ZPRÁVA o kapacitě letišť a pozemním odbavení: směrem k účinnější politice

27. 9. 2007 - (2007/2092(INI))

Výbor pro dopravu a cestovní ruch
Zpravodajka: Anne E. Jensen

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o kapacitě letišť a pozemním odbavení: směrem k účinnější politice

(2007/2092(INI))

Evropský parlament,

–    s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Akční plán pro kapacitu, efektivitu a bezpečnost letišť v Evropě“ (KOM(2006)0819),

–    s ohledem na zprávu Komise o uplatňování směrnice Rady 96/67/ES ze dne 15. října 1996 (KOM(2006)0821),

–    s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–    s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0349/2007),

A.  vzhledem k tomu, že globalizace a rychlý ekonomický rozvoj povedou ke zvýšení poptávky po letecké dopravě v Evropské unii (doprava bez letištních omezení), které dosáhne v průměru alespoň 4,3 % a pravděpodobně až 5,2 % ročně,

B.   vzhledem k tomu, že tento trend by do roku 2025 přinesl až dvouapůlnásobné zvýšení poptávky po letecké dopravě oproti poptávce v roce 2003,

C.  vzhledem k tomu, že při zohlednění všech nových investic, nebude v roce 2025 více než 60 letišť schopno zvládat obvyklou poptávku v dopravní špičce bez zpoždění nebo neuspokojené poptávky (3,7 milionu letů ročně by se neuspokojilo),

D. vzhledem k tomu, že se současná letiště nemohou rozšiřovat podle potřeby, jedním ze způsobů, jak v roce 2025 zvládat velké množství letů, pro něž neexistuje kapacita, by mohla být výstavba posilových letišť v blízkosti jejich přetížených protějšků,

E.  vzhledem k tomu, že nedostatečná kapacita a zvýšení poptávky po letech pravděpodobně povedou k vytvoření poptávky po nových velkých letištích (podle studie organizace Eurocontrol až 10 letišť) a středně velkých letištích (podle Eurocontrolu až 15 letišť),

F.   vzhledem k tomu, že tento budoucí vývoj evropského odvětví letecké dopravy naznačuje, že je třeba připravit se na kroky, jež bude třeba na úrovni EU učinit ve prospěch občanů Unie a jejího hospodářství celkově,

G.  vzhledem k tomu, že na lepším využívání stávajících kapacit letišť se podílejí také efektivní služby pozemního odbavení, a to zvyšováním výkonnosti letišť,

H.  vzhledem k tomu, že úplné provedení směrnice Rady č. 96/67/ES o přístupu na trh odbavovacích služeb na letištích Společenství[1] a jejích případných úprav provedených za účelem zlepšení efektivity poskytování těchto služeb by také mohlo zlepšit využívání kapacit letišť,

I.   vzhledem k tomu, že tradiční letecké společnosti, nízkonákladové společnosti, charterové společnosti, společnosti zabývající se nákladní dopravou a obchodní letadla mají v oblasti letištních služeb a přidělování letištních časů rozdílné požadavky,

J.   vzhledem k tomu, že přiměřená infrastruktura směřující k letišti a od něj, zejména ve formě integrovaného systému veřejné dopravy, je základní součástí infrastruktury letišť,

1.  vítá výše uvedené sdělení Komise jako první krok k řešení otázky kapacity letišť, přestože plánování nové infrastruktury zůstává v pravomoci členských států; současně vyzývá Komisi, aby letecké dopravě věnovala takovou pozornost, jakou si jakožto ústřední článek dopravy zboží a osob v Evropě zaslouží; dále vyzývá Komisi, aby sledovala současnou situaci a předložila o ní přesnou statistiku, aby se mohl problém kapacity lépe řešit;

2.  konstatuje, že odpovídající kapacita letišť a efektivní pozemní odbavování a využívání této kapacity jsou pro evropské hospodářství nezbytné a musí být zajištěny;

3.   vítá návrhy předložené Komisí a zdůrazňuje význam letecké dopravy, která zajišťuje územní, hospodářskou a sociální soudržnost Unie, zejména s ohledem na vzdálené, okrajové a ostrovní regiony;

4.  domnívá se, že 14 opatření, která Komise ve svém sdělení navrhuje, představuje jednotný přístup zaměřený na zlepšení využívání stávajících kapacit; žádá však Komisi, aby stanovila přesnější lhůty pro jejich provádění a trvá na tom, aby tyto lhůty byly dodržovány;

Budování nových kapacit

5.   domnívá se však, že Komise ještě zcela neprozkoumala možnost globálního přístupu EU v souvislosti s potřebou další kapacity, s omezeními budoucího rozvoje investic do dodatečných kapacit a se strategickými osami, které by nejen umožnily připravit se na kapacitní krize, ale také zajistily, že se EU stane jednotnou a konkurenceschopnou platformou pro leteckou dopravu na globální úrovni;

6.  navrhuje zahájení průzkumu aktuální poptávky po infrastruktuře, který by mohl zlepšit budoucí komplexní evropský plán kapacity letišť a stát se uznávaným prognostickým nástrojem v oblasti letecké dopravy na úrovni EU; zdůrazňuje, že by letiště mohla tento mechanismus používat jako rámec pro plánování zlepšování kapacit a že výhodou prognózy založené na poptávce je, že poskytuje realistický obraz trhu, pokud se týká rozvoje letecké dopravy;

7.  konstatuje, že jednou z největších překážek liberalizaci a efektivitě pozemního odbavování, o které se zmiňuje mnoho letišť Společenství, je nedostatek prostoru, domnívá se však, že toto tvrzení je třeba ověřit a v nutných případech vyřešit;

8.  zdůrazňuje potřebu vytvořit společné definice a společné analytické nástroje pro posuzování kapacity letišť, stejně jako postupy pro zapojení všech zúčastněných stran do střednědobých a dlouhodobých potřeb z hlediska kapacity letišť EU; poznamenává, že tento postup spolupráce by mohl být doplněn výměnou osvědčených postupů v oblastech, jakými jsou dopad na životní prostředí a efektivnost nákladů, předběžné financování nové infrastruktury, územní plánování a řízení, integrace všech druhů dopravy, jakož i nástroje pro modelování/simulace za účelem rychlejšího plánování a budování nových kapacit; zdůrazňuje, že tyto iniciativy by mohly sloužit jako doplnění programu SESAR a mohly by být doplňovány novými institucionálními nástroji, které pomohou zvýšit kapacitu letišť;

9.  žádá Komisi, aby do roku 2009 předložila Parlamentu zprávu o hlavním plánu pro zvýšenou kapacitu letišť v Evropě; zdůrazňuje, že tato zpráva by měla stanovit jednotný postup pro členské státy, na jehož základě by se podporovaly a koordinovaly vnitrostátní a přeshraniční iniciativy zaměřené na výstavbu nových letištních kapacit pro mezinárodní dopravu a lépe by se využívaly stávající kapacity a spravovaly druhotné letištní kapacity, aniž by tím byly dotčeny pravomoci členských států a Společenství v oblasti letištních kapacit; zdůrazňuje, že dopravní uzly a regionální letiště mohou díky cestování z bodu do bodu každé svým způsobem a v souladu s komkrétnímmi omezeními ze strany jednotlivých členských států reagovat na problémy životního prostředí, přetížení a dostupnosti, a že pouze současná existence různých letištních modelů v souladu s vnitrostátními specifiky umožní EU naplnit své potřeby v této oblasti; v této souvislosti připomíná, že dostupnost letišť je velmi významnou otázkou a její úspěšné začlenění do dopravní sítě je základním předpokladem kombinované dopravy;

10. vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby zabezpečily začlenění letišť – bez ohledu na to, kdo je spravuje – do územních plánů nebo jejich zohlednění ve strategiích regionálního rozvoje; připomíná, že rozšiřování a výstavba rozsáhlých infrastruktur, jako jsou letiště, musí být podmíněna hodnocením dopadů na dané území;

11. podporuje úsilí Komise zvýšit vnitřní logistickou efektivitu letišť, navrhuje však, aby se tato snaha omezila výhradně na sledování zavazadel a nákladu;

12. domnívá se, že ke zvýšení kapacity je pro letiště reálnou možností předběžné financování rozvoje infrastruktury; zdůrazňuje, že tento systém financování je výhodný jak pro letecké společnosti, tak i pro letiště, jelikož snižuje celkové náklady financování infrastruktury, zajišťuje leteckým společnostem rovnoměrnější cenový profil a snižuje riziko pro letiště, protože letecké společnosti začnou jejich investice splácet dříve;

13. zdůrazňuje ekonomický význam letišť při vytváření nových pracovních míst, zejména na regionální úrovni; zdůrazňuje, že provozovatelé evropských letišť, letecké společnosti, podniky technické údržby a gastronomická zařízení mohou vytvářet značné množství pracovních míst, a přispívat tak k uskutečnění cílů Lisabonské strategie;

14. vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby při rozhodování o umístění letiště braly v úvahu dopady na životní prostředí, jako je přílišná hlučnost, emise, hustota silničního provozu v okolí daného místa, blízkost zásobníků paliva atd. a také meteorologické podmínky;

Podpora ekologicky šetrného růstu

15. poznamenává, že lepší výkon leteckých motorů během posledních 40 let snížil jejich emise oxidu uhličitého na km o 70 % a že toto snižování bude nadále pokračovat; zdůrazňuje, že cílem odvětví je do roku 2020 snížit emise o dalších 50 %;

16. poukazuje však na to, že navzdory tomuto pokroku způsobil rozmach letecké dopravy, který se v nedávných letech podstatně zvýšil, prudký nárůst celkového objemu emisí skleníkových plynů produkovaných tímto odvětvím (podle odhadů Evropské agentury pro životní prostředí o 100 % oproti roku 1990), a že přetížení letišť k tomu výrazně přispívá;

17. připomíná, že zvýšení objemu letecké dopravy budou muset doprovázet technické a regulační systémy omezující vnější náklady způsobené tímto druhem dopravy; vítá proto iniciativu Komise na začlenění letectví do systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS); poukazuje na to, že účinnost opatření určených ke snižování dopadů letecké dopravy na životní prostředí rovněž záleží na politikách, které provádějí země na globální úrovni, a proto zdůrazňuje, že je třeba vytvářet společné programy se třetími zeměmi;

18. domnívá se však, že otázka emisí skleníkových plynů by se měla pokud možno vždy řešit s větším důrazem na evropské i mezinárodní úrovni s cílem zlepšit konkurenceschopnost udržitelnějšího odvětví letecké dopravy EU, která je již ohrožena rychlým rozvojem velkých dopravních uzlů v regionech sousedících s EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby používaly všech dostupných prostředků k dosažení dohody o této problematice na mezinárodní úrovni;

19. trvá zejména na potřebě vyvinout regulační a finanční systémy, které by povzbudily dovybavení a obnovu leteckých parků a podpořily zlepšení ekologických vlastností motorů, aby v důsledku byly tišší, energeticky účinnější a aby méně znečišťovaly;

Zajištění správného provádění a úprava regulačního rámce

20. domnívá se, že zvýšení objemu dopravy si vyžádá úplnější provádění právního rámce, který se vztahuje na leteckou dopravu;

21. žádá Komisi, aby kontrolovala úplné provádění nařízení Rady (EHS) č. 95/93 ve znění nařízení č. 793/2004 o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství[2] a aby k tomuto textu poskytla dodatečné pokyny a objasnila jej; trvá zejména na potřebě zajistit lepší koordinaci a soulad letových časů a přidělování časů prostřednictvím uspořádání toku letového provozu (ATFM) s letištními časy, především v souvislosti s efektivitou výborů pro koordinaci letištních časů co se týče odletů a příletů, a dále trvá na nutnosti sladit definice, přípustné odchylky a způsob přidělování letištních časů a letištních časů AFTM;

22. připomíná, že do postupu přidělování letištních časů je potřeba zavést tržní mechanizmy s cílem dosáhnout co nejlepšího využití omezených kapacit letišť; poukazuje však na to, že podle nařízení (ES) č. 95/93 ve znění z roku 2004 měla Komise povinnost předložit nejpozději do dubna 2007 Parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto nařízení a že o zavedení tržního mechanismu by se mělo uvažovat pouze na základě této zprávy;

23. konstatuje však, že využívání tržních mechanismů, například přidělování letištních časů za účelem lepšího využívání stávající kapacity letišť, by nevyřešilo nedostatky v oblasti infrastruktury, protože takový mechanismus by jediný další letištní čas; dále se domnívá, že jednotnost letištních časů a časů AFTM bude mít velmi omezený přínos a nevyřeší problém v oblasti kapacity, neboť tento problém bude existovat vždy;

24. vyzývá Radu, aby stanovila časový rámec a lhůty s cílem prohloubit spolupráci mezi orgány civilního letectví sousedících členských států, aby bylo zaručeno, že do roku 2008 bude podniknut významný krok směrem k vybudování funkčních bloků vzdušného prostoru;

25. zdůrazňuje, že je potřeba, aby existoval přesný časový rámec pro provádění funkčních bloků vzdušného prostoru (FAB), a bere na vědomí pozitivní kroky, které v této souvislosti podnikly některé členské státy zejména v severní a střední Evropě, například program severního horního vzdušného prostoru (NUAC) a projekty FAB Střední Evropa;

26. naléhavě vyzývá Komisi, aby v případě, že členské státy do roku 2008 nepodniknou v této věci významná opatření, zavedla přístup „shora dolů“ s cílem zajistit podstatné zlepšení situace;

27. zdůrazňuje význam projektu Galileo při optimalizaci využívání stávající i budoucí kapacity řízení letecké dopravy a připomíná, že v zájmu provádění projektu SESAR je třeba vzít si správné ponaučení ze současných finančních potíží s projektem Galileo;

28. obává se, že míra inovace a zavádění nových technologií může být mnohem pomalejší než rychlost růstu objemu letecké dopravy; dále zdůrazňuje, že bude zapotřebí nových mezinárodních norem pro omezení hluku a nový přístup pro omezení počtu lidí vystavených hluku;

Posílení spolupráce v oblasti kapacity mezi letištními regiony

29. zastává názor, že zvýšení kapacity letišť nebude možné bez účinné a důkladné spolupráce mezi letištními úřady a příslušnými regionálními a místními orgány za předpokladu, že tato spolupráce nebude v rozporu s pravidly Společenství v oblasti hospodářské soutěže;

30. vítá jakoukoliv iniciativu letištních regionů, jež by vedla k celoevropskému dialogu o otázkách spojených s vývojem dodatečných letištních kapacit, zejména o koordinaci nebo integraci kapacit, o environmentálních důsledcích pro obyvatele žijící v blízkosti letišť, o územním plánování a o růstu a zaměstnanosti;

31. vyzývá Komisi, aby naléhavě vyzvala členské státy ke zpřísnění jejich norem týkajících se městského plánování a výstavby, aby se mohlo předcházet hluku a dalšímu znečištění, která způsobují letiště přilehlým oblastem;

32. vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily výměnu osvědčených postupů v oblasti veřejné správy těchto letištních regionů a aby finančně podpořily pilotní projekty a výzkumné programy zabývající se otázkou důsledků, které má výstavba letišť na jejich okolí a jeho obyvatele;

33. přeje si, aby letiště „regionálního rozvoje“ v izolovaných, odlehlých a nejvzdálenějších regionech nadále těžila ze státní podpory přiměřené úkolům obecného zájmu, které vykonávají;

34. domnívá se, že letecké společnosti by měly poskytovat přiměřené záruky a přebírat odpovědnost v případě odkoupení letištního zařízení, jejichž poskytnutí vyžadují od řídících orgánů letiště, aby se tyto orgány nedostaly do potíží, pokud dojde k odstoupení od smlouvy před úplným odkoupením;

Služby pozemního odbavení

35. bere na vědomí výše uvedenou zprávu Komise o uplatňování směrnice Rady 96/67/ES;

36. vítá přínos směrnice, o kterém informuje Komise, připomíná však, zaprvé,

že pozitivní hodnocení je založeno na výsledcích studie z roku 2002, která se netýkala celé rozšířené Unie, přestože bylo zaznamenáno, že provádění směrnice je předmětem zájmu zejména v členských státech, které přistoupily k EU až po tomto datu,

a zadruhé, že obtíže a nejistota týkající se jejího provádění přetrvávají, zejména pokud se týká kritérií, jež mají splňovat poskytovatelé služeb, kteří se účastní konkurzních nabídkových řízení; vyzývá Komisi, aby vydala jasné pokyny, nebo, kde to bude vhodné, předložila nové návrhy, které objasní pravidla týkající se nabídkových řízení;

37. vyzývá Komisi, aby provedla novou analýzu dopadů provádění směrnice, jejích konečných přínosů a/nebo nevýhod pro uživatele, zaměstnance a cestující dříve, než vypracuje jakýkoliv návrh, jenž vedl k další liberalizaci;

38. domnívá se, že na základě této nové analýzy dopadů by v případě potřeby mohla Komise poskytnout dodatečné pokyny pro výklad určitých ustanovení, která mohla letištím poskytnout příliš široký prostor pro výklad a která by mohla mít nežádoucí dopady pro schopnost odbavovacích služeb vstoupit na trh;

39. na druhé straně se domnívá, že některá ustanovení potřebují rychlé vyjasnění, například ta, jež se týkají ochrany pracovníků v případě přemístění podniku a poplatků za přístup; proto naléhavě žádá Komisi, aby co nejdříve předložila pokyny o interpretaci těchto ustanovení;

40. doporučuje, aby se jakákoliv nová snaha o změnu směrnice 96/67/ES soustředila nejdříve na kvalitu odbavovacích služeb a na kvalitu pracovních podmínek v pozemním odbavování; vyzývá Komisi, aby zejména

-     přezkoumala možnost zavést minimální normy kvality a sociální normy, které by se měly zohledňovat ve výběrovém řízení a které by měly být začleněny do smluv mezi leteckými společnostmi a poskytovateli služeb;

-     vytvořila rámec pro zadávání subdodávek tím, že zajistí minimální úroveň bezpečnosti/kvality pro poskytovatele s cílem zabezpečit spravedlivou hospodářskou soutěž a vyžadovat předběžné určení subdodavatelů;

-     co nejpřesněji definovala a jednoznačně vypracovala podmínky, za kterých může letiště poskytovat služby pozemního odbavení, zejména pokud tyto služby hodlá poskytovat dostatečný počet nezávislých poskytovatelů služeb;

-     zvážila, že je třeba, aby přezkoumala a případně zvýšila minimální počet poskytovatelů služeb, kteří jsou na letištích povoleni (v současné době jsou to dva), a to zejména v případě větších letišť, a dále aby vzala v úvahu, že by nemělo existovat žádné umělé omezení počtu pracovníků v tomto odvětví zaměstnávaných třetími stranami;

-     zavedla postup vydávání povolení na úrovni členských států EU s cílem zaručit, aby minimální úroveň kvality a udržitelnosti ze strany poskytovatelů byla závazná a aby se dodržovaly sociální právní předpisy a kolektivní dohody; zdůrazňuje, že udělení povolení by se mohlo řídit zásadou vzájemného uznávání;

-     zajistila, aby poskytovatelé zaručili svým zaměstnancům přiměřenou úroveň odborné přípravy a sociální ochrany;

-     zajistila příslušnou úroveň bezpečnosti a zabezpečení pro všechny uživatele, cestující a náklad;

41. zdůrazňuje, že při výběru poskytovatelů pozemního odbavení dodávajících vyhrazené služby letiště často dostatečně nezohledňují stanovisko uživatelů leteckých služeb, a připomíná případy, kdy byly pozemní odbavovací společnosti poskytující vyhrazené služby vybrány navzdory téměř jednomyslnému názoru výboru uživatelů;

42. trvá na potřebě větší transparentnosti a přísnějších opatření orientovaných na zákazníka, která se týkají výběru pozemních odbavovacích společností poskytujících vyhrazené služby; trvá zejména na tom, že by se měla zvážit možnost zavést dodatečná pravidla pro výbor uživatelů letiště, která by spočívala například v povinnosti informovat o důvodech, proč se rozhodnutí, k němuž letiště dospělo, neřídilo názorem výboru; poznamenává, že takové rozhodnutí by se v tomto případě mohlo ponechat na orgánu nezávislém na řídícím orgánu letiště; na závěr navrhuje, aby Komise při jakékoliv budoucí změně směrnice 96/67/ES zvážila, zda by letecké společnosti, které již poskytují pozemní odbavení na letištích prostřednictvím třetích stran, měly být vyloučeny z hlasování o výběru jakékoliv nové odbavovací společnosti;

43. konstatuje, že od přijetí směrnice 96/67/ES se hospodářská soutěž výrazně zintenzivnila a že se ceny služeb pozemního odbavování v téměř všech „starých“ členských státech EU snížily;

0

0   0

44. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

• [1]  Úř. věst. L 272, 25.10.1996, s. 36.
• [2]  Úř. věst. L 14, 22.01.1993, s. 1.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Tato zpráva se zabývá dvěma tématy: kapacitou letišť (na základě sdělení Komise: Akční plán pro kapacitu, efektivitu a bezpečnost letišť v Evropě) a pozemním odbavováním (na základě zprávy Komise o uplatňování směrnice Rady 96/67/ES ze dne 15. října 1996).

1. Kapacity letišť

· Dlouhodobé zvýšení poptávky po dopravě

Podle studie organizace Eurocontrol z roku 2004 povede globalizace a hospodářský růst ke zvýšení poptávky po letecké dopravě (doprava bez letištních omezení) v průměru o 4,3 % ročně. Tento scénář by měl do roku 2025 za následek dvouapůlnásobné zvýšení poptávky po letecké dopravě oproti roku 2003. Současná aktualizace studie Eurocontrolu naznačuje, že nárůst bude vyšší, než se očekávalo v nejodvážnějším scénáři z roku 2004 (nyní je nejpravděpodobnější nárůst o 5,2 %).

V roce 2025 nebude při zohlednění všech nových investic více než 60 letišť schopno zvládat obvyklou poptávku v dopravní špičce bez zpoždění nebo neuspokojené poptávky (ročně by se neuspokojilo 3,7 milionu letů).

Bylo by však možné nalézt kapacity až pro 2,6 ze 3,7 milionů neuspokojených letů, a to přistoupením na méně výhodné časy (posunem letového provozu mimo špičku) a místa (odsunutím letového provozu na druhotná letiště).

Pokud by trh s leteckou dopravou vyžadoval, aby způsoby rozdělování poptávky zůstaly stejné, jediným alternativním způsobem, jak v roce 2025 zvládat množství neuspokojených letů, by byla výstavba posilových letišť v blízkosti jejich přetížených protějšků.

· Návrh Komise na optimalizaci stávajících kapacit a řízení dopravy

K řešení této otázky a s ní spojených bezpečnostních problémů navrhuje Komise ve svém sdělení akční plán rozdělený do pěti klíčových opatření:

1.  lepší využití stávající kapacity letišť,

2.  jednotný přístup k bezpečnosti letového provozu na letištích,

3. propagace „kombinované dopravy“, integrace a spolupráce různých druhů dopravy (letecké a železniční),

4. zvyšování environmentální kapacity letišť a zlepšování plánovacího rámce pro novou infrastrukturu letišť,

5. vypracování a zavedení nákladově efektivních technologických řešení.

Všechny tyto návrhy jsou jednotné a užitečné. 14 opatření, která Komise k provádění strategie ve svém sdělení navrhuje, je proto třeba podporovat.

Komise však nebere zcela v úvahu skutečnost, že bude zapotřebí dalších kapacit, a nezohledňuje některé záležitosti, které by mohly udržitelnějším způsobem doprovázet podstatný nárůst objemu dopravy.

· Optimalizace stávajících kapacit a dopravních podmínek k vyřešení zvýšené poptávky nestačí

Zúčastněné strany jsou obecně toho názoru, že nedostatečná kapacita a růst poptávky nutně otevřou trh pro nová velká letiště (podle studie organizace Eurocontrol až 10 velkých letišť) a středně velká letiště (podle Eurocontrolu až 15 středně velkých letišť).

Akční plán navržený Komisí pro optimalizaci stávajících kapacit je jistě potřebný, ale k řešení očekávaného nárůstu objemu provozu nestačí.

· Řešení problematiky růstu objemu dopravy výstavbou nových kapacit může být šetrné k životnímu prostředí

- zamezilo by se tak zbytečným emisím, k nimž dochází v důsledku dopravního přetížení ve vzduchu nebo na odbavovacích plochách,

- vnější náklady se zmírní díky lepším ekologickým vlastnostem motorů, pravidelné obnově leteckého parku a častějšímu používání velkých dopravních letadel jako např. letadla typu A-380 (které už nyní spotřebovává o 20 % méně leteckého paliva než jeho konkurenti),

- muselo by však být doprovázeno vhodnými opatřeními na úrovni EU k omezení negativních vnějších účinků letecké dopravy (emise skleníkových plynů, hluk), např. začleněním do systému obchodování s emisemi, zdaněním leteckého petroleje či rozdíly v letištních poplatcích podle ekologických dopadů.

.

Parlament mnohokrát potvrdil nutnost lepší internalizace (vnějších) nákladů v oblasti životního prostředí a nejpozději v červnu 2008 by se měly zavést rovné podmínky pro dopravu v návaznosti na směrnici o „euroznámce“. Je možné si představit, že to v určitém okamžiku bude mít nevyhnutelný vliv také na leteckou dopravu. Tento proces by se však měl uskutečnit na základě vývoje pravidel na mezinárodní úrovni za účelem neomezovat konkurenceschopnost letecké dopravy EU, která je dnes ohrožena rychlým rozvojem velkých dopravních uzlů v regionech sousedících s EU.

· Co je možné učinit na úrovni EU pro řešení potřeby dalších kapacit?

- Zasadit se o lepší koordinaci snah o výstavbu nových kapacit v Evropě

První krok by mohl spočívat v poskytnutí nástrojů pro zhodnocení a určení situace a budoucích potřeb kapacit a v optimálním využívání nových kapacit v zájmu konkurenceschopnosti letecké dopravy EU a dlouhodobé efektivity dopravních toků.

Přestože se ve sdělení Komise konkrétně nezdůrazňuje potřeba dodatečné kapacity, vyzdvihuje se v něm nutnost zřetelně identifikovat stávající kapacity a poskytnout nástroje pro zhodnocení budoucích potřeb. Takovýto postup je minimální podmínkou, kterou by měl Evropský parlament podpořit.

Tento postup spolupráce by však mohl být rozšířen i tak, aby zahrnoval určitý způsob plánování kapacity letišť na úrovni EU, které by organizovala Komise, dotyčné členské státy, Evropský parlament a odvětví letecké dopravy.

A v neposlední řadě by se mělo Parlamentu poskytovat pravidelné hodnocení kapacity letišť.

Je však možné udělat více:

- Vybudovat vhodnější právní prostředí

Přestože EU nemá přímou pravomoc rozhodovat o výstavbě nových kapacit letišť, může ovlivnit podobu právního prostředí, které by tento vývoj vhodně doplňovalo a zaručilo efektivitu a konkurenceschopnost tohoto odvětví vůči konkurentům mimo EU (dopravní uzly mimo EU).

Mezi oblasti, ve kterých je třeba učinit regulační opatření, mimo jiné patří:

- Je třeba, aby Komise poskytla dodatečné pokyny k nařízení Rady (EHS) č. 95/93 o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství, a objasnění textu je také potřeba. Mělo by se urychlit zavedení tržních mechanismů do postupu přidělování letištních časů.

- Nařízení 95/93 (pozměněné v roce 2004) zavedlo výbor pro koordinaci letištních časů, mezi jehož úkoly patří mimo jiné i zavedení způsobu sledování a používání letištních časů leteckými společnostmi a zajištění lepší koordinace a a sjednocení uspořádání toku letového provozu (ATFM) s komerčními letištními časy. Celkově se zdá, že je možné udělat více pro zabránění nebo napravení zneužívání ze strany leteckých dopravců, kteří záměrně provozují letecké služby v čase, který je podstatně odlišný od přiděleného letištního času.

- Urychlit vytvoření funkčních bloků vzdušného prostoru, v případě potřeby i přístupem „shora dolů“, aby bylo zaručeno podstatné zlepšení do roku 2010.

- Vezmeme-li v úvahu, že inovace a zavádění nových technologií budou pravděpodobně mnohem pomalejší, než je rychlost růstu objemu letecké dopravy, a nebudou-li do roku 2010 přijaty na mezinárodní úrovni nové normy pro hluk, bude v polovině období a každopádně do roku 2025 zapotřebí nového přístupu pro omezení počtu lidí vystavených hluku. Tento nový přístup by mohl být přísnější a vést k obecným poplatkům za hluk a k zavedení provozních omezení na úrovni EU.

II. Pozemní odbavení

Směrnice z roku 1996 o odbavovacích službách

Cílem směrnice je posílit hospodářskou soutěž v oblasti odbavovacích služeb na evropských letištích, aby se snížily náklady leteckých společností, zlepšila kvalita služeb a aby letecké společnosti měly možnost výběru odbavovací společnosti.

Směrnice předpokládá, že její ustanovení o odbavování poskytovaném třetí stranou budou platit na všech letištích s více než 2 miliony cestujících nebo 50 000 tun nákladu ročně; pro odbavování vlastními silami je hranicí 1 milion cestujících nebo 25 000 tun nákladu ročně.

S výjimkou čtyř kategorií pozemního odbavování směrnice vyžaduje, aby služby pozemního odbavení mohla poskytovat jakákoliv organizace (s příslušným povolením s ohledem na bezpečnost, finanční způsobilost atd.), včetně leteckých společností, které chtějí své lety odbavovat samy.

Co se týče odbavování zavazadel, manipulace na odbavovacích plochách, manipulace s nákladem, poštou a s pohonnými hmotami, může členský stát omezit počet odbavovacích společností, nesmí však být méně než dvě. Dalším požadavkem je, že alespoň jedna odbavovací společnost musí být nezávislá jak na provozovateli letiště, tak i na kterékoliv letecké společnosti odpovědné za přepravu více než 25 % objemu dopravy na letišti.

Hodnocení 10 let provádění směrnice

Na základě studie z roku 2002 a bez nové, hlubší analýzy Komise ve své zprávě uvádí, že zavedení hospodářské soutěže na mnoha letištích, jež bývala uzavřenými nebo statickými trhy, přineslo:

* větší přínosy v poměru k nákladům na pozemní odbavovací služby,

* větší tlak na ceny za pozemní odbavování,

* v některých případech zdržování úplného uplatňování směrnice ze strany příslušných orgánů/letišť,

* určitý vliv na podmínky zaměstnanosti v tomto odvětví, aniž by existovaly důkazy o celkovém snížení počtu pracovních míst,

* lehký otřes tržních podílů pozemního odbavení na hospodářsky nejvýznamnějších letištích EU (za posledních 7 let vstoupilo na trh „jen“ 23 nových subjektů).

Možné otázky pro budoucí úpravu směrnice 96/67

O revizi této směrnice se uvažuje již několik let. Před dvěma lety Komise vypracovala nový návrh, jeho zveřejnění však bylo odloženo z důvodů kombinace různých problémů, které přednesly některé z hlavních zainteresovaných stran.

Na úvod je třeba dbát na potřebu zajistit řádné uplatňování stávající směrnice, a to nejen v nových členských státech. Vskutku se zdá, že co se týče otevření trhu, v některých členských státech se směrnice řádně neuplatňuje, a mohla by se tedy zahájit přestupková řízení, aby se alespoň zajistilo řádné uplatňování stávajících ustanovení. Ustanovení směrnice by se také mohla vyjasnit, aby letištím nezůstal příliš široký prostor pro výklad.

· Potřebujeme další liberalizaci?

Jelikož se očekávalo, že se směrnice bude uplatňovat v několika krocích, budeme muset přezkoumat, zda by trhu prospělo další otevření trhu pro pozemní odbavení za účelem získání většího přínosu a dosažení cílů textu.

To by se dalo uskutečnit zvýšením počtu dodavatelů - třetích stran, kteří by soutěžili o omezený počet pozemních odbavovacích služeb. Vedlo by to k úpravě rozsahu působnosti s dodatečnými pravidly pro otevření trhu na větších letištích (např. s kapacitou 10-20 milionů cestujících ročně) nebo na letištích, kde je podstatný trh pro soutěž (když hlavní letecká společnost nebo letiště samy nezajišťují většinu pozemního odbavení).

Bylo by však nutné vypracovat novou nezávislou analýzu dopadů ještě před přistoupením k jakékoliv další liberalizaci.

· Jak zajistit, aby byly při výběru odbavovací společnosti hájeny názory/zájmy uživatelů (leteckých společností)?

Nový subjekt pro vyhrazené služby vybírá letiště, zatímco smlouvu o dodávkách služeb uzavírají poskytovatelé služeb a letecká společnost. Aby politika rozdělování kapacity mezi odbavovací společnosti byla více orientovaná na zákazníka, měla by se zavést nová pravidla pro výbor uživatelů letiště: mohlo by se například požadovat zvláštní odůvodnění v případě, že by se rozhodnutí letiště neřídilo stanoviskem výboru. V tomto případě by se také mohlo rozhodnutí ponechat na orgánu nezávislém na řídícím orgánu letiště.

Letecké společnosti, které již pozemní odbavení provozují, by se navíc neměly účastnit hlasování o svých případných konkurentech. Závěrem by se nesouhlasný názor měl uvést v zápisu ze schůze o výběru kandidátů.

Radikálnějším návrhem by mohlo být, aby se rozhodnutí přijalo komisí složenou z letiště a jeho uživatelů.

· Potřeba zaručit dobrou kvalitu služeb za konkurenční ceny

Je-li snížení cen řádným cílem leteckých společností i cestujících, musí být doprovázeno kvalitou služeb, která zahrnuje kapacitní výkonnost a co nejvyšší úroveň bezpečnosti. Parlament by přivítal hloubkový pohled na všechny tyto parametry na velkých letištích v EU, který by byl založen na srovnávací studii pro porovnání poměru efektivity a ceny pozemního odbavení na hlavních letištích v EU na základě jejich organizačního systému poskytování těchto služeb (letištěm, vlastní obsluhou letecké společnosti nebo třetí stranou).

Postup udělování licencí na úrovni členského státu EU by měl být navíc povinný, aby se tak zaručila minimální úroveň kvality a neměnnosti poskytovatele. Na udělování licencí by se mohla vztahovat zásada vzájemného uznávání.

Směrnice by mohla stanovit, že si každé letiště může určit minimální normy kvality, které by se měly zohlednit v postupu výběru a začlenit do smlouvy mezi leteckou společností a poskytovatelem služby.

· Sociální otázky

Vzhledem k tomu, že fluktuace pracovníků může mít výrazné dopady na bezpečnost, a jelikož tato otázka pravděpodobně zamezí dalšímu otevírání trhu, mohla by se přezkoumat pravidla pro přijímání bývalých zaměstnanců poskytovatele služeb pozemního odbavení podle příkladu Meijerovy zprávy a možnost, že vnitrostátní orgány by mohly od vybraného provozovatele požadovat, aby zaměstnancům, které dříve zaměstnával, přiznal práva, na která by měli nárok, kdyby šlo o převod ve smyslu směrnice 2001/23 o zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků.

Druhou důležitou otázkou je zadávání subdodávek na poskytování služeb subjektům, které při výběru hlavního poskytovatele nebyly určeny. Tato možnost zadávání zakázek subdodavatelům by měla podléhat minimální kontrole úrovně bezpečnosti/kvality příslušných dodavatelů, ale s cílem zabezpečit spravedlivou hospodářskou soutěž.

A konečně by se měla vyžadovat přiměřená úroveň školení pro všechny zaměstnance pozemního odbavení, a to nejen pokud jde o bezpečnost. Kromě zlepšování kvality služeb by to také upevnilo pozici bývalých zaměstnanců, když trh převezme nový poskytovatel.

STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (12. 7. 2007)

pro Výbor pro dopravu a cestovní ruch

ke kapacitě letišť a pozemnímu odbavení: směrem k účinnější politice
(2007/2092(INI))

Navrhovatel: John Purvis

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro dopravu a cestovní ruch jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  konstatuje, že odpovídající kapacita letišť a efektivní pozemní odbavování a využívání této kapacity jsou pro evropské hospodářství nezbytné a musí být zajištěny;

2.  domnívá se, že 14 kroků, které Komise navrhuje ve svém sdělení nazvaném „Akční plán pro kapacitu, efektivitu a bezpečnost letišť v Evropě“ (KOM(2006)0819), představuje konzistentní přístup ke zlepšení využívání stávajících kapacit, vyzývá ale Komisi, aby rovněž formulovala dlouhodobou strategii pro rozšíření kapacity letišť; domnívá se dále, že by mělo dojít k celkovému přezkumu právních předpisů za účelem dalšího otevření letišť Společenství liberalizaci trhu;

3.  připomíná, že podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1899/2006[1] a č. 1900/2006[2] ze dne 12. prosince 2006, kterými se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví[3], jsou letecké společnosti přímo odpovědné za veškeré pozemní odbavování, jež souvisí s jejich lety, a je proto v jejich zájmu, aby zajistily vysokou kvalitu a rychlost služeb;

4.  bere na vědomí, že jednou z největších překážek liberalizaci a efektivitě pozemního odbavování, kterou zmiňuje mnoho letišť Společenství, jsou nedostatečné prostory, domnívá se ale, že toto tvrzení je třeba ověřit a v nutných případech vyřešit;

5.  žádá Komisi, aby provedla výzkum zaměřený na potřebu nové infrastruktury na evropských letištích, který zohlední jejich konkrétní geografická, hospodářská, sociální, ekologická a meteorologická specifika, a aby poté do roku 2009 podala Evropskému parlamentu zprávu o návrhu týkajícím se nových letištních kapacit v Evropě; domnívá se, že by tato zpráva měla členským státům nabídnout soudržný přístup, jenž by napomohl koordinaci veškerých vnitrostátní iniciativ usilujících o vybudování nových letištních kapacit;

6.  domnívá se, že pokud se plánuje rozvoj infrastruktury letiště, měly by být ohledně jeho finančních, sociálních a environmentálních dopadů konzultovány letecké společnosti a další finanční a jiné příslušné zúčastněné strany, jako jsou regionální a místní orgány;

7.  domnívá se, že s nástupem tišších letadel by mělo být možné zajistit na většině letišť celodenní provoz, jehož důsledkem by bylo lepší využití kapitálových aktiv a větší efektivita a praktičnost; vyzývá, aby byla zavedena informační opatření, jež by předešla případným protestům obyvatel žijících v blízkosti letišť z důvodu hluku a poškození životního prostředí;

8.  konstatuje, že u leteckých dopravních prostředků došlo za posledních 40 let ke snížení emisí CO₂ produkovaných jedním letadlem o 70 % a že toto snižování pokračuje, přičemž cílem odvětví je snížit do roku 2020 emise produkované jedním letadlem o dalších 50 %;

9.  v souladu s pravidly Společenství pro hospodářskou soutěž konstatuje, že je nezbytné, aby byl do postupu oceňování a přidělování letištních časů zaveden tržní mechanismus s cílem dosáhnout spravedlivé distribuce a co nejlepšího využití omezených kapacit letišť; v tomto ohledu považuje za žádoucí posun od historických práv k volné aukci letištních časů, přičemž na centrálních letištích by měl být stanovený podíl těchto časů vyhrazen pro regionální přípoje;

10. je toho názoru, že rozšíření kapacit letišť nebude možné bez efektivní a důkladné spolupráce mezi letišti a regionálními a místními orgány, do jejichž působnosti letiště patří, za předpokladu, že tato spolupráce nebude v rozporu s pravidly Společenství v oblasti hospodářské soutěže;

11. doporučuje, aby se každý budoucí pokus o změnu směrnice Rady 96/67/ES ze dne 15. října 1996 o přístupu na trh odbavovacích služeb na letištích Společenství[4] zaměřil na další liberalizaci, posílení práv uživatelů a kvalitu odbavovacích služeb; zejména vyzývá Komisi, aby:

      –  přezkoumala možnost zavést minimální normy kvality, jež by měly být zohledněny při výběrovém řízení a začleněny do smlouvy mezi leteckou společností a poskytovatelem služeb, při čemž by zvláštní důraz měl být kladen na schopnost odbavovací společnosti dosáhnout rychlého odbavení letadla před jeho dalším letem, a optimalizovat tak využití kapacity letiště;

      –  zvážila zrušení maximální délky smluvního období (7 let) s cílem umožnit leteckým společnostem a odbavovacím službám vyjednávat bez omezení a plánovat v dlouhodobém horizontu;

      –  posílila práva uživatelů ve vztahu k rozhodnutím, která přijímá příslušné letiště nebo orgán ve všech otázkách souvisejících s pozemním odbavováním a která se jich dotýkají;

12. domnívá se, že by Komise měla přezkoumat a případně zvýšit minimální počet poskytovatelů služeb, kteří jsou na letištích povoleni (v současné době se jedná o 2), a to zejména u větších letišť, a že by nemělo existovat žádné umělé omezení počtu pracovníků v tomto odvětví zaměstnávaných třetími stranami;

13. vyzývá Komisi, aby zahájila práci na nové analýze dopadů, jež se bude zabývat prováděním směrnice 96/67/ES, jejím skutečným přínosem pro uživatele a cestující a otázkou, jakým způsobem by další liberalizace zlepšila zkušenosti obou skupin;

14. domnívá se, že ústřední infrastruktura by měla být jasněji definována po konzultaci všech příslušných zúčastněných stran a že poplatky, které se za tuto infrastrukturu vybírají, by měly být transparentní, odůvodněné, spravedlivé a v souladu s čl. 16 odst. 3 směrnice 96/67/ES; domnívá se, že i ústřední infrastruktura by měla být v účtech provozovatele letiště vykazována jako letištní příjmy;

15. bere na vědomí zprávu Komise o uplatňování směrnice 96/67/ES (KOM(2006)0821), ale s lítostí poznamenává, že přezkum této směrnice měl být proveden do prosince 2001!

POSTUP

Název	Kapacita letišť a pozemní odbavení: směrem k účinnější politice
Číslo postupu	2007/2092(INI)
Příslušný výbor	TRAN
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání	ECON 26.4.2007
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání
Navrhovatel Datum jmenování	John Purvis 22.5.2007
Předchozí navrhovatel
Projednání ve výboru	27.6.2007		12.7.2007
Datum přijetí	12.7.2007
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	24 8
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Mariela Velichkova Baeva, Zsolt László Becsey, Pervenche Berès, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Ieke van den Burg, Elisa Ferreira, Jean-Paul Gauzès, Benoît Hamon, Gunnar Hökmark, Othmar Karas, Piia-Noora Kauppi, Wolf Klinz, Andrea Losco, Gay Mitchell, Cristobal Montoro Romero, Joop Post, John Purvis, Eoin Ryan, Antolín Sánchez Presedo, Manuel António dos Santos, Olle Schmidt, Ivo Strejček, Sahra Wagenknecht
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Pilar del Castillo Vera, Ján Hudacký, Werner Langen, Alain Lipietz, Maria Petre, Bilyana Ilieva Raeva, Andreas Schwab, Donato Tommaso Veraldi
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)	...

• [1]  Úř. věst. L 377, 27.12.2006, s. 1.
• [2]  Úř. věst. L 377, 27.12.2006, s. 176.
• [3]  Úř. věst. L 373, 31.12.1991, s. 4.
• [4]  Úř. věst. L 272, 25.10.1996, s. 36.

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (2. 7. 2007)

pro Výbor pro dopravu a cestovní ruch

ke kapacitě letišť a pozemnímu odbavení: směrem k účinnější politice
(2007/2092(INI))

Navrhovatel: Thomas Mann

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro dopravu a cestovní ruch jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  souhlasí s názorem Komise, že směrnici o službách pozemního odbavování je třeba zlepšit, zjednodušit a objasnit; to však bez dalšího zkoumání nesmí být nutně spojeno s dalším otevřením trhu a liberalizací, jak naznačuje Komise;

2.  poukazuje na to, že studie o kvalitě a efektivitě služeb pozemního odbavování na letištích v EU v důsledku provádění směrnice Rady 96/67/ES, kterou Komise zadala v roce 2002, dokazuje, že převádění směrnice do právních předpisů členských států nebylo vždy bezproblémové[1];

3.  kritizuje poslední zprávu Komise, která odkazuje na výsledky studie z roku 2002, v níž se při analýze dopadů liberalizace trhu vycházelo pouze ze zkušeností „starých“ 15 členských států EU a ze zastaralých údajů; vyzývá Komisi, aby do svých analýz a plánování zahrnula také 12 nových členských států a aby předložila aktuální empirické výsledky;

4.  vyjadřuje zklamání nad skutečností, že Komise ve svém nedávném sdělení nazvaném „Akční plán pro kapacitu, efektivitu a bezpečnost letišť v Evropě“ (KOM(2006)0819) nehovoří ani o pracovních podmínkách v této oblasti, ani o prostředcích k jejich zlepšení; důrazně doporučuje, aby zaměstnanci služeb pozemního odbavování přispívali rozhodujícím způsobem k poskytování lepších služeb a k větší bezpečnosti letů;

5.  zpochybňuje proto návrh Komise podniknout další kroky směrem k liberalizaci a naléhavě ji žádá, aby prostřednictvím důkladného empirického výzkumu zhodnotila výsledky předchozích kroků liberalizace trhu z hlediska snižování počtu pracovních míst, zhoršujících se pracovních podmínek a bezpečnostních rizik;

6.  konstatuje, že od přijetí směrnice 96/67/ES se hospodářská soutěž stala výrazně ostřejší a že se ceny služeb pozemního odbavování v téměř všech „starých“ členských státech EU snížily; kriticky však podotýká, že to jsou především letecké společnosti, kdo poskytovatele služeb pozemního odbavování nutí snižovat náklady, a že z nižších cen mají sice do určité míry užitek spotřebitelé, ale především z nich těží letecké společnosti; je toho názoru, že v důsledku neustálého tlaku, který subjekty nutí se přizpůsobit, hrozí, že se kvalita služeb pozemního odbavování sníží a dojde ke zhoršení pracovních podmínek; obává se, že v důsledku liberalizace a neustálého tlaku, který subjekty nutí se přizpůsobit, již ke snížení kvality služeb pozemního odbavování došlo a že tento vývoj může v některých členských státech pokračovat i v budoucnu; rovněž se obává, že vzniknou zbytečná bezpečnostní rizika, ale uznává, že se zkušenosti v jednotlivých členských státech mohou lišit;

7.  konstatuje, že pozemní odbavování je velmi náročné z hlediska pracovní síly a že téměř tři čtvrtiny celkových nákladů na odbavení tvoří personální náklady; sdílí názor většiny členských států, že poskytovatelé služeb pozemního odbavování mají problémy s hledáním a udržením kvalifikovaného personálu; konstatuje však, že tato skutečnost přímo souvisí se strategií společností provádět „politiku minimálních nákladů“ na úkor pracovníků a pracovních podmínek, aby byly konkurenceschopnější; kritizuje proto politiku, na jejímž základě zavedené letecké společnosti nebo poskytovatelé služeb propustili část svých zaměstnanců, přičemž noví účastníci trhu nabízejí svým zaměstnancům zpravidla nižší nástupní mzdy;

8.  v této souvislosti kritizuje skutečnost, že se stále postupně zvyšuje podíl zaměstnanců se smlouvou na dobu určitou a podíl zaměstnanců, kteří mají statut pronajatého pracovníka, na úkor řádných pracovních míst;

9.  je toho názoru, že by pro zaměstnance letištních služeb měly existovat speciální pravidelná rekvalifikační opatření; zdůrazňuje, že zaměstnanci, kteří se zúčastnili závažných incidentů nebo nehod, musí po těchto událostech podstoupit povinnou rekvalifikaci a sezónním pracovníkům se musí před nástupem do pracovního poměru dostat teoretické a praktické odborné přípravy;

10. souhlasí s názorem, že se pracovní vztahy a podmínky (v souvislosti s pracovní dobou a vstupní a následnou odbornou přípravou zajišťující kvalitu) v některých členských státech zhoršily a že úroveň mezd poklesla kvůli netarifním dohodám, což na letištích často vedlo ke snížení kvality nabízených služeb a k nižší efektivitě (např. v souvislosti s přestupováním, ztrátou popř. nepřepravením odevzdaných zavazadel, přesností leteckých spojů); poukazuje na to, že stávající a hrozící zhoršování pracovních podmínek je v přímém rozporu s cíli Lisabonské strategie; nesouhlasí s názorem Komise, že liberalizace trhu nemá vliv na bezpečnostní aspekty leteckého provozu;

11. kritizuje zprávu Komise, protože dostatečně neanalyzuje sociální únosnost liberalizace trhu; varuje před další předčasnou liberalizací, aniž by byla důkladně zhodnocena podniknutá opatření; vyzývá proto Komisi, aby nechala vypracovat komplexní studii o efektivitě a sociální únosnosti liberalizace trhu od roku 1996 ve všech 27 členských státech, v níž bude věnována pozornost zejména vývoji mezd, bezpečnosti práce a její kvalitě a ochraně před vnějším nebezpečím, stejně jako provádění ustanovení směrnic Společenství o ochraně zdraví a bezpečnosti zaměstnanců při práci;

12. konstatuje, že velká mezinárodní letiště (dopravní uzly) jsou obzvláště významná pro hospodářství a zaměstnanost regionů, v nichž se nacházejí; vítá snahu o posílení role těchto letišť v budoucnosti tím, že budou nalezeny způsoby optimalizace jejich využívání a zlepšeno propojení dopravní infrastruktury, aby tato letiště získala co nejlepší postavení v oblasti globální hospodářské soutěže coby hospodářská centra a centra zaměstnanosti.

POSTUP

Název	Kapacita letišť a pozemní odbavení: směrem k účinnější politice
Číslo postupu	2007/2092(INI)
Příslušný výbor	TRAN
Výbor, který vypracoval stanovisko   Datum oznámení na zasedání	EMPL 26.4.2007
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání
Navrhovatel(ka)   Datum jmenování	Thomas Mann 21.3.2007
Předchozí navrhovatel(ka)
Projednání ve výboru	7.6.2007		26.6.2007
Datum přijetí	27.6.2007
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	32 1 1
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Jan Andersson, Alexandru Athanasiu, Edit Bauer, Jean-Luc Bennahmias, Emine Bozkurt, Iles Braghetto, Philip Bushill-Matthews, Derek Roland Clark, Luigi Cocilovo, Jean Louis Cottigny, Richard Falbr, Carlo Fatuzzo, Ilda Figueiredo, Roger Helmer, Karin Jöns, Ona Juknevičienė, Raymond Langendries, Elizabeth Lynne, Mary Lou McDonald, Thomas Mann, Jiří Maštálka, Maria Matsouka, Csaba Őry, Elisabeth Schroedter, José Albino Silva Peneda, Gabriele Stauner, Gabriele Zimmer
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Rumiana Jeleva, Magda Kósáné Kovács, Sepp Kusstatscher, Jamila Madeira, Anja Weisgerber, Glenis Willmott
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Manolis Mavrommatis
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

• [1]  Studie poradenské společnosti S&HE International Air Transport Consultancy (London) je přístupná on-line na internetové adrese www.ec.europa.eu/transport/air_portal/index_en.htm

STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (20. 7. 2007)

pro Výbor pro dopravu a cestovní ruch

ke kapacitě letišť a pozemnímu odbavení: směrem k účinnější politice
(2007/2092(INI))

Navrhovatel: Philip Bradbourn

NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Výbor pro dopravu a cestovní ruch jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.        připomíná, že prosazování svobody, lidských práv, spravedlnosti a bezpečnosti a v této souvislosti i ochrany osobních údajů je klíčovou součástí politiky Evropské unie;

2.        zdůrazňuje, že zásada proporcionality je jednou z hlavních zásad Evropské unie;

3.        vyzývá Komisi, aby pravidelně posuzovala vhodnost a účinnost obtěžujících a ponižujících bezpečnostních opatření na letištích, zejména svlékání částí oděvů a zabavování tekutin;

4.        podporuje úsilí Komise zvýšit vnitřní logistickou efektivitu letišť, navrhuje však, aby se tato snaha omezila výhradně na sledování zavazadel a nákladu;

5.        domnívá se však, že zavedení zařízení rádiové identifikace (RFID) do palubních vstupenek jednotlivých cestujících by bylo porušením zásady proporcionality i potenciálním porušením důvěrnosti osobních údajů;

6.        je značně znepokojen shromažďováním a uchováváním osobních údajů a výslovně se staví proti možnosti jejich jakéhokoliv užívání, které by mohlo mít za následek vytváření profilů lidí („people profiling“) a rozšíření výše zmíněných postupů do ostatních oblastí dohledu;

7.                   vyzývá členské státy, aby zajistily, že orgány a organizace budou mít přístup k těmto údajům, nebo je budou moci dlouhodobě uchovávat pouze tehdy, povoluje-li jim to zákon, a domnívá se, že jakékoli předávání údajů, které přesahuje tento rámec, by mělo být trestně stíháno;

8.                   naléhá na Komisi, aby nezaváděla opatření, která dramaticky a přímo ovlivňují práci na evropských letištích, jako jsou omezení týkající se tekutin, jež letiště nejsou schopna dostatečně prosazovat;

9.                   domnívá se, že Evropský inspektor ochrany údajů by měl být konzultován ohledně opatření týkajících se osobních údajů;

10.      vyzývá Komisi, aby před přijetím jakéhokoliv rozhodnutí provedla analýzu rizik a/nebo analýzu dopadů.

POSTUP

Název	Kapacita letišť a pozemní odbavení: směrem k účinnější politice
Číslo postupu	2007/2092(INI)
Příslušný výbor	TRAN
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání	LIBE 26.4.2007
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání
Navrhovatel Datum jmenování	Philip Bradbourn 11.6.2007
Předchozí navrhovatel
Projednání ve výboru	26.6.2007		17.7.2007
Datum přijetí	17.7.2007
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	35 0 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Alexander Alvaro, Philip Bradbourn, Mihael Brejc, Giuseppe Castiglione, Giusto Catania, Jean-Marie Cavada, Esther De Lange, Panayiotis Demetriou, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Bárbara Dührkop Dührkop, Giovanni Claudio Fava, Kinga Gál, Patrick Gaubert, Jeanine Hennis-Plasschaert, Roger Knapman, Magda Kósáné Kovács, Barbara Kudrycka, Stavros Lambrinidis, Henrik Lax, Sarah Ludford, Dan Mihalache, Javier Moreno Sánchez, Athanasios Pafilis, Martine Roure, Søren Bo Søndergaard, Károly Ferenc Szabó, Ioannis Varvitsiotis, Manfred Weber
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Edit Bauer, Gérard Deprez, Iratxe García Pérez, Sophia in 't Veld, Jean Lambert, Marianne Mikko, Siiri Oviir
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (18. 7. 2007)

pro Výbor pro dopravu a cestovní ruch

ke kapacitě letišť a pozemnímu odbavení: směrem k účinnější politice
(2007/2092(INI))

Navrhovatel: Mieczysław Edmund Janowski

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro dopravu a cestovní ruch jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá návrhy předložené Komisí, zdůrazňuje význam letecké dopravy, která zajišťuje územní, hospodářskou a sociální soudržnost Unie, zejména s ohledem na vzdálené, okrajové a ostrovní regiony;

2.  zdůrazňuje význam letišť, která jsou někdy téměř jediným „oknem do světa“ a vyzývá členské státy, Komisi a regionální orgány, aby ve větší míře přihlížely ke skutečnosti, že dobré vnitrostátní a mezinárodní letecké spojení je často rozhodujícím faktorem pro výběr místa, v němž se uskuteční investice, pro rozvoj cestovního ruchu a rychlou přepravu zboží;

3.  vzhledem k tempu rozvoje letecké dopravy zdůrazňuje to, že pokud jde o regionální společenství, měla by existovat objektivní analýzu letištních kapacit v horizontu nejméně příštích 25 let, což umožní investovat racionálně (ne pouze na základě ambicí daného regionu) do výstavby nových a modernizace současných letišť včetně transformace bývalých vojenských letišť na civilní;

4.  vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby zabezpečily začlenění letišť – bez ohledu na to, kdo je spravuje – do územních plánů nebo jejich zohlednění ve strategiích regionálního rozvoje; připomíná, že rozšiřování stávajících a výstavba nových rozsáhlých infrastruktur, jako jsou letiště, musí být předmětem studie únosnosti z hlediska daného území;

5.  zdůrazňuje nutnost zabezpečit co nejrychlejší spojení mezi letišti a centry měst;

6.  vyzvedává důležitost meziregionální a přeshraniční spolupráce a považuje za žádoucí umisťovat regionální letiště tak, aby mohla co nejlépe zajišťovat spojení i do sousedních regionů a příhraničních oblastí;

7.  pokládá za obzvláště žádoucí uplatňovat intermodální řešení, pokud je to možné; je toho mínění, že (vysokorychlostní) vlakové spojení mezi letišti je vynikající možností, jak řešit kapacitní problémy příslušných letišť;

8.  zdůrazňuje ekonomický význam letišť při vytváření nových pracovních míst, zejména v regionálních oblastech; poukazuje na to, že provozovatelé evropských letišť, letecké společnosti, podniky technické údržby, gastronomická zařízení mohou vytvářet značné množství pracovních míst, a tak přispívat k uskutečnění lisabonské strategie;

9.  vyzývá členské státy, regionální a místní orgány, aby při rozhodování o umístění letiště braly v úvahu dopady na životní prostředí, jako je přílišná hlučnost, emise, hustota silničního provozu v okolí daného místa, blízkost zásobníků paliva atd. a také meteorologické podmínky;

10. domnívá se, že výstavbě a rozšiřování letištní a s ní související infrastruktury by se mělo dostat dostatečné pomoci ze strany vnitrostátních a regionálních orgánů a potřebného financování z prostředků na transevropské dopravní sítě (TEN-T), z Fondu soudržnosti a z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

POSTUP

Název	Kapacita letišť a pozemní odbavení: směrem k účinnější politice
Číslo postupu	2007/2092(INI)
Příslušný výbor	TRAN
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání	REGI 26.4.2007
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání
Navrhovatel(ka) Datum jmenování	Mieczysław Edmund Janowski 7.6.2007
Předchozí navrhovatel
Projednání ve výboru	7.6.2007
Datum přijetí	17.7.2007
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	40 0 2
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Alfonso Andria, Stavros Arnaoutakis, Elspeth Attwooll, Tiberiu Bărbuleţiu, Jean Marie Beaupuy, Rolf Berend, Wolfgang Bulfon, Bairbre de Brún, Vasile Dîncu, Gerardo Galeote, Iratxe García Pérez, Pedro Guerreiro, Zita Gurmai, Marian Harkin, Jim Higgins, Filiz Hyusmenova, Mieczysław Edmund Janowski, Rumiana Jeleva, Evgeni Kirilov, Constanze Angela Krehl, Mario Mantovani, Sérgio Marques, James Nicholson, Lambert van Nistelrooij, Jan Olbrycht, Maria Petre, Markus Pieper, Pierre Pribetich, Wojciech Roszkowski, Elisabeth Schroedter, Grażyna Staniszewska, Kyriacos Triantaphyllides, Oldřich Vlasák
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Jan Březina, Den Dover, Jill Evans, Emanuel Jardim Fernandes, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Christa Prets, Samuli Pohjamo, Károly Ferenc Szabó
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Thomas Ulmer
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce)

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	11.9.2007
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	39 0 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Michael Cramer, Arūnas Degutis, Petr Duchoň, Luis de Grandes Pascual, Christine De Veyrac, Saïd El Khadraoui, Robert Evans, Emanuel Jardim Fernandes, Mathieu Grosch, Stanisław Jałowiecki, Georg Jarzembowski, Dieter-Lebrecht Koch, Jaromír Kohlíček, Sepp Kusstatscher, Eva Lichtenberger, Bogusław Liberadzki, Robert Navarro, Paweł Bartłomiej Piskorski, Luís Queiró, Reinhard Rack, Luca Romagnoli, Gilles Savary, Brian Simpson, Renate Sommer, Dirk Sterckx, Silvia-Adriana Ţicău, Yannick Vaugrenard, Roberts Zīle.
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Zsolt László Becsey, Johannes Blokland, Philip Bradbourn, Zita Gurmai, Jeanine Hennis-Plasschaert, Anne E. Jensen, Antonio López-Istúriz White, Helmuth Markov, Willem Schuth, Catherine Stihler, Ari Vatanen.
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování