ZPRÁVA o obchodních a hospodářských vztazích s Koreou
23. 11. 2007 - (2007/2186(INI))
Výbor pro mezinárodní obchod
Zpravodaj: David Martin
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o obchodních a hospodářských vztazích s Koreou
Evropský parlament,
– s ohledem na rámcovou dohodu o obchodu a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé [1],
– s ohledem na studii s názvem Hospodářský dopad potencionální dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Jižní Koreou, vypracovanou dánským ekonomickým institutem Copenhagen Economics a prof. J. F. Francoisem,
– s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem Globální Evropa: konkurenceschopnost na světovém trhu. Příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost (KOM(2006)0567),
– s ohledem na svá usnesení ze dne 13. října 2005 o perspektivách obchodních vztahů mezi EU a Čínou[2] a ze dne 28. září 2006 o hospodářských a obchodních vztazích Evropské unie a Indie[3],
– s ohledem na pokyny Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj o nadnárodních podnicích a tripartitní deklaraci Mezinárodní organizace práce o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku,
– s ohledem na statistiky zaměstnanosti OECD za rok 2007,
– s ohledem na deklaraci o zlepšení vztahů mezi Jižní a Severní Koreou, míru a prosperitě přijatou dne 4. října 2007,
– s ohledem na článek 45 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6‑0463/2007),
A. vzhledem k tomu, že multilaterální obchodní systém založený na pravidlech, který byl zřízen Světovou obchodní organizací (WTO), nadále představuje nejvhodnější rámec regulace a podpory spravedlivého a rovného obchodu prostřednictvím zavádění přiměřených pravidel a zajišťování jejich dodržování,
B. vzhledem k tomu, že prioritou EU by mělo být nadále dosažení vyváženého výsledku rozvojové agendy z Dohá (DDA), což by pomohlo rozvojovým zemím, aby se mohly plně zapojit do mezinárodního obchodního systému,
C. vzhledem k tomu, že bilaterální a meziregionální obchodní dohody mohou doplňovat soubor pravidel WTO o sociálních a environmentálních normách, kde je v současné době obtížné dospět k multilaterální dohodě,
D. vzhledem k tomu, že dohoda s Koreou se může rovněž týkat otázky investování a obchodu službami, přičemž by však mělo být zajištěno, že otevřením trhu nebudou porušena evropská ani korejská pravidla týkající se ochrany veřejných služeb a kulturní rozmanitosti, nebudou ohroženy veřejné služby v partnerských zemích EU, které se k těmto smlouvám připojily, a nebude narušen politický prostor potřebný pro jednostranné stanovení udržitelných sociálních, hospodářských a environmentálních politik v EU a v Koreji;
E. vzhledem k tomu, že Korea je jednou z vůdčích světových ekonomik s příjmem na osobu, jenž odpovídá příjmu na osobu průměrně vyspělých členských států EU,
F. vzhledem k tomu, že chudoba zůstává v Koreji nevyřešeným a prohlubujícím se problémem, přičemž Korea patří mezi tři členy OECD s nejvyššími rozdíly v příjmech, které se současně nejvíce prohlubují; vzhledem k tomu, že je Korea mezi zeměmi OECD na posledním místě s méně než 5 procenty příjmů z daní vynakládaných na sociální zabezpečení v porovnání s průměrem OECD, který činí 43 procent,,
G. vzhledem k tomu, že Korea je čtvrtým největším mimoevropským obchodním partnerem EU, a vzhledem k tomu, že EU byla největším zahraničním investorem v Koreji v roce 2006,
H. vzhledem k tomu, že Korea uzavřela se Spojenými státy americkými a několika dalšími vůdčími obchodními partnery dohody o volném obchodu a zároveň jedná o dalších dohodách,
I. vzhledem k tomu, že přístup na trh je stále více omezován různými typy mimocelních překážek, mezi něž patří i překážky spočívající v nepřijetí mezinárodních norem a standardů, což je jednou z příčin strukturálního schodku EU v bilaterálních obchodních vztazích,
J. vzhledem k tomu, že ze studií vyplývá, že dohoda mezi EU a Koreou by mohla být výrazným hospodářským přínosem pro obě strany, přičemž by však za všech okolností dvě třetiny zisku obdržela Korea,
Všeobecné otázky
1. domnívá se, že úspěšný výsledek rozvojové agendy z Dohá zůstává prioritou obchodní politiky EU a že dosažení tohoto výsledku by bylo ohroženo, kdyby v rámci bilaterálního jednání s Koreou či dalšími partnery nebylo sledováno dosažení tohoto cíle;
2. je přesvědčen, že bilaterálními jednáními s hlavními obchodními partnery či regiony může být úspěšně doplněna kniha pravidel za předpokladu, že tato jednání vyústí v uzavření ambiciózních, vysoce kvalitních dohod, které půjdou nad rámec snižování cel;
3. domnívá se, že Korea je vzhledem k rozsahu a rychlému růstu své ekonomiky vhodným kandidátem pro uzavření takové dohody; upozorňuje nicméně na značné problémy – včetně mnoha mimocelních překážek –, které budou muset být vyřešeny, aby bylo možné uzavřít uspokojivou dohodu;
4. domnívá se, že dohoda omezená na snižování cel by měla pouze krátkodobý přínos, a proto požaduje odstranění mimocelních překážek a otevření odvětví služeb v Koreji;
5. domnívá se, že jakákoli dohoda o volném obchodu s Koreou by měla přihlížet ke čtyřem tzv. singapurským otázkám (zahraniční investice, hospodářská soutěž, transparentnost veřejných zakázek a usnadňování obchodu);
6. usuzuje, že obsah dohody je mnohem důležitější než rychlé sestavení harmonogramu, a byl by proto znepokojen, kdyby umělé lhůty vedly k uzavření dohody, jež by nebyla dostatečně rozsáhlá, ambiciózní a vyvážená;
Udržitelný rozvoj
7. domnívá se, že cla uvalená na výrobky šetrné k životnímu prostředí by měla být snižována progresivněji a výrazněji než cla uvalená na jiné zboží; vyzývá Komisi a korejské vyjednavače, aby stanovili jasnou definici takových výrobků; důrazně doporučuje, aby byla v takové definici věnována patřičná pozornost environmentálním podmínkám výroby zboží;
8. lituje, že posuzování dopadu na udržitelný rozvoj nebylo vzhledem k plánovanému vyjednávacímu rozvrhu vypracováno v dřívější fázi; považuje za nanejvýš důležité, aby zjištění studie hodnocení dopadů byla zveřejněna s dostatečným předstihem před podepsáním dohody a aby tak byl vyhrazen dostatečný časový prostor pro úplnou veřejnou konzultaci a zapracování výsledků hodnocení do konečného textu dohody; vyzývá Komisi, aby konzultovala Parlament, Radu a občanskou společnost ohledně všech zjištění studie hodnocení dopadů, kde mohou být navrženy požadavky na zmírnění, a aby podle toho vyjednala konečné znění dohody o volném obchodu;
9. má za to, že ambiciózní postoj Komise, pokud jde o zajištění lepšího přístupu na trh, by měl být vyvážen stejně ambiciózním postojem, pokud jde o udržitelný rozvoj; rovněž trvá na tom, že nesmí existovat výjimky, pokud jde o pravidlo, že přístup na vnitřní evropský trh závisí na shodě se standardy ochrany životního prostředí;
10. vítá, že v důsledku nátlaku vyvinutého Kongresem Spojených států amerických byly do dohod o volném obchodu, které byly nedávno uzavřeny mezi USA a Koreou, začleněny zdokonalené sociální a environmentální doložky;
11. domnívá se, že pro vyjednavače EU musí udržitelný rozvoj představovat rámec, v němž lze uskutečňovat další rozvoj, zejména s ohledem na ratifikaci a uplatňování hlavních norem Mezinárodní organizace práce, účast Korey na boji proti změnám klimatu po roce 2012 a uznání stávajících norem a právních předpisů EU v oblasti životního prostředí;
12. požaduje, aby jakákoliv obchodní dohoda s Koreou obsahovala závazná ustanovení v sociální oblasti a oblasti ochrany životního prostředí;
13. vyzývá členské státy a Komisi, aby v průběhu bilaterálních jednání s Koreou podporovaly a propagovaly hlavní zásady OECD týkající se sociální odpovědnosti podniků, pokud jde o korejské podniky působící v Evropě i evropské podniky usazené v Koreji;
14. domnívá se, že kapitola o udržitelném rozvoji je významnou součástí každé dohody, avšak připomíná, že konečným cílem je uplatňování schválených standardů; zastává názor, že je proto nutné, aby tato kapitola byla předmětem standardního mechanismu pro urovnání sporů;
15. věří, že fórum pro obchod a udržitelný rozvoj, jež sestává ze zástupců organizací zaměstnanců a zaměstnavatelů a z neziskových organizací, by mohlo hrát cennou úlohu při úsilí o to, aby bylo větší otevření trhů doprovázeno zvyšováním environmentálních a sociálních standardů;
16. navrhuje vytvoření mechanismu, v jehož rámci by mohly uznané evropské a korejské organizace zaměstnanců a zaměstnavatelů předkládat žádosti o opatření, která by byla prováděna v konkrétní lhůtě a jejichž výsledkem by byla trvalá ustanovení o následných opatřeních a přezkumu, aby se tak nadále bojovalo proti porušování práv pracovníků;
Odvětvové problémy
17. požaduje, aby uzavření dohody o volném obchodu s Koreou, která se bude týkat obchodu se zbožím a službami, bylo podstatnou součástí bilaterálních jednání v oblasti vědecké a technické spolupráce a duševního vlastnictví, aby podporovalo spolupráci v oblasti energetické účinnosti zabraňující změnám klimatu a aby dohoda obsahovala další vnější aspekty energetické politiky, nukleární a obnovitelné zdroje energie a program Galileo;
18. domnívá se, že odlišnost korejských norem a požadavků na označování od mezinárodních představuje hlavní mimocelní překážku, která může působit značné problémy v automobilovém, farmaceutickém, kosmetickém a elektronickém průmyslu; vyzývá korejskou vládu, aby tyto odlišnosti uspokojivě vysvětlila, popřípadě aby se v průběhu vyjednávání o dohodě o volném obchodu zavázala k jejich odstranění;
19. podporuje cíl Komise pomáhat vývozcům farmaceutických přípravků a zdravotnických prostředků z EU tím, že se zajistí větší transparentnost korejského systému zdravotní péče, ale trvá na tom, že by za účelem podpory přístupu k lékům v rozvojových zemích neměla dohoda vytvářet žádné právní nebo praktické překážky korejským firmám ohledně využívání jejich flexibilit stanovených v článcích 4 a 5 prohlášení o dohodě TRIPS a veřejném zdraví přijatého dne 14. listopadu 2001 v Dohá;
20. zdůrazňuje, že do rámce volném obchodu s Koreou je třeba začlenit dohodu o vzájemném uznávání, aby se dále odstraňovaly překážky způsobené nadměrným zdvojováním postupů prováděných v Koreji, které kladou překážky evropským společnostem z různých průmyslových odvětví, jež chtějí do Koreje prodávat své výrobky;
21. lituje, že v důsledku skutečnosti, že Korea nedodržuje mezinárodní normy, musí být zvířata podrobována zbytečným, opakovaným testům; domnívá se, že by dohoda měla usilovat o zajištění toho, aby vědecky potvrzené alternativy zkoušek na zvířatech schválené jednou stranou byly druhou stranou považovány za přijatelné;
22. je znepokojen tím, že dohoda o volném obchodu mezi EU a Koreou by mohla negativně ovlivnit evropský automobilový průmysl; požaduje proto, aby Komise zvážila strategii zrušení dovozních cel a ochranných opatření EU; doporučuje, aby se toto zrušení spojilo se zrušením hlavních mimocelních překážek na korejské straně;
23. konstatuje, s ohledem na automobilový průmysl, že Korea podepsala a ratifikovala v rámci Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) dohodu o zavedení celosvětových technických předpisů pro kolová vozidla, vybavení a části, které se mohou montovat, anebo užívat na kolových vozidlech, a zavázala se tak k uplatňování standardních předpisů; vyzývá Komisi, aby trvala na neprodleném zavedení těchto předpisů; současně vyzývá Komisi, aby trvala na tom, že automobily z EU, které splňují normy EHK/OSN, budou moci být vyváženy do Koreje bez zkoušek nebo homologace; nesouhlasí s ustanoveními, podle nichž se na korejská vozidla nevztahují emisní normy;
24. domnívá se, že vzhledem k problematickým zkušenostem EU s korejským loďařským průmyslem by tomuto odvětví v průběhu jednání měla být věnována obzvláštní pozornost;
25. domnívá se, že by v průběhu jednání měla Komise rovněž zohlednit zájmy korejského a evropského zemědělství, zejména s ohledem na možné negativní dopady dohody o volném obchodu na dotčené citlivé produkty;
26. považuje maximální výši cel a nepřiměřené požadavky na označování, jimž čelí odvětví lihovin, za prioritní záležitosti, které je třeba projednat; požaduje rychlé přijetí opatření za účelem boje proti mimocelním překážkám, které postihují pěstování ovoce a zeleniny a nepřiměřeně vysokým clům na konzervované ovoce; považuje za nanejvýš důležité, aby bylo dosaženo uspokojivého výsledku, pokud jde o zeměpisné ukazatele;
27. je znepokojen potížemi, se kterými se setkávají zahraniční firmy při přístupu na korejský trh služeb, včetně bankovnictví, pojištění a právního poradenství;
28. považuje za vysoce prioritní záležitost účinné vymáhání práv k duševnímu vlastnictví, což zahrnuje i zavádění přiměřených pokut za padělání a porušení autorských práv na výrobek; domnívá se, že by v rámci stávajících pravidel WTO měly být zahrnuty mechanismy rychlého a účinného řešení sporů, aby mohly být tyto praktiky i další praktiky nerovného obchodu v oblasti hospodářské soutěže přiměřeně řešeny; konstatuje, že by současná vyjednávání s Koreou o ochraně práv duševního vlastnictví neměla narušovat legitimní politické cíle, například přístup k léčivům tím, že se překračuje rámec povinností dohody TRIPS, ale že by se namísto toho mělo podporovat využívání flexibilit této dohody;
29. vyzývá Jižní Koreu, aby v souladu s Římskou úmluvou, Smlouvou WIPO o výkonech profesionálních umělců a o zvukových záznamech z roku 1996 a směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2006/115/ES z 12. prosince 2006 o právu na pronájem a půjčování začala uplatňovat u výrobců zvukových nahrávek práva spojená se zveřejněním díla[4];
30. vyzývá Jižní Koreu, aby se plně přizpůsobila internetovým smlouvám WIPO, včetně úplné právní podpory opatření pro technologickou ochranu, kterou používají držitelé autorských práv; poskytnutí výlučných práv výrobcům zvukových nahrávek ke všem formám šíření po internetu; vytvoření účinného postupu oznamování a zaznamenávání; uznání ochrany dočasných kopií a zúžení výjimky pro soukromé kopie v digitální oblasti;
31. vyzývá Jižní Koreu, aby zesílila boj proti internetovým krádežím tím, že zlepší pobídky pro spolupráci poskytovatelů síťových služeb v boji proti krádežím; bude podporovat středisko pro ochranu autorských práv za účelem soudržného postupu proti krádežím děl zahraničních držitelů práv; bude vyšetřovat a stíhat subjekty zapojené do provozování nezákonných internetových stránek, serverů, úložních služeb a služeb sdílení souborů;
32. zůrazňuje, že jakákoliv dohoda o volném obchodu s Koreou by měla:
· zlepšit a zjednodušit pravidla Společenství pro označování původu,
· zaručit dalekosáhlejší sjednocení stávajících mezinárodních norem a standardů namísto zavedení nových standardů,
· zaručit přísnější požadavky na zveřejňování a podporu osvědčených postupů v souvislosti s regulací,
· zajistit transparentnost vnitrostátních mechanismů podpory a odstranění stávajících obchodních překážek, které nemají tarifní povahu;
Severní Korea a Kaesong
33. uznává, že zahrnutí zboží z průmyslového komplexu Kaesong je spojeno se závažnými problémy právní a technické povahy, a proto zastává názor, že je nepřijatelné do té doby, než bude Korea dodržovat základní standardy v oblasti lidských práv a zásady právního státu;
34. doporučuje, aby Komise důkladně přezkoumala, do jaké míry obchodní vztahy mezi Severní a Jižní Koreou ovlivní dohodu o volném obchodu s EU;
35. zdůrazňuje, že jakákoliv dohoda by měla zahrnovat opatření zamezující snižování pracovních standardů za účelem přilákání zahraničních investic, a to na celém území smluvních stran, včetně exportních zpracovatelských zón;
Další záležitosti
36. domnívá se, že Korea by měla být připravena prokázat svou ochotu nadále se účastnit multilaterálních jednání tím, že nabídne bezcelní a bezkvótový přístup na trh nejméně rozvinutým zemím, a následovat tak příklad programu EU nazvaného „Vše kromě zbraní“ a dodržovat přitom plně rovnocenné pracovní a environmentální standardy;
Úloha Parlamentu
37. domnívá se, že pro zaručení legitimity a veřejné přijatelnosti dohody je v každé fázi jednání nezbytná úzká spolupráce s Parlamentem a že Parlament by měl mít možnost vyjádřit svůj názor na projednávaný text; očekává, že Komise a Rada budou usilovat o předložení dohody v podobě, která by vyžadovala vyslovení souhlasu Parlamentu podle čl. 300 odst. 3 druhého pododstavce Smlouvy o ES;
0
0 0
38. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Korejské republiky.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Multilateralismus a regionalismus
Dohoda o volném obchodu uzavřená s Koreou je součástí globální evropské strategie Komise a společně s obdobnými jednáními, jichž se účastní Indie a země jihovýchodní Asie (Sdružení národů jihovýchodní Asie, ASEAN), představuje výrazný odklon od předchozí politiky, kdy nebyla zahajována nová jednání o volném obchodu před uzavřením rozvojové agendy z Dohá. Tato změna může být zčásti přičítána nejistotě, pokud jde o vyhlídky na úspěšné uzavření rozvojové agendy z Dohá, ale rovněž odráží celosvětový trend směřující k uzavírání stále většího počtu bilaterálních a meziregionálních obchodních dohod.
V případě, že by Korea uzavřela dohody o volném obchodu s dalšími významnými obchodními partnery, nikoli však s EU, evropské firmy by se ocitly v konkurenční nevýhodě vůči výrobcům, kteří mohou využívat bezcelního přístupu; tato skutečnost by měla rovněž negativní důsledky pro zaměstnanost v EU. V rámci bilaterálních obchodních dohod lze rovněž využívat širšího pole působnosti než v rámci stávajících pravidel stanovených WTO, a to i prostřednictvím řešení záležitostí, pro něž není vyžadován multilaterální konsenzus.
Tato zpráva proto podporuje koncept dohody o volném obchodu s Koreou, přičemž zdůrazňuje, že taková dohoda musí být vysoce kvalitní a že by úroveň ambicí neměla být obětována za účelem rychlého uzavření dohody. Snahy o uzavření takové dohody by neměly být vyvíjeny na úkor snah o uzavření rozvojové agendy z Dohá, jež stále zůstává prioritou a skýtá největší naději na dosažení vyváženého výsledku, jenž posílí multilaterální obchodní systém založený na pravidlech. Navíc v případě uzavření dohody WTO+ s Koreou by měla být stanovena pravidla, jež přesahují rámec pravidel stanovených v rámci WTO, a to nejen pokud jde o přístup na trh, ale rovněž v oblasti sociálních a environmentálních standardů. V těchto posledně uvedených oblastech dohoda nabízí možnost zavedení nového standardu, který bude sloužit jako model pro další projednávané dohody.
Význam Koreje
Korea, která je dle měřítka HDP jedenáctou největší ekonomikou na světě, se vyvinula z jedné z nejchudších zemí světa, jíž byla v 50. letech 20. století, v jednu z nejbohatších zemí, jejíž HDP na osobu je srovnatelné s HDP Španělska. Nastaly zde změny v odvětví služeb, jehož podíl na tvorbě HDP činí 70 %, a výrazně se rozvinulo rovněž odvětví informačních technologií. Korea má větší podíl obyvatel s přístupem k vysokorychlostnímu internetu než jakákoli jiná významná ekonomika.
Korea je čtvrtým největším mimoevropským obchodním partnerem EU, přičemž obchod se zbožím vzrostl od roku 2001 nad 35 %. Minulý rok byla EU největším zahraničním investorem v Koreji. Korea uzavřela dohody o volném obchodu s organizací ESVO, Singapurem a sdružením ASEAN a 30. června 2007 uzavřela se Spojenými státy dohodu nazvanou KorUS. V současné době probíhají jednání s Kanadou a Indií.
Průměrná výše korejských cel stanovených pro zemědělské produkty je téměř dvojnásobná v porovnání s výší cel stanovených na úrovni EU a jedenapůlkrát vyšší v případě výrobků zpracovatelského průmyslu. Podle odhadů jsou ochranářská opatření uplatňovaná na korejské služby ještě výraznější, zatímco evropské firmy si stěžují na výrazné mimocelní překážky, které zahrnují požadavky na označování, standardy lišící se od mezinárodních norem a požadavky na vyšší kapitál v případě zahraničních bank. Je důležité, aby byly tyto problémy v rámci každé dohody řešeny zároveň s odstraňováním cel.
Měli bychom si připustit, že volný obchod zůstává pro korejskou společnost kontroverzní otázkou, jak lze soudit podle demonstrací zaměřených proti dohodě se Spojenými státy americkými a podle přítomnosti korejských demonstrantů v Bruselu během třetího kola jednání, které proběhlo v září.
Udržitelný rozvoj
Jak již bylo uvedeno, Korea je bohatá industrializovaná země. Situace v oblasti práv odborových organizací a ochrany životního prostředí však není taková, jaká by se dala od členské země organizace OECD očekávat. Korea neratifikovala čtyři z osmi základních úmluv Mezinárodní organizace práce a nepřijala v rámci Kjótského protokolu žádné pevné závazky. Na nátlak Strany demokratů byly sociální a environmentální doložky k dohodě KorUS posíleny.
Vzhledem k vysoké prioritě, kterou EU přikládá sociálním a environmentálním normám, by Komise měla tuto dohodu považovat za startovní bod pro zahájení spolupráce mezi EU a Koreou v oblasti udržitelného rozvoje. V obchodních jednáních se Komise snaží zajistit, aby celní výhody nabízené EU byly stejného rozsahu jako celní výhody, které Korea poskytuje dalším obchodním partnerům. Prozíravým opatřením by rovněž bylo zajištění vývoje a uplatňování sociálních a environmentálních standardů jakožto ochrany proti negativním důsledkům nárůstu liberalizace.
Ze studie dánského ekonomického institutu Copenhagen Economics vyplývá, že Korea by za všech okolností v důsledku uzavření dohody o volném obchodu mezi EU a Koreou obdržela dvě třetiny zisku, jehož by bylo dosaženo. Vzhledem k této skutečnosti je rozumné, aby se EU snažila uskutečnit výrazný pokrok ve svých prioritních oblastech, a aby tak z konečné dohody vyplývaly vyvážené výhody pro obě strany.
Strany by se proto měly v rámci dohody zavázat k ratifikaci základních standardů stanovených Mezinárodní organizací práce a jejich efektivnímu uplatňování i k dodržování dalších základních aspektů důstojné práce. Součástí této agendy by měla být opatření na podporu rovnosti mužů a žen, jelikož obě strany mohou v této oblasti učinit výrazný pokrok. Rovněž by měl být přijat závazek k nesnižování pracovních standardů, a to za účelem přilákání zahraničních investic, přičemž tento závazek se musí vztahovat na celé území obou stran, včetně exportních zpracovatelských zón.
Efektivní uplatňování by bylo podporováno prostřednictvím mechanismu, který by umožňoval schváleným organizacím zaměstnanců a zaměstnavatelů v EU či Koreji předkládat takové žádosti o opatření, které by byly vyřizovány v konkrétní časové lhůtě. Stížnosti týkající se sociálních problémů by měly být přezkoumávány naprosto nezávislými a kvalifikovanými odborníky. Jejich doporučení by měla vyústit v přijetí dalších kroků a přezkoumání ustanovení, aby se zachovala represivní opatření využívaná v případě porušování práv pracovníků.
Korea v rámci Kjótského protokolu nepřijala žádné pevné závazky týkající se skleníkových plynů. Je obtížné si představit, jak by se u chudších zemí jako Čína a Indie mohlo očekávat jejich zapojení do boje proti globálnímu oteplování, když bohatší země takové závazky nepřijaly. Jednání týkající se režimu pro období po roce 2012 představují skvělou příležitost pro rozšíření působnosti dohody za účelem spravedlivého rozdělení cílů spojených se snižováním tak, aby nebyla narušena hospodářská soutěž.
Ačkoli je důležité, aby byla do dohody zahrnuta kapitola týkající se ambiciózního sociálního rozvoje, konečným cílem je efektivní uplatňování schválených standardů. To by mohlo být podpořeno založením fóra pro obchod a udržitelný rozvoj, v němž by byly rovnoměrně zastoupeny organizace zaměstnanců, organizace zaměstnavatelů a nevládní organizace. Činnost takového fóra by byla doplněna pravidelným sestavováním zpráv o pokroku v oblasti plnění závazků přijatých v souvislosti s udržitelným rozvojem, ale i průběžně prováděnými nezávislými hodnoceními dopadu na udržitelný rozvoj.
Efektivní uplatňování také předpokládá, že na kapitolu o udržitelném rozvoji se bude uplatňovat tentýž způsob urovnávání sporů jako na další části dohody. Vzhledem k tomu, že státní správa a Kongres Spojených států amerických se dohodly na tomto: „všechny naše environmentální závazky přijaté v rámci dohod o volném obchodu budou vynutitelné stejným způsobem jako obchodní ustanovení obsažená v těchto dohodách – prostřednictvím týchž právních prostředků, řízení a sankcí“, neexistuje důvod, aby se Evropa spokojila s menšími požadavky.
Dobrý výsledek sociálních a environmentálních aspektů dohody o volném obchodu uzavřené mezi EU a Koreou by byl již sám o sobě hodnotným přínosem, v případě dodržení ambiciózního vyjednávacího rozvrhu by však takový výsledek rovněž sloužil jako důležitý model pro dohody uzavřené v budoucnu s dalšími zeměmi či regiony.
Odvětvové problémy
Normalizační politika Koreje se často liší od mezinárodních norem. Pokud jde o zahraniční automobily, Korea podepsala a ratifikovala dohodu EHK OSN (Evropská hospodářská komise Organizace spojených národů) a zavázala se tak k uplatňování standardních předpisů. V dohodě o volném obchodu by mělo být jasně stanoveno, že Korea uznává standardy EHK OSN, jako např. standardy, jež umožňují evropským automobilům, které jsou v souladu s těmito standardy, skutečný přístup na korejský trh.
Odlišnost korejských norem od mezinárodních představuje značné problémy zejména ve farmaceutickém průmyslu, jelikož Korea neuznává povolení vydaná pro léčiva, která byla testována a certifikována v zahraničí. Takové vnitrostátní normy představují nejen překážku evropského vývozu, ale na jejich základě jsou rovněž zvířata podrobována testům, jež jsou zbytečné, jelikož reprodukují testy, které již byly jednou provedeny. Pokud jde o takové mimocelní překážky, měla by být dohoda v souladu s dohodami WTO v tom smyslu, že by neměla obsahovat žádné doložky, které by mohly mít za důsledek horší přístup rozvojových zemí k lékům.
Problémy se týkají rovněž označování kosmetických a elektronických výrobků a standardů uplatňovaných na tyto výrobky, zatímco na destilované lihoviny jsou uvalována 20% cla a vztahují se na ně nepřiměřené požadavky, pokud jde o označování. Budou stanovena podrobná ustanovení týkající se ochrany zeměpisných ukazatelů.
Existuje rovněž prostor pro dosažení pokroku v oblasti trhu služeb, zejména v odvětvích jako právní služby, pro něž zůstává korejský trh, jako jediný v regionu (po nedávném otevření čínských a japonských trhů), zcela uzavřen. Pokud jde o oblast finančních služeb, v níž se zahraniční firmy setkávají se značnými překážkami, zajímavým testem připravenosti Koreje přijmout finanční firmy jiných zemí bude zkušenost instituce Royal Bank of Scotland, jež se chystá založit pobočky v Koreji. Prioritní záležitostí je rovněž vymáhání práv k duševnímu vlastnictví.
Severní Korea a Kaesong
Průmyslový komplex Kaesong se nachází v Severní Koreji, šest mil severně od demilitarizované zóny. Jeho výstavba byla zahájena v červnu 2003 a ukončení výstavby je plánováno na rok 2012. Pro vládu Jižní Koreje představuje průmyslový komplex Kaesong příležitost ke zlepšení mezikorejských vztahů prostřednictvím vytváření místa, jež bude sloužit k usmíření, spolupráci a sjednocení. Vítá proto, že se na zboží vyráběné v této zóně může vztahovat dohoda o volném obchodu.
Parlament obecně sdílí názor, že zlepšení obchodních vztahů může významným způsobem přispět k vyřešení konfliktu, a podporuje lepší porozumění mezi lidmi. Rozšíření působnosti dohody o volném obchodu na zboží vyrobené v zemi, která není stranou dohody, nicméně předpokládá vyřešení komplexních otázek právní a technické povahy. Z politického hlediska by byl tento krok přijatelný pouze v případě, že je zřejmé, že zahrnutí průmyslového komplexu Kaesong nebude narušovat sociální standardy zemí, které jsou stranami dohody, a že byly podpořeny základní pracovní standardy pro pracovníky průmyslového komplexu Kaesong. Otázkou zůstává, zda by bylo možné provádět účinné monitorování.
Další záležitosti
Opatření, jejichž cílem je zjednodušení, standardizace a modernizace celních postupů a dalších formalit, by mohla zásadním způsobem přispět k uzavření dohody, v jejímž rámci by bylo zajištěno, aby nebyl obchod mezi EU a Koreou narušován zbytečnými překážkami. Mělo by však být rovněž zajištěno, aby „zjednodušení obchodu“ nebylo využíváno jako záminka k porušování ochrany spotřebitele a životního prostředí.
Korea by měla být vyzvána, aby v souladu se směry stanovenými v programu EU nazvaném Vše kromě zbraní zavedla bezcelní a bezkvótový přístup na trh pro nejméně rozvinuté země a dokázala tak stranám dohody svou ochotu k plnění závazků v rámci rozvojové agendy z Dohá a zároveň tak zabránila negativním dopadům potencionální dohody o volném obchodu na nejméně rozvinuté země.
Úloha EP
Stávající rámcová dohoda o obchodu a spolupráci je sice smíšenou dohodou a je doplněna politickou přílohou, neexistuje však žádná dohoda o partnerství a spolupráci, která obvykle stanoví příslušný politický a právní rámec obchodních bilaterálních dohod EU. Za těchto okolností musí být věnována pozornost tomu, aby bylo zajištěno, že EU a Korea buď v rámci obchodní dohody, která je v současné době vyjednávána, či v rámci samostatné dohody učiní standardní závazky týkající se dodržování lidských práv a že dohoda o volném obchodu může být v případě porušení těchto závazků zrušena. Evropský parlament rovněž očekává, že ostatní orgány budou s ohledem na zajištění legitimity a demokratické kontroly usilovat o předložení takové dohody, jejíž schválení bude podléhat souhlasu Parlamentu na základě čl. 300 odst. 3 druhého pododstavce.
Tato kontrola může být samozřejmě účinná pouze za předpokladu, že je Parlament průběžně informován a má příležitost vyjadřovat v průběhu jednání svůj názor, což je lepším řešením než situace, kdy Parlament může pouze vyjádřit svůj souhlas či nesouhlas po ukončení jednání. Komise projevila ochotu poskytovat výboru pověřenému Parlamentem informace, a to i na jednáních za zavřenými dveřmi, ale i dokumenty, jejichž zveřejňování je omezeno. Je důležité, aby tento proces probíhal na základě jednání a aby bylo zveřejňováno co největší množství informací tak, aby evropští občané byli informováni o jednáních, které probíhají jejich jménem.
STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (15.11.2007)
pro Výbor pro mezinárodní obchod
k hospodářským a obchodním vztahům s Koreou
(2007/2186(INI))
Navrhovatel: Werner Langen
PA_NonLeg
NÁVRHY
Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
Obecné návrhy:
1. poukazuje na multilaterální systém regulace a zdůrazňuje skutečnost, že dohoda o volném obchodu vyjednaná a uzavřená Evropskou unií by měla být doprovázena adekvátními mechanismy, které jsou v souladu s programem WTO;
2. domnívá se, že jakákoli dohoda o volném obchodu s Koreou musí být v souladu s pokrokem, kterého bylo dosaženo v průběhu rozvojového jednání z Dohá, a mělo by se přihlížet k čtyřem tzv. singapurským otázkám (zahraniční investice, hospodářská soutěž, transparentnost veřejných zakázek a usnadňování obchodu);
Pokud se týká jednotlivých hospodářských oblastí:
3. požaduje, aby uzavření dohody o volném obchodu s Koreou, která se bude týkat obchodu se zbožím a službami, bylo podstatnou součástí bilaterálních jednání v oblasti vědecké a technické spolupráce a duchovního vlastnictví, aby podporovalo spolupráci v oblasti energetické účinnosti zabraňující změnám klimatu a aby dohoda obsahovala další vnější aspekty energetické politiky, nukleární a obnovitelné zdroje energie a program Galileo;
4. zdůrazňuje, že jakákoliv dohoda o volném obchodu s Koreou by měla obsahovat tato kritéria:
· neprotežování „citlivých“ výrobků ve specifických odvětvích, na které se nevztahují předpisy o hospodářské soutěži (např. zemědělství),
· zlepšení a zjednodušení pravidel Společenství pro označování původu,
· dalekosáhlejší sjednocení stávajících mezinárodních norem a standardů namísto zavedení nových standardů,
· přísnější požadavky na zveřejňování a podpora osvědčených postupů v souvislosti s regulací,
· transparentnost vnitrostátních mechanismů podpory a odstranění stávajících obchodních překážek, které nemají tarifní povahu.
· dodržování mezinárodních technických předpisů a požadavků na označování a odstoupení Koreje od uplatňování netarifních bariér, zejména v automobilovém, farmaceutickém, kosmetickém a elektronickém průmyslu;
5. navrhuje, aby Všeobecná dohoda o obchodu službami (GATS) byla vzata za podklad pro uzavření dohody o volném trhu s Koreou, neboť dohody o obchodu službami byly již obdobně vzaty za podklad pro uzavření dohody o volném trhu s USA, včetně přísných ustanovení v sociální oblasti a oblasti životního prostředí, které tato dohoda obsahovala;
6. je toho názoru, že na základě problematických zkušeností EU s dumpingovými cenami v korejském loďařském průmyslu je nutno v případě porušení sáhnout k účinným a okamžitě proveditelným sankčních mechanismům;
7. poukazuje na zvláštní problém, kterým je zahrnutí zboží z průmyslového komplexu Kaesong (Severní Korea) a domnívá se, že bude přijatelné pouze tehdy, pokud budou uplatňovány při výrobě tohoto zboží základní pravidla Společenství o původu a základní pracovní normy.
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
|
Datum přijetí |
12.11.20007 |
||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
28 3 0 |
|
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Jan Březina, Renato Brunetta, Gianni De Michelis, Den Dover, Adam Gierek, Norbert Glante, András Gyürk, Fiona Hall, David Hammerstein, Ján Hudacký, Romana Jordan Cizelj, Werner Langen, Angelika Niebler, Reino Paasilinna, Atanas Paparizov, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Britta Thomsen, Patrizia Toia, Nikolaos Vakalis |
||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Pilar Ayuso, Ivo Belet, Danutė Budreikaitė, Françoise Grossetête, Satu Hassi, Edit Herczog, Lambert van Nistelrooij, Vittorio Prodi, Esko Seppänen |
||
|
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Eva Lichtenberger |
||
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
|
Datum přijetí |
20.11.2007 |
||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
16 5 5 |
|
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Graham Booth, Carlos Carnero González, Daniel Caspary, Françoise Castex, Christofer Fjellner, Eduard Raul Hellvig, Jacky Henin, Caroline Lucas, Marusya Ivanova Lyubcheva, Erika Mann, Helmuth Markov, David Martin, Georgios Papastamkos, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Tokia Saïfi, Peter Šťastný, Robert Sturdy, Gianluca Susta, Daniel Varela Suanzes-Carpegna, Corien Wortmann-Kool, Zbigniew Zaleski |
||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Danutė Budreikaitė, Małgorzata Handzlik, Jan Tadeusz Masiel, Carl Schlyter, |
||
|
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Paul Rübig |
||