ZPRÁVA o systémech pojištění vkladů

16. 11. 2007 - (2007/2199(INI))

Hospodářský a měnový výbor
Zpravodaj: Christian Ehler

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o systémech pojištění vkladů

(2007/0000(INI))

Evropský parlament,

-     s ohledem na sdělení Komise o přezkumu směrnice 94/19/ES o systémech pojištění vkladů (KOM(2006)0729),

-     s ohledem na doporučení Komise 87/63/EHS ze dne 22. prosince1986 o zavedení systémů pojištění vkladů ve Společenství[1],

-     s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru ze dne 22. září 1992 k návrhu směrnice Rady o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se systémů pojištění vkladů[2],

-     s ohledem na své stanovisko z prvního a druhého čtení k návrhu Komise na směrnici Rady o systémech pojištění vkladů[3],

-     s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systémech pojištění vkladů[4],

-     s ohledem na zprávu Komise týkající se uplatňování doložky o zákazu vývozu podle čl. 4 odst. 1 směrnice 94/19/ES o systémech pojištění vkladů (KOM(1999)0722),

-     s ohledem na zprávu Komise o provádění dorovnávacích opatření („topping-up“) uvedených v čl. 4 odst. 2 až 5 směrnice 94/19/ES o systémech pojištění vkladů (KOM(2001)0595),

-     s ohledem na technická doporučení Výboru evropských orgánů bankovního dohledu pro hodnocení aspektů týkajících se systémů pojištění vkladů ze dne 30. září 2005[5],

-     s ohledem na zprávu Společného výzkumného střediska Komise z února 2007 nazvanou „Analýza scénářů: odhad důsledků plynoucích ze změny mechanismů financování systémů pojištění vkladů EU“,

-     s ohledem na zprávu Komise o minimální částce krytí stanovené směrnicí o systémech pojištění vkladů 94/19/ES,

-     s ohledem na bílou knihu Komise o politice finančních služeb 2005–2010 (KOM(2005)0629),

-     s ohledem na své usnesení ze dne 11. července 2007 o bílé knize Komise o politice finančních služeb 2005–2010[6],

-     s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-     s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A6-0448/2007),

A.  vzhledem k tomu, že systémy pojištění vkladů jsou důležitou součástí bezpečnostní sítě,

B.   vzhledem k tomu, že systémy pojištění vkladů slouží jak k ochraně jednotlivců a funkcí, tak k zajištění spravedlivých podmínek hospodářské soutěže,

C.  vzhledem k tomu, že současná situace v bankovním sektoru, která je způsobená krizí související s rizikovými hypotékami (tzv. subprime mortgage loans) ve Spojených státech, a její dopad na finanční trhy ukazují, jak je otázka systému pojištění vkladů významná,

D.  vzhledem k tomu, že různé uspořádání systémů pojištění vkladů na vnitrostátní úrovni je důsledkem odlišných institucionálních podmínek v jednotlivých členských státech,

E.   vzhledem k tomu, že důvěra v zajištění stability finančních trhů a spravedlivých podmínek hospodářské soutěže představuje důležitý základ pro celý vnitřní trh,

F.   vzhledem k tomu, že podle posledních průzkumů rostoucí počet občanů EU patrně zvažuje koupi finančních produktů v zahraničí,

G.  vzhledem k tomu, že v důsledku rozšiřujících se přeshraničních aktivit úvěrových institucí a změn ve struktuře evropského bankovního dohledu vyvstávají nové otázky ohledně spolupráce, koordinace a sdílení břemene v případě krize mezi domovskou a hostitelskou zemí,

H.  vzhledem k tomu, že kvůli zvyšující se integraci finančního trhu musí bezpečnostní síť plnit svou funkci v případě přeshraničních krizí,

1.   uznává význam systémů pojištění vkladů a prospěšnost této směrnice pro spotřebitele i pro stabilitu finančního trhu; současně zdůrazňuje, že je důležité odstranit možná narušení trhu, jsou-li potvrzená analýzou;

2.   sdílí názor Komise, že legislativní změny směrnice 94/19/ES by měly být provedeny až po získání výsledků dalšího šetření, a to zejména v oblasti přeshraničního řízení rizik a řešení krizí; domnívá se, že je důležité odstranit vážné překážky hospodářské soutěže, bude-li jejich existence potvrzena analýzou;

3.   zastává názor, že je žádoucí sladit stávající způsob minimálního zabezpečení na vyšší úrovni, avšak že by mělo být úzce spojeno s odpovídajícím rozvojem národního hospodářství, zvláště když některé země stále ještě kvůli svým makroekonomickým podmínkám tuto minimální úroveň zabezpečení uvedenou ve směrnici nesplňují; v této souvislosti však zdůrazňuje, že další snižování úrovně zabezpečení v závislosti na inflaci by mělo být ukončeno nejpozději v době další změny směrnice;

4.   souhlasí s Komisí, že fungování systémů pojištění vkladů lze zlepšit pomocí samoregulačních opatření, zejména opatření s přeshraničním dosahem;

5.   v této souvislosti vítá skutečnost, že na popud Komise byla zahájena spolupráce s evropským fórem pojistitelů vkladů a se Společným výzkumným střediskem a že byl navázán široký dialog s cílem vypracovat samoregulační opatření; požaduje, aby Komise v tomto ohledu informovala Parlament o svém harmonogramu a výsledcích této spolupráce;

6.   domnívá se, že zákazníkům je třeba poskytovat více informací, aby byli schopni přijímat informovaná rozhodnutí o tom, kterým zprostředkovatelům svěří své úspory, a že je třeba zvolit přístup, který by umožnil trvale zvyšovat schopnost zprostředkovatelů působit přes hranice a podporovat integraci trhu; je přesvědčen, že významnou úlohu by v této souvislosti mohla sehrát samoregulace a zejména potenciální příspěvek evropského fóra pojistitelů vkladů;

7.   domnívá se, že je třeba přezkoumat stávající rozdílné způsoby financování systémů pojištění vkladů v souvislosti s možným narušením hospodářské soutěže, a to včetně rovného zacházení se zákazníky a z toho plynoucích nákladů a zejména v souvislosti s dopadem přeshraniční krize na jejich fungování;

8.   zdůrazňuje skutečnost, že systémy pojištění vkladů financované ex-post by měly spotřebitelům poskytovat takovou úroveň zabezpečení a bezpečnosti jako systémy pojištění vkladů financované ex-ante;

9.   je přesvědčen, že rozdělení dohledu a systému pojištění vkladů mezi jednotlivé země vytváří ve vztahu k regulaci problémy; žádá Komisi, aby přezkoumala možné negativní dopady, které by taková situace mohla způsobit;

10.  zastává názor, že díky rozsáhlým inovacím v oblasti komunikačních technologií, k nimž došlo od přijetí směrnice, mohou být v krizové situaci značně zkráceny lhůty pro vrácení vkladů vkladatelům; domnívá se, že by se v první řadě mělo usilovat o takové inovace, které nevyžadují legislativní změny: pomocí dohod, osvědčených postupů, zvyšování kvality údajů, jasného rozdělení kompetencí pro zpracování dat i pomocí závazků přijatých bankami;

11. domnívá se, že v případech, kdy je náhrada vyplacena dvěma systémy pojištění vkladů, lhůta pro vyplacení náhrady ve prospěch vkladatele ze systému domovské země nesmí být delší než lhůta pro vyplacení této náhrady ze systému hostitelské země;

12. schvaluje přístup, podle něhož by při vystoupení některého člena ze systémů pojištění vkladů bylo případné vrácení či převedení příspěvků zaplacených do systému pojištění prostřednictvím úvěrové instituce provedeno na úrovni jednotlivých členských států;

13. podporuje názor Komise, že nové předpisy pro vrácení nebo převedení příspěvků do systémů pojištění nesmí oslabit fungování fondu, ani vést k nepřípustnému hromadění rizik;

14. zastává názor, že z dlouhodobého hlediska je třeba se zabývat otázkou harmonizace systémů pojištění vkladů, pokud jde o jejich financování, pravomoci a úlohu orgánu dohledu, jestliže vyžádané analýzy odhalí narušení hospodářské soutěže, nerovné zacházení se zákazníky či negativní důsledky pro přeshraniční řízení rizik;

15. vítá vytvoření pracovních skupin ze zástupců Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro finanční služby, jež mají přezkoumat a vypracovat opatření EU s cílem zajistit stabilitu finančních trhů a stanovit pravidla dohledu;

16. zdůrazňuje, že trend bankovního sektoru nahrazovat dceřiné společnosti strukturou poboček rovněž souvisí s novým požadavkem na spolupráci mezi orgány příslušných členských států v případě krize;

17. považuje za nezbytné, aby před vznikem krizové situace a v jejím průběhu Komise společně s ministry financí členských států, centrálními bankami a evropským fórem pojistitelů vkladů vypracovala analýzu možných kladů a záporů plynoucích ze sdílení břemene a aby její výsledky předala Evropskému parlamentu;

18. domnívá se, že je nutné, aby byly předem stanoveny postupy a způsob spolupráce všech zúčastněných stran během případné přeshraniční krize, dále aby Komise se zástupci členských států, centrálních bank a evropského fóra pojistitelů vkladů zmíněné postupy a spolupráci naplánovala a stanovila a aby o výsledku náležitě zpravila Evropský parlament;

19. vyzývá Komisi, aby vypracovala normy pro včasnější rozpoznání rizik systémů pojištění vkladů; domnívá se, že systém včasného rozpoznání rizik lze využít pro stanovení výše příspěvků na základě rizika;

20. domnívá se, že by bylo vhodné vypracovat důkladnější studii, která je nezbytná k tomu, aby bylo možné stanovit společnou metodu posuzování rizik;

21. zdůrazňuje, že za omezení rizik nesou odpovědnost především banky;

22. považuje za nezbytné vypracovat zásady přeshraničního řízení rizik a řešení krizí, s jejichž pomocí by byl omezen problém parazitování a nebezpečí morálního hazardu;

23. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

• [1]  Úř. věst. L 033, 4.2.1987, s. 16.
• [2]  Úř. věst. C 332, 16.12.1992, s. 13.
• [3]  Úř. věst. C 115, 26.4.1993, s. 96 a Úř. věst. C 91, 28.3.1994, s. 85.
• [4]  Úř. věst. L 135, 31.5.1994, s. 5. Směrnice ve znění směrnice 2005/1/ES.
• [5]  CEBS/05/81.
• [6]  Přijaté texty, P6_TA(2007)0338.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Koncem roku 2006 Komise předložila sdělení týkající se přezkoumání směrnice o systémech pojištění vkladů z roku 1994. Více než deset let po jejím provedení ve vnitrostátním právu Komise zhodnotila, do jaké míry stávající opatření plní svůj účel vzhledem k zvyšující se integraci finančních trhů a k případům přeshraničního spojování úvěrových institucí.

Během konzultace byly jako problémy, případně překážky, integrace trhu či přeshraniční spolupráce zdůrazňovány zejména rozdíly ve způsobu financování systémů a velké odchylky, pokud jde o výši a rozsah zajištění poskytnutého vkladatelům.

Komise se ve svém sdělení dotkla následujících oblastí:

· definice vkladů a rozsahu ochrany,

· spoluúčast,

· ustanovení o minimální výši,

· dorovnávací opatření,

· výměna informací,

· příspěvky do systémů pojištění vkladů na základě rizika,

· převoditelnost nebo možnost vracení příspěvků zaplacených do systémů pojištění vkladů,

· informování spotřebitelů a reklama,

· lhůty pro vyplacení náhrady / zmírnění dopadu na vkladatele,

· celoevropské/regionální systémy pojištění vkladů,

· statistické povinnosti.

Komise ve své práci dospěla k celkovému závěru, že v současné době není legislativních zásahů zapotřebí, že nezbytné změny budou provedeny na základě výsledků dalších šetření a hodnocení nákladů a že fungování evropského pojišťovnictví v oblasti vkladů, zejména přeshraničního charakteru, lze zajistit lepším uplatňováním platných předpisů či novým přístupem zúčastněných stran.

Komise určila, že se budoucí práce soustředí na výklad „sdílení břemene“ v případě přeshraniční krize.

Tato zpráva Evropského parlamentu má zdůraznit, že na systémy pojištění vkladů je třeba pohlížet jako na významnou součást systému finančního trhu a že je nutno neustále zlepšovat způsob jejich fungování. Kromě vyjádření k otázkám týkajícím se minimální výše zajištění nebo zkrácení lhůt díky větším možnostem nových komunikačních technologií se zpráva soustřeďuje na otázku řízení rizik. Systémy pojištění jsou v této oblasti postaveny před nové výzvy především v důsledku postupující integrace trhu, jimiž se musíme zabývat, má-li být zajištěna stabilita finančního trhu.

Parlament v předložené zprávě požaduje integraci přeshraničního řízení krizí i pro oblast zajištění vkladů a v této souvislosti podporuje zapojení pracovních skupin Hospodářského a sociálního výboru a Výboru pro finanční služby v relevantních záležitostech.

Řízení rizik se musí podle Evropského parlamentu opírat o včasnější rozpoznání rizik, lépe stanovené a naplánované scénáře spolupráce všech zúčastněných stran a stanovení momentu sdílení břemene. Přitom musí být zohledněny systémové rozdíly a odlišný charakter zúčastněných stran z veřejného a soukromého sektoru. V této souvislosti je třeba také zdůraznit, že za omezení rizik musí nést odpovědnost i nadále především banky.

Výsledek závěrečného hlasování ve výboru

Datum přijetí	5.11.2007
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	38 0 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Mariela Velichkova Baeva, Zsolt László Becsey, Pervenche Berès, Slavi Binev, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Ieke van den Burg, Christian Ehler, Jonathan Evans, José Manuel García-Margallo y Marfil, Jean-Paul Gauzès, Donata Gottardi, Benoît Hamon, Karsten Friedrich Hoppenstedt, Othmar Karas, Piia-Noora Kauppi, Wolf Klinz, Christoph Konrad, Andrea Losco, Gay Mitchell, Cristobal Montoro Romero, John Purvis, Alexander Radwan, Eoin Ryan, Antolín Sánchez Presedo, Manuel António dos Santos, Olle Schmidt, Peter Skinner, Margarita Starkevičiūtė, Sahra Wagenknecht
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Harald Ettl, Ján Hudacký, Werner Langen, Gianni Pittella, Margaritis Schinas, Charles Tannock
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Jamila Madeira, Cornelis Visser