ZPRÁVA o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování určitých vnitrostátních technických pravidel u výrobků zákonně uváděných na trh v jiném členském státě a kterým se zrušuje rozhodnutí 3052/95/ES

4. 12. 2007 - (KOM(2007)0036 – C6‑0065/2007 – 2007/0028(COD)) - ***I

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
Zpravodaj: Alexander Stubb

Postup : 2007/0028(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A6-0489/2007
Předložené texty :
A6-0489/2007
Přijaté texty :

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování určitých vnitrostátních technických pravidel u výrobků zákonně uváděných na trh v jiném členském státě a kterým se zrušuje rozhodnutí 3052/95/ES

(KOM(2007)0036 – C6‑0065/2007 – 2007/0028(COD))

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0036),

–   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a články 37 a 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6‑0065/2007),

–   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro právní záležitosti (A6‑0489/2007),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené KomisíPozměňovací návrhy Parlamentu

Pozměňovací návrh 1

Bod odůvodnění 1

(1) Vnitřní trh zahrnuje oblast bez vnitřních hranic, v jejímž rámci je zajištěn volný pohyb zboží podle Smlouvy, která zakazuje opatření s účinkem rovnocenným množstevním omezením dovozu. Tento zákaz se týká všech vnitrostátních opatření, která mohou, přímo nebo nepřímo, skutečně nebo potenciálně, bránit obchodu se zbožím uvnitř Společenství.

(1) Vnitřní trh zahrnuje oblast bez vnitřních hranic, kde by měla panovat volná a nenarušovaná hospodářská soutěž a v jejímž rámci je zajištěn volný pohyb zboží podle Smlouvy, která zakazuje opatření s účinkem rovnocenným množstevním omezením dovozu. Tento zákaz se týká všech vnitrostátních opatření, která mohou, přímo nebo nepřímo, skutečně nebo potenciálně, bránit obchodu se zbožím uvnitř Společenství.

Odůvodnění

Plně funkční vnitřní trh vyžaduje podmínky volné a nenarušované hospodářské soutěže ve prospěch občanů EU.

Pozměňovací návrh 2

Bod odůvodnění 2

(2) Při nedostatečné harmonizaci práva mohou vnitrostátní orgány nezákonně vytvářet překážky bránící volnému pohybu zboží mezi členskými státy tak, že u zboží pocházejícího z jiného členského státu, kde je zákonně uvedeno trh, uplatňují technická pravidla, která stanoví požadavky týkající se například určení, formy, velikosti, váhy, složení, předvedení, označení a balení, jež toto zboží musí splnit. Uplatňování takových technických pravidel na výrobky zákonně uváděné na trh v jiném členském státě může být v rozporu s články 28 a 30 Smlouvy o ES, i když se tato vnitrostátní pravidla vztahují na všechny výrobky bez rozdílu.

(2) Při nedostatečné harmonizaci práva mohou příslušné orgány nezákonně vytvářet překážky bránící volnému pohybu zboží mezi členskými státy tak, že u výrobků pocházejících z jiného členského státu, kde jsou zákonně uvedeny na trh, uplatňují technická pravidla, která stanoví požadavky týkající se například určení, formy, velikosti, váhy, složení, předvedení, označení, balení atd., jež tyto výrobky musí splnit. Uplatňování takových technických pravidel na výrobky zákonně uváděné na trh v jiném členském státě může být v rozporu s články 28 a 30 Smlouvy o ES, i když se tato technická pravidla vztahují na všechny výrobky bez rozdílu.

Odůvodnění

Tyto změny, které by měly platit v celém textu, se snaží zohlednit různé systémy správy a rozdělení funkcí v jednotlivých členských státech. Slova „vnitrostátní orgány“ by tedy měla být nahrazena slovy „příslušné orgány“ (např. v bodech odůvodnění 4 a 12) a slova „vnitrostátní technická pravidla“ by měla být nahrazena slovy „technická pravidla“ (např. v bodě odůvodnění 7), vzhledem k tomu, že technická pravidla mohou být přijata nejen na vnitrostátní, ale i na regionální úrovni. Pojmu „výrobky“ se dala přednost před pojmem „zboží“, protože toto nařízení hovoří o výrobcích.

Pozměňovací návrh 3

Bod odůvodnění 2a (nový)

 

(2a) Vzájemné uznávání, které vychází z judikatury Soudního dvora, je jedním z prostředků pro zajištění volného pohybu zboží v rámci EU. Vzájemné uznávání se uplatňuje u výrobků, které nepodléhají harmonizačním právním předpisům Společenství, nebo u aspektů výrobků spadajících mimo působnost harmonizačních právních předpisů Společenství. Znamená to, že členský stát nemůže zakázat na svém území prodej výrobků, které jsou již zákonně uváděny na trh v jiném členském státě, i když byly tyto výrobky vyrobeny v souladu s technickými pravidly, jež se liší od pravidel, která musí splňovat domácí výrobky. Jedinou výjimkou z této zásady jsou omezení, jež jsou odůvodněna důvody popsanými v článku 30 Smlouvy, nebo jsou omezením na základě převažujících důvodů veřejného zájmu a jsou přiměřená vzhledem ke sledovanému cíli.

Odůvodnění

Cílem tohoto nařízení je zlepšit používání zásady vzájemného uznávání. V důsledku toho je potřebný bod odůvodnění, jenž vysvětluje tuto zásadu vycházející z judikatury Soudního dvora.

Pozměňovací návrh 4

Bod odůvodnění 3

(3) Je nezbytné stanovit postupy, aby se minimalizovala možnost, že uvedená vnitrostátní pravidla vytvoří nezákonné překážky bránící volnému pohybu zboží mezi členskými státy. Neexistence takových postupů v členských státech způsobuje dodatečné překážky bránící volnému pohybu zboží, jelikož odrazuje podniky od toho, aby své výrobky zákonně uváděné na trh v jiném členském státě prodávaly na území členského státu, který stanoví technická pravidla. Průzkumy ukázaly, že mnohé podniky, zejména malé a střední podniky buď upravují své výrobky tak, aby splňovaly technická pravidla členského státu určení, nebo od uvedení svých výrobků na tento trh upustí.

(3) Dosud se vyskytuje mnoho problémů týkajících se správného uplatňování zásady vzájemného uznávání členskými státy. Uplatňování technických pravidel na výrobky zákonně uváděné na trh v jiném členském státě je tedy nejběžnější a nejnákladnější překážkou obchodu a tvoří téměř 50 % všech překážek, s nimiž se společnosti na vnitřním trhu setkávají. Je proto nezbytné stanovit postupy, aby se minimalizovala možnost, že uvedená technická pravidla vytvoří nezákonné překážky bránící volnému pohybu zboží mezi členskými státy. Neexistence takových postupů v členských státech způsobuje dodatečné překážky bránící volnému pohybu zboží, jelikož odrazuje podniky od toho, aby své výrobky zákonně uváděné na trh v jiném členském státě prodávaly na území členského státu, který stanoví technická pravidla. Průzkumy ukázaly, že mnohé podniky, zejména malé a střední podniky buď upravují své výrobky tak, aby splňovaly technická pravidla členského státu určení, nebo od uvedení svých výrobků na tento trh upustí.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh má připomenout, že vnitřní trh se zbožím dosud není zcela dokončen, protože společnosti, zejména malé a střední podniky, se při přeshraničním obchodě dosud setkávají s překážkami. Proto je potřebné toto nařízení, které se týká nejběžnější a nejnákladnější překážky obchodu na vnitřním trhu, tj. uplatňování technických pravidel na výrobky zákonně uváděné na trh v jiném členském státě.

Pozměňovací návrh 5

Bod odůvodnění 6

(6) Evropská rada na zasedání ve dnech 15. a 16. června 2006 zdůraznila význam jednoduchého, transparentního a snadno uplatňovatelného právního prostředí a posílení důvěry spotřebitelů a podnikatelských subjektů ve vnitřní trh.

(6) Evropská rada na zasedání ve dnech 15. a 16. června 2006 zdůraznila význam jednoduchého, transparentního a snadno uplatňovatelného právního prostředí a posílení důvěry spotřebitelů a podnikatelských subjektů ve vnitřní trh. Evropská rada ve dnech 21. a 22. června 2007 zdůraznila, že další posílení čtyř svobod vnitřního trhu (volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu) a zlepšení jeho fungování si uchovávají prvořadý význam pro růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost. Evropská rada vyzvala Radu a Evropský parlament, aby učinily rychlý pokrok při přijímání tohoto nařízení, aniž by byla dotčena případná harmonizace vnitrostátních technických pravidel.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh má zohlednit prohlášení poslední Evropské rady týkající se tohoto návrhu.

Pozměňovací návrh 6

Bod odůvodnění 8

(8) S ohledem na zásady proporcionality a subsidiarity není vhodné harmonizovat všechna vnitrostátní technická pravidla pro většinu nebo všechny kategorie výrobků.

(8) Nebylo by vhodné, aby tímto nařízením bylo dotčeno přijímání další harmonizace technických pravidel s cílem zlepšit fungování vnitřního trhu.

Pozměňovací návrh 7

Bod odůvodnění 8a (nový)

 

(8a) Obchodní překážky mohou být způsobeny i jinými typy opatření zakázanými v ustanoveních článku 28 Smlouvy. K těmto opatřením patří např. technické specifikace navržené pro postupy zadávání veřejných zakázek nebo povinnost používat národní jazyk. Tato opatření, která mohou být překážkou volného pohybu zboží, však netvoří technické pravidlo ve smyslu tohoto nařízení a nespadají tedy do oblasti jeho působnosti.

Odůvodnění

V zájmu vyjasnění je třeba uvést některé druhy opatření, které jednoznačně nespadají mezi technická pravidla.

Pozměňovací návrh 8

Bod odůvodnění 8b (nový)

 

(8b) K uplatňování technických pravidel ve smyslu tohoto nařízení jsou někdy používány postupy povinného předchozího souhlasu stanoveného na základě právních předpisů členských států, podle nichž před uvedením výrobku nebo typu výrobku na trh členského státu nebo jeho část musí příslušný orgán tohoto členského státu poskytnout na základě žádosti předložené žadatelem svůj formální souhlas. Existence těchto postupů omezuje volný pohyb výrobků. Má-li být proto postup povinného předchozího souhlasu v souladu se základní zásadou volného pohybu zboží na vnitřním trhu odůvodněný, je třeba, aby sledoval veřejný zájem uznaný právní úpravou Společenství a aby byl přiměřený a nediskriminující, což znamená, že by měl být přiměřený vzhledem k dosažení sledovaného cíle a neměl by překračovat rámec toho, co je pro dosažení tohoto cíle nezbytné.

Pozměňovací návrh 9

Bod odůvodnění 8c (nový)

 

(8c) Pokud je postup povinného předchozího souhlasu stanovený členským státem v souladu s právními předpisy Společenství, měly by mít příslušné orgány podle práva tohoto členského státu možnost, aby pokud hospodářský subjekt nepožádá o toto předchozí povolení členského státu, okamžitě stáhly výrobek z trhu nebo zamítly jeho uvedení na trh až do ukončení postupu předchozího souhlasu. Povinné stažení výrobků, které se vztahuje výlučně k tomu, že hospodářský subjekt nepředložil svůj výrobek k postupu povinného předchozího souhlasu stanoveného právem členského státu, by nemělo být rozhodnutím pro účely tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh 10

Bod odůvodnění 8d (nový)

 

(8d) Pokud však byla žádost o povinný předchozí souhlas o povolení výrobku podána, pak by se k jakémukoli zamýšlenému rozhodnutí o zamítnutí žádosti na základě technického pravidla mělo přistupovat v souladu s tímto nařízením, aby žadatel mohl využít procesní ochrany, kterou toto nařízení poskytuje.

Pozměňovací návrh 11

Bod odůvodnění 8e (nový)

 

(8e) Směrnice Rady 91/477/EHS ze dne 18. června 1991 o kontrole nabývání a držení zbraní1 platí pro všechny střelné zbraně, jak jsou definovány v části II přílohy této směrnice, a pro jiné zbraně, než jsou střelné zbraně, definované vnitrostátními právními předpisy. Směrnice 91/477/EHS členské státy zavazuje, aby přijaly všechna příslušná ustanovení zakazující vstup střelné zbraně na jejich území s výjimkou případů definovaných v článcích 11 a 12 této směrnice a za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v těchto článcích, a vstup jiné než střelné zbraně za předpokladu, že to vnitrostátní ustanovení dotyčného členského státu povolují. Tato směrnice rovněž opravňuje členské státy, aby ve svých právních předpisech přijaly přísnější pravidla než sama stanoví, s výhradou práv udělených osobám s bydlištěm ve členských státech podle čl. 12 odst. 2 této směrnice. Protože jsou tyto zbraně předmětem harmonizace, nespadají tedy do oblasti působnosti této směrnice.

 

_______________________

1 Úř. věst. L 256, 13.9.1991, s. 51. Směrnice ve znění …

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh má objasnit oblast působnosti tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh 12

Bod odůvodnění 9

(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků stanoví, že na trh smějí být uváděny pouze bezpečné výrobky. Opravňuje orgány, aby zakázaly jakýkoliv nebezpečný výrobek s okamžitým účinkem nebo na dobu nezbytnou pro různá hodnocení bezpečnosti, zkoušky a kontroly a aby dočasně zakázaly výrobek, který by mohl být nebezpečný. Je proto nezbytné vyjmout z oblasti působnosti tohoto nařízení opatření přijatá vnitrostátními orgány v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádí směrnice 2001/95/ES.

(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků stanoví, že na trh smějí být uváděny pouze bezpečné výrobky a stanoví povinnosti výrobců a distributorů z hlediska bezpečnosti výrobků. Opravňuje orgány, aby zakázaly jakýkoliv nebezpečný výrobek s okamžitým účinkem nebo na dobu nezbytnou pro různá hodnocení bezpečnosti, zkoušky a kontroly a aby dočasně zakázaly výrobek, který by mohl být nebezpečný. Opravňuje rovněž orgány uskutečnit nezbytné kroky pro rychlé přijetí vhodných opatření, jako např. opatření uvedená v čl. 8 odst. 1 písm. b) až f) této směrnice v případě výrobků, které představují vážné riziko. Opatření přijatá vnitrostátními orgány v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádí čl. 8 odst. 1 písm. d) až f) a čl. 8 odst. 3 směrnice 2001/95/ES by tedy měla být vyňata z oblasti působnosti tohoto nařízení.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh má objasnit vztah tohoto nařízení ke směrnici o obecné bezpečnosti výrobků, která stanoví zvláštní postup pro dočasný nebo trvalý zákaz uvedení na trh nebezpečných spotřebních výrobků.

Pozměňovací návrh 13

Bod odůvodnění 10

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, zřizuje mimo jiné systém včasné výměny informací pro oznamování přímého nebo nepřímého rizika pro lidské zdraví pocházejícího z potravin nebo krmiv. Toto nařízení zavazuje členské státy, aby neprodleně oznámily Komisi všechna opatření, která přijmou s cílem omezit uvádění potravin nebo krmiv na trh nebo prosadit jejich stažení z trhu nebo zpětné převzetí, pokud již byly dodány spotřebitelům, z důvodu ochrany lidského zdraví před rizikem, které vyžaduje rychlé jednání. Opatření přijatá vnitrostátními orgány podle čl. 50 odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 178/2002 by proto měla být vyjmuta z oblasti působnosti tohoto nařízení.

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, zřizuje mimo jiné systém včasné výměny informací pro oznamování přímého nebo nepřímého rizika pro lidské zdraví pocházejícího z potravin nebo krmiv. Toto nařízení zavazuje členské státy, aby neprodleně oznámily Komisi všechna opatření, která přijmou s cílem omezit uvádění potravin nebo krmiv na trh nebo prosadit jejich stažení z trhu nebo zpětné převzetí, pokud již byly dodány spotřebitelům, z důvodu ochrany lidského zdraví před rizikem, které vyžaduje rychlé jednání. Opatření přijatá příslušnými orgány členských států podle čl. 50 odst. 3 písm. a) a podle článku 54 nařízení (ES) č. 178/2002 by proto měla být vyjmuta z oblasti působnosti tohoto nařízení.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh má objasnit vztah tohoto nařízení k nařízení 178/2002, kterým se stanoví zvláštní „systém rychlého varování“ pro oznamování přímého nebo nepřímého rizika pro lidské zdraví pocházejícího z potravin nebo krmiv v souladu s jeho článkem 50. Kromě toho nařízení 178/2002 umožňuje členským státům přijmout prozatímní ochranná opatření v souladu s článkem 54. Tato dvě ustanovení tedy zajišťují, aby byly nebezpečné potraviny a krmiva staženy z trhu.

Pozměňovací návrh 14

Bod odůvodnění 11

(11) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat stanoví obecná pravidla pro provádění úředních kontrol za účelem ověření, zda jsou dodržována pravidla, jejichž cílem je zejména předcházet rizikům, která přímo nebo prostřednictvím životního prostředí hrozí člověku a zvířatům, tato rizika odstraňovat nebo snižovat na přijatelnou úroveň, a zaručovat poctivé jednání v obchodu s krmivy a potravinami a chránit zájmy spotřebitelů, včetně označování krmiv a potravin a jiných forem informování spotřebitelů. Stanoví zvláštní postup s cílem zajistit, aby hospodářský subjekt zjednal nápravu situace v případě nedodržení pravidel. Je proto nezbytné vyjmout z oblasti působnosti tohoto nařízení opatření přijatá vnitrostátními orgány v souladu s článkem 54 nařízení (ES) č. 882/2004.

vypouští se

Odůvodnění

Výsledkem vynětí článku 54 nařízení 882/2004 z oblasti působnosti návrhu by bylo, že všechna vnitrostátní neharmonizovaná pravidla pro potraviny a krmiva by podléhala výlučně článku 54. Účelem tohoto pozměňovacího návrhu je vypustit odkaz na článek 54 a začlenit jej do tohoto nařízení. To by zabránilo svévolnému stahování výrobků z trhu v rozporu se zásadou vzájemného uznávání.

Pozměňovací návrh 15

Bod odůvodnění 13

(13) Směrnice Rady 96/48/ES ze dne 23. července 1996 o interoperabilitě transevropského vysokorychlostního železničního systému a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/16/ES ze dne 19. března 2001 o interoperabilitě transevropského konvenčního železničního systému stanoví postupnou harmonizaci systémů a provozu postupným přijímáním technických specifikací pro interoperabilitu. Systémy a zařízení, které jsou zahrnuty do oblasti působnosti uvedených směrnic, by proto měly být vyjmuty z oblasti působnosti tohoto nařízení.

(13) Směrnice Rady 96/48/ES ze dne 23. července 1996 o interoperabilitě transevropského vysokorychlostního železničního systému a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/16/ES ze dne 19. března 2001 o interoperabilitě transevropského konvenčního železničního systému stanoví postupnou harmonizaci systémů a provozu postupným přijímáním technických specifikací pro interoperabilitu. Systémy a prvky interoperability, které jsou zahrnuty do oblasti působnosti uvedených směrnic, by proto měly být vyjmuty z oblasti působnosti tohoto nařízení.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh má zajistit soulad se směrnicí 96/48/ES.

Pozměňovací návrh 16

Bod odůvodnění 13a (nový)

 

(13a) Nařízením Evropského parlamentu a Rady č. (ES) …/… ze dne … [kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem] se zřizuje systém akreditací, který zajišťuje vzájemné přijímání úrovně odborné způsobilosti subjektů posuzování shody. Příslušné orgány členských států by proto již neměly nadále odmítat protokoly o zkouškách a certifikáty, které vydaly akreditované subjekty posuzování shody, na základě jejich nedostatečné odborné způsobilosti. Kromě toho mohou členské státy přijmout zkoušky a certifikáty vydané jinými subjekty posuzování shody.

Pozměňovací návrh 17

Bod odůvodnění 13b (nový)

 

(13b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a o pravidlech služeb informační společnosti1 zavazuje členské státy, aby Komisi a ostatní členské státy informovaly o všech návrzích technických předpisů týkajících se průmyslově vyráběných výrobků, zemědělských produktů a produktů rybolovu a aby jim sdělily důvody, které vyvolaly potřebu těchto technických předpisů. Je však nutné zajistit, aby se po přijetí technického pravidla v jednotlivých případech pro konkrétní výrobky správně uplatňovala zásada vzájemného uznávání. Toto nařízení stanoví postup pro uplatňování zásady vzájemného uznávání v jednotlivých případech prostřednictvím povinnosti příslušného orgánu členského státu určení dokázat, na základě kterých technických nebo vědeckých důvodů konkrétní výrobek v jeho současné formě nemůže být uveden na trh v členském státě určení v souladu s články 28 a 30 Smlouvy.

 

______________________

1 Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37. Směrnice naposledy pozměněna směrnicí Rady 2006/96/ES (Úř. věst. L 363 ze dne 20.12.2006, s. 81).

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh má objasnit rozdíly mezi směrnicí 98/34/ES a tímto nařízením. Podle směrnice 98/34/ES se požaduje, aby členské státy oznamovaly všechny návrhy technických pravidel Komisi před jejich přijetím a používáním. Toto nařízení stanoví postup, podle něhož příslušné orgány mohou uplatňovat svá technická pravidla pro výrobky zákonně uváděné na trh v jiném členském státě za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v článku 4.

Pozměňovací návrh 18

Bod odůvodnění 14

(14) Je na vnitrostátním orgánu, aby v každém případě dokázal, že uplatňování vnitrostátních technických pravidel na určité výrobky zákonně uváděné na trh v jiném členském státě spadá do povolených výjimek.

(14) Postup stanovený v tomto nařízení nemá za následek srovnání mezi technickými pravidly členského státu, kde byl dotyčný výrobek nebo typ výrobku zákonně uveden na trh, a členského státu určení. Vzájemné uznávání se omezuje na analýzu nezbytnosti a proporcionality použití vlastních technických pravidel v konkrétním případě provedenou příslušným orgánem členského státu určení. Je tedy na příslušném orgánu, aby v každém případě dokázal dotyčnému hospodářskému subjektu na základě odpovídajících technických nebo vědeckých důkazů, jež jsou k dispozici, že existují důvody převažujícího veřejného zájmu pro uplatnění technických pravidel pro dotyčný výrobek nebo typ výrobku a že nelze použít méně omezující opatření. Písemné oznámení by mělo hospodářskému subjektu umožnit v dobré víře předložit připomínky ke všem příslušným aspektům zamýšleného rozhodnutí omezujícího přístup na trh. Příslušnému orgánu nic nebrání, aby po uplynutí poskytnuté lhůty uskutečnil opatření, jestliže od hospodářského subjektu neobdrží žádnou odpověď.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh má objasnit postup stanovený v článku 4, podle něhož by příslušné orgány uplatnily technická pravidla pro výrobky zákonně uváděné na trh v jiném členském státě.

Pozměňovací návrh 19

Bod odůvodnění 14a (nový)

 

(14a) Koncept převažujících důvodů veřejného zájmu, na nějž se v určitých ustanoveních tohoto nařízení odkazuje, je rozvíjející se koncept vytvořený Soudním dvorem v jeho judikatuře ve vztahu k článkům 28 a 30 Smlouvy. Tento koncept se mimo jiné vztahuje na účinnost daňového dohledu, poctivost obchodních transakcí, ochranu spotřebitelů, ochranu životního prostředí, zachování rozmanitosti tisku a riziko vážného ohrožení finanční vyváženosti systému sociálního zabezpečení. Tyto převažující důvody mohou odůvodnit uplatňování technických pravidel ze strany příslušných orgánů. Takové použití by se však nemělo stát prostředkem svévolné diskriminace nebo skrytého omezování obchodu mezi členskými státy. Kromě toho by měly být vždy dodržovány zásady nezbytnosti a proporcionality s ohledem na to, zda bylo příslušnými orgány skutečně zvoleno nejméně omezující opatření.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh má poskytnout právní jasnost připomenutím judikatury Soudního dvora.

Pozměňovací návrh 20

Bod odůvodnění 14b (nový)

 

(14b) Při použití postupu stanoveného v tomto nařízení by příslušný orgán členského státu určení neměl stáhnout nebo omezit uvedení na trh výrobku nebo typu výrobku zákonně uváděného na trh v jiném členském státě. Je však vhodné, aby příslušné orgány přijaly prozatímní opatření v případě, kdy je nutný rychlý zásah, jímž se předejde narušení bezpečnosti nebo poškození zdraví uživatelů. Tato prozatímní opatření může příslušný orgán rovněž přijmout s cílem předejít na svém území uvedení na trh výrobku, který podléhá naprostému zákazu týkajícímu se jeho výroby a uvedení na trh z důvodů veřejné mravnosti či veřejné bezpečnosti. Členské státy by měly proto mít za těchto okolností možnost v kterékoli fázi postupu stanoveného v tomto nařízení dočasně pozastavit uvedení na trh výrobku nebo typu výrobku na svém území.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh má objasnit postup stanovený v tomto nařízení. Členské státy tak mohou při použití postupu přijmout prozatímní opatření, která dočasně pozastaví uvedení výrobku na trh, pokud jsou splněny podmínky uvedené v článku 4a. Po použití tohoto postupu se odpovědný orgán může rozhodnout uvedení dotyčného výrobku na trh trvale zakázat.

Pozměňovací návrh 21

Bod odůvodnění 15

(15) Jakékoliv vnitrostátní rozhodnutí, na které se vztahuje toto nařízení, by mělo stanovit dostupné způsoby opravných prostředků, aby hospodářské subjekty mohly zahájit řízení před příslušným vnitrostátním soudem.

(15) Jakékoliv rozhodnutí, na které se vztahuje toto nařízení, by mělo stanovit dostupné soudní opravné prostředky, aby hospodářské subjekty mohly zahájit řízení před příslušným vnitrostátním soudem, což by hospodářskému subjektu umožnilo žádat náhradu škody.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh má poskytnout větší právní jasnost ohledně opravných prostředků, které by měly být v rozhodnutí specifikovány. Rozhodnutí může být přijato nejen na vnitrostátní úrovni, v závislosti na systémech správy a rozdělení funkcí v rámci členských států.

Pozměňovací návrh 22

Bod odůvodnění 15a (nový)

 

(15a) Je vhodné, aby byl hospodářský subjekt rovněž informován o dostupnosti mimosoudních mechanismů řešení problémů v členském státě určení, jako je např. systém SOLVIT, s cílem předejít právní nejistotě a nákladům vynaloženým na zdlouhavé soudní řízení.

Odůvodnění

Průzkumy ukazují, že pouze 4 % společností, které se setkají s překážkou obchodu, podají stížnost. Proto by se mělo podporovat použití mimosoudních mechanismů řešení problémů s cílem nalézt rychlé řešení a předejít nákladům vynaloženým společnostmi během soudních řízení. V tomto ohledu by mohl hrát významnou úlohu systém Solvit.

Pozměňovací návrh 23

Bod odůvodnění 15b (nový)

 

(15b) Jakmile příslušný orgán rozhodne o vyloučení určitého výrobku na základě technického pravidla v souladu s procesními požadavky tohoto nařízení, na veškerá další opatření, která přijme v souvislosti s tímto výrobkem nebo druhem výrobku, založená na tomto rozhodnutí, se již nevztahují požadavky uvedené v tomto nařízení.

Odůvodnění

V těchto případech měl již příslušný hospodářský subjekt možnost využít procesní ochrany, kterou nabízí toto nařízení. Pokud například příslušný orgán v souladu s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení nařídil některému hospodářskému subjektu, aby stáhl určitý výrobek z trhu, a později zjistí, že daný hospodářský subjekt umístil stejný výrobek na trh znovu, nemusí orgán znovu zdůvodňovat své původní rozhodnutí ani opatření.

Pozměňovací návrh 24

Bod odůvodnění 19

(19) Za účelem zjednodušení volného pohybu zboží by mělo být možné, aby kontaktní místa pro výrobky poskytovala vysoce kvalitní informace o vnitrostátních technických pravidlech a jejich provádění. Jelikož by vytvoření kontaktních míst pro výrobky nemělo zasahovat do rozdělení funkcí mezi příslušnými orgány v rámci každého vnitrostátního regulačního systému, mělo by být možné, aby se počet kontaktních míst pro výrobky na členský stát lišil v závislosti na regionálních a místních pravomocích.

(19) Za účelem zjednodušení volného pohybu zboží a posílení správní spolupráce by mělo být možné, aby kontaktní místa pro výrobky poskytovala informace o uplatňování zásady vzájemného uznávání v členském státě určení v souladu s ustanoveními tohoto nařízení. Dále by měla kontaktní místa pro výrobky poskytovat informace o technických pravidlech a kontaktní údaje příslušných orgánů na svém území. Kontaktní místa pro výrobky by měla být vyzývána, aby zpřístupnila informace prostřednictvím internetových stránek a aby je zpřístupnila v dalších jazycích Společenství. Kontaktní místa pro výrobky mohou rovněž hospodářským subjektům poskytovat praktickou pomoc během řízení při uplatnění technických pravidel stanoveném v tomto nařízení.

Odůvodnění

Tento bod odůvodnění se pouze zabývá úkoly přidělenými kontaktním místům pro výrobky v souladu s článkem 8. Zřízením kontaktních míst pro výrobky se zabývá bod odůvodnění 20.

Pozměňovací návrh 25

Bod odůvodnění 20

(20) S cílem nenavyšovat administrativní náklady podniků i příslušných orgánů by členské státy měly být schopné pověřit úkolem kontaktních míst pro výrobky nejen stávající útvary v rámci veřejné správy, ale také obchodní komory, profesní organizace a soukromé subjekty.

(20) Jelikož by vytvoření kontaktních míst pro výrobky nemělo zasahovat do rozdělení funkcí mezi příslušnými orgány v rámci každého vnitrostátního regulačního systému, mělo by být možné, aby členské státy zřídily kontaktní místa pro výrobky v závislosti na regionálních a místních pravomocích. Členské státy by měly být schopné pověřit úkolem kontaktních míst pro výrobky stávající kontaktní místa zřízená v souladu s ostatními nástroji Společenství, především jednotná kontaktní místa zřízená v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu1, s cílem zabránit zbytečnému rozšiřování kontaktních míst a zjednodušit správní postupy. S cílem nenavyšovat administrativní náklady podniků i příslušných orgánů by členské státy také měly být schopné pověřit úkolem kontaktních míst pro výrobky nejen stávající útvary v rámci veřejné správy, ale také vnitrostátní centra SOLVIT, obchodní komory, profesní organizace a soukromé subjekty.

 

__________

1 Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36.

Pozměňovací návrh 26

Bod odůvodnění 21

(21) Členské státy by měly zajistit, aby kontaktní místa pro výrobky byla na požádání schopná zjistit a poskytnout podrobné informace o jakémkoli rozhodnutí, na které se vztahuje toto nařízení, pokud by zveřejnění těchto informací nevedlo k porušení ochrany obchodních zájmů hospodářského subjektu, včetně duševního vlastnictví.

vypouští se

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh má zajistit konzistentnost s úkoly přidělenými kontaktním místům pro výrobky v souladu s článkem 8.

Pozměňovací návrh 27

Bod odůvodnění 22

(22) Členské státy a Komise by měly úzce spolupracovat, aby usnadnily odbornou přípravu zaměstnanců kontaktních míst pro výrobky a podpořily tato kontaktní místa ve snaze zpřístupnit informace o uplatňování vnitrostátních technických pravidel v dalších jazycích Společenství.

(22) Členské státy a Komise by měly úzce spolupracovat, aby usnadnily odbornou přípravu zaměstnanců kontaktních míst pro výrobky.

Odůvodnění

Zaměstnanci pracující na kontaktních místech pro výrobky by měli projít vhodnou odbornou přípravou, aby mohli jednat jako skutečné „poradenské místo“. Potřebou poskytovat informace v dalších jazycích Společenství se již zabývá bod odůvodnění 19.

Pozměňovací návrh 28

Bod odůvodnění 24

(24) S cílem zajistit informace o provádění tohoto nařízení je zapotřebí zavést spolehlivé a účinné monitorovací a hodnotící mechanismy.

(24) S cílem zajistit informace o uplatňování tohoto nařízení je zapotřebí zavést spolehlivé, pravidelné a účinné monitorovací a hodnotící mechanismy a zajistit, aby příslušné orgány členských států řádně uplatňovaly zásadu vzájemného uznávání.

Odůvodnění

Rozhodnutí 3052/95/ES, které bude tímto nařízením zrušeno, stanovilo, že členské státy musí informovat Komisi a ostatní členské státy, pokud vzájemné uznávání zamítnou. To se však v praxi nedělalo. S cílem zajistit správné uplatňování zásady vzájemného uznávání členskými státy by toto nařízení mělo stanovit účinné a pravidelné monitorovací mechanismy.

Pozměňovací návrh 29

Bod odůvodnění 24a (nový)

 

(24a) Toto nařízení platí pro výrobky nebo aspekty výrobků, které nepodléhají harmonizačním právním předpisům Společenství určeným k odstranění překážek obchodu mezi členskými státy, jež jsou výsledkem existence odlišných vnitrostátních technických pravidel. Ustanovení takových opatření Společenství mají často vyčerpávající charakter, takže členský stát nesmí na svém území zakázat, omezovat nebo bránit uvedení na trh výrobků splňujících harmonizační opatření. Některé harmonizační právní předpisy Společenství však umožňují, aby členské státy stanovily pro uvedení na trh a užívání výrobku dodatečné technické podmínky na vnitrostátní úrovni. Takové dodatečné podmínky mohou podléhat článkům 28 a 30 Smlouvy a ustanovením tohoto nařízení. Pro účinné uplatňování tohoto nařízení je proto vhodné, aby Komise sestavila orientační seznam výrobků, jež by spadaly do oblasti působnosti tohoto nařízení.

Odůvodnění

Jedním z důvodů, proč nebylo doposud dosaženo volného pohybu zboží v neharmonizované oblasti, je nedostatek právní jistoty ohledně oblasti působnosti vzájemného uznávání. Často není jasné, na které kategorie výrobků se vzájemné uznávání vztahuje. To znamená, že před rozhodnutím, zda se uplatňuje vzájemné uznávání, musí společnosti a správa nejdříve prozkoumat pro každý konkrétní aspekt výrobku, zda se řídí předpisy na úrovni Společenství. Komise by tedy mohla vyhotovit sezna, výrobků s cílem poskytnout právní jistotu týkající se oblasti působnosti tohoto nařízení, avšak za předpokladu, že by tento seznam byl pouze orientační.

Pozměňovací návrh 30

Bod odůvodnění 25a (nový)

 

(25a) Je vhodné zavést přechodné období pro ustanovení tohoto nařízení týkající se zřízení a úkolů kontaktních míst pro výrobky s cílem umožnit příslušným orgánům přizpůsobit se požadavkům tohoto nařízení.

Odůvodnění

Na zřízení kontaktních míst pro výrobky budou členské státy potřebovat čas. Protože jsou členské státy vyzývány k tomu, aby tuto úlohu svěřily stávajícím strukturám, zejména kontaktním místům zřízeným podle jiných nástrojů Společenství, mělo by být tříměsíční přechodné období dostačující.

Pozměňovací návrh 31

Čl. 1 název (nový)

 

Předmět

Odůvodnění

Kvůli větší právní jasnosti je vhodné ke každému ustanovení tohoto nařízení uvádět název.

Pozměňovací návrh 32

Čl. 1 odst. -1 (nový)

 

-1. Cílem tohoto nařízení je posílit fungování vnitřního trhu s volnou a nenarušovanou hospodářskou soutěží prostřednictvím zlepšení volného pohybu zboží a zároveň zajištění vysoké míry ochrany spotřebitele a bezpečnosti výrobků.

Odůvodnění

Toto nařízení není zaměřeno jen na posílení fungování vnitřního trhu, ale i na to, aby vnitřní trh se zbožím zajišťoval vysokou míru ochrany spotřebitele a bezpečnost výrobků.

Pozměňovací návrh 33

Čl. 1 odst. 1

Toto nařízení stanoví pravidla a postupy, které musí dodržovat vnitrostátní orgány, když přijímají nebo mají v úmyslu přijmout rozhodnutí podle čl. 2 odst. 1, jenž ovlivní volný pohyb výrobků zákonně uváděných na trh v jiném členském státě.

1. Toto nařízení stanoví pravidla a postupy, které musí dodržovat příslušné orgány členských států, když přijímají nebo mají v úmyslu přijmout rozhodnutí podle čl. 2 odst. 1, jež ztěžuje volný pohyb výrobků zákonně uváděných na trh v jiném členském státě, na něž se vztahuje článek 28 Smlouvy.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh má jasněji stanovit účel tohoto nařízení. Uplatňování technických pravidel na výrobky zákonně uváděné na trh v jiném členském státě je překážkou, která ztěžuje obchod uvnitř Společenství, jak je uvedeno v zavedené judikatuře Soudního dvora.

Pozměňovací návrh 34

Čl. 1 odst. 2

Rovněž stanoví zřízení kontaktních míst pro výrobky v každém členském státě za účelem poskytování informací mimo jiné o platných vnitrostátních technických pravidlech.

2. Rovněž stanoví zřízení kontaktních míst pro výrobky v členských státech za účelem poskytování informací a praktické pomoci hospodářským subjektům a posilování správní spolupráce mezi příslušnými orgány členských států.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh má zajistit soulad s úkoly přidělenými kontaktním místům pro výrobky v souladu s článkem 8 nařízení.

Pozměňovací návrh 35

Čl. 2 název (nový)

 

Oblast působnosti

Odůvodnění

Kvůli větší právní jasnosti je vhodné ke každému ustanovení tohoto nařízení uvádět název.

Pozměňovací návrh 36

Čl. 2 odst. 1 pododstavec 1 úvodní část

1. Toto nařízení se vztahuje na rozhodnutí přijatá ohledně jakýchkoliv průmyslově vyráběných výrobků nebo zemědělských produktů, včetně produktů rybolovu zákonně uváděných na trh v jiném členském státě na základě technického pravidla, kde přímým nebo nepřímým účelem takového rozhodnutí je:

1. Toto nařízení se vztahuje na přijatá správní rozhodnutí nebo na rozhodnutí, která mají být přijata, na základě technických pravidel, jak jsou definována v odstavci 2, ohledně jakýchkoliv průmyslově vyráběných výrobků včetně zemědělských produktů a produktů rybolovu zákonně uváděných na trh v jiném členském státě, kde přímým nebo nepřímým účelem takového rozhodnutí je:

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh nerozšiřuje oblast působnosti tohoto nařízení, ale poskytuje větší právní jasnost. Ve skutečnosti by se toto nařízení mělo vztahovat na všechny výrobky v neharmonizované oblasti, které jsou zákonně uváděny na trh v členském státě. Výrobky vyrobené pro vlastní potřebu výrobce nejsou uváděny na trh a jsou tedy automaticky vyjmuty z oblasti působnosti.

Pozměňovací návrh 37

Čl. 2 odst. 1 pododstavec 1 písm. a)

a) zakázat tento výrobek nebo druh výrobku;

vypouští se

Odůvodnění

Bod a) není nutný, protože zákaz výrobků je implicitně obsažen v bodě b) (nepovolit uvedení výrobku nebo druhu daného výrobku na trh) a v bodě d) (požadovat stažení výrobku nebo druhu daného výrobku z trhu).

Pozměňovací návrh 38

Čl. 2 odst. 1 pododstavec 2

Pro účely prvního pododstavce bodu c) se změnou výrobku nebo druhu daného výrobku rozumí jakákoliv změna jedné nebo více charakteristik konkrétního výrobku nebo konkrétního druhu výrobku, jak je uvedeno v technické specifikaci ve smyslu čl. 1 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES.

Pro účely prvního pododstavce bodu c) se změnou výrobku nebo druhu daného výrobku rozumí jakákoliv změna jedné nebo více charakteristik konkrétního výrobku nebo konkrétního druhu výrobku, jak je uvedeno v odst. 2 písm. a).

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh má předejít právní nejistotě, odkaz na technické pravidlo by měl být proto učiněn podle tohoto nařízení a ne podle směrnice 98/34/ES.

Pozměňovací návrh 39

Čl. 2 odst. 1a (nový)

 

1a. Toto nařízení se nevztahuje na rozhodnutí právní povahy učiněná vnitrostátními soudy.

(Viz pozměňovací návrh k čl. 3 odst. 1)

Odůvodnění

Text čl. 3 odst. 1 je místo toho v článku 2, který se zabývá oblastí působnosti tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh 40

Čl. 2 odst. 2

2. Pro účely tohoto nařízení se technickým pravidlem rozumí právní nebo správní předpis členského státu, na který se nevztahuje harmonizace na úrovni Společenství, jehož dodržování je povinné při uvádění výrobku nebo druhu daného výrobku na trh nebo při jeho použití na území určitého členského státu, a který stanoví jednu z následujících podmínek:

2. Pro účely tohoto nařízení se technickým pravidlem rozumí právní nebo správní předpis členského státu, na který se nevztahuje harmonizace na úrovni Společenství:

a) který zakazuje uvádění výrobku nebo druhu daného výrobku na trh nebo jeho použití na území tohoto členského státu; nebo

b) jeho dodržení je povinné při uvádění výrobku nebo druhu daného výrobku na trh nebo při jeho použití na území tohoto členského státu,

a který stanoví jednu z následujících podmínek:

a) požadované charakteristiky výrobku nebo druhu daného výrobku jako jsou úrovně jakosti, ukazatele vlastností, bezpečnost nebo rozměry, včetně požadavků na výrobek, jako jsou obchodní název, terminologie, symboly, zkoušení a zkušební metody, balení, označování výrobků nebo jejich opatřování štítkem s jmenovitými údaji a postupy posuzování shody;

i) požadované charakteristiky výrobku nebo druhu daného výrobku jako jsou úrovně jakosti, ukazatele vlastností, bezpečnost nebo rozměry, včetně požadavků na výrobek, jako jsou obchodní název, terminologie, symboly, balení, označování výrobků nebo jejich opatřování štítkem s jmenovitými údaji;

b) jakýkoliv jiný požadavek kladený na výrobek nebo na druh daného výrobku zejména z důvodu ochrany spotřebitelů nebo životního prostředí, který má vliv na jeho spotřební cyklus po jeho uvedení na trh, jako jsou podmínky použití, recyklace, opětovné používání nebo zneškodňování, pokud tyto podmínky mohou významně ovlivnit složení nebo charakter výrobku nebo jeho uvedení na trh.

ii) jakýkoliv jiný požadavek kladený na výrobek nebo na druh daného výrobku zejména z důvodu ochrany spotřebitelů nebo životního prostředí, který má vliv na jeho spotřební cyklus po jeho uvedení na trh, jako jsou podmínky použití, recyklace, opětovné používání nebo zneškodňování, pokud tyto podmínky mohou významně ovlivnit složení nebo charakter výrobku nebo jeho uvedení na trh;

 

iii) zkoušení a zkušební metody nebo protokoly o zkouškách či certifikáty.

Pozměňovací návrh 41

Čl. 3 název (nový)

 

Souvislost s ostatními ustanoveními práva Společenství

Odůvodnění

Kvůli větší právní jasnosti je vhodné ke každému ustanovení tohoto nařízení uvádět název.

Pozměňovací návrh 42

Čl. 3 odst. 1

1. Toto nařízení se nevztahuje na rozhodnutí právní povahy učiněná vnitrostátními soudy.

vypouští se

Odůvodnění

Protože článek 3 se zabývá vztahy tohoto nařízení s ostatními nástroji Společenství, je čl. 3 odst. 1 raději zařazen do článku 2, který se zabývá oblastí působnosti.

Pozměňovací návrh 43

Čl. 3 odst. 1a (nový)

 

1a. Toto nařízení se nevztahuje na systémy a prvky interoperability, které jsou zahrnuty do oblasti působnosti směrnice 96/48/ES a směrnice 2001/16/ES.

(Viz pozměňovací návrh k čl. 3 odst. 3)

Odůvodnění

Kvůli větší právní jasnosti je text čl. 3 odst. 3 zařazen jako nový odstavec 1.

Pozměňovací návrh 44

Čl. 3 odst. 2

2. Toto nařízení se nevztahuje na opatření přijatá vnitrostátními orgány podle:

2. Toto nařízení se nevztahuje na opatření přijatá orgány členských států podle:

a) ustanovení čl. 8 písm. d), e) nebo f) směrnice 2001/95/ES;

a) ustanovení čl. 8 odst. 1 písm. d) až f) a čl. 8 odst. 3 směrnice 2001/95/ES

b) ustanovení čl. 50 odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 178/2002;

b) ustanovení čl. 50 odst. 3 písm. a) a článku 54 nařízení (ES) č. 178/2002;

c) článku 54 nařízení (ES) č. 882/2004;

 

d) článku 14 směrnice 2004/49/ES.

d) článku 14 směrnice 2004/49/ES.

Odůvodnění

Odkaz na směrnici o obecné bezpečnosti výrobků se vztahuje pouze na nebezpečné spotřebitelské zboží. Vyloučení článku 54 nařízení 882/2004 je v protikladu k účelu článku 3. Článek 54 stanoví, že pokud příslušný orgán zjistí nedodržování právního předpisu o potravinách a krmivech, ať již na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni Společenství, přistoupí k opatřením, včetně např. omezení nebo zákazu uvedení potraviny nebo krmiva na trh. Proto by důsledkem vyloučení tohoto článku z oblasti působnosti tohoto nařízení bylo, že pokud příslušný orgán zjistí, že potravina nebo krmivo nesplňuje vnitrostátní právní předpisy, mohl by přistoupit ke kterémukoli z těchto opatření, což by bylo proti zásadě vzájemného uznávání.

Pozměňovací návrh 45

Čl. 3 odst. 3

3. Toto nařízení se nevztahuje na systémy a zařízení, které jsou zahrnuty do oblasti působnosti směrnice 96/48/ES a směrnice 2001/16/ES.

vypouští se

(Text přesunut do odstavce 1a)

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh má poskytnout větší právní jasnost.

Pozměňovací návrh 46

Kapitola II název

Uplatňování technického pravidla

Postup uplatňování technického pravidla členského státu určení

Odůvodnění

Kapitola II popisuje postup, podle kterého může členský stát určení rozhodnout o zamítnutí vzájemného uznávání a uplatní místo toho vlastní technická pravidla pro výrobek zákonně uváděný na trh v jiném členském státě.

Pozměňovací návrh 47

Čl. 3a (nový)

 

Článek 3 a

 

Informace o výrobku

 

Pokud příslušný orgán členského státu určení předloží výrobek nebo druh výrobku k posouzení, zda je třeba přijmout rozhodnutí podle čl. 2 odst. 1, může při řádném zohlednění zásady proporcionality od hospodářského subjektu požadovat zejména:

 

a) relevantní informace o charakteristikách příslušného výrobku nebo druhu výrobku; nebo

 

b) relevantní a snadno dostupné informace o zákonném uvedení daného výrobku na trh v jiném členském státě.

Odůvodnění

Hospodářský subjekt může být nucen poskytnout informace o zákonném uvádění výrobku na trh. Ne všechny výrobky jsou regulovány technickými pravidly ve všech členských státech, přesto jsou tyto výrobky zákonně uváděny na trh. Zamýšlené rozhodnutí příslušných orgánů se musí opírat o charakteristiky výrobku, a proto je důležité podávat informace o výrobku.

Pozměňovací návrh 48

Čl. 3b (nový)

 

Článek 3b

 

Vzájemné uznávání odborné způsobilosti akreditovaných subjektů posuzování shody

 

Členské státy nesmějí odmítat certifikáty a protokoly vydávané akreditovanými subjekty posuzování shody na základě jejich odborné způsobilosti, jestliže tyto subjekty obdržely akreditační certifikát pro příslušnou oblast posuzování shody v souladu s nařízením (ES) č. .../... [kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh].

Odůvodnění

Certifikáty a protokoly o zkouškách již nelze odmítnout pouze na základě nedostatku odborné způsobilosti subjektu posuzování shody, který byl akreditován v souladu s navrhovaným nařízením, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem. Jestliže subjekt posuzování shody není nadále odborně způsobilý, je povinností vnitrostátního akreditačního orgánu, aby přijal nezbytná opatření. Příslušné orgány mohou však i nadále odmítat certifikáty z jiných důvodů (protokoly o zkouškách nejsou úplné, jsou potřebné dodatečné zkoušky atd.), jestliže to příslušné orgány odůvodní v souladu s postupem stanoveným v článku 4 tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh 49

Čl. 4 název (nový)

 

Vyhodnocování potřeby uplatňovat technické pravidlo členského státu určení

Odůvodnění

Kvůli větší právní jasnosti je vhodné ke každému ustanovení tohoto nařízení uvádět název.

Pozměňovací návrh 50

Čl. 4 odst. 1

1. Jestliže má vnitrostátní orgán v úmyslu přijmout rozhodnutí podle čl. 2 odst. 1, písemně oznámí svůj úmysl hospodářskému subjektu určenému podle článku 5, specifikuje technické pravidlo, na kterém je rozhodnutí založeno, a uvede dostatečné technické nebo vědecké důkazy, že je zamýšlené rozhodnutí oprávněné z důvodů veřejného zájmu uvedených v článku 30 Smlouvy, nebo odkaz na jiný požadavek převažujícího veřejného zájmu, a že je uvedené rozhodnutí vhodné pro zabezpečení dosažení sledovaného cíle a nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné.

1. Jestliže má příslušný orgán členského státu určení v úmyslu přijmout rozhodnutí podle čl. 2 odst. 1, písemně oznámí svůj úmysl hospodářskému subjektu určenému podle článku 5, specifikuje technické pravidlo, na kterém je rozhodnutí založeno, a uvede technické nebo vědecké důkazy o tom:

 

a) že je zamýšlené rozhodnutí oprávněné z důvodů veřejného zájmu uvedených v článku 30 Smlouvy, nebo odkaz na jiný důvod převažujícího veřejného zájmu, a

 

b) že je zamýšlené rozhodnutí vhodné pro zabezpečení dosažení sledovaného cíle a nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné.

 

Zamýšlené rozhodnutí se musí opírat o charakteristiky příslušného výrobku nebo druhu výrobku.

Po obdržení oznámení je dotčenému hospodářskému subjektu poskytnuto alespoň dvacet pracovních dní, aby mohl předložit své připomínky.

Po obdržení oznámení je dotčenému hospodářskému subjektu poskytnuto alespoň dvacet pracovních dní, aby mohl předložit své připomínky. V tomto oznámení se určí lhůta, v níž musí být připomínky předloženy. Pokud během této lhůty příslušný orgán neobdrží od hospodářského subjektu odpověď, může přijmout opatření..

Odůvodnění

Při posuzování, zda je třeba přijmout rozhodnutí, musí členský stát určení zakládat svou analýzu na charakteristikách výrobku a nikoli na existenci či obsahu technických pravidel v členském státě, v němž byl tento výrobek zákonně uveden na trh.

Pozměňovací návrh 51

Čl. 4 odst. 2 pododstavec 1

2. Všechna rozhodnutí uvedená v čl. 2 odst. 1 jsou oznámena dotčenému hospodářskému subjektu a uvádějí důvody, z nichž vychází, včetně důvodů pro odmítnutí jakýchkoli argumentů předložených subjektem.

2. Všechna rozhodnutí uvedená v čl. 2 odst. 1 jsou přijata a oznámena hospodářskému subjektu a Komisi během 20 pracovních dní po uplynutí lhůty pro obdržení připomínek od hospodářského subjektu, jak je uvedeno v odstavci 1 tohoto článku. Zohlední rovněž řádně tyto připomínky a uvádějí důvody, z nichž vychází, včetně důvodů pro odmítnutí případných argumentů předložených subjektem a technické a vědecké důkazy, jak jsou uvedeny v odstavci 1 tohoto článku.

Pozměňovací návrh 52

Čl. 4 odst. 2 pododstavec 2

Rozhodnutí rovněž uvede dostupné opravné prostředky podle platných předpisů daného členského státu a lhůty, jež se na tyto opravné prostředky vztahují.

Rozhodnutí rovněž uvede dostupné opravné prostředky podle platných předpisů daného členského státu a lhůty, jež se na tyto opravné prostředky vztahují. Každé rozhodnutí může být přezkoumáno vnitrostátními soudy či jinými odvolacími orgány.

Odůvodnění

Kvůli větší právní jasnosti je text článku 6 zařazen pod článek 4.

Pozměňovací návrh 53

Čl. 4 odst. 3

3. V případě, že se vnitrostátní orgán po vydání písemného oznámení v souladu s odstavcem 1 tohoto článku rozhodne, že rozhodnutí podle čl. 2 odst. 1 nepřijme, informuje o tom dotčený hospodářský subjekt.

3. V případě, že se příslušný orgán členského státu určení po vydání písemného oznámení v souladu s odstavcem 1 tohoto článku rozhodne, že rozhodnutí podle čl. 2 odst. 1 nepřijme, informuje o tom neprodleně dotčený hospodářský subjekt.

Odůvodnění

Pokud se příslušný orgán rozhodne uplatnit zásadu vzájemného uznávání, hospodářský subjekt by o tom měl být neprodleně informován.

Pozměňovací návrh 54

Čl. 4 odst. 3a (nový)

 

3a. Když v návaznosti na postup stanovený v tomto článku příslušný orgán členského státu určení neinformuje hospodářský subjekt o rozhodnutí uvedeném v čl. 2 odst. 1 ve lhůtě stanovené v odstavci 2 tohoto článku, má se za to, že je výrobek zákonně uvedený na trh ve členském státě určení.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh má zajistit větší právní jistotu hospodářskému subjektu.

Pozměňovací návrh 55

Čl. 4a (nový)

 

Článek 4a

Dočasná opatření

 

1. Při uplatňování postupu stanoveného v této kapitole nesmí příslušný orgán členského státu určení uvedení dotyčného výrobku nebo druhu výrobku na trh dočasně pozastavit s výjimkou případů, kde je splněna některá z následujících podmínek:

 

a) dotyčný výrobek nebo druh výrobku představuje za běžných nebo přiměřeně předvídatelných podmínek použití vážné riziko pro bezpečnost a zdraví uživatelů; nebo

 

b) dotyčný výrobek nebo druh výrobku podléhá ve členském státě určení, pokud jde o jeho výrobu a uvedení na trh, úplnému zákazu, a to výhradně z důvodů veřejné mravnosti či veřejné bezpečnosti;

 

2. Příslušný orgán členského státu určení neprodleně informuje hospodářský subjekt a Komisi o přijetí přechodných opatření, jak je uvedeno v odstavci 1. V případě opatření uvedených v odst. 1 písm. a) je oznámení doplněno technickými nebo vědeckými důvody těchto opatření.

 

3. Přechodná opatření přijatá v souladu s tímto článkem mohou být přezkoumána vnitrostátními soudy či jinými odvolacími orgány.

Pozměňovací návrh 56

Článek 5

 

 

 

 

Písemné oznámení uvedené v čl. 4 odst. 1 je zasláno výrobci ve smyslu čl. 2 písm. e) směrnice 2001/95/ES, je-li na obalu, označení výrobku nebo v průvodních dokumentech uvedena jeho identifikace a kontaktní údaje.

Článek 5

Informace hospodářskému subjektu

 

 

Žádost o informace, písemné oznámení a rozhodnutí uvedené v článcích 4 a 4a jsou zaslány hospodářskému subjektu, jímž je:

 

Písemné oznámení je zasláno distributorovi ve smyslu čl. 2 písm. f) směrnice 2001/95/ES, je-li na obalu, označení výrobku nebo v průvodních dokumentech uvedena jeho identifikace a kontaktní údaje.

a) výrobce výrobku, pokud je usazen ve Společenství, a každá další osoba, která vystupuje jako výrobce, tedy opatří výrobek svým jménem, obchodní značkou nebo jiným rozlišovacím znakem, nebo osoba, která výrobek upraví; nebo

 

Nejsou-li identifikace a kontaktní údaje výrobce a distributora uvedeny na obalu, označení výrobku ani v průvodních dokumentech, je písemné oznámení zasláno jakémukoliv výrobci nebo distributorovi ve smyslu ustanovení uvedených v prvním a druhém odstavci.

b) pokud se příslušnému orgánu nepodaří identifikovat hospodářský subjekt a zjistit kontaktní údaje hospodářského subjektu uvedeného pod písmenem a) – zástupce výrobce, pokud výrobce není usazen ve Společenství, nebo dovozce výrobku, jestliže žádný zástupce usazený ve Společenství neexistuje; nebo

 

c) pokud se příslušnému orgánu nepodaří identifikovat hospodářský subjekt a zjistit kontaktní údaje hospodářského subjektu uvedeného pod písmeny a) a b) – další subjekt z oboru v dodavatelském řetězci, pokud jeho činnosti mohou mít vliv na některé vlastnosti výrobku, které jsou upraveny technickými pravidly, jež se na výrobek vztahují; nebo

 

d) pokud se příslušnému orgánu nepodaří identifikovat hospodářský subjekt a zjistit kontaktní údaje hospodářského subjektu uvedeného pod písmeny a), b) a c) – každý subjekt z oboru v dodavatelském řetězci, jehož činnost nemá vliv na žádnou z vlastností výrobku, které jsou upraveny technickými pravidly, jež se na výrobek vztahují.

Odůvodnění

Cílem pozměňovacího návrhu je poskytnout větší právní jistotu, pokud jde o určení subjektu, který má být podle článku 4 a 4a vyrozuměn. Definice „hospodářského subjektu“, která vychází z definic „výrobce“ a „distributora“ podle směrnice 2001/95/ES, byla vypsána v úplnosti, a nikoli použita prostřednictvím odkazu, jak tomu bylo v návrhu Komise. Částečným důvodem je skutečnost, že čtenář tohoto poměrně krátkého nařízení tak ve snaze zjistit význam jeho klíčových ustanovení nemusí vyhledávat další právní předpisy a částečně je to proto, že definice „výrobce“ a „distributora“ obsažené ve směrnici 2001/95/ES nevyhovují plně kontextu tohoto nařízení. Směrnice 2001/95/ES se zabývá bezpečností výrobků. Technická pravidla, kterých se toto nařízení týká, se však neomezují na otázky bezpečnosti, ale vztahují se například i na puncování drahých kovů. Proto je vhodné odkazy na subjekty z oboru v dodavatelském řetězci, jejichž činnost má či nemá vliv na bezpečnost výrobku, upravit tak, aby označovaly subjekty z oboru v dodavatelském řetězci, jejichž činnost má či nemá vliv na vlastnosti výrobku, které jsou upraveny technickými pravidly, jež se na výrobek vztahují.

Pozměňovací návrh 57

Článek 6

Článek 6

vypouští se

Každé rozhodnutí uvedené v čl. 2 odst. 1 může být přezkoumáno vnitrostátními soudy.

 

Odůvodnění

Kvůli větší právní jasnosti je text článku 6 zařazen pod čl. 4 odst. 2.

Pozměňovací návrh 58

Čl. 7 název (nový)

 

Zřízení kontaktních míst pro výrobky

Odůvodnění

Kvůli větší právní jasnosti je vhodné ke každému ustanovení tohoto nařízení uvádět název.

Pozměňovací návrh 59

Čl. 7 odst. 1

1. Každý členský stát určí jedno nebo více kontaktních míst pro výrobky na svém území a sdělí jejich kontaktní údaje ostatním členským státům a Komisi.

1. Členské státy určí kontaktní místa pro výrobky na svém území a sdělí jejich kontaktní údaje ostatním členským státům a Komisi.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh má respektovat rozdělení odpovědnosti a pravomocí mezi členskými státy. Počet kontaktních míst pro výrobky se tak může lišit v závislosti na regionálních a místních pravomocích.

Pozměňovací návrh 60

Čl. 7 odst. 2

2.Komise zveřejňuje seznam kontaktních míst pro výrobky a pravidelně ho aktualizuje.

2. Komise vypracuje seznam kontaktních míst pro výrobky, pravidelně ho aktualizuje a zveřejňuje ho v Úředním věstníku Evropské unie.

 

Komise rovněž tyto informace zpřístupní na webových stránkách.

Odůvodnění

Seznam kontaktních míst pro výrobky by zveřejněním v Úředním věstníku EU získal úřední charakter. Z praktických důvodů by měl být tento seznam dostupný na webových stránkách zřízených v souladu s tímto nařízením.

Pozměňovací návrh 61

Čl. 8 název (nový)

 

Úkoly

Odůvodnění

Kvůli větší právní jasnosti je vhodné ke každému ustanovení tohoto nařízení uvádět název.

Pozměňovací návrh 62

Čl. 8 odst. 1

1. Kontaktní místa pro výrobky poskytnou na požádání tyto informace:

1. Kontaktní místa pro výrobky poskytnou na požádání mimo jiné ze strany hospodářského subjektu nebo příslušného orgánu jiného členského státu tyto informace:

a) technická pravidla použitelná pro určitý druh výrobku na území daného státu;

a) technická pravidla použitelná pro určitý druh výrobku na území daných kontaktních míst pro výrobky, informace o tom, zda se na daný typ výrobku vztahuje požadavek předchozího schválení podle právní úpravy jejich členského státu a informace o zásadě vzájemného uznávání a o uplatňování tohoto nařízení na území tohoto členského státu;

b) kontaktní údaje vnitrostátních orgánů umožňující je kontaktovat přímo, včetně podrobností o orgánech odpovědných za dohled nad prováděním zvláštních technických pravidel na území daného státu;

b) kontaktní údaje příslušných orgánů v jejich členském státě umožňující je kontaktovat přímo, včetně podrobností o orgánech odpovědných za dohled nad prováděním zvláštních technických pravidel na území daného státu;

c) obecně dostupné opravné prostředky na území daného státu v případě sporu mezi příslušnými orgány a výrobcem nebo distributorem;

c) obecně dostupné opravné prostředky na území daného státu v případě sporu mezi příslušnými orgány a výrobcem nebo distributorem.

d) kontaktní údaje všech sdružení nebo organizací, jiných než vnitrostátní orgány, od kterých mohou výrobci nebo distributoři na území daného státu získat praktickou pomoc.

 

Pozměňovací návrh 63

Čl. 8 odst. 2

2. Kontaktní místa pro výrobky odpoví na všechny žádosti o poskytnutí informací uvedených v odstavci 1 ve lhůtě dvaceti pracovních dnů od jejich obdržení.

3a. Kontaktní místa pro výrobky odpoví na všechny žádosti o informace nebo pomoc uvedené odstavcích 1 a 3 ve lhůtě deseti pracovních dnů od jejich obdržení. V případě, že je tato žádost neopodstatněná, neprodleně o tom kontaktní místo pro výrobky hospodářský subjekt uvědomí .

Odůvodnění

Kontaktní místo pro výrobky může hospodářskému subjektu poskytnout pomoc během řízení popsaného v kapitole II, podle kterého musí hospodářský subjekt během 20 pracovních dnů poskytnout informace (článek 3a) nebo předložit připomínky Proto by mělo kontaktní místo pro výrobky odpovědět ve lhůtě kratší než 20 pracovních dnů. Dále si kontaktní místo pro výrobky může ověřit údaje uvedené v žádosti hospodářského subjektu za účelem rozhodnutí, zda se vztahuje k působnosti tohoto nařízení. Konečně zařadit toto ustanovení za odstavec 3 je logičtější, protože se na něj v pozměňovacím návrhu odkazuje.

Pozměňovací návrh 64

Čl. 8 odst. 3

3. Kontaktní místo pro výrobky v členském státě, ve kterém příslušný výrobce a distributor uvedli daný výrobek zákonně na trh, je informováno o písemných oznámeních a rozhodnutích podle článku 4, pokud by zveřejnění těchto informací nevedlo k porušení ochrany obchodních zájmů dotyčného hospodářského subjektu, včetně práv duševního vlastnictví. Uvedené kontaktní místo pro výrobky má právo předkládat příslušnému vnitrostátnímu orgánu své připomínky.

3. Kontaktní místo pro výrobky v členském státě, ve kterém příslušný hospodářský subjekt uvedl daný výrobek zákonně na trh, může být hospodářskému subjektu nápomocno tím, že jemu nebo příslušnému orgánu poskytne jakékoli potřebné informace nebo zjištění uvedené v článku 4.

 

Pomoc hospodářskému subjektu nezahrnuje poskytování právního poradenství v jednotlivých případech.

Odůvodnění

Je důležité, aby se podnikům, zejména malým a středním podnikům, dostávalo praktické pomoci se správními postupy v oblasti přeshraničního obchodu. Hospodářský subjekt si proto může od kontaktního místa pro výrobky vyžádat praktickou pomoc v případě, že výrobek již byl tímto hospodářským subjektem zákonně uveden na trh.

Pozměňovací návrh 65

Čl. 8 odst. 3b (nový)

 

3b. V případě, že kontaktní místo pro výrobky hospodářskému subjektu poskytuje pomoc, může navázat spojení s kontaktním místem pro výrobky v členském státě určení.

Odůvodnění

Spojení mezi příslušnými kontaktními místy pro výrobky prohloubí správní spolupráci.

Pozměňovací návrh 66

Čl. 8 odst. 3c (nový)

 

3c. Kontaktní místa pro výrobky neúčtují žádné poplatky za informace nebo pomoc poskytnuté podle tohoto článku.

Odůvodnění

Na rozdíl od jednotných kontaktních míst zřízených směrnicí 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu, v nichž mohou poskytovatelé za účelem poskytování přeshraničních služeb vykonat všechny správní postupy a formality, kontaktní místa pro výrobky stanovená tímto nařízením mají fungovat jako poradenská místa pro podniky působící v oblasti přeshraničního obchodu a pro příslušné orgány, které mají zájem spolupracovat s ostatními členskými státy. Proto by měla být kontaktní místa pro výrobky bezplatná. To nicméně nebrání členským státům v tom, aby úkolem kontaktních míst pro výrobky pověřily jednotná kontaktní místa zřízená směrnicí o službách nebo jiná stávající kontaktní místa.

Pozměňovací návrh 67

Článek 9

 

Článek 9

Telematická síť

Komise může podle tohoto nařízení zřídit telematickou síť pro realizaci výměny informací mezi kontaktními místy pro výrobky postupem podle čl. 11 odst. 2.

Komise může podle tohoto nařízení zřídit telematickou síť pro realizaci výměny informací mezi kontaktními místy pro výrobky a/nebo příslušnými orgány členských států postupem podle čl. 11 odst. 2.

Odůvodnění

Prohloubením dialogu a usnadněním kontaktů mezi členskými státy se zajistí užší správní spolupráce.

Pozměňovací návrh 68

Čl. 10 název (nový)

 

Oznamovací povinnost

Odůvodnění

Kvůli větší právní jasnosti je vhodné ke každému ustanovení tohoto nařízení uvádět název.

Pozměňovací návrh 69

Čl. 10 odst. 1

1. Členské státy pošlou Komisi na její žádost detailní zprávu o provádění tohoto nařízení, včetně podrobných informací o všech písemných oznámeních nebo rozhodnutích zaslaných podle čl. 4 odst. 1, 2 nebo 3.

1. Členské státy pošlou každoročně Komisi detailní zprávu o uplatňování tohoto nařízení, včetně podrobných informací o všech písemných oznámeních nebo rozhodnutích zaslaných podle článku 4 včetně veškerých důležitých informací ohledně dotčeného typu produktů.

Odůvodnění

Rozhodnutí 3052/95/ES, které bude tímto nařízením zrušeno, stanovilo, že členské státy musí Komisi a ostatní členské státy informovat, pokud vzájemné uznávání zamítly. To se však v praxi nedělalo. S cílem zajistit správné uplatňování zásady vzájemného uznávání členskými státy by mělo toto nařízení stanovit účinné a pravidelné monitorovací mechanismy.

Pozměňovací návrh 70

Čl. 10 odst. 1a (nový)

 

1a. S ohledem na informace poskytnuté členskými státy podle odstavce 1 Komise přijatá rozhodnutí a opatření zanalyzuje a posoudí jejich odůvodnění.

 

V případě potřeby podnikne Komise příslušné kroky včetně postupu stanoveného v článku 226 Smlouvy s cílem zajistit dodržování tohoto nařízení členskými státy.

Odůvodnění

S cílem zajistit správné uplatňování zásady vzájemného uznávání členskými státy by mělo toto nařízení stanovit účinné a pravidelné monitorovací mechanismy, přičemž zásadní úloha zde připadá Komisi.

Pozměňovací návrh 71

Čl. 10 odst. 2

2. Do pěti let od data stanoveného v článku 13 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení.

2. Do tří let od data stanoveného v článku 13 a poté každých pět let provede Komise přezkoumání a Evropskému parlamentu a Radě předloží zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Komise zprávu případně doplní o příslušné návrhy za účelem zlepšení volného pohybu zboží.

Odůvodnění

Parlament a Rada by za účelem sledování uplatňování zásady vzájemného uznávání členskými státy měly být pravidelně informovány. Hodnocení vypracované Komisí by rovněž mohlo sloužit k určení odvětví, ve kterých by mohlo být vhodné provést další harmonizaci nebo další opatření Společenství s cílem zlepšit fungování vnitřního trhu.

Pozměňovací návrh 72

Čl. 10 odst. 2a (nový)

 

2a. Komise sestaví orientační seznam výrobků, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, zveřejní ho a pravidelně ho bude aktualizovat. Tento seznam Komise zpřístupní na webových stránkách.

Odůvodnění

Jedním z důvodů, proč nebylo doposud dosaženo volného pohybu zboží v neharmonizované oblasti, je nedostatek právní jistoty ohledně oblasti působnosti vzájemného uznávání. Často není jasné, na které kategorie výrobků se vzájemné uznávání vztahuje. To znamená, že před rozhodnutím, zda se uplatňuje vzájemné uznávání, musí společnosti a správa nejdříve prozkoumat pro každý konkrétní aspekt výrobku, zda se řídí předpisy na úrovni Společenství. Komise by tedy mohla vyhotovit seznam výrobků s cílem poskytnout právní jistotu týkající se oblasti působnosti tohoto nařízení, avšak za předpokladu, že by tento seznam byl pouze orientační.

Pozměňovací návrh 73

Čl. 11 název (nový)

 

Postup pro projednávání ve výboru

Odůvodnění

Kvůli větší právní jasnosti je vhodné ke každému ustanovení tohoto nařízení uvádět název.

Pozměňovací návrh 74

Čl. 12 název (nový)

 

Zrušení

Odůvodnění

Kvůli větší právní jasnosti je vhodné ke každému ustanovení tohoto nařízení uvádět název.

Pozměňovací návrh 75

Čl. 13 název (nový)

 

Vstup v platnost a použitelnost

Odůvodnění

Kvůli větší právní jasnosti je vhodné ke každému ustanovení tohoto nařízení uvádět název.

Pozměňovací návrh 76

Čl. 13 pododstavec 1a (nový)

 

Články 7 a 8 se použijí ode dne [první den v měsíci následujícím po šesti měsících od data zveřejnění].

Odůvodnění

Na zřízení kontaktních míst pro výrobky budou členské státy potřebovat čas. Protože členské státy jsou vyzývány k tomu, aby tuto úlohu svěřily stávajícím strukturám, zejména kontaktním místům zřízeným podle jiných nástrojů Společenství, mělo by být šestiměsíční přechodné období dostačující.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

1. Úvod

Vnitřní trh je základním kamenem hospodářského růstu EU, který je založen na čtyřech svobodách: volném pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu. Aby byl vnitřní trh zboží plně funkční, je třeba odstranit technické překážky.

V oblasti zboží toho lze dosáhnout harmonizací technických pravidel členských států nebo vzájemným uznáváním technických pravidel členských států. Harmonizovaná oblast pokrývá 75 % vnitřního trhu zbožím (přibližně 1,5 bilionu eur), zatímco neharmonizovaná oblast (na niž by se mělo vztahovat vzájemné uznávání) pokrývá zbývajících 25 % (přibližně 500 miliard).

Náklady způsobené neuplatňováním vzájemného uznávání se odhadují asi na 150 miliard eur.

Tento návrh nařízení má odstranit překážky správného uplatňování vzájemného uznávání.

2. Doprovodné informace týkající se vzájemného uznávání

Zásada vzájemného uznávání je odvozena z judikatury ESD, konkrétně ze známého rozsudku ve věci Cassis de Dijon ze dne 20. února 1979. Zásada se zakládá na jednom pravidle a jedné výjimce:

a) Obecné pravidlo: Členský stát v zásadě nemůže na svém území zakázat ani omezit prodej zboží zákonně vyrobeného nebo uvedeného na trh v jiném členském státě, i když toto zboží není plně v souladu s pravidly členského státu určení.

b) Výjimka: V případě chybějící harmonizace se může členský stát od této zásady odchýlit
a může přijmout opatření zakazující či omezující přístup takového zboží na vnitřní trh, pouze pokud jsou taková opatření i) nutná, ii) přiměřená a iii) oprávněná z důvodů popsaných v článku 30 Smlouvy o ES nebo pokud se jedná o nadřazené požadavky veřejného zájmu.

Existují dvě hlavní kategorie výrobků, na něž se vztahuje vzájemné uznávání:

(i) výrobky, na něž se na úrovni EU nevztahuje žádná harmonizace právních předpisů. Tato kategorie zahrnuje například jízdní kola, žebříky, lešení, výrobky z cenných kovů, předměty pro péči o děti, nádrže a kontejnery;

(ii) výrobky, které jsou harmonizovány částečně. Například funkčnost klimatických a účinnostních vlastností poplašných systémů není na rozdíl od všech ostatních vlastností harmonizována. Tato kategorie rovněž zahrnuje (mimo jiné) textil, obuv, informační technologie, určité typy motorových vozidel, elektromateriál a určité potraviny.

Existují tři hlavní důvody nedostatečného fungování zásady vzájemného uznávání:

(i)        členské státy zásadu neuplatňují řádně nebo vůbec;

(ii)       nedostatečné znalosti o zásadě vzájemného uznávání jak na straně hospodářských subjektů, tak členských států;

(iii)      právní nejistota ohledně způsobu zavádění zásady v praxi.

3. Hlavní body návrhu Komise

Oblast působnosti návrhu (články 2 a 3). Nařízení se vztahuje na rozhodnutí, jejichž přímým nebo nepřímým důsledkem je situace, kdy výrobek zákonně uvedený na trh v jiném členském státě nemůže ve stávající podobě zůstat na trhu jiného členského státu nebo na něj nemůže být uveden. Na dané výrobky se vztahují technická pravidla, jež nejsou předmětem harmonizace na úrovni Společenství.

Postup v případě, že členský stát hodlá uplatnit vlastní technická pravidla (články 4, 5 a 6). V případě, že se orgán členského státu rozhodne zavést vlastní technické pravidlo (např. pokud se vzájemné uznávání z nějakého důvodu nepoužívá), je povinen své rozhodnutí zdůvodnit. Před tím, než orgány dospějí ke konečnému rozhodnutí ohledně uplatnění nebo neuplatnění vlastních technických pravidel, má hospodářský subjekt k dispozici 20 dnů na to, aby na toto odůvodnění reagoval.

Úkoly kontaktních míst pro výrobky (články 7 a 8). Hlavním úkolem je poskytování informací o technických pravidlech podnikům a příslušným orgánům ostatních členských zemí.

Telematická síť (článek 9). Tento článek umožňuje vytvoření telematické sítě v souladu s rozhodnutím 2004/387/ES s cílem rozšířit uplatňování zásady vzájemného uznávání.

Plán podávání zpráv (článek 10) o provádění tohoto nařízení je stanoven v článku 10.

4. Stanovisko zpravodaje

Zpravodaj plně schvaluje úsilí Komise o maximální možné uplatňování zásady vzájemného uznávání a o poskytnutí právní jasnosti hospodářským subjektům i členským státům ohledně způsobu jejího zavádění.

                      Předmět a oblast působnosti (Kapitola 1)

Článek 1

Zpravodaj se domnívá, že by měl návrh stanovit jasněji svůj hlavní cíl, konkrétně zajištění volného pohybu zboží v neharmonizované oblasti.

Článek 2

Odstavec 1

Za účelem dosažení větší právní jasnosti byly průmyslově vyráběné výrobky změněny na veškeré výrobky. Například výrobky vyráběné pro vlastní potřebu sem nadále nespadají, jelikož nikdy v žádném členském státě nevstupují na trh.

Zpravodaj se domnívá, že zákaz výrobku je rovnocenný se zamítnutím jeho registrace nebo stažením z trhu.

Odstavec 2

Definice „technického pravidla“ byla převzata ze směrnice 98/34/EC. Za účelem větší právní jasnosti sloučil zpravodaj zkoušení a osvědčení do zvláštního pododstavce. Vzhledem k tomu, že existence postupů posuzování shody (nebo postupů předchozího povolení v souladu s rozhodnutími Evropského soudního dvora) není technickým pravidlem, všechna zkoušení a zkušební metody a osvědčení v rámci postupů posuzování shody technickými pravidly jsou, a tudíž spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení. Je důležité, aby se prostřednictvím tohoto nařízení zabránilo neoprávněnému dodatečnému testování výrobků v členském státě určení.

Článek 3

V souvislosti s vynětími z oblasti působnosti považuje zpravodaj článek 54 nařízení (ES) č. 882/2004 za zbytečný, neboť možnost stažení nebezpečných potravin nebo krmiv z trhu je již zaručena nařízením (ES) č. 178/2002. Na druhé straně vynětí článku 54 nařízení (ES) č. 882/2004 by členským státům umožnilo stahovat z trhu výrobky, které nejsou v souladu s jejich vlastními vnitrostátními právními předpisy, aniž by při tom musely uplatňovat zásadu vzájemného uznávání.

Postup uplatňování technického pravidla členského státu určení.

(Kapitola 2)

Článek 3a (nový)

Podle zpravodaje představuje článek 4 tohoto nařízení vrcholnou míru činností pravidelného dozoru nad trhem. Hospodářský subjekt a odpovědný orgán členského státu spolu obvykle, ještě než tato míra dostoupí vrcholu, o dozoru nad trhem naváží dialog. Zpravodaj považuje za nutné objasnit, že během tohoto dialogu musí hospodářský subjekt poskytnout informace o ustanoveních, na jejichž základě byl výrobek uveden na trh v jiném členském státě.

Článek 4

S cílem poskytnout hospodářskému subjektu větší jistotu pro plánování jeho činnosti zavedl zpravodaj lhůtu 20 dnů, jež se počítá od uplynutí lhůty pro obdržení připomínek od hospodářského subjektu. Hospodářský subjekt tak bude mít nejméně 20 dnů na to, aby na oznámení reagoval. Po jejich uplynutí má členský stát stále k dispozici 20 pracovních dní k tomu, aby s přihlédnutím k připomínkám hospodářského subjektu dospěl ke konečnému rozhodnutí. Bez ohledu na znění konečného rozhodnutí členského státu může hospodářský subjekt svou činnost plánovat s větší jistotou ve vztahu k termínu tohoto rozhodnutí.

Pokud členský stát žádné konečné rozhodnutí nevydá, považuje se výrobek v tomto členském státě za zákonně uvedený na trh.

Článek 4a (nový)

Výrobek, jenž podléhá postupům tohoto nařízení, zůstává na trhu členského státu určení během těchto postupů až do chvíle, kdy je členským státem vydáno konečné rozhodnutí. V tomto novém článku se uvádí, že členský stát může z důvodů veřejné mravnosti či bezpečnosti z trhu dočasně stáhnout nebezpečný výrobek nebo výrobek, který podléhá úplnému zákazu. Toto stažení je však nutno považovat za dočasné opatření. Členský stát je při vydání konečného rozhodnutí i nadále povinen předložit vědecké důkazy a zohlednit připomínky hospodářského subjektu. Konečné rozhodnutí tak může být opačné než dočasné opatření na stažení trhu.

Článek 5

V tomto článku zpravodaj objasňuje, komu je třeba zaslat oznámení a rozhodnutí členského státu.

Článek 6

S cílem více sjednotit kapitolu 2 zpravodaj zařadil text článku 6 do čl. 4 odst. 2 .

Kontaktní místa pro výrobky (Kapitola 3)

Články 7 a 8

Zpravodaj tyto dva články pozměnil, aby tak objasnil, že kontaktní místa pro výrobky by měla:

- poskytovat v prvé řadě informace týkající se zásady vzájemného uznávání a s tím souvisejících práv hospodářských subjektů a členských států;

- sloužit jako poradenská místa poskytující praktickou (avšak v žádném případě právní) pomoc v souvislosti s uplatňováním zásady vzájemného uznávání;

- poskytovat informace jak hospodářským subjektům, tak odpovědným orgánům členských států;

- navázat mezi zeměmi vzájemnou spolupráci a utvořit tak účinnou informační síť.

Závěrečná ustanovení (Kapitola 4)

Článek 10

Zpravodaj je přesvědčen, že výraz „na její žádost" je zdrojem právní nejistoty, protože členské státy nemohou vědět, kdy přesně budou muset splnit svou oznamovací povinnost. Z tohoto důvodu zpravodaj zavádí pro členské státy roční oznamovací povinnost. Navíc by tak byla Komise pravidelně informována o uplatňování tohoto nařízení v členských státech. Komise bude tyto zprávy rovněž analyzovat a v případě porušení jednat.

Za účelem zvýšení povědomí o zásadě vzájemného uznávání a s cílem poskytnout vodítko hospodářským subjektům ohledně oblastí, na něž se zásada vztahuje, považuje zpravodaj za nutné, aby Komise zveřejnila orientační seznam výrobků spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení. Tento seznam by se v žádném případě nesnažil být vyčerpávající a na principu příkladů by sloužil pouze k orientaci.

Článek 13

Zpravodaj se domnívá, že po vstupu tohoto nařízení v platnost budou členské státy potřebovat lhůtu šesti měsíců na zřízení kontaktních míst pro výrobky.

Samotné nařízení by však mělo vstoupit v platnost do 20 dnů od zveřejnění. To by mělo hospodářskému subjektu umožnit používat vzájemné uznávání od začátku účinnějším způsobem, třebaže v prvních šesti měsících ještě bez pomoci kontaktních míst pro výrobky.

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (17. 9. 2007)

pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování určitých vnitrostátních technických pravidel u výrobků zákonně uváděných na trh v jiném členském státě a kterým se zrušuje rozhodnutí 3052/95/ES
(KOM(2007)0036 – C6‑0065/2007 – 2007/0028(COD))

Navrhovatel: Jan Březina

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Volný pohyb zboží patří mezi čtyři základní svobody, na nichž je založena Evropská unie. Unii se této svobody podařilo dosáhnout zejména zrušením cel a dalšími opatřeními, mezi které patří například harmonizace technických požadavků na určité kategorie výrobků. Stále ale existuje řada výrobků, jejichž technické parametry nejsou na úrovni EU harmonizovány. To umožňuje, aby si členské státy požadavky na tyto výrobky upravily samy ve svých právních předpisech. Taková praxe však vytváří značné i finančně náročné administrativní překážky pro obchodníky, kteří musí absolvovat další administrativní postupy a přizpůsobovat své výrobky v neharmonizované oblasti, pokud je chtějí dovážet do jiných členských států. V řadě případů tato situace vede k rozhodnutí obchodníků nevyvážet své výrobky do některých zemí.

V roce 1979 přišel s řešením Evropský soudní dvůr, který ve svém rozhodnutí v případu "Cassis de Dijon" dovodil ze Smlouvy o ES tzv. zásadu vzájemného uznávání. Dle této zásady mají výrobky vyrobené nebo uvedené na trh v jednom členském státě přístup na trh v jiném členském státě, i když zcela neodpovídají jeho vnitrostátním požadavkům. Tento přístup je zcela pochopitelný, protože lze předpokládat, že veřejný zájem, jako je například ochrana zdraví nebo životního prostředí, je v různých členských státech chráněn srovnatelným způsobem. Členský stát může přístup na svůj trh omezit pouze tehdy, je-li schopen prokázat, že dochází k ohrožení veřejného zájmu.

Z důvodu lepšího pochopení je třeba upozornit, že zásada vzájemného uznávání se nevztahuje na nekvalitní výrobky, které jsou bezprostředně nebezpečné či škodlivé pro spotřebitele. V souladu se směrnicí 2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků mohou být takové výrobky okamžitě staženy z trhu a vnitrostátní orgány o jejich výskytu informují ostatní členské státy prostřednictvím systému Společenství pro rychlou výměnu informací (RAPEX).

Na základě informací z členských států a Evropské komise je však situace i po 25 letech uplatňování zásady vzájemného uznávání v EU neuspokojivá. Je běžnou praxí, že vnitrostátní orgány v členských státech požadují po obchodnících, aby své výrobky přizpůsobovali místním předpisům a podstupovali nákladné a zdlouhavé procesy, jako např. přezkušování výrobků místními zkušebnami, ačkoli je takové jednání ve většině případů v rozporu s evropským právem.

Proto Komise přichází s návrhem nařízení, jehož cílem je zvýšit právní jistotu pro obchodníky i samotné vnitrostátní orgány tím, že se stanoví jasná pravidla pro vzájemné uznávání. Návrh nařízení obsahuje několik zásadních aspektů:

– stanovení závazného postupu pro vnitrostátní orgány, pokud se rozhodnou neuplatnit zásadu vzájemného uznávání a omezit pohyb výrobku z jiného členského státu na svůj trh;

– dostatečný časový prostor před vydáním konečného písemného rozhodnutí vnitrostátním orgánem, aby mohli obchodníci zohlednit jeho připomínky;

– s ohledem na informace předložené obchodníkem musí vnitrostátní orgán své konečné rozhodnutí zdůvodnit písemně;

– vnitrostátní orgán rovněž nese důkazní břemeno, proč považuje za nezbytné omezit pohyb výrobku z jiného členského státu na svůj trh a proč je třeba, aby bylo uplatněno zvláštní vnitrostátní pravidlo;

– obchodník má rovněž možnost odvolat se proti takovému rozhodnutí k soudu;

– důležitou součástí návrhu je zřízení sítě kontaktních a informačních míst v jednotlivých členských státech EU, na která se mohou jak vnitrostátní orgány, tak obchodníci obracet s žádostmi o informace o konkrétních výrobcích. Tato místa budou propojena tzv. telematickou sítí.

Co se týká uplatnění zásady vzájemného uznávání v neharmonizované oblasti výrobků a navrhovaného textu, navrhovatel stanoviska Výboru pro průmysl, energetiku a výzkum návrh Evropské komise vítá, jelikož má velký význam pro uplatňování zásady vzájemného uznávání i pro volný pohyb zboží, protože postup v praxi dosud nebyl jednotný. I když je samotná zásada zakotvena v článcích 28 a 30 Smlouvy o ES, čelí několik společností problémům při vstupu na jiný trh v rámci EU, a to často kvůli neznalosti existence nebo rozsahu této zásady. Samotný návrh správně přesouvá důkazní břemeno zpět na členské státy, které musí dokázat, že výrobek splňuje jedno z kritérií stanovených v článku 30 Smlouvy nebo v jiných rozsudcích Evropského soudního dvora, a zásada vzájemného uznávání proto nemusí být uplatněna.

S ohledem na stávající praxi a odlišné postavení vnitrostátních orgánů a obchodníků vyvážejících své výrobky na trhy jiných členských států se navrhovatel domnívá, že návrh zajistí spravedlivou rovnováhu mezi obchodníky a státními orgány rozhodujícími o přístupu na trh.

Navrhovatel navrhuje zejména následující změny:

– je naprosto zásadní, aby existoval přístup k relevantním vnitrostátním technickým pravidlům, na kterých je založeno rozhodnutí vnitrostátního orgánu, a to zejména v případě malých a středních podniků (MSP). Čl. 4 odst. 1 se proto doplňuje tak, že zavazuje vnitrostátní orgány k tomu, aby ke svému rozhodnutí přikládaly kopii příslušných technických norem či alespoň informaci, kde mohou být příslušné technické normy konzultovány;

– protože spolupráce kontaktních míst na vnitrostátní a evropské úrovni má zásadní význam a zajišťuje lepší výměnu informací o vnitrostátních právních předpisech a konkrétním uplatňování vnitrostátních norem, navrhuje se, aby byl příslušným způsobem změněn článek 9.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Znění navržené Komisí[1]Pozměňovací návrhy Parlamentu

Pozměňovací návrh 77

Čl. 2 odst. 1 pododstavec 1 úvodní část

1. Toto nařízení se vztahuje na rozhodnutí přijatá ohledně jakýchkoliv průmyslově vyráběných výrobků nebo zemědělských produktů, včetně produktů rybolovu zákonně uváděných na trh v jiném členském státě na základě technického pravidla, kde přímým nebo nepřímým účelem takového rozhodnutí je:

1. Toto nařízení se vztahuje na rozhodnutí přijatá ohledně jakéhokoli zboží zákonně uváděného na trh v jiném členském státě na základě technického pravidla, kde přímým nebo nepřímým účelem takového rozhodnutí je:

Odůvodnění

Konzistentnost s terminologií ve Smlouvě a v judikatuře Evropského soudního dvora.

Pozměňovací návrh 78

Čl. 2 odst. 1 pododstavec 1 písm. b)

b) nepovolit uvedení výrobku nebo druhu daného výrobku na trh;

b) nepovolit uvedení zboží nebo druhu daného zboží na trh nebo nepovolit jeho používání;

Odůvodnění

Některá vnitrostátní technická pravidla rozlišují mezi „uváděním výrobku na trh“ a „používáním výrobku“. Jsou tedy druhy výrobků, které mohou být uvedeny na trh, ale nemohou být za určitých podmínek používány. Výše uvedená formulace by umožnila pokrýt všechny potenciální situace.

Pozměňovací návrh 79

Čl. 2 odst. 1 pododstavec 1 písm. c)

c) vyžadovat změnu výrobku nebo druhu daného výrobku předtím, než může být na trh uveden nebo na trhu ponechán;

c) vyžadovat změnu nebo certifikaci zboží nebo druhu daného zboží předtím, než může být na trh uvedeno nebo na trhu ponecháno;

Odůvodnění

Současné znění návrhu nařízení zakazuje členským státům požadovat po obchodnících přizpůsobení jejich výrobků technickým požadavkům státu dovozu. Často se ale stává, že jsou obchodníci nuceni nechat své výrobky ve státě dovozu zkontrolovat, a to i přesto, že byly zkontrolovány již ve státě, kde byly vyrobeny, a mají příslušné certifikáty. Tento postup je v rozporu se zásadou vzájemného uznávání a pro obchodníky představuje další zbytečné náklady. Praxe požadování neoprávněné kontroly je tedy stejně škodlivá jako požadavek na přizpůsobování výrobků.

Pozměňovací návrh 80

Čl. 2 odst. 1 pododstavec 2

Pro účely prvního pododstavce bodu c) se změnou výrobku nebo druhu daného výrobku rozumí jakákoliv změna jedné nebo více charakteristik konkrétního výrobku nebo konkrétního druhu výrobku, jak je uvedeno v technické specifikaci ve smyslu čl. 1 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES.

Pro účely prvního pododstavce písm. c) se změnou zboží nebo druhu daného zboží rozumí jakákoliv změna jedné nebo více charakteristik konkrétního zboží nebo konkrétního druhu zboží, jak je uvedeno v odst. 2 písm. a).

Odůvodnění

Není důvod odkazovat na směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES, když se příslušná ustanovení této směrnice (definice technické specifikace) objevují v čl. 2 odst. 2 písm. a). Jednodušší a z legislativního hlediska jasnější se proto jeví nahradit odkaz na směrnici 98/34/ES odkazem na čl. 2 odst. 2 písm. a) návrhu nařízení.

Pozměňovací návrh 81

Čl. 4 odst. 1 pododstavec -1 (nový)

 

-1. Je úkolem vnitrostátních orgánů, aby u každého jednotlivého případu prokázaly, že uplatňování vnitrostátních technických pravidel na určité zboží zákonně uváděného na trh v jiném členském státě je odůvodněno článkem 30 Smlouvy o ES nebo požadavkem převažujícího veřejného zájmu.

Odůvodnění

Důkazní břemeno musí být jasně stanoveno nejen v odůvodněních (bod odůvodnění 14), ale i v hlavním textu samotného návrhu.

Pozměňovací návrh 82

Čl. 4 odst. 1 pododstavec 1

1. Jestliže má vnitrostátní orgán v úmyslu přijmout rozhodnutí podle čl. 2 odst. 1, písemně oznámí svůj úmysl hospodářskému subjektu určenému podle článku 5, specifikuje technické pravidlo, na kterém je rozhodnutí založeno, a uvede dostatečné technické nebo vědecké důkazy, že je zamýšlené rozhodnutí oprávněné z důvodů veřejného zájmu uvedených v článku 30 Smlouvy, nebo odkaz na jiný požadavek převažujícího veřejného zájmu, a že je uvedené rozhodnutí vhodné pro zabezpečení dosažení sledovaného cíle a nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné.

 

1. Jestliže má vnitrostátní orgán v úmyslu přijmout rozhodnutí podle čl. 2 odst. 1, písemně oznámí svůj úmysl hospodářskému subjektu určenému podle článku 5, stejně jako Komisi a kontaktnímu místu pro výrobky v daném členském státě, specifikuje technické pravidlo, na kterém je rozhodnutí založeno, a uvede dostatečné technické nebo vědecké důkazy, že je zamýšlené rozhodnutí oprávněné z důvodů veřejného zájmu uvedených v článku 30 Smlouvy, nebo odkaz na jiný požadavek převažujícího veřejného zájmu, a že je uvedené rozhodnutí vhodné pro zabezpečení dosažení sledovaného cíle a nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné.

Odůvodnění

Povinnost vnitrostátních orgánů informovat Komisi a kontaktní místo pro výrobky uvedené v článku 8 o záměru přijmout rozhodnutí uvedené v článku 2 má za cíl dále zabránit vnitrostátním orgánům, aby přijímaly neodůvodněná rozhodnutí.

Pozměňovací návrh 83

Čl. 4 odst. 1 pododstavec 1a (nový)

 

Pokud se rozhodnutí vnitrostátního orgánu opírá o vnitrostátní technické pravidlo, musí být k oznámení přiloženo znění tohoto pravidla, nebo v něm musí být uvedeno, kde lze toto pravidlo nalézt.

Odůvodnění

Přístup k příslušným vnitrostátním technickým pravidlům je nutné hospodářským subjektům usnadnit, a to zejména v případě malých a středních podniků (MSP).

Pozměňovací návrh 84

Čl. 4 odst. 1 pododstavec 2

Po obdržení oznámení je dotčenému hospodářskému subjektu poskytnuto alespoň dvacet pracovních dní, aby mohl předložit své připomínky.

Po obdržení oznámení je dotčenému hospodářskému subjektu poskytnut jeden měsíc, aby mohl předložit své připomínky.

Odůvodnění

Vzhledem k tomu, že návrh stanoví dvacetidenní lhůtu pouze jako minimální délku („minimálně dvacet pracovních dní“), může se délka lhůty v jednotlivých členských státech lišit. Stanovení jednotné lhůty uplatňované v celé EU by výrazně přispělo k posílení právní jistoty pro obchodníky. Z hlediska počítání délky lhůty se zdá, že by bylo jednodušší změnit ji na jeden měsíc.

Pozměňovací návrh 85

Čl. 4 odst. 3

3. V případě, že se vnitrostátní orgán po vydání písemného oznámení v souladu s odstavcem 1 tohoto článku rozhodne, že rozhodnutí podle čl. 2 odst. 1 nepřijme, informuje o tom dotčený hospodářský subjekt.

3. V případě, že se vnitrostátní orgán po vydání písemného oznámení v souladu s odstavcem 1 tohoto článku rozhodne, že rozhodnutí podle čl. 2 odst. 1 nepřijme, informuje o tom bez odkladu dotčený hospodářský subjekt.

Odůvodnění

V okamžiku, kdy je obchodníkovi doručeno písemné oznámení o úmyslu vydat rozhodnutí omezující volný pohyb výrobku, je v určité nejistotě. Je proto žádoucí, aby toto období nejistoty bylo maximálně zkráceno pro případ, že se národní orgán nakonec rozhodne pohyb výrobku neomezit. Řešením by bylo doplnit slova „bez odkladu“ do poslední věty čl. 4 odst. 3. Úřady by tak musely dotčený hospodářský subjekt neprodleně informovat o tom, že omezující opatření přijato nebude, což by zabránilo případné liknavosti ze strany těchto orgánů.

Pozměňovací návrh 86

Čl. 8 odst. 1 písm. a)

a) technická pravidla použitelná pro určitý druh výrobku na území daného státu;

a) technická pravidla použitelná pro určitý druh zboží na území daného státu a informace o uplatňování zásady vzájemného uznávání;

Odůvodnění

Kontaktní místa by měla informovat nejen o vnitrostátních technických předpisech, ale zejména o způsobu, jakým je uplatňována zásada vzájemného uznávání. Rozšíření informační povinnosti neznamená pro kontaktní místa zásadní nárůst agendy a pro obchodníky působící na vnitřním trhu představují informace o zásadě vzájemného uznávání užitečný nástroj. Zvýšená míra informací může zvýšit důvěru obchodníků v možnost skutečného uplatňování zásady vzájemného uznávání, což může vést k nárůstu objemu obchodování s takovýmto zbožím na vnitřním trhu EU.

Pozměňovací návrh 87

Čl. 9 odst. -1 (nový)

 

Komise zajistí spolupráci a výměnu informací mezi všemi kontaktními místy pro výrobky ve všech členských státech.

Odůvodnění

Spolupráce kontaktních míst pro výrobky na vnitrostátní i přeshraniční úrovni je nezbytná k zajištění lepšího toku informací o restriktivních vnitrostátních technických pravidlech a jejich používání v praxi. Na evropské úrovni by spolupráci měla organizovat Evropská komise, avšak aktivně spolupracovat by měly být ochotny i členské státy.

Pozměňovací návrh 88

Článek 9

Komise může podle tohoto nařízení zřídit telematickou síť pro realizaci výměny informací mezi kontaktními místy pro výrobky postupem podle čl. 11 odst. 2.

Komise podle tohoto nařízení zřídí telematickou síť pro realizaci výměny informací mezi kontaktními místy pro výrobky postupem podle čl. 11 odst. 2.

Odůvodnění

Vytvoření telekomunikačního nástroje mezi Komisí a kontaktními místy pro výrobky je nejvýše důležité pro zajištění hladkého fungování trhu, a proto by mělo být vytvoření a používání tohoto nástroje povinné. V souladu s pozm. návrhem 2.

Pozměňovací návrh 89

Čl. 10 odst. 2

2. Do pěti let od data stanoveného v článku 13 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení.

2. Po uplynutí dvou let od data stanoveného v článku 13 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení.

Odůvodnění

Dva roky se jeví jako přiměřenější lhůta pro předložení zprávy o provádění nařízení Evropskému parlamentu a Radě. Stejná doba byla stanovena v případě směrnice 98/34/ES.

Pozměňovací návrh 90

Článek 13

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení vstupuje v platnost tři měsíce od data jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Odůvodnění

Dvacetidenní lhůta pro vstup nařízení v platnost se jeví jako nepřiměřeně krátká. Určitý čas si vyžádá zejména vytvoření kontaktních míst, informování všech pracovníků státní správy, kteří budou nařízení v praxi uplatňovat, popřípadě přijetí nezbytných legislativních opatření v souvislosti s novými prvky, které nařízení zavádí. Z výše uvedených důvodů se zdá účelné prodloužit lhůtu na tři měsíce.

POSTUP

Název

Uplatňování vnitrostátních technických pravidel u výrobků legálně uváděných na trh v jiném členském státě

Referenční údaje

KOM(2007)0036 - C6-0065/2007 - 2007/0028(COD)

Příslušný výbor

IMCO

Výbor, který zaujal stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

13.3.2007

 

 

 

Navrhovatel

       Datum jmenování

Jan Březina

3.5.2007

 

 

Projednání ve výboru

26.6.2007

17.7.2007

 

 

Datum přijetí

13.9.2007

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

47

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Šarūnas Birutis, Jan Březina, Philippe Busquin, Jorgo Chatzimarkakis, Giles Chichester, Silvia Ciornei, Den Dover, Nicole Fontaine, Adam Gierek, Norbert Glante, András Gyürk, Erna Hennicot-Schoepges, Ján Hudacký, Romana Jordan Cizelj, Romano Maria La Russa, Eluned Morgan, Angelika Niebler, Reino Paasilinna, Atanas Paparizov, Francisca Pleguezuelos Aguilar, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Paul Rübig, Andres Tarand, Britta Thomsen, Radu Țîrle, Claude Turmes, Nikolaos Vakalis, Alejo Vidal-Quadras, Dominique Vlasto

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Alexander Alvaro, Ivo Belet, Danutė Budreikaitė, Joan Calabuig Rull, Manuel António dos Santos, Neena Gill, Françoise Grossetête, Vittorio Prodi, Bernhard Rapkay, Esko Seppänen, Peter Skinner, Silvia-Adriana Ţicău

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Luisa Fernanda Rudi Ubeda, Hans-Peter Mayer, Sepp Kusstatscher, Thomas Mann, Rosa Miguélez Ramos

  • [1]  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti (12. 9. 2007)

pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování určitých vnitrostátních technických pravidel u výrobků zákonně uváděných na trh v jiném členském státě a kterým se zrušuje rozhodnutí 3052/95/ES
(KOM(2007)0036 – C6‑0065/2007 – 2007/0028(COD))

Navrhovatel: Jacques Toubon

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Podle článků 28 a 30 Smlouvy nemohou členské státy určení zakázat na svém území prodej výrobků, se kterými je zákonně obchodováno v jiném členském státě a které nepodléhají harmonizaci Společenství, ledaže jsou technická omezení stanovená členským státem určení odůvodněna motivy uvedenými v článku 30 Smlouvy o ES nebo se zakládají na naléhavé potřebě veřejného významu uznané v judikatuře Soudního dvora a jsou proporční. Jedná se o „zásadu vzájemného uznávání“.

Zavedení této zásady komplikuje několik problémů: i) podniky a vnitrostátní orgány nebyly dostatečně informovány o existenci zásady vzájemného uznávání; ii) oblast působnosti zásady a důkazní břemeno jsou předmětem právní nejistoty, neboť není vždy jasné, na které kategorie výrobků se vzájemné uznávání vztahuje; iii) podniky podstupují riziko, že jejich výrobky nebudou mít přístup na trh členského státu určení; iv) neexistuje pravidelný dialog mezi příslušnými orgány v jednotlivých členských státech. Je tedy nezbytné vypracovat postupy, které zabrání, aby vnitrostátní technická pravidla vytvářela nezákonné překážky volnému pohybu zboží mezi členskými státy.

Zpravodaj předložil změny návrhu nařízení, aby byl jeho dosah zřejmější, zlepšil se přístup k informacím ze strany hospodářských subjektů a Evropské komisi byl usnadněn její kontrolní úkol. Pozměňovací návrhy mají též za cíl svěřit evropské výkonné moci větší odpovědnost – jakožto strážkyně Smluv musí vykonávat svůj kontrolní úkol aktivněji.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Výbor pro vnitřní trh jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:

Znění navržené Komisí[1]Pozměňovací návrhy Parlamentu

Pozměňovací návrh 91

Právní východisko 1

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 37 a 95 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

Pozměňovací návrh 92

Bod odůvodnění 1

(1) Vnitřní trh zahrnuje oblast bez vnitřních hranic, v jejímž rámci je zajištěn volný pohyb zboží podle Smlouvy, která zakazuje opatření s účinkem rovnocenným množstevním omezením dovozu. Tento zákaz se týká všech vnitrostátních opatření, která mohou, přímo nebo nepřímo, skutečně nebo potenciálně, bránit obchodu se zbožím uvnitř Společenství.

(1) Vnitřní trh zahrnuje oblast bez vnitřních hranic, v jejímž rámci je zajištěn volný pohyb zboží podle Smlouvy, která zakazuje opatření s účinkem rovnocenným množstevním omezením dovozu.

Odůvodnění

Dotčená věta byla nahrazena body odůvodnění 1a a 1b, které upřesňují zákaz všech vnitrostátních opatření, která mohou, přímo nebo nepřímo, skutečně nebo potenciálně, bránit obchodu se zbožím uvnitř Společenství.

Pozměňovací návrh 93

Bod odůvodnění 1a (nový)

(1a) Veškerou právní úpravu členských států, která by mohla, ať přímo nebo nepřímo, skutečně nebo potenciálně, narušit obchod ve Společenství, je nutno považovat za opatření s účinkem rovnocenným množstevnímu omezení dovozu a tudíž zakázané článkem 28 Smlouvy. Normy uplatňované bez rozdílu na vnitrostátní a dovážené výrobky, jejichž uplatňování může snížit jejich objemy prodeje, tudíž v zásadě představují také opatření s rovnocenným účinkem, zakázané článkem 28 Smlouvy.

Odůvodnění

Postup stanovený v návrhu nařízení představuje výjimku ze zásady vzájemného uznávání. Cílem bodů odůvodnění 1a a 1b je upřesnit zákaz všech vnitrostátních opatření, která mohou, přímo nebo nepřímo, skutečně nebo potenciálně, bránit obchodu se zbožím uvnitř Společenství. Představují upozornění, které vychází z judikatury Soudního dvora[2] a je určené členským státům.

Pozměňovací návrh 94

Bod odůvodnění 1b (nový)

 

(1b) Podle Soudního dvora je systém, který zachovává, byť jen jako formalitu, požadavek dovozních licencí nebo jakýchkoli podobných postupů, v zásadě v rozporu s článkem 30 Smlouvy. Ukládání dovozních formalit, které vytváří systém předběžného povolení, totiž může narušit obchod uvnitř Společenství a přístup výrobků legálně vyrobených a prodávaných v jiných členských státech na trh.Tato překážka je o to závažnější, pokud tento systém vystavuje dotčené výrobky dodatečným nákladům. Za takových okolností se nejedná o pouhé omezení nebo o pouhý zákaz některých způsobů prodeje. Ukládání předběžného povolení je proto nutno považovat za překážku obchodu mezi členskými státy, která spadá do oblasti působnosti článku 28 Smlouvy.

Odůvodnění

Cílem bodů odůvodnění 1a a 1b je upřesnit zákaz všech vnitrostátních opatření, která mohou, přímo nebo nepřímo, skutečně nebo potenciálně, bránit obchodu se zbožím uvnitř Společenství. Představují upozornění, které vychází z judikatury Soudního dvora[3] a je určené členským státům.

Pozměňovací návrh 95

Bod odůvodnění 2

(2) Při nedostatečné harmonizaci práva mohou vnitrostátní orgány nezákonně vytvářet překážky bránící volnému pohybu zboží mezi členskými státy tak, že u zboží pocházejícího z jiného členského státu, kde je zákonně uvedeno trh, uplatňují technická pravidla, která stanoví požadavky týkající například určení, formy, velikosti, váhy, složení, předvedení, označení a balení, jež toto zboží musí splnit. Uplatňování takových technických pravidel na výrobky zákonně uváděné na trh v jiném členském státě může být v rozporu s články 28 a 30 Smlouvy o ES, i když se tato vnitrostátní pravidla vztahují na všechny výrobky bez rozdílu.

(2) Při nedostatečné harmonizaci práva mohou vnitrostátní orgány nezákonně vytvářet překážky bránící volnému pohybu zboží mezi členskými státy tak, že u zboží pocházejícího z jiného členského státu, kde je zákonně uvedeno na trh, uplatňují technická pravidla, která stanoví požadavky týkající například určení, formy, velikosti, váhy, složení, předvedení, označení a balení, jež toto zboží musí splnit.

Odůvodnění

Znění poslední věty tohoto bodu odůvodnění obsahují nové body odůvodnění 1a a 1b.

Pozměňovací návrh 96

Bod odůvodnění 7a (nový)

 

(7a) Směrnice 98/34/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů týkajících se služeb informační společnosti1 stanoví členským státům povinnost sdělit Komisi a ostatním členským státům jakýkoli záměr stanovit technické pravidlo týkající se průmyslově vyráběných výrobků a zemědělských výrobků včetně produktů rybolovu a zaslat jí oznámení týkající se důvodů, z nichž je zavedení takového technického pravidla nutné. Je však nutno zajistit, aby byla po přijetí vnitrostátního technického pravidla v jednotlivých případech na konkrétní výrobky správně používána zásada vzájemného uznávání. Toto nařízení zakotvuje postup pro použití zásady vzájemného uznávání v jednotlivých případech, přičemž stanoví, že vnitrostátní orgány jsou povinny odůvodnit, z jakých technických nebo vědeckých důvodů nemůže být konkrétní výrobek ve své stávající podobě na vnitrostátním trhu povolen v souladu s články 28 a 30 Smlouvy. Vnitrostátní orgány nejsou povinny v rámci tohoto nařízení odůvodňovat samotné technické pravidlo.

 

_________

1 Úř. věst. 204, 21.7.1998, s. 37. Směrnice naposledy pozměněna směrnicí 2006/96/ES Rady (Úř. věst. L 363, 20 12.2006, s. 81).

Odůvodnění

Směrnice 98/34 a nařízení se musí vzájemně doplňovat, nařízení nesmí zpochybňovat stávající oznamovací postupy.

Navíc tím, že členský stát sdělí Komisi všechny záměry stanovit technické pravidlo týkající se průmyslového výrobku, zemědělského výrobku či produktu rybolovu a oznámí jí důvody, jež jej k vedou k zavedení tohoto technického opatření, se podle směrnice 98/34 ujišťuje, že vnitrostátní orgány budou posléze co nejméně zatíženy: členský stát nemusí odůvodnit samotné technické pravidlo. Toto nařízení posiluje systém ex ante tím, že požaduje od členských států, aby sdělily jakýkoli záměr stanovit technické pravidlo příslušným hospodářským subjektům prostřednictvím kontaktních míst pro výrobky. Zajišťuje tedy informaci přímému účastníkovi dříve, než vzniknou překážky, a podporuje dialog mezi podniky a členskými státy.

Pozměňovací návrh 97

Bod odůvodnění 8a (nový)

(8a) Je nutno rozlišovat mezi povinností poskytnout spotřebiteli některé informace týkající se výrobku tím, že se doplní o určité specifikace nebo že se k němu připojí dokumenty jako návod k použití, a povinností poskytnout tyto informace v určitém jazyce. Povinnost poskytnout spotřebiteli některé informace týkající se výrobku tím, že se doplní o určité specifikace nebo že se k němu připojí dokumenty, proto pro účely tohoto nařízení představuje „technický předpis“, zatímco povinnost označit výrobek a poskytnout návod k jeho použití alespoň v jazyce nebo jazycích zóny, ve které jsou tyto výrobky prodávány, nepředstavuje „technický předpis“ ve smyslu tohoto nařízení.

Odůvodnění

Tento bod odůvodnění je odůvodněn snahou zajistit současně dobré informování subjektů a spotřebitelů, ale také snahou vyjasnit oblast působnosti tohoto nařízení v souladu s judikaturou Soudního dvora. Soudní dvůr totiž v rozsudku COLIM NV (C-33/97) upřesnil, co spadá pod pojem „technický předpis“ a co nikoli, a to by mělo být vyjasněno v bodu odůvodnění za účelem správného uplatňování tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh 98

Bod odůvodnění 8b (nový)

(8b) Postupy předběžného povolování nejsou technickými předpisy ve smyslu tohoto nařízení.

Odůvodnění

Existují povolovací postupy týkající se uvádění vnitrostátních výrobků na trh (zdravotnické výrobky). Podle práva Společenství však pro žádné postupy předběžného povolování neexistuje povinnost odkladné lhůty typu „standstill“ a toto nařízení se tudíž nepoužije.

Pozměňovací návrh 99

Bod odůvodnění 9

(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků stanoví, že na trh smějí být uváděny pouze bezpečné výrobky. Opravňuje orgány, aby zakázaly jakýkoliv nebezpečný výrobek s okamžitým účinkem nebo na dobu nezbytnou pro různá hodnocení bezpečnosti, zkoušky a kontroly a aby dočasně zakázaly výrobek, který by mohl být nebezpečný. Je proto nezbytné vyjmout z oblasti působnosti tohoto nařízení opatření přijatá vnitrostátními orgány v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádí směrnice 2001/95/ES.

(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků stanoví, že prodávány smějí být pouze bezpečné výrobky, a určuje povinnosti, které má výrobce a distributor, pokud jde o bezpečnost výrobků. Opravňuje orgány, aby zakázaly jakýkoliv nebezpečný výrobek s okamžitým účinkem nebo na dobu nezbytnou pro různá hodnocení bezpečnosti, zkoušky a kontroly a aby dočasně zakázaly výrobek, který by mohl být nebezpečný. Podle této směrnice jsou orgány, v případě, kdy výrobky představují vážné riziko, rovněž oprávněny provést nezbytnou akci s cílem pohotově uplatnit příslušná opatření uvedená v čl. 8 odst. 1 písm. b) až f) uvedené směrnice. Je proto vhodné vyjmout z oblasti působnosti tohoto nařízení opatření přijatá vnitrostátními orgány v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádí čl. 8 odst. 1 písm. d) až f) a odst. 3 směrnice 2001/95/ES.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh upřesňuje obsah směrnice 2001/95/ES, pokud jde o bezpečnost výrobků.

Pozměňovací návrh 100

Bod odůvodnění 10

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, zřizuje mimo jiné systém včasné výměny informací pro oznamování přímého nebo nepřímého rizika pro lidské zdraví pocházejícího z potravin nebo krmiv. Toto nařízení zavazuje členské státy, aby neprodleně oznámily Komisi všechna opatření, která přijmou s cílem omezit uvádění potravin nebo krmiv na trh nebo prosadit jejich stažení z trhu nebo zpětné převzetí, pokud již byly dodány spotřebitelům, z důvodu ochrany lidského zdraví před rizikem, které vyžaduje rychlé jednání. Opatření přijatá vnitrostátními orgány podle čl. 50 odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 178/2002 by proto měla být vyjmuta z oblasti působnosti tohoto nařízení.

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, zřizuje mimo jiné systém včasné výměny informací pro oznamování přímého nebo nepřímého rizika pro lidské zdraví pocházejícího z potravin nebo krmiv. Toto nařízení zavazuje členské státy, aby neprodleně oznámily Komisi všechna opatření, která přijmou s cílem omezit uvádění potravin nebo krmiv na trh nebo prosadit jejich stažení z trhu nebo zpětné převzetí, pokud již byly dodány spotřebitelům, z důvodu ochrany lidského zdraví před rizikem, které vyžaduje rychlé jednání. Opatření přijatá orgány členských států podle čl. 50 odst. 3 písm. a) a článku 54 nařízení (ES) č. 178/2002 by proto měla být vyjmuta z oblasti působnosti tohoto nařízení.

Odůvodnění

Je nutno zmínit článek 54 nařízení č. 178/2002, který stanoví naléhavá opatření stažení z trhu v případě selhání Komise v oblasti bezpečnosti potravin.

Pozměňovací návrh 101

Bod odůvodnění 11a (nový)

(11a) Tímto nařízením nejsou dotčeny směrnice Společenství, které se týkají harmonizace opatření na ochranu zdraví lidí, zvířat nebo rostlin a které stanoví postupy pro kontrolu dodržování těchto opatření.

Odůvodnění

V oblasti ochrany lidí, zvířat a v rostlinolékařské oblasti existuje zvláštní postup, který se použije i nadále, neboť kontroly jsou již v Evropské unii harmonizovány. Každý zvláštní postup, který byl harmonizován, je vyloučen z oblasti působnosti návrhu nařízení (viz rozsudek C 249/92), a tudíž se na něj nevztahují pravidla o obrácení důkazního břemene, odkladné lhůtě typu „standstill“ atd.

Pozměňovací návrh 102

Bod odůvodnění 14

(14) Je na vnitrostátním orgánu, aby v každém případě dokázal, že uplatňování vnitrostátních technických pravidel na určité výrobky zákonně uváděné na trh v jiném členském státě spadá do povolených výjimek.

(14) Je na vnitrostátním orgánu, aby v každém případě dokázal, že uplatňování vnitrostátních technických pravidel na určité výrobky zákonně uváděné na trh v jiném členském státě spadá do povolených výjimek a že není možné uchylovat se k méně restriktivním opatřením. Písemné oznámení předložené vnitrostátním orgánem hospodářskému subjektu by mělo tomuto umožnit formulovat v dobré víře připomínky ke všem relevantním aspektům rozhodnutí, které má být přijato a jehož cílem má být omezení přístupu na trh. V důsledku toho by měl orgán informovat dotčený hospodářský subjekt o technickém a vědeckém odůvodnění rozhodnutí, které má být přijato, v souladu se zásadou proporcionality. Neodpoví-li hospodářský subjekt do doby uplynutí stanovené lhůty, nic nebrání vnitrostátnímu orgánu v přijetí restriktivnějších opatření.

Odůvodnění

Je nezbytné nastolit rovnováhu mezi povinnostmi subjektu a členského státu určení. Je tak třeba se ujistit, že pokud hospodářský subjekt neodpověděl do doby uplynutí stanovené lhůty, může mu členský stát uložit další technické pravidlo.

Pozměňovací návrh 103

Bod odůvodnění 23

(23) Vzhledem na rozvoj a zřizování celoevropských služeb elektronické správy a telematických sítí, které je podporují, je třeba uvažovat o možnosti zřízení elektronického systému pro výměnu informací mezi jednotlivými kontaktními místy pro výrobky v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady 2004/387/ES o interoperabilním poskytování celoevropských služeb elektronické správy (eGovernment) orgánům veřejné správy, podnikům a občanům (IDABC).

(23) Vzhledem na rozvoj a zřizování celoevropských služeb elektronické správy a telematických sítí, které je podporují, je třeba stanovit možnost zřízení elektronického systému pro výměnu informací mezi jednotlivými kontaktními místy pro výrobky v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady 2004/387/ES o interoperabilním poskytování celoevropských služeb elektronické správy (eGovernment) orgánům veřejné správy, podnikům a občanům (IDABC).

Odůvodnění

Nestačí uvažovat o možnosti zřízení takového systému; je třeba jej stanovit. Viz také znění pozměňovacího návrhu k článku 9.

Pozměňovací návrh 104

Čl. 2 odst. 1 první pododstavec úvodní část

Toto nařízení se vztahuje na rozhodnutí přijatá ohledně jakýchkoliv průmyslově vyráběných výrobků nebo zemědělských produktů, včetně produktů rybolovu zákonně uváděných na trh v jiném členském státě na základě technického pravidla, kde přímým nebo nepřímým účelem takového rozhodnutí je:

Toto nařízení se vztahuje na rozhodnutí přijatá ohledně jakýchkoliv nových či použitých průmyslově vyráběných výrobků nebo zemědělských produktů, včetně produktů rybolovu zákonně uváděných na trh v jiném členském státě na základě technického pravidla, kde přímým nebo nepřímým účelem takového rozhodnutí je:

Pozměňovací návrh 105

Čl. 2 odst. 1 první pododstavec písm. c)

c) vyžadovat změnu výrobku nebo druhu daného výrobku předtím, než může být na trh uveden nebo na trhu ponechán;

c) vyžadovat změnu výrobku nebo druhu daného výrobku předtím, než může být na trh uveden nebo na trhu ponechán, nebo umožnit jeho používání nebo, jedná-li se o vozidlo, jeho provoz, přidělení poznávací značky či registrace;

Pozměňovací návrh 106

Čl. 3 odst. 2 písm. a)

a) ustanovení čl. 8 písm. d), e) nebo f) směrnice 2001/95/ES;

a) ustanovení čl. 8 odst. 1 písm. d) f) a odst. 3 směrnice 2001/95/ES;

Odůvodnění

Pozměňovací návrh upřesňuje opatření stažení z trhu, která se použijí v případě vážného rizika na všechny kategorie výrobků.

Pozměňovací návrh 107

Čl. 3 odst. 2 písm. b)

b) ustanovení čl. 50 odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 178/2002;

b) ustanovení čl. 50 odst. 3 písm. a) a článku 54 nařízení (ES) č. 178/2002;

Odůvodnění

Pozměňovací návrh tak z tohoto nařízení vylučuje článek 54 nařízení č. 178/2002, který stanoví naléhavá opatření stažení z trhu v případě nečinnosti Komise v oblasti bezpečnosti potravin.

Pozměňovací návrh 108

Čl. 4 odst. 1 pododstavec 2a (nový)

 

Vnitrostátní orgány nejsou povinny odůvodňovat samotné technické pravidlo v případě, že bylo odůvodněno podle směrnice 98/34/ES.

Odůvodnění

Pokud v bodě odůvodnění 7a vysvětlujeme raison d’être tohoto nařízení ve vztahu ke stávající směrnici 98/34, je nutné připomenout toto členění mezi dva legislativní nástroje ve vlastním textu.

Pozměňovací návrh 109

Čl. 4 odst. 3a (nový)

3a. Vnitrostátní orgán informuje Komisi o rozhodnutí zahájit postup stanovený tímto článkem a o všech následných krocích tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

Aby mohla Evropská komise vykonávat svou kontrolní činnost, je třeba, aby byla informována o rozhodnutí zahájit postup a o všech následných krocích tohoto rozhodnutí.

Pozměňovací návrh 110

Článek 5a (nový)

 

Článek 5a

 

Vnitrostátní orgán je povinen prokázat v každém případě, že použití vnitrostátních technických pravidel na některé výrobky, s nimiž se zákonně obchoduje v jiném členském státě, spadá mezi povolené výjimky a že nelze použít méně restriktivní pravidla. Písemné oznámení umožní hospodářskému subjektu formulovat v dobré víře připomínky ke všem relevantním aspektům rozhodnutí, které má být přijato a jehož cílem má být omezení přístupu na trh. Vnitrostátní orgán proto informuje dotčený hospodářský subjekt o technickém a vědeckém odůvodnění rozhodnutí, které má být přijato, a to v souladu se zásadou proporcionality. Neodpoví-li hospodářský subjekt, může vnitrostátní orgán po vypršení lhůty přijmout opatření.

Odůvodnění

Je nezbytné nastolit rovnováhu mezi povinnostmi subjektu a členského státu určení. Je tak třeba se ujistit, že pokud hospodářský subjekt neodpověděl do doby uplynutí stanovené lhůty, může mu členský stát uložit další technické pravidlo.

Pozměňovací návrh 111

Článek 8a (nový)

 

Článek 8a

 

1. Členské státy shromažďují informace vyjmenované v čl. 8 odst. 1, a to každý do své databáze.

 

2. Komise zajistí vzájemné propojení těchto databází a používá tyto informace s cílem:

 

- zajistit kontrolu těchto informací a souladu dotčených technických pravidel s právem Společenství a

 

- zpřístupnit tyto informace na internetu hospodářským subjektům a členským státům.

 

3. Členské státy zajistí aktualizaci všech informací předávaných Komisi.

Odůvodnění

Je nutno stanovit propojení databází Evropskou komisí, aby byla zajištěna kontrola souladu vnitrostátních technických pravidel s právem Společenství a aby relevantní informace byly zpřístupněny hospodářským subjektům.

Pozměňovací návrh 112

Článek 9

Komise může podle tohoto nařízení zřídit telematickou síť pro realizaci výměny informací mezi kontaktními místy pro výrobky postupem podle čl. 11 odst. 2.

Komise podle tohoto nařízení zřídí nejpozději dne 31. prosince 2009 telematickou síť pro realizaci výměny informací mezi kontaktními místy pro výrobky postupem podle čl. 11 odst. 2.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh zakládá povinnost Evropské komise zřídit v rozumné lhůtě telematickou síť.

Pozměňovací návrh 113

Čl. 10 odst. 2a (nový)

2a. Komise zřídí, zveřejní a pravidelně aktualizuje orientační seznam výrobků, které nejsou předmětem harmonizace na úrovni Společenství.

Odůvodnění

Tento orientační seznam neharmonizovaných výrobků bude moci být vytvořen na základě celního kodexu a celního sazebníku a na základě rozsudků Soudního dvora, který s konečnou platností stanoví, zda výrobek náleží či nenáleží do neharmonizované oblasti.

Pozměňovací návrh 114

Čl. 13 pododstavec 1a (nový)

 

Aniž je dotčen první pododstavec tohoto článku, jsou články 7 a 8 použitelné počínaje prvním dnem měsíce, který následuje po uplynutí jednoho roku od zveřejnění tohoto nařízení.

Odůvodnění

Jelikož je tento text nařízením, je použitelný okamžitě. Tento pozměňovací návrh směřuje k odkladu počátku účinnosti nařízení, neboť zavedení kontaktních míst pro výrobky a rozvoj sítě, umožňující subjektům nahlížet do seznamu neharmonizovaných výrobků, si vyžádá významné finanční investice, vyškolení úředníků k používání těchto nástrojů a účinné zavedení obrácení důkazního břemene.

POSTUP

Název

Uplatňování vnitrostátních technických pravidel u výrobků legálně uváděných na trh v jiném členském státě

Referenční údaje

KOM(2007)0036 - C6-0065/2007 - 2007/0028(COD)

Příslušný výbor

IMCO

Výbor, který zaujal stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

JURI

13.3.2007

 

 

 

Navrhovatel

       Datum jmenování

Jacques Toubon

10.4.2007

 

 

Projednání ve výboru

25.6.2007

 

 

 

Datum přijetí

11.9.2007

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

24

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Marek Aleksander Czarnecki, Bert Doorn, Monica Frassoni, Giuseppe Gargani, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Othmar Karas, Piia-Noora Kauppi, Klaus-Heiner Lehne, Katalin Lévai, Alain Lipietz, Hans-Peter Mayer, Manuel Medina Ortega, Hartmut Nassauer, Aloyzas Sakalas, Francesco Enrico Speroni, Daniel Strož, Rainer Wieland

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Janelly Fourtou, Jean-Paul Gauzès, Barbara Kudrycka, Michel Rocard, Jacques Toubon

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Albert Deß, María Sornosa Martínez

  • [1]  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
  • [2]  Viz zejména rozsudky ze dne 11. července 1974, Dassonville, 8/74, Recueil s. 837, bod 5; ze dne 19. června 2003, Komise v. Itálie, C-420/01, Recueil s. I-6445, bod 25; ze dne 26. května 2005 Burmanjer a další, C-20/03, Recueil s. I-4133, bod 23 a ze dne 20. února 1979, Rewe-Zentral „Cassis de Dijon“, 120/78, Recueil 649.
  • [3]  Viz rozsudky ze dne 8. února 1983, Komise v. Spojené království, tzv. „mléko UHT“, 124/81, Recueil s. 203, bod 9, a ze dne 5. července 1990, Komise v. Belgie, C-304/88, Recueil s. I-2801, bod 9; viz také rozsudek ze dne 26. května 2005, Komise v. Francie, C-212/03, Recueil I-4213, bod 16, a rozsudek ze dne 23. října 1977, Franzén, C-189/95, Recueil 5909, bod 71.

POSTUP

Název

Uplatňování vnitrostátních technických pravidel u výrobků legálně uváděných na trh v jiném členském státě

Referenční údaje

KOM(2007)0036 - C6-0065/2007 - 2007/0028(COD)

Datum predložení EP

14.2.2007

Příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

IMCO

13.3.2007

Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

INTA

13.3.2007

ENVI

13.3.2007

ITRE

13.3.2007

JURI

13.3.2007

Nezaujaté stanovisko

       Datum rozhodnutí

INTA

28.2.2007

ENVI

27.2.2007

 

 

Zpravodaj(ové)

       Datum jmenování

Alexander Stubb

20.3.2007

 

 

Projednání ve výboru

7.5.2007

27.6.2007

16.7.2007

12.9.2007

 

2.10.2007

5.11.2007

26.11.2007

 

Datum přijetí

27.11.2007

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

38

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Charlotte Cederschiöld, Gabriela Creţu, Mia De Vits, Janelly Fourtou, Vicente Miguel Garcés Ramón, Evelyne Gebhardt, Malcolm Harbour, Anna Hedh, Iliana Malinova Iotova, Pierre Jonckheer, Kurt Lechner, Lasse Lehtinen, Toine Manders, Arlene McCarthy, Nickolay Mladenov, Catherine Neris, Bill Newton Dunn, Zita Pleštinská, Zuzana Roithová, Heide Rühle, Leopold Józef Rutowicz, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Alexander Stubb, Eva-Britt Svensson, Marianne Thyssen, Horia-Victor Toma, Jacques Toubon

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Emmanouil Angelakas, André Brie, Wolfgang Bulfon, Colm Burke, Giovanna Corda, András Gyürk, Filip Kaczmarek, Manuel Medina Ortega, Ieke van den Burg

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Samuli Pohjamo