ZPRÁVA o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005 o financování společné zemědělské politiky

17. 9. 2007 - (KOM(2007)0122 – C6‑0116/2007 – 2007/0045(CNS)) - *

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova
Zpravodaj: Jorgo Chatzimarkakis

Postup : 2005/2145(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A6-0321/2007

Předložené texty :

A6-0321/2007

Rozpravy :

PV 10/10/2007 - 22
CRE 10/10/2007 - 22

Hlasování :

PV 11/10/2007 - 6.4
CRE 11/10/2007 - 6.4
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2007)0427

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu
STANOVISKO ROZPOČTOVÉHO VÝBORU K FINANČNÍ KOMPATIBILITĚ
POSTUP

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005

o financování společné zemědělské politiky

(KOM(2007)0122 – C6‑0116/2007 – 2007/0045(CNS))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2007)0122)[1],

– s ohledem na čl. 37 odst. 2 Smlouvy o ES, podle něhož Rada konzultovala s Parlamentem (C6‑0116/2007),

– s ohledem článek 51 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A6‑0321/2007),

1. schvaluje pozměněný návrh Komise;

2. vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3. vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4. vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrhy Parlamentu
Pozměňovací návrh 1 BOD ODŮVODNĚNÍ 10
(10) Vzhledem k tomu, že členské státy nemusí informovat Komisi, jak se rozhodly nebo jak mají v úmyslu opětovně použít zrušené finanční prostředky a případně změnit plán financování daného programu rozvoje venkova, měl by být zrušen čl. 33 odst. 4 druhý pododstavec nařízení (ES) č. 1290/2005.	vypouští se
Pozměňovací návrh 2 BOD ODŮVODNĚNÍ 12
(12) Je nezbytné vyjasnit právní základ pro přijetí prováděcích pravidel nařízení (ES) č. 1290/2005. Komise by měla být schopna přijmout zejména prováděcí pravidla s ohledem na zveřejnění informací o příjemcích prostředků společné zemědělské politiky, na intervenční opatření v případě, kdy v určité organizaci společného trhu nebyla stanovena pevná částka za jednotku, a s ohledem na finanční prostředky převedené za účelem financování výdajů uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.	(12) Je nezbytné vyjasnit právní základ pro přijetí prováděcích pravidel nařízení (ES) č. 1290/2005 a podle posudku právní služby Komise zajistit, aby při uplatňování sankcí nedocházelo mezi příjemci prostředků společné zemědělské politiky k diskriminaci. Komise by měla být schopna přijmout zejména prováděcí pravidla s ohledem na zveřejnění informací o příjemcích prostředků společné zemědělské politiky, na intervenční opatření v případě, kdy v určité organizaci společného trhu nebyla stanovena pevná částka za jednotku, a s ohledem na finanční prostředky převedené za účelem financování výdajů uvedených v čl. 3 čl. 1 písm. c) uvedeného nařízení.
Pozměňovací návrh 3 BOD ODŮVODNĚNÍ 14A (nový)
	(14a) Zveřejňování těchto informací zvyšuje transparentnost, pokud jde o používání finančních prostředků Společenství v rámci společné zemědělské politiky, a pomáhá občanům lépe pochopit multifunkční evropskéo zemědělství a řádné finanční řízení těchto prostředků. Vzhledem k prvořadému významu uskutečňovaných cílů lze s ohledem na zásadu proporcionality a na nutnost chránit osobní údaje odůvodnit zveřejňování těchto informací, neboť nepřekračují rámec toho, co je nutné v demokratické společnosti a co je nezbytné pro předcházení nesrovnalostem. Zemědělci poskytují všem ve společnosti služby, za něž podniky získávají náhrady. Mezi tyto služby se řadí zejména zásobování téměř 500 milionů Evropanů vysoce kvalitními potravinami, výroba obnovitelných surovin a zdrojů energie a péče o kulturní krajinu. K tomu, aby mohly zemědělské podniky tuto náhradu obdržet, musí dodržovat pevně dané předpisy, které jsou orgány přísně kontrolovány.
Odůvodnění
Ze služeb poskytovaných zemědělci má užitek každý občan. Podpora evropského udržitelného zemědělství je spravedlivou náhradou za služby, které zemědělci společnosti poskytují.
Pozměňovací návrh 4 BOD ODŮVODNĚNÍ 14B (nový)
	(14b) Zveřejňování těchto informací veřejnosti se podstatnou měrou dotýká práv dotčených osob na soukromí. Je tedy bezpodmínečně nutné do nařízení Rady zahrnout základní ustanovení týkající se ochrany údajů a základní údaje, jež mají být zveřejňovány, a neponechávat je jen na prováděcích právních předpisech. Zejména je třeba zajistit, aby byly dotčené osoby o zveřejnění předem informovány. Je nezbytné stanovit, aby se osoby, které tyto údaje používají nebo k nim mají přístup, zapsaly či zaregistrovaly.
Odůvodnění
Zveřejňování má značný dopad na právo na soukromí.
Pozměňovací návrh 5 BOD ODŮVODNĚNÍ 14C (nový)
	(14c) Pravidla týkající se transparentnosti představují základní nástroj kontroly rozpočtu.V případě vážných porušení těchto pravidel je tedy třeba snížit prostředky vyplácené z rozpočtu Společenství . V této souvislosti by mělo být stanoveno přechodné období.
Pozměňovací návrh 6 ČL. 1 BOD 1A (nový) Čl. 6 odst. 2 pododstavec 1 (nařízení (ES) č. 1290/2005)
	(1a) V čl. 6 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto: „Členské státy akreditují jako platební agentury úřady nebo subjekty, které splňují podmínky stanovené v odstavci 1. Členské státy uvědomí Komisi o všech vydaných akreditacích, včetně hodnocení, jak platební agentura plní podmínky stanovené v odstavci 1. Členské státy rovněž uvědomí Komisi o všech podstatných změnách ve struktuře nebo fungování akreditované platební agentury, které by mohly ovlivnit plnění podmínek ze strany platebních agentur.“
Odůvodnění
Členské státy by měly mít povinnost uvědomit Komisi o všech akreditacích vydaných platebním agenturám, včetně hodnocení, jak plní podmínky. To umožní Komisi sledovat akreditace platebních agentur ze strany členských států a podnítí členské státy ke zlepšení svých akreditačních postupů.
Pozměňovací návrh 7 ČL. 1 BOD 1B (NOVÝ) Čl. 6 odst. 4 (nařízení (ES) č. 1290/2005)
	(1b) V článku 6 se odstavec 4 nahrazuje tímto: „4. Pokud akreditovaná platební agentura neplní nebo přestala plnit jednu či více podmínek stanovených v odstavci 1, Komise jí akreditaci může odejmout, nezjedná-li členský stát nápravu ve lhůtě stanovené Komisí s ohledem na závažnost nedostatku.“
Odůvodnění
Za účelem dalšího zlepšení schopnosti Komise dodržovat článek 274 Smlouvy o ES by se příklad sledování platebních agentur v členských státech, které přistoupily v letech 2004 a 2007, prováděného Komisí měl vztahovat rovněž na starší členské státy. Podle článku 274 Smlouvy o ES je to právě Komise, která odpovídá za plnění rozpočtu EU.
Pozměňovací návrh 8 ČL. 1 BOD 1C (nový) Čl. 6 odst. 4a (nový) (nařízení (ES) č. 1290/2005)
	(1c) V článku 6 se doplňuje tento odstavec: „4a. Komise bude sledovat akreditaci platebních agentur členskými státy. Pokud akreditovaná platební agentura neplní nebo přestala plnit jednu nebo více podmínek stanovených v odstavci 1, Komise nařídí akreditujícímu členskému státu akreditaci odejmout, nezjedná-li platební agentura nápravu ve lhůtě stanovené Komisí s ohledem na závažnost nedostatku.“
Odůvodnění
Komise by měla mít úřední povinnost (aktivně i pasivně) sledovat akreditace platebních agentur členskými státy. V případě jakéhokoliv zjištěného pochybení by měla mít Komise rovněž povinnost jednat.
Pozměňovací návrh 9 ČL. 1 BOD 1D (nový) Článek 7 (nařízení (ES) č. 1290/2005)
	(1d) Článek 7 se nahrazuje tímto: „Certifikační subjekty Certifikační subjekt je veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt určený členským státem, aby ověřoval účty akreditovaných platebních agentur, co se týče jejich pravdivosti, úplnosti a přesnosti, s přihlédnutím k systému řízení a kontroly. Pokud certifikační subjekt nemůže nebo nadále nebude moci provádět své úkoly, členský stát mu pověření odejme, nezjedná-li certifikační subjekt nápravu ve lhůtě stanovené s ohledem na závažnost nedostatku. Členské státy uvědomí Komisi o určení certifikačních subjektů, včetně hodnocení schopnosti certifikačního subjektu provádět uvedené úkoly. Členské státy rovněž uvědomí Komisi v případě všech podstatných změn ve struktuře nebo fungování certifikačního subjektu, které by mohly ovlivnit schopnost certifikačních subjektů provádět své úkoly. Komise sleduje určování certifikačních subjektů členskými státy a rovněž fungování těchto subjektů. Pokud certifikační subjekt nemůže nebo nadále nebude moci provádět své úkoly, nařídí Komise určujícímu členskému státu pověření odejmout, nezjedná-li certifikační subjekt nápravu ve lhůtě stanovené s ohledem na závažnost nedostatku.”
Odůvodnění
Členské státy by měly mít povinnost uvědomit Komisi o určení certifikačních subjektů, včetně hodnocení jejich schopnosti provádět požadované úkoly. Komisi to umožní sledovat určování certifikačních subjektů členskými státy a pobídne členské státy ke zlepšení svých určovacích postupů. Komise by měla mít oficiální povinnost (aktivně i pasivně) sledovat určování certifikačních subjektů členskými státy. V případě jakéhokoliv zjištěného pochybení by měla mít Komise rovněž povinnost jednat.
Pozměňovací návrh 10 ČL. 1 BOD 1E (nový) Čl. 9 odst. 3a (nový) (nařízení (ES) č. 1290/2005)
	(1e) V článku 9 se doplňuje tento odstavec: „3a. Aniž jsou dotčeny výše uvedené závazky a ještě před přijetím finančních prostředků Společenství v roce N a poté každoročně, vypracuje každý členský stát na příslušné vnitrostátní úrovni a na základě dostupných auditů a prohlášení zprávu, která bude součástí ročního shrnutí uvedeného v článku. 53b finančního nařízení a v níž uvede, že existují struktury finanční kontroly požadované právními předpisy Společenství a že jsou funkční.“
Odůvodnění
Důvodem předložení tohoto návrhu je uplatnění článku 44 části III o řádném finančním řízení finančních prostředků EU interinstitucionální dohody ze dne 16. května 2006. Cílem je zajistit efektivní, účinnou a integrovanou kontrolu finančních prostředků Společenství.
Pozměňovací návrh 11 ČL. 1 BOD 3 Čl. 17a odst. 2 písm. a) (nařízení (ES) č. 1290/2005)
a) Komise již na základě nejméně dvou rozhodnutí podle článku 31 rozhodla, že výdaje daného členského státu za totéž opatření a z týchž důvodů vyloučí z financování Společenstvím;	a) Komise již na základě nejméně dvou rozhodnutí podle článku 31 v souvislosti s toutéž platební agenturou v členském státě rozhodla, že výdaje daného členského státu za totéž opatření a z týchž důvodů vyloučí z financování Společenstvím; Tato podmínka se považuje za splněnou v případě, kdy se druhé rozhodnutí netýká téže platební agentury členského státu, ale z celkových souvislostí vyplývá, že nedostatek zjištěný u první kontrolované platební agentury přetrvává.
Odůvodnění
Tato změna by měla zajistit, aby členským státům, které mají k dispozici více platebních agentur, nehrozilo větší riziko preventivního zastavení financování než členským státům, které mají pouze jedinou platební agenturu. Mohou samozřejmě nastat případy, kdy je jasné, že tentýž nedostatek se vyskytuje u všech platebních agentur členského státu. V takových případech je, jak se zdá, dvojí kontrola téže platební agentury zbytečnou formalitou. Zpravodaj vítá navrhované zlepšení ochrany finančních zájmů Společenství.
Pozměňovací návrh 12 ČL. 1 BOD 3 Čl. 17a odst. 2 písm. a) (nařízení (ES) č. 1290/2005)
a) Komise již na základě nejméně dvou rozhodnutí podle článku 31 rozhodla, že výdaje daného členského státu za totéž opatření a z týchž důvodů vyloučí z financování Společenstvím;	a) Komise již na základě nejméně dvou rozhodnutí podle článku 31 rozhodla, že výdaje daného členského státu za totéž opatření a z týchž důvodů vyloučí z financování Společenstvím; toto opatření lze použít nejdříve po 16. říjnu 2008, kdy toto nařízení vstoupí v platnost ve smyslu článku 2.
Odůvodnění
Je rozhodně nutné jasně zdůraznit, že článek 17a může být použit pouze na opatření, která byla přijata po vstupu tohoto nařízení v platnost, aby se tak zamezilo zpětné platnosti.
Pozměňovací návrh 13 ČL. 1 BOD 3 Čl. 17a odst. 3 pododstavec 2 (nařízení (ES) č. 1290/2005)
Procentní podíl, o který mohou být sníženy nebo pozastaveny měsíční platby, se rovná procentnímu podílu, jenž Komise stanovila ve svém posledním rozhodnutí podle odst. 2 písm. a).“	Procentní podíl, o který mohou být sníženy nebo pozastaveny měsíční platby, se rovná procentnímu podílu, jenž Komise stanovila ve svém posledním rozhodnutí podle odst. 2 písm. a). Tento procentní podíl se sníží, pokud členský stát mezitím částečně odstranil nedostatky, na které poukázala Komise v předchozím rozhodnutí. Komise se může rozhodnout tento procentní podíl ročně zvýšit , přetrvávají-li dané nedostatky čtyři roky nebo déle.
Odůvodnění
Návrh Komise nebere v potaz případ, kdy členský stát alespoň částečně napraví nedostatky, na které upozornila Komise v předchozím rozhodnutí. Potom by však nebylo přiměřené případné rozhodnutí Komise o snížení či zastavení plateb závažnosti nedostatků. Takový postup právo EU v zásadě neumožňuje. Pokud by bylo snížení uplatněno teprve se zpětnou platností, měla by být při stanovování výše procentního podílu snížení či zastavení plateb vzata v úvahu rovněž závažnost pochybení. Pokud nedostatky přetrvávají, Komise musí být v dané chvíli schopná uvalit na členské státy výraznější procentní snížení, aby mohla zesílit nátlak na změnu systémů těchto členských států.
Pozměňovací návrh 14 ČL. 1 BOD 3 Čl. 17a odst. 3a (nový) (nařízení (ES) č. 1290/2005)
	3a. Pokud je členský stát v rámci účetní závěrky schopen prokázat, že snížení nebo pozastavení měsíčních plateb, o kterých bylo rozhodnuto podle tohoto článku, není dostatečně odůvodněné, jsou členskému státu částky odpovídající sníženým nebo pozastaveným platbám ihned vráceny, a to včetně zákonných běžných nákladů na zpracování.
Pozměňovací návrh 15 ČL. 1 BOD 5A (nový) Čl. 31 odst. 2 (nařízení (ES) č. 1290/2005)
	(5a) V článku 31 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
	„Vzhledem k rozsahu zjištěné neslučitelnosti Komise vyměří částky, které je třeba vyloučit. Komise vezme v úvahu povahu, dobu trvání a závažnost porušení pravidel i finanční újmu, kterou Společenství utrpělo.“
Odůvodnění
Vedle povahy a závažnosti porušení pravidel je v případě neslučitelnosti nutné, aby Komise při odhadu částek, které je třeba vyloučit, zohlednila rovněž délku jejich trvání.
Pozměňovací návrh 16 ČL. 1 BOD 6A (nový) Čl. 31 odst. 5a (nový) (nařízení (ES) č. 1290/2005)
	(6a) V článku 31 se doplňuje tento odstavec: „5a. Komise vypracuje roční zprávu, která shrne částky vyloučené z financování Společenství v návaznosti na porušení závazků členského státu podle nařízení Rady (EHS) č. 4045/89^* a rovněž částky, které nebylo možno vyloučit, protože členský stát nebyl včas informován podle odst. 5 písm. c). První roční zpráva také poskytne přehled údajů popsaných v předešlém pododstavci za již dokončené roky předchozího finančního výhledu. ____________ * Úř. věst. L 388, 30.12.1989, s. 18.“
Odůvodnění
Navrhovatel by se rád dozvěděl, kolik finančních prostředků Společenství přišlo vniveč v důsledku problému, který Komise zamýšlí vyřešit svým návrhem podle čl. 1 bodu 6. Navíc by bylo zajímavé sledovat účinnost této výjimky.
Pozměňovací návrh 17 ČL. 1 BOD 6B (nový) Čl. 32 odst. 5 (nařízení (ES) č. 1290/2005)
	(6b) V článku 32 se odstavec 5 nahrazuje tímto: „5. Pokud nebyly částky získány zpět během čtyř let následujících po dni prvotního zjištění správním orgánem či soudem nebo během osmi let, jestliže je zpětné získání předmětem vnitrostátního soudního řízení, nese finanční důsledky toho, že nedošlo ke zpětnému získání částek, dotyčný členský stát. Povoluje se přechodné období 5 let. Dotyčný členský stát uvede v souhrnné zprávě uvedené v odst. 3 prvním pododstavci odděleně částky, které nebyly získány zpět ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci. Je-li v rámci řízení o zpětném získání částek pravomocným správním nebo soudním aktem stanoveno, že nedošlo k nesrovnalosti, vykáže dotyčný členský stát vůči EZZF jako výdaj finanční zátěž, kterou nesl podle prvního pododstavce. Pokud však z důvodů, jež nebyly způsobeny dotyčným členským státem, nemohla být částka získána zpět ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci a částka, která má být získána zpět, přesahuje 1 milion EUR, může Komise na žádost členského státu lhůty prodloužit nejvýše o 50 % původně stanovených lhůt.“
(Stejné znění se nachází v nařízení (ES) č. 1290/2005, jsou však vypuštěny části pododstavce 1 a celý pododstavec 3)
Odůvodnění
Nejsou-li částky zpětně získány, je obecné pravidlo o rovném rozložení břemene, kdy 50 % jde na vrub rozpočtu ES a 50 % na vrub rozpočtu příslušného členského státu, kontraproduktivní. Znamená to totiž, že i když není z pohledávky získána zpět žádná částka, členský stát je odpovědný pouze za 50 % daných částek. V nařízení Rady se již počítá s tím, že pokud dotyčný členský stát může pravomocným správním či soudním rozhodnutím prokázat, že nebyly zjištěny nesrovnalosti, může si dokonce ponechat 100 % částek. Z tohoto důvodu se zdá obecné pravidlo o rovném rozložení břemene být nepřiměřené.
Pozměňovací návrh 18 ČL. 1 BOD 7 Čl. 33 odst. 4 pododstavec 2 (nařízení (ES) č. 1290/2005)
7. Ustanovení čl. 33 odst. 4 druhého pododstavce se zrušuje.	vypouští se
Pozměňovací návrh 19 ČL. 1 BOD 7A (nový) Čl. 33 odst. 8 pododstavec 1 (nařízení (ES) č. 1290/2005)
	(7a) V čl. 33 odst. 8 se první pododstavec nahrazuje tímto: „8. Pokud nebyly částky získány zpět před ukončením programu pro rozvoj venkova, nese finanční důsledky toho, že nedošlo ke zpětnému získání částek, dotyčný členský stát a tyto částky jsou zohledňovány buď na konci čtyřletého období, které následuje po prvním zjištění správním orgánem či soudem nebo během osmi let, jestliže je zpětné získání předmětem vnitrostátního soudního řízení, nebo při ukončení programu, pokud tyto lhůty vyprší před takovým ukončením.“
Odůvodnění
Nejsou-li částky zpětně získány, je obecné pravidlo o rovném rozložení břemene, kdy 50 % jde na vrub rozpočtu ES a 50 % na vrub rozpočtu příslušného členského státu, kontraproduktivní. Znamená to totiž, že i když není z pohledávky získána zpět žádná částka, členský stát je odpovědný pouze za 50 % daných částek. V nařízení Rady se již počítá s tím, že pokud dotyčný členský stát může pravomocným správním či soudním rozhodnutím prokázat, že nebyly zjištěny nesrovnalosti, může si dokonce ponechat 100 % částek. Z tohoto důvodu se zdá obecné pravidlo o rovném rozložení břemene být nepřiměřené.
Pozměňovací návrh 20 ČL. 1 BOD 9 písm. b) Čl. 42 odst. 8 písm. b) (nařízení (ES) č. 1290/2005)
b) prováděcí pravidla s ohledem na povinnost členských států zveřejnit informace o příjemcích podle článku 44a, včetně hledisek souvisejících s ochranou jednotlivců s ohledem na zpracovávání jejich osobních údajů;	b) v míře, která je nezbytná, prováděcí pravidla s ohledem na povinnost členských států zveřejnit informace o příjemcích podle článku 44a, včetně hledisek souvisejících s vysledovatelností a využíváním těchto údajů třetí stranou s ochranou jednotlivců s ohledem na zpracovávání jejich osobních údajů a ochranou daných jednotlivců proti radikálním aktivistům v oblasti práv zvířat;
Odůvodnění
V posledních letech byly v řadě členských států zaznamenány případy vandalismu a výhružek ze strany radikálních aktivistů v oblasti práv zvířat. Budou-li úřady zveřejňovat informace, musí brát tuto skutečnost v potaz a poskytnout daným jednotlivcům příslušnou ochranu.
Pozměňovací návrh 21 ČL. 1 BOD 9A (nový) Čl. 43 pododstavec 2 (nařízení (ES) č. 1290/2005)
	(9a) Do článku 43 se vkládá nový pododstavec, který zní:
	„Komise do dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o zkušenostech, které byly získány zveřejňováním informací týkajících se příjemců plateb v rámci zemědělské politiky. Tato zpráva bude obsahovat přehled o tom, k čemu a kým byly údaje využity, a hodnocení předností nebo nedostatků zveřejňování těchto údajů z hlediska otevřenosti a transparentnosti společné zemědělské politiky a porozumění této politice ze strany veřejnosti. Komise navíc objasní, zda by bylo vhodné zavést centrální zveřejňování informací na úrovni Komise, případně proč tomu tak není.“
Pozměňovací návrh 22 ČL. 1 BOD 9B (nový) Článek 43a (nařízení (ES) č. 1290/2005)
	9b. Vkládá se článek 43a, který zní: „Článek 43a Hodnotící zprávy 1. V letech 2008–2009 Komise vypracuje hodnotící zprávu a případně ji doplní legislativními návrhy. 2. V roce 2011 Komise vypracuje hodnotící zprávu, kterou případně doplní legislativními návrhy, jež se zejména zaměří na objektivní rozdělování prostředků z EZZF a EZFRV, a to na základě objektivních kriterií namísto toho, aby vycházela z výdajů a kompromisů přijatých Radou v minulosti. __________ V souladu s prohlášením č. 9 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1).“
Odůvodnění
Zmínění konkrétních příkladů objektivních kritérií předbíhá diskusi o podstatě zemědělské politiky, která má být prováděna v budoucnu, což tuto diskusi nepřiměřeně omezuje. V současnosti stačí požadovat, aby byla objektivní kritéria určena později v rámci diskuse o SZP.
Pozměňovací návrh 23 ČL. 1 BOD 10 Článek 44a (nařízení (ES) č. 1290/2005)
Podle čl. 53b odst. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 1605/2002 členské státy zajistí roční následné zveřejnění příjemců finančních prostředků z EZZF a EZFRV a částek, které tito příjemci z obou fondů obdrželi.	1. Podle čl. 53b odst. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 1605/2002 členské státy na internetu zajistí roční následné zveřejnění příjemců finančních prostředků z EZZF a EZFRV a částek, které tito příjemci z obou fondů obdrželi. Pro vstup na plánované internetové stránky je třeba přihlášení, popř. registrace uživatelů. Každý zveřejněný příjemce plateb z EU bude mít také v zájmu oboustranné transparentnosti možnost nahlédnout do zprávy o tom, kdo dané stránky navštívil.
Zveřejnění obsahuje alespoň tyto údaje:	2. Zveřejnění obsahuje alespoň tyto údaje:
a) částku rozdělenou na přímé platby ve smyslu čl. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 1782/2003 a na jiné výdaje, pokud jde o EZZF;	a) částku rozdělenou na přímé platby ve smyslu čl. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 1782/2003 a na jiné výdaje, pokud jde o EZZF. Výdaje určené k intervenci se navíc rozdělí podle oblasti;
b) celkovou částku financování z veřejných zdrojů na příjemce, pokud jde o EZFRV.	b) celkovou částku financování z veřejných zdrojů na příjemce, pokud jde o EZFRV, rozdělenou podle os v souladu s hlavou IV kapitolou I nařízení (ES) č. 1698/2005;
	ba) jména (příjmení a křestní jména příjemce) a při dodržení závazných ustanovení o ochraně údajů i obec, ve které má příjemce bydliště nebo sídlo firmy, a stejně tak výše ročních plateb.
	(bb) pokud jsou u zemědělských podniků, které mají právní formu podnikání fyzických osob, zveřejněna jména a příjmení zemědělců, pak je třeba u dalších právních forem podnikání včetně právnických osob rovněž uvádět jména a příjmení investorů a manažerů, např. členů představenstva akciové společnosti a ředitelů společnosti s ručením omezeným.
	Členské státy mohou informace v souladu s předpisy na ochranu údajů dále rozdělit. Zejména mohou zveřejnit informace také o platbách z EZFRV čerpaných na základě projektu. Členské státy nejsou povinny zveřejňovat dodatečné platby z čistě vnitrostátních zdrojů (tzv. top-ups), ale zveřejňování těchto informací je třeba podporovat.
	3. Informace se zveřejňují každoročně k určitému datu, které stanoví členský stát, a Komisi a příjemcům se sdělí buď předem písemně, nebo v rámci sdělení platební agentury o částce určené k vyplacení.
	4. Pokud jsou náklady financovány přímo z EZZF a týkají se jednotlivých zaměstnanců, zveřejnění je přípustné pouze s výslovným souhlasem dotyčného zaměstnance nebo formou, z níž nelze vyvodit konkrétní plat tohoto zaměstnance.
	5. Členské státy mohou stanovit, že zveřejňování podle článku 44a bude probíhat úplně nebo částečně na úrovni jednotlivých platebních agentur; v takovém případě pak mohou požadovat, aby se informace omezily na platby, které spadají do kompetence příslušné platební agentury (regionální zveřejňování).
	6. Komise zřídí internetovou platformu, která bude propojena s internetovými platformami členských států. Pokud zveřejňování v členských státech zajišťují různé platební agentury, budou i tyto agentury navzájem propojeny. Členské státy a Komise mohou libovolně vydávat celková hodnocení zveřejněných údajů a podávat k nim vysvětlení. Hodnocení jednotlivých osob je možné provádět pouze s jejich souhlasem.
	7. Při zveřejňování informací je třeba poskytnout celkové odůvodnění, k jakému účelu jsou platby určeny, a v případě jednotné platbyna zemědělský podnik je zapotřebí prohlášení v tom smyslu, že v mnoha případech odpovídá jednotná platba skutečnému příjmu zemědělského podniku a v některých případech je skutečný příjem podniku kvůli výrobním nákladům nižší než částka z jednotné platby.
Odůvodnění
Aby byla dosažena skutečná transparentnost vzhledem Při přidělování veřejných prostředků, je jedině správné, aby investoři a management společností, které nejsou fyzickými osobami nemohlit skrýt svou identitu za jméno společnosti a stejně jako v případě zemědělců podnikajících na rodinných farmách zveřejňovali svá jména a příjmení.
Pozměňovací návrh 24 ČL. 1 BOD 10A (nový) Článek 44b (nový) (nařízení (ES) č. 1290/2005)
	(10a) Vkládá se článek 44b, který zní: „Článek 44b Doplňující ustanovení pro zveřejňování informací o příjemcích 1. Pokud se při každoročním zveřejňování členskými státy po 30. červnu 2009 kvůli absenci klíčových prvkůkontrolních systémů vyskytnou závažné chyby, které značně zpochybňují požadovanou transparentnost uskutečňovaných výdajů, sníží se do dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost platby pro příslušný fond a pro příslušnou platební agenturu paušálně za každý rok, v němž nebyly tyto závažné nedostatky napraveny, o 2 %. Čl. 17a odst. 3 první pododstavec se použije obdobně. 2) Bod 2.1 Přílohy VI nařízení (ES) č. 1974/2006 se zrušuje.“
Odůvodnění
Vzhledem k tomu, že u předpisů týkajících se transparentnosti jde o ustanovení, která mají zajistit řádnou kontrolu rozpočtových výdajů, je třeba stanovit sankci pro případ nezveřejnění informací.
Příslušné ustanovení v nařízení Komise o prováděcích pravidlech pro EZFRV se zrušuje, aby nedošlo k rozporům mezi právními předpisy.
.
Pozměňovací návrh 25 ČL. 2 ODSTAVEC 2
Ustanovení čl. 1 bodu 10 se uplatní na výdaje z EZZF ode dne 16. října 2007 a na výdaje z EZFRV ode dne 1. ledna 2007.	Ustanovení čl. 1 odst. 10 se uplatní na výdaje z EZZF ode dne 16. října 2008 a na výdaje z EZFRV ode dne 1. ledna 2008.
	Týká se to plateb, které byly v případě EZZF členskými státy uskutečněny po 16. říjnu 2008, a plateb, které byly v případě EZFRV uskutečněny po 1. lednu 2008.
	Ustanovení čl. 1 odst. 3 a 5 vstoupí v platnost dne 16. října 2008.
Odůvodnění
Je naprosto nezbytné ustanovit, že se článek 17a a 27a uplatní pouze na opatření přijatá poté, co vstoupí tento návrh v platnost, a vyloučí se tak jakákoli zpětná účinnost.

[1] Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

I) Souvislosti a obsah návrhu

A) Transparentnost

Předložený návrh se vztahuje k iniciativě pro transparentnost předložené Evropskou komisí (KOM(2006)194 v konečném znění).

Část této iniciativy představuje návrh zveřejnit informace o příjemcích prostředků EU se třemi cíli:

• zvýšit legitimitu politik EU předložením výdajového modelu,

• dosáhnout transparentní účetnictví výdajů orgánů EU a

• zlepšit rozpočtovou kontrolu.

Iniciativa se neomezuje pouze na zemědělství – týká se výdajů ve všech odvětvích EU. Rada a Evropský parlament následně do nařízení (ES, Euratom) č. 1995/2206 o změně finančního nařízení zahrnuly pravidlo, na jehož základě členské státy za účelem ochrany finančních zájmů Společenství „zajišťují ... náležité roční následné zveřejnění příjemců finančních prostředků z rozpočtu“ (viz čl. 53b a čl. 30 odst. 3 finančního nařízení).

Vzhledem ke specifické povaze účetního období u Evropského zemědělského záručního fondu se považovalo za nezbytné upravit příslušná odvětvová nařízení, tj. v případě zemědělství nařízení (ES) č. 1290/2005 o financování společné zemědělské politiky.

Za účelem transparentnosti návrh stanoví následující základní opatření:

• oddělit přímé od ostatních plateb, pokud jde o výdaje z EZZF,

• veškeré financování z veřejných zdrojů zahrnout do jediné částky, pokud jde o výdaje z EZFRV,

• roční následné zveřejnit za každý rozpočtový rok,

• zveřejnit výdaje uskutečněných z prostředků EZFRV od 1. ledna 2007 a výdajů z prostředků EZZF od 16. října 2007,

• zveřejnit členským státem na vnitrostátní úrovni.

Podrobnosti by měly být stanoveny prostřednictvím prováděcích předpisů přijatých Komisí.

Pokud jde o výdaje z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), již nyní příloha VI nařízení Komise (ES) č. 1974/2006 stanoví zveřejnění seznamu příjemců podpory z programů rozvoje venkova, popis projektu a výše veřejných příspěvků přidělených těmto projektům.

B) Ostatní

Druhým zásadním bodem návrhu Komise je zpřísnění pravidel pro postihování nedostatků v kontrolních systémech členských států. Komise navrhuje omezit nebo pozastavit (budoucí) platby, pokud budou splněny následující podmínky:

• Komise již pro totéž opatření a z téhož důvodu uložila dvě finanční opravy;

• jeden nebo více klíčových prvků daného kontrolního systému neexistuje nebo je kvůli závažnosti či přetrvávání zjištěných nedostatků neúčinný;

• Komise dospěla k závěru, že členský stát nevyhověl jejímu doporučení ohledně nápravy situace a není schopen dané nedostatky v nejbližší budoucnosti odstranit nebo se rozhodl je neodstraňovat.

Toto opatření má zvýšit účinnost rozpočtové kontroly a zabránit tomu, aby musely být z rozpočtu Společenství vypláceny peněžní prostředky i v případech, kdy je známo, že v předepsaných kontrolních systémech chybí klíčové prvky nebo jsou takové prvky neúčinné.

II) Hodnocení

A) Všeobecné

Zpravodaj vítá návrh Komise na zlepšení transparentnosti a využití evropských zemědělských výdajů, i když přichází se značným zpožděním. Připomíná, že Evropský parlament takovýto návrh požadoval již dlouhou dobu. Nesmí být zapomenuto, že nedostatky ve využívání zemědělských výdajů, jež stále představují jednu z nejvýznamnějších položek výdajů Společenství, zpochybňují nejen legitimitu společné zemědělské politiky, ale také Evropské unie jako celku.

Diskuse během uplynulých let ukazují, že neexistuje jasný a transparentní přehled o přidělování zemědělských výdajů a výši jednotlivých vyplacených částek a že i v případech leckdy očividného porušování zákonů EU dochází k udělení sankcí až po nepřiměřeně dlouhé době, což vede ke zveřejňování nepravdivých či alespoň do značné míry zkreslených článků v tisku. To následně způsobuje, že si veřejnost v členských státech vytváří na společnou zemědělskou politiku a Unii jako celek velmi zkreslený názor.

Zprávy Evropského účetního dvora nicméně ukazují, že správa a kontrola zemědělských výdajů se v uplynulých letech neustále zkvalitňuje. Zpravodaj proto vítá, že zemědělské výdaje nejsou vnímány izolovaně, nýbrž jako součást meziodvětvové iniciativy pro transparentnost, což může také přispět k objektivnější veřejné debatě. Zpravodaj nicméně očekává, že Komise v ostatních oblastech týkajících se iniciativy pro transparentnost, např. v oblasti podpory organizací, za niž sama nese odpovědnost, bude postupovat podobným tempem.

B) Podrobné

Zpravodaj sdílí názor Komise, že údaje by měly být zveřejňovány na úrovni členských států, neboť kdyby údaje shromažďované a spravované členskými státy zveřejňovala sama Komise, vedlo by to ke značnému nárůstu administrativních nákladů. Zpravodaj se domnívá, že zveřejňování na úrovni platebních agentur, tj. orgánů zodpovědných za shromažďování údajů a platby, by bylo rovněž dostatečné.

S cílem zvýšit transparentnost zveřejňování zpravodaj navrhuje, aby byly údaje povinně zveřejňovány na internetu a aby došlo k propojení internetových stránek členských států se stránkami Komise a stránkami vytvořenými v rámci jednotlivých členských států. Ze stejného důvodu navrhuje, aby údaje o platbách z EZFRV byly rozděleny alespoň tak, aby bylo jasné, ke které ose se vztahují, neboť dotčené platby se podstatně liší podle příslušné osy. Aby bylo možné členské státy lépe srovnávat, navrhuje zpravodaj pro zveřejňování další minimální kritéria.

Zpravodaj zastává názor, že klíčové otázky ochrany údajů má řešit nařízení Rady, a nikoli prováděcí předpisy, neboť zveřejněné informace mohou mít zásadní dopad na práva jednotlivce. Objasnění zásadních otázek by však nemělo být ponecháno na prováděcí ustanovení. Začlenění těchto předpisů již do nařízení Rady navíc přispěje k rychlejšímu zveřejňování, neboť členské státy nebudou muset čekat na další prováděcí předpisy.

Je bezpodmínečně nutné, aby byly zainteresované strany o zveřejnění údajů informovány předem, pokud možno již v okamžiku shromažďování údajů, nejpozději však ještě před zveřejněním. Tento postup odpovídá i stanovisku evropského inspektora ochrany údajů.

Transparentnost je klíčovým prvkem pro zlepšení rozpočtové kontroly, a proto by v případě, že ke zveřejnění nedojde nebo mají zveřejněné údaje zásadní nedostatky, mělo dojít k omezení plateb.

Některé další návrhy slouží pouze k upřesnění textu. Členské státy mají možnost údaje dále členit dle svých národních priorit a pravidel. V nařízení Komise bylo ustanovení o transparentnosti zrušeno, neboť v opačném případě by současně platila dvě různá ustanovení o stejné věci.

Pokud jde o návrh na omezení budoucích plateb, zpravodaj pouze ujasnil, že porušení pravidel se musí týkat sféry téže platební agentury a že míra omezení závisí na závažnosti trvajícího případu porušení.

STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu (11. 9. 2007)

pro Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005 o financování společné zemědělské politiky
(KOM(2007)0122 – C6‑0116/2007 – 2007/0045(CNS))

Navrhovatel: Jan Mulder

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Obecným cílem tohoto návrhu Komise je uplatnění povinnosti vyplývající z požadavku na zveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků Společenství, který byl do finančního nařízení vložen nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1995/2006, kterým se stanoví, že nezbytné podrobné údaje se vymezí v souladu s příslušnými odvětvovými předpisy. Z tohoto důvodu je nezbytné upravit nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 o financování společné zemědělské politiky.

Návrh se zabývá i dalšími spornými body týkajícími se účinného uplatňování tohoto nařízení, jako jsou snížení a zastavení měsíčních a průběžných plateb členským státům, úprava výjimek z tzv. pravidla dvaceti čtyř měsíců a prováděcí pravomoci svěřené Komisi. Obsahuje rovněž několik technických úprav.

Přestože v obecné rovině navrhovatel návrh Komise vítá, doporučuje několik zlepšení.

Hlavní rysy navrhovaných pozměňovacích návrhů

Podle čl. 53b odst. 3 finančního nařízení členské státy „vypracovávají na vhodné vnitrostátní úrovni roční shrnutí dostupných auditů a prohlášení“. Navrhovatel doporučuje, aby jako součást tohoto ročního shrnutí členské státy ještě před přijetím finančních prostředků Společenství v roce „N“ a poté každoročně vypracovaly zprávu na základě dostupných auditů a prohlášení, v níž uvedou, že existují struktury finanční kontroly požadované právními předpisy Společenství a že jsou funkční.

Navrhovatel také doporučuje, jak Komisi umožnit lépe dodržovat článek 274 ES. Z tohoto důvodu by se příklad sledování platebních agentur v členských státech, které přistoupily v letech 2004 a 2007, prováděného Komisí měl vztahovat rovněž na starší členské státy. Vzhledem k odpovědnosti Komise za plnění rozpočtu EU podle článku 274 Smlouvy o ES, pokud akreditovaná platební agentura neplní nebo přestala plnit podmínky, Komise by měla mít možnost jí akreditaci odejmout, nezjedná-li členský stát nápravu ve lhůtě stanovené Komisí s ohledem na závažnost nedostatku.

Pokud jde o mechanismus navracení, navrhovatel se domnívá, že nejsou-li částky zpětně získány, je obecné pravidlo o rovném rozložení břemene, kdy 50 % jde na vrub rozpočtu ES a 50 % na vrub rozpočtu příslušného členského státu, kontraproduktivní. Znamená to totiž, že i když není z pohledávky získána zpět žádná částka, členský stát je odpovědný pouze za 50 % daných částek. V nařízení Rady se již počítá s tím, že pokud dotyčný členský stát může pravomocným správním či soudním rozhodnutím prokázat nepřítomnost nesrovnalostí, může si dokonce ponechat 100 % částek úspěšně získaných zpět. Z tohoto důvodu se zdá obecné pravidlo o rovném rozložení břemene být nepřiměřené.

Konečně navrhovatel doporučuje, aby Komise v průběhu kontroly stavu financí předložila hodnotící zprávu v letech 2008–2009 a dále v roce 2011, včas před dalšími finančními výhledy. Tento návrh je v souladu s prohlášením č. 9 interinstitucionální dohody. Druhá hodnotící zpráva by se měla zaměřit mimo jiné na objektivnější oddělení fondů pro rozvoj zemědělství a venkova. Komise by měla zhodnotit současný systém a naplánovat možné úpravy. Oddělení na základě objektivnějších kriterií je rovněž v souladu s rozpočtovými zásadami obecnosti a vyrovnanosti.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyzývá Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Znění navržené Komisí	Pozměňovací návrhy Parlamentu
Pozměňovací návrh 1 ČL. 1 BOD 1A (nový) Čl. 6 odst. 2 pododstavec 1 (nařízení (ES) č. 1290/2005)
	(1a) V čl. 6 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto: „Členské státy akreditují jako platební agentury úřady nebo subjekty, které splňují podmínky stanovené v odstavci 1. Členské státy uvědomí Komisi o všech vydaných akreditacích, včetně hodnocení, jak platební agentura plní podmínky stanovené v odstavci 1. Členské státy rovněž uvědomí Komisi v případě všech podstatných změn ve struktuře nebo fungování akreditované platební agentury, které by mohly ovlivnit plnění podmínek ze strany platebních agentur.“
Odůvodnění
Členské státy by měly mít povinnost uvědomit Komisi o všech akreditacích vydaných platebním agenturám, včetně hodnocení, jak plní podmínky. To umožní Komisi sledovat akreditace platebních agentur ze strany členských států a podnítí členské státy ke zlepšení svých akreditačních postupů.
Pozměňovací návrh 2 ČL. 1 BOD 1B (NOVÝ) Čl. 6 odst. 4 (nařízení (ES) č. 1290/2005)
	(1b) V článku 6 se odstavec 4 nahrazuje tímto: „4. Pokud akreditovaná platební agentura neplní nebo přestala plnit jednu nebo více podmínek stanovených v odstavci 1, Komise jí akreditaci může odejmout, nezjedná-li členský stát nápravu ve lhůtě stanovené Komisí s ohledem na závažnost nedostatku.“
Odůvodnění
Za účelem dalšího zlepšení schopnosti Komise dodržovat článek 274 ES by se příklad sledování platebních agentur v členských státech, které přistoupily v letech 2004 a 2007, prováděného Komisí měl vztahovat rovněž na starší členské státy. Podle článku 274 ES je to právě Komise, která odpovídá za plnění rozpočtu EU.
Pozměňovací návrh 3 ČL. 1 BOD 1C (nový) Čl. 6 odst. 4a (nový) (nařízení (ES) č. 1290/2005)
	(1c) V článku 6 se doplňuje tento odstavec: „4a. Pokud akreditovaná platební agentura neplní nebo přestala plnit jednu nebo více podmínek stanovených v odstavci 1, Komise nařídí akreditujícímu členskému státu akreditaci odejmout, nezjedná-li platební agentura nápravu ve lhůtě stanovené s ohledem na závažnost nedostatku.“
Odůvodnění
Komise by měla mít úřední povinnost (aktivně i pasivně) sledovat akreditace platebních agentur členskými státy. V případě jakéhokoliv zjištěného pochybení by měla mít Komise rovněž povinnost jednat.
Pozměňovací návrh 4 ČL. 1 BOD 1D (nový) Článek 7 (nařízení (ES) č. 1290/2005)
	(1d) Článek 7 se nahrazuje tímto: „Certifikační subjekty Certifikační subjekt je veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt určený členským státem, aby ověřoval účty akreditovaných platebních agentur, co se týče jejich pravdivosti, úplnosti a přesnosti, s přihlédnutím k systému řízení a kontroly. Pokud certifikační subjekt nemůže nebo nadále nebude moci provádět své úkoly, členský stát mu pověření odejme, nezjedná-li certifikační subjekt nápravu ve lhůtě stanovené s ohledem na závažnost nedostatku. Členské státy uvědomí o určení certifikačních subjektů, včetně hodnocení schopnosti certifikačního subjektu provádět uvedené úkoly. Členské státy rovněž uvědomí Komisi v případě všech podstatných změn ve struktuře nebo fungování certifikačního subjektu, které by mohly ovlivnit schopnost certifikačních subjektů provádět své úkoly. Komise sleduje určování certifikačních subjektů členskými státy a rovněž fungování těchto subjektů. Pokud certifikační subjekt nemůže nebo nadále nebude moci provádět své úkoly, nařídí Komise určujícímu členskému státu pověření odejmout, nezjedná-li certifikační subjekt nápravu ve lhůtě stanovené s ohledem na závažnost nedostatku.”
Odůvodnění
Členské státy by měly mít povinnost uvědomit Komisi o určení certifikačních subjektů, včetně hodnocení jejich schopnosti provádět požadované úkoly. To umožní Komisi sledovat určování certifikačních subjektů členskými státy a pobídne členské státy ke zlepšení svých určovacích postupů. Komise by měla mít oficiální povinnost (aktivně i pasivně) sledovat určování certifikačních subjektů členskými státy. V případě jakéhokoliv zjištěného pochybení by měla mít Komise rovněž povinnost jednat.
Pozměňovací návrh 5 ČL. 1 BOD 1E (nový) Čl. 9 odst. 3a (nový) (nařízení (ES) č. 1290/2005)
	(1e) V článku 9 se doplňuje tento odstavec: „3a. Aniž jsou dotčeny výše uvedené závazky, každý členský stát na příslušné vnitrostátní úrovni jako součást ročního shrnutí uvedeného v čl. 53b odst. 3 finančního nařízení ještě před přijetím finančních prostředků Společenství v roce „N“ a poté každoročně vypracuje zprávu na základě dostupných auditů a prohlášení, v níž uvede, že existují struktury finanční kontroly požadované právními předpisy Společenství a že jsou funkční.“
Odůvodnění
Důvodem předložení tohoto návrhu je uplatnění čl. 44 části III o řádném finančním řízení finančních prostředků EU interinstitucionální dohody ze dne 16. května 2006. Cílem je zajistit efektivní, účinnou a integrovanou kontrolu finančních prostředků Společenství.
Pozměňovací návrh 6 ČL. 1 ODST. 3 Čl. 17a odst. 3 druhý pododstavec (nařízení (ES) č. 1290/2005)
Procentní podíl, o který mohou být sníženy nebo pozastaveny měsíční platby, se rovná procentnímu podílu, jenž Komise stanovila ve svém posledním rozhodnutí podle odst. 2 písm. a).	Procentní podíl, o který mohou být sníženy nebo pozastaveny měsíční platby, se rovná procentnímu podílu, jenž Komise stanovila ve svém posledním rozhodnutí podle odst. 2 písm. a). Komise může každoročně stanovit zvýšení tohoto procentního podílu, pokud dotčené nedostatky přetrvávají pod dobu 4 let nebo déle.
Odůvodnění
V případě přetrvávajících nedostatků by Komise měla v určitém okamžiku získat pravomoc ukládat rozsáhlejší snížení procentního podílu, aby se na členské státy zvýšil tlak na změnu jejich systémů.
Pozměňovací návrh 7 ČL. 1 BOD 5A (nový) Čl. 31 odst. 2 (nařízení (ES) č. 1290/2005)
	5a. V článku 31 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Komise posoudí částky, které mají být vyloučeny na základě závažnosti zaznamenané neshody. Patřičně zohlední povahu, dobu trvání a závažnost porušení a finanční újmu způsobenou Společenství.“
Odůvodnění
Kromě povahy a závažnosti porušení by se při určování, které částky mají být vyloučeny v případě neshody, měla zohledňovat rovněž doba jeho trvání.
Pozměňovací návrh 8 ČL. 1 BOD 6A (nový) Čl. 31 odst. 5a (nový) (nařízení (ES) č. 1290/2005)
	(6a) V článku 31 se doplňuje tento odstavec: „5a. Komise vypracuje roční zprávu, která shrne částky vyloučené z financování Společenství v návaznosti na porušení závazků členského státu podle nařízení Rady (EHS) č. 4045/89^* a rovněž částky, které nebylo možno vyloučit, protože členský stát nebyl včas informován podle odst. 5 písm. c). První roční zpráva také poskytne přehled údajů popsaných v předešlém pododstavci za již dokončené roky předchozího finančního výhledu. ____________ * Úř. věst. L 388, 30.12.1989, s. 18.“
Odůvodnění
Navrhovatel by se rád dozvěděl, kolik finančních prostředků Společenství přišlo vniveč v důsledku problému, který Komise zamýšlí vyřešit svým návrhem podle čl. 1 bodu 6. Navíc by bylo zajímavé sledovat účinnost této výjimky.
Pozměňovací návrh 9 ČL. 1 BOD 6B (nový) Čl. 32 odst. 5 (nařízení (ES) č. 1290/2005)
	(6b) V článku 32 se odstavec 5 nahrazuje tímto: „5. Pokud nebyly částky získány zpět během čtyř let následujících po dni prvotního zjištění správním orgánem nebo soudem nebo během osmi let, jestliže je zpětné získání předmětem vnitrostátního soudního řízení, nese finanční důsledky toho, že nedošlo ke zpětnému získání částek, dotyčný členský stát. Povoluje se přechodné období 5 let. Dotyčný členský stát uvede v souhrnné zprávě uvedené v odst. 3 prvním pododstavci odděleně částky, které nebyly získány zpět ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce. Je-li v rámci řízení o zpětném získání částek pravomocným správním nebo soudním aktem stanoveno, že nedošlo k nesrovnalosti, vykáže dotyčný členský stát vůči EZZF jako výdaj finanční zátěž, kterou nesl podle prvního pododstavce. Pokud však z důvodů, jež nebyly způsobeny dotyčným členským státem, nemohla být částka získána zpět ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci a částka, která má být získána zpět, přesahuje 1 milion EUR, může Komise na žádost členského státu lhůty prodloužit nejvýše o 50 % původně stanovených lhůt.“
(Stejné znění se nachází v nařízení (ES) č. 1290/2005, jsou však vypuštěny části pododstavce 1 a celý pododstavec 3)
Odůvodnění
Nejsou-li částky zpětně získány, je obecné pravidlo o rovném rozložení břemene, kdy 50 % jde na vrub rozpočtu ES a 50 % na vrub rozpočtu příslušného členského státu, kontraproduktivní. Znamená to totiž, že i když není z pohledávky získána zpět žádná částka, členský stát je odpovědný pouze za 50 % daných částek. V nařízení Rady se již počítá s tím, že pokud dotyčný členský stát může pravomocným správním či soudním rozhodnutím prokázat, že nebyly zjištěny nesrovnalosti, může si dokonce ponechat 100 % částek. Z tohoto důvodu se zdá obecné pravidlo o rovném rozložení břemene být nepřiměřené.
Pozměňovací návrh 10 ČL. 1 BOD 7A (nový) Čl. 33 odst. 8 pododstavec 1 (nařízení (ES) č. 1290/2005)
	(7a) V čl. 33 odst. 8 se první pododstavec nahrazuje tímto: „8. Pokud nebyly částky získány zpět před ukončením programu pro rozvoj venkova, nese finanční důsledky toho, že nedošlo ke zpětnému získání částek, dotyčný členský stát a tyto částky jsou zohledňovány buď na konci čtyřletého období, které následuje po prvním zjištění správním orgánem nebo soudem nebo během osmi let, jestliže je zpětné získání předmětem vnitrostátního soudního řízení, nebo při ukončení programu, pokud tyto lhůty vyprší před takovým ukončením.“
Odůvodnění
Nejsou-li částky zpětně získány, je obecné pravidlo o rovném rozložení břemene, kdy 50 % jde na vrub rozpočtu ES a 50 % na vrub rozpočtu příslušného členského státu, kontraproduktivní. Znamená to totiž, že i když není z pohledávky získána zpět žádná částka, členský stát je odpovědný pouze za 50 % daných částek. V nařízení Rady se již počítá s tím, že pokud dotyčný členský stát může pravomocným správním či soudním rozhodnutím prokázat, že nebyly zjištěny nesrovnalosti, může si dokonce ponechat 100 % částek. Z tohoto důvodu se zdá obecné pravidlo o rovném rozložení břemene být nepřiměřené.

Pozměňovací návrh 11

ČL. 1 BOD 9A (nový)
Článek 43a (nařízení (ES) č. 1290/2005)

9a. Vkládá se článek 43a, který zní:

„Článek 43a

Hodnotící zprávy

1. V letech 2008–2009 Komise vypracuje hodnotící zprávu a případně ji doplní legislativními návrhy*.

2. V roce 2011 Komise vypracuje hodnotící zprávu, kterou případně doplní legislativními návrhy, jež se zejména zaměří na objektivní rozdělování fondů pro rozvoj zemědělství a venkova, a to na základě objektivních kriterií namísto toho, aby vycházela z výdajů a kompromisů přijatých Radou v minulosti.

__________

* V souladu s prohlášením č. 9 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1).“

Or. nl

Odůvodnění

Zmínění konkrétních příkladů objektivních kritérií předbíhá diskusi o podstatě zemědělské politiky, která má být prováděna v budoucnu, což tuto diskusi nepřiměřeně omezuje. V současnosti stačí požadovat, aby byla objektivní kritéria určena později v rámci diskuse o SZP.POSTUP

Název	Financování společné zemědělské politiky
Referenční údaje	KOM(2007)0122 - C6-0116/2007 - 2007/0045(CNS)
Příslušný výbor	AGRI
Výbor, který zaujal stanovisko Datum oznámení na zasedání	CONT 26.4.2007
Navrhovatel Datum jmenování	Jan Mulder 3.5.2007
Datum přijetí	11.9.2007
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	17 1 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Jean-Pierre Audy, Herbert Bösch, Mogens N.J. Camre, Paulo Casaca, Esther De Lange, Christofer Fjellner, Ingeborg Gräßle, Dan Jørgensen, Bogusław Liberadzki, Nils Lundgren, Jan Mulder, José Javier Pomés Ruiz, Bart Staes, Alexander Stubb, Kyösti Virrankoski
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Edit Herczog, Monica Maria Iacob-Ridzi, Pierre Pribetich, Petya Stavreva
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Katerina Batzeli, Ioannis Gklavakis

STANOVISKO ROZPOČTOVÉHO VÝBORU K FINANČNÍ KOMPATIBILITĚ

Pan Neil Parish

předseda

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

BRUSEL

Věc: Stanovisko ve formě dopisu k návrhu Komise o financování společné zemědělské politiky (KOM(2007)0122

Vážený kolego,

dne 5. června 2007 Rozpočtový výbor, kterému mám čest předsedat, odhlasoval následující závěry týkající se návrhu Komise KOM(2007)0122 o nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 o financování SZP, a pověřil mě Vás informovat o výsledku tohoto hlasování.

Rozpočtový výbor může podpořit přístup Evropské komise, pokud jde o zveřejnění relevantních údajů bude ponecháno na úrovni členských států: v souladu s čl. 53b odst. 2 písm. d) finančního nařízení[1] by členské státy měly zajistit výroční zveřejnění ex-post příjemců EZZF a EZFRV a částek, které tito příjemci z obou fondů obdrželi (článek 44a návrhu). Nicméně zůstává nejasné, jak má být jednotná úroveň informovanosti zajištěna ve všech 27 členských státech. Ačkoliv návrh uvádí, že by „zveřejnění obsahuje alespoň částku rozdělenou na přímé platby ve smyslu čl. 2 písm. d) nařízení (ES) č.1782/2003 a na jiné výdaje, pokud jde o EZZF a celkovou částku financování z veřejných zdrojů na příjemce, pokud jde o EZFRV”, je zde nebezpečí, že tato ustanovení jsou prováděna v každém členském státě s různým stupněm podrobnosti.

Jakmile vstoupí navrhované nařízení v platnost, bude závazné v celém svém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech podle článku 249 SES. Akty Společenství musí být dostatečně jasné a přesné, aby měly přímý účinek.[2] Zdá se, že ustanovení uvedené v článku 44a (nový) neplní tento zákonný požadavek, neboť není jasné a dostatečně přesné a ponechává pravomoc orgánům (členského státu), kterým má být uplatňován. Například navrhované znění článku 44a nechává otevřené, zda členský stát musí zveřejnit rovněž křestní jméno nebo pouze příjmení, či případně firmu nebo společnost (nebo právnickou osobu, která finanční prostředky formálně obdrží).

Rozpočtový výbor je toho názoru, že není jasné, zda ustanovení „zveřejnění obsahuje alespoň tyto údaje” nenechává příliš rozsáhlou pravomoc orgánům členských států zveřejňovat také např. obec a/nebo místo pobytu příjemce.

Další otázkou je, jak zajistit, aby zveřejňované údaje byly vzájemně porovnatelné a jednoduše dostupné? Během jednání o poslední reformě finančního nařízení Komise nesouhlasila s návrhem, aby na sebe vzala jakoukoli právní zodpovědnost ohledně obsahu údajů obdržených od členských států. Na druhé straně by pro Evropskou komisi a pro GŘ AGRI mělo být možné nabídnout veřejnosti přehled webových stránek, kde lze nalézt příslušné údaje ve formě „seznamu odkazů” s tím, že není právně odpovědná za obsah webových stránek, za které zůstávají plně odpovědné příslušné orgány členských států. To by v praxi umožnilo zpřístupnit informace s tím, že každé příslušné straně by bylo jasné, že údaje nashromáždily jednotlivé státy, a nikoli Komise.

A konečně Rozpočtový výbor je toho názoru, že je nepřípustné, aby podrobná pravidla o povinnosti členských států zveřejňovat údaje o příjemcích uvedená v článku 44a, včetně hledisek souvisejících s ochranou jednotlivců s ohledem na zpracování jejich osobních údajů byla přijata postupem projednávání ve výborech podle čl. 41 odst. 2. Je jasné, že otázka, jaké údaje budou zveřejňovány, je skutečnou podstatou navrhovaného právního předpisu. A proto nelze přijmout, aby Komise v této první fázi navrhla značně vágní formulaci požadavků na transparentnost (které budou přijaty Radou po konzultaci s Evropským parlamentem) a upravila příslušné podrobnosti později, až přijme prováděcí pravidla (nařízení Komise bez konzultace s EP).

S pozdravem

Reimer Böge

[1] Finanční nařízení (ES) č.1605/2002 ze dne 22. června 2002 ve znění upraveném nařízením Rady 1995/2006 ze dne 13. prosince 2006
[2] Rozsudek ze dne 24. října 1973, Carl Schlüter vs Hauptzollamt Lörrach, C-9/73, bod 6

POSTUP

Název	Financování společné zemědělské politiky
Referenční údaje	KOM(2007)0122 - C6-0116/2007 - 2007/0045(CNS)
Datum konzultace s EP	25.4.2007
Příslušný výbor Datum oznámení na zasedání	AGRI 26.4.2007
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko Datum oznámení na zasedání	BUDG 26.4.2007		CONT 26.4.2007
Zpravodaj(ové) Datum jmenování	Jorgo Chatzimarkakis 12.4.2007
Projednání ve výboru	4.6.2007		16.7.2007	12.9.2007
Datum přijetí	12.9.2007
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	31 0 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Vincenzo Aita, Luis Manuel Capoulas Santos, Giuseppe Castiglione, Joseph Daul, Albert Deß, Michl Ebner, Duarte Freitas, Lutz Goepel, Bogdan Golik, Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf, Lily Jacobs, Elisabeth Jeggle, Atilla Béla Ladislau Kelemen, Stéphane Le Foll, Véronique Mathieu, Rosa Miguélez Ramos, Neil Parish, Radu Podgorean, María Isabel Salinas García, Agnes Schierhuber, Willem Schuth, Czesław Adam Siekierski, Petya Stavreva, Donato Tommaso Veraldi, Janusz Wojciechowski
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Esther De Lange, Ilda Figueiredo, Roselyne Lefrançois, Astrid Lulling, Hans-Peter Mayer
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Manolis Mavrommatis
Datum předložení	17.9.2007

Právní upozornění - Ochrana soukromí