ZPRÁVA o návrhu na jmenování Henriho Grethena členem Účetního dvora

8. 11. 2007 - (C6‑0307/2007 – 2007/0816(CNS))

Výbor pro rozpočtovou kontrolu
Zpravodajka: Inés Ayala Sender

NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu na jmenování Henriho Grethena členem Účetního dvora

(C6‑0307/2007 – 2007/0816(CNS))

Evropský parlament,

–   s ohledem na čl. 247 odst. 3 Smlouvy o ES a čl. 160b odst. 3 Smlouvy o Euratomu, podle nichž Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6‑0307/2007),

–   s ohledem na skutečnost, že na své schůzi dne 6. listopadu 2007 vyslechl Výbor pro rozpočtovou kontrolu kandidáta Rady na člena Účetního dvora a posoudil jeho předpoklady z hlediska kritérií stanovených v čl. 247 odst. 2 Smlouvy o ES a v čl. 160b odst. 2 Smlouvy o Euratomu,

–   s ohledem na článek 101 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A6‑0436/2007),

1.  souhlasí se jmenováním Henriho Grethena členem Účetního dvora;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru a ostatním orgánům a institucím Evropských společenství a kontrolním institucím členských států.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Pro fungování systému finanční kontroly Evropské unie je nezbytné, aby Evropský účetní dvůr a Parlament udržovaly dobré pracovní vztahy. Při jmenování členů Účetního dvora je však úloha Parlamentu spíše zanedbatelná. Členy dvora jmenuje Rada na návrh členských států a Parlament je před jejich jmenováním pouze konzultován. Za této situace může v případě rozdílných stanovisek Parlamentu a Rady docházet k určitému napětí. Parlament se riziko rozdílných stanovisek pokusil minimalizovat tím, že ve svých dvou usneseních z let 1992 a 1995 o postupu konzultace Parlamentu při jmenování členů Účetního dvora[1] zveřejnil obecné zásady, kterými se při posuzování kandidátů řídí.

Zejména ve svém usnesení z roku 1992 zveřejnil Parlament za účelem zvýšení

transparentnosti následující soubor kritérií používaných při posuzování kandidátů:

a)             vysoká úroveň odborných zkušeností získaných v oblasti veřejných financí nebo řídící činnosti a kontroly řídících činností;

b)             v případě, že se kandidáti podíleli na řídících úkolech, potvrzení o jejich řádném splnění;

c)             u kandidátů, kteří se podíleli na řídících úkolech ve veřejném či soukromém sektoru, doklad o bezchybném výkonu dosavadní řídící činnosti;

d)             kandidáti by s účinností od data jmenování neměli zastávat volené funkce ani odpovědná místa v politických stranách;

e)             s ohledem na plánovanou náplň práce bude brán v potaz rovněž věk kandidátů: zdá se například vhodné stanovit, že členové dvora by neměli být starší 65 let na konci svého prvního funkčního období nebo starší 70 let na konci svého druhého funkčního období. Stejně tak by nebylo správné, kdyby kandidáti prostřednictvím svého jmenování členy Účetního dvora obcházeli věkové limity stanovené pro tutéž pozici v jejich zemi původu;

f)              a konečně, kromě posouzení individuálních zásluh, dohlédne Parlament na to, aby byla zachována rovnováha ve složení Účetního dvora jako celku. Členové stávajícího sboru jsou sice rozličného původu, avšak skutečnost, že ženy v něm mají pouze omezené zastoupení, je neomluvitelná;

g)             bylo by vhodné, aby členové dvora nezastávali svou funkci více než dvě funkční období.

Zkušenosti z nedávné minulosti ukazují, že navzdory výše uvedeným usnesením nelze vždy rozdílnost stanovisek překonat. V roce 2004 zaujal Výbor pro rozpočtovou kontrolu negativní stanovisko ke jmenování dvou z deseti nových členů dvora navržených v souladu se smlouvou o přistoupení. Jeden z kandidátů odstoupil, druhý však nikoli. Ačkoli negativní stanovisko bylo Parlamentem na jeho plenárním zasedání potvrzeno, Rada i přesto tohoto kandidáta členem Účetního dvora jmenovala.

Pokud jde o současný proces jmenování, nesplňuje všechna kritéria stanovená v usnesení Parlamentu z roku 1992 hned několik kandidátů navržených členskými státy. Stávající návrhy členských států jsou navíc v rozporu se snahou Parlamentu o zachování rovnováhy ve složení Účetního dvora a o zvýšení zastoupení žen. Zatímco v současnosti je členy Účetního dvora 22 mužů a 5 žen, v případě jmenování všech navrhovaných kandidátů by se poměr změnil na 23 mužů ku 4 ženám.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se zpravodajka domnívá, že jsou zapotřebí účinnější nástroje, které zajistí, že Parlament, a zejména Výbor pro rozpočtovou kontrolu, naváže s každým členem dvora ode dne jeho jmenování konstruktivní vztah. Zpravodajka je toho názoru, že kritéria a postupy stanovené v usneseních z let 1992 a 1995 musí být bezodkladně přezkoumány, sjednoceny a sděleny Radě, orgánům členských států odpovědným za navrhování kandidátů a veřejnosti.

Závěrem zpravodajka doporučuje, aby Parlament a Rada (ECOFIN) navázaly v otázce jmenování členů mnohem užší spolupráci. Parlament by měl vždy včas obdržet informace o kandidátech navrhovaných každým z členských států. Ve střednědobém časovém horizontu by se Rada a Parlament měly shodnout na jednotnějším a účinnějším postupu jmenování, který by byl významným prvkem naléhavé organizační reformy Evropského účetního dvora.

• [1]  Usnesení A3-0345/92, Úř. věst. C 337, 21.12.1992, s. 51, a usnesení A4-0001/95, Úř. věst. C 43, 20.2.1995, s. 75.

PŘÍLOHA 1: ŽIVOTOPIS Henriho Grethena

Profesionální dráha

Hospodářský poradce lucemburského sdružení obchodníků (Fédération des Commerçants)                                                    1976–1980

Generální tajemník lucemburské obchodní konfederace (Confédération du Commerce)                                                           1980–1989

Nezávislý ekonomický poradce                                                                   1989–1999

Politické funkce

Generální tajemník Demokratické strany                                                                  1980–1989

                                                                                                                         1994–2004

Poslanec                                                                                                             1984–1999

                                                                                                                         2004–

Předseda výboru pro kontrolu a plnění rozpočtu a účetnictví

Předkladatel a spoluzpravodaj zákona ze dne 8. června 1999 o uspořádání lucemburského účetního dvora (předložen 27. ledna 1999)

Předkladatel návrhu zákona č. 5667, kterým se mění novelizovaný zákon ze dne 8. června 1999 o uspořádání lucemburského účetního dvora (předložen 9. ledna 2007)

Místopředseda poslanecké sněmovny                                                                        1998–2004

Ministr pro hospodářství a energetiku                                                                         1999–2004

Ministr dopravy                                                                                                         1999–2004

Ministr pro veřejnou správu                                                                                  2004

PŘÍLOHA 2: ODPOVĚDI Henriho Grethena NA DOTAZNÍK

Odborné zkušenosti

1. Charakterizujte prosím hlavní aspekty Vašich odborných zkušeností v oblasti veřejných financí, řídící činnosti nebo kontroly řídících činností.

Pokud jde o politický život, byl jsem v roce 1980 zvolen generálním tajemníkem Demokratické strany a tuto funkci jsem zastával do roku 1990 a opět od roku 1994 do roku 2004.

Dne 16. července 1984 jsem se stal členem Poslanecké sněmovny. Poslancem jsem byl opět zvolen v letech 1989, 1994, 1999 a 2004. Rád bych zejména zdůraznil, že jsem vykonával nebo vykonávám následující funkce:

· místopředseda Poslanecké sněmovny od roku 1998 do roku 1999 a opět od roku 2006;

· předseda parlamentní skupiny Demokratické strany od roku 1989 do roku 1998 a v letech 2004 až 2006;

· předseda výboru pro kontrolu a plnění rozpočtu a účetnictví od roku 2004;

· člen finančního a rozpočtového výboru od roku 1990 do roku 1999.

Od roku 1999 do roku 2004 jsem byl ministrem hospodářství a ministrem dopravy. V roce 2004 jsem byl rovněž jmenován ministrem pro veřejnou správu.

Rád bych dále zmínil svou činnost v soukromém sektoru.

V současné době zastávám funkci člena správní rady v několika společnostech.

Od roku 1976 do roku 1989 jsem pracoval pro lucemburskou obchodní konfederaci, což je profesní organizace, jejímž generálním tajemníkem jsem byl od roku 1980.

Od roku 1989 do roku 1999 jsem působil jako nezávislý ekonomický poradce.

2. Na jakých třech nejdůležitějších rozhodnutích jste se ve svém profesním životě podílel?

Dovolte mi uvést tři rozhodnutí týkající se externího auditu, hospodářské soutěže a dopravy. Podle mého názoru tato tři rozhodnutí měla v příslušných oblastech významný pozitivní dopad.

· Externí audit

Na konci devadesátých let jsem byl spoluautorem a poté zpravodajem pro návrh zákona o organizačním uspořádání účetního dvora. V nedávné době jsem navíc předložil návrh zákona, kterým se mění platný zákon (návrh zákona č. 5667 ze dne 9. ledna 2007). Nezávislý účetní dvůr vznikl v Lucembursku na základě zákona ze dne 8. června 1999. Je pověřen kontrolou legality a řádnosti státních příjmů a výdajů a kontrolou řádné správy veřejných výdajů.

· Hospodářská soutěž

Jako ministr hospodářství jsem se podílel na vzniku moderních právních předpisů o hospodářské soutěži. Obecný rámec hospodářské soutěže ve všech hospodářských odvětvích stanovuje zákon ze dne 17. května 2004. Zvlášť důležité bylo zrušení systému kontroly cen. V této souvislosti byly vytvořeny dva nezávislé orgány: Rada pro hospodářskou soutěž a Inspekce hospodářské soutěže, které mají rozsáhlé pravomoci a jejichž cílem je dodržování pravidel hospodářské soutěže.

· Doprava

Jako ministr dopravy jsem se podílel na zavedení bodového systému pro řidičské průkazy v Lucembursku. Přijetí tohoto opatření požadovala Poslanecká sněmovna od roku 1989. Bodový systém má být výchovný a odrazovat od přestupků, nikoli v prvé řadě trestat. Umožňuje řidiči zjednat v případě ztráty bodů nápravu a změnit své jednání dříve, než mu bude řidičský průkaz odebrán.

V důsledku přijetí tohoto opatření poklesl během dvou let počet obětí dopravních nehod o třetinu.

Nezávislost

3. Smlouva stanoví, že členové Účetního dvora musí svou funkci vykonávat „zcela nezávisle“. Jak byste toto ustanovení uplatňoval při výkonu svých budoucích povinností?

Orgány pro kontrolu veřejného účetnictví, jakým je např. Evropský účetní dvůr, nemohou vykonávat činnost objektivně a účinně, pokud nejsou nezávislé vůči kontrolovanému subjektu a chráněné před vnějším ovlivňováním. Za účelem splnění svého mandátu musí být zejména politicky, organizačně a finančně nezávislé.

Požadavek nezávislosti těchto orgánů znamená, že nezávislí musí být jejich členové. V tomto ohledu se oficiálně zavazuji dodržovat ustanovení čl. 247 odst. 4 Smlouvy o ES, který stanoví, že „Členové Účetního dvora vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství.“ V souladu s tímto ustanovením bych si v žádném případě nedovolil vyžadovat nebo přijímat pokyny od kterékoli vlády nebo jakéhokoli jiného subjektu.

Dále se budu důsledně vyhýbat jakémukoli jednání, které by mohlo být vnímáno jako neslučitelné s funkcí člena Účetního dvora.

4. Obdržel jste někdy potvrzení o splnění řídících úkolů, pokud se takový postup používá?

Ano, až dosud jsem získal absolutorium za všechny povinnosti, které jsem měl plnit v rámci svých veřejných funkcí a funkcí v mé politické straně. Stejně tak tomu bylo v případě mého působení v soukromém sektoru.

5. Máte nějaké obchodní nebo finanční podíly nebo jiné závazky, které by mohly být v konfliktu s Vašimi budoucími povinnostmi? Jste připraven informovat o svých finančních zájmech a jiných závazcích předsedu Účetního dvora a zveřejnit je? Jste v současné době účastníkem soudního řízení? Pokud ano, uveďte prosím podrobnosti.

Je samozřejmé, že se nebudu aktivně podílet na finančních nebo obchodních operacích, u nichž by se mohlo mít za to, že odporují požadavku nezávislosti, který se klade na člena Účetního dvora. Tento postoj jsem zachovával i v době, kdy jsem zastával různé ministerské posty ve vládě Lucemburského velkovévodství.

V rámci svých současných funkcí v parlamentu jsem již v souladu s čl. 155 odst. 3 jednacího řádu Sněmovny předložil prohlášení o obchodní a finanční účasti.

V souladu s vnitřním řádem Účetního dvora a s ustanoveními kodexu chování platnými pro všechny členy Účetního dvora předložím prohlášení o svých finančních podílech předsedovi Účetního dvora. Pokud jde o jejich zveřejnění, pokud vím, jde o rozhodnutí, které dosud tento orgán nepřijal. Budu samozřejmě respektovat všechna rozhodnutí Evropského účetního dvora v tomto smyslu.

Mohu rovněž potvrdit, že nejsem účastníkem žádného soudního řízení.

6. Jste připraven po svém jmenování členem Účetního dvora odstoupit z jakékoli volené funkce nebo se vzdát jakékoli aktivní funkce spojené s odpovědností v politické straně?

Ano.

7. Jak byste postupoval v případech závažných nesrovnalostí, nebo dokonce podvodů či korupce, do nichž by byly zapojeny osoby v členském státě, z něhož pocházíte?

Podle současných pravidel má Účetní dvůr za povinnost neprodleně informovat Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) při jakémkoli podezření o podvodu, korupci nebo jiné nezákonnosti, a to jak v případě provedené kontroly, tak v případě, že je o záležitosti informován prostřednictvím třetích osob.

Podle mého názoru musí reakce na podvod nebo korupci odpovídat jediné a stále stejné zásadě: touto zásadou je „nulová tolerance“. Podvod a korupce nejen oslabují demokracii a legitimnost evropských orgánů, ale jsou rovněž zdrojem nerovností a nedostatečně účinného provádění evropských politik.

V této souvislosti Vás mohu ujistit, že budu důsledně uplatňovat pravidla Společenství a ostatní použitelná ustanovení (která pro členy Účetního dvora stanoví kodex chování) a nebudu přihlížet k původu jednotlivých stran nebo k tomu, ve kterém členském státě se kontrola účetnictví nebo šetření provádí.

Dovoluji si v této souvislosti dodat, že od roku 2006 jsem členem správní rady a pokladníkem evropské sekce Světové organizace poslanců proti korupci (GOPAC), což je nezávislá skupina poslanců Evropského parlamentu a národních parlamentů, kteří sdílejí společný závazek bojovat proti korupci a podporovat transparentnost.

Plnění povinností

8. Jaké by měly být hlavní rysy řádného finančního řízení ve veřejné správě?

„Řádné finanční řízení“ znamená, že rozpočtové prostředky musí být využívány hospodárně, efektivně a účinně. O řádné finanční řízení ve veřejné správě je třeba trvale usilovat na všech úrovních a ve všech funkcích. Musí představovat trvalý závazek, aby se zajistilo přiměřené využívání prostředků a co nejúčinnější organizace práce pro dosažení stanovených cílů.

Je třeba uvést, že podle finančního nařízení musí být finanční prostředky Společenství využívány zákonným a správným způsobem a zároveň v souladu se zásadami řádného finančního řízení.

Obecně lze obtížně definovat jednotné řešení, které by odpovídalo všem situacím. Domnívám se, že každý subjekt musí zvolit vlastní metodu, která bude nejvhodnější pro správní a právní rámec, v němž působí.

           Mezi nejdůležitějšími prvky bych rád zdůraznil jeden, který se mi zdá pro řádné            finanční řízení v jakékoli organizaci nezbytný, a to „řízení výkonnosti“. Pod tímto   pojmem rozumím:

-   jednoznačné rozdělení odpovědnosti spojené s prováděním politik a programů;

-    stanovování náročných, avšak splnitelných cílů;

-    stanovování vhodných ukazatelů výkonnosti;

-    kontrola probíhající činnosti na základě těchto ukazatelů; a

-    hodnocení opatření, jehož prostřednictvím bylo případně dosaženo původních cílů.

„Řízení výkonnosti“ není samozřejmě jediným faktorem, který rozhoduje o řádném finančním řízení. Vím však z vlastní zkušenosti, že pokud jsou v určité záležitosti k dispozici přiměřené nástroje, přispívá to ke snížení rizika, že zdroje nebudou využívány účinně a efektivně.

Audity výkonnosti, které Účetní dvůr provádí (viz otázka č. 10) a které mu umožňují hodnotit, zda určitá organizace správně uplatňuje zásady „řádného finančního řízení“, významně přispívají k širšímu uplatňování takového řízení. Možnost podílet se na této činnosti je pro mne velmi lákavá.

9. Účetní dvůr má podle Smlouvy pomáhat Evropskému parlamentu při výkonu jeho pravomocí při kontrole plnění rozpočtu. Jak byste charakterizoval své povinnosti týkající se podávání zpráv Evropskému parlamentu a zejména parlamentnímu Výboru pro rozpočtovou kontrolu?

V souladu s čl. 248 odst. 4 Smlouvy o ES jsou členové Účetního dvora nápomocni Evropskému parlamentu a Radě při výkonu jejich pravomocí při kontrole plnění rozpočtu Společenství.

Vzhledem ke svým současným povinnostem předsedy výboru pro rozpočtovou kontrolu v Lucembursku jsem si naprosto vědom, jak důležitá je kvalitní spolupráce mezi Parlamentem a Účetním dvorem při vzájemném respektování úlohy a nezávislosti těchto orgánů. Tento přístup lze uplatňovat pouze v atmosféře důvěry a vzájemného respektu.

V tomto duchu by se podle mých zkušeností mohly uplatnit následující prvky (pokud se tak dosud neděje):

-   pravidelná výměna informací mezi členy Účetního dvora a poslanci Parlamentu, a to jak na úrovni kolektivní, tak bilaterální. To by umožnilo lépe začleňovat otázky důležité pro Parlament do pracovního programu Účetního dvora. Dále by v průběhu legislativní činnost mohl Parlament častěji a s dostatečným předstihem žádat Účetní dvůr, aby sdělil své oficiální stanovisko k návrhům, které předkládá Komise;

-   zprávy a stanoviska Účetního dvora musí být nejen přesná, ale musí rovněž obsahovat jasná sdělení a doporučení, aby je mohl Parlament a Váš výbor využít ve své činnosti;

-   při plánování specifických auditů by se rovněž mohla pořádat setkání Parlamentu a Účetního dvora, aby tyto audity lépe odpovídaly na specifické otázky Parlamentu a Výboru pro rozpočtovou kontrolu. Tento přístup by nijak nezpochybňoval nezávislost obou orgánů. Měl by Účetnímu dvoru umožnit předkládat zákonodárnému orgánu a orgánu rozpočtové kontroly lépe zaměřené a podrobnější zprávy;

-   jsem nakloněn tomu, aby byl Parlament a Výbor pro rozpočtovou kontrolu lépe informován o pracovním programu Účetního dvora a o předpokládaném harmonogramu zveřejňování jeho zpráv a stanovisek;

-   při prezentaci zprávy Parlamentu bych uvítal možnost prodiskutovat se členy Výboru pro rozpočtovou kontrolu, a zejména se zpravodajem, výsledky, závěry a doporučení, které vyplývají z kontrolní mise, a to v ovzduší důvěry a vzájemného respektu.

Mohu Vás ujistit, že udržování kvalitní spolupráce mezi Účetním dvorem a Parlamentem, a Vaším výborem zejména, bude v pozici člena Účetního dvora jednou z mých priorit.

10.  Jaký je podle Vašeho názoru přínos výkonnostního auditu a jak by měly být jeho výsledky začleněny do řízení?

Podle mého názoru je cílem výkonnostního auditu vyhodnocení výsledků subjektu, pokud jde o hospodárnost, účinnost a efektivitu, a to v rámci využívání zdrojů, které má k dispozici. Tento typ auditu překračuje rámec tradičních finančních kontrol nebo kontrol správného využívání prostředků, jejichž hlavním posláním je vyhodnotit legalitu a řádnost podkladových operací a věrohodnost účetnictví.

Výkonnostní audit je podle mého názoru přínosný ve dvou ohledech:

-   jednak přispívá k větší transparentnosti způsobu, jakým jsou peníze přispěvatelů vynakládány, a činí vedoucí pracovníky odpovědnými za jejich řídící práci a jednání;

-   jednak může napomáhat vedoucím pracovníkům ke zvyšování účinnosti a efektivity finančních a správních rozhodnutí, a umožňuje tak snížení rizika neuváženého používání peněz přispěvatelů.

Rád bych zdůraznil pozitivní povahu těchto výkonnostních auditů. Musí nejen umožňovat odhalit slabá místa, ale rovněž uvádět konkrétní návrhy, jak by mohly být finanční prostředky Evropské unie lépe spravovány.

V tomto smyslu by měla každá zpráva o výsledku výkonnostního auditu obsahovat kromě kritických výtek rovněž řadu doporučení o zlepšeních, která lze provést. Zdá se mi rovněž důležité, aby byl následně Evropský parlament pravidelně informován o skutečném pokroku, kterého Komise a členské státy dosáhly při uplatňování těchto doporučení.

Aby se zajistilo, že doporučení budou začleněna do plánů řízení a budou uplatňována, je důležité, aby je vedení kontrolované organizace přijalo.

Postoj auditorů je v tomto ohledu určující a domnívám se, že tento typ kontrolních misí musí vždy zahrnovat dialog mezi odpovědnými pracovníky kontroly a odpovědnými pracovníky kontrolovaného subjektu, což znamená, že:

-   audit se provádí v rámci, který vylučuje překvapení, neboť kontrolovaný subjekt je s dostatečným předstihem informován o pojetí a postupech kontroly;

-   společně se stanoví vhodná kritéria auditu; a

-   auditoři (případně za pomoci externích odborníků) mají znalosti potřebné pro záležitost, jíž se kontrola týká.

Stejně tak musí vždy být po skončení úkolu doporučení předem prodiskutována, aby jim bylo správně porozuměno a pokud možno aby je kontrolovaný subjekt mohl přijmout.

Vím, že Evropský účetní dvůr vytvořil v roce 2006 příručku pro výkonnostní audit, která se používá při kontrolách finančního řízení Evropské komise a programů financovaných z rozpočtu EU. Jako člen Účetního dvora bych velmi rád přispěl k plnění tohoto úkolu a k vypracování více zpráv tohoto typu.

11. Jak by bylo možno zlepšit spolupráci mezi Účetním dvorem, národními kontrolními úřady a Evropským parlamentem (Výborem pro rozpočtovou kontrolu) v oblasti auditu rozpočtu EU?

V této souvislosti bych rád zmínil konferenci, kterou uspořádal Evropský parlament v roce 2006 (ve spolupráci s finským parlamentem) a jíž jsem se účastnil jako předseda výboru pro rozpočtovou kontrolu Poslanecké sněmovny. Cílem této konference bylo lépe navzájem pochopit úlohu, kterou plní výbory pro rozpočtovou kontrolu národních parlamentů v rámci kontroly plnění rozpočtu EU.

Možná si vzpomenete, že jsem v průběhu konference slíbil, že podpořím jasnější stanovisko vlády své země, a vyzval jsem k tomu i své kolegy.

K tomuto objasnění došlo v průběhu semináře, který se konal v lednu 2007 a jehož se účastnil rovněž jeden člen Vašeho výboru. Musím přiznat, že ačkoli se lucemburská vláda zavázala, stejně jako mnoho dalších, odstranit nedostatky současného systému, ne vždy zaujímala vstřícný postoj k původním návrhům Komise.

Abych odpověděl přesněji na Vaši otázku, rád bych se vrátil k některým zásadním otázkám této rozpravy, zejména k úloze veřejných externích auditorů na úrovni EU a jednotlivých států a k jejich spolupráci.

Niceská smlouva zdůraznila v roce 2001 význam takové spolupráce i nutnost, aby Evropský účetní dvůr a vnitrostátní kontrolní orgány spolupracovaly v ovzduší důvěry a respektovaly vzájemnou nezávislost.

Myslím, že určité prvky již v praxi fungují:

-   kontroly, které provádí Účetní dvůr v členských státech, se konají ve spojení s vnitrostátními (nebo regionálními) kontrolními orgány nebo s jinými kompetentními orgány;

-   o ročním pracovním programu Účetního dvora jsou informovány vnitrostátní kontrolní orgány, Komise, Parlament a Rada;

-   od roku 1978 se předsedové vnitrostátních kontrolních orgánů členských států a Evropského účetního dvora setkávají v rámci „kontaktního výboru“, diskutují o společných problémech, a usnadňují tak výměnu informací a praktickou spolupráci. Mimo jiné byly vytvořeny pracovní skupiny, které zkoumají obecné nebo specifické otázky veřejného zájmu;

-   styční úředníci vnitrostátních orgánů kontroly účetnictví a Evropského účetního dvora se scházejí nejméně dvakrát ročně, připravují schůze „kontaktního výboru“ a vytvářejí aktivní celoevropskou síť odborných kontaktů.

Je jisté, že tyto iniciativy by mohly mít širší dosah. Zároveň se však domnívám, že je důležité mít na paměti odlišnost úloh a odpovědnosti zúčastněných subjektů i složitost a různorodost jednotlivých systémů výdajů v členských státech.

Potřeba užší spolupráce v oblasti kontroly byla mnohokrát zdůrazňována, zejména Parlamentem (například v jeho rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu v roce 2003), ale rovněž Účetním dvorem (viz stanovisko č. 2/2004 o modelu jednotné kontroly – single audit). Oba orgány podporují vytvoření rámce EU pro finanční kontrolu, který by zahrnoval efektivnější spolupráci a lepší koordinaci jednotlivých činností kontroly účetnictví a vnitřního auditu.

Pokud jde o spolupráci orgánů kontroly účetnictví na úrovni celoevropské a vnitrostátní, využívání výsledků kontrolní činnosti národních externích auditorů v členských státech Evropským účetním dvorem představuje významný problém. Pokud se nám nepodaří účinně začlenit tyto výsledky do činnosti spojené s vypracováním prohlášení o věrohodnosti Účetním dvorem, bude tato činnost jen omezeně využitelná pro Evropský parlament v postupu udělování absolutoria.

K tomu, aby Evropský účetní dvůr mohl důvěřovat výsledkům práce jiných externích auditorů, musí být v souladu s obecně přijímanými zásadami v oblasti auditu splněny určité podmínky. Účetní dvůr to opět nedávno připomněl ve svém stanovisku č. 6/2007. Je tedy důležité, aby:

-   působnost a metody kontrol prováděných vnitrostátními orgány kontroly účetnictví byly přiměřené a odpovídaly úkolům Účetního dvora;

-   se všechny auditní činnosti prováděly v souladu s platnými mezinárodními normami;

-   Účetní dvůr mohl přímo získávat informace potvrzující kvalitu těchto činností;

-   výsledky kontrol byly k dispozici ve lhůtě stanovené každoročním postupem udělování absolutoria.

Pro ilustraci některých implicitních obtíží, které představuje toto začlenění, zdůrazněme, že kontroly prováděné na vnitrostátní úrovni, které se týkají pouze systémů a nehodnotí podkladové operace, nemohou být ještě Evropským účetním dvorem využívány k tomu, aby bylo „Evropskému parlamentu a Radě [předloženo] prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a řádnosti podkladových operací“ (čl. 248 odst. 1 Smlouvy o ES).

Dále je zapotřebí přijmout standardní postupy a metody, aby se zvýšila míra věrohodnosti, kterou pro Účetní dvůr mají výsledky činnosti vnitrostátních orgánů kontroly účetnictví. Byl jsem informován, že vypracováním takových norem a kritérií byla nedávno pověřena pracovní skupina podřízená kontaktnímu výboru. Je třeba ještě počkat na výsledné návrhy a zvážit, jak by mohly být v praxi využity.

Hodnocení vnitrostátních externích auditorů je nicméně jistě pozitivním přínosem, který musí Účetní dvůr vzít v úvahu při plánování a provádění auditní činnosti.

Je zřejmé, že vnitrostátní orgány kontroly účetnictví mají výsadní postavení pro hodnocení fungování systémů kontroly na úrovni členských států. Proto jsem příznivě nakloněn posilování spolupráce mezi Evropským účetním dvorem a vnitrostátními orgány kontroly účetnictví. To by mělo umožnit zlepšit finanční řízení prostředků Společenství.

Můžeme však očekávat, že situace se v budoucnu změní. Text pozměňující smlouvy EU, který projednávala Evropská rada ve dnech 18. a 19. října 2007 v Lisabonu, uvádí v článku 274, že „Komise plní rozpočet ve spolupráci s členskými státy“. Počítá se rovněž se stanovením povinností členských států v uvedených oblastech („Nařízení stanoví pro členské státy povinnost kontroly a auditu při plnění rozpočtu, jakož i vyplývající odpovědnosti...“).

Různé

12. Uvažoval byste o stažení své kandidatury, pokud by stanovisko Parlamentu týkající se Vašeho jmenování členem Účetního dvora nebylo příznivé?

Doufám, že Evropský parlament a zvláště Výbor pro rozpočtovou kontrolu s návrhem mé vlády na mé jmenování do funkce člena Účetního dvora vyjádří souhlas. Souhlas Parlamentu je podle mého názoru pro výkon funkce člena Účetního dvora nezbytnou podmínkou.

Pokud by Parlament nemohl z jakéhokoli důvodu souhlasit, požádal bych neprodleně vládu mého státu, aby na základě stanoviska Parlamentu návrh na mé jmenování do této funkce znovu zvážila.

POSTUP

Název	Jmenování člena Evropského účetního dvora (pan Henri Grethen)
Referenční údaje	N6-0019/2007 - C6-0307/2007 - 2007/0816(CNS)
Datum konzultace s EP	19.9.2007
Příslušný výbor        Datum oznámení na zasedání	CONT 27.9.2007
Zpravodaj(ové)        Datum jmenování	Inés Ayala Sender 11.9.2007
Datum přijetí	6.11.2007
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	18 1 2
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Jean-Pierre Audy, Inés Ayala Sender, Herbert Bösch, Paulo Casaca, Szabolcs Fazakas, Christofer Fjellner, Ingeborg Gräßle, Dan Jørgensen, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Jan Mulder, Francesco Musotto, Bill Newton Dunn, Bart Staes, Alexander Stubb, Paul van Buitenen, Kyösti Virrankoski
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Chris Davies, Edit Herczog, Véronique Mathieu, Gabriele Stauner, Petya Stavreva