ZPRÁVA o změně článku 173 jednacího řádu Evropského parlamentu o doslovných záznamech

5. 10. 2007 - (2007/2137(REG))

Výbor pro ústavní záležitosti
Zpravodaj: Richard Corbett

NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o změně článku 173 jednacího řádu Evropského parlamentu o doslovných záznamech

(2007/2137(REG))

Evropský parlament,

–   s ohledem na dopis svého předsedy ze dne 12. dubna 2007,

–   s ohledem na články 201 a 202 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A6‑0354/2007),

1.  se rozhodl změnit jednací řád tak, jak je uvedeno níže;

2.  upozorňuje, že změna vstupuje v platnost prvním dnem příštího dílčího zasedání;

3.  pověřuje svého předsedu, aby pro informaci předal toto rozhodnutí Radě a Komisi.

Původní znění	Pozměňovací návrhy
Pozměňovací návrh 1 Článek 173
Doslovné záznamy	Doslovný záznam a audiovizuální záznam zasedání
1. Doslovný záznam každého zasedání se vyhotovuje ve všech úředních jazycích.	1. Doslovný záznam každého zasedání se vyhotovuje jako mnohojazyčný dokument, v němž jsou veškeré ústně pronesené příspěvky uvedeny ve svém původním jazykovém znění. Tento záznam se zveřejňuje jako příloha Úředního věstníku Evropské unie a uchovává se v archivu Parlamentu.
2. Řečníci vrátí přepsaný text svých projevů sekretariátu nejpozději následující den poté, co jej obdrželi.	2. Řečníci vrátí opravy přepsaného textu svých projevů sekretariátu nejpozději do jednoho týdne. Poslanci smí požadovat, aby byly části doslovné zprávy přeloženy do některého z úředních jazyků dle jejich výběru.
3. Doslovný záznam se zveřejňuje jako příloha Úředního věstníku Evropské unie.	3. Úplný audiovizuální záznam, který se pořizuje z průběhu každého zasedání a obsahuje i nahrávky ze všech tlumočnických kabin, se uchovává v archivu Parlamentu. Veřejnosti je tento záznam zpřístupněn na internetu.
	4. Již přeložené projevy, a to zejména pokud jde o projevy přednesené na slavnostním zasedání nebo o prohlášení zástupců jiných institucí, se rovněž zpřístupní veřejnosti na internetu jakožto příloha mnohojazyčného záznamu uvedeného v odstavci 1.
	5. Předsednictvo stanoví prováděcí pravidla týkající se doslovného a audiovizuálního záznamu. Předsednictvo má právo rozhodnout, že zvláště důležité rozpravy mají být přeloženy a zveřejněny v některých nebo ve všech úředních jazycích. Předsednictvo sleduje vývoj technologií a má právo na internetu zpřístupnit neoficiální počítačové překlady. Předsednictvo přijme vhodná technická opatření na zajištění trvalého záznamu všech údajů, zejména aby bylo možno provádět pravidelné kontroly stavu nosičů dat, jejich kopírování a uchování různých kopií v oddělených prostorách.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Ve svém dopise ze dne 12. dubna 2007 předseda informoval výbor odpovědný za záležitosti jednacího řádu, že se předsednictvo zaměří na to, aby se do září tohoto roku přizpůsobil formát a způsob zveřejňování doslovných záznamů zasedání (článek 173) potřebám a možnostem nově rozšířené Evropské unie s 27 členskými státy. Náš výbor byl vyzván, aby tuto záležitost projednal a předložil návrh zprávy o případné změně článku 173.

1.        Současná situace

V současné době existují dvě verze doslovného záznamu ze zasedání (Compte Rendu in Extenso – CRE): takzvaná „duhová“ verze (rainbow version) obsahující projevy v původních jazycích, ve kterých byly tyto projevy předneseny, a přeložená verze, v níž je každý projev přeložen do ostatních úředních jazyků. Doslovný záznam je zveřejňován elektronicky v Úředním věstníku (na CD-ROMu a na internetu). V tištěné podobě Úředního věstníku nebyl doslovný záznam ze zasedání zveřejněn již několik let.

Po rozšíření Evropské unie, ke kterému došlo dne 1. května 2004, nechával Parlament kvůli nedostatku kapacit pro překlad do jazyků nových členských států překládat doslovný záznam ze svých zasedání i nadále pouze do 11 „starých“ jazyků. Tato odchylka od pravidla, podle nějž má být překlad pořizován do všech úředních jazyků, se zakládá na článku 139 a zůstane v platnosti do září roku 2007.

Jako odůvodnění pro nestejné zacházení s jazyky, které s sebou tato odchylka přináší, se uvádí skutečnost, že překlad do všech jazyků není z praktických důvodů možný. Proto je zřejmé, že tento stav by neměl být trvalý a že by se tato situace měla chápat pouze jako dočasné opatření, přičemž je nutné, aby byl stanoven spravedlivější systém.

2.        Směr zvolený předsednictvem

Dne 16. ledna 2006 předsednictvo „souhlasilo ... se zásadou, že doslovné záznamy z průběhu plenárního zasedání by měly být zveřejňovány jako mnohojazyčný dokument obsahující projevy zaznamenané pouze v původních jazycích za předpokladu, že videozáznam rozprav spolu s živým tlumočením do všech úředních jazyků bude na vyžádání zpřístupněn všem poslancům a široké veřejnosti prostřednictvím vhodného technického zařízení (zpočátku např. ve formě DVD a později jako „video na vyžádání“ na internetu)“; a

„rozhodlo, že poslanci Evropského parlamentu by měli být oprávněni získat na vyžádání a v krátké lhůtě části rozprav přeložené do úředních jazyků dle vlastního výběru“.

Pokud se tato služba bude v praxi nabízet, bude se ze zasedání pořizovat úplný audiovizuální záznam. Tento záznam bude obsahovat videozáznam z plenárních zasedání v podobě, kterou lze živě sledovat pomocí parlamentního systému pro přenos obrazu a bude opatřen samostatnými audio výstupy pro každou tlumočnickou kabinu. Tento záznam může být stejně jako v současné době zprostředkován formou DVD, ovšem v budoucnosti bude rovněž dostupný v praktičtější podobě na internetu formou služby „video na vyžádání“, a to zejména prostřednictvím parlamentního internetového kanálu, který má být podle předpokladů zprovozněn během roku 2007.

Audiovizuální záznam ze zasedání Parlamentu bude představovat okamžitý, praktický a vyhledatelný videozáznam opatřený audio výstupy z každé tlumočnické kabiny. Bude se tedy jednat o úplný a spolehlivý záznam dění během parlamentního zasedání, který bude dostupný všem občanům.

Mimoto budou parlamentní oddělení pořizovat úplný záznam vystoupení všech řečníků v jejich původním jazyce. Tato „duhová“ verze bude jako mnohojazyčný dokument představovat nový formát doslovného záznamu.

Výbor dále navrhuje, aby byla poskytována služba „překlad na vyžádání“, která jednotlivým poslancům Parlamentu umožní, aby si vyžádali překlad určitých částí doslovného záznamu do jiného úředního jazyka. Parlamentní oddělení by měla být schopna pracovat rychle. Je zřejmé, že rychlost jejich práce lze zaručit pouze v závislosti na délce překládané pasáže a počtu žádostí, které od poslanců obdrží.

Pouze zkušenost ukáže, jaká bude po této službě poptávka. V počáteční fázi bude pravděpodobně vhodné, aby tuto službu poskytovalo zkušebně překladatelské oddělení Parlamentu. Předsednictvo by mělo za tímto účelem vypracovat pravidla, která stanoví podmínky, za jakých bude tato služba poskytována, a zejména lhůty, které v závislosti na množství práce bude možné dodržet.

Pokud bude poptávka velká a zkušební období ukáže, že překladatelská služba není schopna tuto činnost vykonávat, aniž by to mělo dopad na její vlastní práci, bude pravděpodobně třeba zvážit později možnost, aby tyto překlady byly zadávány externím dodavatelům.

3.        Alternativy a postoj zpravodaje

3.1.     Alternativy

Z hlediska kvality informací a jejich transparentnosti a z hlediska rovného zacházení se všemi občany je samozřejmě ideálním řešením, aby všechny rozpravy vedené v Evropském parlamentu byly překládány a zveřejňovány ve všech úředních jazycích, jak je nyní stanoveno v čl. 173 odst. 1. Kvůli nedostatku překladatelských kapacit v členských státech, které přistoupily v roce 2004, ovšem nebylo možné toto řešení uplatnit, z čehož plyne současné omezení. Zdá se však, že na trhu existuje dostatečný potenciál pro překlad do všech úředních jazyků, včetně bulharštiny a rumunštiny.

Je ovšem třeba věnovat pozornost určitým aspektům tohoto řešení, jako jsou:

•   náklady: překladatelské oddělení odhaduje, že náklady na překlad parlamentních rozprav by bylo možné udržet přibližně na úrovni 10 milionů EUR ročně; to není zdaleka zanedbatelná částka, neboť výrazně přesahuje i nejvyšší odhad nákladů na roční provoz parlamentního internetového kanálu ve všech 23 jazycích;

•   Náklady a přínosy: tyto výdaje je nutné posoudit i z hlediska toho, kdo bude pravděpodobně texty parlamentních rozprav číst, zejména vyloučíme-li „domácí“ čtenáře, kteří jsou texty schopni číst v jejich původním znění, a čtenáře pracující v orgánech a institucích Společenství, kteří jsou zvyklí používat určité omezené množství „pracovních“ jazyků.

3.2.     Postoj zpravodaje

Jak se stanoví v článku 96 „Parlament zajistí nejvyšší možnou průhlednost své činnosti“ jakožto základní předpoklad parlamentní demokracie. Jedním z aspektů této průhlednosti je nutnost, aby to, co bylo v Parlamentu vyřčeno, bylo někde v písemné formě zaznamenáno. Dalším aspektem je to, že záznam průběhu plenárního zasedání musí být přístupný všem občanům Unie v úředních jazycích, které používají. To souvisí s tradiční úlohou Parlamentu jako místa, kde jsou rozpravy zaznamenávány pro účely okamžitého politického využití a pro potřeby příštích generací. Otázkou však zůstává, zda přístup k těmto záznamům musí být zaručen formou systematického písemného překladu do všech úředních jazyků, anebo zda je možné považovat za dostatečné, pokud tento záznam bude zprostředkován ústní čili audiovizuální formou.

Po zvážení argumentů přednesených během diskuse v předsednictvu došel zpravodaj k názoru, že náklady a poměr mezi náklady a přínosem takové služby jsou důvodem proč se v budoucnu rozhodnout pro zpřístupnění audiovizuálního záznamu přes internet, a zajistit tak přístup k dění během zasedání všem občanům. Práce v Parlamentu však zároveň vyžaduje, aby měl poslanec zvláštní možnost přístupu k záznamu jednotlivých projevů v podobě jejich tištěného překladu. Mimoto je možné dát předsednictvu prostor k tomu, aby rozhodlo, že určité velmi důležité rozpravy by měly být přeloženy do některých nebo všech jazyků a zveřejněny alespoň na parlamentních webových stránkách.

Kromě toho by mělo platit, že pokud byl projev již přeložen, což je běžné v případě projevů pronesených na slavnostních zasedáních či prohlášení, která pronesli předsedové Evropské rady, pak by tento překlad měl být zveřejněn na internetu. Předsednictvo by rovněž mělo sledovat vývoj technologií a rozhodnout, zda by bylo vhodné používat počítačový překlad či technologie pro počítačové zpracování. A konečně by předsednictvo mělo sledovat technický rozvoj a zjistit, zda by se počítačového překladu mohlo využít alespoň k tomu, aby se čtenáři zprostředkoval hrubý nástin obsahu projevů, který by pak mohl využít při elektronickém vyhledávání pomocí klíčových slov, kdy se již může rychle rozhodnout, zda si přeje daný videozáznam shlédnout či nikoliv.

Dále by v jednacím řádu mělo být uvedeno, že předsednictvo má případně v souvislosti s přezkumem článku 139, k němuž má dojít před koncem funkčního období, vypracovat hodnotící zprávu.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	2.10.2007
Result of final vote	+: –: 0:	19 7 1
Výsledek závěrečného hlasování	Jim Allister, Enrique Barón Crespo, Jens-Peter Bonde, Richard Corbett, Andrew Duff, Maria da Assunção Esteves, Ingo Friedrich, Bronisław Geremek, Genowefa Grabowska, Anneli Jäätteenmäki, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Jo Leinen, Íñigo Méndez de Vigo, Rihards Pīks, Adrian Severin, József Szájer, Riccardo Ventre, Johannes Voggenhuber, Bernard Wojciechowski, Dushana Zdravkova,
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Elmar Brok, Carlos Carnero González, Klaus Hänsch, Alain Lamassoure, Stavros Lambrinidis, Gérard Onesta, Georgios Papastamkos, Bernard Poignant, György Schöpflin, Kathy Sinnott, Alexander Stubb, Mauro Zani
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Othmar Karas, Eoin Ryan, Rainer Wieland