ZPRÁVA o vraždách žen (feminicidio) ve Střední Americe a v Mexiku a úloze Evropské unie v boji proti tomuto jevu

20. 9. 2007 - (2007/2025(INI))

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví
Zpravodaj: Raül Romeva i Rueda

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o vraždách žen (feminicidio) ve Střední Americe a v Mexiku a úloze Evropské unie v boji proti tomuto jevu

(2007/2025(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–   s ohledem na mezinárodní úmluvy o lidských právech z roku 1966,

–   s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) z roku 1979 a na její opční protokol z roku 1999,

–   s ohledem na Meziamerickou úmluvu o předcházení, trestání a vymýcení násilí na ženách (Úmluva z Belém do Pará) z roku 1994,

–   s ohledem na Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984 a její opční protokol z roku 2002,

–   s ohledem na doporučení vydaná ve zprávě o zmizení a zabití velkého počtu žen a dívek v Mexiku ze dne 12. května 2005, kterou vypracoval Výbor Rady Evropy pro rovnost pohlaví, jakož i na doporučení uvedená v odpovědi výboru ministrů Rady Evropy, přijaté rozhodnutím 939/2.4 z téhož roku,

–   s ohledem na doporučení vydaná ve zprávě o integraci lidských práv žen a hledisku pohlaví: násilí na ženách v souvislosti s misí do Mexika, kterou uskutečnila zvláštní zpravodajka OSN pro násilí na ženách, jeho příčiny a následky Yakin Ertürková v lednu 2006,

–   s ohledem na doporučení vydaná ve zprávě o integrace lidských práv žen a hledisku pohlaví: násilí na ženách v souvislosti s misí do Guatemaly, kterou předložila zvláštní zpravodajka OSN pro násilí na ženách, jeho příčiny a následky Yakin Ertürková v únoru 2005,

–   s ohledem na doporučení vydaná ve zprávě o situaci lidských práv žen ve Ciudad Juárez, Mexiko: právo nebýt předmětem násilí a diskriminace, kterou vypracoval meziamerický výbor pro lidská práva v březnu 2003,

–   s ohledem na veřejné slyšení týkající se vraždění žen, které se uskutečnilo v Evropském parlamentu v dubnu 2006, a jež společně uspořádaly Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví a podvýbor pro lidská práva,

–   s ohledem na třetí zprávu Mexické federální rady pro předcházení násilí vůči ženám v Ciudad Juárez a jeho vymýcení,

–   s ohledem na Dohodu o ekonomickém partnerství, politické koordinaci a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé a mezi Spojenými státy mexickými na straně druhé[1], Dohodu o politickém dialogu a spolupráci mezi Evropským Společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Kostarickou republikou, Salvadorem, Guatemalou, Hondurasem, Nikaraguou a Panamou na straně druhé[2] z roku 2003 (doposud nebyla ratifikována) a Rámcovou dohodu o spolupráci mezi Evropským hospodářským společenstvím a republikami Kostarika, Salvador, Guatemala, Honduras, Nikaragua a Panama[3],

–   s ohledem na dokumenty o regionální strategii Evropské unie v období 2001–2006 a 2007–2013 týkající se zemí Střední Ameriky a Mexika,

–   s ohledem na třetí cíl rozvojových cílů tisíciletí, který se týká rovnosti pohlaví a nezávislosti žen,

–   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6‑0338/2007),

A. vzhledem k tomu, že pojem „vraždění žen“ se opírá o právní definici násilí vůči ženám uvedenou v článku 1 Úmluvy o předcházení, trestání a vymýcení násilí na ženách (Úmluva z Belém do Pará) a rozumí se jím „jakýkoli násilný čin či násilné chování vůči ženám z důvodu jejich pohlaví, jehož následkem je smrt, fyzická bolest či sexuální nebo psychické utrpen žení, a to jak ve veřejném životě, tak v soukromí“, a že trestání a vymýcení tohoto jevu je povinností a mělo by být v každém právním státě prioritou,

B.  vzhledem k tomu, že toto usnesení znamená výzvu k účinnému zlepšení dosti znepokojivé situace v některých státech a že konstatotávní a návrhy obsažené v tomto usnesení tudíž neznamenají žádnou obžalobu či návrh trestu vůči vládám plně suverénních států, které jsou v oblasti mezinárodní politiky uznány jako rovnocenní partneři,

C. vzhledem k tomu, že násilí na ženách má globální rozměr a není pouze místním jevem, a že se vyskytuje také v evropských státech, a vzhledem k tomu, že tato zpráva je součástí globální strategie, jejímž cílem je konkretizovat akce a úsilí, které mají být uskutečněny prostřednictvím EU a partnerských zemí, jež usilují o předcházení násilným úmrtím žen a o jejich vymýcení, a to kdekoli na světě; vzhledem k tomu, že je nezbytné podporovat dialog, spolupráci a vzájemnou výměnu osvědčených postupů mezi latinskoamerickými a evropskými zeměmi v tomto smyslu,

D. vzhledem k tomu, že vraždy žen ve Ciudad Juárez a v Guatemale byly provedeny zvlášť brutálním způsobem a že mnoho obětí bylo předmětem sexuálního násilí, což samo o sobě znamená kruté, nelidské ponižující zacházení; vzhledem k tomu, že v případě Ciudad Juárez spolupůsobí faktory demografického růstu, migračních proudů a existence organizované trestné činnosti a že vysoký počet těchto vražd byl spáchán v oblastech, kde působí subdodavatelské montážní podniky (tzv. maquiladoras), v nichž neexistují nezbytná bezpečnostní opatření na ochranu žen,

E.  vzhledem k tomu, že vysoké procento těchto vražd bylo spácháno v oblastech, kde působí subdodavatelské montážní podniky (tzv. maquiladoras), a vzhledem k tomu, že, jak uvádí zpráva zvláštní zpravodajky OSN Yakin Ertürkové o násilí vůči ženám, jeho příčinách a následcích, je nezbytné, aby byly tyto oblasti vybaveny infrastrukturami nezbytnými pro bezpečnější přemisťování pracovníků,

F.  vzhledem k tomu, že Mexiko má od roku 1999 status pozorovatele při Radě Evropy a na základě tohoto statutu se účastní schůzí Výboru ministrů a velvyslanců; vzhledem k tomu, že Mexiko rovněž ratifikovalo Palermský protokol Rady Evropy o boji proti obchodu s lidmi,

G. vzhledem k tomu, že vraždy žen nelze vysvětlit pouze jako jev související s „atmosférou obecného násilí“, ale je nutno brát v úvahu také diskriminaci a místní sociální a ekonomické podmínky, které jsou pro ženy nepříznivé – a ještě nepříznivější jsou pro domorodé ženy –, a také vysokou míru chudoby, ekonomickou závislost žen, zločinecké bandy a skutečnost, že nebyly zrušeny ilegální bezpečnostní složky a tajné bezpečnostní aparáty[4],

H. vzhledem k usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy 1454 (2005) nazvanému „Zmizení a zavraždění mnoha žen a dívek v Mexiku“, podle něhož „mexické orgány v současné době vynakládají na všech úrovních značné úsilí [...] k tomu, aby zlepšily sociální strukturu těchto měst a aby bojovaly proti násilí vůči ženám [...], jakož i k tomu, aby vraždy a zmizení žen byly vyšetřeny [...] a aby byli stíháni jak pachatelé těchto zločinů, tak i úředníci, kteří zpočátku bránili vyšetřování a kladli překážky výkonu spravedlnosti“,

I.   vzhledem k beztrestnosti činů v této oblasti, která vyplývá z toho, že neexistuje žádná skutečná či právní trestní, správní, disciplinární nebo občanská odpovědnost osob za spáchané činy, dochází k obcházení vyšetřování nebo rozsudků, je nedostatek rozpočtových prostředků a často je znesnadňován přístup obětí a jejich rodinných příslušníků ke spravedlnosti,

J.   vzhledem k tomu, že Mexiko ratifikovalo Římský statut Mezinárodního trestního soudu,

K. vzhledem k tomu, že povinností právního státu je podporovat politiky, které ženám obecně a nejvíce znevýhodněným zvláště zaručují přiměřenou ochranu před diskriminací, násilím a vražděním, a že je nutno zvýšit povědomí samotných úředníků ve veřejné správě o závažnosti tohoto problému,

L.  vzhledem k tomu, že zástupce Mexika byl již rovněž zvolen do předsednictví Rady pro lidská práva OSN,

M. vzhledem k tomu, že boj proti vraždění žen a proti beztrestnosti těchto činů musí předpokládat posílení preventivních opatření, přes úpravu zákonů, které jsou diskriminační, zjednodušení postupu při podání obžaloby a dostupnější ochranná opatření pro předkladatele obžaloby, posílení soudního systému a postupů (zejména v boji proti organizovanému zločinu) od vyšetřování až po uplatňování rozhodnutí,

N. vzhledem k tomu, že pro účinný boj proti násilí vůči ženám je v některých případech zásadní přestavba institucí a v jiných případech jejich posílení, a vzhledem k tomu, že v obou případech jsou nezbytné lidské a finanční zdroje,

O. vzhledem k bodu 9 akčního programu 4. světové konference o ženách uskutečněné v Pekingu v roce 1995, který představuje rovněž prvořadou zásadu vyhlašovanou na všech mezinárodních konferencích předchozího desetiletí: „Provádění tohoto akčního programu, a to i v rámci právních předpisů jednotlivých států a díky vypracování strategií, politik, programů a priorit rozvoje, spadá do svrchované odpovědnosti každého státu, jednajícího s ohledem na všechna lidská práva a základní svobody, a zvažování a přísné dodržování různých náboženských a etických hodnot, kulturního dědictví a názorových přesvědčení jednotlivců a jejich komunit by mělo dopomoci ženám k tomu, aby plně požívaly svých základních práv na cestě k rovnosti, rozvoji a míru“,

P.  vzhledem k tomu, že nelze akceptovat mučení používané některými státními úředníky, aby vymohli přiznání osob podezřelých ze spáchání vražd na ženách,

Q. vzhledem k tomu, že Mexiko i všechny ostatní státy Střední Ameriky podepsaly a ratifikovaly Všeobecnou deklaraci lidských práv OSN,

R.  vzhledem k tomu, že se oběťmi vražd žen staly dvě holandské občanky: Hester Van Nieropová (zavražděná v roce 1998) a Brenda Susana Margaret Searleová (zavražděná v roce 2001)[5],-

S.  vzhledem k tomu, že problematika vraždění žen a beztrestnosti pachatelů trestných činů páchaných na ženách byla v Mexiku zdůrazněna již před více než 15 lety,

T.  vzhledem k opakujícímu se násilí v některých zemích, kde sociální stereotypy ve společnosti činí z žen hlavní oběti různých forem tohoto násilí,

U. vítá legislativní opatření přijatá v Mexiku, zejména obecný zákon o právu žen na život bez násilí přijatý v únoru 2007, a také vytvoření specializovaných organizací na federální i místní úrovni, např. činnost zvláštního prokurátora pro trestné činy spojené s násilím vůči ženám, jehož funkce byla vytvořena v roce 2006, Komise pro Juárez a Národní institut žen,

V. uznává úsilí, které země Střední Ameriky vynakládají v legislativní oblasti, pokud jde o uznávání práv žen v právním řádu, je však znepokojen obtížemi a prodleními při jeho uplatňování,

W. vzhledem k existenci meziparlamentní aliance pro dialog a spolupráci sdružující poslance španělského, mexického a guatemalského parlamentu s cílem podpořit přijetí legislativních opatření, která by přispěla k vymýcení násilí vůči ženám,

X. vzhledem k tomu, že rozvoj a upevnění demokracie a právního státu a také dodržování lidských práv a základních svobod musí být nedílnou součástí zahraniční činnosti Evropské unie,

Y. vzhledem k tomu, že doložka o lidských právech a demokracii v dohodě o ekonomickém partnerství, politické koordinaci a spolupráci uzavřené mezi ES a Mexikem je právně závazná a vzájemná,

Z.  vzhledem k tomu, Evropská unie a její partneři podpisem dohod se třetími zeměmi, které obsahují doložku o lidských právech a demokracii, přijímají odpovědnost za dohled nad tím, aby příslušná země po podpisu této dohody dodržovala mezinárodní standardy týkající se lidských práv[6], a vzhledem k tomu, že tato doložka má vzájemnou povahu,

1.  žádá, aby bylo prohloubeno plnění doporučení uvedených v různých zprávách, a aby se uplatňovaly mezinárodní nástroje na ochranu lidských práv, zejména výše uvedených, zaměřených konkrétně na základní práva žen; v tomto smyslu uznává pokrok, jehož Mexiko dosáhlo v oblasti rovnosti žen a mužů, vítá federální zákon o předcházení diskriminaci a jejím vymýcení a vyzývá Mexiko k pokračování v tomto úsilí,

2.  naléhavě žádá vlády Mexika a Střední Ameriky, aby přijaly veškerá opatření nezbytná k dosažení rozvojových cílů tisíciletí, které stanovila OSN;

3.  vybízí národní vlády, aby v rámci svých dvoustranných vztahů se zeměmi latinské Ameriky a s evropskými orgány v rámci strategického partnerství prostřednictvím programů spolupráce finančními a technickými prostředky podpořily politiky zabývající se prevencí a ochranou v oblasti násilných trestných činů páchaných na ženách, například vytvořením nebo prohloubením programů ke zvyšování povědomí a odborné přípravě týkající se problematiky rovnosti pohlaví, navýšením rozpočtu orgánů pověřených vyšetřováním vražd a vytvořením účinných systémů ochrany svědků, obětí a jejich rodin, a aby posílily pravomoci soudních orgánů, bezpečnostních složek a generálních prokurátorů s cílem usnadnit stíhání a tresty pachatelů a bojovat proti obchodu s drogami a organizovanému zločinu; dále žádá podporu lepší institucionální koordinace v těchto oblastech, a to mezi všemi vládními úrovněmi;

4.  žádá evropské instituce, aby rozšiřovaly spolupráci a dialog mezi Evropskou unií, členskými státy, zeměmi Střední Ameriky a Mexikem, a to podporou iniciativ na všech úrovních směřujících k vymýcení násilí vůči ženám a podporou vhodných opatření na ochranu obětí a jejich rodin;

5.  žádá Evropskou unii, aby povzbuzovala institucionální koordinaci s Mexikem a státy Střední Ameriky tak, že podpoří zavedení programu výměny a spolupráce v oblasti boje proti násilí vůči ženám a podpoří spolupráci mezi orgány veřejné správy členských států a jejich partnery při realizaci projektů pomoci a vzájemného vzdělávání v uvedeném smyslu;

6.  uznává jasnou vůli bojovat proti beztrestnosti, již prokázaly politické strany zastoupené v guatemalském parlamentu, tato vůle se projevila vytvořením mezinárodní komise proti beztrestnosti v Guatemale (CICIG); naléhavě žádá vládu, která bude v této zemi zvolena, aby pokračovala v úsilí v tomto smyslu a stanovila institucionální podmínky nezbytné pro výkon mandátu této mezinárodní komise a vyzvala mezinárodní společenství, aby dbalo na realizaci tohoto společného podniku pro boj proti beztrestnosti;

7.  vyzývá státy Střední Ameriky, aby přijaly všechna opatření nezbytná k účinnému boji proti násilí páchanému na ženách; žádá, aby tato opatření zaručovala dodržování lidských práv tak, jak jsou definována Všeobecnou deklarací lidských práv a Americkou deklarací lidských práv a povinností, např. bezplatnou právní pomoc pro ženy, které se staly oběťmi násilí, a pro jejich rodinné příslušníky; vyzývá federální vládu Mexika, aby energicky pokračovala v činnostech prováděných za tímto účelem minulými vládami;

8.  vybízí státy, aby ve vnitrostátních právních předpisech vyloučily jakoukoliv diskriminaci žen, vítá pokrok, jehož v tomto smyslu Mexiko dosáhlo přijetím federálního zákona o předcházení diskriminaci a jejím vymýcení a obecného zákona o rovnosti pohlaví, a žádá jejich orgány, aby podpořily legislativní iniciativy zaměřené k tomu, aby domácí násilí a sexuální obtěžování na pracovišti a ve všech oblastech veřejného života bylo považováno za trestný čin, a aby zavedly politiky a právní předpisy nezbytné k boji proti beztrestnosti a k podpoře rovnosti pohlaví, a to na základě závěrů a doporučení formulovaných zástupci občanské společnosti, kteří působí mezi oběťmi vraždění žen;

9.  naléhavě vyzývá vlády zemí Střední Ameriky a Mexika, aby respektovaly a usnadňovaly činnosti nevládních organizací a organizací občanské společnosti zabývajících se pomocí obětem vraždění žen, aby respektovaly rodinné příslušníky obětí a ochránkyně a ochránce lidských práv vytvořením účinného systému ochrany svědků a prosazením mechanismů odškodnění rodin obětí, které by jim kromě finančního odškodnění poskytly také psychologickou podporu a přístup ke spravedlnosti, aby s nimi vedly dialog a aby uznaly jejich zásadní úlohu ve společnosti;

10. vyzývá státy, aby prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů na všech úrovních veřejné moci ženám zaručily pracovní podmínky a prováděly kontroly v podnicích, zda dodržují sociální odpovědnost (Corporate social responsibility- CSR) a zda dbají na nedotknutelnost pracovního práva, bezpečnost a fyzickou i duševní pohodu a práva svých zaměstnankyň;

11. naléhavě žádá vlády Belize, Hondurasu a Nikaraguy, aby ratifikovaly opční protokol Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen;

12. žádá Evropskou komisi, aby v rámci současných smluv a jednání podpořila mechanismus zavádění doložky o lidských právech a demokracii, jejíž právní formulace musí vycházet ze závazků stanovených v mezinárodních smlouvách a dohodách podepsaných členskými státy Evropské unie, Mexikem a zeměmi Střední Ameriky, a věnovala zvláštní pozornost dodržování práv žen a rovnosti pohlaví, jak stanoví Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen a její opční protokol a Meziamerická deklarace lidských práv;

13. žádá Evropskou unii, aby v rámci své spolupráce s Mexikem a státy Střední Ameriky upřednostnila restrukturalizaci a posílení soudních a vězeňských systémů v této oblasti tím, že podpoří výměnu vhodných postupů, realizaci informačních kampaní a uplatnění mechanismů ochrany obětí, svědků a jejich rodinných příslušníků, zejména v případech oznámení vražd žen; domnívá se, že do této spolupráce by se měly zapojit i další instituce, jako je Mezinárodní úřad práce, zejména národní kontaktní místo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v Mexiku, a to s cílem vypracovat na nejvyšší úrovni programy a mechanismy umožňující zajistit ženám bezpečnost, důstojné pracovní podmínky a rovnost v práci;

14. žádá Komisi, aby předložila metodologický návrh k projednání, mimo jiné, ve Smíšeném parlamentním shromáždění EuroLat a na vrcholném setkání EURLAT v Limě v červenci 2008, pokud jde o způsob koordinace různých evropských iniciativ pro boj proti vraždám žen a jejich beztrestnosti, ve spolupráci s místními orgány a organizacemi, a aby prováděla informační akce u svých zaměstnanců týkající se otázek rovnosti pohlaví a násilí páchaného na ženách; žádá také, aby tyto iniciativy byly pravidelně předkládány a projednávány v příslušném Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví, ve spolupráci s delegací pro vztahy se zeměmi Střední Ameriky a se smíšeným parlamentním výborem EU–Mexiko;  

15. žádá delegaci Komise pro Mexiko, aby co nejdříve zavedla nový program v oblasti lidských práv, který by navázal na práci vynaloženou v uplynulých letech a který by spočíval ve třech rovinách: a) harmonizace mexických právních předpisů s mezinárodními závazky v oblasti lidských práv, zejména s provedením istanbulského protokolu (opční protokol Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání); b) vymýcení násilí vůči ženám; c) reforma soudního systému;

16. žádá Komisi, aby pro programy v oblasti lidských práv v Mexiku a ve Střední Americe vytvořila samostatnou linii v rozpočtu bilaterální spolupráce, aby nedošlo k ohrožení omezených finančních prostředků, které na ně byly přiděleny;

17. naléhavě žádá Evropskou unii, aby v rámci politického dialogu s federální vládou Mexika a s vládami států Střední Ameriky a dialogu s občanskou společností začleňovala téma násilí na ženách – zejména téma vraždění žen – a přístup rodinných příslušníků obětí a organizací, které jim poskytují pomoc, ke spravedlnosti;

18. vítá úsilí vynaložené v oblasti rovnosti pohlaví a naléhavě žádá příslušné orgány Společenství, aby podpořily vznik trvalého dialogu a výměny kladných zkušeností v této oblasti a přispívaly k nim; žádá však Komisi, aby posílila pozornost věnovanou vraždám žen, násilí a diskriminaci vůči ženám ve strategických dokumentech pro jednotlivé země na období 2007–2013 a aby navrhla akční plán;

19.vyzývá členské státy, aby podpořily kroky uskutečněné pro nediskriminaci mezi ženami a muži a aby přispěly ke vzniku strukturovaného dialogu usilujícího o výměnu osvědčených postupů v této oblasti;

20. žádá, aby co nejdříve a v rámci jednání o Dohodě o přidružení se zeměmi Střední Ameriky bylo hodnocení vlivu na udržitelný rozvoj doplněno hodnocením vlivu na rovnost pohlaví, jehož výsledky budou při jednáních vzaty v úvahu;

21. žádá Komisi, aby před ukončením jednání o Dohodě o přidružení mezi zeměmi Střední Ameriky a ES a zejména před vrcholným setkáním představitelů Evropské unie, Latinské Ameriky a Karibiku, které se uskuteční v Limě v květnu 2008, informovala o pokroku, jehož bylo v rámci jednání v této věci dosaženo;

22. vybízí představitele Evropské unie a velvyslanectví členských států, aby uspořádali diskusní kulatý stůl na téma násilí vůči ženám a jeho různých projevů, zejména vraždění žen a beztrestnosti za tyto činy ve světovém měřítku, jehož se účastní různí zástupci sítí a parlamentních iniciativ, zástupci výzkumných středisek a sdružení na ochranu lidských práv a rovnosti mužů a žen a rodinní příslušníci obětí;

23. vyzývá smíšený parlamentní výbor EU–Mexiko a také svou delegaci pro vztahy se zeměmi Střední Ameriky, aby pravidelně zařazovaly téma „Násilí mezi muži a ženami, vraždění žen a beztrestnost za tyto činy v Mexiku, ve Střední Americe a v Evropě“ do programu při svých příslušných parlamentních cestách a při cestách parlamentních delegací z Mexika a Střední Ameriky do Evropy s cílem zajistit systematické sledování situace lidských práv, jak je stanoveno v normách schválených předsedy delegací Evropského parlamentu v roce 2006;

24. navrhuje, aby se ještě před vrcholným setkáním EU–LAT v Limě v roce 2008 uskutečnilo společné slyšení, kterého se zúčastní Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví, podvýbor pro lidská práva a příslušné delegace s cílem zhodnotit opatření přijatá v rámci boje proti násilí vůči ženám jak v Evropské unii, tak v Latinské Americe, a to včetně zkušeností instancí vytvořených v této oblasti;

25. žádá, aby do tohoto hodnocení byly zahrnuty všechny případy obětí pocházejících z některého členského státu Evropské unie;

26. naléhavě proto vyzývá Radu a budoucí předsednictví Evropské unie, aby přijaly hlavní směry v oblasti práv žen, které by podstatně přispěly k posílení obsahu a soudržnosti politiky Evropské unie v oblasti lidských práv;

27. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, členským státům a také Radě Evropy a vládám Mexika a zemí Střední Ameriky.

• [1]  Úř. věst. L 276, 28.10.2000, s. 44.
• [2]  Úř. věst. C 103 E , 29.4.2004, s. 542.
• [3]  Úř. věst. L 63, 12.3.1999, s. 39.
• [4]  Toto označení užívá OSN (viz dohoda mezi OSN a Guatemalou z listopadu 2006 o zřízení mezinárodního výboru proti beztrestnosti v Guatemale).
• [5]  Soudní proces týkající se případu Brendy Searleové trval 5 let a byl uzavřen v roce 2007.
• [6]  Body odůvodnění W, X, Y – výňatek z usnesení Evropského parlamentu o doložce o lidských právech a demokracii v dohodách Evropské unie ze dne 14. února 2006 (Úř. věst. C 290 E, 29.11.2006, s. 107).

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

V dubnu 2006 se v Evropském parlamentu uskutečnilo slyšení na téma vraždění žen v Mexiku a ve Střední Americe „Už žádná další zavražděná žena“, kterou uspořádal Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví a podvýbor pro lidská práva.

Tohoto slyšení se zúčastnili poslanci Evropského parlamentu, zástupci vlád Mexika a Guatemaly, zvláštní zpravodajka OSN Yakin Ertüková, zpravodajka Rady Evropy Ruth-Gaby Vermutová-Mangoldová a odborníci občanské společnosti.

Znění tohoto textu je výsledkem práce v průběhu slyšení a po jeho ukončení. Byl také vytvořen soubor dat, který má pomoci při předávání naléhavých informací a sjednocování úsilí.

Tato zpráva je součástí celkové strategie Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví týkající se vymýcení násilí na ženách v celém světě. Mexiko a Střední Amerika nejsou jedinými státy, kde k vraždění žen dochází. Cílem této zprávy je konkretizovat společně vyvíjenou činnost a vynaložené úsilí se záměrem vymýtit vraždění žen jako jev a předcházet tomu, aby ženy umíraly násilnou smrtí.

Pojem „vraždění žen“ (feminicidio) se opírá o právní definici násilí vůči ženám uvedenou v článku 1 Úmluvy o předcházení trestání a vymýcení násilí na ženách (Úmluva z Belém do Pará) a rozumí se jím „jakýkoliv násilný čin či násilné chování vůči ženám z důvodu jejich pohlaví, jehož výsledkem je smrt, fyzická bolest či sexuální nebo psychické utrpení, a to jak ve veřejném životě, tak v soukromí“.

Jev „vraždění žen“ (feminicidio) byl jako takový poprvé definován v Mexiku jako “soubor trestných činů proti lidskosti, který zahrnuje vraždy, únosy a zmizení dětí a žen v důsledku institucionálního selhání. Jedná se o selhání právního státu, které umožňuje beztrestnost těchto činů. Vraždění žen je státním zločinem”[1]. K vraždění žen dochází v sociálním prostředí, které je ovlivněno patriarchální mentalitou, kde značnou část domácích prací a starost o děti přebírají ženy, což jim znemožňuje sociální nezávislost. Tuto situaci ještě zhoršuje nejistota, nerovné podmínky, chudoba a skutečnost, že modernizace hospodářství probíhá prostřednictvím subdodavatelských montážních podniků (maquiladoras)..

Ve Střední Americe a v Mexiku počet úmrtí žen v důsledku násilí v posledních letech výrazně vzrostl. Díky zvýšenému zájmu veřejnosti a větší organizovanosti rodinných příslušníků a přátel obětí je veřejnost o těchto případech ve větší míře informována, stále častěji se o tomto jevu hovoří, i když v boji proti němu zatím nebylo dosaženo uspokojivého pokroku.

Podle oficiálních údajů mexických úřadů bylo v Mexiku od roku 1999 do 2006 usmrceno 6 000 dívek a žen, přičemž pouze v roce 2004 bylo zavražděno 1 205 dívek [2]; v Guatemale bylo od roku 2001 do srpna 2004 zavražděno 1 188 žen; v Salvadoru bylo v roce 2001 zavražděno 2 374 osob, a jejich počet se v roce 2004 zvýšil na 2 933; v Hondurasu zemřelo od roku 2002 do 2005 násilnou smrtí 442 žen a dívek; v Nicaragui bylo od roku 2003 do 2005 zavražděno nebo zabito 203 žen[3].

Tyto státy zavedly legislativní opatření s cílem čelit tomuto problému, nepodařilo se jim však kořeny těchto kriminálních činů v dostatečné míře odstranit. Proto existuje málo preventivních opatření, vyšetřování nevedou k odhalení pachatele a většina pachatelů trestných činů není souzena.

Dva případy, které situaci dostatečně ilustrují, jsou vraždy dvou evropských žen, k nimž došlo v Mexiku – Hester Van Nieropová byla zavražděna v roce 1998 v Ciudad Juárez[4] a Brenda Susana Margaret Searleová v roce 2001 v Chichen Itzá Yucatánu. Nedostatečné objasnění smrti Hester Van Nieropové a průtahy v trestním řízení s vrahy Brendy Searleové ukazují na povážlivé nedostatky soudního aparátu[5].

Podmínky, za nichž k vraždám žen dochází, lze obecně charakterizovat takto[6]:

— Sociální nerovnost: V Mexiku a ve Střední Americe[7] existuje velká ekonomická nerovnost ve společnosti a přetrvává ekonomická závislost žen na mužích.

— Patriarchální mentalita: Sociální struktura v Mexiku a ve Střední Americe je založena na patriarchální mentalitě, v níž je násilí na ženách velmi rozšířené. Patriarchát považuje násilí na ženách za běžný jev a kromě toho vytváří také velmi vysokou segmentaci pracovního trhu a znesnadňuje uznání politického přínosu žen.

— Ekonomická modernizace po roce 1990 a vzrůstající počet subdodavatelských montážních podniků (maquiladoras), z nichž mnohé byly založeny evropským kapitálem: Pracovní silou v těchto podnicích jsou z větší části a v mnoha případech převážně ženy a mladiství. Existuje mnoho hlášení o velmi špatných pracovních podmínkách, o práci bez pevných smluvních podmínek, za ponižujících podmínek, o nepravidelné a nejisté dopravě na pracoviště a o nedostatečné veřejné infrastruktuře. Nedodržování pracovních podmínek zaměstnankyň a tím i jejich lidských práv prohlubuje všeobecné mínění, že žena je podřízená a bezcenná bytost.[8]

— Slabý právní stát: Je zřejmé, že státy nejsou schopny zaručit účinnost soudního aparátu, ani přístup ke spravedlnosti, ani bezpečnost a dodržování lidských práv svých obyvatel.

— Beztrestnost: Beztrestnost je výsledkem korupce a neúčinnosti soudních orgánů, znesnadňuje zásahy proti viníkům a umožňuje (přímo či nepřímo) jejich ochranu. Podněcuje k páchání trestných činů a vytváří ovzduší kolektivní nejistoty. Trestné činy spáchané na ženách zůstávají nepotrestány v mnohem větší míře než ostatní trestné činy. Na tuto skutečnost poukázal generální tajemník OSN v kampani za vymýcení násilí vůči ženám, která se byla zahájena u příležitosti oslav 8. března v roce 2007.

— Sociální násilí: Vzrůstající počet zločineckých band v Mexiku a existence ilegálních složek a ilegálních bezpečnostních skupin[9], které vznikly v průběhu ozbrojených konfliktů ve Střední Americe.

— Neúčinné institucionální struktury: Země Střední Ameriky dodnes trpí důsledky dřívějších ozbrojených konfliktů v této oblasti. Jejich soudní a trestní systémy jsou příliš slabé na to, aby zabránily porušování lidských práv.

— Odsuzování obětí ze strany orgánů: Bylo předloženo mnoho stížností na přístup pracovníků policie a soudů, kteří se o občanech vyjadřovali s despektem z důvodu jejich způsobu oblékání, zaměstnání nebo kvůli jejich osobním vztahům. Cílem takového počínání je oběti zdiskreditovat, označit takové případy za ojedinělé a odvést pozornost od toho, co je skutečně důležité, čímž je bezpečnost, právo žen a dětí, jež jsou vražděny, na důstojný život. Ve Střední Americe se vraždy žen obvykle přisuzují pouličním gangům mladých delikventů (maras) nebo je vina kladena prostředí prostituce, aby se tak celá problematika zlehčila.

— Násilí a vraždy: Vraždy charakterizuje nenávist a odpor k ženám. Ženy jsou unášeny, znásilňovány, trýzněny, vražděny, mrzačeny a zanechávány v poušti, na okrajích cest, na tržištích nebo na opuštěných místech.

— Nedostatek finančních prostředků institucí, jejichž úlohou je čelit problému vraždění žen: Hlavní překážkou v práci státních institucí je nedostatek finančních a lidských zdrojů.[10]

— Nedostatky ve vnitrostátních právních předpisech a v ratifikaci mezinárodních nástrojů: V Mexiku a ve Střední Americe existují zákony a národní plány určené na prevenci a vymýcení násilí vůči ženám, včetně boje proti vraždění žen, ale většina z nich není z různých důvodů, jakými jsou např. nedostatek finančních či lidských zdrojů, účinně uplatňována.[11] Nicaragua například neratifikovala opční protokol úmluvy CEDAW,[12] který stanoví postup, jak se mají oznamovat případy porušování lidských práv, který výboru umožňuje zahájit vyšetřování závažného porušování práv žen.

Zpravodaj je toho názoru, že charakter vztahů mezi Evropskou unií, Mexikem a Střední Amerikou a závazek, který všechny zúčastněné strany přijaly v souvislosti s celkovým dodržováním lidských práv, zavazuje EU, aby konala a nabídla plnou podporu s cílem zabezpečit, aby vraždění žen nezůstalo nepotrestáno, tím že využije všechny dostupné nástroje, počínaje programy prevence a konče pomocí při obnově a posílení institucí.

Dohody uzavřené jednotlivými stranami představují dostatečný základ pro další činnost. Prioritou spolupráce a politického dialogu Evropské unie musí být vytvoření (obnova) právního státu, v němž bude soudní aparát vytvořen tak, aby fungoval bez korupce a umožnil přístup ke spravedlnosti všem občanům.

Z téhož důvodu musí být tento cíl zařazen do třetího pilíře vztahů Evropské unie, a to do obchodní kapitoly, zejména tehdy, pokud jsou zapojeny podniky, které disponují evropským kapitálem. Hovoříme o sociální odpovědnosti podniků (Corporate Social Responsibility), která zahrnuje rovné postavení mužů a žen, přiměřenou a důstojnou mzdu, ochranu zaměstnankyň před diskriminací na pracovišti z důvodu pohlaví, a také bezpečnost při cestách na pracoviště.

Konkrétně zpravodaj doporučuje, aby Evropská unie:

— jmenovala v zastoupeních, která ve výše uvedených zemích má, odborníky v oblasti rovnosti pohlaví;

— vytvořila funkci koordinátora / koordinátorky činnosti v oblasti rovnosti mužů a žen a problematiky vraždění žen; vypracovávala zprávy o dosaženém pokroku a problémech v této oblasti, které předá Komisi, Radě a Parlamentu;

— stanovila povinnost zařadit téma vraždění žen a beztrestnosti za takové činy na pořad jednání na různých úrovních politického dialogu, jako např. při jednání smíšeného výboru a společného výboru;

— vytvořila stálý kulatý stůl jako diskusní fórum zabývající se problematikou vraždění žen, a v případě Mexika ve spolupráci s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a zejména s národním kontaktním místem, jejichž úkolem je dohlížet na to, zda nadnárodní společnosti dodržují stanovené zásady;

— začlenit do strategických dokumentů zemí (CSP) 2007–2013 téma boje proti vraždění žen a beztrestnosti za takové činy, a to nejpozději při revizi prováděné v polovině období;

— zařadit toto téma jako hlavní bod jednání o Dohodě o přidružení se Střední Amerikou;

— zařadit toto téma také jako hlavní bod „začleněné agendy“ („inbuilt agenda“) Dohody o partnerství s Mexikem, zejména do bilaterální dohody o investicích.

Úlohou Evropského parlamentu v boji proti vraždění žen a beztrestnosti za takové činy v Mexiku a ve Střední Americe je především dohlížet na činnost Komise a členských států v tomto regionu v boji proti výše uvedeným jevům. Proto je důležité, aby se Evropský parlament před příští vrcholnou schůzkou EU – Střední Amerika, která se uskuteční v Limě v květnu 2008, sešel na téma otázky vraždění žen za podpory všech jmenovaných orgánů a osob, s cílem zhodnotit dosavadní postup a přizpůsobit budoucí strategii dosaženým výsledkům.

• [1]  Vraždění žen v Mexiku. Poslanecká sněmovna kongresu Spojených států mexických, 59 volební období. Zvláštní výbor pro odhalování, sledování a vyšetřování činů souvisejících s vražděním žen v Mexiku a pro vedení soudních řízení v souvislosti s těmito činy. Mexiko 2006.
• [2]  Celkový počet obětí, které z různých důvodu zahynuly násilnou smrtí, jako v důsledku dopravních nehod, požárů, domácího násilí a vraždění žen. Viz zpráva zvláštního výboru Poslanecké sněmovny zabývajícího se problematikou vraždění žen v 59. volebním období a zpráva výboru pro předcházení a vymýcení násilí vůči ženám v Ciudad Juaréz.
• [3]  Údaje národní policie, viz zpráva CLADEM 2007.
• [4]  Tento čin nebyl doposud potrestán.
• [5]  Vrahové Brendy Searleové byli odsouzeni teprve v roce 2007.
• [6]  Nelze opomenout specifické místní podmínky: např. Ciudad Juárez je městem na hranicích s USA, místem, kudy se pašují drogy, které se rychle rozvíjí a nemá k dispoziciícii dostatočné služby, atd.
• [7]  Např. V Hondurasu, ve třetí nejchudší zemi Latinské Ameriky, žije v chudobě 80 % obyvatelstva; v Nikaragui žije pod hranicí bídy 50 % obyvatelstva.
• [8]  Vraždy žen (feminicidio) v průmyslu subdodavatelských výrobních podniků (maquiladoras), Francesca Gargallo FIDH.
• [9]  Toto označení užívá OSN. Viz „Dohoda mezi vládou Guatemaly a OSN o zřízení Mezinárodního výboru proti beztrestnosti v Guatemale (CICIG) uzavřená v listopadu 2006.
• [10]  To se týká národního plánu pro prevenci a vymýcení násilí v rodině a násilí vůči ženám, PLANOVI, v Guatemale.
• [11]  Viz přílohy poskytnuté národními parlamenty.
• [12]  Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW).

POSTUP

Název	Vraždy žen (feminicidio) ve Střední Americe a v Mexiku a úloze Evropské unie v boji proti tomuto jevu
Číslo postupu	2007/2025(INI)
Příslušný výbor   Datum, kdy bylo na zasedání oznámeno udělení svolení	FEMM 15.2.2007
Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko   Datum oznámení na zasedání
Nezaujaté stanovisko)   Datum rozhodnutí
Užší spolupráce   Datum oznámení na zasedání	0.0.0000
Zpravodaj(ové)   Datum jmenování	Raül Romeva i Rueda 10.9.2007
Předchozí zpravodaj(ové)
Projednání ve výboru	25.6.2007		11.9.2007
Datum přijetí	11.9.2007
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:		31 0 1
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Edit Bauer, Emine Bozkurt, Hiltrud Breyer, Edite Estrela, Ilda Figueiredo, Věra Flasarová, Lissy Gröner, Zita Gurmai, Esther Herranz García, Lívia Járóka, Urszula Krupa, Esther De Lange, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Zita Pleštinská, Karin Resetarits, Teresa Riera Madurell, Raül Romeva i Rueda, Amalia Sartori, Eva-Britt Svensson, Konrad Szymański, Britta Thomsen, Anne Van Lancker, Anna Záborská
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Gabriela Creţu, Anna Hedh, Christa Klaß, Marusya Ivanova Lyubcheva, Maria Petre, Zuzana Roithová
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Luis de Grandes Pascual, José Javier Pomés Ruiz, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra
Datum předložení	20.9.2007
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)	...