ZPRÁVA o přístupu k regionální politice v oblasti Černého moře

20. 12. 2007 - (2007/2101(INI))

Výbor pro zahraniční věci
Zpravodajka: Roberta Alma Anastase

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o přístupu k regionální politice v oblasti Černého moře

(2007/2101(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu s názvem „Černomořská synergie – nová iniciativa pro regionální spolupráci“ (KOM(2007)0160),

–   s ohledem na sdělení Komise Radě s názvem „Regionální spolupráce v oblasti Černého moře: současný stav, vyhlídky pro činnost EU podporující další rozvoj“ (KOM(1997)0597),

–   s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o posílení evropské politiky sousedství (EPS) ze dne 4. prosince 2006 (KOM(2006)0726),

–   s ohledem na akční plán EPS, který byl přijat s Arménií, Ázerbájdžánem, Gruzií, Moldavskou republikou a Ukrajinou, a na dohody o partnerství a spolupráci, které byly s těmito státy uzavřeny a jejichž platnost skončí v roce 2008 nebo 2009,

–   s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Ruskou federací na straně druhé, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 1997 a jež vyprší v roce 2007,

–   s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/35/ES ze dne 23. ledna 2006 o zásadách, prioritách a podmínkách přístupového partnerství s Tureckem[1] („přístupové partnerství“),

–   s ohledem na svá předchozí usnesení o Moldavské republice, Ruské federaci, Turecku Ukrajině a jižním Kavkazu,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2007 o posílení evropské politiky sousedství[2],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2007 o ztroskotání lodí v Kerčském průlivu v Černém moři a následných ropných znečištěních[3],

–   s ohledem na své usnesení ze dne ……2008 o účinnější politice EU pro jižní Kavkaz: od slibů k činům[4],

–   s ohledem na své usnesení ze dne 26. září 2007 „Směrem ke společné evropské zahraniční politice v oblasti energií“[5];

–   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro regionální rozvoj (A6‑0510/2007),

A. vzhledem k tomu, že oblast Černého moře se nachází na křižovatce mezi Evropou, střední Asií a Blízkým východem a vyznačuje se úzkými historickými a kulturními vazbami a velkým potenciálem, ale i obrovskými rozdíly; vzhledem k tomu, že do této oblasti patří členské státy EU Bulharsko, Řecko a Rumunsko, kandidátská země Turecko a partneři EPS Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Moldavská republika a Ukrajina, jakož i Ruská federace, s níž se EU dohodla na strategickém partnerství založeném na čtyřech společných prostorech,

B.  vzhledem k tomu, že se vstupem Bulharska a Rumunska do EU se Černé moře stalo do jisté míry vnitřním mořem EU, a nabylo proto pro EU nového rozměru strategického významu, v důsledku čehož se znásobil počet společných úkolů a cílů a byly obnoveny možnosti užší spolupráce mezi EU a zeměmi této oblasti, která by měla vést k vytvoření skutečného prostoru bezpečnosti, stability, demokracie a prosperity,

C. vzhledem k tomu, že možnosti spolupráce při rozvoji a řízení synergií v oblasti Černého moře je třeba vymezit na pozadí velkého počtu stávajících politik, formátů a přístupů k této oblasti,

D. vzhledem k tomu, že původní strategii v oblasti Černého moře navrhla Komise ve svém sdělení o regionální spolupráci v černomořské oblasti z roku 1997,

E.  vzhledem k tomu, že specifickými rysy politiky EU pro oblast jižního Kavkazu se zabývá zvláštní zpráva, kterou připravuje Výbor pro zahraniční věci EP,

1.  vítá sdělení Komise s názvem „Černomořská synergie – nová iniciativa pro regionální spolupráci“ a záměr posílit spolupráci s oblastí Černého moře a v rámci této oblasti nahrazením stávajících dvoustranných politik novým regionálním přístupem; poukazuje zejména na to, že otázky energetické bezpečnosti a jednání o přistoupení Turecka, stejně jako nadcházející vypršení platnosti dohod o partnerství a spolupráci a jednání o jejich budoucnosti řadí regionální spolupráci v oblasti Černého moře mezi nejvýznamnější priority programu zahraniční politiky Unie;

2.  domnívá se, že k přijetí soudržné a účinné regionální politiky zaměřené na výsledky je třeba, aby po sdělení následovaly další důsledné kroky ze strany EU, jež by podpořily skutečné regionální hledisko vytvořené konkrétně pro tuto oblast; je rovněž znepokojen skutečností, že výsledky černomořské regionální strategie uplatňované od roku 1997 nebyly řádně vyhodnoceny; vyzývá Komisi, aby vypracovala důkladné hodnocení předchozích a stávajících činností a aby jeho výsledky předložila Evropskému parlamentu; vítá záměr Komise provést v roce 2008 první hodnocení černomořské synergie a vyzývá ji, aby na základě tohoto hodnocení předložila konkrétní návrhy na posílení regionální spolupráce v oblasti Černého moře, při zohlednění doporučení vyplývajících z tohoto i dalších příslušných usnesení Evropského parlamentu; vyzývá Komisi, aby při budoucích přezkumech nebo rozšiřování strategie v oblasti Černého moře využila zkušeností získaných v rámci Severní dimenze;

3.  zdůrazňuje, že přístup k regionální politice v oblasti Černého moře nesmí sloužit jako alternativa ke členství v EU ani určovat definitivní hranice EU; domnívá se však, že cíle, jež jsou zde uvedeny, by měly představovat integrovanou a soudržnou součást širší zahraniční politiky EU vůči sousedním státům a vůči zemím, které se podílejí na černomořské regionální strategii;

4.  domnívá se, že regionální spolupráce v oblasti Černého moře by jako rovnoprávné partnery měla zahrnovat EU, země EPS, kandidátskou zemi Turecko, a rovněž Rusko; je přesvědčen, že plně využít možností plynoucích ze zapojení Evropy v této oblasti bude možné, pouze pokud černomořské země postupně přijmou pocit spoluzodpovědnosti za společné problémy v regionu, včetně otázky bezpečnosti; vyzývá Radu a Komisi, aby do politiky aktivně zapojovaly všechny státy v oblasti Černého moře;

5.  domnívá se, že nový regionální přístup by měl být zaměřen na řadu prioritních oblastí, pro něž by Komise měla vypracovat podrobný akční plán obsahující konkrétní cíle, referenční kritéria a následné kroky, který bude základem pro zapojení EU v této oblasti a spolupráci uvnitř regionu; zdůrazňuje, že se EU musí zaměřit na omezený okruh priorit a zabránit rozptylování nebo zdvojování úsilí;

6.  schvaluje, že v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství byly zdvojnásobeny finanční zdroje určené na přeshraniční projekty; požaduje, aby se na vynakládání těchto finančních prostředků vztahovaly zásady správy strukturálních fondů, a to zejména zásada partnerství, udržitelnosti, účinnosti, nediskriminace a decentralizace; vyzývá Komisi, aby Parlamentu dvakrát ročně předkládala krátké zprávy, v nichž ho bude informovat o využívání těchto zdrojů a o dosaženém pokroku;

7.  požaduje racionální využívání finančních nástrojů Společenství prostřednictvím lepší koordinace evropského nástroje sousedství a partnerství, strukturálních fondů a předvstupních fondů, které jsou tomuto regionu dostupné; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s přijímajícími státy stanovila obecný systém podávání zpráv před přidělením finančních prostředků, a to za účelem kontroly a posouzení toho, do jaké míry je využívání těchto zdrojů udržitelné, účinné a v souladu s obecnými cíly politiky EU;

8.   vyzývá Komisi, aby pro projekty v oblasti přeshraniční spolupráce, které spojují obyvatele, zpřístupnila decentralizovaný finanční nástroj Fondu malých projektů a aby vynaložila zvýšené úsilí na podporu tohoto nástroje;

9.   zdůrazňuje, že je třeba posílit budování kapacit mezi místními a regionálními zúčastněnými stranami černomořské oblasti, pokud jde o plánování, přípravu a realizaci projektů, aby bylo zajištěno účinné řízení finančních nástrojů Společenství;

A. Nejvýznamnější oblasti spolupráce

Bezpečnostní výzvy

10. zdůrazňuje, že čtyři nevyřešené konflikty přetrvávající v oblasti Černého moře jsou do značné míry překážkou pro dosažení stability a udržitelný rozvoj této oblasti a výrazně narušují proces podpory regionální spolupráce; vyzývá proto EU, aby se aktivněji a všestranněji zapojila do stávajícího úsilí o vyřešení těchto konfliktů v souladu s mezinárodním právem a zásadami územní nedotknutelnosti a aby se v řešení konfliktů a v mírových operacích více angažovala; domnívá se, že EU musí rozhodujícím způsobem přispět ke kultuře založené na porozumění, dialogu a budování důvěry v této oblasti;

11. bere na vědomí významnou vojenskou přítomnost Ruska v této oblasti v podobě černomořského loďstva umístěného v krymském přístavním městě Sevastopol; zdůrazňuje, že dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou z roku 1997 o umístění černomořského loďstva vyprší v roce 2017; konstatuje, že tento doposud nevyřešený problém již vyvolal určité napětí mezi vládami Ruska a Ukrajiny; vyzývá EU, aby se v této strategicky významné otázce angažovala a s vládami Ruska a Ukrajiny více spolupracovala;

12. zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby EU v rámci černomořské synergie definovala pevné priority v oblasti svobody, bezpečnosti a práva, které by se zaměřily na sladění a kompatibilitu celých oblastí politiky;

13. připomíná, že je zapotřebí řešit problémy spojené s mezinárodním zločinem a nelegálním obchodem a přistěhovalectvím, přičemž musí být řádně dodržována zásada nenavracení; zdůrazňuje, že opatření v této oblasti musí být doprovázena kroky na posílení mobility, která podpoří osobní kontakty, a přispěje tak k šíření evropských demokratických hodnot, zásad právního státu a lidských práv; naléhavě proto žádá Radu a Komisi, aby se zeměmi černomořské oblasti, s nimiž tak ještě neučinila, uzavřela dohody o usnadnění udělování víz a dohody o zpětném přebírání osob a rovněž aby veškerými dostupnými prostředky podporovala mobilitu, včetně uzavření dohod o mobilitě se zeměmi EPS; zdůrazňuje, že je zapotřebí především provést účinné kroky, které usnadní udělování víz u malého přeshraničního styku i pro určité skupiny obyvatelstva, jako jsou studenti, obchodníci a subjekty občanské společnosti;

14. zdůrazňuje, že je zapotřebí dále rozvíjet přeshraniční spolupráci i spolupráci v oblasti hraniční správy, aby bylo možno splnit cíle s ohledem na bezpečnost a na pohyblivost obyvatelstva; domnívá se, že mise EU pro pomoc na hranicích vyslaná do Moldavské republiky a na Ukrajinu (EUBAM) představuje významnou zkušenost při řešení problémů bezpečnosti prostřednictvím vícestranné spolupráce, a domnívá se, že by tato mise měla být dále posílena a dávána za příklad pohraniční spolupráce;

15. zdůrazňuje, že je zapotřebí důkladně posoudit konkrétní bezpečnostní situaci i problémy, kterým v tomto ohledu čelí jednotlivé černomořské státy; podporuje návrh, podle něhož by měl Europol získat mandát a prostředky k vypracování analytické studie týkající se tohoto regionu, a to zejména v otázce migrace;

Podpora politické stability a efektivní demokracie

16. domnívá se, že nová politika v oblasti Černého moře se nemůže omezovat pouze na hospodářskou spolupráci, nýbrž by měla být zaměřena na vytvoření prostoru vyznačujícího se udržitelnou demokracií, dobrou veřejnou správou a dodržováním zásad právního státu, a podtrhuje zejména význam politické a soudní reformy a účinného plnění závazků; zdůrazňuje, že jedním ze základních pilířů vnější politiky EU je podpora dodržování lidských práv, demokracie a základních svobod, a podtrhuje, že je třeba se na tyto hodnoty náležitě zaměřit jak ve dvoustranných vztazích, tak i v rámci regionálního přístupu, bez ohledu na to, jakou ochotu prokáží vlády partnerských zemí; vyzývá Evropskou unii, aby řešila otázky týkající se regionální spolupráce v těchto oblastech prostřednictvím dialogu a konzultací o lidských právech s černomořskými zeměmi a rovněž v rámci vícestranných fór; podporuje Komisi v tom, aby plně využívala evropský nástroj pro demokracii a lidská práva a černomořskou synergii s cílem podpořit regionální spolupráci mezi občanskými společnostmi;

17. vítá iniciativu usilující o vytvoření euroregionu Černé moře za účelem posílení spolupráce subjektů na regionální a místní úrovni; zdůrazňuje význam projektů iniciovaných zdola a přeshraniční spolupráce na místní úrovni v procesu budování skutečného prostoru demokracie a efektivní správy věcí veřejných v černomořské oblasti;

18. zdůrazňuje, že je zásadní vytvářet a rozvíjet dobré sousedské vztahy mezi zeměmi černomořské oblasti a s jejich sousedy na základě vzájemného respektu, územní nedotknutelnosti, nezasahování do vnitřních věcí státu a rovněž zákazu použití síly či hrozby použití síly jako hlavních zásad k podpoře regionální spolupráce; podtrhuje význam intenzivního dialogu s občanskou společností a mezikulturního dialogu v této oblasti a vyzývá Komisi, aby jej více podporovala, zejména v souvislosti s Evropským rokem mezikulturního dialogu, jímž byl vyhlášen rok 2008, s cílem vytvářet kulturu vyznačující se vzájemnou tolerancí, respektováním rozmanitosti a regionálním dialogem a spoluprací;

Spolupráce v oblasti energetiky, dopravy a životního prostředí

19. poukazuje na to, že oblast Černého moře jakožto prostor, kde se vyrábí a přepravuje energie, má zásadní význam pro diverzifikaci a zabezpečení dodávek energie pro EU; opakuje svou podporu vytvoření nové infrastruktury a životaschopných dopravních koridorů, které by zajistily rozmanitost dodavatelů i tras, jako je energetický koridor vedoucí přes Kaspické a Černé moře, plynovod Nabucco a ropovody Constanţa–Terst a AMBO, jakož i další plánované projekty pro přepravu ropy a plynu přes Černé moře a projekty INOGATE a TRACECA spojující černomořskou oblast s oblastí Kaspického moře; požaduje, aby bylo provedeno hodnocení dopadů výstavby těchto nových přepravních infrastruktur na životní prostředí a sociální sféru; je přesvědčen, že černomořská synergie by měla vytvořit vhodný rámec pro podporu reforem trhu v této oblasti s cílem vytvořit konkurenceschopné, předvídatelné a transparentní trhy s energií;

20. zdůrazňuje význam Dunaje, který je jednou z hlavních přepravních os a hospodářských tepen spojujících EU a oblast Černého moře; domnívá se proto, že udržitelný rozvoj Dunaje a hospodářský potenciál pro spojení zemí kolem Černého moře by měl patřit mezi priority EU v této oblasti; žádá Komisi, aby předložila studii, která prověří konkrétní možné související iniciativy, včetně problémů v oblasti životního prostředí; trvá na tom, že pokud mají být plně využívány výhody, které plynou EU z přístupu k Černému moři, je nezbytné rozšířit přístavní infrastrukturu náležející přístavům EU v Černém moři (Burgas, Constanţa, Mangalia a Varna) a rovněž infrastrukturu v přístavech nacházejících se v ústí Dunaje, s cílem zajistit kombinovanou dopravu;

21. domnívá se, že k regionální soudržnosti by významně přispěly iniciativy, které posílí fyzické vazby mezi státy na pobřeží Černého moře; je přesvědčen, že spolupráce v oblasti dopravy a životního prostředí by se neměla omezovat pouze na otázky spojené s energetikou, nýbrž by měla poskytnout komplexní přístup zohledňující potřeby této oblasti; bere na vědomí plány na výstavbu dálnice kolem Černého moře; zdůrazňuje význam, jenž pro danou oblast mají Černé moře a Dunaj jakožto strategické přepravní trasy;

22. je hluboce znepokojen stavem životního prostředí v černomořské oblasti, zejména stavem Černého moře, na který negativně působí nekontrolované znečišťování a řada ekologických havárií, a stavem Dunaje a jeho ústí; zdůrazňuje, že je v tomto regionu zapotřebí lépe provádět vícestranné dohody v oblasti životního prostředí a v rámci regionálních projektů provádět hodnocení dopadu na životní prostředí, a vyzývá k posílení spolupráce mezi EU a zeměmi černomořské oblasti za účelem řešení řady environmentálních problémů v regionu;

23. je znepokojen zejména nekontrolovaným znečišťováním ropou a jeho důsledky na volně žijící živočichy; zdůrazňuje, že je zapotřebí spolupracovat nad rámec podpory poskytované Komisí prostřednictvím monitorovacího a informačního střediska, zejména v oblasti prevence ropného znečištění, a to se zvláštním důrazem na posílení bezpečnosti námořní dopravy zajišťované tankery;

24. upozorňuje, že ústí Dunaje je jedinečným přirozeným prostředím pro řadu rostlinných a živočišných druhů; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné provést hodnocení dopadu na životní prostředí u takových infrastruktur, jako je kanál Bystroje mezi Rumunskem a Ukrajinou;

25. vyzývá Komisi, aby k vyřešení problémů v oblasti životního prostředí použila postup pracovní skupiny DABLAS (pro Dunaj a Černé moře), přičemž se zaměří nejen na povodí Dunaje, ale i na povodí Dněstru a Dněpru;

Obchodní a hospodářská spolupráce

26. poukazuje na to, že celá oblast se vyznačuje nerovnoměrným, třebaže rychlým hospodářským růstem, upozorňuje však na skutečnost, že tento růst je trvalejší v zemích vyvážejících ropu a zemní plyn; poukazuje na slabý soukromý sektor v mnoha zemích oblasti Černého moře; zdůrazňuje, že je třeba vybudovat prostor pro hospodářské příležitosti a prosperitu pro obyvatele i obchodní partnery v oblasti Černého moře; zdůrazňuje potřebu zlepšit prostředí pro investice místních i nadnárodních firem, zejména posílením boje proti korupci a podvodům, a podpořit reformy směřující k tržnímu hospodářství, jejichž cílem je zvýšit konkurenceschopnost a hospodářskou atraktivitu přispívající ke vzniku různorodých ekonomik a zajišťující udržitelný růst, sociální spravedlnost a soudržnost; podporuje opatření zaměřená na harmonizaci a další liberalizaci a podporuje vznik oblasti volného obchodu v souladu se zásadami Světové obchodní organizace; je přesvědčen, že EU jako hlavní obchodní partner zemí černomořské oblasti musí hrát vedoucí úlohu při podpoře výše uvedených cílů a rovněž tuto oblast povzbuzovat, aby provedla nezbytná opatření;

27. bere v úvahu významnou úlohu, kterou hraje v rozvoji černomořské oblasti přímořský a námořní cestovní ruch, pokud jde o obchod a hospodářský růst; zdůrazňuje, že je třeba dále rozvíjet infrastrukturu cestovního ruchu a podporovat různorodost produktů cestovního ruchu, a tímto způsobem chránit tradiční způsoby obživy, lépe využívat přírodní zdroje (například termální prameny, které nabízejí významné obchodní příležitosti) a zabezpečovat lepší kvalitu života v této oblasti; zdůrazňuje, že usnadnění vízového režimu mezi sousedními zeměmi podpoří mobilitu a posílí obchod a hospodářskou činnost; domnívá se, že černomořská synergie by měla vytvořit vhodný rámec pro podporu rozvoje cestovního ruchu v oblasti Černého moře;

28. vítá meziregionální iniciativy, jako například projekt železnice Baku–Tbilisi–Kars, který dne 21. listopadu 2007 zahájily Ázerbájdžán, Gruzie a Turecko a jehož dokončení se předpokládá v roce 2008, nebo iniciativu zaměřenou na zajištění přímého železničního spoje mezi Evropou a Čínou; zdůrazňuje, že černomořská politická iniciativa otvírá cestu významnému pokroku v hospodářském a politickém začlenění této části světa do evropské a světové ekonomiky;

Vzdělávání, odborná příprava a výzkum

29. zdůrazňuje, že je třeba posílit mezikulturní dialog, a vyzývá Komisi, aby jej dále podporovala;

30. zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit osobní kontakty podporou spolupráce v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a výzkumu pomocí stávajících a dostupných programů EU (Tempus, Erasmus Mundus, 7. rámcový program pro výzkum); vyzývá EU a země černomořské oblasti, aby posílily vzájemnou spolupráci;

31. zdůrazňuje, že je třeba přilákat do EU výzkumné pracovníky ze zemí černomořské oblasti zjednodušením postupů při udělování pracovního povolení, mimo jiné prostřednictvím systému tzv. modrých karet;

B. Institucionální hlediska

32. přiklání se k tomu, aby členské státy EU ležící v této oblasti hrály vedoucí úlohu v podpoře užší spolupráce s touto oblastí i v jejím rámci; domnívá se, že zeměmi, které by jako členské státy EU z černomořské oblasti měly a mohou v této otázce hrát vedoucí úlohu, jsou Rumunsko, Bulharsko a Řecko; zdůrazňuje, že by tyto členské státy měly hrát zvláštní roli při předávání znalostí a know-how prostřednictvím twinningových programů a programů TAIEX a Sigma; je přesvědčen, že by mělo být plně využito zkušeností EU při podpoře regionální spolupráce v dalších přilehlých vnějších oblastech, zejména v rámci Severní dimenze, s cílem výměny postupů a nabytých zkušeností;

33. připomíná, že v oblasti Černého moře se již nachází řada mechanismů regionální spolupráce; zdůrazňuje proto, že je nutné, aby EU a černomořské země činnosti koordinovaly a vyvarovaly se zdvojení úsilí; domnívá se, že posílení různých regionálních organizací a iniciativ, jako je Organizace pro hospodářskou spolupráci v oblasti Černého moře (BSEC), Černomořské fórum pro partnerství a dialog, Organizace pro demokracii a hospodářský rozvoj Gruzie, Ukrajiny, Ázerbájdžánu a Moldávie a další odvětvové organizace, na základě jejich konkrétní odbornosti a posílení vzájemné spolupráce by mohlo poskytnout vhodný rámec pro vytvoření synergií; domnívá se, že by měl být rovněž dále rozvíjen politický rozměr dialogu a spolupráce se zeměmi v oblasti Černého moře i uvnitř tohoto regionu;

34. zdůrazňuje význam postavení Ruska a Turecka v černomořské oblasti pro podporu regionální spolupráce; vedle zapojení všech ostatních okrajových států považuje pro úspěšnost spolupráce v oblasti Černého moře za důležité, aby byly konstruktivně zapojeny i tyto země;

35. vítá skutečnost, že Komise nedávno získala status pozorovatele BSEC, a bere na vědomí stávající vztahy mezi Evropským parlamentem a Parlamentním shromážděním BSEC; domnívá se, že je důležité více podporovat parlamentní hledisko spolupráce mezi Evropským parlamentem a parlamenty zemí černomořské oblasti;

36. zdůrazňuje, že je zapotřebí rozvíjet spolupráci v oblasti Černého moře i na nevládní úrovni; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby podporovala ustavení platformy nevládních organizací pro černomořskou oblast s cílem vytvořit rámec pro výměny subjektů občanské společnosti v této oblasti, zvýšit povědomí o společných problémech a přispět k provádění a sledování politik EU v této oblasti;

°

°         °

37. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládám a parlamentům všech černomořských zemí.

• [1]  Úř. věst. L 22, 26.1.2006, s. 34.
• [2]  Přijaté texty, P6_TA(2007)0538.
• [3]  Přijaté texty, P6_TA(2007)0625.
• [4]  (viz zpráva předložená zpravodajkou Polferovou (2007/2076(INI)), projednávaná na stejném plenárním zasedání jako tato zpráva)
• [5]  Přijaté texty, P6_TA(2007)0413.

STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (24. 10. 2007)

pro Výbor pro zahraniční věci

k černomořské synergii – nová iniciativa pro regionální spolupráci
(2007/2101(INI))

Navrhovatel: Kader Arif

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   konstatuje, že Černé moře se od 1. ledna 2007 v důsledku rozšíření EU o Bulharsko a Rumunsko stalo evropským mořem a že od tohoto okamžiku procházejí touto oblastí hranice EU; poznamenává rovněž, že jednání o přistoupení s Tureckem, obnovení strategického partnerství s Ruskem a Ukrajinou a otázky týkající se energetické bezpečnosti činí z regionální spolupráce v černomořské oblasti jednu z předních priorit zahraničněpolitické agendy Unie;

2.   domnívá se, že je třeba, aby se EU v rámci spolupráce s černomořským regionem spoléhala zejména na tři členské státy, které jsou členy EU i Organizace pro hospodářskou spolupráci v oblasti Černého moře (BSEC) (Řecko, Rumunsko a Bulharsko), a že by měla využít své těsné vazby s Tureckem, které je kandidátskou zemí;

3.   s uspokojením konstatuje, že se Černomoří stalo regionem, jehož obyvatelé hledají cesty mírového soužití založeného na společných zájmech;

4.   konstatuje, že černomořský region se stal jednou z oblastí světa, které zaznamenávají nejvyšší růst – v roce 2004 průměrně 8 %; zdůrazňuje však, že tento růst není rovnoměrný a trvalejší je v zemích, které vyvážejí ropu a plyn, a že je navíc všeobecně nestálý, což je způsobeno silnou závislostí na vývozu několika výrobků a prostředím, které ne vždy podporuje investice a rozvoj soukromého sektoru, zejména kvůli problémům korupce a podvodů, k nimž v některých státech dochází; zdůrazňuje tedy, že je nezbytné, aby bylo v tomto regionu vytvořeno stabilní a vhodné institucionální prostředí, které by podporovalo udržitelný a spravedlivý růst;

5.   domnívá se, že cestou k hlubšímu začleňování zemí Černomoří do evropského a světového hospodářství je diverzifikace jejich hospodářství a větší regionální integrace založená na rozvoji hospodářských vztahů a na stimulaci obchodní výměny, a zdůrazňuje výhody plynoucí z jejich geografické blízkosti a komplementárnosti jejich hospodářství;

6.   zdůrazňuje, že posílení hospodářských a obchodních vztahů je neoddělitelně spjato s politickým úsilím směřujícím k zajištění míru, demokracie, dodržování lidských práv, rovnosti pohlaví a podpory mezikulturního dialogu;

7.   domnívá se, že obchod, doprava, energetika, věda a technika, vzdělávání, životní prostředí, zemědělství, rybolov a cestovní ruch jsou důležitými odvětvími spolupráce k zabezpečení budoucího hospodářského rozvoje regionu a jeho úspěšné integrace;

8.   domnívá se, že díky své geostrategické poloze – jako opravdová křižovatka a tranzitní region – a hospodářskému a lidskému potenciálu (přírodní zdroje, průmyslová a zemědělská základna, kvalifikovaná pracovní síla) má tento region širokou škálu možností, díky níž by se mu nakonec mohlo podařit získat větší váhu na mezinárodním poli a trvale se začlenit do evropského a světového obchodu;

9.   domnívá se, že je nezbytně nutné mít na zřeteli rozdíly v úrovni rozvoje mezi zeměmi Černomoří a také ve srovnání s EU; trvá proto na nutnosti uznat, že tyto země mají právo samy si určovat tempo otevírání svého obchodu a stanovovat si národní strategie svého hospodářského a sociálního rozvoje;

10. připomíná, že obchodní jednání by měla být přizpůsobena sociálně-ekonomické situaci v těchto zemích a že obchod v zájmu rozvoje musí přispívat k pokroku v sociální oblasti; žádá proto, aby se tato jednání orientovala na sociální soudržnost a udržitelný rozvoj a aby v nich byla zahrnuta ustanovení o důstojné práci a sociální a environmentální normy;

11. je potěšen odhodláním Komise usilovat o intenzivnější dialog s černomořským regionem tím, že k stávajícím bilaterálním politikám (členství, sousedství, strategické partnerství) přibude nová „černomořská synergie“, ale lituje, že návrhy Komise ohledně této nové iniciativy regionální spolupráce nejsou ambicióznější, a domnívá se, že je třeba, aby EU v zájmu přijetí koherentního a efektivního regionálního přístupu dlouhodobě podporovala skutečnou regionální dimenzi uzpůsobenou pro tuto oblast, v níž budou mít všichni partneři rovné postavení; domnívá se, že budoucímu rozvoji černomořského regionu, který je z geopolitického pohledu mimořádně významný, neboť je spojnicí mezi Evropou a Asií, by velmi prospěla nezávislá černomořská strategie, a to zejména v oblasti mezinárodního obchodu;

12. má za to, že EU by měla připravit společný akční plán pro černomořské země, jenž by zohledňoval individuální potřeby jednotlivých států a současně potřeby celého regionu; zdůrazňuje, že společná diskuse mezi státy, místními a regionálními orgány, odborovými organizacemi a sdruženími zaměstnavatelů a občanskou společností by umožnila vymezit priority nových politik, zejména v oblasti zlepšování infrastruktury, rozvoje malých a středních podniků a udržitelného růstu;

13. má za to, že je nezbytné, aby EU a černomořské země vytvořily mechanismy meziregionální spolupráce, které by zabránily zdvojování činností a zajistily jejich synchronizaci, jelikož stávající překrývání struktur má za následek jistou neúčinnost;

14. připomíná, že BSEC je jedinou organizací, která sdružuje všechny země Černomoří, a domnívá se, že jejím posílením vznikne odpovídající rámec pro rozvíjení společných projektů spolupráce, zejména prostřednictvím přímých investic a transferu moderních technologií;

15. domnívá se, že EU může BSEC obohatit, a to zejména v následujících oblastech: odborné znalosti v hospodářské a zákonodárné oblasti, synchronizace s evropskými normami, programy pro přípravu a vzdělávání zaměstnanců pracujících v různých oblastech hospodářství a veřejného života; vybízí proto EU, aby zvýšila finanční prostředky pro technickou a finanční pomoc ve prospěch černomořských zemí;

16. domnívá se, že země Černomoří by měly rozšířit svou činnosti v oblasti vědeckého a technického výzkumu, přičemž by měly upřednostnit model rozvoje založený na znalostní ekonomice, a podpořit tak trvalejší a udržitelnější hospodářský růst; vyzývá EU a země Černomoří, aby na základě již existujících partnerství posílily svou spolupráci v oblastech vzdělávání, vědy a techniky, výzkumu a inovací;

17. je přesvědčen, že klíčové oblasti, jakými jsou životní prostředí, přeprava zdrojů energie, biologická rozmanitost, obnovitelné zdroje, výzkum, nové technologie a inovace, s sebou nesou významné výzvy, perspektivy a nebezpečí, jež si žádají vytvoření nové institucionální struktury, která by umožňovala integrovat a koordinovat činnosti, jež mají být v černomořském regionu uskutečněny;

18. připomíná, že EU podporuje regionální spolupráci v Černomoří zejména svou účastí na projektu TRACECA (dopravní koridor Evropa-Kavkaz-Asie), na programu INOGATE (mezinárodní přeprava ropy a zemního plynu do Evropy), na programu ochrany životního prostředí pro Černomoří, na černomořském regionálním středisku pro energetiku a na mezinárodním centru černomořských studií;

19. požaduje nicméně aktivnější a produktivnější angažovanost EU v tomto regionu, zejména po finanční stránce, neboť omezené prostředky tohoto regionu jsou v současnosti hlavní překážkou jeho rozvoje;

20. zdůrazňuje úlohu, jakou hraje při upevňování hospodářské spolupráce v rámci BSEC Černomořská obchodní a rozvojová banka (BSTDB) tím, že podporuje investiční projekty v oblasti infrastruktury, např. v oblasti dopravy a telekomunikací; přeje si, aby se EU na projektech BSTDB podílela více;

21. domnívá se, že EU a země Černomoří by měly pokračovat ve spolupráci a prohlubovat ji s cílem obnovit v mnoha případech stárnoucí infrastrukturu v oblastech dopravy a energetiky;

22. vyzývá EU, jakož i země Středomoří, aby zlepšily energetickou účinnost, a to zejména zavedením politik, které by podporovaly rozvoj obnovitelné energie a ochranu životního prostředí;

23. je znepokojen neblahými ekologickými důsledky (zhoršení stavu ekosystému a vyhynutí mnoha druhů) nekontrolovaného znečišťování Černého moře (průmyslové odpady naplavované evropskými veletoky, které se do něho vlévají, nebo vypouštěné průmyslovými závody na jeho pobřeží, úniky ropy) a rovněž neblahými následky nadměrného rybolovu;

24. naléhavě žádá, aby byla rozšířena spolupráce mezi EU a přímořskými státy Černého moře s cílem předejít možné ekologické katastrofě, k níž může v Černém moři dojít; kromě toho se domnívá, že je nezbytné, aby regionálním a místním činitelům, sdružením a obyvatelstvu žijícímu na pobřeží Černého moře, jichž se nejvíce dotýká zhoršování životního prostředí, bylo poskytnuto více autonomie při provádění patřičných opatření, a to včetně nezbytných prostředků;

25. trvá na tom, že cílem nové iniciativy regionální spolupráce v černomořské oblasti nesmí být poskytnutí alternativy k přistoupení k EU, vymezení hranic EU ani ovlivňování jednání s Tureckem;

26. vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost rozšíření Programu technické pomoci na ochranu životního prostředí ve Středomoří (METAP) na černomořský region, a to zejména jeho součástí, které se týkají správy pobřežních oblastí a nakládání s odpady.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	9.10.2007
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	28 0 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Kader Arif, Cristian Silviu Buşoi, Carlos Carnero González, Daniel Caspary, Françoise Castex, Jean Louis Cottigny, Christofer Fjellner, Glyn Ford, Béla Glattfelder, Ignasi Guardans Cambó, Eduard Raul Hellvig, Jacky Henin, Sajjad Karim, Alain Lipietz, Caroline Lucas, Marusya Ivanova Lyubcheva, Erika Mann, Helmuth Markov, David Martin, Vural Öger, Georgios Papastamkos, Robert Sturdy, Daniel Varela Suanzes-Carpegna, Corien Wortmann-Kool, Zbigniew Zaleski
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Jean-Pierre Audy, Eugenijus Maldeikis, Zuzana Roithová
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (23. 11. 2007)

pro Výbor pro zahraniční věci

k černomořské synergii – nová iniciativa pro regionální spolupráci
(2007/2101(INI))

Navrhovatelka: Silvia-Adriana Ţicău

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  uznává, že po přistoupení Rumunska a Bulharska se Evropská unie stala prvořadým činitelem v oblasti Černého moře, která má vzhledem ke své blízkosti ke Kaspickému moři, Střednímu východu a střední Asii strategický význam pro energetickou bezpečnost a pro různé způsoby dodávek energie do EU;

2.  je přesvědčen, že zásady EU nelze podporovat pouze na úrovni politických hodnot, ale že je také nezbytné podporovat otevřené a průhledné trhy v regionu; zdůrazňuje, že pro rozvoj obchodu v této oblasti je nezbytné jednat o postupech s cílem harmonizovat daně, celní formality a udělování víz;

3.  zdůrazňuje, že projekt plynovodu Nabucco je významný pro diverzifikaci energetických zdrojů EU; vítá jmenování koordinátora pro tento prioritní projekt „evropského zájmu“ a vyzývá Komisi a členské státy, aby společně s jejich partnery zajistily realizaci tohoto projektu; konstatuje, že skutečnost, že finanční pozadí výstavby plynovodu Nabucco se stále více objasňuje, může přinést nový impuls pro investice, což má z hlediska tohoto regionu klíčový význam;

4.  domnívá se, že pro mezinárodní obchod a přepravu uhlovodíků v této oblasti je nezbytný rozvoj přístavních infrastruktur EU na Černém moři a na přímořském Dunaji a různých způsobů dopravy, a vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily realizaci prioritních projektů transevropské dopravní sítě podél os 7, 18, 21 a 22, jak jsou uvedeny v příloze II rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES ze dne 29. dubna 2004, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě, a také jejich postupné začlenění do programu TRACECA (dopravní koridor Evropa–Kavkaz–Střední Asie) i propojení s centrální a jihovýchodní osou a námořními cestami pro mezinárodní dopravu, jak jsou definovány ve sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu „Prodloužení hlavních transevropských dopravních os do sousedních zemí - Hlavní směry pro dopravu v Evropě a v sousedních regionech (KOM(2007)0032)”;

5.  vyjadřuje politování nad nedostatečnou koordinací investic určených na projekty v oblasti dopravy, energetiky a cestovního ruchu v tomto regionu; upozorňuje současně na riziko znečištění Černého moře a zdůrazňuje nutnost chránit životní prostředí;

6.   uznává význam Černomořského fóra a Organizace pro hospodářskou spolupráci v oblasti Černého moře a doporučuje vytvoření dimenze EU–Černé moře, která by se podobala severské dimenzi, zakládala by se na rovnocenném partnerství a měla by k dispozici infrastrukturu vhodnou pro rozvoj prioritních projektů v oblasti dopravy, energetiky, jaderné bezpečnosti, cestovního ruchu, boje proti klimatickým změnám, vzdělávání a výzkumu v oblasti Černého moře; domnívá se, že černomořská dimenze musí směřovat k posílení existujících forem spolupráce spíše než k vytváření nových administrativních orgánů;

7.   s ohledem na strategické partnerství mezi EU a státy černomořské oblasti zdůrazňuje význam financování a koordinace investic pro prioritní projekty v oblasti dopravy, energetiky a životního prostředí v černomořské oblasti a doporučuje, aby státy v tomto regionu využívaly k financování těchto projektů všechny dostupné finanční nástroje (Fond soudržnosti, Evropský fond pro regionální rozvoj, Investiční fond sousedství a nástroj sousedství a partnerství);

8.   poukazuje na rostoucí aktivitu Ruska v černomořské oblasti; v této souvislosti poznamenává, že EU musí dát jasně najevo, že jakékoli snahy o vybudování monopolu na zdejší energetické zdroje považuje za nepřijatelné, a domnívá se, že zajištění přímého přístupu ke zdrojům je legitimním zájmem Společenství a že při určování politiky EU v této oblasti musí být uplatňovány zásady volné soutěže;

9.   vyzývá k aktivnějšímu využívání evropské politiky sousedství, která byla zahájena v roce 2004, a konstatuje, že zvýšená pozornost by se měla věnovat nejen dvoustranným, ale také mnohostranným regionálním dohodám.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	22.11.2007
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	32 0 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Jan Březina, Giles Chichester, Den Dover, András Gyürk, Ján Hudacký, Werner Langen, Herbert Reul, Radu Ţîrle, Nikolaos Vakalis, Alejo Vidal-Quadras, Adam Gierek, Norbert Glante, Reino Paasilinna, Andres Tarand, Anne Laperrouze, Miloslav Ransdorf, Jerzy Buzek, Pilar del Castillo Vera, Nicole Fontaine, Erna Hennicot-Schoepges, Romana Jordan Cizelj, Angelika Niebler, Paul Rübig, Eluned Morgan, Teresa Riera Madurell, Catherine Trautmann, Umberto Guidoni, Vladimír Remek
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Neena Gill, Joan Calabuig Rull, Lambert van Nistelrooij, Vladimir Urutchev
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch (19. 10. 2007)

pro Výbor pro zahraniční věci

o přístupu k regionální politice v černomořské oblasti
(2007/2101(INI))

Navrhovatel: Leopold Józef Rutowicz

NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  uznává, že v důsledku přistoupení Bulharska a Rumunska, dvou států na černomořském pobřeží, vyvstávají v Evropské unii nové problémy v oblasti regionální a přeshraniční spolupráce mezi EU a černomořskou oblastí; zdůrazňuje, že zkvalitnění dopravní infrastruktury a cestovního ruchu v této oblasti by podpořilo mezinárodní obchod a hospodářský a společenský rozvoj a zároveň znamenalo oživení politického dialogu, upevnění stability a postup při hledání  řešení přetrvávajících konfliktů v tomto regionu, což by vedlo k rozšíření možností, jak přilákat investory;

2.  trvá na tom, že k tomu, aby Evropská unie plně využila přístup k Černému moři, bude zásadní, aby byla v černomořských přístavech EU (Burgas, Constanţa, Mangalia, Varna) a rovněž v přístavech v ústí Dunaje vybudována přístavní infrastruktura za účelem zajištění intermodální dopravy;

3.   doporučuje, aby rozvoj cestovního ruchu a dopravní infrastruktury v chráněné oblasti Dunajské delty nenarušoval její biologickou rozmanitost a chránil ji, neboť je velmi ojedinělá tím, že v ní žije více než 1 200 druhů rostlin a stromů, 300 druhů ptáků a 100 druhů ryb;

4.   připomíná, že černomořská oblast nacházející se v těsném sousedství Kaspického moře má velký geopolitický význam z hlediska dopravy a tranzitu zdrojů uhlovodíku z kaspické oblasti Íránu a Ázerbájdžánu a že představuje spojovací článek se Střední Asií prostřednictvím takzvané Hedvábné stezky;

5.   domnívá se, že diverzifikace způsobů přepravy, zeměpisného původu a přepravních tras zdrojů energie prostřednictvím námořní dopravy, produktovodů či námořních přístavů sníží závislost Evropy na stávajících dodavatelích a zvýší spolehlivost dodávek energie, což v konečném důsledku přispěje k míru, stabilitě a prosperitě v tomto regionu;

6.   s ohledem na předpokládaný dopad budoucího rozšiřování EU vítá zprávu skupiny na vysoké úrovni pro prodloužení významných transevropských dopravních os do sousedních zemí a regionů i myšlenku rozšířeného používání systému satelitní navigace Galileo;

7.   domnívá se, že doprava sehrává klíčovou roli při vytváření sítí spolupráce a v regionálním rozvoji, a vyzývá Komisi, aby s ohledem na závěry uvedené ve zprávě skupiny na vysoké úrovni vypracovala souhrnnější strategii v rámci Evropské politiky sousedství a svých příslušných akčních plánů;

8.   vyzývá k postupné integraci dopravních sítí a trhů v této oblasti a k součinnosti mezi příslušnou transevropskou dopravní sítí (TEN-T) a celoevropskými koridory / oblastmi a novými mezistátními osami navrhovanými Komisí v souvislosti s koridorem TRACECA; vítá rozhodnutí Komise přezkoumat v roce 2008 seznam prioritních projektů pro transevropskou dopravu a zdůrazňuje význam rozšíření sítí TEN-T na země, které sousedí s Evropskou unií v černomořské oblasti;

9.   vyzývá Komisi a přímo dotčené členské státy, aby urychlily provádění transevropských projektů – prioritní osy 7, 18, 21 a 22 vymezené v rozhodnutí č. 884/2004/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 29. dubna 2004, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě[1] –, a zajistily tak přístup k Černému moři po silnici, železnici, vnitrozemských vodních cestách a námořních trasách; kromě toho se domnívá, že má-li se hospodářství a cestovní ruch členských států v černomořské oblasti naplno rozvíjet, bude třeba vybudovat mezi oblastmi ve střední a západní části EU a pobřežím Černého moře dálniční a vysokorychlostní železniční spojení;

10. zdůrazňuje význam memoranda o porozumění týkající se státní přístavní inspekce v černomořské oblasti, poukazuje na skutečnost, že některé země, které toto memorandum podepsaly, jsou stále na černé nebo „šedé“ listině v souvislosti s Pařížským memorandem o porozumění týkajícím se státní přístavní inspekce, a opětovně zdůrazňuje význam spolupráce v černomořské oblasti s cílem účinně bojovat proti znečištění mořského prostředí a pobřežních oblastí na základě bezpečnostních norem pro námořní dopravu v tomto regionu;

11. vítá skutečnost, že BSEC (Organizace pro černomořskou hospodářskou spolupráci) udělila EU status pozorovatele, a vyzývá Komisi, aby připravila komplexní akční plán, jehož cílem by bylo posílení spolupráce a poskytnutí účinné podpory iniciativám BSEC v oblasti dopravy;

12. vyzývá Komisi, aby intenzivněji rozvíjela dialog se 16 partnerskými zeměmi v rámci iniciativy Baku, přičemž je třeba zohlednit nutnost, aby finanční prostředky na přeshraniční rizikové projekty a většinu projektů v oblasti námořní a letecké dopravy (černá listina) a přepravy nebezpečného materiálu byly správně nasměrovány; dále Komisi vyzývá, aby zajistila, že tyto rizikové projekty budou prováděny v souladu se stávajícími mezinárodními normami a normami EU;

13. požaduje, aby bylo v rámci akčních plánů EPS prosazováno postupné uplatňování právního rámce a norem EU s ohledem na  železniční a silniční dopravní infrastrukturu, včetně otázek týkajících se interoperability, bezpečnosti a zajištění cestujících a nákladu;

14. navrhuje strategické rozšíření zásad společného evropského leteckého prostoru na všechny partnerské země v černomořské oblasti, které by měly k tomu, aby dosáhly účinnosti v dopravě a aby vytvořily ekonomicky ziskový vzdušný prostor, uplatňovat acquis Společenství, včetně nařízení o jednotném evropském nebi;

15. vyjadřuje své politování nad tím, že investice do projektů v dopravním odvětví nejsou dostatečně koordinovány, a vyzývá Komisi, aby stanovila priority pro přeshraniční úseky a aby zavedla silné a účinné koordinační mechanismy pro jejich prosazování;

16. zastává názor, že realizace projektů určených pro tento region, jako je TRACECA, iniciativa  Baku týkající se transevropské spolupráce v oblasti dopravy, mořská dálnice v regionu BSEC a silniční obchvat Černého moře, vyžaduje spolupráci všech zemí v tomto regionu; domnívá se rovněž, že tato spolupráce zajistí součinnost, která bude přínosem pro realizaci projektů;

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	9.10.2007
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	36 4 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Gabriele Albertini, Inés Ayala Sender, Etelka Barsi-Pataky, Paolo Costa, Arūnas Degutis, Saïd El Khadraoui, Robert Evans, Emanuel Jardim Fernandes, Francesco Ferrari, Luis de Grandes Pascual, Mathieu Grosch, Stanisław Jałowiecki, Georg Jarzembowski, Dieter-Lebrecht Koch, Jaromír Kohlíček, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Sepp Kusstatscher, Jörg Leichtfried, Eva Lichtenberger, Erik Meijer, Robert Navarro, Luís Queiró, Reinhard Rack, Luca Romagnoli, Gilles Savary, Brian Simpson, Renate Sommer, Dirk Sterckx, Ulrich Stockmann, Georgios Toussas, Yannick Vaugrenard, Roberts Zīle
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Philip Bradbourn, Aldis Kušķis, Joost Lagendijk, Ioan Mircea Paşcu, Leopold Józef Rutowicz
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Ovidiu Victor Ganţ, Bilyana Ilieva Raeva, Olle Schmidt

• [1]  Úř. věst. L 167, 30.4. 2004. Opravené znění v Úř. věst. L 201, 7.6.2004.

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (21. 11. 2007)

pro Výbor pro zahraniční věci

k regionální politice v oblasti Černého moře
(2007/2101(INI))

Navrhovatel: Yiannakis Matsis

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   konstatuje, že iniciativa Černomořská synergie vychází ze tří strategií pro oblast Černého moře, jmenovitě z rozšíření o jihovýchodní Evropu a Turecko, z evropské politiky sousedství a ze čtyř společných prostorů EU a Ruska; lituje však, že v každé z uvedených strategií převládají bilaterální vztahy, a požaduje vytvoření multilaterálního rámce spolupráce, který zlepší regionální součinnost;

2.   zdůrazňuje význam uplatňování regionální politiky EU v oblasti Černého moře jakožto důležitého nástroje, s jehož pomocí se v zemích tohoto regionu povzbudí demokratický, sociální a hospodářský rozvoj a přeshraniční spolupráce;

3.   schvaluje, že v rámci nástroje evropského sousedství a partnerství byly zdvojnásobeny finanční zdroje určené na přeshraniční projekty; požaduje, aby se na využívání těchto finančních zdrojů vztahovaly zásady správy strukturálních fondů, a to zejména zásady partnerství, udržitelnosti, účinnosti, nediskriminace a decentralizace; vyzývá Komisi, aby Parlamentu dvakrát ročně předkládala krátké zprávy, v nichž ho bude informovat o využívání těchto zdrojů a o dosaženém pokroku;

4.   připomíná, že užší spolupráce mezi zeměmi sousedícími s Černým mořem má pozitivní dopad na rozvoj vesnic, měst a regionů těchto států, a proto by měla být nadále podporována a povzbuzována;

5.   požaduje racionální využívání finančních nástrojů Společenství prostřednictvím lepší koordinace nástroje evropského sousedství a partnerství, strukturálních fondů a předvstupních fondů, které jsou tomuto regionu dostupné; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s přijímajícími státy stanovila obecný systém podávání zpráv před přidělením zdrojů, a to za účelem kontroly a posouzení toho, do jaké míry je používání těchto zdrojů udržitelné, účinné a v souladu s obecnými cíly politiky EU;

6.   vyzývá Komisi, aby pro projekty v oblasti přeshraniční spolupráce, které spojují obyvatele, zpřístupnila decentralizovaný finanční nástroj Fondu malých projektů a aby vynaložila zvláštní úsilí na podporu tohoto nástroje;

7.   zdůrazňuje, že je třeba posílit budování kapacit mezi místními a regionálními zúčastněnými stranami černomořského regionu, pokud jde o plánování a přípravy projektů a a jejich realizaci, aby se zajistilo účinné řízení finančních nástrojů Společenství;

8.   vyzývá Komisi, aby posílila své vztahy s Organizací pro hospodářskou spolupráci v oblasti Černého moře (BSEC) a dalšími regionálními organizacemi, jež se podílejí na hospodářském a sociálním rozvoji a podpoře lidských práv a demokracie, zvláště když jsou nyní, po přistoupení Bulharska a Rumunska k Evropské unii, tři členské státy Unie současně členy BSEC a další členové BSEC jsou buď kandidáty či možnými kandidáty na členství v Evropské unii, nebo se podílejí na evropské politice sousedství a evropském nástroji sousedství a partnerství; v této souvislosti vyzývá členy BSEC, aby nevetovaly zapojení žádného členského státu EU do BSEC;

9.   vyzývá v této souvislosti Komisi, aby navrhla konkrétnější mechanismus pro spolupráci mezi EU a výše zmíněnými organizacemi a aby objasnila způsoby, jimiž by se BSEC mohla zapojit do různých iniciativ v regionu, které financuje Společenství;

10. požaduje posílení kontaktů mezi Evropským parlamentem a Parlamentním shromážděním BSEC a jejich další institucionální rozvoj v souvislosti s prováděním Černomořské synergie;

11. zdůrazňuje, že platformy přeshraniční spolupráce, jako jsou například euroregiony, mohou hrát zásadní úlohu při překonávání společných výzev a při posilování regionální synergie mezi místními a regionálními orgány v oblasti Černého moře; v této souvislosti vítá iniciativu Euroregion Černé moře a vybízí Komisi, aby zlepšila spolupráci s Radou Evropy za účelem podpory jeho vytvoření a rozvoje;

12. vyjadřuje politování nad tím, že navzdory nezměrnému potenciálu v podobě energetických zdrojů v budoucím integrovaném evropském energetickém systému a v podobě dopravních možností trpí tento region kvůli ekologickým problémům, nedostatečným pohraničním kontrolám a v některých oblastech i kvůli nevyřešeným konfliktům a vnitřním konfliktům, což společně nejenže narušuje možnosti rozvoje regionu a regionální spolupráci, ale rovněž vede k nárůstu organizovaného zločinu; zdůrazňuje potřebu aktivnější účasti EU v oblasti Černého moře a vyzývá k iniciativám v rámci evropské politiky sousedství, které přispějí ke zlepšení technické kapacity těchto států a pomohou jim v boji proti nezákonnému přistěhovalectví a organizovanému zločinu a při modernizaci jejich infrastruktury;

13. vyzývá Komisi, aby zajistila, že opatření na podporu odvětví energetiky a dopravy upřednostní požadavky energetické účinnosti, ochrany životního prostředí a především ochrany klimatu;

14. podporuje Komisi v jejím úsilí stimulovat iniciativu Černomořská synergie a konstatuje, že by tato strategie mohla být rozšířena z oblasti Černého moře na Kaspickou nížinu a Střední Asii; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby se formou dvoustranné a specifické vícestranné spolupráce zasazovala o zlepšení norem v oblasti lidských práv a rozvoj demokratických institucí v tomto regionu a aby hájila řádnou a decentralizovanou správu věcí veřejných a zásady právního státu s cílem vytvořit oblast skutečné demokracie a prosperity; vyzývá členské státy, aby spolupracovaly se svými regionálními orgány na zvýšení účasti občanů a nevládních organizací;

15. zdůrazňuje vztah mezi meziregionální spoluprací, regionálním rozvojem, řádnou správou věcí veřejných, decentralizovaným přístupem, demokracií a prosazováním lidských práv a prosperitou, a tím připomíná význam stávajících programů a iniciativ zaměřených na zvýšení stability států černomořského regionu a zlepšení jejich vzájemné spolupráce;

16. vyjadřuje uznání úspěšné misi EU pro pomoc na hranicích mezi Moldavskem a Ukrajinou; doporučuje její další posílení a se zájmem očekává sdělení Komise o zlepšení řízení migrace a nezákonného přistěhovalectví; je přesvědčen, že hospodářský rozvoj, bezpečnost, stabilita a politický dialog jsou klíčem pro vyřešení „ustrnulých“ konfliktů a že by se těmto otázkám mělo věnovat maximální úsilí;

17. považuje znečištění životního prostředí v oblasti Černého moře za závažnou překážku rozvoje regionu, a proto vyzývá Komisi, aby k řešení problémů použila postup pracovní skupiny DABLAS (pro Dunaj a Černé moře) a zaměřila se přitom nejen na Dunaj, ale rovněž na povodí Dněstru a Dněpru;

18. zdůrazňuje, že by úspěšné provádění regionálních projektů v oblastech společného zájmu mohlo zvýšit vzájemnou důvěru mezi partnery a vést k pokroku při řešení konfliktů;

19. podporuje Komisi v jejím záměru posílit vztahy s dodavateli energií a vést plodný dialog o energetické bezpečnosti, a tak prostřednictvím iniciativy BAKU (dialog o energetických otázkách mezi EU a zeměmi z oblasti Černého moře, Kaspické nížiny a jejich sousedy) a energetického dialogu mezi EU a Ruskem podpořit diverzifikaci energetických zdrojů a harmonizaci v oblasti právních a regulačních předpisů a udržitelný rozvoj;

20. připomíná významnou úlohu, kterou má fungující infrastruktura pro náležitý rozvoj černomořského regionu, a proto vítá návrh Komise nadále podporovat spolupráci v regionální dopravě, což by mělo vést k lepšímu spojení a kvalitnějším silnicím a rovněž k účelnějšímu uspořádání vodních cest a dohledu nad nimi;

21. vítá budování nového strategického energetického koridoru, který bude spojovat oblast Kaspického a Černého moře, plánovaný nový plynovod mezi Ruskem, Řeckem a Itálií (jižní větev), dokončení plynovodu spojujícího Turecko, Řecko a Itálii a rovněž postupné rozšíření Smlouvy o Energetickém společenství na Turecko, Moldavsko a Ukrajinu.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	20.11.2007
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	40 0 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Alfonso Andria, Emmanouil Angelakas, Elspeth Attwooll, Jean Marie Beaupuy, Jana Bobošíková, Wolfgang Bulfon, Antonio De Blasio, Gerardo Galeote, Iratxe García Pérez, Eugenijus Gentvilas, Ambroise Guellec, Marian Harkin, Jim Higgins, Filiz Hakaeva Hyusmenova, Mieczysław Edmund Janowski, Rumiana Jeleva, Gisela Kallenbach, Tunne Kelam, Evgeni Kirilov, Jamila Madeira, James Nicholson, Lambert van Nistelrooij, Jan Olbrycht, Markus Pieper, Bernard Poignant, Pierre Pribetich, Wojciech Roszkowski, Elisabeth Schroedter, Grażyna Staniszewska, Catherine Stihler, Kyriacos Triantaphyllides
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Bernadette Bourzai, Den Dover, Francesco Ferrari, Ovidiu Victor Ganţ, Louis Grech, Zita Pleštinská, Christa Prets, Czesław Adam Siekierski, Nikolaos Vakalis
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	18.12.2007
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	50 0 1
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Roberta Alma Anastase, Christopher Beazley, Bastiaan Belder, Monika Beňová, André Brie, Elmar Brok, Colm Burke, Marco Cappato, Giorgos Dimitrakopoulos, Jas Gawronski, Maciej Marian Giertych, Alfred Gomolka, Klaus Hänsch, Richard Howitt, Anna Ibrisagic, Metin Kazak, Helmut Kuhne, Joost Lagendijk, Vytautas Landsbergis, Johannes Lebech, Francisco José Millán Mon, Pasqualina Napoletano, Janusz Onyszkiewicz, Ioan Mircea Paşcu, Alojz Peterle, João de Deus Pinheiro, Bernd Posselt, Raül Romeva i Rueda, Libor Rouček, Katrin Saks, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Jacek Saryusz-Wolski, Marek Siwiec, István Szent-Iványi, Charles Tannock, Inese Vaidere, Geoffrey Van Orden, Kristian Vigenin, Zbigniew Zaleski, Josef Zieleniec
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Laima Liucija Andrikienė, Irena Belohorská, Giulietto Chiesa, Andrew Duff, Árpád Duka-Zólyomi, Glyn Ford, David Hammerstein, Milan Horáček, Marie Anne Isler Béguin, Tunne Kelam, Nickolay Mladenov, Antolín Sánchez Presedo, Adrian Severin
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování