ZPRÁVA o dopadu zemětřesení na regiony
12. 10. 2007 - (2007/2151(INI))
Výbor pro regionální rozvoj
Zpravodaj: Nikolaos Vakalis
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o dopadu zemětřesení na regiony
Evropský parlament,
– s ohledem na sdělení Komise o zlepšení mechanismu civilní ochrany Společenství (KOM(2005)0137),
– s ohledem na rozhodnutí Rady 2007/162/ES, Euratom ze dne 5. března 2007 o zřízení finančního nástroje pro civilní ochranu[1],
– s ohledem na sdělení Komise o řízení povodňových rizik: protipovodňová prevence, ochrana a zmírňování povodní (KOM(2004)0472),
– s ohledem na své usnesení ze dne 4. září 2007 o přírodních katastrofách tohoto léta[2],
– s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2006 o přírodních katastrofách (požáry, sucha a povodně) – aspekty regionálního rozvoje[3],
– s ohledem na ustanovení nařízení platných pro strukturální fondy v období 2007–2013,
– s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 18. května 2006 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Fondu solidarity Evropské unie[4],
– s ohledem na své usnesení ze dne 4. září 2003 o účincích vlny letních veder[5],
– s ohledem na zprávu Michela Barniera z května 2006 s názvem „K evropským silám civilní ochrany: Europe aid“,
– s ohledem na program činností na rok 2007 Evropské a středomořské dohody o závažných hrozbách (EUR-OPA), který dne 13. března 2007 přijala Rady Evropy,
– s ohledem na veřejné slyšení, které pořádal dne 5. června 2007 Rozpočtový výbor Evropského parlamentu a které se týkalo rozpočtových aspektů přírodních katastrof,
– s ohledem na závěry Semináře o zmírňování rizik seismické činnosti pořádaného Komisí v roce 2000 a Semináře o snižování rizik zemětřesení v Evropě pořádaného Evropskou asociací seismického inženýrství v Lisabonu v roce 2005,
– s ohledem na článek 45 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu svého Výboru pro regionální rozvoj (A6-0388/2007),
A. vzhledem k tomu, že během dvacátého století způsobila zemětřesení na celém světě smrt 1,5 milionu lidí a ekonomické náklady s nimi spojené jsou jen za poslední čtvrtinu 20. století odhadovány na 75 miliard EUR,
B. vzhledem k tomu, že je zemětřeseními ohrožena značná část Evropské unie, přičemž seismicky nejaktivnější oblasti se nacházejí v Itálii, Řecku, Rumunsku, Bulharsku, na Kypru a ve Slovinsku, přičemž značné nebezpečí výskytu zemětřesení hrozí i v dalších státech, např. v Německu, Rakousku, České republice, Francii, Španělsku, Portugalsku a na Maltě,
C. maje na zřeteli, že ve většině kandidátských zemí a zemí v rámci evropské politiky sousedství a evropsko-středomořského partnerství je vysoký stupeň seismické činnosti,
D. maje na zřeteli, že v rozmezí let 2002–2007 byla zemětřesení čtvrtým nejčastějším druhem přírodní katastrofy v členských státech a v kandidátských zemích, na úrovni EU se k nim však přistupuje jako k naprosto druhotným událostem ve srovnání s jinými přírodními jevy, k nimž byl zvolen komplexnější přístup; v důsledku toho zůstávají evropské regiony bez pomoci EU a Fond solidarity Evropské unie byl využit k řešení následků zemětřesení pouze jedinkrát,
E. vzhledem k tomu, že vnitrostátní, regionální a místní aktéři, kteří mají bezprostřední zkušenost s výskytem zemětřesení, badatelská obec, inženýři a velká část společnosti jsou toho názoru, že EU by měla hrát významnější roli při ochraně proti zemětřesení a při likvidaci jeho následků,
F. vzhledem k tomu, že tektonické otřesy se neprojevují pouze zemětřeseními, ale i sopečnými erupcemi, a že následky těchto přírodních rizik mohou dále zvyšovat především pohyby země a vlny tsunami, v reakci na něž regiony, které jsou jimi pravidelně postihovány, jako např. nejvzdálenější regiony Evropské unie, shromáždily rozhodující zkušenosti v oblasti sledování těchto jevů, jejich prevence a reakce na ně,
G. vzhledem k tomu, že zemětřesení mají velmi závažné krátkodobé i dlouhodobé dopady na regionální hospodářství a mají nepříznivé důsledky pro infrastrukturu, zaměstnanost, přírodní a kulturní dědictví, životní prostředí a cestovní ruch, tj. celkově mají neblahý dopad na hospodářskou a sociální soudržnost,
H. s ohledem na klíčovou úlohu vnitrostátních, regionálních a místních aktérů při prevenci škod způsobených zemětřeseními a při zvládání situace v případě zemětřesení a zmírňování jeho následků a vzhledem k tomu, že je proto nutné přijmout opatření s cílem mobilizovat tyto aktéry a informovat a poučit širokou veřejnost,
I. vzhledem k tomu, že k posílení preventivních opatření pro případ zemětřesení a opatření obnovy lze použít různé nástroje Společenství, např. strukturální fondy nebo nástroje Společenství v oblasti civilní ochrany,
J. vzhledem k tomu, že je nutno, aby EU uznala zvláštní charakter zemětřesení ve Středomoří a jeho okolí a aby podnikla vhodné kroky v oblasti prevence, zvládání a výzkumu zemětřesení a rovněž aby přijala opatření v oblasti civilní ochrany a solidarity,
K. vzhledem k tomu, že Evropa je jak velmi zranitelná, tak vysoce ohrožená zemětřeseními a že v tomto směru disponuje technickou odborností na vysoké úrovni, nicméně ve srovnání s Japonskem, Spojenými státy americkými, a dokonce i s Čínou daleko méně investuje do výzkumu a vývoje nových technologií a neexistuje žádný evropský program pro výzkum rizik zemětřesení,
L. vzhledem k tomu, že na evropské úrovni neexistuje žádný jednotný mechanismus pro intervenci v případě přírodní katastrofy,
M. vzhledem k tomu, že je velice důležité udržet a zvyšovat odborný potenciál EU v oblasti seismologie, jenž by se mohl stát úspěšným vývozním artiklem, přičemž seismicky aktivní oblasti by se mohly stát laboratořemi pod širým nebem, které by umožnily vytěžit z tohoto znevýhodnění prospěch,
N. vzhledem k tomu, že velké oblasti EU jsou vystaveny ničivým účinkům otřesů země vyvolaných hornictvím, jež mají za následek škody srovnatelné se škodami způsobenými zemětřesením,
O. vzhledem k tomu, že ve většině členských států neexistují souhrnné mapy rizik zemětřesení,
P. vzhledem k tomu, že stávající pojistné smlouvy tradičně nepokrývají rizika zemětřesení,
Kroky: prevence, reakce a náprava škody
1. vyzývá Komisi, aby neprodleně vypracovala sdělení, v němž posoudí nebezpečí, která hrozí v souvislosti se zemětřeseními, a bude se zabývat prevencí, zvládáním situace a opatřeními na pomoc v případě zemětřesení a na nápravu škod jím způsobených;
2. je toho názoru, že Komise by měla vypracovat technický protokol pro společný postup EU v případě velké katastrofy způsobené zemětřesením, přičemž by se měla zaměřit zejména na kritickou dopravní, energetickou, telekomunikační a zdravotnickou infrastrukturu a na úlohu, kterou mohou hrát různé vnitrostátní, regionální a místní orgány;
3. vyzývá Radu a Komisi, aby při konečných úpravách revidovaného legislativního rámce pro civilní ochranu a při jeho uplatňování v praxi věnovaly náležitou pozornost zemětřesením;
4. dále vyzývá členské státy, aby otázku zemětřesení začlenily do svých vnitrostátních a regionálních strategií udržitelného rozvoje a aby pro diskusi o zvládání rizik souvisejících se zemětřesením a o civilní ochraně vytvořily vnitrostátní platformy, jež by se zakládaly na integrovaných analýzách zranitelnosti a do nichž by byly zapojeny různí institucionální aktéři a relevantní partneři z řad občanské společnosti;
5. uznává zvláštní charakter Středomoří a vyzývá Komisi, aby se soustředila na nástroje prevence, vzdělávání a výzkumu, zvládání rizik, ochrany a solidarity na úrovni Společenství s cílem dosáhnout uspokojivé reakce při častých katastrofách v tomto regionu;
6. zdůrazňuje, že je třeba, aby existovaly veřejné informační kampaně s důrazem na preventivní opatření a připravenost, vzdělávací opatření včetně vysokoškolských kursů, magisterských a doktorských programů v relevantních oborech, např. inženýrství, a zvláštní školení v rámci souvisejících profesí v celé EU;
7. vyzývá členské státy, aby urychlily výzkum v zájmu prevence škod, krizového řízení a minimalizace rozsahu následků katastrof ve spojitosti s činnostmi v rámci 7. rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj, a vyzývá Komisi, aby pomohla formulovat zvláštní evropský výzkumný program pro zemětřesení;
8. doufá, že Komise a členské státy budou podporovat vytvoření středisek excelence pro vědecké, technologické a architektonické inovace, jejichž cílem bude jak zaručit bezpečnost obyvatelstva, tak umožnit udržitelný rozvoj oblasti, a to prostřednictvím meziregionální spolupráce a propojení výzkumných zařízení, malých a středních podniků a místních orgánů dotčených regionů, včetně nejvzdálenějších regionů;
9. vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly zejména otázkou zlepšení stavu a údržby historických budov a památek, které mají velký historický, kulturní, turistický a potažmo i ekonomický význam pro mnoho regionů EU, jakož i veřejných budov strategického významu z hlediska civilní ochrany a další kritické infrastruktury; vyzývá v tomto ohledu členské státy, aby provedly registraci těchto budov a infrastruktury a aby konzultovaly s Komisí o stávajících či potřebných projektech a politikách, které by zajistily jejich ochranu před zemětřeseními;
10. naléhá na Komisi, aby doporučila začlenění instrukcí eurokódu 8 do předpisů pro plánování ve všech ohrožených členských státech, a vyzývá příslušné orgány na úrovni EU i na úrovni členských států, aby přezkoumaly, zda je nutné rozšířit rozsah uplatňování eurokódu 8 tak, aby se vedle nových budov vztahoval i na staré budovy;
Financování
11. je toho názoru, že budoucí financování infrastruktury ze strukturálních fondů musí být v příštích programových obdobích podmíněno realizováním opatření na ochranu proti zemětřesením a tím, že členské státy definují tato opatření ve svých operačních programech; dále vybízí členské státy, aby opatření na ochranu před zemětřeseními začaly financovat pokud možno ze svých stávajících operačních programů;
12. naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly zvláštní evropské programy školení a výměny osvědčených profesionálních postupů u specializovaných dovedností potřebných při prevenci zemětřesení a při zvládání škod způsobených zemětřeseními, a vyzývá členské státy, aby k tomuto účelu využívaly Evropský sociální fond;
13. vyzývá Radu, aby bezodkladně dokončila postup spolurozhodování ve věci přijetí nového nařízení o Fondu solidarity Evropské unie, s ohledem na skutečnost, že Evropský parlament vyjádřil svůj názor v postoji ke lhůtám a způsobilé činnosti, jejž přijal již v květnu 2006, aby mohl být Fond solidarity efektivně, pružně a včas využíván na pomoc při odstraňování škod, a to včetně zjednodušení stávajícího postupu financování v případě zemětřesení;
14. poukazuje na to, že k prevenci a nápravě škod způsobených zemětřeseními a k podpoře příslušných systémů pojištění je třeba využívat i další existující zdroje, např. regionální státní pomoc nebo úvěry Evropské investiční banky;
Koordinace
15. vyzývá k vytvoření mechanismů pro koordinaci činností Společenství, vnitrostátních, regionálních a místních aktérů v duchu výše uvedené Barnierovy zprávy; vyzývá v tomto ohledu k užší spolupráci mezi členskými státy, jež by spočívala na systému závazné koordinace zahrnujícím opatření prevence, zvládání krizových situací a ochrany, a to včetně mechanismů sledování a včasné výstrahy, databází a výměny osvědčených postupů; naléhavě vyzývá každý z členských států, aby s cílem usnadnění tohoto procesu vytvořil jednotný koordinovaný systém řízení civilní ochrany;
16. znovu vyjadřuje svou podporu zřízení evropských sil civilní ochrany a vyzývá Komisi, aby v této souvislosti předložila návrh;
17. zdůrazňuje, že evropské síly civilní ochrany jsou smysluplné pouze na základě zlepšené vnitrostátní civilní ochrany a lepších nástrojů koordinace mezi členskými státy;
18. zdůrazňuje význam spolupráce se sousedními třetími zeměmi a potažmo také s dalšími třetími zeměmi, které jsou značně ohroženy zemětřeseními, zejména s těmi, které mají v této oblasti vyspělou technickou odbornost;
19. vyzývá Komisi, aby vyhodnotila veškeré existující nástroje pro prevenci a zvládání krizových situací a civilní ochranu, které mohou řešit situaci související s přírodními katastrofami a které skýtají různé politiky EU (životní prostředí, politika soudržnosti, výzkum atd.), a aby v zájmu zjednodušení a zlepšení koordinace navrhla centralizovaný nástroj pro prevenci a zvládání krizových situací;
○
○ ○
20. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Výboru regionů.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Úvod
Zemětřesení jsou jedním z nejsmrtonosnějších a nejničivějších druhů přírodních katastrof: v celosvětovém měřítku jsou příčinou obrovských ztrát na životech a nesmírných škod na majetku. Odhaduje se, že ve dvacátém století zahynulo při zemětřeseních po celém světě 1,5 milionu lidí a pouze v posledních 25 letech si způsobené škody vyžádaly náklady ve výši 75 miliard EUR.
Oproti obecnému mínění dochází často k velkým zemětřesením i v EU. V mnoha zemích a regionech, zejména v jižní Evropě a ve Středomoří, hrozí vysoké riziko výskytu zemětřesení. Rovněž ve většině zemí hraničících s EU, tj. v kandidátských zemích a zemích zapojených do evropské politiky sousedství a do evropsko-středomořského partnerství, je míra seismické činnosti vysoká. Pro ilustraci, ve dvacátém století zahynulo v Itálii 128 000 lidí, v Turecku 99 000, v bývalém Sovětském svazu 78 000, v Řecku 6 600, v Rumunsku 2 600 a v Alžírsku 5 300.
Zemětřesení mají rozhodně velmi závažný krátkodobý i dlouhodobý dopad na hospodářský a sociální život regionů. Jejich nepříznivé důsledky postihují infrastrukturu, zaměstnanost, přírodní a kulturní dědictví, životní prostředí a cestovní ruch. Jinými slovy, zemětřesení mají celkově neblahý dopad na hospodářskou a sociální soudržnost regionů.
Když však byla hospodářství a společnost v různých evropských regionech těžce zasažena zemětřesení, nedostávala žádnou pomoc z EU. Regionální a místní orgány v oblastech postižených zemětřeseními a velká část společnosti má trpkou zkušenost s velmi malým úsilím, které EU vyvíjí v oblasti ochrany proti zemětřesení, a s tím, jak malá pozornost se této otázce věnuje. Výmluvná je skutečnost, že Fond solidarity byl k odškodnění obětí zemětřesení využit pouze jedinkrát, což je v nápadném kontrastu s tím, co se děje v případě jiných přírodních katastrof (např. povodní nebo požárů).
Váš zpravodaj je přesvědčen, že je proto zapotřebí řady regulačních a finančních opatření k posílení činnosti usilující o prevenci, řešení a nápravu škod způsobených zemětřeseními a ke zlepšení koordinace mezi orgány zapojenými do řešení situace při zemětřeseních a orgány zajišťujícími informovanost veřejnosti.
A. Úspěšné zvládání situace při zemětřesení pomocí činností zaměřených na prevenci, reakci a náhradu škod způsobených zemětřesením
Úspěšné řešení situace v případě přírodní katastrofy závisí v první řadě a především na správném vyhodnocení veškerých hrozících nebezpečí a všech možných opatření, pokud jde o prevenci a zajištění ochrany před katastrofou a zmírnění jejích škodlivých následků. Bez jednotné strategie pro každou přírodní pohromu a její specifické rysy budou opatření přijatá v reakci na následky katastrof dosti neefektivní a zúčastněné subjekty a postižení obyvatelé jim dostatečně neporozumějí. Z tohoto důvodu je hlavním požadavkem vašeho zpravodaje, aby Komise neprodleně vypracovala sdělení, v němž posoudí nebezpečí, která hrozí v souvislosti se zemětřeseními, a navrhne nutná opatření na ochranu před těmito nebezpečími, jak nedávno učinila například v případě povodní.
Kromě toho:
Preventivní opatření:
1. Tím nejnutnějším preventivním opatřením (soudě podle zemí postižených seismickou činností, jako je např. Japonsko) je konat kampaně s cílem poučit a informovat veřejnost v celé EU. Úspěch při snaze o efektivní zvládnutí následků zemětřesení a zmírnění jeho škodlivých dopadů ve značné míře závisí na tom, zda se podaří předejít panice a zajistit, aby veřejnost reagovala odpovídajícím způsobem. Tyto veřejné informační kampaně by se měly omezovat na občany v regionech s velkým rizikem zemětřesení, nýbrž by měly oslovovat všechny občany EU. Vzhledem k tomu, že jedním z hlavních důvodů existence EU je zvýšit mobilitu občanů, velmi pravděpodobně někdy zažije zemětřesení každý z nás.
2. Je nutné zajistit vzdělávání a školení příslušných odborných subjektů v členských státech, a to i na regionální a místní úrovni, a všech specialistů zabývajících se zemětřeseními. Je tedy žádoucí neustále usilovat o šíření a výměnu osvědčených postupů s podporou Evropského sociálního fondu.
3. Zemětřesení jsou přírodním jevem, kterému v současnosti nedokážeme nijak zabránit. S pomocí technologií jsme však schopni zabránit škodám a omezit jejich rozsah. Pro tento účel jsou nutné značné investice do výzkumu a vývoje nových technologií. 7. rámcový program pro výzkum na období 2007–2013 již stanoví financování společných výzkumných projektů, pokud jde o zemětřesení. Váš zpravodaj je toho názoru, že také samy členské státy by měly finančně přispívat na tento výzkum, aby bylo dosaženo multiplikačního efektu kombinací více opatření. Tento jev má samozřejmě i pozitivní stránku: pokud se k němu přistupuje, jak náleží, a je poskytnuta pomoc, mohou se odborné dovednosti v této oblasti stát vývozním artiklem a možná i zvýšit hospodářskou konkurenceschopnost a zaměstnanost. Váš zpravodaj vyzývá Komisi, aby pomohla formulovat evropský strategický výzkumný program pro zemětřesení, a to se zapojením oblastí se seismickou činností, které – jako „laboratoře pod širým nebem“ – mohou také mít příležitost vytěžit prospěch z tohoto svého přirozeného znevýhodnění.
4. Seismické posouzení a v případě potřeby modernizace budov a infrastruktury strategického významu musí podle slov vědců být prioritními preventivními opatřeními v EU. Členské státy a Komise by proto měly iniciovat posouzení v geografických zónách, zpočátku v zónách se střední nebo vysokou seismickou činností, s cílem roztřídit budovy podle jednotného seznamu priorit. „Budovami a infrastrukturou strategického významu“ rozumí váš zpravodaj v zásadě budovy a infrastrukturu životně důležitou pro civilní ochranu a společnost, např. nemocnice, elektrárny, zařízení na výrobu energie a rozvodné sítě, mosty, telekomunikační sítě, školy a další veřejné budovy. Dále by měla být zajištěna podobná ochrana i pro historické budovy a památky, které mají ohromný historický, kulturní, turistický a potažmo i ekonomický význam pro mnoho regionů EU. Měli bychom zkoumat, jak lze na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni přispět k neustálému zdokonalování opatření na ochranu proti zemětřesením u výše uvedených budov. Váš zpravodaj upozorňuje zejména na potřebu zabývat se možností rozšířit uplatňování eurokódu 8 (týkajícího se norem pro stavby odolné proti zemětřesení) kromě nových i na staré budovy a vkládá do usnesení zvláštní výzvu v tomto směru.
Opatření reakce
1. Zanedlouho bude mít Evropská unie zlepšený mechanismus civilní ochrany Společenství. Váš zpravodaj vyzývá Komisi a členské státy, aby se při zavádění tohoto mechanismu zaměřily zejména na zemětřesení. Požaduje také, aby ve všech příslušných nástrojích Společenství byla se vší vážností věnována pozornost zemětřesením. Je třeba například zvážit, zda Monitorovací a informační středisko EU věnuje dostatečným způsobem pozornost zemětřesením a zda není třeba další finanční pomoci na podporu nástrojů včasného varování.
2. Musí být přijat technický protokol pro společný postup EU v případě velkých katastrof způsobených zemětřeseními, s důrazem na potenciální úlohu různých vnitrostátních, regionálních a místních orgánů a s pokyny, které zajistí efektivní ochranu kritické infrastruktury. Po katastrofě je snad nejvíce zapotřebí učinit opatření zabezpečující dostupnost a přístupnost telekomunikační infrastruktury, energetických sítí, nemocnic, mostů, přístavů, letišť atd. Je proto naléhavě nutné sestavit předem všechny pravděpodobné scénáře v případě zemětřesení a posoudit jejich předpokládaný dopad.
Kompenzační opatření
Efektivní a rychlá opatření k nápravě nevyhnutelných škod jsou naprosto klíčová pro to, jak rychle či pomalu se daný region vzpamatuje ze zemětřesení. Zejména to platí pro znevýhodněné regiony, jako jsou regiony spadající pod konvergenční cíl, regiony s nízkou hustotou osídlení nebo s úbytkem obyvatelstva a horské, ostrovní pohraniční, vzdálené a odlehlé regiony. Zemětřesení v takových regionech může vzhledem k jejich zvláštnostem jedním rázem zastavit jejich rozvoj nebo přinést jim ještě více znevýhodnění než dříve.
Proto je v této situaci rozhodující rychlost, s jakou členské státy přikročí k nápravě škod způsobených zemětřeseními, a solidarita s postiženými oblastmi, kterou projeví Společenství (viz bod B výše).
B. Financování
1. Je zásadně důležité věnovat náležitou pozornost zemětřesením při uplatňování nového finančního nástroje pro civilní ochranu (viz výše).
2. Váš zpravodaj je toho názoru, že politika soudržnosti se musí v budoucnu vážně zabývat škodami způsobenými zemětřeseními. Navrhuje, aby budoucí financování infrastrukturních projektů z prostředků politiky soudržnosti bylo podmíněno splněním všech nezbytných a mezinárodně uznaných pravidel ochrany proti zemětřesení.
3. Rada se neodůvodnitelně opozdila s provedením úprav u Fondu solidarity. Tuto situaci musí neprodleně napravit, aby zajistila, že tento nástroj bude v budoucnu schopen efektivně, pružně a pohotově pomáhat při nápravě škod způsobených přírodními katastrofami, mj. zemětřeseními. Nepružnost, zejména pokud jde o lhůty a opatření, která splňují podmínky pro financování, zapříčinila, že potřebám obětí zemětřesení se v podstatě nevěnuje pozornost (jak bylo řečeno výše, v případě zemětřesení byl tento fond využit pouze jednou).
4. Komise by také měla podporovat jiné formy financování než jen přímou pomoc, například státní podporu pro daný region nebo úvěry od Evropské investiční banky. Pouze tímto způsobem bude možno komplexně zajistit dostatečnou výši zdrojů, aby bylo možno přiměřeně reagovat na složitý jev zemětřesení.
C. Koordinace
1. Obecná zkušenost ukazuje, že největší nedostatky při řešení situace po přírodních katastrofách tkví v koordinaci, spolupráci a pružnosti subjektů, které jsou do této činnosti zapojeny na úrovni Společenství a na vnitrostátní, regionální a místní úrovni (požárníci, lékařská pohotovost, policie, týmy horské služby a důlní záchranáři). Návrhy, s nimiž vystoupil v květnu 2006 bývalý komisař Michel Barnier, jsou radikální, ale vycházejí ze základních principů přidané hodnoty solidarity v rámci EU vyplývající ze společného soužití v Evropě.
Váš zpravodaj považuje jak za žádoucí, tak za uskutečnitelné, aby každý členský stát – nebo v některých případech region – vyvinul a zdokonalil vybavení a technické znalosti a dovednosti ve specifické oblasti a aby je poté „zapůjčil“ jinému členskému státu nebo regionu, který je potřebuje. Zaměřme své úsilí na dosažení lepších výsledků s menším množstvím zdrojů.
V tomto duchu koordinace váš zpravodaj naléhavě vyzývá členské státy, aby zřídily centrální orgán civilní ochrany, který bude pomáhat s koordinací, a je otevřeně pro vytvoření evropských sil civilní ochrany a vyzývá Komisi, aby předložila v tomto směru legislativní návrh.
2. Pro efektivní zvládání zemětřesení nestačí koordinovat postup pouze na evropské úrovni. Je rovněž zapotřebí spolupráce se třetími zeměmi, zejména se sousedními zeměmi postiženými seismickou činností. Spolupracovat by bylo možno na různých úrovních: nejdříve by mělo dojít k transferu technologií a k výměně osvědčených postupů se zeměmi, v nichž se vyvinuly příslušné odborné znalosti a zkušenosti. Následovat by měla také technická spolupráce s cílem reagovat na zemětřesení efektivněji.
3. Na závěr, vzhledem k existenci mnoha opatření pro prevenci, zvládání krizových situací a civilní ochranu pro případ přírodních katastrof, která skýtají různé politiky EU (životní prostředí, politika soudržnosti, výzkum atd.), je váš zpravodaj toho názoru, že by Komise měla všechny stávají nástroje spojit. Pokud z vyhodnocení vyplyne závěr, že je to nutné, váš zpravodaj v zájmu zjednodušení právních předpisů a zlepšení koordinace navrhuje, že by měla Komise uvažovat o vytvoření centralizovaného nástroje pro prevenci a zvládání přírodních katastrof, včetně zemětřesení.
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
|
Datum přijetí |
4.10.2007 |
||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
39 0 1 |
|
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Stavros Arnaoutakis, Elspeth Attwooll, Jean Marie Beaupuy, Jana Bobošíková, Wolfgang Bulfon, Gerardo Galeote, Iratxe García Pérez, Eugenijus Gentvilas, Ambroise Guellec, Marian Harkin, Mieczysław Edmund Janowski, Rumiana Jeleva, Gisela Kallenbach, Tunne Kelam, Evgeni Kirilov, Miloš Koterec, Constanze Angela Krehl, Jamila Madeira, Mario Mantovani, Sérgio Marques, Miguel Angel Martínez Martínez, Yiannakis Matsis, Miroslav Mikolášik, Lambert van Nistelrooij, Markus Pieper, Wojciech Roszkowski, Elisabeth Schroedter, Grażyna Staniszewska, Catherine Stihler, Kyriacos Triantaphyllides, Oldřich Vlasák |
||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Emanuel Jardim Fernandes, Zita Pleštinská, Samuli Pohjamo, Miloslav Ransdorf, Toomas Savi, Richard Seeber, Nikolaos Vakalis |
||
|
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Mariela Velichkova Baeva, Zbigniew Zaleski |
||