ZPRÁVA o posílení evropské politiky sousedství
26. 10. 2007 - (2007/2088(INI))
Výbor pro zahraniční věci
Zpravodajové: Charles Tannock, Raimon Obiols i Germà
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o posílení evropské politiky sousedství
Evropský parlament,
– s ohledem na rozvoj evropské politiky sousedství (EPS) od roku 2004 a zejména na zprávy Komise o pokroku při provádění EPS ze dne 4. prosince 2006, (SEC(2006)1504/2, SEC(2006)1505/2, SEC(2006)1506/2, SEC(2006)1507/2, SEC(2006)1508/2, SEC(2006)1509/2, SEC(2006)1510/2, SEC(2006)1511/2, SEC(2006)1512/2),
– s ohledem na akční plány přijaté společně s Arménií, Ázerbájdžánem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou, jakož i s Egyptem, Izraelem, Jordánskem, Libanonem, Marokem, Palestinskou samosprávou a Tuniskem,
– s ohledem na nástroj pro evropské sousedství a partnerství (NESP), který je úzce vázán na provádění společně přijatých akčních plánů a který nahrazuje technickou pomoc dosud poskytovanou prostřednictvím programů TACIS a MEDA,
– s ohledem na neoficiální dokument Komise nazvaný Čím by mohla EU přispět Bělorusku ze dne 21. listopadu 2006,
– s ohledem na evropskou bezpečnostní strategii nazvanou Bezpečná Evropa v lepším světě, kterou schválila Evropská rada dne 12. prosince 2003,
– s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o posílení EPS ze dne 4. prosince 2006 (KOM(2006)0726),
– s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 11. dubna 2007 s názvem Černomořská synergie – nová iniciativa pro regionální spolupráci (KOM(2007)0160),
– s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské Rady konaného ve dnech 14.–15. prosince 2006[1] a 21.–22. června 2007[2] a na zprávu německého předsednictví o pokroku ze dne 15. června 2007,
– s ohledem na svá usnesení o širší Evropě a EPS, zejména usnesení ze dne 19. ledna 2006[3],
– s ohledem na svá dřívější usnesení o sousedních zemích a regionech EU,
– s ohledem na svá usnesení o politice sousedství a strategii rozšíření EU,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o budoucnosti Severní dimenze ze dne 16. listopadu 2005[4] a o strategii pro region Baltského moře v rámci Severní dimenze ze dne 16. listopadu 2006[5],
– s ohledem na zjištění obsažená ve zprávách o lidském rozvoji v arabských zemích, vydaných Rozvojovým programem OSN,
– s ohledem na konferenci o evropské politice sousedství, organizovanou Komisí a konanou dne 3. září 2007,
– s ohledem na článek 45 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0414/2007),
A. vzhledem k tomu, že upevňování bezpečnosti, demokratické stability a prosperity a prosazování řádné správy věcí veřejných a dodržování základních a lidských práv v sousedství EU mají zásadní význam pro stabilitu a prosperitu celého evropského kontinentu,
B. vzhledem k tomu, že EPS nadále představuje jednu z hlavních priorit zahraniční politiky EU,
C. vzhledem k tomu, že EPS by i nadále měla zůstat odlišena od procesu rozšíření; vzhledem k tomu, že účast v EPS nebrání východním sousedům, které můžeme jasně označit za evropské země, v perspektivě spojené s možným členstvím v EU v dlouhodobém horizontu; vzhledem k tomu, že EPS je pro všechny zúčastněné země příležitostí k větší integraci s EU,
D. vzhledem k tomu, že navzdory úspěšnému zahájení reformních programů v řadě sousedních zemí EPS doposud nesplnila všechna očekávání v oblasti přijímání a posilování závazků vlád zemí EPS, pokud jde o politické a hospodářské reformy,
E. vzhledem k tomu, že je zapotřebí vytvořit více pobídek, které budou motivovat partnery k většímu pokroku v oblasti reforem; vzhledem k tomu, že v zájmu usnadnění tohoto procesu je třeba zásadním způsobem posílit EPS, včetně přidělení dostatečných finančních zdrojů pro splnění cílů, které si stanovila,
F. vzhledem k tomu, že otevřené a přetrvávající konflikty stále přestavují zásadní překážku pro splnění hlavních záměrů EPS; vzhledem k tomu, že stability lze dosáhnout pouze prostřednictvím komplexního a trvalého řešení stávajících sporů,
G. vzhledem k tomu, že konkrétními aspekty politiky EU vůči státům jižního Kavkazu a přístupem EU k Černomořskému regionu se zabývají samostatné zprávy připravované parlamentním Výborem pro zahraniční věci,
1. plně podporuje hlavní cíle EPS, která je zaměřena na upevnění zóny prosperity, stability a bezpečnosti, mezi něž patří rozvoj úzkých vazeb se sousedními státy a mezi nimi a podněcování jejich reformní činnosti směřující k demokracii, založené na dodržování lidských práv, právním státě, lepší správě věcí veřejných a na hospodářském a sociálním rozvoji; zdůrazňuje potřebu věnovat zvláštní pozornost prosazování rovných práv, zejména zlepšení v oblasti práv žen, ale také menšinám a schopnosti sousedních zemí překonávat etnické, náboženské a sociální konflikty mírovými prostředky;
2. vyjadřuje pochybnosti o smysluplnosti zeměpisného rozsahu EPS, neboť zahrnuje země, které zeměpisně patří do Evropy, i středomořské neevropské země; konstatuje však, že v současnosti nepovažuje za reálné tento rozsáhlý rámec politiky změnit; zdůrazňuje proto, že je třeba většího úsilí při definování mnohostranných cílů a nástrojů této politiky, aby bylo EU a jejím sousedním státům umožněno čelit společným výzvám a zároveň respektovat odlišné podmínky a specifické rysy těchto regionů a zemí;
3. důrazně proto doporučuje, aby se při plném uplatňování politiky co nejvíce zohledňovaly zvláštnosti všech zemí, které jsou součástí EPS, s cílem vytvořit co nejvhodnější a nejkonkrétnější střednědobé a dlouhodobé pobídky k reformám a podpořit odhodlání těchto společností k účasti na procesu modernizace a spolupráce a integrace s EU;
4. konstatuje, že podmíněnost přístupu EPS vychází z pozitivních zkušeností získaných při rozšiřování; domnívá se, že tato podmíněnost může být vhodnou pobídkou k urychlení reformních procesů v zemích EPS směrem k jejich sblížení s EU, pokud bude pojímána pozitivně a rozlišeně vzhledem ke specifickým potřebám a možnostem dotyčné země a pokud bude doprovázena rozvojem vize sdílené s partnery, a to v politických, institucionálních i hospodářských ohledech;
5. zdůrazňuje, že dodržování všeobecných lidských práv a základních svobod je hlavní zásadou politiky EU; zdůrazňuje, že bez ohledu na míru ochoty vlád partnerských zemí spolupracovat a sdílet tyto hodnoty musí být ve všech zemích EPS rozhodně podporována občanská společnost a její účast a klíčová úloha v reformním a demokratizačním procesu a musí být podporován rozvoj svobodných a nezávislých médií; vyzývá Komisi, aby se všemi zeměmi EPS projednala zřízení podvýborů pro lidská práva a aby tak zajistila účinný politický dialog v této oblasti;
6. zdůrazňuje, že pro EU je důležité, aby prohlubovala své kontakty s parlamenty, politickými stranami, místními orgány a dalšími zúčastněnými stranami v zemích EPS s cílem zapojit je do přípravy a uskutečňování akčních plánů; naléhavě proto žádá, aby se pravidelně konala partnerská fóra;
7. zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité vést široký dialog s občanskou společností a prohlubovat kontakty mezi lidmi, jež přispívají k lepšímu porozumění mezi společnostmi EU a společnostmi zemí EPS a ukazují oběma stranám výhody spolupráce; domnívá se, že by měla být věnována zvláštní pozornost studentským, kulturním a výzkumným výměnám; v této souvislosti vítá iniciativu Komise otevřít agentury a programy Společenství zemím EPS a podporuje zejména další zapojení všech zemí EPS do programu Erasmus Mundus;
8. vyzývá Komisi a vnitrostátní, regionální a místní orgány, aby zřídily programy partnerství mezi městy a regiony, poskytovaly těmto programům dostatečnou podporu s cílem posílit místní a regionální administrativní kapacitu v sousedních zemích a podporovaly výměnné programy pro občanskou společnost a iniciativy v oblasti mikroprojektů;
9. zdůrazňuje, že je třeba velkého politického odhodlání ze strany EU a členských států, má-li být EPS trvale úspěšná; naléhá na členské státy EU, aby co nejvíce sladily své vlastní politiky v zemích EPS s prioritami stanovenými ve strategických dokumentech pro země EPS, aby byla zaručena kompatibilita, soudržnost a komplementarita politik;
10. hájí prohlubování pravidelného politického dialogu mezi EU a zeměmi EPS; vítá skutečnost, že Ukrajina, Moldavsko, Gruzie a Arménie se připojily k většině prohlášení a stanovisek SZBP EU a podporuje rozhodnutí zapojit stejným způsobem Ázerbájdžán; je přesvědčen, že toto připojení ke společné zahraniční politice EU by mělo být umožněno všem zemím EPS;
11. vítá dlouhodobější záměr zřídit oblasti volného obchodu v rámci všech zemí sousedství, který rozvíjí sdělení Komise; podporuje jednání o obsáhlých dvoustranných dohodách o volném obchodu mezi EU a příslušnou zemí EPS, které by měly, v závislosti na provádění reforem právních předpisů, přesahovat celní rozměr a zahrnovat služby a ochranu investic; zdůrazňuje, že při vyjednávání těchto dohod je třeba brát v úvahu posouzení sociálních a enviromentálních dopadů; vyjadřuje politování nad tím, že EU zatím nepovažovala za možné otevřít své trhy produktům, jež by sousední země byly schopny dodávat za konkurenceschopné ceny a jejichž kvalita odpovídá normám EU;
12. podporuje rozvíjení mnohostranné spolupráce mezi EU a jejími partnery na odvětvových otázkách, založené na stávajících regionálních a přeshraničních vazbách v oblastech jako životní prostředí, energetická bezpečnost, kultura, doprava, správa hranic a řízení migrace; podporuje sjednávání právně závazných odvětvových dohod, které usnadňují integraci společných politik, kdekoli je to možné; zdůrazňuje zejména potřebu podporovat investice do rozšiřování transevropských energetických a dopravních sítí do zemí EPS;
13. zdůrazňuje potřebu využít stávající mnohostranné organizace k posílení vzájemného působení mezi Evropskou unií a zeměmi EPS; zdůrazňuje zejména roli Rady Evropy a OBSE v oblasti sledování uplatňování lidských práv, demokracie a právního státu;
14. podporuje sjednání dohod o usnadnění udělování víz a zpětném přebírání osob se všemi zeměmi EPS; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby byly země EPS schopny lépe řídit migrační toky, účinně bojovat s nelegální migrací a zajišťovat dodržování povinností vyplývajících z mezinárodních závazků v oblasti lidských práv; vyzývá členské státy, EU a všechny země EPS, aby posílily vzájemnou spolupráci v boji proti mezinárodnímu organizovanému zločinu, terorismu, obchodování s lidmi a s drogami; podporuje účast sousedních zemí v Evropské agentuře pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU(Frontex) a v Evropském policejním úřadu (Europol); zdůrazňuje potřebu zajistit, aby při uplatňování těchto dohod o zpětném přebírání byla plně dodržována zásada nevracení, a potřebu zajistit přístup ke spravedlivému azylovému řízení; naléhá na Komisi, aby organizovala účinné sledování zacházení s osobami navrácenými na základě dohod o zpětném přebírání osob uzavřených se zeměmi EPS, zejména s ohledem na možné „řetězové vracení“;
15. připomíná, že EPS poskytuje vynikající rámec regionální a subregionální spolupráce; vyzývá ke zvýšené regionální spolupráci v oblastech svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, a zejména správy hranic, migrace a azylu, boje proti organizované trestné činnosti, obchodování s lidmi, nedovolenému přistěhovalectví, terorismu, praní špinavých peněz a obchodu s drogami i k policejní a soudní spolupráci; domnívá se, že regionální spolupráce a budování kontaktů v těchto otázkách by mohly těžit ze zkušeností získaných mimo jiné v rámci „söderköpingského procesu“, který zahrnuje Bělorusko, Moldavsko a Ukrajinu a na straně EU Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litvu, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Švédsko;
16. naléhavě žádá členské státy, aby zlepšily zpracovávání víz s cílem usnadnit mobilitu a zjednodušit a zlevnit legální cestování do EU zejména skupinám, jako jsou studenti, vědci, obchodníci a zástupci občanské společnosti; vyzývá členské státy, aby se účinně zabývaly problémy při poskytování konzulárních služeb; vyzývá ke zřizování společných středisek pro podávání žádostí o schengenská víza v zemích EPS;
17. vybízí členské státy, aby, pokud to bude vhodné, zahájily jednání s cílem uzavřít dvoustranné dohody se zeměmi EPS za účelem zavedení režimů malého pohraničního styku, založeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1931/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se stanoví pravidla pro malý pohraniční styk na vnějších pozemních hranicích členských států a mění Schengenská úmluva[6];
18. se zájmem vítá návrh Komise na vypracování studie o životaschopnosti případné „sousedské dohody o energetice“, a proto vybízí členské země EPS, aby dodržovaly mezinárodní právo a závazky, které přijaly na světových trzích;
19. podporuje lepší dialog a koordinaci a větší počet společných akcí mezi EU a USA při prosazování společných cílů, jako je podpora demokracie, zvyšování energetické a regionální bezpečnosti v sousedství EU;
20. zdůrazňuje, že je třeba dostatečného financování a úzké koordinace s dalšími finančními institucemi, má-li být politika sousedství úspěšná, a je toho názoru, že by se mělo využít přezkumu finančního výhledu 2007–2013, který se plánuje na léta 2008–2009, k navýšení rozpočtu NESP; vítá zavedení investiční facility sousedství, která pomůže uvolnit finanční prostředky pro partnery z EPS; rozhodně zdůrazňuje potřebu zachovat celkovou rovnováhu mezi východními a jižními částmi EPS, a to při zohlednění ambicí a cílů EU v těchto oblastech, účinnosti předchozí pomoci a velikosti dotčené populace;
21. vyzývá Komisi, aby koordinovala své finanční zdroje a kapacity pro analýzu politik se zdroji a kapacitami mezinárodních finančních institucí (EIB, EBRD, Světová banka) pro dosažení synergie při přípravě a stimulaci reforem v souladu s akčními plány EPS;
22. vítá inspirující myšlenku vytvořit nástroj pro správu věcí veřejných, který by poskytoval další finanční podporu zemím vykazujícím nejlepší výsledky; trvá na tom, že by měl ocenit skutečný pokrok, jehož bylo dosaženo při splňování cílů spojených s lidskými právy a demokratickou správou, založený na transparentních kritériích přidělování prostředků a použitý výlučně pro další podporu reformního procesu;
23. doporučuje věnovat neustále velkou pozornost boji s korupcí v zemích samotných, jehož výsledek by měl být využit jako základ pro stanovení míry pomoci;
Východoevropské sousedství
24. připomíná, že podle článku 49 Smlouvy o EU mají demokratické sousední země, které mohou být jasně označeny za evropské země a právní státy, v zásadě právo ucházet se o členství v EU a že rychlost a hloubka společného evropského procesu by měla co nejpřesněji odpovídat schopnosti provést v partnerských zemích a v EU příslušné reformy a splnit podmínky (kodaňská kritéria);
25. opakuje v tomto smyslu názor obsažený v doporučení Parlamentu ze dne 12. července 2007[7], že by současná jednání s Ukrajinou měla vést k uzavření dohody o přidružení, která účinně a věrohodně přispěje k evropské perspektivě Ukrajiny a která zahájí příslušný proces, včetně možnosti členství v EU; je toho názoru, že ve vztazích s Moldavskem by měl být zvolen odpovídající přístup, vzhledem k tomu, že počáteční období deseti let platnosti dohody o partnerství a spolupráci vyprší v červnu 2008;
26. bere na vědomí iniciativu Komise pozvat Bělorusko, aby se jako pozorovatel zúčastnilo konference o EPS konané dne 3. září 2007; je však vážně znepokojen tím, že běloruská vláda nereagovala kladně na nabídku podmínečné spolupráce, již Komise formulovala ve svém neoficiálním dokumentu z listopadu 2006; odsuzuje pokračující popravy konané v Bělorusku, které je jedinou zemí v Evropě, jež stále ukládá trest smrti, a další porušování základních práv a svobod běloruskými orgány a vyzývá je k propuštění všech politických vězňů a k zastavení veškerého potlačování demokratických sil, aby tak umožnily běloruskému lidu využívat výhod svobody, demokracie a prosperity, jakož i všech možností, které plynou z užší integrace s EU; zdůrazňuje, že EU by měla urychleně poskytnout účinnější podporu občanské společnosti, svobodným sdělovacím prostředkům a politickým stranám usilujícím o demokracii, právnímu státu a respektování všeobecných lidských práv a základních svobod; důrazně naléhá na Bělorusko, aby uplatnilo moratorium na výkon trestu smrti jako první krok ke zrušení tohoto trestu a aby ratifikovalo druhý opční protokol k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech a Evropskou úmluvu o lidských právech a její příslušné protokoly; vybízí Komisi, aby efektivněji využívala Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR) a aby zajistila, že běloruská vláda nezneužije prostředky poskytnuté finančními nástroji EU proti běloruským občanům a občanské společnosti;
27. vyzývá Komisi, aby podporovala mezilidské kontakty tím, že sníží stávající cenu víz pro Bělorusy, zejména pro studenty, vědce a zástupce občanské společnosti tak, aby tato cena dosáhla stejné úrovně s cenami stanovenými pro jiné země EPS, jako jsou Rusko a Ukrajina;
28. domnívá se, že Bělorusko má stejné evropské směřování a perspektivy jako Ukrajina a Moldavsko, a to jakmile se přihlásí k demokracii, dodržování základních lidských práv a svobod a jakmile posílí právní stát;
29. je přesvědčen, že by měl být zřízen motivační rámec se střednědobými prováděcími cíli, založený na nové generaci dohod o přidružení, které budou sjednávány se zeměmi EPS, jež dodržují základní evropské hodnoty, jsou ochotné se více integrovat s EU a vykazují objektivní výsledky v provádění akčního plánu EPS;
30. je toho názoru, že tyto dohody by měly předpokládat postupné rozvíjení dvoustranných vztahů s EU a vyjednat konkrétní podmínky a časové plány, včetně závazných měřítek výkonnosti, která by měla být uvedena ve společně přijatém akčním plánu a doplněna procesem pravidelného sledování; znovu opakuje svůj dřívější návrh týkající se vytvoření rozsáhlých dohod o volném obchodu v rámci případného „Evropského hospodářského prostoru plus“se státy, které můžeme jasně označit za evropské;
31. chválí uzavření dohod o usnadnění udělování víz a zpětném přebírání osob s Ukrajinou, jakož i zahájení stejného procesu s Moldavskem, a naléhavě žádá, aby byly podobné dohody sjednány i se zeměmi jižního Kavkazu; je přesvědčen, že by se v dlouhodobém výhledu mělo počítat s možností bezvízového režimu a měla by se stanovit opatření nutná k dosažení tohoto cíle; zdůrazňuje, že v případě Gruzie vyžaduje pokrok v reformách a nezamýšlený negativní dopad dohody o usnadění udělování víz mezi EU a Ruskou federací na řešení konfliktů v odtržených gruzijských oblastech - Jižní Osetii a Abcházii –rychlé uzavření dohody o usnadnění udělování víz mezi Gruzií a EU; naléhavě žádá vytvoření účinných monitorovacích mechanismů, zejména s ohledem na dodržování základních lidských práv osob, na které se vztahují dohody o zpětném přebírání osob; zdůrazňuje význam existence přiměřených záruk přístupu ke spravedlivému azylovému řízení pro osoby, které potřebují mezinárodní ochranu, zejména při uplatňování „zrychlených postupů zpětného přebírání“ na osoby zadržené v pohraničních oblastech, jak je stanoveno v dohodě o zpětném přebírání s Ukrajinou a návrhu dohody o zpětném přebírání s Moldavskem;
32. zdůrazňuje potřebu intenzivnějšího provádění stávajících dopravních projektů v oblasti podporovaných EU, zejména dopravního projektu TRASECA, který spojuje Evropu, Kavkaz a Asii, a to za plného využití tranzitního potenciálu příslušných zemí;
33. je přesvědčen, že by se měla podporovat postupná integrace východních sousedů EU do Evropského energetického společenství, a vyzývá k tomu, aby byly přednostně provedeny reformy v odvětvích energetiky, aby byly prosazovány zásady otevřeného tržního hospodářství a transparentnosti, zejména v oblasti cen, přístupu do rozvodných soustav a energetické účinnosti; vítá úsilí vynaložené k začlenění politiky vnější energetické bezpečnosti v souladu se společnou evropskou zahraniční politikou jako jednoho ze základních kamenů EPS;
34. zdůrazňuje význam politického rozměru EPS; požaduje větší podporu projektů regionální politické spolupráce ze strany EU, jako je Společenství demokratické volby (CDC), GUAM a BSEC, v zájmu účinnějšího prosazování demokracie, důvěry, mnohostranné spolupráce a udržitelného rozvoje v oblasti;
35. zdůrazňuje potřebu výraznějšího zapojení EU do řešení přetrvávajících konfliktů, mimo jiné prostřednictvím programů vytváření důvěry, řešením konfliktů a uskutečňováním projektů v oblasti vzdělávání, kultury a budování občanské společnosti v odtržených oblastech; chválí činnost mise EUBAM na ukrajinsko-moldavské hranici; vyzývá Radu a Komisi, aby jasně stanovily, že účast v EPS zavazuje dotčené země k dobrým sousedským vztahům a že za účelem plného využití potenciálu EPS zavazuje dotčené země k vynaložení nového a opravdového úsilí, aby nalezly trvalé a udržitelné řešení konfliktů v regionu a aby se zdržely agresivních prohlášení, hrozeb a opatření, které by dále mohly zhoršit situaci a narušit úsilí mezinárodního společenství;
36. vybízí Ukrajinu, aby se v rámci přizpůsobení prohlášením a postojům SZBP EU připojila k restriktivním opatřením přijatým EU vůči vedení moldavské oblasti Podněstří, a aby tím dále významně přispěla k mírovému řešení podněsterského konfliktu;
37. vítá pomoc poskytnutou v rámci NESP na opatření pro vytváření důvěry v Gruzii a jejích odtržených oblastech – Abcházii a Jižní Osetii; žádá Komisi, aby prozkoumala možnost poskytnutí pomoci Náhornímu Karabachu ve formě místních projektů vytváření důvěry a projektů místní hospodářské obnovy, s cílem pomoci s řešením tamějšího konfliktu;
38. vyzývá Turecko, aby navázalo standardní diplomatické vztahy a znovu otevřelo své pozemní hranice se sousední Arménií jakožto nezbytnou součást opatření pro vytváření důvěry nutných pro trvalý mír a hospodářskou integraci v regionu; žádá Turecko a Arménii, aby zahájily upřímný rozhovor o všech nevyřešených otázkách;
39. zdůrazňuje význam vytvoření propracovanější politiky pro oblast Černého moře, která by doplnila EPS, a zdůrazňuje význam Turecka a Ruska jako partnerů při vytváření životaschopné strategie pro tento region;
40. považuje za důležité posílit parlamentní rozměr politického partnerství mezi Evropským parlamentem a zeměmi zapojenými do východní části EPS; navrhuje proto ustavit parlamentní shromáždění sousedství EU–Východ (EURO–NEST) a následovat tak příklad mnohostranných parlamentních shromáždění, která již byla ustavena za účasti Evropského parlamentu a jež zahrnují parlamenty Ukrajiny, Moldavska, Arménie, Gruzie a Ázerbájdžánu, jakož i prodemokratické pozorovatele z Běloruska;
41. je přesvědčen, že by takové shromáždění prospělo provádění posílené EPS a že by přineslo přidanou hodnotu práci dvoustranných meziparlamentních delegací, neboť by všem dotčeným stranám umožnilo posílit spolupráci, solidaritu, vzájemnou důvěru, přispět k urovnání přetrvávajících konfliků a posílit pravidelný mnohostranný dialog o předmětech společného zájmu s jasným regionálním rozměrem, jako je energie, životní prostředí, boj proti terorismu, řízení migrace, lidská práva atd.;
42. vítá blížící se parlamentní konferenci o evropské politice sousedství východ nazvanou „Společně do dalších 50 let“, která se má uskutečnit v listopadu 2007, jako první krok správným směrem;
43. zdůrazňuje, že je třeba využít strategického partnerství mezi EU a Ruskem k prosazování dodržování lidských práv a svobod, mezinárodního práva, demokratických voleb a právního státu jakožto zásad, jimiž se řídí přístup obou partnerů ke společným sousedům; vyzývá ruské orgány, aby plnily své závazky při napomáhání obnově územní celistvosti zemí EPS, dodržovaly závazek Ruska chránit menšiny v oblastech, kde je Rusko zapojeno v mírových operacích, a nestavily se proti možné evropské účasti v civilních a vojenských mírových operacích v oblastech přetrvávajících konfliktů, kterou požadují některé z dotčených stran; vyjadřuje politování nad využíváním energetických zdrojů jakožto nástroje k dosažení politických cílů; vyzývá Rusko, aby zahájilo konstruktivní dialog s EU a našimi společnými sousedy o možnostech prohloubení mnohostranné spolupráce v oblasti Černého moře;
44. vítá iniciativu strategického posílení vztahů se sousedy z východních zemí EPS, zejména se zeměmi Střední Asie; zdůrazňuje v tomto ohledu, že by mohly být vytvořeny vazby mezi EPS a nedávno přijatou strategií pro Střední Asii; zdůrazňuje, že vzhledem ke klíčové politické, hospodářské a energetické úloze Kazachstánu v tomto regionu, jakož i jeho charakteristickým a úspěšně fungujícím sekulárním mnohonárodnostním strukturám, by měl být seriézně zvážen způsob jeho zapojení do EPS a v budoucnu případně udělení plného statusu země EPS, avšak za předpokladu, že musí být provedeny rozsáhlé politické reformy a musí se věnovat zvláštní pozornost dodržování lidských práv a demokratických zásad;
45. trvá na tom, že by provádění EPS mělo i nadále být společným politickým úkolem pro všechny členské státy EU; doporučuje Komisi, aby byly zohledněny jedinečné zkušenosti s přechodovou reformou v těch členských státech, které k EU přistoupily v 21. století, aby se dále rozvíjely a zlepšovaly v současnosti uplatňované nové mechanismy, které by mohly být ku prospěchu zemím EPS;
Sousedství jižního Středomoří
46. zdůrazňuje silné a dlouhodobé vazby mezi EU a zeměmi jižního Středomoří i skutečnost, že úzká spolupráce je v zájmu obou stran;
47. připomíná, že Evropská unie musí podporovat a aktivně prosazovat reformní procesy v jižních zemích EPS, vzhledem k tomu, že potenciální přínosy hlubokých politických, hospodářských a sociálních reforem zdaleka předčí jejich náklady; rovněž připomíná, že se jedná o postupný proces, který také závisí na závazku partnerských zemí zajistit úspěšné dokončení reforem;
48. vyzývá Komisi, aby dále prozkoumala různé možnosti příští generace širokých dohod s jižními zeměmi EPS; trvá na začlenění mechanismů uplatňování doložky o lidských právech do těchto dohod; konstatuje, že tyto dvoustranné dohody by neměly být uzavírány na úkor prohlubování mnohostranné spolupráce v regionu a zejména na úkor prosazování cílů barcelonského procesu, včetně vytvoření oblasti volného obchodu; vyzývá členské státy, aby uvažovaly o tom, jak dosáhnout hlubší spolupráce, a to i prostřednictvím větší pružnosti při otevírání zemědělských a pracovních trhů v budoucnosti způsobem, který bude slučitelný se sociální ochranou a spravedlností; vyzývá jižní země EPS, aby vyvíjely větší úsilí a více otevřely hospodářské systémy a harmonizovaly své hospodářské právní předpisy s příslušnými částmi acquis EU; zdůrazňuje nutnost přiznat středomořským zemím právo rozhodovat o tempu otevírání jejich trhů a řídit jejich národní strategie hospodářského a sociálního rozvoje; domnívá se, že účinnější využívání nástroje sousedství ve prospěch regionálních projektů by umožnilo zlepšit situaci s ohledem na podporu skutečně integrovaného regionálního hospodářského prostoru;
49. připomíná, že všeobecná lidská práva tvoří základní hodnoty EU; vyjadřuje politování nad skutečností, že od začátku Evropsko-středomořského partnerství nebyl učiněn dostatečný pokrok, přestože je podstatný z hlediska demokracie a lidských práv, a rozhodně žádá Komisi, aby pokračovala ve spolupráci s vládami, regionálními a místními orgány a aktéry občanské společnosti v těchto zemích; zdůrazňuje význam svobody projevu při budování demokratické kultury a posilování občanské společnosti; vyzývá Komisi k vedení účinných dialogů v této oblasti a k aktivnímu vytváření společných vzdělávacích politik a programů na podporu vzájemného poznání, tolerance a ženských práv, zejména mezi mladou generací; jižní partneři by měli být transparentnější a otevřenější účasti občanské společnosti; je však přesvědčen, že dialog o lidských právech by neměl bránit EU ve veřejné kritice a přijímání dalších opatření v případě vážných porušení lidských práv;
50. uznává rozdílné podmínky, zájmy a priority každé jižní země, které jsou zohledněny při jednání o akčních plánech a při jejich provádění; zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité prohlubovat regionální spolupráci v rámci Evropsko-středomořského partnerství (ESP); zdůrazňuje, že EPS nijak nenahrazuje ESP, ani mu nekonkuruje, nýbrž že obě politiky se doplňují, čímž umožňují kombinovat mnohostranný přístup barcelonského procesu s dvoustranným pohledem; vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí v oblasti komunikace za účelem objasnění vazby mezi oběma politikami jak partnerským zemím, tak i evropské veřejnosti;
51. opět připomíná potřebu větší politické vůle ze strany orgánů EU a členských států, aby se aktivněji podílely na řešení konfliktů v regionu, a tak zajistily, aby tyto konflikty nestály v cestě rozvoji EPS; ; zdůrazňuje, že EPS nedosáhne svého plného potenciálu bez vyřešení konfliktů, které činí regionální spolupráci obtížnou či nemožnou; opět připomíná, že by měly být posíleny činnosti EPS, které mohou vést k řešení konfliktů, a měly by se zaměřovat na vytváření důvěry prostřednictvím opatření, jako je správa hranic, podpora procesů usmiřování na vnitrostátní, regionální a místní úrovni a podpora organizací občanské společnosti; klade důraz na významnou úlohu nástroje zjednodušení správy v oblasti předcházení a řešení konfliktů; zdůrazňuje v tomto ohledu potřebu soudržnosti a komplementarity mezi EPS a ostatními nástroji a politickými otázkami a potřebu strukturované analýzy konfliktu a vnímavosti ke konfliktům při plánování, provádění a kontrole programů;
52. opět připomíná, že EPS, spolu s ESP, představuje rámec pro všechny oblasti spolupráce; je toho názoru, že by mělo být možné prohloubení spolupráce mezi zainteresovanými stranami a mělo by být usnadněno; uvádí, že zvážení nových iniciativ k posílení spolupráce ve Středomoří musí v každém případě znamenat opětovné posílení Evropsko-středomořského partnerství, což vyžaduje vážné zamyšlení nad omezeními a problémy, jež se objevily v posledních letech; zdůrazňuje, že Středozemí by mělo být nadále společným politickým zájmem všech členských států; připomíná význam Evropsko-středomořského shromáždění; zdůrazňuje přání, aby se tato instituce zúčastnila sledování rozvoje evropsko-středomořských politik;
53. považuje za důležité vytvořit užší vztahy, a to i prostřednictvím nových vztahů, se sousedními zeměmi našich sousedů, jako jsou země Rady pro spolupráci v Zálivu;
Úloha Evropského parlamentu
54. opět připomíná své odhodlání pokračovat v posíleném dohledu nad uskutečňováním EPS využíváním svých pravomocí, včetně rozpočtových pravomocí jakožto posledního prostředku, a pokračováním v dialogu s Komisí o uplatňování nástroje pro evropské sousedství a partnerství, jakož i Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR), který začal fungovat v roce 2007 a má pokračovat s cílem provést přezkum plánovaný na rok 2009; má v úmyslu pravidelně prověřovat zprávy o pokroku EPS; lituje však skutečnosti, že s ním nejsou konzultovány akční plány EPS, hodnocení jejich provádění ani pokrok v diskusích v podvýborech pro lidská práva;
55. je si vědom své úlohy jakožto významného tvůrce veřejného mínění a fóra veřejné diskuse a klade si za cíl posílit svou spolupráci s parlamenty a občanskou společností v zemích EPS; zavazuje se proto lépe využívat svých delegací vysílaných do meziparlamentních orgánů; zdůrazňuje v tomto ohledu význam nevládního rozměru, zejména evropsko-středomořské platformy občanské společnosti, pro posilování politické dynamiky v jižních partnerských zemích;
56. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a vládám a parlamentům všech zemí EPS.
STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (31. 7. 2007)
pro Výbor pro zahraniční věci
k posílení evropské politiky sousedství
(2007/2088(INI))
Navrhovatel: Tunne Kelam
NÁVRHY
Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. vítá sdělení Komise o posílení evropské politiky sousedství (EPS) a zdůrazňuje, že je tato politika klíčovým nástrojem, který stimuluje země sousedící s EU k tomu, aby se jí přiblížily, podporuje zavedení evropského systému hodnot těmito zeměmi a posiluje hospodářský a sociální rozvoj regionů sousedících s Unií, který je v zájmu jak EU, tak sousedních zemí;
2. vítá budování tematického rozměru EPS především v oblastech, jako jsou energetika, (zejména včetně opatření pro zlepšení energetické účinnosti), klimatické změny, doprava, telekomunikace, výzkum, informační společnost, a zdůrazňuje regionální rozměr této spolupráce;
3. domnívá se, že účinná a vzájemně výhodná EPS by měla povzbudit sousední země, které mají zájem o budoucí členství v EU, aby se soustředily na kvalitu a urychlení svého přípravného úsilí a přimět EU k tomu, aby prokázala svoji otevřenost a podporu v souladu s konkrétním pokrokem těchto zemí;
4. zdůrazňuje, že účinnost EPS také závisí na připravenosti členských států uplatňovat zásady čtyř základních svobod Unie v partnerských státech a domnívá se, že by odvětvové a regionální dohody měly představovat praktické prostředky k dosažení tohoto cíle;
5. vyzývá Komisi a sousední země, aby se vyhnuly nepřiměřenému soustředění finančních prostředků EPS do velkých měst;
6. zdůrazňuje klíčový význam jak programů přeshraniční a meziregionální spolupráce, tak i širší výměny v rámci celé EU při provádění EPS a domnívá se, že tyto programy by měly zahrnovat ekonomické, environmentální, sociální a kulturní aspekty a prosazovat rovnost žen a mužů a rovné příležitosti;
7. vyzývá Komisi a vnitrostátní, regionální a místní orgány zapojené do programů přeshraniční a meziregionální spolupráce a do širší výměny v rámci celé EU, aby přijaly decentralizovaný přístup založený na zásadách politiky soudržnosti, konkrétně partnerství a víceletém plánování, a vytvořily více podnětů pro základní spolupráci;
8. vyzývá Komisi, členské státy a sousední země, aby podpořily zapojení občanské společnosti a místních a regionálních orgánů do procesu provádění a monitorování EPS; upozorňuje na pozitivní zkušenosti získané na základě provádění zásady partnerství v kontextu politiky soudržnosti; vyzývá proto Komisi, aby řídila výměnu zkušeností mezi orgány členských států a sousedních zemí v souladu s politikou soudržnosti a EPS;
9. vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly opatření nezbytná ke zviditelnění EPS;
10. vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny pro místní a regionální orgány ohledně jejich zvláštní úlohy při provádění akčních plánů EPS, a aby EPS nadále rozvíjela;
11. vyzývá Komisi a vnitrostátní, regionální a místní orgány, aby zřídily programy partnerství mezi městy a regiony, poskytovaly těmto programům dostatečnou podporu s cílem posílit místní a regionální administrativní kapacitu v sousedních zemích a podporovaly výměnné programy pro občanskou společnost a iniciativy v oblasti mikroprojektů;
12. poukazuje na význam, který má intenzivní regionální spolupráce pro ochranu hranic a imigrační kontrolu;
13. považuje za důležité, aby se efektivně zjednodušily podmínky vízové povinnosti pro malý pohraniční styk a konkrétní skupiny obyvatelstva (včetně studentů, výzkumných pracovníků, umělců, obchodníků a novinářů) a to s cílem stimulovat hospodářský, environmentální, sociální a kulturní rozvoj v pohraničních regionech a v zemích sousedících s EU ku prospěchu všech, a zmírnit nerovnosti, které existují podél vnějších hranic EU;
14. domnívá se, že EPS by také měla podporovat spolupráci v oblasti předcházení a společného řešení přírodních katastrof a vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby zahrnuly tento aspekt do svých programů přeshraniční spolupráce;
15. připomíná Komisi, aby do své výroční zprávy Evropskému parlamentu a Radě o provádění pomoci Společenství – tato první zpráva má být vydána na konci roku 2007 – zahrnula hodnocení nástroje EPS pro přeshraniční spolupráci, včetně informací o místní a regionální účasti v jednotlivých zemích, o různých společných operačních programech a o souvisejícím vytváření decentralizovaných kapacit.
POSTUP
|
Název |
Posílení evropské politiky sousedství |
||||||
|
Číslo postupu |
|||||||
|
Příslušný výbor |
AFET |
||||||
|
Výbor, který vypracoval stanovisko Datum oznámení na zasedání |
REGI 26. 4. 2007 |
||||||
|
Užší spolupráce – datum oznámení na zasedání |
|
||||||
|
Navrhovatel |
Tunne Kelam 12. 4. 2007 |
||||||
|
Předchozí navrhovatel |
|
||||||
|
Projednání ve výboru |
25. 6. 2007 |
28. 6. 2007 |
|
|
|
||
|
Datum přijetí |
17. 7. 2007 |
||||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
43 0 1 |
|||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Alfonso Andria, Stavros Arnaoutakis, Elspeth Attwooll, Tiberiu Bărbuleţiu, Jean Marie Beaupuy, Rolf Berend, Wolfgang Bulfon, Bairbre de Brún, Vasile Dîncu, Gerardo Galeote, Iratxe García Pérez, Pedro Guerreiro, Zita Gurmai, Marian Harkin, Jim Higgins, Filiz Hakaeva Hyusmenova, Mieczysław Edmund Janowski, Rumiana Jeleva, Tunne Kelam, Evgeni Kirilov, Constanze Angela Krehl, Mario Mantovani, Sérgio Marques, James Nicholson, Lambert van Nistelrooij, Jan Olbrycht, Maria Petre, Markus Pieper, Pierre Pribetich, Wojciech Roszkowski, Elisabeth Schroedter, Grażyna Staniszewska, Kyriacos Triantaphyllides, Oldřich Vlasák |
||||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Jan Březina, Den Dover, Jill Evans, Emanuel Jardim Fernandes, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Samuli Pohjamo, Christa Prets, Károly Ferenc Szabó |
||||||
|
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Péter Olajos, Thomas Ulmer |
||||||
|
Poznámky (údaje, které jsou k dispozici jen v jednom jazyce) |
... |
||||||
STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (5. 10. 2007)
pro Výbor pro zahraniční věci
k posílení evropské politiky sousedství
(2007/2088(INI))
Navrhovatelka: Adina-Ioana Vălean
NÁVRHY
Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. znovu zdůrazňuje zásadní význam EPS při upevňování spojení stability, bezpečnosti, prosperity a řádné správy, které se zakládá na hodnotách dodržování lidských práv, demokracie a zásad právního státu; proto je přesvědčen, že v rámci EPS by EU měla dále přispívat ke zlepšení budování kapacit v zemích EPS v oblasti svobody, bezpečnosti a práva pomocí širších konkrétních opatření, například technické pomoci a odborné přípravy osob, jako jsou soudci, policisté a celníci;
2. připomíná, že tento cíl je společným zájmem EU a jejích sousedů, protože EPS podporuje dodržování lidských práv, a zejména právo na svobodu projevu, řízení migrace a boj proti terorismu, organizovanému zločinu, obchodu s lidmi a korupci, a tím přispívá k evropskému prostoru svobody, bezpečnosti a práva;
3. vítá iniciativu posílené EPS, která poskytuje partnerským státům nové pobídky; je přesvědčen, že by EPS měla zůstat dostatečně flexibilní a ke každé zemi přistupovat individuálně; trvá na tom, že prohlubování vztahů EU s jednotlivými zeměmi by mělo záviset na úrovni jejich dodržování společných hodnot, jakož i na provádění dohodnutých priorit;
4. trvá na tom, že základem všech vztahů s partnerskými zeměmi EPS by mělo být dodržování základních práv a mezinárodních závazků, zejména těch přijatých v rámci Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod;
5. vyjadřuje své znepokojení nad nedostatečným úsilím některých partnerských zemí EPS o dodržování základních práv a naléhavě žádá partnery, aby řešili zejména otázky jako omezování svobody tisku, zastrašování nevládních organizací, problematiku politických vězňů a špatné zacházení v policejních vazbách;
6. vyjadřuje politování nad špatnými výsledky EPS v oblasti demokracie, které velmi poškodí politickou důvěryhodnost a pověst EU, zejména v jižních partnerských státech; vybízí EU, aby šla za rámec své deklarace zásad;
7. je si vědom evropských aspirací některých zemí EPS; připomíná, že evropská politika sousedství jakožto součást evropské zahraniční politiky nadále není spojena s otázkou členství v Evropské unii, protože se snaží poskytovat prostředky k posílení dvoustranných vztahů, podporuje přechod jako cíl sám o sobě a napomáhá prosperitě, stabilitě a bezpečnosti jako společnému zájmu;
8. vítá návrh zapojení partnerů ESP do agentur a programů Společenství souvisejících s oblastí spravedlnosti a vnitřních věcí, což by mohlo sloužit jako katalyzátor reforem, rozšířit výměnu osvědčených postupů a posílit vzájemné porozumění a mezikulturní dialog;
9. trvá na tom, že je nutné zintenzivnit spolupráci s orgány zemí EPS v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí i účast organizací občanské společnosti (odborů, organizací zaměstnavatelů a nevládních organizací, a zejména organizací činných v oblasti ochrany práv žen); zdůrazňuje, že je rovněž důležité zlepšit spolupráci mezi Evropskou unií a občanskou společností v zemích EPS;
10. trvá na tom, že je důležité usnadnit mobilitu studentů, výzkumných pracovníků a pracovníků úřadů; připomíná, že usnadněná mobilita přispěje k vytváření užších mezilidských vztahů a ke zlepšování obrazu EU v zemích EPS; vyzývá k odstranění překážek pro osoby cestující legálně ze zemí EPS prostřednictvím přiměřených vízových požadavků; vítá proto iniciativu posílené EPS, která nabízí nové možnosti legálního cestování do EU; vítá dohody s Ukrajinou a Moldavskem o zjednodušení udělování víz a zřízení společného střediska pro žádosti o víza v Moldavsku, které by mohlo sloužit jako pilotní projekt zřizování takových středisek v ostatních partnerských zemích; vybízí členské státy, aby zlepšily své konzulární služby v zemích EPS a zřídily společná střediska pro žádosti o víza;
11. vítá zavedení režimu malého pohraničního styku, který obyvatelům příhraničních oblastí umožňuje udržovat tradiční kontakty, aniž by se museli potýkat s nadměrnými administrativními překážkami;
12. domnívá se, že bližší spolupráce při kontrole hranic, řízení migrace, a to plně v souladu s mezinárodními úmluvami o lidských právech, mezinárodním právem a mezinárodními závazky v oblasti hledání a záchrany osob na moři spolu s dohodami o zpětném přebírání osob jsou nezbytnou součástí širší strategie boje proti nedovolenému přistěhovalectví, terorismu, organizované trestné činnosti, obchodování s lidmi za sexuálními a jinými účely a obchodování s drogami a také nezbytnou podmínkou pro usnadnění udělování víz;
13. vyjadřuje politování nad tím, že sedm let po přijetí programu z Tampere nemá Evropská unie jednotnou společnou imigrační politiku a že se zatím zaměřovala na nedovolené přistěhovalectví, jakkoli by měla současně a vyváženě rozvíjet politiku zákonné i nezákonné migrace;
14. domnívá se, že společná imigrační politika EU musí vycházet z dodržování lidských práv (zejména práva na azyl a na nenavracení), solidarity a společné odpovědnosti, musí být prováděna v úzké spolupráci se třetími zeměmi původu a tranzitu a musí být spojena s politikou společného rozvoje, řešit základní příčiny migrace, jako je chudoba, války a diktátorské režimy, a musí brát v úvahu faktory podněcující migraci;
15. připomíná úzkou vazbu mezi zákonnou a nezákonnou migrací a to, že boj proti nedovolenému přistěhovalectví zahrnuje zlepšení zákonných cest pro přistěhovalectví;
16. vítá, že Komise předložila návrh směrnice, kterou se stanoví postihy proti zaměstnavatelům státních příslušníků třetích zemí s nelegálním pobytem;
17. zdůrazňuje, že je nezbytné podporovat programy na zřizování a zakládání organizací k řešení otázek potenciálních přistěhovalců ze zemí EPS do Evropské unie;
18. vítá otevírání informačních středisek pro pracovní příležitosti a žádosti o práci v EU, jako například v Mali, a doporučuje rozšířit takové pilotní projekty v partnerských zemích EPS;
19. vyzývá EU, aby vypracovala politiky umožňující co největší kladný dopad kapitálových plateb tím, že se usnadní jejich tok a předejde se možným rizikům podvodu a nadměrného zdanění;
20. připomíná, že boj proti obchodování s lidmi by měl být pro EPS vysokou prioritou a zvláštní pozornost by se měla věnovat ochraně zranitelných skupin osob, například žen a dětí; vyzývá k větší policejní a soudní spolupráci členských států a zemí EPS, aby se na jedné straně pomocí osvětových kampaní v zemích EPS a členských státech zlepšila prevence, a na druhé straně aby došlo k rozpuštění zločineckých organizací, které těží z obchodu s lidmi;
21. připomíná, že uzavření dohod o zpětném přebírání osob je prvořadé a je součástí partnerství se třetími zeměmi v boji proti nezákonné migraci a obchodování s lidmi; v tomto smyslu vítá dohody o zpětném přebírání osob s Ukrajinou a Moldavskem;
22. vyjadřuje politování nad tím, že Ukrajina dosud nerozšířila usnadněné udělování víz na Rumunsko a Bulharsko; naléhavě žádá Ukrajinu, aby ihned uplatnila rovný přístup ke všem občanům EU; vítá rozhodnutí EK pozdržet ratifikaci dohod o zpětném přebírání osob, dokud tento problém nebude vyřešen; žádá rychlé provedení a vhodné monitorování těchto dohod;
23. domnívá se, že dohody EU o zpětném přebírání osob nahrazující dvoustranné a mnohostranné smlouvy se zeměmi v rámci programu EPS by měly být přijímány plně transparentním způsobem a v souladu s mezinárodními úmluvami, včetně Ženevské úmluvy, zásady nenavracení a úmluvy OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání;
24. navrhuje, aby Komise každoročně zveřejňovala hodnotící zprávu o dohodách EU o zpětném přebírání osob a v případě potřeby předkládala návrhy na zlepšení dohod a aby do tohoto procesu plně začlenila Parlament;
25. připomíná, že zlepšení účinnosti pohraničních kontrol je zásadně důležité v boji proti nezákonné migraci, terorismu a organizované trestné činnosti, včetně obchodování s lidmi a drogami a padělání; je přesvědčen, že EPS nabízí vhodný rámec pro pomoc zemím EPS při zajišťování jejich vnějších hranic proti uvedeným hrozbám;
26. domnívá se, že hraniční kontroly musí probíhat v duchu solidarity členských států, včetně sdílení zátěže, kterou představuje spravování vnějších hranic EU;
27. zdůrazňuje, že politiky víz a kontroly hranic, které vytvářejí špatný obraz o EU, mají zahraničně-politický, a nikoli jen bezpečnostní rozměr;
28. vřele vítá zřízení agentury FRONTEX a zahájení spolupráce mezi touto agenturou, zeměmi EPS a jinými třetími zeměmi; podporuje uzavření dalších dohod s těmito partnerskými zeměmi EPS; trvá na tom, že je zapotřebí tuto spolupráci prohloubit a navýšit financování pro FRONTEX; vyzývá členské státy, aby dostály svým slibům a agentuře Frontex poskytly veškeré logistické a personální zdroje, které k plnění svých úkolů potřebuje;
29. připomíná, že účinný boj proti terorismu, nedovolenému přistěhovalectví a organizované trestné činnosti, k nimž v sousedních zemích dochází nebo z nich pocházejí, nelze provádět bez využití všech zdrojů jak Komise, tak samotných členských států, jakož i dalších subjektů v EU i subjektů mezinárodních;
30. znovu potvrzuje, že je důležité zesílit spolupráci se zeměmi EPS v boji proti terorismu, zejména prohloubit spolupráci s Europolem a Eurojustem pro vybudování vzájemné důvěry a sdílení osvědčených postupů; naléhavě žádá partnerské země EPS, aby zvýšily úroveň své ochrany údajů a přiblížily právní předpisy a zvyklosti normám ochrany údajů v EU jako předpoklad další spolupráce v této oblasti; připomíná, že veškerá společná protiteroristická opatření by měla plně dodržovat zásadu oprávněnosti, proporcionality a účinnosti;
31. připomíná, že EPS poskytuje vynikající rámec regionální a subregionální spolupráce; vyzývá ke zvýšené regionální spolupráci v otázkách svobody, bezpečnosti, spravedlnosti, a zejména správy hranic, migrace a azylu, boje proti organizované trestné činnosti, obchodování s lidmi, nedovolenému přistěhovalectví, terorismu, praní špinavých peněz a obchodu s drogami i k policejní a soudní spolupráci; domnívá se, že regionální spolupráce a budování kontaktů v těchto otázkách by mohly těžit ze zkušeností získaných mimo jiné v rámci „söderköpingského procesu“, který zahrnuje Bělorusko, Moldavsko a Ukrajinu a na straně EU Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litvu, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Švédsko;
32. vítá novou iniciativu regionální spolupráce nazvanou Černomořská synergie, která doplňuje EPS v černomořském regionu mimo jiné tím, že navrhuje zlepšení správy hranic a celní spolupráce na regionální úrovni a podněcování regionálního dialogu s občanskou společností; domnívá se, že při přípravě posíleného a jednotného závazku vůči černomořské oblasti by bylo možné využít zkušeností získaných v rámci barcelonského procesu a severní dimenze; trvá na tom, že prioritami tohoto regionálního přístupu by měly být svoboda, spravedlnost a bezpečnost, demokracie, dodržování mezinárodního práva a spolupráce občanské společnosti;
33. znovu potvrzuje zásadní význam EPS, která je vhodným rámcem pro dialog a opatření, jež mají nalézt řešení přetrvávajících konfliktů, například situace v Podněstří; domnívá se, že pokud neexistuje právní stát, představují takové přetrvávající konflikty černé díry pro organizovanou trestnou činnost, terorismus, obchod s lidmi a drogami a jsou příčinou nejistoty; vyzývá proto k posílení regionálních iniciativ, které sdružují partnerské země EPS, aby k těmto konfliktům nacházely společná řešení;
34. vyjadřuje politování nad tím, že předsednictví vhodným způsobem nekonzultovalo Parlament ve věci hlavních aspektů a základních možností volby společné zahraniční a bezpečnostní politiky, jak stanovuje článek 21 Smlouvy o EU;
35. žádá předsednictví Rady a Komisi, aby lépe průběžně informovaly Parlament při jednání o dohodách v oblasti EPS a aby přihlížely k doporučením Parlamentu v souladu s články 39 a 21 Smlouvy o EU a článkem 300 Smlouvy o ES;
36. vyzývá Radu a Komisi, aby lépe a pravidelněji informovaly Parlament v průběhu jednání o dohodách o zjednodušení udělování víz a zpětném přebírání osob se zeměmi EPS a uplatňovaly tak zásadu spolupráce v dobré víře mezi evropskými institucemi;
37. vyzývá k lepší spolupráci EU s mezinárodními organizacemi, jako je Rada Evropy, aby byly plně využity jejich odborné zkušenosti v oblastech, jako jsou lidská práva, informace, počítačová kriminalita, bioetika, nezákonné obchodování, organizovaná trestná činnost atd.;
38. podporuje myšlenku zřízení „parlamentního shromáždění s východoevropskými zeměmi EPS“ podle vzoru stávajícího evropsko-středomořského parlamentního shromáždění;
39. vítá vytvoření nástroje evropské politiky sousedství, který je flexibilnější a umožňuje nové formy spolupráce a pokrok na cestě k investičnímu fondu sousedství, který by se měl zabývat konkrétními oblastmi spolupráce, zejména pak spoluprací přeshraniční;
40. vyzývá Komisi, aby koordinovala své finanční zdroje a kapacity pro analýzu politik se zdroji a kapacitami mezinárodních finančních institucí (EIB, EBRD, Světová banka) pro dosažení synergie při přípravě a stimulaci reforem v souladu s akčními plány EPS.
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
|
Datum přijetí |
3. 10. 2007 |
||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
26 3 0 |
|
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Alexander Alvaro, Philip Bradbourn, Michael Cashman, Carlos Coelho, Fausto Correia, Panayiotis Demetriou, Bárbara Dührkop Dührkop, Kinga Gál, Roland Gewalt, Jeanine Hennis-Plasschaert, Lívia Járóka, Magda Kósáné Kovács, Barbara Kudrycka, Esther De Lange, Henrik Lax, Kartika Tamara Liotard, Sarah Ludford, Viktória Mohácsi, Martine Roure, Søren Bo Søndergaard, Vladimir Urutchev, Adina-Ioana Vãlean, Ioannis Varvitsiotis |
||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Inés Ayala Sender, Edit Bauer, Maria da Assunção Esteves, Ona Juknevičienė, Jean Lambert, Antonio Masip Hidalgo, Siiri Oviir, Eva-Britt Svensson |
||
|
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
|
||
POSTUP
|
Název |
Posílení evropské politiky sousedství |
||||||
|
Číslo postupu |
|||||||
|
Příslušný výbor |
AFET |
||||||
|
Výbo, který zaujal stanovisko |
INTA REGI LIBE 26. 4. 07 26. 4. 07 26. 4. 07 |
||||||
|
Nezaujaté stanovisko Datum rozhodnutí |
INTA 7. 5. 07 |
||||||
|
Užší spolupráce Datum oznámení na zasedání |
|
||||||
|
Navrhovatel |
Charles Tannock Raimon Obiols i Germà 17. 4. 2007 19. 9. 07 |
||||||
|
Předchozí navrhovatel |
Panagiotis Beglitis |
||||||
|
Projednání ve výboru |
13. 9. 07 |
9. 10. 07 |
22. 10. 07 |
|
|
||
|
Datum přijetí |
22. 10. 2007 |
||||||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
49 1 2 |
|||||
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Christopher Beazley, Bastiaan Belder, Elmar Brok, Colm Burke, Véronique De Keyser, Giorgos Dimitrakopoulos, Hélène Flautre, Hanna Foltyn-Kubicka, Michael Gahler, Georgios Georgiou, Bronisław Geremek, Maciej Marian Giertych, Ana Maria Gomes, Klaus Hänsch, Jana Hybášková, Anna Ibrisagic, Metin Kazak, Maria Eleni Koppa, Joost Lagendijk, Emilio Menéndez del Valle, Willy Meyer Pleite, Pasqualina Napoletano, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Vural Öger, Ria Oomen-Ruijten, Ioan Mircea Paşcu, Béatrice Patrie, Samuli Pohjamo, Bernd Posselt, Raül Romeva i Rueda, Jacek Saryusz-Wolski, György Schöpflin, Marek Siwiec, Hannes Swoboda, István Szent-Iványi, Konrad Szymański, Charles Tannock, Geoffrey Van Orden, Ari Vatanen, Jan Marinus Wiersma, Josef Zieleniec |
||||||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Ryszard Czarnecki, Alexandra Dobolyi, Patrick Gaubert, David Hammerstein, Marie Anne Isler Béguin, Tunne Kelam, Evgeni Kirilov, Rihards Pīks, Aloyzas Sakalas, Antolín Sánchez Presedo, Adrian Severin |
||||||
|
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
|
||||||