ZPRÁVA o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o společných normách a postupech v členských státech při vrácení nelegálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí

    20. 9. 2007 - (KOM(2005)0391 – C6‑0266/2005 – 2005/0167(COD)) - ***I

    Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
    Zpravodaj: Manfred Weber

    Postup : 2005/0167(COD)
    Průběh na zasedání
    Stadia projednávání dokumentu :  
    A6-0339/2007
    Předložené texty :
    A6-0339/2007
    Přijaté texty :

    NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

    k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o společných normách a postupech v členských státech při vrácení nelegálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí

    (KOM(2005)0391 – C6-0266/2005 – 2005/0167(COD))

    (Postup spolurozhodování: první čtení)

    Evropský parlament,

    –   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0391)[1],

    –   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 63 odst. 3 písm. b) Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0266/2005),

    –   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

    –   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro rozvoj (A6-0339/2007),

    1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

    2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

    3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

    Znění navržené KomisíPozměňovací návrhy Parlamentu

    Pozměňovací návrh 1

    Právní východisko 1 a (nové)

    .

    s ohledem na 20 pokynů týkajících se nuceného návratu přijatých Výborem ministrů Rady Evropy dne 4. května 2005 (CM(2005)40),

    Pozměňovací návrh 2

    Bod odůvodnění -1 (nový)

     

    (-1) Evropská rada v Tampere ve dnech 15. a 16.  října 1999 stanovila jednotný přístup v oblasti přistěhovalectví a azylu, jehož součástí je vytvoření společného azylového systému, politika v oblasti legálního přistěhovalectví a boj proti nelegálnímu přistěhovalectví.

    Pozměňovací návrh 3

    Bod odůvodnění -1 a (nový)

     

    (-1) S cílem usnadnit proces navrácení se zdůrazňuje potřeba dvojstranných a mnohostranných readmisních dohod mezi EU a třetími zeměmi.

    Pozměňovací návrh 4

    Bod odůvodnění 1a (nový)

     

     

    (1a) Uznává se, že státy jsou oprávněny vracet lidi. Předpokladem pro to, aby platila tato domněnka, je, že fungují spravedlivé a účinné azylové systémy, které plně respektují zásadu nenavracení uprchlíků.

    Pozměňovací návrh 5

    Bod odůvodnění 1b (nový)

     

    (1b) Podle článku 33 Ženevské úmluvy ze dne 28. července 1951 o právním postavení uprchlíků členské státy nevyhostí ani jakkoli nevrátí uprchlíka na hranice států nebo území, kde by mohl být ohrožen jeho život nebo svoboda. Zásada ochrany před pronásledováním platí i pro osoby nacházející se v průjezdních zónách.

    Pozměňovací návrh 6

    Bod odůvodnění 2 a (nový)

     

    (2a) Předpokladem pro zajištění udržitelného vrácení je mezinárodní spolupráce se zeměmi původu ve všech etapách procesu návratu.

    Pozměňovací návrh 7

    Bod odůvodnění 5b (nový)

     

    (2b) Provádění této směrnice by mělo být doprovázeno spoluprácí mezi institucemi, které jsou na všech úrovních zapojeny do procesu návratu, a výměnou a podporou osvědčených postupů, což by mělo být pro Evropu přínosem.

    Pozměňovací návrh 8

    Bod odůvodnění 4

    Členské státy by měly zajistit, aby se ukončení nelegálního pobytu provádělo v rámci spravedlivého a průhledného řízení.

    (4) Členské státy by měly zajistit, aby se ukončení nelegálního pobytu státních příslušníků třetích zemí v EU provádělo v rámci spravedlivého a průhledného řízení; v souladu s obecnými zásadami práva EU by rozhodnutí na základě této směrnice měla být přijímána individuálně a měla by brát v úvahu individuální a objektivní kritéria.

    Pozměňovací návrh 9

    Bod odůvodnění 6

    Dobrovolný návrat by měl mít přednost před nuceným návratem a měla by se udělit lhůta k dobrovolnému opuštění území, pokud neexistují důvody, které by zpochybňovaly účel řízení o návratu.

     

    (6) Dobrovolný návrat by měl mít přednost před nuceným návratem a měla by se udělit lhůta k dobrovolnému opuštění území.

    Odůvodnění

    Text je nejasný a měl by předpokládat hlavně dobrovolný návrat.

    Pozměňovací návrh 10

    Bod odůvodnění 11

    (11) Měla by se omezit možnost předběžné vazby a spojit se se zásadou přiměřenosti. Předběžná vazba by se měla používat pouze tehdy, jestliže to je nezbytné k zabránění vzniku nebezpečí skrývání se před spravedlností a jestliže uplatnění méně závažných donucovacích opatření není dostatečně účinné.

    (11) Měla by se omezit možnost zadržení a spojit se se zásadou přiměřenosti. Zadržení by se mělo používat pouze tehdy, jestliže to je nezbytné k zabránění vzniku nebezpečí skrývání se před spravedlností a jestliže uplatnění méně závažných donucovacích opatření není dostatečně účinné.

     

    (Tento pozměňovací návrh se týká celého textu.)

    Odůvodnění

    „Předběžná vazba“ by měla být nahrazena výrazem „zadržení“, protože to, o co se zde ve skutečnosti vzhledem k odnětí svobody, které ukládá, a jejímu trvání, až šest měsíců, jedná, zdaleka není předběžné. Tato terminologická změna se týká celé kapitoly IV.

    Pozměňovací návrh 11

    Bod odůvodnění 11 a (nový)

     

    (11a) Měly by být brány v úvahu všechny možnosti poskytnutí perspektivy nebo užitečného zaměstnání státnímu příslušníkovi třetí země, který je v předběžné vazbě.

    Odůvodnění

    Má se za to, že je v nejlepším zájmu vrácené osoby, aby měla možnost využít čas v předběžné vazbě ke vzdělávání, k užitečnému zaměstnání nebo k jakémukoli jinému druhu aktivity. Toto ustanovení je také důležité s cílem snížit úroveň agresivity a posílit šanci na úspěšný návrat.

    Pozměňovací návrh 12

    Článek 1

    Tato směrnice stanoví společné normy a postupy, které členské státy budou používat při vrácení nelegálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí za dodržení základních práv, jakožto obecných zásad práva Společenství i mezinárodního práva, a ochrany uprchlíků a povinností vyplývajících z lidských práv.

    Tato směrnice stanoví společné normy a postupy, které členské státy budou používat při vrácení státních příslušníků třetích zemí, kteří nesplňují nebo přestali splňovat podmínky k oprávněnému pobytu, za dodržení základních práv, jakožto obecných zásad práva Společenství i mezinárodního práva, a ochrany uprchlíků a povinností vyplývajících z lidských práv.

    Pozměňovací návrh 13

    Článek 2 odst. 1 písm. b)

    (b) kteří pobývají na území členského státu jiným neoprávněným způsobem.

    b) kteří z jiných důvodů nesplňují nebo přestali splňovat podmínky k oprávněnému pobytu na území členského státu.

    Pozměňovací návrh 14

    Čl. 2 odst. 2

    2. Členské státy jsou oprávněny rozhodnout, že nebudou používat tuto směrnici pro státní příslušníky třetích zemí, kterým byl odepřen vstup do průjezdní zóny členského státu. Nicméně zajistí, aby zacházení s takovými státními příslušníky třetích zemí a stupeň jejich ochrany nebyl nepříznivější než, jak se stanoví v článcích 8, 10, 13 a 15.

    2. Členské státy jsou oprávněny rozhodnout, že nebudou používat tuto směrnici pro státní příslušníky třetích zemí, kterým byl odepřen vstup na hranici nebo do průjezdní zóny členského státu v souladu s článkem 35 směrnice Rady 2005/85/ES ze dne 1. prosince 2005 o minimálních normách pro řízení v členských státech o přiznávání a odnímání postavení uprchlíka1. Nicméně zajistí, aby zacházení s takovými státními příslušníky třetích zemí a stupeň jejich ochrany nebyl nepříznivější než, jak se stanoví v článcích 8, 10, 13 a 15 této směrnice.

    _______________________

    1 Úř. věst. L 326, 13.12.2005, s. 13.

    Pozměňovací návrh 15

    Čl. 2 odst. 3 a (nový)

     

    3a. Zákazy opětovného vstupu, které byly vydány před vstupem této směrnice v platnost, nebudou touto směrnicí dotčeny.

    Pozměňovací návrh 16

    Čl. 3 písm. aa) (nový)

     

    aa) „průjezdní zónou“ se rozumí jasně vymezený a ohraničený prostor na letišti, v přístavu nebo na vnější pozemní hranici na území členského státu, v níž se dočasně nachází státní příslušník třetí země, který dosud neprošel hraniční kontrolou a nepřešel kontrolní stanoviště, než příslušné orgány daného státu přijmou rozhodnutí o vstupu nebo zamítnutí vstupu na území dotčeného členského státu,

    Pozměňovací návrh 17

    Čl. 3 písm. b)

    (b) „nelegálním pobytem“ se rozumí přítomnost státního příslušníka třetí země na území členského státu, přičemž tento státní příslušník třetí země nesplňuje nebo přestal splňovat podmínky pobytu v daném členském státě,

    b) „nelegálním pobytem“ se rozumí přítomnost státních příslušníků třetí země na území členského státu, přičemž tito státní příslušníci třetí země nesplňují nebo přestali splňovat podmínky legálního pobytu v daném členském státě,

    Pozměňovací návrh 18

    Článek 3 písmeno a

    (c) „návratem“ se rozumí proces dobrovolného nebo nuceného vrácení se do země původu, průjezdu nebo jiné třetí země,

    c) „návratem“ se rozumí proces vrácení se do země původu nebo do země průjezdu, ve které má státní příslušník třetí země pevně vybudované vazby,

    Pozměňovací návrh 19

    Čl. 3 písm. ga) (nové)

     

    ga) „nebezpečím skrývání se před spravedlností“ se rozumí existence vážných, individuálními a objektivními kritérii definovaných důvodů domnívat se, že státní příslušník třetí země, který již podléhá rozhodnutí o návratu nebo rozhodnutí o vyhoštění, by se mohl skrývat před spravedlností;

     

    nebezpečí skrývání se před spravedlností není automaticky odvozeno ze skutečnosti, že státní příslušník třetí země nelegálně pobývá na území členského státu;

    Pozměňovací návrh 20

    Čl. 3 písm. gb) (nové)

     

    gb) „zařízením předběžné vazby“ se rozumí, že státní příslušníci třetích zemí, kteří podléhají nebo budou podléhat rozhodnutí o návratu nebo rozhodnutí o vyhoštění, jsou drženi v zařízeních předběžné vazby s cílem zabránit jim ve skrývání se před spravedlností po dobu přípravy jejich vyhoštění;

    Pozměňovací návrh 21

    Čl. 3 písm. gc) (nové)

     

    gc) „zranitelnými osobami“ se rozumí nezletilé osoby, nezletilé osoby bez doprovodu, invalidní osoby, staré osoby, těhotné ženy, osamělí rodiče s nezletilými dětmi a osoby, které byly podrobeny mučení, znásilnění nebo jiným formám hrubého psychického, fyzického nebo sexuálního násilí.

    Odůvodnění

    K ustanovením tohoto návrhu by měla být přidána definice toho, co se rozumí „zranitelnými osobami“. Definice je převzata z čl. 17 odst. 1 směrnice Rady 2003/9/ES, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl.

    Pozměňovací návrh 22

    Článek 5 název

    Příbuzenské vztahy a zájem dítěte

    Nenavracení uprchlíků, příbuzenské vztahy, zájem dítěte a zdravotní stav

    Pozměňovací návrh 23

    Článek 5

    Při provádění této směrnice členské státy náležitě uváží povahu a pevnost příbuzenských vztahů státního příslušníka třetí země, délku jeho pobytu ve členském státě, kulturní a sociální pouta k zemi původu a skutečnost, zda má rodinu. Uváží také zájem dítěte podle Úmluvy OSN o právech dítěte z roku 1989.

    Při provádění této směrnice členské státy náležitě uváží:

     

    a) zásadu nenavracení uprchlíků,

     

    b) příbuzenské vztahy v souladu s článkem 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, pokud jde o povahu a pevnost příbuzenských vztahů státního příslušníka třetí země a existenci příbuzenských vazeb k zemi původu a délku jeho pobytu ve členském státě; rodinám, které doprovází jedna nebo více nezletilých osob, by nemělo být ukládáno žádné donucovací opatření a upřednostnit by se měly alternativy k předběžné vazbě,

     

    c) zájem dítěte: zájem dítěte by měl chránit příslušný odbor sociálních služeb nebo obhájce jmenovaný nejpozději v okamžiku vydání rozhodnutí o předběžné vazbě nebo rozhodnutí o vyhoštěn; nezletilé osoby bez doprovodu by neměly být vyhošťovány nebo zadržovány ve vazbě; tento odstavec se nevztahuje na odsouzené pachatele trestných činů,

     

    d) zdravotní stav: členské státy mohou osobě trpící vážnou nemocí udělit autonomní povolení k pobytu nebo jiné oprávnění udělující právo na pobyt, aby měla náležitý přístup ke zdravotní péči, pokud není prokázáno, že může dostat náležité lékařské ošetření a lékařskou péči ve své zemi původu.

    Pozměňovací návrh 24

    Čl. 6 odst. 1

    1. Členské státy vydají rozhodnutí o návratu platné pro státního příslušníka třetí země, který pobývá neoprávně na jejich území.

    1. Aniž jsou dotčeny výjimky stanovené v odstavcích 1a, 4 a 5, vydají členské státy rozhodnutí o návratu platné pro státního příslušníka třetí země, který pobývá neoprávněně na jejich území.

    Pozměňovací návrh 25

    Čl. 6 odst. 1 a (nový)

     

    1a. Státní příslušníci třetích zemí pobývající nelegálně na území členského státu, kteří jsou držiteli platného povolení k pobytu nebo jiného oprávnění zakládajícího právo pobytu, jež vydal jiný členský stát, jsou povinni ihned odejít na území tohoto členského státu. V takovém případě se členské státy mohou zdržet vydání rozhodnutí o návratu.

    Pozměňovací návrh 26

    Čl. 6 odst. 2

    2. V rozhodnutí o návratu se poskytne přiměřená lhůta k dobrovolnému opuštění území v délce čtyř týdnů, jestliže žádné důvody nezavdávají příčinu k domněnce, že by se dotčená osoba během této lhůty mohla skrývat před spravedlností. Některé povinnosti zaměřené na předcházení nebezpečí skrývání se před spravedlností, jako pravidelné hlášení orgánům, složení finanční záruky, předložení dokladů nebo povinnosti pobývat na určitém místě, lze uložit po dobu uvedené lhůty.

    2. 2. V rozhodnutí o návratu se zásadně poskytne přiměřená lhůta k dobrovolnému opuštění území v délce nejméně čtyř týdnů, jestliže příslušný správní nebo soudní orgán nemá objektivní důvody k domněnce, že by se dotčená osoba během této lhůty mohla skrývat před spravedlností nebo že taková osoba představuje ohrožení veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo vnitrostátní bezpečnosti.

     

    Členské státy mohou s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem jednotlivého případu lhůtu pro dobrovolné opuštění území prodloužit o vhodnou dobu nebo nemusí stanovit žádný časový limit.

     

    Některé povinnosti zaměřené na předcházení nebezpečí skrývání se před spravedlností, jako pravidelné hlášení orgánům, složení finanční záruky, předložení dokladů nebo povinnosti pobývat na určitém místě, lze uložit po dobu uvedené lhůty. Aby byl zaručen úspěšný návrat, poskytnou členské státy materiální pomoc a poradenství v návaznosti na rozhodnutí přijaté podle vnitrostátního práva a s ohledem na jednotlivé případy.

    Pozměňovací návrh 27

    Čl. 6 odst. 2a (nový)

     

    2a. Osoby, které mají před rozhodnutím o návratu prospěch ze směrnice 2003/9/ES, by měly mít nadále prospěch ze všech podmínek přijetí, na které mají podle uvedené směrnice nárok.

    Odůvodnění

    Tento pozměňovací návrh je podobný pozměňovacím návrhům 112 a 113, zaměřeným na usnadnění dobrovolného návratu.

    Pozměňovací návrh 28

    Čl. 6 odst. 4

    4. Jestliže jsou členské státy povinny dodržovat závazky odvozené ze základních práv vyplývajících především z Evropské úmluvy o lidských právech, jako právo na ochranu před pronásledováním, právo na vzdělání a právo na sloučení rodiny, pak se rozhodnutí o návratu nevydá. Jestliže bylo rozhodnutí o návratu již vydáno, zruší se.

    4. Ze solidárních, humanitárních nebo jiných důvodů mohou členské státy kdykoliv rozhodnout o udělení autonomního povolení k pobytu nebo jiného oprávnění zakládajícího právo pobytu státnímu příslušníku třetí země, který pobývá na jejich území nelegálně. V tomto případě se rozhodnutí o návratu nevydá, nebo jestliže rozhodnutí o návratu již bylo vydáno, zruší se. Členské státy každé takové zrušení oznámí prostřednictvím mechanismu vzájemné výměny informací, jak je stanoveno v rozhodnutí Rady 2006/688/ES ze dne 5. října 2006 o zřízení mechanismu vzájemné výměny informací o opatřeních členských států v oblasti azylu a přistěhovalectví1.

    __________________

    1 Úř. věst. L 283, 14. 10. 2006, s. 40.

    Pozměňovací návrh 29

    Čl. 6 odst. 5

    5. Ze solidárních, humanitárních nebo jiných důvodů mohou členské státy kdykoliv rozhodnout o udělení autonomního povolení k pobytu nebo jiného oprávnění zakládajícího právo pobytu státnímu příslušníku třetí země, který pobývá na jejich území neoprávněně. V tomto případě se rozhodnutí o návratu nevydá nebo jestliže rozhodnutí o návratu již bylo vydáno, zruší se.

    5. Jestliže státní příslušník třetí země, který pobývá na území členského státu nelegálně, je účastníkem řízení o obnovení povolení k pobytu nebo jiného povolení zakládající právo pobytu, tento členský stát nevydá rozhodnutí o návratu do skončení probíhajícího řízení.

    Pozměňovací návrh 30

    Článek 6 odst. 5 pododstavec 1a (nový)

     

    Pokud členský stát státnímu příslušníkovi třetí země povolení udělí, bude platné pouze na území daného členského státu.

    Pozměňovací návrh 31

    Čl. 6 odst. 6

    6. Pokud je státní příslušník třetí země pobývající na území členského státu neoprávněně držitelem platného povolení k pobytu vydaného jiným členským státem, první členský stát nevydá rozhodnutí o návratu za předpokladu, že se tato osoba dobrovolně vrátí na území členského státu, který vydal povolení k pobytu.

    vypouští se

    Pozměňovací návrh 32

    Čl. 6 odst. 8

    8. Jestliže státní příslušník třetí země, který pobývá na území členského státu neoprávněně, je účastníkem řízení o udělení povolení k pobytu nebo jiného povolení zakládající právo pobytu, tento členský stát nemusí vydat rozhodnutí o návratu do skončení probíhajícího řízení.

    8. Jestliže státní příslušník třetí země, který pobývá na území členského státu neoprávněně, je účastníkem řízení o obnovení povolení k pobytu nebo jiného povolení zakládající právo pobytu, tento členský stát nevydá rozhodnutí o návratu do skončení probíhajícího řízení.

    Odůvodnění

    Mělo by se zdát normální – logické – že nebudou přijímána rozhodnutí o návratu, pokud nebyla definitivně uvážena žádost o povolení k pobytu nebo o azyl. To by nemělo pro dotčený stát představovat možnost, ale povinnost.

    Pozměňovací návrh 33

    Čl. 7 odst. 1

    1. Členské státy vydají rozhodnutí o vyhoštění státního příslušníka třetí země, pro kterého platí rozhodnutí o návratu tehdy, jestliže hrozí nebezpečí skrývání se před spravedlností nebo jestliže povinnost návratu nebyla splněna během lhůty pro dobrovolné opuštění území poskytnuté podle čl. 6 odst. 2.

    1. Členské státy vydají rozhodnutí o vyhoštění státního příslušníka třetí země, pro kterého platí rozhodnutí o návratu tehdy, jestliže nebyla stanovena lhůta pro dobrovolné opuštění území z toho důvodu, že by se dotčená osoba mohla skrývat před spravedlností či představuje ohrožení veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo vnitrostátní bezpečnosti, nebo jestliže povinnost návratu nebyla splněna během lhůty pro dobrovolné opuštění území poskytnuté podle čl. 6 odst. 2.

    Pozměňovací návrh 34

    Čl. 7 odst. 2

    2. V rozhodnutí o vyhoštění se blíže určí země návratu a prodloužená lhůta, během které se vyhoštění vykoná.

    2. Členský stát může společně s rozhodnutím o návratu vydat rozhodnutí o vyhoštění státního příslušníka třetí země, na nějž se vztahuje rozhodnutí o návratu. Pokud členský stát poskytl lhůtu pro dobrovolné opuštění území v souladu s čl. 6 odst. 2, může být rozhodnutí o vyhoštění vykonáno až po uplynutí této lhůty.

    Pozměňovací návrh 35

    Čl. 7 odst. 3

    3. Rozhodnutí o vyhoštění se vydá jako oddělený právní akt nebo rozhodnutí nebo společně s rozhodnutím o návratu.

    3. Členský stát, který nepoužívá postupu stanoveného výše v odstavci 2, vydá rozhodnutí o vyhoštění jako oddělený právní akt nebo rozhodnutí.

    Pozměňovací návrh 36

    Článek 8 odst. 2 písm. a)

    (a) státní příslušník třetí země není schopen vycestovat ani není schopen převozu do země návratu kvůli svému tělesnému stavu nebo duševní způsobilosti,

    a) státní příslušník třetí země není podle lékařské zprávy schopen vycestovat ani není schopen převozu do země návratu kvůli svému tělesnému stavu nebo duševní způsobilosti,

    Odůvodnění

    Pouze oprávněný lékař by měl být oprávněn stanovit, že státní příslušník třetí země není schopen vycestovat ani není schopen převozu kvůli svému tělesnému stavu nebo duševní způsobilosti. Takové rozhodnutí nemůže být čistě správní.

    Pozměňovací návrh 37

    Čl. 8 odst. 2 písm. ca) (nové)

     

    ca) existence vážných důvodů domnívat se, že by vyhoštění vedlo ke kolektivnímu vyhoštění v rozporu s článkem 4 protokolu 4 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, který kolektivní vyhoštění cizinců zakazuje.

    Odůvodnění

    Tento pozměňovací návrh se snaží zabránit jakémukoli porušování lidských práv ve smyslu Evropské úmluvy o lidských právech v případě společných vyhoštění. Jak ve svém rozhodnutí ze dne 5. února 2002 ve věci Conka stanovil Evropský soud pro lidská práva, skutečnost, že poměry osoby byly uváženy individuálně, není dostačující. Měl by se vzít v úvahu způsob, jakým je vyhoštění zorganizováno (publicita, velký počet osob téže národnosti, stereotypní rozhodnutí apod.), aby bylo zajištěno, že vyhoštění nepovede ke kolektivnímu vyhoštění. Pokud zůstávají jakékoli pochybnosti, mělo by být vyhoštění odloženo.

    Pozměňovací návrh 38

    Čl. 9 odst. 1 pododstavec 1

    1. Rozhodnutí o vyhoštění obsahují zákaz opětovného vstupu po dobu nejvýše 5 let.

    1. Rozhodnutí o vyhoštění mohou obsahovat zákaz opětovného vstupu po dobu nejvýše 5 let.

    Pozměňovací návrh 39

    Čl. 9 odst. 2 pododstavec 1 písm. d) a pododstavec 2

    d) představuje ohrožení veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku.

    d) představuje prokázané ohrožení veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo vnitrostátní bezpečnosti.

    Zákaz opětovného vstupu lze vydat na dobu delší než 5 let, jestliže dotčený státní příslušník třetí země představuje vážné ohrožení veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku.

    Zákaz opětovného vstupu lze vydat na dobu delší než 5 let, jestliže dotčený státní příslušník třetí země představuje prokázané vážné ohrožení veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo vnitrostátní bezpečnosti.

    Pozměňovací návrh 40

    Čl. 9 odst. 3 úvodní část

    3. Zákaz opětovného vstupu lze zrušit zejména v takových případech, kdy dotčený státní příslušník třetí země:

    3. Zákaz opětovného vstupu lze kdykoli zrušit zejména v takových případech, kdy dotčený státní příslušník třetí země:

    Pozměňovací návrh 41

    Čl. 9 odst. 3 písm. ba) (nové)

     

    ba) je osobou, jejíž život je ohrožen kvůli změnám v její zemi návratu spojeným s rizikem pronásledování;

    rozhodnutí o zrušení přijaté členským státem je účinné v celé Unii.

    Odůvodnění

    Výslovné spojení zrušení zákazu opětovného vstupu s úhradou nákladů na řízení o návratu by mohlo vést k neospravedlněné pozitivní diskriminaci ve prospěch majetnějších osob, nebo dokonce sítí dobře situovaných pašeráků.

    Mělo by být možné požádat o zrušení zákazu opětovného vstupu na hranicích a na konzulárních úřadech v zahraničí a vzít v úvahu vývoj situace dané osoby v její zemi návratu.

    Pozměňovací návrh 42

    Článek 9 odst. 3 písm. c)

    uhradil všechny náklady vzniklé z předchozího řízení o návratu.

    vypouští se

    Pozměňovací návrh 43

    Čl. 9 odst. 3 pododstavec 1a (nový)

     

    Zákaz opětovného vstupu může být též zrušen, pokud existují jiné pozitivní důvody pro jeho zrušení.

    Pozměňovací návrh 44

    Čl. 9 odst. 4

    4. Zákaz opětovného vstupu lze výjimečně a dočasně odložit ve vhodných konkrétních případech.

    4. Zákaz opětovného vstupu lze výjimečně a dočasně odložit nebo zcela odvolat ve vhodných konkrétních případech.

    Pozměňovací návrh 45

    Čl. 9 odst. 5

    5. Ustanovení odstavců 1 až 4 se použijí, aniž je dotčeno právo na azyl v jednom členském státě.

    5. Ustanovení odstavců 1 až 4 se použijí, aniž je dotčeno právo na azyl nebo mezinárodní ochranu v jednom členském státě.

    Pozměňovací návrh 46

    Čl. 9 odst. 5 a (nový)

     

    5a. V případě humanitární katastrofy může být zákaz opětovného vstupu zrušen ve vztahu ke skupině osob nebo k regionu podle rozhodnutí Rady za tímto účelem.

    Odůvodnění

    V případě humanitární katastrofy je jasné, že uplatnění odnětí opětovného vstupu trvá příliš dlouho a není reálné. Pokud Rada stanoví, že se jedná o případ humanitární katastrofy, je zákaz opětovného vstupu zrušen automaticky.

    Pozměňovací návrh 47

    Čl. 10 odst. 1

    1. Jestliže členské státy použijí donucovací opatření při výkonu vyhoštění státního příslušníka třetí země, který při vyhoštění klade odpor, jsou tato opatření přiměřená a nepřekročí úměrnou míru. Provedou se v souladu se základními právy a za náležitého respektování důstojnosti dotčeného státního příslušníka třetí země.

    1. Jestliže členské státy musí v nejnutnějším případě použít donucovací opatření při výkonu vyhoštění státního příslušníka třetí země, který při vyhoštění klade odpor, jsou tato opatření přiměřená a nepřekročí úměrnou míru. V nejlepším zájmu státního příslušníka třetí země, který má být vyhoštěn, a úředníků bezpečnosti, kteří vyhoštění provádějí, se tato donucovací opatření provedou v souladu se základními právy a za náležitého respektování důstojnosti dotčeného státního příslušníka třetí země a 20 pokynů pro nucený návrat, které přijal Výbor ministrů Rady Evropy dne 4. května 2005. Opatření by měla umožňovat nezávislou kontrolu. Donucovací opatření by se neměla používat při vyhošťování zranitelných osob.

    Pozměňovací návrh 48

    Čl. 10 odst. 2a (nový)

     

    2a. Členské státy zajistí, že se na řízení o vyhoštění budou podílet příslušné mezinárodní a nevládní organizace s cílem zaručit dodržení náležitého právního postupu.

    Odůvodnění

    Je nezbytné zapojit nevládní organizace do celkového procesu postupu vrácení. S cílem zaručit náležitý postup a v nejlepším zájmu vrácené osoby.

    Pozměňovací návrh 49

    Čl. 11 odst. 1 pododstavec 2

    Členské státy zajistí, aby se v rozhodnutí uvedly věcné i právní důvody a aby dotčený státní příslušník třetí země byl písemně informován o dostupných opravných prostředcích.

    Členské státy zajistí, aby se v rozhodnutí uvedly věcné i právní důvody a aby dotčený státní příslušník třetí země byl písemně informován o dostupných opravných prostředcích v jazyce, kterému státní příslušník třetí země rozumí nebo by podle oprávněných předpokladů měl rozumět.

    Pozměňovací návrh 50

    Čl. 11 odst. 2

    2. Členské státy na požádání poskytnou písemný nebo ústní překlad hlavních prvků rozhodnutí o návratu a/nebo rozhodnutí o vyhoštění v takovém jazyce, o kterém lze oprávněně předpokládat, že mu státní příslušník třetí země porozumí.

    2. Členské státy poskytnou písemný nebo ústní překlad hlavních prvků rozhodnutí o návratu a/nebo rozhodnutí o vyhoštění v takovém jazyce, kterému státní příslušník třetí země porozumí nebo o kterém se oprávněně předpokládá, že mu porozumí.

    Pozměňovací návrh 51

    Čl. 12 odst. 1

    1. Členské státy zajistí, aby dotčený státní příslušník třetí země měl právo na podání soudního opravného prostředku u soudu nebo tribunálu s cílem odvolat se proti rozhodnutí o návratu a/nebo rozhodnutí o vyhoštění nebo požádat o přezkoumání.

    1. Členské státy zajistí, aby dotčený státní příslušník třetí země měl právo na podání soudního opravného prostředku u soudu nebo tribunálu s cílem odvolat se proti rozhodnutí o návratu, rozhodnutí o vyhoštění, rozhodnutí o předběžné vazbě nebo zákazu opětovného vstupu nebo požádat o přezkoumání.

    Odůvodnění

    Každá osoba, která je držena ve vazbě, by měla být oprávněna podat odvolání, na jehož základě by měl soud rozhodnout, zda je její zadržování zákonné, a nařídit její propuštění, pokud je nezákonné. Podobně platí, že by mělo být možné se odvolat proti zákazu opětovného vstupu vzhledem k dramatickým důsledkům, jaké zákaz může mít.

    Pozměňovací návrh 52

    Čl. 12 odst. 3

    3. Členské státy zajistí, aby dotčený státní příslušník třetí země měl možnost získat právní radu, právní zastoupení a v případě potřeby jazykovou pomoc. Právní pomoc je dostupná tomu, komu chybí dostatečné prostředky v tom smyslu, že této pomoci je třeba k zajištění účinného přístupu ke spravedlnosti.

    3. Členské státy zajistí, aby dotčený státní příslušník třetí země měl možnost získat právní radu, právní zastoupení a jazykovou pomoc. Právní pomoc je dostupná tomu, komu chybí dostatečné prostředky v souladu s článkem 3 směrnice Rady 2003/8/ES ze dne 27. ledna 2003 o zlepšení přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních sporech stanovením minimálních společných pravidel pro právní pomoc v těchto sporech1.

    _______________________

    Úř. věst. L 26, 31.1.2003, s. 41.

    Pozměňovací návrh 53

    Čl. 13 odst. 1

    1. Členské státy zajistí, aby podmínky pobytu těch státních příslušníků třetích zemí, u kterých byl výkon rozhodnutí o návratu prodloužen nebo kteří nemohou být vyhoštěni z důvodů uvedených v článku 8 této směrnice, nebyly méně příznivé než podmínky stanovené v článcích 7 až 10, článku 15 a článcích 17 až 20 směrnice 2003/9/ES.

    1. Členské státy zajistí, aby podmínky pobytu těch státních příslušníků třetích zemí, u kterých byl výkon rozhodnutí o návratu prodloužen nebo kteří nemohou být vyhoštěni z důvodů uvedených v článku 8 této směrnice, nebyly méně příznivé než podmínky stanovené v článcích 7 až 10, článku 15 a článcích 17 až 20 směrnice 2003/9/ES. Stejné podmínky se poskytují státním příslušníkům třetích zemí během lhůty pro dobrovolné opuštění území a státním příslušníkům třetích zemí, kteří čekají na výsledek odvolacího řízení.

    Pozměňovací návrh 54

    Čl. 13 odst. 2

    2. Členské státy poskytnou osobám uvedeným v odstavci 1 písemné potvrzení o tom, že výkon rozhodnutí o návratu byl odložen o určitou lhůtu nebo že rozhodnutí o vyhoštění se zatím nevykoná.

    2. Členské státy poskytnou osobám uvedeným v odstavci 1 písemné potvrzení v jazyce, kterému tyto osoby rozumí nebo by podle oprávněných předpokladů měly rozumět, o tom, že výkon rozhodnutí o návratu byl odložen o určitou lhůtu nebo že rozhodnutí o vyhoštění se zatím nevykoná.

    Pozměňovací návrh 55

    Čl. 14 odst. 1

    1. Zavdávají-li vážné důvody příčinu k domněnce, že existuje nebezpečí skrývání se před spravedlností a jestliže by uplatnění méně závažných donucovacích opatření, jako pravidelné hlášení orgánům, složení finanční záruky, předložení dokladů, povinnosti pobývat na určitém místě či jiných preventivních opatření, nebylo dostatečně účinné, vezmou členské státy do předběžné vazby státního příslušníka třetí země, na kterého se vztahuje nebo bude vztahovat rozhodnutí o vyhoštění či rozhodnutí o návratu.

    1. Má-li soudní orgán nebo příslušný orgán vážné důvody k domněnce, že existuje nebezpečí skrývání se před spravedlností nebo prokázané ohrožení veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo vnitrostátní bezpečnosti a jestliže by uplatnění méně závažných donucovacích opatření, jako pravidelné hlášení orgánům, složení finanční záruky, předložení dokladů, povinnosti pobývat na určitém místě či jiných preventivních opatření, nebylo dostatečně účinné, mohou členské státy vzít do předběžné vazby státního příslušníka třetí země, na kterého se vztahuje nebo bude vztahovat rozhodnutí o návratu či rozhodnutí o vyhoštění.

    Pozměňovací návrh 56

    Čl. 14 odst. 2

    2. Rozhodnutí o předběžné vazbě vydají soudní orgány. V naléhavých případech je mohou vydat správní orgány, přičemž v takovém případě rozhodnutí o předběžné vazbě soudní orgány potvrdí do 72 hodin od výkonu předběžné vazby.

    2. Rozhodnutí o předběžné vazbě vydají správní nebo soudní orgány. Pokud je vydaly správní orgány, podléhají rozhodnutí o předběžné vazbě přezkumu ze strany soudních orgánů do 48 hodin od výkonu předběžné vazby.

    Pozměňovací návrh 57

    Čl. 14 odst. 2a (nový)

     

    2a. Rozhodnutí o předběžné vazbě uvádějí faktické a právní důvody a vydávají se jako právní akt oddělený od rozhodnutí o návratu a vyhoštění.

    Odůvodnění

    To je obecná norma ve veřejném správním právu a zamezuje svévolným rozhodnutím a automatickému vydávání.

    Pozměňovací návrh 58

    Čl. 14 odst. 4

    4. Soudní orgány mohou předběžnou vazbu prodloužit nejvýše na dobu šesti měsíců.

    vypouští se

    Pozměňovací návrh 59

    Čl. 14 odst. 4 a (nový)

     

    4a. Předběžná vazba trvá po dobu nutnou k zajištění úspěšného vyhoštění. Předběžná vazba je odůvodněna pouze po dobu, kdy probíhají vyhošťovací opatření. Pokud se zdá, že vyhoštění v přiměřené lhůtě je z právních či jiných důvodů nepravděpodobné, není předběžná vazba nadále odůvodněna.

    Pozměňovací návrh 60

    Čl. 14 odst. 2b (nový)

     

    4b. Členské státy stanoví tříměsíční lhůtu, po jejímž uplynutí není předběžná vazba nadále odůvodněna. Členské státy mohou tuto lhůtu zkrátit nebo prodloužit až na 18 měsíců v případech, kdy i přes veškeré přiměřené úsilí bude vyhoštění pravděpodobně trvat déle z důvodu nedostatečné spolupráce na straně dotčeného státního příslušníka třetí země nebo z důvodu prodlení při získávání nezbytné dokumentace ze třetích zemí nebo v případě, že dotčená osoba představuje prokázané ohrožení veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo vnitrostátní bezpečnosti.

    Pozměňovací návrh 61

    Čl. 14 odst. 4c (nový)

     

    4c. Předběžná vazba se ukončí v případě, že vyhoštění není možné. Tento odstavec se nevztahuje na odsouzené pachatele trestných činů.

    Pozměňovací návrh 62

    Čl. 15 odst. 1

    1. Členské státy zajistí, aby se v rámci výkonu předběžné vazby zacházelo se státními příslušníky třetí země důstojně a v souladu se zásadami lidskosti, s úctou k jejich základním právům a podle mezinárodního a vnitrostátního práva. Na požádání se jim neprodleně dovolí navázat kontakt s právními zástupci, rodinnými příslušníky a příslušnými konzulárními orgány, jakož i s dotčenými mezinárodními a nevládními organizacemi.

    1. Členské státy zajistí, aby se v rámci výkonu předběžné vazby zacházelo se státními příslušníky třetí země důstojně a v souladu se zásadami lidskosti, s úctou k jejich základním právům a podle mezinárodního a vnitrostátního práva. Po příjezdu do zařízení předběžné vazby jsou dotčení příslušníci třetí země informováni, že mohou neprodleně navázat kontakt s právními zástupci, rodinnými příslušníky a příslušnými konzulárními orgány, jakož i s dotčenými mezinárodními a nevládními organizacemi. Na podmínky předběžné vazby dohlížejí soudní orgány.

    Pozměňovací návrh 63

    Čl. 15 odst. 1 a (nový)

     

    1a. Členské státy zajistí, že podmínky pobytu státních příslušníků třetí země v předběžné vazbě nebudou méně příznivé než podmínky stanovené v článcích 8 až 10, 15 a 17 až 20 směrnice 2003/9/ES.

    Odůvodnění

    Toto je dodatečná ochrana poskytující mimo jiné právo na jednotu rodiny. Je zaručeno právo na lékařskou péči a také právo na vzdělání pro děti. Právo na školní docházku a vzdělání je zaručeno a podrobně popsáno ve směrnici, na niž se odkazuje. Ochrana zranitelných osob je v této směrnici zaručena a rozpracována. Zpravodaj považuje za nezbytné doplnit tyto podrobné záruky s cílem zajistit a poskytnout jasnou ochranu a práva státnímu příslušníkovi třetí země, který má být navrácen. Je tak zahrnuto, že o oběti mučení se pečuje a náležitě se s nimi zachází. S cílem zajistit, aby byl brán v úvahu a zaručen nejlepší zájem vrácené osoby, považuje zpravodaj za nezbytné podrobně vyčíslit tyto články.

    Pozměňovací návrh 64

    Čl. 15 odst. 2

    2. Předběžná vazba bude vykonávána ve specializovaných zařízeních pro předběžnou vazbu. Jestliže členský stát nemůže poskytnout ubytování ve zvláštním zařízení pro předběžnou vazbu a musí se uchýlit k poskytnutí ubytování ve věznici, zajistí, aby státní příslušníci třetí země v předběžné vazbě byly vždy fyzicky odděleni od vězňů.

    2. Zadržení bude vykonáváno ve specializovaných zařízeních pro zadržení. Jestliže členský stát nemůže poskytnout ubytování ve zvláštním zařízení pro zadržení a musí se uchýlit k poskytnutí ubytování ve věznici, přesvědčí se, že zadržovaní státní příslušníci třetí země budou vždy fyzicky odděleni od vězňů.

    Odůvodnění

    Pokud je využita vězeňská cela, je nezbytné, aby zadržované osoby byly zcela odděleny od vězňů.

    Pozměňovací návrh 65

    Čl. 15 odst. 4

    4. Členské státy zajistí, aby mezinárodní a nevládní organizace měly možnost navštěvovat zařízení pro předběžnou vazbu s cílem posuzovat přiměřenost podmínek předběžné vazby. Tyto návštěvy mohou podléhat povinnosti získat oprávnění.

    4. Členské státy zajistí, aby v souladu s mezinárodními a vnitrostátními pravidly měly příslušné vnitrostátní, mezinárodní a nevládní organizace, jako například Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) možnost navštěvovat zařízení pro předběžnou vazbu s cílem posuzovat přiměřenost podmínek předběžné vazby a pomáhat osobám drženým v předběžné vazbě.

    Pozměňovací návrh 66

    Čl. 15 odst. 4 a (nový)

     

    4a. Členské státy na vnitrostátní úrovni definují a publikují minimální normy pro společná pravidla týkající se postupu v zařízeních předběžné vazby.

    Pozměňovací návrh 67

    Článek 15 a (nový)

     

    Článek 15a

     

    Podmínky předběžné vazby pro děti a rodiny

     

    1. Děti s rodinami jsou drženy v předběžné vazbě pouze v nejnutnějším případě a na nejkratší nezbytnou dobu.

     

    2. Dětem s rodinami drženými v předběžné vazbě čekajícím na vyhoštění bude zajištěno oddělené ubytování zaručující přiměřené soukromí.

     

    3. Děti v zařízeních předběžné vazby či jinde mají právo na vzdělávání a právo na volný čas včetně práva na hru a odpočinkovou činnost přiměřenou jejich věku. Zajištění vzdělávání závisí na délce jejich pobytu.

     

    4. Dětem bez doprovodu by mělo být zajištěno ubytování v institucích, které mají k dispozici pracovníky a zařízení odpovídající potřebám osob jejich věku.

     

    5. Zájem dítěte je prvořadým aspektem zvažovaným v souvislosti s držením dítěte v předběžné vazbě před vyhoštěním.

    Pozměňovací návrh 68

    Kapitola Va název (nový)

     

    Kapitola Va

    VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV EVROPSKÉHO PARLAMENTU PRO NÁVRAT

    Pozměňovací návrh 69

    Článek 16 a (nový)

     

    Článek 16a

     

    Zřízení funkce veřejného ochránce práv Evropského parlamentu pro návrat

     

    1. Za účelem zajistit úspěšný návrat při plném dodržování lidských práv bude zřízena funkce veřejného ochránce práv Evropského parlamentu pro návrat.

     

    2. Veřejný ochránce práv Evropského parlamentu pro návrat bude mít tato práva a úkoly:

     

    (a) provádět v kteroukoli dobu neohlášené kontroly;

     

    (b) shromažďovat informace a zprávy, které mu budou předkládány o společných vyhoštěních, a případně dávat doporučení;

     

    (c) kdykoli žádat členské státy o informace či objasnění ohledně procesu návratu.

    Pozměňovací návrh 70

    Čl. 17 odst. 2

    První zprávu Komise podá nejpozději čtyři roky ode dne uvedeného v čl. 18 odst. 1.

    První zprávu Komise podá nejpozději dva roky ode dne uvedeného v čl. 18 odst. 1 a poté ve dvouletých intervalech.

    Odůvodnění

    Vzhledem k významu této směrnice a jejímu dopadu na velký počet lidí je důležité, aby hodnocení byla prováděna pravidelněji.

    Pozměňovací návrh 71

    Čl. 17 odst. 2a (nový)

     

    Evropská agentura pro základní práva by měla věnovat zvláštní pozornost plnění ustanovení této směrnice při jejím provádění členskými státy.

    Odůvodnění

    Plnění lidských práv a některých mezinárodních úmluv je v souvislosti s touto směrnicí otázkou velkého významu, a měla by mu tudíž budoucí Evropská agentura pro základní práva věnovat plnou pozornost.

    Pozměňovací návrh 72

    Čl. 17 odst. 2b (nový)

     

    Pro účely hodnocení dopadu politiky vracení na dotčené osoby, jakož i na zemi či společnost, do níž se vracejí, by měly být všechny návraty registrovány a sledovány s cílem vypracovat statistiky v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 ze dne 11. července 2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany1.

    ___________________

    1 Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 23.

    Pozměňovací návrh 73

    Čl. 18 odst. 1 pododstavec 1

    1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do (24 měsíců ode dne vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie). Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů a srovnávací tabulku mezi ustanoveními těchto předpisů a této směrnice.

    1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do (18 měsíců ode dne vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie). Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů a srovnávací tabulku mezi ustanoveními těchto předpisů a této směrnice.

    • [1]  Dosud nezvěřejněný v Úředním věstníku.

    VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

    Komise předložila Evropskému parlamentu návrh na celoevropsky jednotné harmonizované navracení státních příslušníků třetích států, kteří zde nelegálně pobývají. Evropský parlament u tohoto návrhu společné směrnice týkající se navracení poprvé provádí spolurozhodování. Zpravodaj uznává obtížnou povahu této věci a je si zcela vědom, jak je těžké nalézt jednotné rámcové podmínky týkající se vyhoštění nelegálních přistěhovalců.

    Je skutečností, že v Evropě žijí milióny nelegálních přistěhovalců. Život v ilegalitě je moderní formou otroctví, proto je třeba s ním skoncovat. Nelegální přistěhovalci například nemají žádný přístup k systémům zdravotnictví a nemohou svá práva vymáhat před soudem. Tak musí například přijímat nedůstojné pracovní podmínky. Nelegální přistěhovalci jsou mlčky tolerováni, protože je jich třeba na pracovním trhu, aniž by jim na konci jejich pracovního života vznikal nárok na důchod, což je opět nehumánní pro postiženou osobu a zároveň to může být obrovská finanční výzva pro příslušný stát. Evropská politika se musí rozhodnout: Buď bude nelegálním přistěhovalcům uděleno legální povolení k pobytu, nebo budou vráceni do své vlasti. Je především v zájmu nelegálních přistěhovalců, aby se zbavili nelegálního postavení.

    Směrnice objasňuje, že nelegální přistěhovalci musí opustit Evropu. Úkolem této směrnice přitom není stanovit protiprávnost, ale zajistit transparentní proces vrácení. Zároveň jsou postupy vrácení poprvé spojeny s minimálními normami s cílem zajistit důstojné zacházení. Zlepšuje se spolupráce na všech úrovních procesu vrácení mezi vnitrostátními orgány i mezi členskými státy. To je pro Evropu přínosem. Může být stanoven celoevropsky platný zákaz opětovného vstupu. To zvyšuje přínos pro silnou a jednotně vystupující Evropu. V centru činností je však priorita dobrovolného návratu. Členské státy musí vybudovat struktury, které dobrovolný návrat podpoří.

    Cílem pozměňovacích návrhů zpravodaje bylo posílit úlohu Parlamentu jako správce lidských práv a humanity. Snažil se proto dosáhnout humanitární úpravy procesu vrácení. Vycházel přitom také z norem stanovených v návrhu Komise. Proto zpravodaj ve svých pozměňovacích návrzích navrhuje definici tranzitních pásem. Tím má být ukončena svévolná definice a odstraněny oblasti, na něž se nevztahuje právo.

    Maximální doba trvání předběžné vazby se omezuje na 12 měsíců. Členské státy však mohou zachovat kratší lhůtu, než je tato maximální délka. Při zacházení s nelegálními přistěhovalci, u předběžné vazby i při vrácení, musí členské státy definovat závazné minimální normy humanitárního postupu. To je v zájmu vyhošťovaných osob a zároveň to vede k právní jistotě pro úředníky, kteří vyhoštění provádějí. Odstraní se tak pro obě strany právní nejistota, která existuje v textu Komise.

    Nevládní organizace jsou posíleny ve své dozorovací funkci. Jsou v procesu vrácení vnímány jako partner a také jsou odpovídajícím způsobem zapojeny. Jejich postavení je posíleno daleko nad rámec textu Komise. V případě humanitární katastrofy může být zákaz opětovného vstupu zrušen pro určité regiony nebo skupiny osob.

    Nelegální přistěhovalci, kteří sami nenesou vinu na neúspěšném postupu vrácení, například když mateřská země nespolupracuje, nesmějí být zadrženi.

    Podmínky pro vyhoštění se výrazně zlepšily. Tábory pro vyhoštění jsou jasně odlišeny od klasických vězení.

    Dalším důležitým bodem pro zpravodaje bylo vyloučit kolektivní akce vrácení. Je jasně stanoveno, že rozhodnutí o vyhoštění musí vždy být učiněno na individuálním základě.

    Zřizuje se funkce evropského ochránce práv Evropského parlamentu. Jeho úkoly jsou jasně definovány a je vybaven pravomocemi, díky nimž je v procesu vrácení rovnoprávným partnerem.

    Aby bylo možné vyhovět cílům návrhu směrnice, musí praktické provádění zůstat v pravomoci vnitrostátních orgánů. Zpravodaj proto za podstatné zlepšení stávající situace považuje následující pozměňovací návrhy.

    Bylo definováno nebezpečí skrývání se před spravedlností, jehož zjištění vede k předběžné vazbě. Pokud existuje ohrožení veřejné bezpečnosti, musí existovat možnost předběžné vazby. Evropský zákaz opětovného vstupu může být prodloužen, pokud nadále trvá ohrožení veřejné bezpečnosti. Evropský zákaz opětovného vstupu má smysl pouze tehdy, pokud o něm zasahující orgány vědí. Musí být proto zaznamenán v SIS a ve VIS. Slouží to jak vzájemné informovanosti členských států, tak usnadnění práce a praktickému zlepšení pro zapojené orgány.

    Cílem a názvem směrnice je vrácení nelegálních přistěhovalců. Proto se navrhuje vyjmout ze směrnice stávající postupy na hranicích. Při postupu na hranicích se jedná o otázku, zda někdo smí cestovat do dané země, znamená tedy v záporném případě zamítnutí, a nemá tudíž nic společného s vrácením.

    MENŠINOVÉ STANOVISKO (Z uvedených důvodů a vzhledem k tomu, že zpravodaj považuje jednotně harmonizovaný proces vrácení za přínos pro celou Evropu a pro všechny zúčastněné, podporuje návrh Komise na zavedení směrnice. Vytvoření společného právního rámce má smysl, aby bylo uvedených cílů dosaženo.12. 9. 2007)

    podle čl. 48 odst. 3 jednacího řádu

    Giusto Catania

    Odmítáme zprávu pana Webera, protože státní příslušníci třetích zemí, stejně jako občané Společenství, by neměli přijít o svou osobní svobodu nebo snášet vězeňský trest kvůli administrativnímu přestupku.

    Státní příslušníci třetích zemí by moli být dáni do předběžné vazby pouze v případě, že prochází soudním řízením za trestné činy spáchané uvnitř hranic Evropské unie a v každém případě za stejných soudních a procesních záruk jako občané EU.

    Domníváme se dále, že doba 18 měsíců zadržování migrantů je zbytečná, nepřiměřená a má silný dopad na právo na osobní svobodu, definované v Evropské úmluvě o lidských právech. 18 měsíců zadržování osob, které nespáchaly trestný čin, znamená de facto schválení právního paradoxu.

    Prodloužené neoprávněné zadržování osob v hrozných podmínkách, jaké jsou v některých internačních střediscích, jež navštívil výbor LIBE, by nemělo být nikdy schváleno právními předpisy EU. Dále považujeme za mimořádně naléhavé řádně vyhodnotit užitečnost a důsledky zadržování migrantů v těchto střediscích.

    STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci (28. 4. 2006)

    pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

    k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o společných normách a postupech v členských státech při vrácení nelegálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí
    (KOM(2005)0391 – C6‑0266/2005 – 2005/0167(COD))

    Navrhovatel: Panagiotis Beglitis

    STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

    Evropský parlament důsledně a důrazně podporuje plné respektování lidských práv ve všech oblastech politiky EU. Očekává proto, že stávající návrh bude v souladu se zavedenými zásadami a pravidly vztahujícími se k právním předpisům EU. Toto stanovisko se soustřeďuje hlavně na to, aby jeho ustanovení odpovídala tomuto hledisku a v případě potřeby na navržení změn, které posílí obranu lidských práv.

    Stanoveným cílem předkládaného návrhu je „předložit jasná, průhledná a spravedlivá společná pravidla pro návrat, vyhoštění, používání donucovacích opatření, předběžnou vazbu a opětovný vstup, která plně zohlední lidská práva a základní svobody dotčených osob.“

    Jak uvádí sdělení Komise, návrh vychází z rozsáhlé několikaleté přípravné práce. Sdělení však ani nenaznačuje rozsah tohoto problému. Je důležité dát toto opatření do náležitého kontextu tím, že se předloží relevantní statistické údaje o počtu vrácených v roce 2005 a o trendech v posledních letech.

    Z hlediska dlouholeté podpory mezinárodních norem v oblasti lidských práv ze strany Evropského parlamentu je začlenění lidských práv a humanitárních ohledů do návrhu vítáno. Obzvlášť potěšitelným faktem je, že se zvláštní pozornost věnuje situaci dětí a že se výslovně uvádí klíčový právní princip „zájem dítěte“ (bod odůvodnění 18; čl. 5). Ustanovení o předběžném vyhodnocení podmínek, do nichž má být dítě pravděpodobně vráceno, je také významným zlepšením. Návrh lze dále pochválit za stanovení, že je na vlastním uvážení států nepřistoupit k nucenému návratu. Odkaz na princip nediskriminace (bod odůvodnění 17) je rovněž vítán.

    Stálým postojem Parlamentu je rovněž podpora zásady, že nikdo nemá být vrácen tam, kde mu hrozí nebezpečí. Tzv. zásada non-refoulement je opravdu v mezinárodním právu, které se zabývá lidskými právy, kodifikována a je pro EU a její členské státy závazným požadavkem. Je důležité, že předkládaný návrh nedovoluje nucený návrat do země, v níž existuje věrohodná možnost ohrožení života nebo svobody dotčené osoby (čl.6 & 7).

    Je důležité mít na paměti širší politický kontext. Naše zahraničněpolitické vztahy by měly zahrnovat strategie, které snižují motivaci pro nelegální migraci do EU.

    Každý jednotlivý nucený návrat si vyžaduje kontakty s danými třetími zeměmi; je třeba zajistit, aby každý případ byl řešen v duchu spolupráce.

    Skutečnost, že tento návrh zasahuje do Schengenské dohody, také znamená, že názory států, které jsou smluvními stranami Schengenské dohody, ale nejsou členy EU, by měly být náležitě brány v potaz.

    Řada bodů předkládaného návrhu se týká spíše vnitřní než zahraniční politiky; jsou to např. ustanovení o soudních postupech při odvolání (čl. 9); otázka propuštění a opětovného vzetí do vazby jako způsobu obcházení časových lhůt (srov. čl. 14); a otázka postupů při odvolání proti zákazu opětovného vstupu.

    Otázka, jak často mají být Evropskému parlamentu podávány zprávy, je zatím ponechána otevřenou; jsou vážné důvody pro zařazení konkrétního časového intervalu, např. každé dva nebo tři roky (čl.17).

    Ujednání o konzulární a právní pomoci a o překladatelských službách si také zaslouží velkou pozornost.

    Nakonec by se mělo uvážit rozšíření stávajících odkazů v návrhu na mezinárodní právní normy.

    POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

    Výbor pro zahraniční věci vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

    Znění navržené Komisí[1]Pozměňovací návrhy Parlamentu

    Pozměňovací návrh 1

    Bod odůvodnění -1 (nový)

     

    (-1) Listina základních práv Evropské unie, Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950, Úmluva OSN o právním postavení uprchlíků z roku 1951, ve znění Protokolu z roku 1967, a Úmluva OSN o právech dítěte z roku 1989, všechny zdůrazňují stěžejní význam mezinárodních norem v oblasti lidských práv.

    Odůvodnění

    Tyto odkazy jsou připojeny pro zdůraznění stěžejního významu mezinárodních norem v oblasti lidských práv.

    Pozměňovací návrh 2

    Bod odůvodnění 18

    18) V souladu s Úmluvou OSN o právech dítěte z roku 1989 by při provádění této směrnice členské státy měly v první řadě zvážit „zájem dítěte“. V souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech by při provádění této směrnice členské státy měly v první řadě zvážit úctu k rodinnému životu.

    (18) V souladu s Úmluvou OSN o právech dítěte z roku 1989 musí při provádění této směrnice členské státy v první řadě zvážit „zájem dítěte“. V souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech musí při provádění této směrnice členské státy v první řadě zvážit úctu k rodinnému životu.

    Odůvodnění

    Tento pozměňovací návrh má zdůraznit význam „zájmu dítěte“.

    Pozměňovací návrh 3

    Článek 1

    Tato směrnice stanoví společné normy a postupy, které členské státy budou používat při vrácení nelegálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí za dodržení základních práv, jakožto obecných zásad práva Společenství i mezinárodního práva, a ochrany uprchlíků a povinností vyplývajících z lidských práv.

    Tato směrnice stanoví společné normy a postupy, které členské státy budou používat při vrácení státních příslušníků třetích zemí, kteří nesplňují nebo přestali splňovat podmínky k oprávněnému pobytu, za dodržení základních práv, jakožto obecných zásad práva Společenství i mezinárodního práva, a ochrany uprchlíků a povinností vyplývajících z lidských práv.

    Pozměňovací návrh 4

    Čl. 2 odst. 1 písm. b)

    b) kteří pobývají na území členského státu jiným neoprávněným způsobem.

    b) kteří z jiných důvodů nesplňují nebo přestali splňovat podmínky k oprávněnému pobytu na území členského státu.

    Pozměňovací návrh 5

    Čl. 3 písm. b)

    b) „nelegálním pobytem“ se rozumí přítomnost státního příslušníka třetí země na území členského státu, přičemž tento státní příslušník třetí země nesplňuje nebo přestal splňovat podmínky pobytu v daném členském státě;

     

    b) „nelegálním pobytem“ se rozumí přítomnost státních příslušníků třetí země na území členského státu, přičemž tito stání příslušníci třetí země nesplňují nebo přestali splňovat podmínky oprávněného pobytu v daném členském státe;

    Pozměňovací návrh 6

    Článek 5

    Při provádění této směrnice členské státy náležitě uváží povahu a pevnost příbuzenských vztahů státního příslušníka třetí země, délku jeho pobytu ve členském státě, kulturní a sociální pouta k zemi původu a skutečnost, zda má rodinu. Uváží také zájem dítěte podle Úmluvy OSN o právech dítěte z roku 1989.

    Při provádění této směrnice členské státy náležitě uváží povahu a pevnost příbuzenských vztahů státního příslušníka třetí země, délku jeho pobytu ve členském státě, kulturní a sociální pouta k zemi původu a skutečnost, zda má rodinu. V první řadě zváží zájem dítěte podle Úmluvy OSN o právech dítěte z roku 1989.

    Odůvodnění

    Tento pozměňovací návrh má zdůraznit význam „zájmu dítěte“.

    Pozměňovací návrh 7

    Čl. 8 odst. 2 písm. ca) (nové)

     

    ca) země, do níž má být státní příslušník třetí země převezen, ho odmítne přijmout.

    Pozměňovací návrh 8

    Čl. 11 odst. 2

    Členské státy na požádání poskytnou písemný nebo ústní překlad hlavních prvků rozhodnutí o návratu a/nebo rozhodnutí o vyhoštění v takovém jazyce, o kterém lze oprávněně předpokládat, že mu státní příslušník třetí země porozumí.

    Členské státy na požádání poskytnou písemný nebo ústní překlad hlavních prvků rozhodnutí o návratu a/nebo rozhodnutí o vyhoštění v takovém jazyce, kterému státní příslušník třetí země rozumí.

    Odůvodnění

    Tento pozměňovací návrh má zajistit, že příslušné informace a rozhodnutí se sdělují v jazyce, kterému dotyčná osoba rozumí.

    Pozměňovací návrh 9

    Čl. 15 odst. 1

    Členské státy zajistí, aby se v rámci výkonu předběžné vazby zacházelo se státními příslušníky třetí země důstojně a v souladu se zásadami lidskosti, s úctou k jejich základním právům a podle mezinárodního a vnitrostátního práva. Na požádání se jim neprodleně dovolí navázat kontakt s právními zástupci, rodinnými příslušníky a příslušnými konzulárními orgány, jakož i s dotčenými mezinárodními a nevládními organizacemi.

    Členské státy zajistí, aby se v rámci výkonu předběžné vazby zacházelo se státními příslušníky třetí země důstojně a v souladu se zásadami lidskosti, s úctou k jejich základním právům a podle mezinárodního a vnitrostátního práva. Budou informováni o svých nárocích ohledně kontaktu s právními zástupci, rodinnými příslušníky a příslušnými konzulárními orgány, a na požádání se jim neprodleně dovolí navázat kontakt jak s nimi, tak i s dotčenými mezinárodními a nevládními organizacemi.

    Odůvodnění

    Požadavek informovat osoby o nárocích na konzulární a právní pomoc by měl být upřesněn.

    Pozměňovací návrh 10

    Čl. 15 odst. 3

    Zvláštní pozornost se věnuje postavení zranitelných osob. Členské státy zajistí, aby nezletilé osoby v předběžné vazbě nebyly ponechány ve společné vězeňské cele. Nezletilé osoby bez doprovodu jsou od dospělých osob odloučeny, ledaže se má zato, že odloučení není v zájmu dítěte.

    Zvláštní pozornost se věnuje postavení zranitelných osob. Členské státy zajistí, aby nezletilé osoby v předběžné vazbě nebyly ponechány ve společné vězeňské cele. Nezletilé osoby bez doprovodu jsou od dospělých osob odloučeny, ledaže se má zato, že odloučení není v zájmu dítěte. Zadržení je opatření, které se uplatňuje pouze v krajním případě, a to po co nejkratší možnou dobu.

    Or. en

    Odůvodnění

    K tomuto pozměňovacímu návrhu vedla nutnost zdůraznit důležitý právní princip. V souladu s uznáním zájmů dítěte by měla být zdůrazněna zásada, že děti by neměly být zadržovány, pokud k tomu neexistují závažné důvody.

    Pozměňovací návrh 7

    Čl. 17 odst. 1

    Komise pravidelně předkládá zprávy Evropskému parlamentu a Radě o provádění této směrnice ve členských státech a případně navrhne změny.

    Komise pravidelně předkládá zprávy Evropskému parlamentu a Radě o provádění této směrnice ve členských státech a případně navrhne změny. Tyto zprávy obsahují podrobnosti o počtech a státní příslušnosti osob, které podléhají nucenému návratu.

    Odůvodnění

    Podrobné statistické informace jak o nynějším rozsahu daného problému, tak o trendech posledních let jsou nezbytné proto, aby mohla být vyhodnocena účinnost politických opatření v této oblasti, a lze je také použít pro rozbor nákladů a výnosů.

    POSTUP

    Název

    Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o společných normách a postupech v členských státech při vrácení nelegálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí

    Referenční údaje

    KOM(2005)0391 – C6-0266/2005 – 2005/0167(COD)

    Příslušný výbor

    LIBE

    Výbor, který zaujal stanovisko
      Datum oznámení na zasedání

    AFET
    29.9.2005

    Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání

     

    Navrhovatel
      Datum jmenování

    Panagiotis Beglitis
    19.10.2005

    Projednání ve výboru

    20.3.2006

    25.4.2006

     

     

     

    Datum přijetí

    25.4.2006

    Výsledek závěrečného hlasování

    +:

    –:

    0:

    41

    4

    3

    Členové přítomní při závěrečném hlasování

    Panagiotis Beglitis, André Brie, Elmar Brok, Simon Coveney, Véronique De Keyser, Giorgos Dimitrakopoulos, Camiel Eurlings, Maciej Marian Giertych, Ana Maria Gomes, Alfred Gomolka, Richard Howitt, Toomas Hendrik Ilves, Ioannis Kasoulides, Joost Lagendijk, Vytautas Landsbergis, Cecilia Malmström, Francisco José Millán Mon, Pasqualina Napoletano, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Baroness Nicholson of Winterbourne, Justas Vincas Paleckis, Alojz Peterle, Tobias Pflüger, João de Deus Pinheiro, Mirosław Mariusz Piotrowski, Hubert Pirker, Paweł Bartłomiej Piskorski, Michel Rocard, Raül Romeva i Rueda, Libor Rouček, György Schöpflin, Gitte Seeberg, István Szent-Iványi, Konrad Szymański, Charles Tannock, Inese Vaidere, Ari Vatanen, Karl von Wogau, Luis Yañez-Barnuevo García

    Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování

    Laima Liucija Andrikienė, Árpád Duka-Zólyomi, Glyn Ford, Milan Horáček, Tunne Kelam, Jaromír Kohlíček, Janusz Onyszkiewicz, Rihards Pīks, Aloyzas Sakalas

    Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomní při závěrečném hlasování

     

    • [1]  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

    STANOVISKO Výboru pro rozvoj (22. 6. 2007)

    pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

    k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o společných normách a postupech v členských státech při vrácení nelegálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí
    (KOM(2005)0391 – C6‑0266/2005 – 2005/0167(COD))

    Navrhovatelka: Marie-Arlette Carlotti

    STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

    V rámci této směrnice Komise navrhuje postupné provádění návratové politiky Společenství, která by se vztahovala na nelegálně pobývající státní příslušníky třetích zemí. Evropská unie musí účinně přispívat k vytváření vyrovnané a spravedlivé návratové politiky, neboť je nezbytné mít společné standardy, pokud jde o navracení, které zaručí důstojný a bezpečný návrat nelegálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Proto se postupně slaďovaná návratová politika musí zakládat na jasných, transparentních a spravedlivých pravidlech, slučitelných se základními svobodami dotčených osob a s lidskými právy. Komise toto uznává. Přesto některá ustanovení návrhu směrnice nejsou zřejmě zcela v souladu se zásadou přiměřenosti a s dodržováním základních práv.

    Navíc musí takovou návratovou politiku doprovázet opatření, která migrantům umožní dostupnost oprávněného pobytu. Boj proti nelegálnímu přistěhovalectví musí doprovázet otevření legálních cest migrace a musí být uznána a zdůrazněna pozitivní úloha přistěhovalců pro hostitelskou zemi. Musí být zejména dodržována práva migrantů, neboť cestování je základní svobodou. Z těchto práv je třeba skutečně zohlednit a podporovat účast migrantů na životě hostitelské společnosti a účinnou možnost jejich integrace.

    Zásadní je rovněž uznat a podporovat úlohu migrantů v boji proti chudobě a v rozvoji. Z toho důvodu musí být otázka migrantů brána v úvahu v národních a mezinárodních strategiích zaměřených na vymýcení chudoby za účelem konkretizace cílů tisíciletí. To znamená zaměřit se na skryté příčiny migrace podle zásady solidarity a v úzké spolupráci se třetími zeměmi a s regionálními organizacemi. Pomoc rozvojovým zemím nesmí být vázána na dodržování ustanovení o opětovném vstupu ani na výsledky řízení migračních toků. Odpovědnost za migraci nemohou nést pouze země původu a tranzitní země a zejména ne pouze rozvojové země.

    Evropská unie se musí shodnout na adekvátní a společné reakci na tento fenomén, která bude zahrnovat doprovodná opatření a opatření pro integraci migrantů. Pokud jde o navracení, nelze podceňovat psychologické vlivy migrace a vyhoštění.

    Pro zajištění návratu za důstojných podmínek je zejména třeba:

    - upřednostňovat dobrovolný návrat – zároveň by měla být migrantům ponechána přiměřená lhůta na přípravu návratu za dobrých podmínek, což předpokládá poskytnout v tomto období určitý počet záruk – a předcházet vyhoštění;

    - poskytovat státním příslušníkům třetích zemí přesné, transparentní, aktuální a dostupné informace;

    - zavést účinnou procesní ochranu, která migrantům umožní vysvětlit jejich osobní situaci a orgánům umožní aplikovat individuální přístup; odpovědní úředníci a soudci musí mít příslušné vzdělání;

    - používat zadržovací opatření jen v krajním případě a dbát na to, aby období zadržení bylo krátké, bylo objektivně zdůvodněno a soudně kontrolováno; ujistit se, že podmínky zadržení jsou důstojné a že jsou dodržována práva migrantů;

    - podporovat integraci migranta v zemi původu a sledovat jeho plán návratu;

    - hodnotit dopad evropské návratové politiky v rozvojových zemích.

    Návratová politika Evropské unie musí být založena na zásadě solidarity a odpovědnosti sdílené s rozvojovými zeměmi. Evropská unie si musí být vědoma vlivu své politiky v rozvojových zemích a nebezpečí odepření vstupu a přijmout koherentní a horizontální migrační politiku, kde ve všech oblastech působení budou brána v úvahu rozvojová hlediska. Musí také zajistit, aby se migranti, kteří se vracejí, vraceli na základě přijatelného projektu, který jim umožní zařadit se do své země původu a podílet se tam na životě společnosti.

    POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

    Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

    Znění navržené Komisí[1]Pozměňovací návrhy Parlamentu

    Pozměňovací návrh 1

    Název

    Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o společných normách a postupech v členských státech při vrácení nelegálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí

    Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o společných normách a postupech v členských státech při vrácení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí

     

    Pokud bude přijat, měl by se tento pozměňovací návrh uplatnit v celém textu a ve všech jazykových verzích, které používají slovo „nelegální“ nebo významově shodné slovo.

    Odůvodnění

    Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je nahradit v navrhované směrnici slovo „nelegální“ slovem „neoprávněný“.

    Pozměňovací návrh 2

    Právní východisko 1a (nové)

     

    – s ohledem na pokyny Rady Evropy týkající se nuceného návratu (KOM(2005)0040),

    Pozměňovací návrh 3

    Bod odůvodnění 4

    (4) Členské státy by měly zajistit, aby se ukončení nelegálního pobytu provádělo v rámci spravedlivého a průhledného řízení.

    (4) Členské státy by měly zajistit, aby se ukončení nelegálního pobytu provádělo v rámci spravedlivého a průhledného řízení, nejdříve by však měly podniknout kroky přímo u zdroje s cílem zabránit tomu, aby se nelegálního vstupu využívalo z nutnosti (protože neexistují legální způsoby vstupu).

    Odůvodnění

    Legalizace pobytu je pouze nouzovým řešením přijatým jako součást vnitrostátní politiky přistěhovalectví v reakci na naléhavé situace. Není to dlouhodobé řešení širšího problému, jakým problém přistěhovalecké politiky viděný z evropského pohledu je. Výše uvedené doplnění plyne z potřeby upřesnění a doplnění skutečného stávajícího přístupu k přistěhovalectví v členských státech.

    Pozměňovací návrh 4

    Bod odůvodnění 5

    (5) Jako obecná zásada by se měl provádět harmonizovaný dvoufázový proces, který by zahrnoval v první fázi rozhodnutí o návratu a v druhé fázi případné vydání rozhodnutí o vyhoštění. Nicméně, aby se zabránilo možným procesním zpožděním, členským státům by se mělo dovolit vydávat jak rozhodnutí o návratu, tak rozhodnutí o vyhoštění v rámci jednoho právního aktu, resp. rozhodnutí.

    (5) Jako obecná zásada by se měl provádět harmonizovaný dvoufázový proces, který by zahrnoval v první fázi rozhodnutí o návratu a v druhé fázi případné vydání rozhodnutí o vyhoštění. Nicméně, aby se zabránilo možným procesním zpožděním, členským státům by se mělo dovolit vydávat jak rozhodnutí o návratu, tak rozhodnutí o vyhoštění ve stejném okamžiku, ale v rámci dvou různých právních aktů, resp. rozhodnutí s tím, že výkon právního aktu či rozhodnutí o vyhoštění bude podléhat splnění odkládací podmínky, tedy uplynutí lhůty pro dobrovolný návrat.

    Odůvodnění

    Ačkoli je z praktických důvodů pochopitelné, že právní akt/rozhodnutí o vyhoštění se přijímají ve stejném okamžiku jako právní akt/rozhodnutí o návratu, je důležité zdůraznit jejich odlišnost a vedlejší povahu vyhoštění ve vztahu k dobrovolnému návratu. Snadným a dostupným prostředkem, jak ukázat tento rozdíl, je mít alespoň formálně dva právní akty/dvě rozhodnutí, z nichž jeden/jedno podléhá splnění odkládací podmínky – uplynutí lhůty pro dobrovolný návrat.

    Pozměňovací návrh 5

    Bod odůvodnění 6

    (6) Dobrovolný návrat by měl mít přednost před nuceným návratem a měla by se udělit lhůta k dobrovolnému opuštění území, pokud neexistují důvody, které by zpochybňovaly účel řízení o návratu.

    (6) Dobrovolný návrat by měl mít přednost před nuceným návratem a měla by se udělit lhůta k dobrovolnému opuštění území.

    Odůvodnění

    Druhá část bodu odůvodnění je velmi vágní a je důležité zdůraznit, že dobrovolný návrat je skutečně prioritní.

    Pozměňovací návrh 6

    Bod odůvodnění 10

    (10) Účinky vnitrostátních návratových opatření by se měly rozšířit na evropskou úroveň, a sice zavedením zákazu opětovného vstupu platného na území všech členských států.

    (10) Účinky vnitrostátních návratových opatření by se měly rozšířit na evropskou úroveň.

    Délka zákazu opětovného vstupu by se měla určit po řádném zvážení všech významných okolností jednotlivého případu a neměla by za běžného stavu překročit 5 let. V případech vážného ohrožení veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti by se mělo dovolit vydat zákaz opětovného vstupu na delší dobu.

    V případech vážného ohrožení veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti mohou členské státy vydat zákaz opětovného vstupu.

    Odůvodnění

    Rozhodnutí o návratu, případně o vyhoštění, znamená dostatečnou sankci za nelegální pobyt státních příslušníků třetích zemí. Doplňovat k tomuto rozhodnutí zákaz opětovného vstupu se kromě výjimečných případů jeví jako nepřiměřené.

    Pozměňovací návrh 7

    Bod odůvodnění 11

    (11) Měla by se omezit možnost předběžné vazby a spojit se se zásadou přiměřenosti. Předběžná vazba by se měla používat pouze tehdy, jestliže to je nezbytné k zabránění vzniku nebezpečí skrývání se před spravedlností a jestliže uplatnění méně závažných donucovacích opatření není dostatečně účinné.

    (11) Měla by se omezit možnost předběžné vazby a spojit se se zásadou přiměřenosti. Předběžná vazba by se měla používat pouze tehdy, jestliže to je nezbytné k zabránění vzniku vážného nebezpečí skrývání se před spravedlností a jestliže uplatnění méně závažných donucovacích opatření není dostatečně účinné.

    Pozměňovací návrh 8

    Bod odůvodnění 15

    (15) Členské státy by měly mít rychlý přístup k údajům o rozhodnutích o návratu, rozhodnutích o vyhoštění a zákazech opětovného vstupu vydaných ostatními členskými státy. Toto sdílení informací by se mělo uskutečňovat v souladu s [rozhodnutím/nařízením …. o zřízení, provozování a používání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II)].

    (15) Členské státy by měly mít rychlý přístup k údajům o rozhodnutích o návratu, rozhodnutích o vyhoštění a zákazech opětovného vstupu vydaných ostatními členskými státy. Toto sdílení informací založené na přísném dodržování práva na soukromí a na ochranu osobních údajů, by se mělo uskutečňovat v souladu s [rozhodnutím/nařízením …. o zřízení, provozování a používání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II)]. Přístup k uvedeným informacím a jejich využívání by měly podléhat schválení soudních orgánů a omezovat se na účely této směrnice.

    Pozměňovací návrh 9

    Bod odůvodnění 17

    (17) Členské státy by měly uplatňovat ustanovení této směrnice, aniž by docházelo k diskriminaci na základě pohlaví, barvy pleti, rasového, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, jazyka, náboženského vyznání nebo světového názoru, politického či jiného smýšlení, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, rodu, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.

    (17) Členské státy by měly uplatňovat ustanovení této směrnice, aniž by docházelo k diskriminaci na základě pohlaví, barvy pleti, rasového, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, jazyka, náboženského vyznání nebo světového názoru, politického či jiného smýšlení, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, rodu, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, v plném souladu s mezinárodními úmluvami a takovým způsobem, aby nedocházelo ke krutému a ponižujícímu zacházení, a měly by brát v úvahu osobnost a potřeby každého jednotlivce.

    Odůvodnění

    Ochrana lidských práv musí být v této směrnici upravena jasněji.

    Pozměňovací návrh 10

    Bod odůvodnění 18

    (18) V souladu s Úmluvou OSN o právech dítěte z roku 1989 by při provádění této směrnice členské státy měly v první řadě zvážit „zájem dítěte“. V souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech by při provádění této směrnice členské státy měly v první řadě zvážit úctu k rodinnému životu.

    (18) V souladu s Úmluvou OSN o právech dítěte z roku 1989 by při provádění této směrnice členské státy měly v první řadě zvážit „zájem dítěte“. V souladu s tím by v Evropské unii či na místech financovaných Evropskou unií a/nebo jednotlivými členskými státy nikdy neměly být nezletilé osoby zadržovány ve vazebních zařízeních nebo v podmínkách, které by omezovaly jejich svobodu. V souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech by při provádění této směrnice členské státy měly v první řadě zvážit úctu k rodinnému životu.

    Pozměňovací návrh 11

    Bod odůvodnění 19

    (19) Tato směrnice se uplatní, aniž jsou dotčeny závazky vyplývající ze Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951 ve znění Newyorského protokolu ze dne 31. ledna 1967.

    (19) Tato směrnice se uplatní, aniž jsou dotčeny závazky vyplývající ze Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951 ve znění Newyorského protokolu ze dne 31. ledna 1967. Je tudíž zakázána jakákoli forma donucovací vazby uprchlíků, státních příslušníků třetích zemí, na něž se vztahují opatření o humanitární ochraně, a žadatelů o azyl.

    Odůvodnění

    Je nezbytné specifikovat výše uvedené požadavky v souladu s platnými mezinárodními ustanoveními.

    Pozměňovací návrh 12

    Bod odůvodnění 20a (nový)

     

    (20a) Cílem této směrnice je vymezit návratovou politiku nelegálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí na základě solidarity a odpovědnosti sdílené se zemí původu.

    Pozměňovací návrh 13

    Čl. 2 odst. 1

    1. Tato směrnice se použije pro nelegálně pobývající státní příslušníky třetích zemí na území členského státu,

    1. Tato směrnice se použije pro nelegálně pobývající státní příslušníky třetích zemí na území členského státu, kteří nesplňují podmínky vstupu podle článku 5 Schengenské prováděcí úmluvy.

    a) kteří nesplňují nebo přestali splňovat podmínky vstupu podle článku 5 Schengenské prováděcí úmluvy nebo

     

    b) kteří pobývají na území členského státu jiným neoprávněným způsobem.

     

    Odůvodnění

    S ohledem na zavedení společných norem v souvislosti s návratovými politikami je třeba zavést oddělená ustanovení pro osoby vstupující na území EU poprvé a osoby, jimž v minulosti udělily členské státy povolení k pobytu či některou z forem humanitární ochrany. V tomto smyslu by měla vzniknout oddělená směrnice pro státní příslušníky třetích zemí, jimž bylo v minulosti poskytnuto povolení k pobytu nebo kterým se dostalo určité formy humanitární ochrany.

    Pozměňovací návrh 14

    Čl. 2 odst. 2

    2. Členské státy jsou oprávněny rozhodnout, že nebudou používat tuto směrnici pro státní příslušníky třetích zemí, kterým byl odepřen vstup do průjezdní zóny členského státu. Nicméně zajistí, aby zacházení s takovými státními příslušníky třetích zemí a stupeň jejich ochrany nebyl nepříznivější než, jak se stanoví v článcích 8, 10, 13 a 15.

    vypouští se

    Odůvodnění

    Směrnice se má uplatňovat i tehdy, pokud státní příslušník třetí země nevstoupí do průjezdní zóny, neboť je vhodné zabránit jakémukoli nebezpečí odepření vstupu.

    Pozměňovací návrh 15

    Čl. 2 odst. 3 písm. ba) (nové)

     

    ba) u kterých bylo zahájeno řízení o legalizaci pobytu;

    Odůvodnění

    Tyto osoby, na něž se vztahují zvláštní podmínky, by měly být vyloučeny z působnosti směrnice.

    Pozměňovací návrh 16

    Čl. 2 odst. 3 písm. bb) (nové)

    bb) kteří jsou nezletilí;

    Odůvodnění

    Tyto osoby, na něž se vztahují zvláštní podmínky, by měly být vyloučeny z působnosti směrnice.

    Pozměňovací návrh 17

    Čl. 2 odst. 3 písm. bc) (nové)

     

    bc) kteří, třebaže dosáhli zletilosti, musí prodloužit pobyt na území členského státu ze studijních důvodů;

    Odůvodnění

    Tyto osoby, na něž se vztahují zvláštní podmínky, by měly být vyloučeny z působnosti směrnice.

    Pozměňovací návrh 18

    Čl. 3 písm. c)

    c) „návratem“ se rozumí proces dobrovolného nebo nuceného vrácení se do země původu, průjezdu nebo jiné třetí země;

    c) „návratem“ se rozumí výhradně proces vrácení se do země původu;

    Odůvodnění

    Termínem „návrat“, jak bylo potvrzeno ze zdrojů směrodatných v této oblasti, se rozumí výhradně návrat do země původu. Jakékoliv zkreslení tohoto termínu je v rozporu s původní definicí „návratu“.

    Pozměňovací návrh 19

    Čl. 3 písm. fa) (nové)

     

    fa) „vážným nebezpečím skrývání se před spravedlností“ se rozumí existence vážných důvodů, které musí být individuálně a objektivně definovány a zhodnoceny soudy, aby bylo možné stanovit, že osoba, které se rozhodnutí o návratu týká, by se mohla velmi pravděpodobně skrývat před spravedlností;

    Odůvodnění

    Nebezpečí skrývání se před spravedlností nemůže vyplývat pouze z toho, že státní příslušník třetí země nelegálně pobývá v členském státě. Členský stát musí za podpory vážných důvodů prokázat, že existuje vážné nebezpečí skrývání se před spravedlností.

    Pozměňovací návrh 20

    Článek 5

    Příbuzenské vztahy a zájem dítěte

    Sociální a rodinné vazby a zájem dítěte

    Při provádění této směrnice členské státy náležitě uváží povahu a pevnost příbuzenských vztahů státního příslušníka třetí země, délku jeho pobytu ve členském státě, kulturní a sociální pouta k zemi původu a skutečnost, zda má rodinu. Uváží také zájem dítěte podle Úmluvy OSN o právech dítěte z roku 1989.

    Při provádění této směrnice členské státy náležitě uváží povahu a pevnost příbuzenských vztahů státního příslušníka třetí země, jeho vazby s hostitelskou zemí, případné kroky spojené s legalizací jeho pobytu, délku jeho pobytu ve členském státě, kulturní a sociální pouta k zemi původu a skutečnost, zda má rodinu. Uváží také zájem dítěte podle Úmluvy OSN o právech dítěte z roku 1989. Nezletilé osoby bez doprovodu nelze vyhostit ani zadržet. Rodiny s alespoň jednou nezletilou osobou by v zásadě neměly být umísťovány do předběžné vazby a přednostně by pro ně měla být uplatňována jiná řešení než předběžná vazba.

    Pozměňovací návrh 21

    Čl. 6 odst. 1

    1. Členské státy vydají rozhodnutí o návratu platné pro státního příslušníka třetí země, který pobývá neoprávně na jejich území.

    1. Členské státy mohou vydat individuální rozhodnutí o návratu platné pro státního příslušníka třetí země, který pobývá neoprávněně na jejich území, s výjimkou nezletilých osob bez doprovodu.

    Odůvodnění

    Rozhodnutí o návratu musí zůstat jednou z možností pro členské státy; rozhodnutí musí stanovit lhůtu návratu v délce nejméně šesti týdnů: dát přednost dobrovolnému návratu znamená také umožnit vypracování plánu návratu. Zájem dítěte vede k zákazu vypovězení nezletilých osob bez doprovodu.

    Pozměňovací návrh 22

    Čl. 6 odst. 2

    2. V rozhodnutí o návratu se poskytne přiměřená lhůta k dobrovolnému opuštění území v délce až čtyř týdnů, jestliže žádné důvody nezavdávají příčinu k domněnce, že by se dotčená osoba během této lhůty mohla skrývat před spravedlností. Některé povinnosti zaměřené na předcházení nebezpečí skrývání se před spravedlností, jako pravidelné hlášení orgánům, složení finanční záruky, předložení dokladů nebo povinnosti pobývat na určitém místě, lze uložit po dobu uvedené lhůty.

    2. V rozhodnutí o návratu se poskytne přiměřená lhůta k dobrovolnému opuštění území v délce nejméně šesti týdnů. Některé povinnosti zaměřené na předcházení vážnému nebezpečí skrývání se před spravedlností, jako pravidelné hlášení orgánům, složení finanční záruky, předložení dokladů nebo povinnost pobývat na určitém místě, lze uložit po dobu uvedené lhůty.

    Odůvodnění

    Viz pozměňovací návrh 21.

    Pozměňovací návrh 23

    Čl. 6 odst. 3

    3. Rozhodnutí o návratu se vydá jako oddělený právní akt nebo rozhodnutí nebo společně s rozhodnutím o vyhoštění.

    3. Rozhodnutí o návratu se vydá jako oddělený právní akt nebo rozhodnutí odlišné od rozhodnutí o vyhoštění. Rozhodnutí o vyhoštění, ačkoli má odlišnou formu, může být vydáno ve stejném okamžiku jako rozhodnutí o návratu, je však platné pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky uvedené v čl. 7 odst. 1. Zrušení rozhodnutí o návratu znamená automatické zrušení rozhodnutí o vyhoštění.

    Odůvodnění

    Viz pozměňovací návrh 21.

    Pozměňovací návrh 24

    Čl. 6 odst. 4

    4. Jestliže jsou členské státy povinny dodržovat závazky odvozené ze základních práv vyplývajících především Evropské úmluvy o lidských právech, jako právo na ochranu před pronásledováním, právo na vzdělání a právo na sloučení rodiny, pak se rozhodnutí o návratu nevydá. Jestliže bylo rozhodnutí o návratu již vydáno, zruší se.

    4. Jestliže jsou členské státy povinny dodržovat závazky odvozené ze základních práv vyplývajících především z Evropské úmluvy o lidských právech, Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků, Úmluvy OSN proti mučení a Úmluvy OSN o právech dítěte z roku 1989, jako právo jako zásadu nenavracení, právo na vzdělání, právo na poskytnutí péče v případě vážné nemoci a právo na sloučení rodiny, pak se rozhodnutí o návratu nevydá. Jestliže bylo rozhodnutí o návratu již vydáno, zruší se.

    Odůvodnění

    S cílem zahrnout veškeré uvedené odkazy.

    Pozměňovací návrh 25

    Čl. 6 odst. 5

    5. Ze solidárních, humanitárních nebo jiných důvodů mohou členské státy kdykoliv rozhodnout o udělení autonomního povolení k pobytu nebo jiného oprávnění zakládajícího právo pobytu státnímu příslušníku třetí země, který pobývá na jejich území neoprávněně. V tomto případě se rozhodnutí o návratu nevydá nebo jestliže rozhodnutí o návratu již bylo vydáno, zruší se.

    5. Z humanitárních nebo jiných důvodů mohou členské státy kdykoliv rozhodnout o udělení autonomního povolení k pobytu nebo jiného oprávnění zakládajícího právo pobytu státnímu příslušníku třetí země, který pobývá na jejich území neoprávněně, při současném zahrnutí vysoké úrovně ochrany zdraví státních příslušníků třetích zemí do svých politik přistěhovalectví. V tomto případě se rozhodnutí o návratu nevydá, nebo jestliže rozhodnutí o návratu již bylo vydáno, zruší se.

    Odůvodnění

    Členské státy musí nelegálním přistěhovalcům zajistit poskytování zdravotní péče, a to doplněním svých politik přistěhovalectví o nezbytná ekonomická opatření. Životní podmínky nelegálních přistěhovalců, kteří vstupují do členských států a v těchto státech žijí, jsou většinou špatné a mají dopad na jejich zdraví.

    Pozměňovací návrh 26

    Čl. 6 odst. 6

    6. Pokud je státní příslušník třetí země pobývající na území členského státu neoprávněně držitelem platného povolení k pobytu vydaného jiným členským státem, první členský stát nevydá rozhodnutí o návratu za předpokladu, že se tato osoba dobrovolně vrátí na území členského státu, který vydal povolení k pobytu.

    6. Pokud je státní příslušník třetí země neoprávněně pobývající na území členského státu držitelem platného povolení k pobytu vydaného jiným členským státem, první členský stát nevydá rozhodnutí o návratu za předpokladu, že se tato osoba dobrovolně vrátí na území členského státu, který vydal povolení k pobytu. Toto ustanovení se použije až do doby, kdy budou zavedeny postupy pro vzájemné uznávání povolení k pobytu na evropské úrovni.

    Odůvodnění

    Než bude přijata evropská návratová politika, je pro Evropskou unii nezbytné, aby byl zaveden právní rámec vztahující se na dovolené způsoby vstupu na evropské území.

    Pozměňovací návrh 27

    Čl. 6 odst. 8

    8. Jestliže státní příslušník třetí země, který pobývá na území členského státu neoprávněně, je účastníkem řízení o udělení povolení k pobytu nebo jiného povolení zakládající právo pobytu, tento členský stát nemusí vydat rozhodnutí o návratu do skončení probíhajícího řízení.

    8. Jestliže státní příslušník třetí země, který pobývá na území členského státu neoprávněně, je účastníkem řízení o udělení povolení k pobytu nebo jiného povolení zakládající právo pobytu, tento členský stát nevydá rozhodnutí o návratu do skončení probíhajícího řízení.

    Pozměňovací návrh 28

    Čl. 6 odst. 8a (nový)

     

    8a. V rámci sdělení rozhodnutí o návratu, se členské státy vyzývají, aby poskytovaly informace a navrhovaly vedlejší opatření podporující opětovné začlenění státních příslušníků třetí země do země jejich původu a jejich přispívání k rozvoji této země.

    Pozměňovací návrh 29

    Čl. 7 odst. 1

    1. Členské státy vydají rozhodnutí o vyhoštění státního příslušníka třetí země, pro kterého platí rozhodnutí o návratu tehdy, jestliže hrozí nebezpečí skrývání se před spravedlností nebo jestliže povinnost návratu nebyla splněna během lhůty pro dobrovolné opuštění území poskytnuté podle čl. 6 odst. 2.

    1. Členské státy vydají individuální rozhodnutí o vyhoštění státního příslušníka třetí země, pro kterého platí rozhodnutí o návratu tehdy, jestliže povinnost návratu nebyla splněna během lhůty pro dobrovolné opuštění území poskytnuté podle čl. 6 odst. 2 nebo pokud existuje vážné nebezpečí skrývání se před spravedlností.

    Pozměňovací návrh 30

    Čl. 7 odst. 2

    2. V rozhodnutí o vyhoštění se blíže určí země návratu a prodloužená lhůta, během které se vyhoštění vykoná.

    2. V rozhodnutí o vyhoštění se blíže určí země návratu, což bude země původu státního příslušníka třetí země, a prodloužená lhůta, během které se vyhoštění vykoná.

    Odůvodnění

    Státní příslušníci třetích zemí by měli být vráceni do země svého původu, nikoliv do jakékoli země. Jsou-li státní příslušníci třetí země vráceni do sousední země v blízkosti vnějších hranic Evropské unie, existuje velká pravděpodobnost opětovného nelegálního vstupu a provedená opatření Společenství by byla tudíž neúčinná.

    Pozměňovací návrh 31

    Čl. 7 odst. 3

    3. Rozhodnutí o vyhoštění se vydá jako oddělený právní akt nebo rozhodnutí nebo společně s rozhodnutím o návratu.

     

    3. Rozhodnutí o vyhoštění se vydá jako oddělený právní akt nebo rozhodnutí odlišné od rozhodnutí o návratu. Rozhodnutí o vyhoštění, ačkoli má odlišnou formu, může být vydáno ve stejném okamžiku jako rozhodnutí o návratu, ale je platné pouze tehdy, pokud jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1.

    Pozměňovací návrh 32

    Čl. 8 název a odst. 1

    Odklad

    Odklad nebo zrušení

    1. Členské státy mohou výkon rozhodnutí o návratu odložit o přiměřenou dobu podle konkrétních okolností jednotlivého případu.

    1. Členské státy mohou výkon rozhodnutí o návratu odložit o přiměřenou dobu podle konkrétních okolností jednotlivého případu nebo zrušit rozhodnutí o návratu. V případě odkladu nebo zrušení se členský stát ujistí, že podmínky pobytu státního příslušníka třetí země jsou důstojné.

    Odůvodnění

    K návratu státního příslušníka třetí země nesmí dojít v případě nebezpečí pro tohoto státního příslušníka nebo pokud plán návratu není možný. Nezletilé osoby bez doprovodu nesmějí být vypovězeny.

    Pozměňovací návrh 33

    Čl. 8 odst. 2 úvodní část

    2. Členské státy odloží výkon rozhodnutí o vyhoštění za těchto okolností:

    2. Členské státy odloží výkon rozhodnutí o vyhoštění nebo jej zruší za těchto okolností:

    Odůvodnění

    Viz pozměňovací návrh 32.

    Pozměňovací návrh 34

    Čl. 8 odst. 2 písm. -a) (nové)

     

    -a) situace fyzického či psychického nebezpečí pro státního příslušníka třetí země v případě návratu do jeho země původu;

    Odůvodnění

    Viz pozměňovací návrh 32.

    Pozměňovací návrh 35

    Čl. 8 odst. 2 písm. c)

    c) nedostatečná jistota, že nezletilé osoby bez doprovodu bude možno předat rodinnému příslušníkovi, rovnocennému zástupci, poručníkovi nezletilé osoby nebo příslušnému úředníkovi země návratu v místě opuštění území nebo po příjezdu poté, co se vyhodnotí podmínky, do kterých nezletilá osoba bude vrácena, jestliže budou tyto okolnosti i nadále trvat.

    vypouští se

    Odůvodnění

    Viz pozměňovací návrh 32.

    Pozměňovací návrh 36

    Čl. 8 odst. 2 písm. ca) (nové)

     

    ca) lze-li se z vážných důvodů domnívat, že vyhoštění povede k hromadnému vyhošťování v rozporu s článkem 4 protokolu č. 4 Evropské úmluvy o lidských právech, jež zakazuje hromadné vyhošťování.

    Pozměňovací návrh 37

    Čl. 8 odst. 3

    3. Jestliže se výkon rozhodnutí o návratu nebo výkon rozhodnutí o vyhoštění odloží podle článku 1 a 2, lze vzhledem/za účelem předcházení nebezpečí skrývání se před spravedlností některé povinnosti, jako pravidelné hlášení orgánům, složení finanční záruky, předložení dokladů nebo povinnosti pobývat na určitém místě, uložit dotčenému státnímu příslušníku třetí země.

    3. Jestliže se výkon rozhodnutí o návratu nebo výkon rozhodnutí o vyhoštění odloží podle článku 1 a 2, lze za účelem předcházení vážnému nebezpečí skrývání se před spravedlností některé povinnosti, jako pravidelné hlášení orgánům, složení finanční záruky nebo povinnost pobývat na určitém místě, uložit dotčenému státnímu příslušníku třetí země.

    Odůvodnění

    Viz pozměňovací návrh 32.

    Pozměňovací návrh 38

    Čl. 9 odst. 1

    1. Rozhodnutí o vyhoštění obsahují zákaz opětovného vstupu po dobu nejvýše 5 let.

    1. V případě vážného ohrožení veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti mohou členské státy doplnit rozhodnutí o vyhoštění zákazem opětovného vstupu po dobu nejvýše šesti měsíců.

    Rozhodnutí o návratu mohou obsahovat zákaz opětovného vstupu.

     

    Odůvodnění

    Rozhodnutí o návratu, případně o vyhoštění, znamená dostatečnou sankci za nelegální pobyt státních příslušníků třetích zemí. Doplňovat k tomuto rozhodnutí zákaz opětovného vstupu se kromě výjimečných případů jeví jako nepřiměřené.

    Pozměňovací návrh 39

    Čl. 9 odst. 2 písm. c)

    c) vstoupil na území členského státu během zákazu opětovného vstupu,

    vypouští se

    Odůvodnění

    Viz pozměňovací návrh 38.

    Pozměňovací návrh 40

    Čl. 9 odst. 2 písm. d)

    d) představuje ohrožení veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku.

    vypouští se

    Odůvodnění

    Viz pozměňovací návrh 38.

    Pozměňovací návrh 41

    Čl. 9 odst. 2 poslední pododstavec

    Zákaz opětovného vstupu lze vydat na dobu delší než 5 let, jestliže dotčený státní příslušník třetí země představuje vážné ohrožení veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku.

    vypouští se

    Odůvodnění

    Viz pozměňovací návrh 38.

    Pozměňovací návrh 42

    Čl. 9 odst. 2a (nový)

     

    2a. Proti rozhodnutí o zákazu opětovného vstupu je možno se odvolat a rozhodnutí může být přehodnoceno na základě žádosti dotčené osoby.

    Odůvodnění

    Viz pozměňovací návrh 38.

    Pozměňovací návrh 43

    Čl. 9 odst. 3

    3. Zákaz opětovného vstupu lze zrušit zejména v takových případech, kdy dotčený státní příslušník třetí země:

    3. Zákaz opětovného vstupu je zrušen v takových případech, kdy dotčený státní příslušník třetí země již nepředstavuje vážné ohrožení veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti členského státu. Toto zrušení je účinné ve všech členských státech.

    (a) je osobou, na kterou se rozhodnutí o návratu nebo rozhodnutí o vyhoštění vztahuje poprvé,

     

    (b) po vycestování podal zprávu konzulárnímu úřadu členského státu,

     

    (c) uhradil všechny náklady vzniklé z předchozího řízení o návratu.

     

    Odůvodnění

    Viz pozměňovací návrh 38.

    Pozměňovací návrh 44

    Čl. 9 odst. 4

    4. Zákaz opětovného vstupu lze výjimečně a dočasně odložit ve vhodných konkrétních případech.

    vypouští se

    Odůvodnění

    Viz pozměňovací návrh 38.

    Pozměňovací návrh 45

    Čl. 9 odst. 5

    5. Ustanovení odstavců 1 až 4 se použijí, aniž je dotčeno právo na azyl v jednom členském státě.

    4. Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí, aniž je dotčeno právo na azyl v jednom členském státě.

    Pozměňovací návrh 46

    Čl. 10 odst. 1a (nový)

     

    1a. Členský stát zajistí, aby při návratu byly přítomny nevládní organizace, zejména během vyhošťování.

    Pozměňovací návrh 47

    Čl. 10 odst. 2

    2. Při výkonu vyhoštění členské státy přihlédnou ke společným pokynům pro bezpečnost při společném vrácení leteckou cestou, které jsou připojeny k rozhodnutí 2004/573/ES.

    2. Při výkonu vyhoštění členské státy přihlédnou ke společným pokynům pro bezpečnost při společném vrácení leteckou cestou, které jsou připojeny k rozhodnutí 2004/573/ES, a nebudou přistupovat k hromadnému vyhošťování a k postupům, jež jsou zdánlivě určeny pro vyhoštění jedinců, ale použijí se pro skupinu jedinců.

    Odůvodnění

    Uvádí znění do souladu s cíli směrnice.

    Pozměňovací návrh 48

    Čl. 10 odst. 2a (nový)

     

    2a. Pokud je vydáno rozhodnutí o návratu, navrhne Komise s ohledem na zajištění a sledování sociálního a hospodářského znovuzačlenění navrácených osob v zemi jejich původu plán spolupráce ad hoc odsouhlasený s každou dílčí třetí zemí, který zajistí dodržování základních práv navrácených osob.

    Odůvodnění

    Toto opatření doplňuje návratovou politiku Evropské unie.

    Pozměňovací návrh 49

    Čl. 11 odst. 1 pododstavec 2

    Členské státy zajistí, aby se v rozhodnutí uvedly věcné i právní důvody a aby dotčený státní příslušník třetí země byl písemně informován o dostupných opravných prostředcích.

    Členské státy zajistí, aby se v rozhodnutí uvedly věcné i právní důvody a aby dotčený státní příslušník třetí země byl co nejdříve písemně informován o dostupných opravných prostředcích.

    Odůvodnění

    Je velmi důležité, aby dotčené osoby měly k dispozici aktuální, spolehlivé a dostupné informace, a mohly tak co nejlépe využít čas, který mají k dispozici, pro vyřízení procesních záležitostí.

    Pozměňovací návrh 50

    Čl. 11 odst. 2

    2. Členské státy na požádání poskytnou písemný nebo ústní překlad hlavních prvků rozhodnutí o návratu a/nebo rozhodnutí o vyhoštění v takovém jazyce, o kterém lze oprávněně předpokládat, že mu státní příslušník třetí země porozumí.

    2. Členské státy poskytnou písemný překlad rozhodnutí o návratu nebo rozhodnutí o vyhoštění v takovém jazyce, kterému dotčená osoba porozumí.

    Odůvodnění

    Účinné právo na přístup ke spravedlnosti zahrnuje porozumění vydaným rozhodnutím.

    Pozměňovací návrh 51

    Čl. 12 odst. 1

    1. Členské státy zajistí, aby dotčený státní příslušník třetí země měl právo na podání soudního opravného prostředku u soudu nebo tribunálu s cílem odvolat se proti rozhodnutí o návratu a/nebo rozhodnutí o vyhoštění nebo požádat o přezkoumání.

    1. Členské státy zajistí, aby všichni státní příslušníci třetí země měli právo na podání soudního opravného prostředku u soudu s cílem odvolat se proti rozhodnutí o návratu nebo rozhodnutí o vyhoštění.

    Odůvodnění

    Upřesněné znění.

    Pozměňovací návrh 52

    Čl. 12 odst. 2

    2. Soudní opravný prostředek má buď odkladný účinek nebo obsahuje právo státního příslušníka třetí země požádat o odklad výkonu rozhodnutí o návratu nebo rozhodnutí o vyhoštění, přičemž se výkon rozhodnutí o návratu nebo rozhodnutí o vyhoštění odloží, dokud rozhodnutí není potvrzeno nebo již nemůže být napadeno opravným prostředkem s odkladným účinkem.

    2. Soudní opravný prostředek má odkladný účinek.

    Pozměňovací návrh 53

    Čl. 12 odst. 3

    3. Členské státy zajistí, aby dotčený státní příslušník třetí země měl možnost získat právní radu, právní zastoupení a v případě potřeby jazykovou pomoc. Právní pomoc je dostupná tomu, komu chybí dostatečné prostředky v tom smyslu, že této pomoci je třeba k zajištění účinného přístupu ke spravedlnosti.

    3. Členské státy zajistí, aby dotčený státní příslušník třetí země měl možnost získat právní radu, právní zastoupení a v případě potřeby jazykovou pomoc. Právní pomoc je dostupná tomu, komu chybí dostatečné prostředky k zajištění účinného přístupu ke spravedlnosti.

    Pozměňovací návrh 54

    Čl. 14 odst. 1

    1. Zavdávají-li vážné důvody příčinu k domněnce, že existuje nebezpečí skrývání se před spravedlností a jestliže by uplatnění méně závažných donucovacích opatření, jako pravidelné hlášení orgánům, složení finanční záruky, předložení dokladů, povinnosti pobývat na určitém místě či jiných preventivních opatření, nebylo dostatečně účinné, vezmou členské státy do předběžné vazby státního příslušníka třetí země, na kterého se vztahuje nebo bude vztahovat rozhodnutí o vyhoštění či rozhodnutí o návratu.

    1. Zavdávají-li vážné důvody příčinu k domněnce, že existuje vážné nebezpečí skrývání se před spravedlností a jestliže by uplatnění méně závažných donucovacích opatření, jako pravidelné hlášení orgánům, složení finanční záruky, předložení dokladů, povinnosti pobývat na určitém místě či jiných preventivních opatření, nebylo dostatečně účinné, vezmou členské státy do předběžné vazby státního příslušníka třetí země, na kterého se vztahuje rozhodnutí o vyhoštění.

    Odůvodnění

    Pokud nebezpečí skrývání se před spravedlností není významné, nemůže ospravedlňovat předběžnou vazbu za účelem vyhoštění. Je třeba trvat na tom, aby opatření předběžné vazby byla výjimečná, aby se zakládala na vážném nebezpečí skrývání se před spravedlností, které posoudí soudy, a aby byla používána pouze během přípravy vyhoštění.

    Pozměňovací návrh 55

    Čl. 14 odst. 1a (nový)

     

    Předběžná vazba je odůvodněná pouze po dobu nezbytně nutnou k přípravě vyhoštění, pokud existuje vážné nebezpečí skrývání se před spravedlností. Vazba přestává být odůvodněná, neodpoví-li orgány v zemi návratu navzdory veškerému úsilí zaměřenému na získání potřebných cestovních dokladů ve stanovené lhůtě.

    Pozměňovací návrh 56

    Čl. 14 odst. 4

    4. Soudní orgány mohou předběžnou vazbu prodloužit nejvýše na dobu šesti měsíců.

    4. Soudní orgány mohou předběžnou vazbu prodloužit nejvýše na dobu tří měsíců.

    Odůvodnění

    Viz pozměňovací návrh 54.

    Pozměňovací návrh 57

    Čl. 15 odst. 1

    1. Členské státy zajistí, aby se v rámci výkonu předběžné vazby zacházelo se státními příslušníky třetí země důstojně a v souladu se zásadami lidskosti, s úctou k jejich základním právům a podle mezinárodního a vnitrostátního práva. Na požádání se jim neprodleně dovolí navázat kontakt s právními zástupci, rodinnými příslušníky a příslušnými konzulárními orgány, jakož i s dotčenými mezinárodními a nevládními organizacemi.

    1. Členské státy zajistí, aby se v rámci výkonu předběžné vazby zacházelo se státními příslušníky třetí země důstojně a v souladu se zásadami lidskosti, s úctou k jejich základním právům a podle mezinárodního a vnitrostátního práva. Mají rovněž právo navázat neprodleně kontakt s právními zástupci, rodinnými příslušníky a příslušnými konzulárními orgány, jakož i s dotčenými mezinárodními a nevládními organizacemi.

    Odůvodnění

    Zadržení ve vazbě bez práva komunikovat s rodinou nebo právním zástupcem je považováno za porušení základních práv zadržené osoby.

    Pozměňovací návrh 58

    Čl. 15 odst. 2

    2. Předběžná vazba bude vykonávána ve specializovaných zařízeních pro předběžnou vazbu. Jestliže členský stát nemůže poskytnout ubytování ve zvláštním zařízení pro předběžnou vazbu a musí se uchýlit k poskytnutí ubytování ve věznici, zajistí, aby státní příslušníci třetí země v předběžné vazbě byly vždy fyzicky odděleni od vězňů.

    2. Předběžná vazba bude vykonávána ve specializovaných zařízeních pro předběžnou vazbu. Jestliže členský stát nemůže poskytnout ubytování ve zvláštním zařízení pro předběžnou vazbu a je povinen se uchýlit k poskytnutí ubytování ve věznici vzhledem k nedostatku míst ve zvláštních zařízeních pro předběžnou vazbu, zajistí, aby státní příslušníci třetí země v předběžné vazbě byly vždy fyzicky odděleni od vězňů, a to i během volného času.

    Pozměňovací návrh 59

    Čl. 15 odst. 3

    3. Zvláštní pozornost se věnuje postavení zranitelných osob. Členské státy zajistí, aby nezletilé osoby v předběžné vazbě nebyly ponechány ve společné vězeňské cele. Nezletilé osoby bez doprovodu jsou od dospělých osob odloučeny, ledaže se má zato, že odloučení není v zájmu dítěte.

     

    3. Zvláštní pozornost se věnuje postavení zranitelných osob. Členské státy zajistí, aby nezletilé osoby nebyly ponechány v předběžné vazbě, ale aby jim bylo poskytnuto vzdělání a péče v zařízeních, která se zabývají ochranou dítěte, při respektování jejich rodinných vazeb a zájmu dítěte. Nezletilé osoby bez doprovodu nejsou zadržovány.

    Odůvodnění

    Je nepřiměřené, aby na nezletilé osoby byla uvalena předběžná vazba.

    Pozměňovací návrh 60

    Čl. 15 odst. 4

    4. Členské státy zajistí, aby mezinárodní a nevládní organizace měly možnost navštěvovat zařízení pro předběžnou vazbu s cílem posuzovat přiměřenost podmínek předběžné vazby. Tyto návštěvy mohou podléhat povinnosti získat oprávnění.

    4. Členské státy zajistí, aby mezinárodní a nevládní organizace měly možnost navštěvovat zařízení pro předběžnou vazbu s cílem posuzovat přiměřenost podmínek předběžné vazby.

    Odůvodnění

    Viz pozměňovací návrh 59.

    Pozměňovací návrh 61

    Čl. 16 písm. a)

    a) uznat rozhodnutí o návratu nebo rozhodnutí o vyhoštění vydané prvním členským státem a provést výkon vyhoštění, přičemž členské státy mezi sebou vzájemně vyrovnají případné finanční nevyváženosti, a sice mutatis mutandis podle rozhodnutí Rady 2004/191/ES.

    a) uznat rozhodnutí o návratu nebo rozhodnutí o vyhoštění vydané prvním členským státem a provést výkon vyhoštění, přičemž členské státy mezi sebou vzájemně vyrovnají případné finanční nevyváženosti, a sice mutatis mutandis podle rozhodnutí Rady 2004/191/ES; v tomto případě neoprávněně pobývající státní příslušník třetí země požívá práv stanovených v článku 12 této směrnice;

    Odůvodnění

    Státní příslušníci třetích zemí musí mít za každých okolností právo na účinný opravný prostředek před soudem proti rozhodnutí o návratu (nebo o vyhoštění). Proto jim také jiný členský stát musí zaručit přístup ke spravedlnosti, aby mohli napadnout rozhodnutí přijaté soudem prvního stupně v prvním členském státě.

    Pozměňovací návrh 62

    Čl. 16 písm. c)

    c) zahájit řízení o návratu podle vlastních vnitrostátních předpisů;

    c) zahájit řízení o návratu podle vlastních vnitrostátních předpisů a acquis Společenství;

    Odůvodnění

    Aby mohl druhý členský stát přistoupit k řízení o návratu, je třeba v souladu se zásadami subsidiarity a přiměřenosti přijmout příslušná opatření v rámci vnitrostátních právních předpisů v daném členském státě, ale i v rámci acquis Společenství.

    Pozměňovací návrh 63

    Článek 17

    Komise pravidelně předkládá zprávy Evropskému parlamentu a Radě o provádění této směrnice ve členských státech a případně navrhne změny.

    Komise pravidelně předkládá zprávy Evropskému parlamentu a Radě o provádění této směrnice ve členských státech a případně navrhne změny.

     

    Členské státy mají povinnost zhodnotit dopad své návratové politiky na země původu státních příslušníků třetích zemí a zajistit slučitelnost této politiky s koherentní politikou rozvoje a spolupráce se zeměmi původu a s tranzitními zeměmi.

    První zprávu Komise podá nejpozději čtyři roky ode dne uvedeného v čl. 18 odst. 1.

    První zprávu Komise podá nejpozději čtyři roky ode dne uvedeného v čl. 18 odst. 1.

    Odůvodnění

    Návrat státních příslušníků třetích zemí musí být připraven a nemůže být oddělen od koherentní a účinné politiky rozvoje. Zásada solidarity vyžaduje, aby členské státy zajistily návaznost těchto opatření.

    POSTUP

    Název

    Společné normy a postupy při vracení státních příslušníků třetích zemí s nelegálním pobytem

    Referenční údaje

    KOM(2005)0391 – C6-0266/2005 – 2005/0167(COD)

    Příslušný výbor

    LIBE

    Výbor, který zaujal stanovisko

           Datum oznámení na zasedání

    DEVE

    29.9.2005

     

     

     

    Navrhovatel

           Datum jmenování

    Marie-Arlette Carlotti

    27.3.2007

     

     

    Datum přijetí

    5.6.2007

     

     

     

    Výsledek závěrečného hlasování

    +:

    –:

    0:

    22

    0

    3

    Členové přítomní při závěrečném hlasování

    Margrete Auken, Josep Borrell Fontelles, Danutė Budreikaitė, Corina Creţu, Nirj Deva, Alexandra Dobolyi, Fernando Fernández Martín, Filip Kaczmarek, Glenys Kinnock, Maria Martens, Luisa Morgantini, Miguel Portas, Toomas Savi, Frithjof Schmidt, Jürgen Schröder, Feleknas Uca, Margrietus van den Berg, Johan Van Hecke, Luis Yañez-Barnuevo García

    Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

    Jan Jerzy Kułakowski, Miguel Angel Martínez Martínez, Manolis Mavrommatis, Pasqualina Napoletano, Anne Van Lancker, Ralf Walter

    • [1]  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

    POSTUP

    Název

    Společné normy a postupy při vracení státních příslušníků třetích zemí s nelegálním pobytem

    Referenční údaje

    KOM(2005)0391 – C6-0266/2005 – 2005/0167(COD)

    Datum předložení EP

    1.9.2005

    Příslušný výbor

           Datum oznámení na zasedání

    LIBE

    29.9.2005

    Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko

           Datum oznámení na zasedání

    AFET

    29.9.2005

    DEVE

    29.9.2005

    EMPL

    29.9.2005

     

    Nezaujaté stanovisko

           Datum rozhodnutí

    EMPL

    14.9.2005

     

     

     

    Zpravodaj(ové)

           Datum jmenování

    Manfred Weber

    14.9.2005

     

     

    Projednání ve výboru

    24.11.2005

    20.3.2006

    20.6.2006

    11.12.2006

     

    27.6.2007

    12.9.2007

     

     

    Datum přijetí

    12.9.2007

     

     

     

    Výsledek závěrečného hlasování

    +:

    –:

    0:

    47

    5

    0

    Členové přítomní při závěrečném hlasování

    Alexander Alvaro, Alfredo Antoniozzi, Mihael Brejc, Kathalijne Maria Buitenweg, Michael Cashman, Giuseppe Castiglione, Giusto Catania, Carlos Coelho, Fausto Correia, Esther De Lange, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Bárbara Dührkop Dührkop, Claudio Fava, Patrick Gaubert, Roland Gewalt, Lilli Gruber, Adeline Hazan, Jeanine Hennis-Plasschaert, Ewa Klamt, Roger Knapman, Magda Kósáné Kovács, Barbara Kudrycka, Henrik Lax, Roselyne Lefrançois, Sarah Ludford, Dan Mihalache, Claude Moraes, Javier Moreno Sánchez, Martine Roure, Inger Segelström, Károly Ferenc Szabó, Søren Bo Søndergaard, Vladimir Urutchev, Manfred Weber, Tatjana Ždanoka

    Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

    Inés Ayala Sender, Simon Busuttil, Charlotte Cederschiöld, Gérard Deprez, Iratxe García Pérez, Ignasi Guardans Cambó, Sophia in ‘t Veld, Carlos José Iturgaiz Angulo, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Metin Kazak, Jean Lambert, Antonio Masip Hidalgo, Hubert Pirker, Antonio Tajani, Rainer Wieland

    Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

    Vincenzo Aita, Iles Braghetto