvětvová kritéria se vyvinou pro prioritní odvětví a budou vycházet ze stávajících ochranných kritérií pro jednotlivá odvětví při zohlednění vlastností jednotlivých odvětví kritické infrastruktury a při zapojení všech příslušných zúčastněných subjektů, neboť jednotlivá odvětví mají náležité zkušenosti, odbornost a podmínky pro ochranu své kritické infrastruktury. Pro každé prioritní odvětví jsou přijata nejpozději jeden rok po stanovení daného odvětví prioritním odvětvím.
	Tam, kde jsou mechanismy Společenství již zavedeny, budou využívány i nadále. Zdvojování a nesouladu jednotlivých aktů a ustanovení je třeba zabránit za každou cenu.
Pozměňovací návrh 23 Čl. 3 odst. 2
1. Prioritní odvětví, která se mají použít pro účely vytvoření kritérií podle odstavce 1, Komise určí každý rok z odvětví uvedených na seznamu v příloze I. Přílohu I lze pozměnit v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3 za předpokladu, že se tím nerozšiřuje rozsah působnosti této směrnice.	vypouští se
Odůvodnění
Návrh Komise nepředpokládá možnost členských států ovlivnit výběr prioritních odvětví. Protože však členské státy nesou konečnou odpovědnost za ochranu kritických infrastruktur, měly by tato prioritní odvětví určovat. Mohou lépe posoudit, která odvětví mají pro jejich zemi význam.
Pozměňovací návrh 24 Čl. 3 odst. 3
3. Každý členský stát určí kritické infrastruktury umístěné na jeho území i  kritické infrastruktury mimo jeho území, které na něj mohou mít dopad a jež splňují kritéria přijatá podle odstavců 1 a 2.	3. Každý členský stát určí případné evropské kritické infrastruktury umístěné na jeho území i případné evropské kritické infrastruktury mimo jeho území, které na něj mohou mít dopad a jež splňují kritéria přijatá podle odstavců 1 a 2, nejpozději jeden rok po přijetí příslušných kritérií a dále průběžně.
Každý členský stát uvědomí Komisi o takto určených kritických infrastrukturách nejpozději jeden rok po přijetí příslušných kritérií a dále průběžně.
Pozměňovací návrh 25 Čl. 4 název
Označení evropské kritické infrastruktury	Určení a označení prioritních odvětví
Odůvodnění
Členské státy by neměly být nuceny oznámit Komisi své konkrétní kritické infrastruktury, protože by to odporovalo národním bezpečnostním zájmům. Jelikož členské státy nesou konečnou odpovědnost za ochranu kritických infrastruktur, měly by samy určovat prioritní odvětví a být pouze povinny tato prioritní odvětví Komisi oznámit.
Pozměňovací návrh 26 Čl. 4 odst. –1 (nový)
	–1. Každý členský stát určí prioritní odvětví umístěná na svém území a mimo své území, která na něj mohou mít dopad a jež mohou být použita pro sestavení kritérií přijatých v souladu s čl. 3 odst. 1 a 2.
	Každý členský stát oznámí Komisi takto určená prioritní odvětví nejpozději jeden rok po přijetí příslušných kritérií a poté průběžně.
Odůvodnění
Návrh Komise nepředpokládá možnost členských států ovlivnit výběr prioritních odvětví. Protože však členské státy nesou konečnou odpovědnost za ochranu kritických infrastruktur, měly by tato prioritní odvětví určovat. Mohou lépe posoudit, která odvětví mají pro jejich zemi význam.
Pozměňovací návrh 27 Čl. 4 odst. 1
1. Na základě oznámení učiněných podle čl. 3 odst. 3 druhého pododstavce a jakýchkoli dalších informací, které má k dispozici, Komise navrhne seznam kritických infrastruktur, které mají být označeny za evropské kritické infrastruktury.	1. Na základě oznámení učiněných podle článku –1 a jakýchkoli dalších informací, které má k dispozici, Komise navrhne seznam prioritních odvětví s kritickou infrastrukturou.
Pozměňovací návrh 28 Čl. 4 odst. 1a (nový)
	1a. Evropské kritické infrastruktury budou navrženy tak, aby se minimalizovalo jejich propojení se třetími zeměmi a umístění v těchto zemích.
Odůvodnění
Poslední případ SWIFT ukázal, že kritické údaje je nutno chránit před nezákonným použitím cizími orgány nebo soukromými subjekty.
Pozměňovací návrh 29 Čl. 4 odst. 2
2. Seznam kritických infrastruktur označených za evropské kritické infrastruktury je přijat v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3. Seznam může být pozměněn v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3.	2. Seznam kritických infrastruktur označených za evropské kritické infrastruktury přijímá a upravuje Rada.
Pozměňovací návrh 30 Čl. 4 odst. 2a (nový)
	2a. Zpracovávání osobních údajů, které je nutné pro činnosti evropských kritických infrastruktur a které tyto infrastruktury provádějí přímo nebo pomocí zprostředkovatelů, se provádí v souladu s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[2] a příslušnými zásadami pro ochranu údajů. Údaje budou zpracovávány v rámci EU a jakékoliv zveřejňování údajů v třetích zemích není z bezpečnostních důvodů povoleno.
Odůvodnění
Poslední případ SWIFT ukázal, že kritické údaje je nutno chránit před nezákonným použitím cizími orgány nebo soukromými subjekty.
Pozměňovací návrh 31 Čl. 5 odst. 1 a 2
1. Každý členský stát po vlastnících či provozovatelích všech evropských kritických infrastruktur umístěných na jeho území požaduje, aby vytvořili a aktualizovali operační plán pro bezpečnost a minimálně jednou za dva roky jej přezkoumávali.	1. Každý členský stát po vlastnících či provozovatelích všech evropských kritických infrastruktur umístěných na jeho území požaduje, aby vytvořili a aktualizovali operační plán pro bezpečnost a minimálně jednou za dva roky jej přezkoumávali.
	Komise a Rada přijmou seznam stávajících ochranných opatření použitelných pro specifická odvětví uvedená v příloze 1. Dosažením souladu s jedním nebo více uvedenými ochrannými opatřeními je splněn požadavek na vytvoření a aktualizaci operačního plánu pro bezpečnost.
2. Operační plán pro bezpečnost identifikuje majetek evropské kritické infrastruktury a zavede příslušná bezpečnostní řešení na jeho ochranu v souladu s přílohou II. Zvláštní odvětvové požadavky týkající se operačního plánu pro bezpečnost, které zohledňují stávající opatření Společenství, mohou být přijaty v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3.	2. Operační plán pro bezpečnost identifikuje majetek evropské kritické infrastruktury a zavede příslušná bezpečnostní řešení na jeho ochranu v souladu s přílohou II. Zvláštní odvětvové požadavky týkající se operačního plánu pro bezpečnost, které zohledňují stávající opatření Společenství, mohou být přijaty Radou.
V souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 2 může Komise rozhodnout o tom, že soulad s opatřeními použitelnými pro určitá odvětví uvedená v seznamu v příloze I splňuje požadavky na vytvoření a aktualizaci operačního plánu pro bezpečnost.
Pozměňovací návrh 32 Čl. 5 odst. 3
3. Vlastník či provozovatel evropské kritické infrastruktury předloží operační plán pro bezpečnost příslušnému orgánu členského státu do jednoho roku od označení dané kritické infrastruktury za evropskou kritickou infrastrukturu.	3. Vlastník či provozovatel evropské kritické infrastruktury předloží operační plán pro bezpečnost příslušnému kontaktnímu místu CIP do jednoho roku od označení dané kritické infrastruktury za evropskou kritickou infrastrukturu.
Tam, kde se zvláštní odvětvové požadavky týkající se operačního plánu pro bezpečnost přijímají na základě odstavce 2, se operační plán pro bezpečnost předkládá příslušnému orgánu členského státu pouze do 1 roku od přijetí zvláštních odvětvových požadavků.	Tam, kde se zvláštní odvětvové požadavky týkající se operačního plánu pro bezpečnost přijímají na základě odstavce 2, se operační plán pro bezpečnost předkládá příslušnému kontaktnímu místu CIP pouze do 1 roku od přijetí zvláštních odvětvových požadavků.
Odůvodnění
Zásada jednoho kontaktního místa.
Pozměňovací návrh 33 Čl. 5 odst. 5
5. Soulad se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/65/ES ze dne 26. října 2005 o zvýšení zabezpečení přístavů požadavky na zavedení operačních plánů pro bezpečnost splňuje.	vypouští se
Odůvodnění
Zmíní-li se jedna směrnice, vyloučí se jiné. Viz navrhovaný dodatek k odstavci 1.
Pozměňovací návrh 34 Čl. 6 odst. 1
1. Každý členský stát po vlastnících či provozovatelích evropských kritických infrastruktur umístěných na jeho území požaduje, aby pověřili styčného úředníka pro bezpečnost, který by měl fungovat jako kontaktní místo pro otázky bezpečnosti mezi vlastníky či provozovateli infrastruktury a příslušnými orgány členských států pro ochranu kritické infrastruktury. Styčný úředník pro bezpečnost je pověřen do jednoho roku od označení dané kritické infrastruktury za evropskou kritickou infrastrukturu.	1. Každý členský stát po vlastnících či provozovatelích evropských kritických infrastruktur umístěných na jeho území požaduje, aby pověřili styčného úředníka pro bezpečnost, který by měl fungovat jako kontaktní místo pro otázky bezpečnosti mezi vlastníky či provozovateli infrastruktury a kontaktními místy CIP členských států. Styčný úředník pro bezpečnost je pověřen do jednoho roku od označení dané kritické infrastruktury za evropskou kritickou infrastrukturu.   Komise a Rada přijmou seznam stávajících ochranných opatření použitelných pro specifická odvětví uvedená v příloze 1. Dosažením souladu s jedním nebo více uvedenými ochrannými opatřeními je splněn požadavek na jmenování styčného úředníka pro bezpečnost.
Pozměňovací návrh 35 Čl. 6 odst. 2
2. Každý členský stát sdělí příslušné informace týkající se určených rizik a hrozeb styčnému úředníkovi pro bezpečnost v dotčené evropské kritické infrastruktuře.	2. Každý členský stát sdělí příslušné informace týkající se určených rizik a hrozeb styčnému úředníkovi pro bezpečnost v dotčené evropské kritické infrastruktuře prostřednictvím vnitrostátních kontaktních míst CIP.
Odůvodnění
Zásada jednoho kontaktního místa. Administrativní zátěž by měla být co nejvíce omezena.
Pozměňovací návrh 36 Čl. 7 odst. 2
2. Každý členský stát předloží Komisi souhrnnou zprávu o typech zranitelnosti, hrozeb a rizik nalezených v každém odvětví podle přílohy I do 18 měsíců po přijetí seznamu podle čl. 4 odst. 2 a dále pravidelně každé dva roky.	2. Každý členský stát předloží Komisi souhrnnou zprávu o typech strukturální zranitelnosti, hrozeb a rizik nalezených v evropských kritických infrastrukturách do 12 měsíců po přijetí seznamu podle čl. 4 odst. 2 a dále pravidelně každé dva roky.
Společná šablona pro tyto zprávy bude vytvořena v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3.	Společná šablona pro tyto zprávy bude vytvořena Komisí a schválena Radou.
Pozměňovací návrh 37 Čl. 7 odst. 3
3. Komise podle jednotlivých odvětví posoudí, zda jsou pro evropské kritické infrastruktury zapotřebí zvláštní ochranná opatření.	3. Komise a členské státy podle jednotlivých odvětví posoudí, zda jsou pro evropské kritické infrastruktury zapotřebí zvláštní ochranná opatření. V této souvislosti se zohlední stávající osvědčené postupy a metodiky.
Odůvodnění
Členské státy by se měly podílet na posuzování kritických odvětví.
Pozměňovací návrh 38 Čl. 7 odst. 4
4. V jednotlivých odvětvích mohou být vytvořeny společné metodiky pro provádění posouzení zranitelnosti, hrozby a rizika týkajících se evropských kritických infrastruktur v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3.	4. Bude-li to potřebné, mohou být v jednotlivých odvětvích vytvořeny společné metodiky pro provádění posouzení strukturální zranitelnosti, hrozby a rizika týkajících se evropských kritických infrastruktur. Tyto společné metodiky zohlední metodiky stávající.
Pozměňovací návrh 39 Článek 8
Komise vlastníky či provozovatele označených evropských kritických infrastruktur podpoří tím, že jim poskytne přístup k osvědčeným postupům a metodikám týkajícím se ochrany kritické infrastruktury.	Komise a členské státy podpoří vlastníky či provozovatele označených evropských kritických infrastruktur tím, že jim poskytne přístup k osvědčeným postupům a metodikám týkajícím se ochrany kritické infrastruktury.
Pozměňovací návrh 40 Čl. 10 odst. 2
2. Každá osoba, která přijde do styku s informacemi podle této směrnice při zastupování členského státu, musí mít vhodnou úroveň bezpečnostní prověrky dotčeného členského státu.	2. Každá osoba, která přijde do styku s důvěrnými informacemi podle této směrnice při zastupování členského státu, musí mít optimální úroveň bezpečnostní prověrky dotčeného členského státu.
Pozměňovací návrh 41 Čl. 10 odst. 3
3. Členské státy zajistí, aby informace ohledně ochrany kritické infrastruktury předložené členskými státy nebo Komisí nebyly využity k jiným účelům než k ochraně kritických infrastruktur.	3. Členské státy a Komise zajistí, aby informace ohledně ochrany evropské kritické infrastruktury, které jim byly předloženy, nebyly využity k jiným účelům než k ochraně evropských kritických infrastruktur a aby byla náležitě zohledněna zásada proporcionality z materiálního hlediska a základní práva a instituce, jež by měly být chráněny.
Pozměňovací návrh 42 Článek 11
1. Komisi je nápomocen výbor složený ze zástupců každého kontaktního místa pro záležitosti CIP.	vypouští se
2. Odkazuje‑li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.
3. Odkazuje‑li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí. Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.
4. Výbor přijme svůj jednací řád.
Odůvodnění
Pro přijetí prováděcích opatření nebo pro sdílení osvědčených postupů je třeba využít struktur, které již existují v oblasti předcházení katastrofám (semináře atd.). Zřízení nového výboru není nutné.
Pozměňovací návrh 43 Čl. 12 odst. 1 pododstavec 1
1. Členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. prosince 2007. Neprodleně sdělí Komisi znění uvedených předpisů a srovnávací tabulku mezi ustanoveními uvedených předpisů a touto směrnicí.	1. Členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. prosince 2008. Neprodleně sdělí Komisi znění uvedených předpisů a srovnávací tabulku mezi ustanoveními uvedených předpisů a touto směrnicí.
Odůvodnění
Prodloužení lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu je nezbytné, protože provedení do konce roku 2007 není realistické.
Pozměňovací návrh 44 Příloha I název
Seznam odvětví kritické infrastruktury	Seznam možných odvětví kritické infrastruktury
Odůvodnění
Vyjasnění.
Pozměňovací návrh 45 Příloha I odvětví III pododvětví 9
Radiová komunikace a navigace	Radiová komunikace, navigace a radiofrekvenční identifikace (RFID)
.
Pozměňovací návrh 46 Příloha I odvětví VII pododvětví 19
Infrastruktury a systémy zúčtování a vypořádání obchodů s cennými papíry	Infrastruktury a systémy zúčtování a vypořádání obchodů s cennými papíry a jejich poskytovatelé služeb
Pozměňovací návrh 47 Příloha I odvětví VII pododvětví 19a (nový)
	19a Bankovnictví a pojišťovnictví

• [1]  Úř. věst. C 124 E, 25.5.2006, s. 250.
• [2]  Uř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

VŠEOBECNÉ SOUVISLOSTI:

Evropská rada na svém zasedání v červnu 2004 požádala Komisi o přípravu celkové strategie na ochranu kritické infrastruktury.

Komise na základě toho přijala dne 20. října 2004 sdělení o ochraně kritické infrastruktury v boji proti terorismu, ve kterém předložila návrhy, jak by se v Evropě měla zlepšit prevence, připravenost a schopnost reakce na teroristické útoky zasahující kritickou infrastrukturu (dále jen „CI“).

Rada ve svých závěrech nazvaných Předcházení, připravenost a reakce na teroristické útoky a Program solidarity EU o následcích teroristických hrozeb a útoků přijatých na zasedání Rady v prosinci 2004 podpořila záměr Komise navrhnout Evropský program na ochranu kritické infrastruktury (dále jen „EPCIP“) a souhlasila, aby Komise zřídila Výstražnou informační síť kritické infrastruktury (dále jen „CIWIN“).

V listopadu 2005 Komise přijala Zelenou knihu o Evropském programu na ochranu kritické infrastruktury (EPCIP), která poskytla možnosti politiky, kterých může Komise využít při vytváření EPCIP a CIWIN.

V prosinci 2005 Rada ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci (SVV) vyzvala Komisi, aby návrh na vytvoření EPCIP předložila do června 2006.

Tento návrh směrnice představuje opatření, která Komise navrhuje pro určování a označování evropské kritické infrastruktury (dále jen „ECI“) a pro posouzení potřeby zvýšit její ochranu.

Právním základem tohoto návrhu je článek 308 Smlouvy o založení Evropského společenství. Informace byly shromážděny od všech relevantních zúčastněných subjektů.

Protože v oblasti ochrany kritické infrastruktury v současnosti na úrovni EU neexistují žádná horizontální ustanovení, návrh Komise usiluje o zavedení postupu pro určování a označování evropských kritických infrastruktur a společný přístup k posouzení potřeby zvýšit ochranu těchto infrastruktur.

Podle návrhu Komise může pouze společný rámec v podobě směrnice poskytnout potřebný základ pro soudržné a jednotné provedení opatření na zvýšení ochrany ECI a zároveň může jasně definovat příslušnou odpovědnost subjektů zúčastněných v ECI. Nezávazná dobrovolná opatření by sice byla pružná, ale neposkytla by potřebný stabilní základ, protože by nebylo dostatečně jasné, kdo co dělá, ani by nevyjasňovala práva a povinnosti subjektů zúčastněných v ECI.

STANOVISKO ZPRAVODAJKY:

Zpravodajka podporuje myšlenku společného rámce. Poškození nebo ztráta jedné infrastruktury v jednom členském státě může negativně působit na ostatní státy a na evropské hospodářství jako celek. Nové technologie (např. internet) a liberalizace trhu (např. dodávky elektřiny a plynu) jsou příčinou toho, že mnoho infrastruktur je součástí rozsáhlejší sítě. V takové situaci jsou ochranná opatření silná pouze natolik, nakolik je silný jejich nejslabší článek.

Zranitelnost kritické infrastruktury a z ní vyplývající zranitelnost jí poskytovaných služeb vyžaduje akci. Účinná ochrana zranitelné kritické infrastruktury a služeb vyžaduje komunikaci, koordinaci a spolupráci na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU mezi všemi zúčastněnými subjekty.

Navíc zkušenosti z minulosti ukazují, že dojde-li k teroristickému útoku, hlavy států EU budou požadovat předložení nových návrhů v oblasti bezpečnosti do 48 hodin, což sníží kvalitu případných návrhů. V horším případě pak navrhnou nepřiměřená a neprůhledná opatření, jako například opatření zakazující nosit tekutiny na paluby letadel.

Zavedení horizontálních ustanovení na úrovni EU, která zohledňující složité procesy a provázanost kritické infrastruktury s nadnárodním rozměrem, proto představuje legitimní cíl.

Zároveň je však třeba uznat skutečnost, že EU by měla podporovat práci členských států a nikoli ji kopírovat. S ohledem na skutečnost, že vnitrostátní služby znají nejlépe situaci ve vlastních zemích, je proto třeba přijmout přístup „zdola nahoru“.

Jak bylo řečeno, zpravodajka je toho názoru, že přístup Společenství je odůvodněn jen v případě, že by byly postiženy tři či více členských států nebo dva členské státy, jejichž kritická infrastruktura je umístěna v jiném členském státě.

Zpravodajka považuje za důležité připomenout, že přímou a konečnou odpovědnost za ochranu kritických infrastruktur nesou členské státy a vlastníci či provozovatelé kritických infrastruktur. Vzhledem k tomu, že soukromý sektor má odpovídající zkušenosti, odbornost a podmínky pro ochranu své kritické infrastruktury, je plné zapojení soukromého sektoru velmi důležité.

Zpravodajka by dále ráda zdůraznila, že zdvojování či nesouladu jednotlivých aktů a ustanovení by mělo být zabráněno za každou cenu. Případné budoucí společné metodiky pro provádění posouzení, budou-li potřebné, by proto měly zohledňovat metodiky stávající. Průřezová a odvětvová kritéria by proto měla stavět na stávajících opatřeních pro ochranu kritické infrastruktury podle jednotlivých odvětví při zohlednění vlastností jednotlivých odvětví kritické infrastruktury. Tam, kde jsou mechanismy Společenství již zavedeny, by se měly využívat i nadále. Soulad s jedním nebo více existujícími ochrannými opatřeními by mohl splňovat požadavky na vytvoření a aktualizaci operačního plánu pro bezpečnost a/nebo požadavek na jmenování styčného úředníka pro bezpečnost.

Závěrem by zpravodajka uvedla, že je přesvědčena, že administrativní zátěž by měla být co nejvíce omezena a že by měla být mimo jiné respektována zásada jednoho kontaktního místa.

STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (6. 6. 2007)

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

k návrhu směrnice Rady o určování a označování evropské kritické infrastruktury a o posouzení potřeby zvýšit její ochranu
(KOM(2006)0787 – C6‑0053/2007 – 2006/0276(CNS))

Navrhovatel: Harald Ettl

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Na základě Haagského programu ze dne 5. listopadu 2005, jehož obsahem je účinné překonávání přeshraničních krizí, lepší ochrana před katastrofami a ochrana kritických infrastruktur EU v rámci boje proti terorismu, a na základě přípravných prací na zelené knize Komise ze dne 17. listopadu 2005 předložila Komise návrh na opatření pro zlepšení evropského překonávání krizí.

Kritické infrastruktury jsou materiální vybavení a zařízení informačních technologií, sítě, služby a majetek, jejichž poškození nebo zničení by mělo vážný dopad na zdraví, bezpečnost nebo hospodářský blahobyt občanů či účinné fungování vlád v členských státech. Kritické infrastruktury se vyskytují v mnoha odvětvích hospodářství, včetně bankovnictví a finančnictví, dopravy a distribuce, energetiky, veřejných služeb, zdravotnictví, dodávek potravin, komunikací a klíčových státních služeb.

Ochrana kritických infrastruktur v EU je spolu s vnitřní bezpečností klíčovou otázkou evropského společenského systému. Zničení kritických infrastruktur může z psychologického hlediska vést k naprosté ztrátě důvěry veřejnosti v EU. V současné době je v členských zemích EU úroveň zařízení pro překonávání krizí na národní úrovni velmi rozdílná. Především proto má návrh Komise za cíl společně určit kritické evropské infrastruktury a vyznačit je jako takové.

Předpokladem aktivního řízení krizí je udržování všech potřebných komunikačních systémů v oblasti IT a telekomunikace. Tato odvětví mají horizontální infrastrukturu a současně jsou kritickou infrastrukturou pro jiné kritické infrastruktury, jako např. pro peněžnictví, finančnictví a pojišťovnictví. Na cílený útok na počítačové sítě ECB, některé velké banky nebo frankfurtské burzy je třeba technicky a institucionálně rychle reagovat.

Pro velké koncerny je mezinárodní činnost nevyhnutelná. Průzkum provedený v roce 2000 na evropské úrovni ukázal, že více než polovina těchto podniků neprovádí bezpečnostní audity. Možné zneužívání webových serverů usnadňuje rovněž činnost radikálních skupin a je podstatným prvkem při využívání informačních technologií teroristickými skupinami.

Infrastruktury mezinárodního charakteru se špatnými náhradními možnostmi jsou v případě jakékoli katastrofy obzvlášť zranitelné. Tato slabina se nemilosrdně projevila při přerušení dodávky elektrické energie v evropské rozvodné síti, k němuž došlo dne 4. listopadu 2006. Problémy se zásobováním, které budou překračovat hranice jednoho státu, mohou vzniknout rovněž přes podzemní vodu, vodní prameny a vodu z řek, a to i navzdory vnitrostátnímu síťovému vybavení.

Také železniční doprava s přeshraničním propojením a letiště se zařízeními pro zajištění letu musejí mít v krizové situaci možnost využít evropské logistiky jako protiopatření.

Pojišťovny a zajišťovny se otázkami překonávání rizik zabývají kvůli potřebám tohoto odvětví již mnoho let. Některé směrnice, jako např. v rámci směrnic balíčku opatření k platební schopnosti I, již otázky řízení rizik pro pojišťovny (jak v otázce údajů, tak i úrovně financování) zohlednily a musejí být v projektu platební schopnost II přizpůsobeny stávající situaci zvýšených rizik. Pro pojišťovny je třeba i přes nutnost zachování zásady proporcionality zvážit další, případně i státní, riziko odpovědnosti.

Autor stanoviska vítá a podporuje záměr Komise koordinovat opatření na ochranu kritických infrastruktur na evropské úrovni. Je však třeba upozornit na to, že je třeba předejít zdvojení právních předpisů v jednotlivých odvětvích, jak je stanoveno v doporučeních pro systémy zúčtování a vypořádání obchodů s cennými papíry, pro normy pro zúčtování a vypořádání obchodů s cennými papíry v EU a pro normy používání systémů zúčtování a vypořádání obchodů s cennými papíry v EU u úvěrových operací ESCB.

Spojením závazných a nezávazných opatření se musí dosáhnout reálného poměru nákladů, pokud jde o evropskou přidanou hodnotu.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrhy Parlamentu
Pozměňovací návrh 1 Bod odůvodnění 3
(3) V prosinci 2005 Rada ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci vyzvala Komisi, aby vytvořila návrh na založení Evropského programu na ochranu kritické infrastruktury (dále jen „EPCIP“), a rozhodla, že by měl být postaven na přístupu zohlednění všech nebezpečí, přičemž boj proti ohrožení terorismem by byl prioritou. V rámci tohoto přístupu by měly být v postupu ochrany kritické infrastruktury zohledněny hrozby způsobené člověkem, technologické hrozby a přírodní katastrofy, ale prioritou by měla být hrozba terorismu. Pokud je úroveň ochranných opatření proti některé vysoce nebezpečné hrozbě u některého odvětví kritické infrastruktury přiměřená, měly by se zúčastněné subjekty zaměřit na hrozby, vůči nimž je dané odvětví stále zranitelné.	(3) V prosinci 2005 Rada ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci vyzvala Komisi, aby vytvořila návrh na založení Evropského programu na ochranu kritické infrastruktury (dále jen „EPCIP“), a rozhodla, že by měl být postaven na přístupu zohlednění všech nebezpečí, přičemž boj proti ohrožení terorismem by byl prioritou. V rámci tohoto přístupu by měly být v postupu ochrany kritické infrastruktury zohledněny hrozby způsobené člověkem, technologické hrozby a přírodní katastrofy, přičemž je třeba určit také strukturálně podmíněná ohrožení, ale prioritou by měla být hrozba terorismu. Pokud je úroveň ochranných opatření proti některé vysoce nebezpečné hrozbě u některého odvětví kritické infrastruktury přiměřená, měly by se zúčastněné subjekty zaměřit na hrozby, vůči nimž je dané odvětví stále zranitelné.
Odůvodnění
Potřebné doplnění.
Pozměňovací návrh 2 Bod odůvodnění 4
(4) Přímou odpovědnost za ochranu kritických infrastruktur v současnosti nesou členské státy a vlastníci či provozovatelé kritických infrastruktur. To by se nemělo měnit.	(4) Přímou odpovědnost za ochranu kritických infrastruktur nesou členské státy a vlastníci či provozovatelé kritických infrastruktur. To se v budoucnosti nesmí měnit.
Odůvodnění
Objasnění vnitrostátní odpovědnosti.
Pozměňovací návrh 3 Bod odůvodnění 5
(5) Ve Společenství existuje několik kritických infrastruktur, jejichž narušení nebo zničení by postihlo dva či více členských států nebo jeden členský stát, jehož kritická infrastruktura je umístěna v jiném členském státě. Sem mohou spadat přeshraniční účinky napříč odvětvími způsobené vzájemnými závislostmi mezi propojenými infrastrukturami. Takové evropské kritické infrastruktury by měly být určeny a označeny prostřednictvím společného postupu. Potřeba zvýšit ochranu těchto kritických infrastruktur by měla být posouzena podle společného rámce. Dvoustranné systémy spolupráce mezi členskými státy na poli ochrany kritické infrastruktury tvoří dobře zavedený a účinný prostředek nakládání s přeshraniční kritickou infrastrukturou. EPCIP by měl být postaven na této spolupráci.	(5) Ve Společenství existuje několik kritických infrastruktur, jejichž narušení nebo zničení by postihlo tři či více členských států nebo dva další členské státy, jejichž kritická infrastruktura je umístěna v jiném členském státě. Sem mohou spadat přeshraniční účinky napříč odvětvími způsobené vzájemnými závislostmi mezi propojenými infrastrukturami. Takové evropské kritické infrastruktury by měly být určeny a označeny prostřednictvím společného postupu. Potřeba zvýšit ochranu těchto kritických infrastruktur by měla být posouzena podle společného rámce. Dvoustranné systémy spolupráce mezi členskými státy na poli ochrany kritické infrastruktury tvoří dobře zavedený a účinný prostředek nakládání s přeshraniční kritickou infrastrukturou. EPCIP by měl být postaven na této spolupráci.
Odůvodnění
Zásada subsidiarity.
Pozměňovací návrh 4 Bod odůvodnění (5a) (nový)
	(5a) V některých odvětvích již existuje řada opatření, která upravují určování, označování a ochranu kritické infrastruktury. Budoucí nařízení platné v celém Společenství by nemělo vést ke zdvojení právních předpisů v těchto odvětvích, aniž by se získala dodatečná jistota.
Pozměňovací návrh 5 Bod odůvodnění 6a (nový)
	(6a) Kritická infrastruktura by měla být navržena tak, aby se minimalizovalo jakékoli spojení s třetími zeměmi a v nich. Umístění prvků kritických infrastruktur mimo Evropskou Unii zvyšuje riziko teroristických útoků s dopady na celou infrastrukturu, riziko přístupu teroristů k údajům uchovávaným mimo Evropskou Unii i riziko nesouladu s právními předpisy Společenství, což činí celou infrastrukturu zranitelnější.
Odůvodnění
Poslední případ SWIFT ukázal, že kritické údaje je nutno chránit před nezákonným použitím cizími orgány nebo soukromými subjekty.
Pozměňovací návrh 6 Bod odůvodnění 10
(10) S cílem umožnit zlepšení ochrany evropských kritických infrastruktur by se měly vyvinout společné metodiky pro určování a klasifikaci zranitelnosti, hrozeb a rizik pro majetek infrastruktury.	(10) S cílem umožnit zlepšení ochrany evropských kritických infrastruktur by se měly vyvinout společné metodiky pro určování a klasifikaci hrozeb a rizik a strukturální zranitelnosti majetku infrastruktury.
Odůvodnění
Potřebné upřesnění.
Pozměňovací návrh 7 Bod odůvodnění 14
(14) Sdílení informací týkajících se ochrany kritické infrastruktury by se mělo odehrávat v důvěrném a bezpečném prostředí. Sdílení informací vyžaduje důvěryhodný vztah, aby společnosti a organizace věděly, že jejich citlivé údaje budou dostatečně chráněny. Pro povzbuzení sdílení informací by mělo být podnikům vyjasněno, že výhody poskytnutí informací týkajících se kritické infrastruktury převažují nad náklady vzniklými podnikům i společnosti obecně. Výměna informací ohledně ochrany kritické infrastruktury by se tedy měla podporovat.	(14) Sdílení informací týkajících se ochrany kritické infrastruktury by se mělo odehrávat v důvěrném a bezpečném prostředí. Sdílení informací vyžaduje důvěryhodný vztah, aby společnosti a organizace věděly, že jejich citlivé údaje budou dostatečně chráněny.
Odůvodnění
S ohledem na zásadu subsidiarity.
Pozměňovací návrh 8 Bod odůvodnění 15
(15) Tato směrnice doplňuje stávající odvětvová opatření na úrovni Společenství a členských států. Tam, kde jsou již mechanismy Společenství zavedeny, by měly být nadále využívány a budou přispívat k zajištění celkového provádění této směrnice.	(15) Tato směrnice doplňuje stávající odvětvová opatření na úrovni Společenství a členských států. Tam, kde jsou již mechanismy Společenství zavedeny, by měly být nadále využívány a budou přispívat k zajištění celkového provádění této směrnice, aniž by vznikaly další náklady zdvojováním požadavků, které nebudou znamenat větší bezpečnost.
Odůvodnění
Zamezení zbytečné byrokratické zátěži, která by nepřinesla užitek z hlediska bezpečnosti.
Pozměňovací návrh 9 Bod odůvodnění 15a (nový)
	(15a) Tato směrnice se nezabývá zvláštním významem „externí dimenze“ kritických infrastruktur, která je typickým rysem například finančního nebo energetického odvětví.
Odůvodnění
Objasnění, že i kritické infrastruktury mimo Evropskou unii mohou mít silný vliv, zejména ve finančním odvětví a energetice, a že je třeba jednat, aby se zvýšila bezpečnost.
Pozměňovací návrh 10 Článek 1
Touto směrnicí se zavádí postup pro určování a označování evropských kritických infrastruktur a společný přístup k posouzení potřeby zvýšit ochranu těchto infrastruktur.	Touto směrnicí se zavádí postup pro určování a označování evropských kritických infrastruktur a společný přístup k posouzení potřeby zvýšit ochranu těchto infrastruktur před všemi druhy nebezpečí.
Odůvodnění
Tato strategie by měla sledovat ochranu před všemi druhy nebezpečí, včetně nebezpečí, která nesouvisejí s terorismem ani s přírodními katastrofami, ale i přesto mohou trvale narušit provozuschopnost a integritu dané infrastruktury. Patří sem mj. selhání lidského faktoru, nedostatečně kvalifikovaný personál, externí zajištění podnikových rozhodujících infrastruktur, epidemie, rostoucí závislost na IT, celosvětová propojenost sítí systémů IT, politické nepokoje atd.
Pozměňovací návrh 11 Čl. 2 písm. b)
b) „evropskou kritickou infrastrukturou“ kritická infrastruktura, jejíž narušení nebo zničení by mělo vážný dopad na dva či více členských států nebo na jeden členský stát, je-li kritická infrastruktura umístěna v jiném členském státě. To se vztahuje i na účinky způsobené závislostmi napříč odvětvími na jiných typech infrastruktury;	b) „evropskou kritickou infrastrukturou“ kritická infrastruktura, jejíž narušení nebo zničení by mělo vážný dopad na tři či více členských států nebo alespoň na dva členské státy, je-li kritická infrastruktura umístěna v jiném členském státě. To se vztahuje i na účinky způsobené závislostmi napříč odvětvími na jiných typech infrastruktury;
Pozměňovací návrh 12 Čl. 2 písm. c) odrážka 1
•          veřejný dopad (počet zasažených obyvatel),	•          dopad na obyvatele,
Odůvodnění
Potřebné upřesnění.
Pozměňovací návrh 13 Čl. 2 písm. c) odrážka 2
•          hospodářský dopad (závažnost hospodářské ztráty nebo zhoršení kvality výrobků či služeb),	•          dopad na vnitřní trh (závažnost hospodářské ztráty nebo zhoršení kvality výrobků či služeb),
Odůvodnění
Potřebné upřesnění.
Pozměňovací návrh 14 Čl. 2 písm. d)
d) „zranitelností“ vlastnosti určitého prvku v tvorbě, provádění nebo provozu kritické infrastruktury, kvůli nimž je kritická infrastruktura náchylná k narušení nebo zničení hrozbou a které zahrnují závislost na jiných typech infrastruktury;	d) „strukturální zranitelností“ vlastnosti určitého prvku v tvorbě, provádění nebo provozu kritické infrastruktury, kvůli nimž je kritická infrastruktura náchylná k narušení nebo zničení hrozbou a které zahrnují závislost na jiných typech infrastruktury;
Odůvodnění
Potřebné upřesnění.
Pozměňovací návrh 15 Čl. 3 odst. 1 pododstavec 1
1. Průřezová a odvětvová kritéria, která se mají použít pro určení evropských kritických infrastruktur, budou přijata v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3. Mohou být pozměněna v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3.	1. Průřezová a odvětvová kritéria, která se mají použít pro určení evropských kritických infrastruktur, budou vytvořena na základě stávajících kritérií ochrany a přijata v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3. Mohou být pozměněna v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3.
Pozměňovací návrh 16 Čl. 3 odst. 1 pododstavec 2
Vzhledem ke svému horizontálnímu použití na všechna odvětví kritické infrastruktury se průřezová kritéria vyvinou při zohlednění závažnosti účinků narušení nebo zničení určité infrastruktury. Budou přijata nejpozději [jeden rok po vstupu této směrnice v platnost].	Vzhledem ke svému horizontálnímu použití na všechna evropská odvětví kritické infrastruktury se průřezová kritéria vyvinou při zohlednění závažnosti účinků narušení nebo zničení určité infrastruktury. Budou přijata nejpozději [šest měsíců po vstupu této směrnice v platnost].
Odůvodnění
Zkrácení postupu.
Pozměňovací návrh 17 Čl. 3 odst. 1 pododstavec 3
Odvětvová kritéria se pro prioritní odvětví vyvinou při zohlednění vlastností jednotlivých odvětví kritické infrastruktury, a kde je to vhodné, při zapojení příslušných zúčastněných subjektů. Pro každé prioritní odvětví jsou přijata nejpozději jeden rok po stanovení daného odvětví prioritním odvětvím.	Odvětvová kritéria se pro prioritní odvětví vyvinou a vybudují na základě stávajících odvětvových ochranných opatření při zohlednění vlastností jednotlivých odvětví kritické infrastruktury a při zapojení příslušných zúčastněných subjektů, neboť odvětví mají konkrétní zkušenosti, odborné znalosti a požadavky na ochranu svých kritických infrastruktur. Pro každé prioritní odvětví jsou přijata nejpozději jeden rok po stanovení daného odvětví prioritním odvětvím.
Pozměňovací návrh 18 Čl. 3 odst. 1 pododstavec 3a (nový)
	Tam, kde jsou mechanismy Společenství již k dispozici, budou nadále používány. V každém případě je nutno zabránit zdvojování různých aktů a ustanovení a rozporům mezi nimi.
Pozměňovací návrh 19 Čl. 3 odst. 3 pododstavec 1
3. Každý členský stát určí kritické infrastruktury umístěné na jeho území i kritické infrastruktury mimo jeho území, které na něj mohou mít dopad a jež splňují kritéria přijatá podle odstavců 1 a 2.	3. Každý členský stát určí kritické infrastruktury umístěné na jeho území i kritické infrastruktury mimo jeho území, které na jeho území mohou mít dopad a jež splňují kritéria přijatá podle odstavců 1 a 2.
Odůvodnění
Potřebné upřesnění.
Pozměňovací návrh 20 Čl. 4 odst. 1a (nový)
	1a. Evropská kritické infrastruktury budou tvořeny tak, aby se minimalizovalo spojení s třetími zeměmi a umístění v nich.
Odůvodnění
Poslední případ SWIFT ukázal, že kritické údaje je nutno chránit před nezákonným použitím cizími orgány nebo soukromými subjekty.
Pozměňovací návrh 21 Čl. 4 odst. 2a (nový)
	2a. Zpracovávání osobních údajů, které jsou pro evropské kritické infrastruktury nutné, provádějí tyto infrastruktury přímo nebo pomocí zprostředkovatelů v souladu s ustanoveními směrnice 95/46/ES a příslušnými zásadami pro ochranu údajů. Údaje budou zpracovávány v rámci Evropské unie a jakékoliv zveřejňování údajů v třetích zemích není z bezpečnostních důvodů povoleno.
Odůvodnění
Poslední případ SWIFT ukázal, že kritické údaje je nutno chránit před nezákonným použitím cizími orgány nebo soukromými subjekty.
Pozměňovací návrh 22 Čl. 5 odst. 2 pododstavec 1
2. Operační plán pro bezpečnost identifikuje majetek evropské kritické infrastruktury a zavede příslušná bezpečnostní řešení na jeho ochranu v souladu s přílohou II. Zvláštní odvětvové požadavky týkající se operačního plánu pro bezpečnost, které zohledňují stávající opatření Společenství, mohou být přijaty v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3.	2. Operační plán pro bezpečnost identifikuje majetek evropské kritické infrastruktury a zavede příslušná bezpečnostní řešení na jeho ochranu v souladu s přílohou II. Zvláštní odvětvové požadavky týkající se operačního plánu pro bezpečnost, které zohledňují stávající opatření Společenství, mohou být plně zohledněny v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3.
Odůvodnění
Pojišťovnictví a bankovnictví patří k těm odvětvím, které průběžně investují vysoké částky do bezpečnostních opatření, jako je kontrola přístupu nebo zabezpečení informačních systémů. Opatření na státní úrovni nesmějí zdvojovat již existující odvětvová opatření. Budoucí nařízení by proto mělo plně zohlednit stávající plány pro bezpečnost.
Pozměňovací návrh 23 Čl. 7 odst. 2 pododstavec 1
2. Každý členský stát předloží Komisi souhrnnou zprávu o typech zranitelnosti, hrozeb a rizik nalezených v každém odvětví podle přílohy I do 18 měsíců po přijetí seznamu podle čl. 4 odst. 2 a dále pravidelně každé dva roky.	2. Každý členský stát předloží Komisi souhrnnou zprávu o typech zranitelnosti, hrozeb a rizik nalezených v každém odvětví podle přílohy I do 12 měsíců po přijetí seznamu podle čl. 4 odst. 2 a dále pravidelně každé dva roky.
Odůvodnění
Zkrácení postupu.
Pozměňovací návrh 24 Čl. 7 odst. 4
4. V jednotlivých odvětvích mohou být vytvořeny společné metodiky pro provádění posouzení zranitelnosti, hrozby a rizika týkajících se evropských kritických infrastruktur v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3.	4. V jednotlivých odvětvích mohou být vytvořeny společné metodiky pro provádění posouzení zranitelnosti, hrozby a rizika týkajících se evropských kritických infrastruktur v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3. Tyto společné metodiky budou zohledňovat stávající metodiky.
Pozměňovací návrh 25 Článek 8
Komise vlastníky či provozovatele označených evropských kritických infrastruktur podpoří tím, že jim poskytne přístup k osvědčeným postupům a metodikám týkajícím se ochrany kritické infrastruktury.	Komise vlastníky či provozovatele označených evropských kritických infrastruktur na žádost členských států podpoří tím, že jim poskytne přístup k osvědčeným postupům a metodikám týkajícím se ochrany kritické infrastruktury.
Odůvodnění
Zajištění zapojení členských států.
Pozměňovací návrh 26 Čl. 10 odst. 2
2. Každá osoba, která přijde do styku s informacemi podle této směrnice při zastupování členského státu, musí mít vhodnou úroveň bezpečnostní prověrky dotčeného členského státu.	2. Každá osoba, která přijde do styku s informacemi podle této směrnice při zastupování členského státu, musí mít co nejlepší úroveň bezpečnostní prověrky dotčeného členského státu.
Pozměňovací návrh 27 Čl. 10 odst. 3
3. Členské státy zajistí, aby informace ohledně ochrany kritické infrastruktury předložené členskými státy nebo Komisí nebyly využity k jiným účelům než k ochraně kritických infrastruktur.	3. Členské státy zajistí, aby informace ohledně ochrany kritické infrastruktury předložené členskými státy nebo Komisí nebyly využity k jiným účelům než k ochraně kritických infrastruktur a aby byla bezpodmínečně zohledněna také zásada proporcionality z materiálního hlediska a ochrana základních práv a ustanovení.
Odůvodnění
K dalším základním právům a ustanovením, které je třeba chránit, patří např. ochrana údajů nebo telekomunikační tajemství.
Pozměňovací návrh 28 Čl. 11 odst. 1
1. Komisi je nápomocen výbor složený ze zástupců každého kontaktního místa pro záležitosti CIP.	1. Komisi je nápomocen výbor složený z odpovědných zástupců jednotlivých členských států.
Odůvodnění
S ohledem na zásadu subsidiarity.
Pozměňovací návrh 29 Příloha I odvětví III pododvětví 9
Radiová komunikace a navigace	Radiová komunikace, navigace a spektra rádiové identifikace (RFID)
Pozměňovací návrh 30 Příloha I odvětví VII pododvětví 19
Infrastruktury a systémy zúčtování a vypořádání obchodů s cennými papíry	Infrastruktury a systémy zúčtování a vypořádání obchodů s cennými papíry a poskytovatelé jejich služeb
Pozměňovací návrh 31 Příloha I odvětví VII pododvětví 19a
	Bankovnictví a pojišťovnictví

POSTUP

Název	Určování a označování evropské kritické infrastruktury a posouzení potřeby zvýšit její ochranu
Referenční údaje	KOM(2006)0787 - C6-0053/2007 - 2006/0276(CNS)
Příslušný výbor	LIBE
Výbor, který zaujal stanovisko Datum oznámení na zasedání	ECON 1.2.2007
Navrhovatel Datum jmenování	Harald Ettl 24.1.2007
Projednání ve výboru	10.4.2007		8.5.2007
Datum přijetí	5.6.2007
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	37 0 3
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Gabriele Albertini, Zsolt László Becsey, Pervenche Berès, Sharon Bowles, Udo Bullmann, David Casa, Manuel António dos Santos, Christian Ehler, Jonathan Evans, José Manuel García-Margallo y Marfil, Jean-Paul Gauzès, Robert Goebbels, Donata Gottardi, Dariusz Maciej Grabowski, Karsten Friedrich Hoppenstedt, Sophia in ‘t Veld, Piia-Noora Kauppi, Guntars Krasts, Andrea Losco, Astrid Lulling, Cristobal Montoro Romero, Joseph Muscat, Joop Post, John Purvis, Alexander Radwan, Dariusz Rosati, Heide Rühle, Eoin Ryan, Antolín Sánchez Presedo, Cristian Stănescu, Margarita Starkevičiūtė, Ivo Strejček, Ieke van den Burg, Sahra Wagenknecht
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Harald Ettl, Ján Hudacký, Werner Langen, Maria Petre, Andreas Schwab
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Anne Ferreira

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (12. 6. 2007)

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

k návrhu směrnice Rady o určování a označování evropské kritické infrastruktury a o posouzení potřeby zvýšit její ochranu
(KOM(2006)0787 – C6‑0053 – 2006/0276(CNS))

Navrhovatel: Norbert Glante

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Kritickými infrastrukturami se rozumí materiální vybavení, informační technologie a jejich zařízení, sítě, služby a majetek, jejichž poškození nebo zničení by mělo vážný dopad na zdraví, bezpečnost nebo hospodářský blahobyt občanů či na účinné fungování vlád v členských státech.

Zařízení kritických infrastruktur v EU jsou vzájemně velmi úzce propojena, existuje mezi nimi vysoký stupeň vzájemné závislosti, a proto jsou tato zařízení náchylnější k poškození a zničení.

Ve Smlouvě o Ústavě pro Evropu se uvádí: „Pokud je některý členský stát cílem teroristického útoku nebo obětí přírodní nebo člověkem způsobené pohromy, jednají Unie a její členské státy společně v duchu solidarity.“

Je nutné uchránit obyvatele EU v rámci integrované evropské strategie nejen před teroristickými útoky, ale také před přírodními katastrofami nebo haváriemi. Následky těchto událostí často překračují hranice států, a proto je důležité, aby si členské státy vzájemně pomáhaly a aby na úrovni Společenství vytvořily soudržný systém krizové reakce.

Efektivní strategie musí klást důraz jak na prevenci, tak také na opatření k překonání následků útoků a katastrof.

Evropský systém pro včasné varování týkající se kritických infrastruktur může být úspěšný pouze tehdy, jestliže podpoří výměnu informací, které se týkají společného ohrožení, a navrhne příslušná opatření a strategie, s jejichž pomocí bude možno minimalizovat rizika a účinně chránit kritické infrastruktury.

Pravomoci

Protože mnohé důležité součásti infrastruktur nepatří státu, je zapotřebí, aby byly do bezpečnostních a kontrolních opatření zapojeny jak veřejné, tak soukromé hospodářské subjekty. Na úrovni EU spadá ochrana infrastruktur výhradně do pravomocí členského státu. Proto by měla EU v této oblasti převzít koordinaci, neboť účinnost opatření jednotlivých členských států v mnoha případech závisí na přeshraniční spolupráci.

Spolupráce a koordinace

Je důležité, aby se za účelem ochrany kritických infrastruktur vytvořilo mezi vlastníky a provozovateli zařízení daných infrastruktur a příslušnými úřady v členských státech stálé a kooperativní partnerství.

S cílem zaručit interoperabilitu by se měl na evropské úrovni vytvořit systém pro analýzu rizik. Rozhodující je, aby se normy a pravidla uplatňovaly v praxi všude stejně. To však neznamená, že je zapotřebí identický systém. Mnohem důležitější je větší kompatibilita a účinnost systémů. V případech, kdy neexistují žádné standardy specifické pro jednotlivá odvětví nebo ještě neexistují žádné mezinárodní normy, by měl Evropský výbor pro normalizaci (CEN) a jiné kompetentní normalizační úřady navrhnout pro všechna dotčená odvětví jednotné a vhodné bezpečnostní standardy specifické pro jednotlivá odvětví. Takové standardy by měla na mezinárodní úrovni navrhnout také ISO, aby byly z tohoto hlediska vytvořeny stejné podmínky.

S relevantními informacemi by se mělo, bez ohledu na to, odkud pocházejí, zacházet opatrně a spolehlivě, a v případě nutnosti by měly zůstat důvěrné, i když je vždy nutné zaručit parlamentní kontrolu.

IT

Komunikační sítě a informační systémy se staly zásadními faktory hospodářského a společenského života. Bezpečnost a zejména dostupnost těchto sítí a systémů má proto stále větší význam.

Prokazatelně dochází – a to zejména v rámci organizovaného zločinu – k útokům na informační systémy a narůstá obava před možnými teroristickými útoky na tyto systémy, jež jsou součástí kritických infrastruktur členských států. To ohrožuje cíl, kterým je vytvoření informační společnosti a bezpečného prostoru svobody, bezpečnosti a práva, a proto jsou nezbytná protiopatření na úrovni EU. Charakteristické pro moderní informační systémy je, že překračují hranice zemí a států, což znamená, že i při útocích na takové systémy se bude častěji předpokládat rozsah, jenž překračuje hranice států. To zdůrazňuje naléhavou potřebu dalších opatření pro sjednocení navrhovaných trestněprávních předpisů.

Výzkum

Komise vzhledem k narůstajícímu významu výzkumu v oblasti bezpečnosti navrhuje, aby byl po roce 2007 rozpočet ročně podstatně navýšen, a to z 15 milionů € na asi 250 milionů €.

V rámci přípravy na nové finanční období zahájené po roce 2007 byl v dubnu 2005 ustaven Evropský výbor pro výzkum v otázkách bezpečnosti složený ze zástupců zájmových skupin ze soukromého i veřejného sektoru, s nímž Komise konzultuje zaměření výzkumu a uplatňování jeho výsledků v oblasti otázek bezpečnosti v rámci 7. rámcového programu pro výzkum.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Znění navržené Komisí[1]	Pozměňovací návrhy Parlamentu
Pozměňovací návrh 1 Bod odůvodnění 2
(2) Dne 17. listopadu 2005 Komise přijala Zelenou knihu o Evropském programu na ochranu kritické infrastruktury, která poskytla možnosti politiky pro vytvoření programu a Výstražné informační sítě kritické infrastruktury (dále jen „CIWIN“). Odpovědi obdržené k zelené knize jasně ukázaly, že je zapotřebí vytvořit rámec Společenství týkající se ochrany kritické infrastruktury. Bylo uznáno, že je zapotřebí zvýšit schopnost ochrany kritické infrastruktury v Evropě a pomoci snížit zranitelnosti týkající se kritických infrastruktur. Byla zdůrazněna důležitost zásady subsidiarity a dialogu se zúčastněnými subjekty.	(2) Dne 17. listopadu 2005 Komise přijala Zelenou knihu o Evropském programu na ochranu kritické infrastruktury, která poskytla možnosti politiky pro vytvoření programu a Výstražné informační sítě kritické infrastruktury (dále jen „CIWIN“). Odpovědi obdržené k zelené knize vyjasnily možný přínos rámce Společenství týkajícího se ochrany kritické infrastruktury. Bylo uznáno, že je zapotřebí zvýšit schopnost ochrany kritické infrastruktury v Evropě a pomoci snížit zranitelnosti týkající se kritických infrastruktur. Byla zdůrazněna důležitost klíčových zásad subsidiarity, proporcionality a doplňkovosti, jakož i dialogu se zúčastněnými subjekty.
Pozměňovací návrh 2 Bod odůvodnění 3
(3) V prosinci 2005 Rada ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci vyzvala Komisi, aby vytvořila návrh na založení Evropského programu na ochranu kritické infrastruktury (dále jen „EPCIP“), a rozhodla, že by měl být postaven na přístupu zohlednění všech nebezpečí, přičemž boj proti ohrožení terorismem by byl prioritou. V rámci tohoto přístupu by měly být v postupu ochrany kritické infrastruktury zohledněny hrozby způsobené člověkem, technologické hrozby a přírodní katastrofy, ale prioritou by měla být hrozba terorismu. Pokud je úroveň ochranných opatření proti některé vysoce nebezpečné hrozbě u některého odvětví kritické infrastruktury přiměřená, měly by se zúčastněné subjekty zaměřit na hrozby, vůči nimž je dané odvětví stále zranitelné.	(3) V prosinci 2005 Rada ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci vyzvala Komisi, aby vytvořila návrh na založení Evropského programu na ochranu kritické infrastruktury (dále jen „EPCIP“), a rozhodla, že by měl být postaven na přístupu zohlednění všech nebezpečí, přičemž boj proti ohrožení terorismem by byl prioritou. V rámci tohoto přístupu by měly být v postupu ochrany kritické infrastruktury zohledněny hrozby způsobené člověkem, technologické hrozby a přírodní katastrofy.
Pozměňovací návrh 3 Bod odůvodnění 4
(4) Přímou odpovědnost za ochranu kritických infrastruktur v současnosti nesou členské státy a vlastníci či provozovatelé kritických infrastruktur. To by se nemělo měnit.	(4) Přímou odpovědnost za ochranu kritických infrastruktur v současnosti nesou členské státy a vlastníci či provozovatelé kritických infrastruktur. EU by však měla v této oblasti převzít koordinaci, neboť účinnost opatření jednotlivých členských států v mnoha případech závisí na přeshraniční spolupráci.
Pozměňovací návrh 4 Bod odůvodnění 5
(5) Ve Společenství existuje několik kritických infrastruktur, jejichž narušení nebo zničení by postihlo dva či více členských států nebo jeden členský stát, jehož kritická infrastruktura je umístěna v jiném členském státě. Sem mohou spadat přeshraniční účinky napříč odvětvími způsobené vzájemnými závislostmi mezi propojenými infrastrukturami. Takové evropské kritické infrastruktury by měly být určeny a označeny prostřednictvím společného postupu. Potřeba zvýšit ochranu těchto kritických infrastruktur by měla být posouzena podle společného rámce. Dvoustranné systémy spolupráce mezi členskými státy na poli ochrany kritické infrastruktury tvoří dobře zavedený a účinný prostředek nakládání s přeshraniční kritickou infrastrukturou. EPCIP by měl být postaven na této spolupráci.	(5) Ve Společenství existuje několik kritických infrastruktur, jejichž narušení nebo zničení by postihlo tři či více členských států nebo alespoň dva členské státy, jejichž kritická infrastruktura je umístěna v jiném členském státě. Sem mohou spadat přeshraniční účinky napříč odvětvími způsobené vzájemnými závislostmi mezi propojenými infrastrukturami. Takové evropské kritické infrastruktury by měly být určeny a označeny prostřednictvím společného postupu. Potřeba zvýšit ochranu těchto evropských kritických infrastruktur by měla být posouzena podle společného rámce. Dvoustranné systémy spolupráce mezi členskými státy na poli ochrany kritické infrastruktury tvoří dobře zavedený a účinný prostředek nakládání s přeshraniční kritickou infrastrukturou. EPCIP by měl být postaven na této spolupráci.
Odůvodnění
Evropský přístup je odůvodněný, pokud by byly postiženy alespoň tři členské státy, nebo přinejmenším dva členské státy, a to jiné než ten, ve kterém je umístěna kritická infrastruktura.

Pozměňovací návrh 5

Bod odůvodnění 6

(6) Protože různá odvětví mají ohledně ochrany kritické infrastruktury různé zkušenosti, odborné znalosti a požadavky, měl by se vyvinout a provést přístup Společenství k ochraně kritické infrastruktury, který by zohledňoval zvláštnosti jednotlivých odvětví kritické infrastruktury a stávající opatření založená na jednotlivých odvětvích tam, kde již mezi vlastníky či provozovateli kritické infrastruktury existují příslušné dohody o vzájemné přeshraniční pomoci na úrovni EU a na vnitrostátní a regionální úrovni. Vzhledem k vysoce významnému zapojení soukromého sektoru do kontroly a řízení rizik, plánů zachování kontinuity provozu a obnovy po havárii bude muset přístup Společenství povzbudit plné zapojení soukromého sektoru. Aby se umožnil přístup k ochraně kritické infrastruktury podle jednotlivých odvětví, je zapotřebí sestavit společný seznam odvětví kritické infrastruktury.	(6) Protože různá odvětví mají ohledně ochrany kritické infrastruktury různé zkušenosti, odborné znalosti a požadavky, měl by se vyvinout a provést přístup Společenství k ochraně kritické infrastruktury, který by zohledňoval zvláštnosti jednotlivých odvětví kritické infrastruktury a stávající opatření založená na jednotlivých odvětvích tam, kde již mezi vlastníky či provozovateli kritické infrastruktury existují příslušné dohody o vzájemné přeshraniční pomoci na úrovni EU a na vnitrostátní a regionální úrovni. Vzhledem k vysoce významnému zapojení soukromého sektoru do kontroly a řízení rizik, plánů zachování kontinuity provozu a obnovy po havárii by měl přístup Společenství zajistit plné zapojení soukromého sektoru. Aby se umožnil přístup k ochraně kritické infrastruktury podle jednotlivých odvětví, je zapotřebí specificky podle odvětví sestavit kritéria pro určování a označování kritických infrastruktur a společný seznam odvětví evropské kritické infrastruktury.

Pozměňovací návrh 6 Bod odůvodnění 7
(7) Všichni vlastníci či provozovatelé evropské kritické infrastruktury by si měli vytvořit operační plán pro bezpečnost, v němž by se identifikoval jejich kritický majetek a zavedla se příslušná bezpečnostní řešení na jeho ochranu. Operační plán pro bezpečnost by měl zohledňovat posouzení zranitelnosti, hrozby a rizika i další příslušné informace poskytnuté orgány členských států.	(7) Všichni vlastníci či provozovatelé evropské kritické infrastruktury by si měli vytvořit operační plán pro bezpečnost, v němž by se identifikoval jejich kritický majetek a zavedla se příslušná bezpečnostní řešení na jeho ochranu. Operační plán pro bezpečnost by měl zohledňovat posouzení zranitelnosti, hrozby a rizika i další příslušné informace poskytnuté orgány členských států. Soulad se stávajícími ochrannými opatřeními založenými na jednotlivých odvětvích by měl být považován za splnění tohoto požadavku vytvoření a aktualizace operačního plánu pro bezpečnost.
Odůvodnění
Přístup Společenství by měl být postaven na stávajících ochranných opatřeních založených na jednotlivých odvětvích a zohlednit charakteristiky jednotlivých odvětví. Rozporům a kopírováním činností by mělo být za každou cenu zabráněno.
Pozměňovací návrh 7 Bod odůvodnění 8
(8) Všichni vlastníci či provozovatelé evropské kritické infrastruktury by měli pověřit styčného úředníka pro bezpečnost, aby se umožnila spolupráce a komunikace s příslušnými národními orgány ochrany kritické infrastruktury.	(8) Všichni vlastníci či provozovatelé evropské kritické infrastruktury by měli jmenovat styčného úředníka pro bezpečnost, aby se umožnila spolupráce a komunikace s příslušnými národními orgány a orgány Společenství pro ochranu kritické infrastruktury. Soulad se stávajícími ochrannými opatřeními založenými na jednotlivých odvětvích by měl být považován za splnění tohoto požadavku jmenování styčného úředníka pro bezpečnost.
Pozměňovací návrh 8 Bod odůvodnění 10
(10) S cílem umožnit zlepšení ochrany evropských kritických infrastruktur by se měly vyvinout společné metodiky pro určování a klasifikaci zranitelnosti, hrozeb a rizik pro majetek infrastruktury.	(10) S cílem umožnit zlepšení ochrany evropských kritických infrastruktur by se měly vyvinout a uplatňovat společné metodiky pro určování a klasifikaci strukturálně slabých míst, hrozeb a rizik pro hodnotu infrastruktury.
Pozměňovací návrh 9 Bod odůvodnění 11
(11) Pouze společný rámec může poskytnout potřebný základ pro soudržné provedení opatření na ochranu evropské kritické infrastruktury a jasně definovat příslušnou odpovědnost všech zúčastněných subjektů. Vlastníkům či provozovatelům evropské kritické infrastruktury by měl být umožněn přístup k osvědčeným postupům a metodikám týkajícím se ochrany kritické infrastruktury.	(11) Definováním příslušné odpovědnosti všech zúčastněných subjektů může společný rámec poskytnout potřebný základ pro soudržné provedení opatření na ochranu evropské kritické infrastruktury a jasně definovat příslušnou odpovědnost všech zúčastněných subjektů. Vlastníkům či provozovatelům evropské kritické infrastruktury by měl být umožněn přístup k informacím a k výměně osvědčených zkušeností, postupů a metodik týkajících se ochrany kritické infrastruktury.
Pozměňovací návrh 10 Bod odůvodnění 12
(12) Účinná ochrana kritické infrastruktury vyžaduje komunikaci, koordinaci a spolupráci na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství. Toho lze nejlépe dosáhnout jmenováním kontaktních míst pro záležitosti CIP v každém členském státě, které bude koordinovat záležitosti CIP uvnitř členského státu, stejně jako s ostatními členskými státy a s Komisí.	12) Účinná ochrana evropské kritické infrastruktury vyžaduje komunikaci, koordinaci a spolupráci na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství. Toho lze nejlépe dosáhnout stanovením kontaktních míst na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství pro záležitosti ECIP, které bude koordinovat záležitosti ECIP uvnitř členského státu, stejně jako s ostatními členskými státy a s EU. .
Pozměňovací návrh 11 Bod odůvodnění 13
(13) Aby se mohly vyvíjet činnosti v oblastech ochrany kritické infrastruktury, které vyžadují určitý stupeň utajení, je vhodné v rámci této směrnice zajistit soudržnou a bezpečnou výměnu informací. Některé informace týkající se ochrany kritické infrastruktury jsou takové povahy, že by jejich odhalení mohlo narušit ochranu veřejného zájmu, pokud jde o bezpečnost veřejnosti. Konkrétní údaje o majetku kritické infrastruktury, které by mohly být zneužity při plánování a provedení akce s cílem způsobit zařízením kritické infrastruktury nepřijatelné důsledky, by měly být utajovány a přístup k nim by měl být povolen jen v potřebných případech, jak na úrovni Společenství, tak na úrovni členských států.	(13) Aby se mohly vyvíjet činnosti v oblastech ochrany evropské kritické infrastruktury, které vyžadují určitý stupeň utajení, je vhodné v rámci této směrnice zajistit soudržnou a bezpečnou výměnu informací. Některé informace týkající se ochrany evropské kritické infrastruktury jsou takové povahy, že by jejich odhalení mohlo narušit ochranu veřejného zájmu, pokud jde o bezpečnost veřejnosti. Konkrétní údaje o majetku kritické infrastruktury, které by mohly být zneužity při plánování a provedení akce s cílem způsobit zařízením kritické infrastruktury nepřijatelné důsledky, by měly být utajovány a přístup k nim by měl být povolen jen v potřebných případech, jak na úrovni Společenství, tak na úrovni členských států.
Pozměňovací návrh 12 Bod odůvodnění 14
(14) Sdílení informací týkajících se ochrany kritické infrastruktury by se mělo odehrávat v důvěrném a bezpečném prostředí. Sdílení informací vyžaduje důvěryhodný vztah, aby společnosti a organizace věděly, že jejich citlivé údaje budou dostatečně chráněny. Pro povzbuzení sdílení informací by mělo být podnikům vyjasněno, že výhody poskytnutí informací týkajících se kritické infrastruktury převažují nad náklady vzniklými podnikům i společnosti obecně. Výměna informací ohledně ochrany kritické infrastruktury by se tedy měla podporovat.	(14) Sdílení informací týkajících se ochrany kritické infrastruktury by se mělo odehrávat v důvěrném a bezpečném prostředí. Sdílení informací vyžaduje důvěryhodný vztah, aby společnosti a organizace věděly, že jejich citlivé údaje budou dostatečně chráněny.
Odůvodnění
Dodržení zásady subsidiarity.
Pozměňovací návrh 13 Bod odůvodnění 15
(15) Tato směrnice doplňuje stávající odvětvová opatření na úrovni Společenství a členských států. Tam, kde jsou již mechanismy Společenství zavedeny, by měly být nadále využívány a budou přispívat k zajištění celkového provádění této směrnice.	(15) Tato směrnice doplňuje stávající odvětvová opatření na úrovni Společenství a členských států. Tam, kde jsou již mechanismy Společenství zavedeny, by měly být nadále využívány a budou přispívat k zajištění celkového provádění této směrnice, aniž by vznikaly vícenásobnými požadavky dodatečné náklady bez zvýšení bezpečnosti. Budoucí odvětvová opatření by měla zohlednit tuto směrnici, aby nedocházelo k možným rozporům a duplikování činností.
Odůvodnění
Administrativní zátěž by měla být co nejvíce omezena.
Pozměňovací návrh 14 Bod odůvodnění 15a (nový)
	(15a) Tato směrnice nezohledňuje zvláštní význam „vnější dimenze“ kritické infrastruktury jako v odvětví finančního podnikání nebo energie.
Odůvodnění
Zdůraznění, že také kritická infrastruktura mimo Evropskou unii může mít velký dopad, zvláště v odvětví finančního podnikání a energie, a že je třeba vést jednání o zvýšení bezpečnosti.
Pozměňovací návrh 15 Bod odůvodnění 17
(17) Vzhledem k tomu, že cílů této směrnice, totiž vytvoření postupu pro určování a označování evropských kritických infrastruktur a společného přístupu k posouzení potřeby zvýšit ochranu těchto infrastruktur, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a z důvodů rozsahu a účinků opatření jich tedy může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, jak je stanovena v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanovena v uvedeném článku, tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné.	(17) Vzhledem k tomu, že cílů této směrnice, totiž vytvoření postupu pro určování a označování evropských kritických infrastruktur a společného přístupu k posouzení potřeby zvýšit ochranu těchto infrastruktur, nemůže být ve všech případech uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a z důvodů rozsahu a účinků opatření jich tedy může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, jak je stanovena v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanovena v uvedeném článku, tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné.
Odůvodnění
Znění původního odstavce je příliš silné.
Pozměňovací návrh 16 Čl. 2 písm. b)
b) „evropskou kritickou infrastrukturou“ kritická infrastruktura, jejíž narušení nebo zničení by mělo vážný dopad na dva či více členských států nebo na jeden členský stát, je-li kritická infrastruktura umístěna v jiném členském státě. To se vztahuje i na účinky způsobené závislostmi napříč odvětvími na jiných typech infrastruktury;	b) „evropskou kritickou infrastrukturou“ kritická infrastruktura, jejíž narušení nebo zničení by mělo vážný dopad na tři či více členských států nebo alespoň na dva členské státy, je-li kritická infrastruktura umístěna v jiném členském státě. To se vztahuje i na účinky způsobené závislostmi napříč odvětvími na jiných typech infrastruktury;
Odůvodnění
Evropský přístup je odůvodněný, pokud by byly postiženy alespoň tři členské státy, nebo přinejmenším dva členské státy, a to jiné než ten, ve kterém je umístěna kritická infrastruktura.
Pozměňovací návrh 17 Čl. 2 písm. c) první a druhá odrážka
– veřejný dopad (počet zasažených obyvatel),	– dopad na obyvatelstvo
– hospodářský dopad (závažnost hospodářské ztráty nebo zhoršení kvality výrobků či služeb),	– dopad na vnitřní trh (závažnost hospodářské ztráty nebo zhoršení kvality výrobků či služeb),
Odůvodnění
Nezbytné upřesnění.
Pozměňovací návrh 18 Čl. 2 písm. d)
d) „zranitelností“ vlastnosti určitého prvku v tvorbě, provádění nebo provozu kritické infrastruktury, kvůli nim je kritická infrastruktura náchylná k narušení nebo zničení hrozbou a které zahrnují závislost na jiných typech infrastruktury;	d) „strukturální zranitelností“ vlastnosti určitého prvku v tvorbě, provádění nebo provozu kritické infrastruktury, kvůli nim je kritická infrastruktura náchylná k narušení nebo zničení hrozbou a které zahrnují závislost na jiných typech infrastruktury; (Tento pozměňovací návrh se v textu používá vícekrát. Jeho přijetí bude vyžadovat provedení odpovídajících změn v celém textu).
Odůvodnění
Nezbytné upřesnění.
Pozměňovací návrh 19 Čl. 3 odst. 1 a 2
1. Průřezová a odvětvová kritéria, která se mají použít pro určení evropských kritických infrastruktur, budou přijata v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3. Mohou být pozměněna v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3.	1. Průřezová a odvětvová kritéria, která se mají použít pro určení evropských kritických infrastruktur, budou založena na stávajících kritériích ochrany a přijata v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3. Mohou být pozměněna v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3. Pokud Komise předá Radě opatření nebo návrhy, které se týkají opatření, jež je třeba učinit, bude o tom Evropský parlament bez prodlení informovat.
Vzhledem ke svému horizontálnímu použití na všechna odvětví kritické infrastruktury se průřezová kritéria vyvinou při zohlednění závažnosti účinků narušení nebo zničení určité infrastruktury. Budou přijata nejpozději [ jeden rok po vstupu této směrnice v platnost ].	Vzhledem ke svému horizontálnímu použití na všechna odvětví evropské kritické infrastruktury se průřezová kritéria vyvinou při zohlednění závažnosti účinků narušení nebo zničení určité infrastruktury. Budou přijata nejpozději [šest měsíců po vstupu této směrnice v platnost].
Odvětvová kritéria se pro prioritní odvětví vyvinou při zohlednění vlastností jednotlivých odvětví kritické infrastruktury, a kde je to vhodné, při zapojení příslušných zúčastněných subjektů. Pro každé prioritní odvětví jsou přijata nejpozději jeden rok po stanovení daného odvětví prioritním odvětvím.	Odvětvová kritéria se pro prioritní odvětví vyvinou a budou založena na stávajících ochranných opatřeních založených na jednotlivých odvětvích, při zohlednění vlastností jednotlivých odvětví kritické infrastruktury při zapojení všech příslušných zúčastněných subjektů, za předpokladu, že každé odvětví má ohledně ochrany své kritické infrastruktury různé zkušenosti, odborné znalosti a různé požadavky. Pro každé prioritní odvětví jsou přijata nejpozději jeden rok po stanovení daného odvětví prioritním odvětvím.
	Tam, kde jsou již mechanismy Společenství zavedeny, budou nadále používány. Budoucí odvětvová opatření zohlední tuto směrnici, aby nedocházelo k možným rozporům a duplicitní činnosti.
2. Prioritní odvětví, která se mají použít pro účely vytvoření kritérií podle odstavce 1, Komise určí každý rok z odvětví uvedených na seznamu v příloze I.	2. 2. Prioritní odvětví, která se mají použít pro účely vytvoření kritérií podle odstavce 1, se určí v souladu s postupem stanoveným v čl. 11 odst. 3 každý rok z odvětví uvedených na seznamu v příloze I.
Přílohu I lze pozměnit v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3 za předpokladu, že se tím nerozšiřuje rozsah působnosti této směrnice.
Pozměňovací návrh 20 Čl. 4 odst. 1
1. Na základě oznámení učiněných podle čl. 3 odst. 3 druhého pododstavce a jakýchkoli dalších informací, které má k dispozici, Komise navrhne seznam kritických infrastruktur, které mají být označeny za evropské kritické infrastruktury.	1. Na základě oznámení učiněných podle čl. 3 odst. 3 druhého pododstavce a jakýchkoli dalších informací, které má k dispozici, Komise navrhne seznam kritických infrastruktur, které mají být označeny za evropské kritické infrastruktury. O údajích na tomto seznamu bude Komise Evropský parlament bez prodlení a podrobně informovat.
Pozměňovací návrh 21 Čl. 7 odst. 2 pododstavec 1
Každý členský stát předloží Komisi souhrnnou zprávu o typech zranitelnosti, hrozeb a rizik nalezených v každém odvětví podle přílohy I do 18 měsíců po přijetí seznamu podle čl. 4 odst. 2 a dále pravidelně každé dva roky.	Každý členský stát předloží Komisi souhrnnou zprávu o typech zranitelnosti, hrozeb a rizik nalezených v každém odvětví podle přílohy I do 12 měsíců po přijetí seznamu podle čl. 4 odst. 2 a dále pravidelně každé dva roky.
Odůvodnění
Zkrácení postupu.
Pozměňovací návrh 22 Čl. 7 odst. 4
4. V jednotlivých odvětvích mohou být vytvořeny společné metodiky pro provádění posouzení zranitelnosti, hrozby a rizika týkajících se evropských kritických infrastruktur v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3.	4. V jednotlivých odvětvích mohou být za účasti příslušných subjektů vytvořeny společné metodiky pro posouzení slabých míst, hrozeb a rizik týkajících se evropských kritických infrastruktur v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 3.
Pozměňovací návrh 23 Článek 8
Komise vlastníky či provozovatele označených evropských kritických infrastruktur podpoří tím, že jim poskytne přístup k osvědčeným postupům a metodikám týkajícím se ochrany kritické infrastruktury.	Komise ve spolupráci s členskými státy podpoří vlastníky či provozovatele označených evropských kritických infrastruktur tím, že jim poskytne přístup k informacím a k výměně osvědčených zkušeností, postupů a metodik týkajících se ochrany kritické infrastruktury. .
Pozměňovací návrh 24 Čl. 10 odst. 2
2. Každá osoba, která přijde do styku s informacemi podle této směrnice při zastupování členského státu, musí mít vhodnou úroveň bezpečnostní prověrky dotčeného členského státu.	2. Každá osoba, která přijde do styku s informacemi podle této směrnice při zastupování členského státu, musí mít optimální úroveň bezpečnostní prověrky dotčeného členského státu.
Pozměňovací návrh 25 Čl. 10 odst. 3
3. Členské státy zajistí, aby informace ohledně ochrany kritické infrastruktury předložené členskými státy nebo Komisí nebyly využity k jiným účelům než k ochraně kritických infrastruktur.	3. Členské státy zajistí, aby informace ohledně ochrany evropské kritické infrastruktury předložené členskými státy nebo Komisí nebyly využity k jiným účelům než k ochraně evropských kritických infrastruktur.
Pozměňovací návrh 26 Čl. 11 odst. 1
1. Komisi je nápomocen výbor složený ze zástupců každého kontaktního místa pro záležitosti CIP.	1. Komisi je nápomocen výbor složený ze zástupců každého členského státu.
Odůvodnění
Dodržení zásady subsidiarity.
Pozměňovací návrh 27 Čl. 12 odst. 1 pododstavec 1
Členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. prosince 2007. Neprodleně sdělí Komisi znění uvedených předpisů a srovnávací tabulku mezi ustanoveními uvedených předpisů a touto směrnicí.	Členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 1. července 2008. Neprodleně sdělí Komisi znění uvedených předpisů a srovnávací tabulku mezi ustanoveními uvedených předpisů a touto směrnicí.
Odůvodnění
Realističtější časový rámec.

POSTUP

Název	Určování a označování evropské kritické infrastruktury a posouzení potřeby zvýšit její ochranu
Referenční údaje	KOM(2006)0787 - C6-0053/2007 - 2006/0276(CNS)
Příslušný výbor	LIBE
Výbor, který zaujal stanovisko        Datum oznámení na zasedání	ITRE 1.2.2007
Navrhovatel        Datum jmenování	Norbert Glante 27.2.2007
Projednání ve výboru	11.4.2007		2.5.2007		5.6.2007		7.6.2007
Datum přijetí	7.6.2007
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	34 0 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Philippe Busquin, Jorgo Chatzimarkakis, Giles Chichester, Silvia Ciornei, Den Dover, Nicole Fontaine, Adam Gierek, Norbert Glante, András Gyürk, Fiona Hall, Rebecca Harms, Erna Hennicot-Schoepges, Romana Jordan Cizelj, Werner Langen, Romano Maria La Russa, Reino Paasilinna, Atanas Paparizov, Francisca Pleguezuelos Aguilar, Vladimír Remek, Teresa Riera Madurell, Paul Rübig, Andres Tarand, Britta Thomsen, Claude Turmes, Nikolaos Vakalis
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Alexander Alvaro, Pilar Ayuso, Christian Ehler, Robert Goebbels, Edit Herczog, Erika Mann, John Purvis, Esko Seppänen, Silvia-Adriana Ţicău
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Albert Deß

• [1]  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch (7. 6. 2007)

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

k návrhu směrnice Rady o určování a označování evropské kritické infrastruktury a o posouzení potřeby zvýšit její ochranu
(KOM(2006)0787 – C6‑0053/2007 – 2006/0787(CNS))

Navrhovatelka: Renate Sommer

rej

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Návrh Komise

V červnu roku 2004, krátce po atentátu na vlaky v Madridu, pověřila Evropská rada Komisi, aby vypracovala celkovou strategii na ochranu kritické infrastruktury před teroristickými útoky. To vedlo v listopadu 2005 k vydání zelené knihy Komise o evropském programu na ochranu kritické infrastruktury, v níž byly uvedeny možné strategie pro uskutečnění evropského programu na ochranu kritické infrastruktury (EPCIP) a výstražné informační sítě kritické infrastruktury (CIWIN). V prosinci roku 2005 Rada ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci vyzvala Komisi, aby nejpozději do června 2006 předložila návrh EPCIP. Ve sdělení Komise o EPCIP z prosince roku 2006 je uvedeno několik hledisek, které by měl rámec takového programu zahrnovat. Předložený návrh směrnice, který obsahuje postup pro určování a označování evropské kritické infrastruktury, jejíž ochranu je nutno zlepšit, se týká jednoho hlediska tohoto programu.

Tato směrnice má doplnit stávající národní programy na ochranu důležitých infrastruktur a má se opírat o stávající odvětvová opatření pro ochranu kritické infrastruktury (CIP). Komise navrhuje, aby byla za infrastrukturu kritickou (strategickou) z evropského hlediska považována taková infrastruktura, jejíž narušení nebo zničení by mělo vážný dopad na dva či více členských států nebo na jeden jiný členský stát, než je stát, na jehož území se daná infrastruktura nachází. Každý členský stát by měl určit a Komisi oznámit evropskou kritickou infrastrukturu (ECI), která se nachází na jeho území, jakož i infrastrukturu, která se nachází mimo jeho území, avšak může mít na jeho území dopad. Na základě výše uvedeného chce Komise centrálně prostřednictvím postupu projednávání ve výborech sestavit seznam, v němž bude evropská kritická infrastruktura konkrétně uvedena.

Vedle tohoto návrhu směrnice o určování a označování ECI zůstávají v platnosti dosavadní právní předpisy specifické pro jednotlivá odvětví. V odvětví dopravy již např. existují právní předpisy týkající se bezpečnosti, mj. bezpečnosti lodí, bezpečnosti v přístavech, bezpečnosti na letištích, bezpečnosti civilní letecké dopravy a bezpečnosti při převozu nebezpečných látek.

Pozměňovací návrhy navrhovatelky

Navrhovatelka je toho názoru, že Komise předloženým návrhem směrnice překračuje své pravomoci, neboť při stanovení zadání svého úkolu vychází z nesprávných předpokladů a sleduje cíl, který porušuje zásadu subsidiarity. Iniciativa na ochranu kritické infrastruktury má zajistit vnitřní bezpečnost. Nejedná se o iniciativu k zajištění stability vnitřního trhu. Na rozdíl od jejího úkolu, kterým je vydávat doplňující opatření k opatřením členských států, chce Komise zjevně stávající opatření členských států nahradit. Navržený systém povinného oznamování vytváří další a kontraproduktivní byrokratické struktury. Navíc tento návrh daný úkol neřeší, ale deleguje jej k projednání ve výborech. Celkově se jeví být sporným, zda je taková směrnice vůbec zapotřebí.

Navrhovatelka je toho názoru, že kritickou infrastrukturu mají určovat a její seznam vypracovat výhradně členské státy. Vystupuje však proti tomu, aby byly členské státy povinny předávat Komisi konkrétní informace týkající se kritické infrastruktury. To by odporovalo národním bezpečnostním zájmům, neboť evropský seznam kritické infrastruktury by byl pro teroristy zajímavým informačním zdrojem. Vhodným způsobem, jak snížit nebezpečí, se zdá být pouze decentralizovaná správa ECI v jednotlivých členských státech.

Za evropskou kritickou infrastrukturu by měla být považována pouze taková infrastruktura, jejíž narušení nebo zničení zasáhne nejméně tři členské státy nebo dva jiné členské státy, na jejichž území se kritická infrastruktura nevyskytuje. Centrálně by se měla na úrovni Komise pouze obecně definovat a sepsat ohrožená evropská prioritní odvětví, jakož i kritéria, která jsou zásadní pro hodnocení významu infrastruktury pro bezpečnost obyvatelstva a zajištění jeho zásobování.

Při rozhodování, zda je, či není daná infrastruktura kritická, je tedy nutno zohlednit „lidský faktor“. Je nutno objasnit, že se opatření vydávají v zájmu občana a že navržené předpisy mají sloužit k zajištění jeho blaha. Návrh směrnice má přispět ke zvýšení bezpečnosti veřejnosti a tím také ke zlepšení kvality života občanů.

Odvětví s možnými kritickými infrastrukturami jsou uvedena v příloze I. Navrhovatelka navrhuje, aby byl pro upřesnění doplněn popis případných odvětví kritické infrastruktury v oblasti dopravy. Pro objasnění by zde měly být uvedeny také tunely, mosty, nádraží, přehrady, přístavy a letiště.

*************

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako příslušný výbor, aby zamítl návrh Komise.

POSTUP

Název	Určování a označování evropské kritické infrastruktury a posouzení potřeby zvýšit její ochranu
Referenční údaje	KOM(2006)0787 - C6-0053/2007 - 2006/0276(CNS)
Příslušný výbor	LIBE
Výbor, který zaujal stanovisko        Datum oznámení na zasedání	TRAN 1.2.2007
Navrhovatel(ka)        Datum jmenování	Renate Sommer 31.1.2007
Projednání ve výboru	8.5.2007		4.6.2007
Datum přijetí	5.6.2007
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	23 16 1
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Robert Atkins, Inés Ayala Sender, Etelka Barsi-Pataky, Paolo Costa, Michael Cramer, Luis de Grandes Pascual, Arūnas Degutis, Christine De Veyrac, Petr Duchoň, Saïd El Khadraoui, Robert Evans, Emanuel Jardim Fernandes, Georg Jarzembowski, Timothy Kirkhope, Dieter-Lebrecht Koch, Jaromír Kohlíček, Sepp Kusstatscher, Bogusław Liberadzki, Eva Lichtenberger, Marian-Jean Marinescu, Robert Navarro, Seán Ó Neachtain, Josu Ortuondo Larrea, Willi Piecyk, Luís Queiró, Reinhard Rack, Luca Romagnoli, Gilles Savary, Brian Simpson, Renate Sommer, Dirk Sterckx, Ulrich Stockmann, Georgios Toussas, Yannick Vaugrenard, Roberts Zīle
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Markus Ferber, Pedro Guerreiro, Elisabeth Jeggle, Anne E. Jensen, Corien Wortmann-Kool

POSTUP

Název	Určování a označování evropské kritické infrastruktury a posouzení potřeby zvýšit její ochranu
Referenční údaje	KOM(2006)0787 - C6-0053/2007 - 2006/0276(CNS)
Datum konzultace s EP	22.1.2007
Příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	LIBE 1.2.2007
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko        Datum oznámení na zasedání	ECON 1.2.2007		ENVI 1.2.2007		ITRE 1.2.2007		IMCO 1.2.2007
	TRAN 1.2.2007
Nezaujaté stanovisko        Datum rozhodnutí	ENVI 27.2.2007		IMCO 1.3.2007
Zpravodaj(ové)        Datum jmenování	Jeanine Hennis-Plasschaert 25.1.2007
Projednání ve výboru	8.5.2007
Datum přijetí	27.6.2007
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	46 3 1
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Alexander Alvaro, Alfredo Antoniozzi, Kathalijne Maria Buitenweg, Giuseppe Castiglione, Giusto Catania, Carlos Coelho, Fausto Correia, Elly de Groen-Kouwenhoven, Esther De Lange, Panayiotis Demetriou, Bárbara Dührkop Dührkop, Kinga Gál, Patrick Gaubert, Roland Gewalt, Lilli Gruber, Adeline Hazan, Jeanine Hennis-Plasschaert, Lívia Járóka, Ewa Klamt, Roger Knapman, Magda Kósáné Kovács, Wolfgang Kreissl-Dörfler, Barbara Kudrycka, Stavros Lambrinidis, Henrik Lax, Edith Mastenbroek, Dan Mihalache, Claude Moraes, Javier Moreno Sánchez, Athanasios Pafilis, Luciana Sbarbati, Inger Segelström, Károly Ferenc Szabó, Vladimir Andreev Urutchev, Ioannis Varvitsiotis, Manfred Weber, Tatjana Ždanoka
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Adamos Adamou, Edit Bauer, Simon Busuttil, Gérard Deprez, Koenraad Dillen, Iratxe García Pérez, Ignasi Guardans Cambó, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Metin Kazak, Jörg Leichtfried, Marianne Mikko, Herbert Reul, Rainer Wieland