ZPRÁVA o dopadech dohody mezi Společenstvím, členskými státy a společností Philip Morris o zintenzivnění boje proti podvodům a pašování cigaret a o pokroku dosaženém při zavádění doporučení vyšetřujícího výboru Parlament pro tranzitní režim Společenství

19. 9. 2007 - (2005/2145(INI))

Výbor pro rozpočtovou kontrolu
Zpravodaj: Bart Staes

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o dopadech dohody mezi Společenstvím, členskými státy a společností Philip Morris
o zintenzivnění boje proti podvodům a pašování cigaret a o pokroku dosaženém při zavádění doporučení vyšetřujícího výboru Parlamentu pro tranzitní režim Společenství

(2005/2145(INI))

Evropský parlament,

–    s ohledem na své doporučení ze dne 13. března 1997[1], v němž podpořil zprávu vyšetřujícího výboru pro tranzitní režim Společenství a 38 doporučení, jež zpráva obsahovala,

–    s ohledem na dohodu o boji proti pašování a padělání uzavřenou mezi Komisí, 10 členskými státy a společností Philip Morris International dne 9. července 2004,

–    s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 11/2006 k tranzitnímu režimu Společenství, spolu s odpověďmi Komise[2],

–   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A6‑0337/2007),

A.  vzhledem k tomu, že tranzitní režim Společenství usnadňuje pohyb zboží Společenství, jakož i zboží, které není zbožím Společenství a je dovezeno ze třetích zemí nebo do nich vyvezeno, a to po celém území EU tím, že dočasně ruší cla a další daně, než se zboží dostane do místa určení,

B.   vzhledem k tomu, že poté, co se seznámil s výsledky vyšetřujícího výboru, Evropský parlament za podpory Rady a Evropského účetního dvora doporučil, aby byly tranzitní operace informatizovány a předešlo se tak podvodům, aby byl revidován právní rámec a aby Komise a členské státy zlepšily fyzické kontroly na základě společné analýzy rizik,

C. vzhledem k tomu, že prvnímu vyšetřujícímu výboru Evropského parlamentu se otázku tranzitu podařilo přenést z okraje správního zájmu do politické arény, že u zúčastněných stran výbor vyvolal mohutnou reakci, a tak dokázal, že vyšetřující výbory mohou být v politickém procesu zásadním přínosem a občanům EU mohou být prospěšné;

1.  vítá zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 11/2006; konstatuje, že Účetní dvůr provedl audity v 11 členských státech, v nichž dochází k 80 % tranzitních operací; připomíná, že v případě lehkých produktů, např. cigaret, na něž se vztahují vysoké daně, mohou podvodníci velmi vydělat na malém počtu operací; žádá Účetní dvůr, aby na svá zjištění navázal nejen v případě 11 navštívených členských států, ale rovněž u ostatních členských států;  

Informatizace tranzitních postupů

2.   konstatuje, že přes významná zpoždění funguje Nový informatizovaný tranzitní systém (NITS) od ledna 2006 ve všech členských státech, přestože se jeho účinnost v jednotlivých členských státech liší; domnívá se, že se jedná o významnou změnu ve srovnání se zastaralým postupem založeným na listinných dokladech a že z technického hlediska Komise zavádění systému NITS v členských státech úspěšně zkoordinovala;

3.   konstatuje, že na rozdíl od starého postupu založeného na listinných dokladech znemožňuje systém NITS podvodné proclení tranzitních operací prostřednictvím zfalšovaných dokumentů nebo padělaných razítek; připomíná, že systém NITS byl měl také pomoci odhalit v reálném čase případy, kdy je zboží odstraňováno z celního dohledu předtím, než dosáhne místa určení, a zahájit neprodleně šetření; bere na vědomí závěry Evropského účetního dvora a lituje, že žádný z 11 navštívených členských států nedodržel lhůty pro zahájení šetření; vyzývá Komisi, aby věnovala pozornost skutečnosti, že systém NITS nemůže zabránit nepravdivým celním prohlášením a podnikla přiměřené kroky k tomu, aby vhodným způsobem problém těchto nesprávných celních prohlášení vyřešila;

Vážné nedostatky v uplatňování nových tranzitních pravidel členskými státy

4.   je znepokojen mnoha nedostatky, které Účetní dvůr zjistil v oblasti uplatňování revidovaného právního rámce členskými státy, a to zejména při ověřování zjednodušených postupů, šetření a vymáhání; konstatuje, že Účetní dvůr předložil podrobný seznam nedostatků a dotčených členských států (viz příloha 1 ke zvláštní zprávě Účetního dvora č. 11/2006);

5.  připomíná, že členské státy jsou v rámci regulace vlastních zdrojů povinny zanášet stanovená cla do účtů „A“ a poskytnout je Komisi během druhého měsíce následujícího po měsíci, v němž byla cla stanovena, po odečtení nákladů spojených s jejich vybíráním; připomíná, že je výjimečně možné, aby členské státy zanesly cla, jež zůstávají neuhrazena či nezajištěna, nebo ta, proti nimž byla vznesena námitka, do účtů „B“; je znepokojen zjištěním Účetního dvora, že v Německu, Španělsku, Francii, Belgii a Maďarsku byla cla z nevyřízených tranzitů zanášena do účtů „B“, přestože byla zajištěna jistotami; konstatuje, že v některých členských státech je správní postup v souvislosti s účty „B“ sporný;

6.  vyzývá Komisi, aby proti členským státům zahájila řízení pro porušení předpisů, kdykoli chyby v souvislosti s účty „B“ nebudou ojedinělé, nýbrž systematické a strukturální; vyjadřuje spokojenost s tím, že během posledních dvou let Evropský soudní dvůr v návaznosti na řízení pro porušení předpisů vedená Komisí proti několika členským státům vynesl několik důležitých rozhodnutí, která potvrdila způsob, jak předpisy vykládá Komise; je toho názoru, že řádné fungování systému účtů „A“ a „B“ by mělo být po roce 2009 přehodnoceno;

7.   konstatuje, že se Sněmovna lordů[3]domnívá, že Spojené království přichází následkem „kolotočových podvodů“ o přibližně 4 % teoretických příjmů z DPH; bere na vědomí zjištění Sněmovny lordů, že přestože se zdá být lukrativnější páchat podvody s DPH v rámci obchodu uvnitř Společenství, může k nim docházet i v rámci obchodu se třetími zeměmi; je hluboce znepokojen vysvětlením Sněmovny lordů, že v takových případech je zneužívání tranzitního režimu Společenství součástí typického „kolotočového podvodu“;

8.   je hluboce znepokojen skutečností, že Sněmovna lordů získala důkazy o tom, že každý týden jsou v rámci „kolotočových podvodů“ najímána nákladní letadla, aby vyvážela elektronické zboží z EU; konstatuje, že Sněmovna lordů došla s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 11/2006 k následujícímu závěru: „K tomuto typu podvodů může docházet kvůli špatnému řízení tranzitního režimu Společenství a dohledu nad ním ze strany členských států“;

9.   je vděčný, že se Sněmovna lordů zabývala zranitelností tranzitního režimu Společenství, přestože se Evropský účetní dvůr nezaměřil konkrétně na Spojené království; vítá doporučení Sněmovny lordů „aby vláda spolupracovala s ostatními členskými státy pro zajištění toho, že změny tranzitního režimu Společenství navrhované Evropským účetním dvorem budou seřazeny podle priorit tak, aby bylo možné napadnout dodavatelský řetězec v případě podvodu tohoto typu (...)“; vyzývá ostatní členské státy, aby spolupracovaly s vládou Spojeného království, aby se tak konečně podařilo zajistit tranzitní režim Společenství proti podvodům; vyzývá Komisi, aby tuto spolupráci koordinovala;

10. je přesvědčen, že by se měly hledat nové metody, které by vedly k lepší koordinaci boje proti daňovým únikům na úrovni EU; vítá v tomto ohledu iniciativy Komise, zejména sdělení ze dne 31. května 2006 o nezbytnosti rozvíjet koordinovanou strategii s cílem zlepšit boj proti daňovým únikům (KOM(2006)0254); konstatuje, že Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) dne 5. června 2007 na základě návrhů Komise požádala Komisi nejen o to, aby předložila legislativní návrhy konvenčních opatření proti podvodům, ale aby rovněž dále prozkoumala možnosti dalekosáhlejších opatření proti podvodům, jakým je např. zdanění v členských státech odeslání nebo zavedení volitelného systému přenesení daňové povinnosti; konstatuje, že v rámci systému přenesení daňové povinnosti přechází povinnost platit daň z dodavatelské společnosti na společnost přijímací;

11. vyjadřuje uspokojení se skutečností, že Rada ve složení ECOFIN dne 5. června 2007 vyzvala Komisi, aby zanalyzovala dopad volitelného mechanismu přenesení daňové povinnosti a aby svá zjištění předložila Radě do konce roku 2007; konstatuje zejména, že Rada požádala Komisi, aby prověřila možnost spuštění pilotního projektu v Rakousku; vyzývá Komisi, aby svá zjištění předložila rovněž Evropskému parlamentu;

12. konstatuje, že počínaje červnem 2007 byla Spojenému království udělena výjimka z předpisů týkajících se DPH umožňující uplatňování „přenesení daňové povinnosti“ v případě DPH z mobilních telefonů a počítačových čipů; vyzývá Komisi, aby své hodnocení účinnosti tohoto opatření, které je naplánováno na rok 2009, předložila rovněž Evropskému parlamentu;

13. zdůrazňuje, že výjimky, které se odchylují od všeobecných předpisů Společenství týkajících se výběru daně z přidané hodnoty, jsou vždy spojeny s rizikem, že se jimi podvodné aktivity nezastaví, ale že se pouze přemístí do jiných hospodářských sektorů nebo zemí;

14. zdůrazňuje, že stanovení společné strategie pro boj s daňovými podvody na úrovni Společenství musí zůstat prvořadým cílem;

15. žádá již nyní Účetní dvůr o stanovisko k legislativním návrhům Komise, které Rada očekává koncem roku 2007;

16. je šokován zjištěním Účetního dvora, že Komise neuskutečnila žádnou kontrolu vlastních zdrojů zaměřenou na tranzit v letech 2001 až 2005, ale až v roce 2006; žádá Komisi, aby Parlament informovala, jakým způsobem bude nedostatek kontrol v budoucnu napraven;

Náklady na systém NITS a jeho přínosy v oblasti boje proti podvodům

17. konstatuje, že vyšetřující výbor považoval investici do systému NITS za relativně nízkou; uvádí, že se opíral o odhad Komise, že systém NITS významně omezí podvody a jeho přínos se bude pohybovat mezi pěti až deseti miliardami EU za pětileté období; konstatuje, že externí studie zadaná Komisí v roce 2006 odhadla celkové náklady na systém NITS na 359 milionů EUR; vyjadřuje politování nad tím, že bylo k dispozici jen velmi omezené množství údajů a nebyly k dispozici vůbec žádné údaje o částkách, jež byly získány díky odhaleným podvodům;

18. dále upozorňuje na následující zjištění Účetního dvora[4]: „Ke zhodnocení reformy tranzitního režimu ve smyslu úbytku podvodů souvisejících s tranzitním režimem by bylo vhodné mít k dispozici spolehlivé a úplné údaje o podvodech na úrovni EU. Audit však ukázal, že spolehlivost a úplnost hlavních dostupných zdrojů údajů o podvodech a nesrovnalostech spojených s tranzitními operacemi nemohou být na úrovni EU zajištěny“, není ochoten považovat poměr nákladů a přínosů systému NITS za kladný, dokud Komise nepředloží údaje o tom, do jaké míry systém NITS snižuje výskyt podvodů a předchází ztrátám vlastních zdrojů;

Racionalizovat konkurenční systémy výměny informací a fyzické kontroly

19. bere na vědomí požadavek Evropského účetního dvora, aby byl Komisi umožněn plný přístup k dostupným nebo plánovaným informačním systémům pro všechny druhy zboží – nejen pro citlivé zboží – za účelem provádění provozních a strategických analýz a řízení rizik při současném zajištění příslušné ochrany osobních údajů[5]; bere na vědomí, že Účetní dvůr uvádí příklady systému NITS, ECS (systém kontroly vývozu), AIS (automatizovaný systém vývozu) a EMCS (systém pohybu a kontroly produktů podléhajících spotřebním daním);

20. vyzývá všechny útvary Komise odpovědné za systém výměny informací o nesrovnalostech a podvodech, zejména GŘ pro daně a celní unii (TAXUD), GŘ pro rozpočet (BUDG) a OLAF, aby tyto databáze sjednotily, a poskytly tak Společenství spolehlivé a úplné statistiky o tom, do jaké míry jejich činnost vlastně přispívá k omezení nesrovnalostí a podvodů, aby stanovily společný postup pro analýzu rizik na úrovni Společenství a jednotlivých členských států a aby odpovídajícím způsobem koordinovaly fyzické kontroly; žádá Komisi, aby do konce roku 2008 informovala Parlament a Výbor pro rozpočtovou kontrolu o svých závěrech;

21. vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli vyšetřující výbor už v roce 1997 naléhavě žádal Komisi, aby stanovila společnou politiku řízení rizik, společný rámec pro řízení rizik v oblasti tranzitu a jiných celních postupů byl v právu Společenství poprvé zakotven až v nařízení (ES) č. 648/2005[6], jenž umožňuje dlouhá přechodná období, dokud členské státy nebudou nuceny zavést informatizované řízení rizik;

22. konstatuje, že podle právních předpisů Společenství definice rizik tranzitního režimu a dalších celních postupů výslovně zahrnuje události ohrožující finanční zájmy Společenství a členských států; konstatuje, že podle zvláštní zprávy Evropského účetního dvora č. 11/2006 se útvary Komise rizikem podvodů spojených s tranzitními operacemi dosud řádně nezabývaly;

23. domnívá se, že je nezbytně nutné i nadále usnadňovat práci úřadu OLAF, a umožnit mu tak účinně chránit finanční zájmy Společenství; vyzývá proto rozpočtový orgán, aby zmrazil další financování systému NITS do doby, než bude mít OLAF v praxi plný přístup k údajům o tomto systému, díky nimž bude mít přehled o konsolidovaných zásilkách citlivého zboží v tranzitu a jež také umožní provedení strategické a operační analýzy o tomto zboží; připomíná, že tento přístup úřadu OLAF k údajům musí být rovněž zajištěn od okamžiku, kdy návrh rozhodnutí Komise o bezpapírovém prostředí pro clo a obchod (KOM(2005)0609) vejde v platnost

24. blahopřeje úřadu OLAF, jenž při akci „Diabolo“ v únoru 2007 úspěšně koordinoval celní orgány 27 členských států. Tato akce vedla k zabavení 135 milionů padělaných cigaret a zabránila možné ztrátě finančních prostředků z rozpočtů Společenství a členských států ve výši 220 milionů EUR;

25. konstatuje, že ve věci řízení rizik v členských státech dospívá zvláštní zpráva Evropského účetního dvora k tomuto závěru: „systematické řízení rizik v oblasti tranzitu je v řadě členských států jen na elementární úrovni nebo vůbec neexistuje a jen málo z nich integrovalo profily rizik do NITS“[7]; vyjadřuje uspokojení nad tím, že některé členské státy již na poznatky Účetního dvora zareagovaly a momentálně začleňují nástroje na analýzu rizik do svých vnitrostátních aplikací NITS; vybízí Účetní dvůr, aby na svá zjištění v oblasti řízení rizik navázal u jednotlivých členských států; vyzývá členské státy, aby zajistily dodržování právních předpisů Společenství týkajících se řízení rizik v oblasti tranzitu a jiných celních postupů;

26. konstatuje, že celní orgány některých členských států používají v porovnání s ostatními pokročilejší technologie, např. na skenování kontejnerů vstupujících do přístavů EU; obává se, že se podvodníci mohou zaměřit na přístavy využívající méně pokročilé technologie; žádá Komisi, aby rozvoj technologií sledovala a aby podporovala nejmodernější technologie v rámci celé EU;

Spolupráce se třetími zeměmi           

27. upozorňuje, že jakýkoli systém přeshraniční výměny informací funguje, pouze pokud jsou celní správy dobře vybaveny a celní úředníci náležitě kvalifikovaní; vítá proto prodloužení akčního programu Společenství pro oblast cel do roku 2013; vyzývá Radu, aby urychlila legislativní postup na prodloužení programu Fiscalis týkajícího se zlepšení fungování systémů zdanění na vnitřním trhu do roku 2013; upozorňuje, že zvláštní pozornost je třeba věnovat účasti kandidátských, sousedních a dalších třetích zemí v programech, už kvůli řešení problematiky daňových rájů;

28. vyzývá Komisi, aby zajistila, že se zeměmi, které s Unií hraničí, bude v celních otázkách prohloubena spolupráce; domnívá se, že situace na hranicích s Kaliningradskou oblastí se zlepšila, ale že zde stále ve značné míře dochází k nezákonnému dovozu cigaret a dalšího zboží;

Nový přístup k boji proti pašování a padělání cigaret:

dohoda se společností Philip Morris a další

29. považuje za znepokojující závěr[8] Komise, podle něhož patří tabákové výrobky stále ke zboží, které je nejvíce spjato s podvody a nesrovnalostmi, stejně jako tomu bylo v předchozích letech; vyzývá proto Komisi, aby zajistila, že se maloobchodní ceny v nedávno rozšířené Unii budou pohybovat v užším cenovém pásmu, což pašování cigaret učiní méně lukrativním; vyzývá dále úřad OLAF, aby zveřejňoval nejenom množství zabaveného zboží, ale rovněž obchodní značky, jichž se to týká;

30. je znepokojen zvýšeným množstvím padělaných cigaret na evropském trhu; považuje za problematickou nejen skutečnost, že dochází ke ztrátě zisku na daních a clech, ale také to, že výroba a prodej těchto výrobků představuje rostoucí zdroj příjmů pro zločinecké organizace; vyzývá Komisi, aby Parlament informovala o tom, jaké podniká kroky, jež by konkrétně tento typ zločinu pomohly řešit;

31. připomíná, že dohoda se společností Philip Morris o ukončení všech sporů mezi smluvními stranami, podle níž se Philip Morris zavázal k platbě ve výši 1,25 miliardy USD během období dvanáctiletého období a jejímž cílem je boj proti podvodům a nezákonnému obchodování s cigaretami, byla nejvýznamnějším krokem vpřed; bere na vědomí, že Philip Morris bude podle této dohody posilovat sledovatelnost a monitorování svých výrobků a bude tak napomáhat orgánům činným v trestním řízení v boji proti nezákonnému obchodování; bere na vědomí, že Philip Morris musí podle této dohody vyplatit v případě zabavení cigaret, jež nesou obchodní značku Philip Morris, kompenzaci za celní ztráty; vyzývá vládu Spojeného království, aby se k dohodě připojila, protože Spojené království je jediným členským státem, který ji doposud nepodepsal; s ohledem na činnost Sněmovny lordů zaměřenou proti podvodům v EU vyzývá Sněmovnu lordů, aby tuto žádost podpořila;

32. vyjadřuje hluboké zklamání nad způsobem, jímž Komise organizovala rozdělení plateb vyplývajících z dohody se společností Philip Morris mezi 10 členských států a Společenství, kdy Společenství obdrželo pouhých 9,7 % a zbytek byl předán přímo ministrům financí členských států, aniž by byl při tom vázán účelem použití; domnívá se, že tento způsob rozdělení neodpovídá duchu a účelu dohody, která byla sjednána s tím, že oněch 1,25 miliardy USD má být použito na boj proti podvodům;

33. bere v úvahu a usuzuje, že neuvážené rozdělení plateb, které na základě dohody uhradila společnost Philip Morris, je pro další výrobce hlavním faktorem odrazujícím od uzavírání podobných dohod nebo vyrovnání, a vyzývá Komisi a členské státy, aby před tím, než se podepíší další dohody, si všechny strany vyjasnily, že budoucí platby budou použity na boj proti podvodům;

Jednání o dalších dohodách

34. vyjadřuje politování nad tím, že žádný jiný výrobce cigaret doposud podobnou dohodu neuzavřel; vyzývá Komisi, aby pokračovala v jednání se všemi významnými subjekty na trhu za účelem uzavření dohod, přičemž dohoda se společností Philip Morris bude, s výjimkou hlavní platby, představovat minimální uplatňovaný standard; podporuje nedávné výzvy, v nichž Komise žádá společnosti Japan Tobacco a Reynolds American, aby podepsaly podobné dohody výměnou za zastavení soudních řízení, která proti nim EU vede;

35. je nicméně toho názoru, že Komise by měla využít všech svých zákonných pravomocí na hledání dostatečných náhrad za ztráty, které Unii a členským státům způsobily společnosti, jež svou činností přímo nebo nepřímo umožňují nezákonné obchodování s cigaretami či jinými tabákovými výrobky, ať už v minulosti nebo v budoucnu;

36. vyzývá Komisi, a zejména úřad OLAF, aby pravidelně a důvěrně informovaly příslušný výbor Evropského parlamentu o pokroku, kterého bylo dosaženo v úsilí o uzavření dohod s výrobci tabákových výrobků, jakož i o případných soudních řízeních proti těmto společnostem;

37. je toho názoru, že dohoda se společností Philip Morris by měla sloužit jako vzor pro dohody se společnostmi, které vyrábějí další vysoce rizikové výrobky jako alkohol, textil, produkty z minerálních olejů, nebo i další zemědělské produkty, a které s nimi obchodují; vyzývá proto Komisi, aby sdělila Evropskému parlamentu, jaké podnikne kroky k tomu, aby byly vypracovány a sjednány standardní dohody v dalších odvětvích;

38. je toho názoru, že tento typ dohod by měl být uzavřen také s výrobci surového tabáku a obchodníky s ním, zejména co se týče sledovatelnosti a monitorování; domnívá se, že tyto dohody by měly napomoci zvýšit transparentnost a zavést spravedlivé rozložení finančních rizik mezi všechny osoby a společnosti mající finanční zájem na obchodu s cigaretami;

39. konstatuje, že vysoké riziko tranzitních podvodů v případě citlivého zboží, jako jsou cigarety nebo alkohol, vyvolalo změnu na dopravním a logistickém trhu; poznamenává, že v nynější době mnohé dopravní společnosti s těmito výrobky odmítají nakládat; poznamenává, že jiné dopravní společnosti se na toto zboží specializovaly, přičemž se proti podvodům speciálně chrání např. tím, že od svých klientů požadují, aby nesli finanční riziko spojené s tranzitem tohoto zboží;

40. vyzývá logistické společnosti a výrobce, vývozce a dovozce citlivého zboží, bez ohledu na probíhající jednání o dohodách podobných té se společností Philip Morris, aby ve spolupráci s Komisí a vnitrostátními celními orgány posílily svá opatření proti podvodům;

41. naléhavě žádá Komisi, aby i přes zpoždění legislativního procesu zajistila úplné plnění programu Hercule II; bere na vědomí, že finanční rámec na období 2007 až 2013 je celkem 98 500 000 EUR a že Komise chce 44 milionů EUR vynaložit na nové priority boje pro nezákonnému obchodování s cigaretami;

42. rozhodně podporuje činnosti Komise zaměřené na zakotvení zásad dohody se společností Philip Morris do protokolu o nezákonném obchodování Rámcové úmluvy o kontrole tabáku z roku 2005;

43. navrhuje, aby Komise zřídila laboratoř, která by umožnila pracovníkům pověřeným prosazováním práva kontrolovat, zda jsou cigarety pravé, a výsledky těchto kontrol shromažďovat v databázi údajů o původu tabákových a jiných složek používaných v těchto cigaretách; domnívá se, že výrobci cigaret by měli být vyzváni k finanční podpoře tohoto projektu;

44. žádá Komisi, aby iniciovala vypracování studie a případně spuštění pilotního projektu s cílem nalézt nejlepší možné technické řešení pro identifikaci originálních cigaret, které bude pro zákazníky zárukou, že cigarety, které kupují, jsou pravé, a zároveň zajistí nejvyšší možnou míru kontroly podvodů, je toho názoru, že pokud je takové technické řešení možné, Komise by měla ve spolupráci s tabákovým průmyslem a členskými státy navrhnout příslušnou úpravu evropských norem a standardů v této oblasti;

45. naléhavě žádá Komisi, aby v zájmu boje proti padělání cigaret navrhla právní předpisy za účelem zavedení systému udělování licencí na nákup strojů a dalšího zařízení potřebného k výrobě cigaret a zákazu obchodování s již použitými stroji;

46. vyzývá Komisi, aby pro všechny zúčastněné strany včetně průmyslu a občanské společnosti zřídila platformu, jejímž účelem by bylo hledání a koordinace účinnějších metod boje s nezákonným obchodováním s tabákovými výrobky včetně padělaných cigaret;

47. závěrem vyzývá Komisi, aby za prvé vyřešila nedostatečnou kontrolu tranzitu; za druhé sjednotila databáze, zajistila spolehlivost údajů o podvodech a nesrovnalostech a nalezla společný přístup k analýze rizik a fyzickým kontrolám; a za třetí, aby pokračovala v propagaci úspěchů dohody se společností Philip Morris na evropské a mezinárodní úrovni;

48. dále vyzývá členské státy, aby za prvé harmonizovaly své informační aplikace prostřednictvím NITS, jak to navrhuje Komise ve svém legislativním návrhu bezpapírového prostředí pro clo a obchod (tzv. rozhodnutí o elektronickém celnictví); za druhé, aby v některých členských státech skončila pochybná praxe, pokud jde o účty „B“; a za třetí aby jako naléhavou záležitost vyřešily nedostatky, které uvedl Účetní dvůr, zejména pokud jde o kontroly zjednodušených postupů, šetření a vymáhání pohledávek;

49. vyzývá Komisi, aby příslušným výborům Parlamentu předložila souhrnnou zprávu o krocích, které do konce roku 2008 učinila ona sama a členské státy na základě tohoto usnesení.

°

°     °

50. pověřuje svého předsedu, aby toto rozhodnutí předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států.

• [1]  Úř. věst. C 115, 14.4.1997, s. 157.
• [2]  Úř. věst. C 44, 27.2.2007, s. 1.
• [3]  Sněmovna lordů, výbor Evropské unie, 20. zpráva ze zasedání 2006–2007 „Zastavit kolotoč: podvody v EU na bázi chybějícího subjektu“, zveřejněná dne 25. května 2007.
• [4]  Úř. věst. C 44, 27.2.2007, s. 1, odst. 56.
• [5]  Úř. věst. C 101, 4.5.2007, s. 4, odst. 9.
• [6]  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2005 ze dne 13. dubna 2005, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 117, 4.5.2005, s. 13).
• [7]  Úř. věst. C 44, 27.2.2007, s. 1 odst. 74.
• [8]  Viz příloha výroční zprávy za rok 2006 o ochraně finančních zájmů Společenství, jež byla zveřejněna v červenci 2007.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Parlament ve svém doporučení ke zprávě vyšetřujícího výboru ze dne 13. března 1997 vyzval svého předsedu, aby požádal Výbor pro rozpočtovou kontrolu, aby ve spolupráci se všemi ostatními příslušnými výbory sledoval opatření přijatá na základě výsledků činnosti vyšetřujícího výboru a případně o nich informoval, a to zejména v souvislosti s každoročním udělením absolutoria. Na základě slyšení o tranzitním režimu Společenství v souvislosti s rozšířením, které uspořádal Výbor pro rozpočtovou kontrolu v roce 2003, požadoval Evropský parlament ve svém usnesení o udělení absolutoria Komisi za rok 2002 provedení průzkumu plnění 38 doporučení vyšetřujícího výboru, který Komise předložila Výboru pro rozpočtovou kontrolu v červnu 2004. Po uzavření dohody mezi společností Philip Morris International a Komisí společně s 10 členskými státy, zaměřené na boj proti podvodům a nezákonnému obchodování s cigaretami, vedl Parlament dne 8. června 2005 diskuzi o dopadech této dohody a následně pověřil svůj Výbor pro rozpočtovou kontrolu, aby vypracoval zprávu o dopadech této dohody a dalším pokroku při plnění doporučení vyšetřujícího výboru.

Zpravodaj se pro účely vypracování této zprávy setkal se zástupci Evropského účetního dvora, Generálního ředitelství Komise pro rozpočet (BUDG), GŘ pro daně a celní unii (TAXUD), Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a celních orgánů členských států.

PŘÍLOHA

Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 11/2006, Příloha 1

Přehled připomínek k 11 navštíveným členským státům

DE

ES

FR

IT

BE*

LV*

HU*

NL*

PL*

SI*

SE*

Zavádění systému NITS

Technické problémy s používáním aplikace MCC

X

X

X

X

X

Případy dočasné nedostupnosti související s problémy při migraci aplikace MCC

X

X

X

X

X

X

NITS není integrován do vnitrostátních počítačových systémů

X

X

X

X

Obecné počítačové problémy anebo problémy počítačového kontrolního prostředí

X

X

X

X

Uplatňování právních předpisů a uskutečňování právní reformy

Souborné jistoty: kontroly udělených povolení buď nebyly provedeny, nebo zdokumentovány.

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Schválený odesílatel / příjemce: kontroly udělených povolení se buď neprovádějí, nebo nejsou zdokumentované

X

X

X

X

X

X

Nedodržování lhůt stanovených pro zahájení šetření

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Nedostatečná spolupráce hlavního povinného

X

X

X

X

X

X

Nedodržování 10měsíční lhůty

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Nedodržování lhůt pro vymáhání a pro zaúčtování

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Problémy s komunikací mezi členskými státy

X

X

X

X

X

X

X

Částky zajištěné soubornými jistotami, a přesto zapsané na účtech „B“

X

X

X

X

X

Boj proti podvodům a řízení rizik

Automatizovaná analýza rizik je do národní aplikace NITS integrována špatně nebo není integrována vůbec

X

X

X

X

X

X

X

X

Nízká míra fyzických kontrol (~ 1 %)

X

X

X

X

X

Praktická neexistence fyzických kontrol u zjednodušených postupů

X

X

X

X

X

X

X

* Země používající aplikaci MCC.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	12.9.2007
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	21 0 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Jean-Pierre Audy, Inés Ayala Sender, Herbert Bösch, Mogens N.J. Camre, Paulo Casaca, Antonio De Blasio, Petr Duchoň, Christofer Fjellner, Ingeborg Gräßle, Esther De Lange, Bogusław Liberadzki, Nils Lundgren, Marusya Ivanova Lyubcheva, Hans-Peter Martin, Eluned Morgan, Francesco Musotto, Bart Staes
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Richard Corbett, Monica Maria Iacob-Ridzi, Silvana Koch-Mehrin, Pierre Pribetich, Esko Seppänen
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování