Postup : 2007/2185(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0002/2008

Předložené texty :

A6-0002/2008

Rozpravy :

PV 18/02/2008 - 26
CRE 18/02/2008 - 26

Hlasování :

PV 19/02/2008 - 6.19
CRE 19/02/2008 - 6.19
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0053

ZPRÁVA     
PDF 184kWORD 135k
7. 1. 2008
A6-0002/2008

o strategii EU pro zlepšení přístupu evropských společností na trhy

(2007/2185(INI))

Výbor pro mezinárodní obchod

Zpravodaj: Ignasi Guardans Cambó

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
 VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o strategii EU pro zlepšení přístupu evropských společností na trhy

(2007/2185(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Evropa ve světě: posílené partnerství v zájmu lepšího přístupu na trh pro evropské vývozce“ (KOM(2007)0183),

–   s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Globální Evropa: konkurenceschopnost na světovém trhu. Příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost“ (KOM(2006)0567),

–   s ohledem na sdělení Komise „Globální Evropa: Nástroje Evropy na ochranu obchodu v měnícím se světovém hospodářství. Zelená kniha k veřejné konzultaci (KOM(2006)0763),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 28. září 2006 o hospodářských a obchodních vztazích EU s Indií(1),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2006 o výroční zprávě Komise Evropskému parlamentu o antidumpingových, antisubvenčních a ochranných opatřeních uplatňovaných třetími zeměmi vůči Společenství (2004)(2),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2006 o hodnocení jednacího kola z Dohá po konání ministerské konference WTO v Hongkongu(3),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 12. října 2006 o hospodářských a obchodních vztazích mezi EU a unií Mercosur za účelem uzavření meziregionální dohody o partnerství(4),

   s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2006 o transatlantických hospodářských vztazích mezi EU a USA(5),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 13. října 2005 o perspektivách obchodních vztahů mezi EU a Čínou(6),

–   s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise doprovázející sdělení Komise „Hospodářské reformy a konkurenceschopnost: hlavní poselství zprávy o konkurenceschopnosti Evropy v roce 2006“ (SEK(2006)1467),

–   s ohledem na sdělení Komise „Plnění lisabonského programu Společenství: Politický rámec k posílení zpracovatelského průmyslu EU – cesta k integrovanějšímu přístupu k průmyslové politice“ (KOM(2005)0474),

–   s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady ve dnech 23. a 24. března 2006,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2006 o příspěvku pro jarní zasedání Evropské rady 2006 ohledně Lisabonské strategie(7),

–   s ohledem na sdělení Komise „EU – Čína: užší partnerství, rostoucí odpovědnost“ (KOM(2006)0631 a na doprovodný pracovní dokument „Bližší partneři, větší odpovědnost: Politika pro obchod a investice mezi EU a Čínou: Hospodářská soutěž a partnerství“ (KOM(2006)0632),

–   s ohledem na sdělení Komise „Plnění lisabonského programu společenství – moderní politika malých a středních podniků pro růst a zaměstnanost“ (KOM(2005)0551),

–   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a na stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0002/2008),

A. vzhledem k tomu, že Evropská unie sehrává ve světovém obchodě klíčovou roli a vůdčí postavení v globálním ekonomickém systému by měla mít i nadále, aby se stal tento systém spravedlivějším a aby v jeho rámci byla důsledněji dodržována environmentální a sociální práva,

B.  vzhledem k tomu, že Evropská unie je největším světovým vývozcem a největším poskytovatelem služeb, a má proto značný zájem na tom, aby se otevřely nové trhy zboží, služeb a investic,

C. vzhledem k tomu, že Evropská unie musí zavést ambicióznější strategie, které budou více zaměřeny na budoucnost, s cílem řešit výzvy globalizace a čelit zvýšené hospodářské soutěži ze strany hlavních rozvíjejících se ekonomik, přičemž zůstane zachován evropský hospodářský, regionální a sociální model,

D. vzhledem ke skutečnosti, že souhlasí s tím, že pro vytvoření pracovních příležitostí a růst i pro zachování mezinárodní konkurenceschopnosti je nezbytná hospodářská otevřenost doma i v zahraničí, a že by proto Evropská unie měla v rámci strategie pro přístup na trhy pokračovat v akcích zaměřených na otevírání trhů EU a své obchodní partnery vybízet, aby odstraňovali překážky, které existují v přístupu na jejich vlastní trhy, a aby své trhy otevíraly do větší míry,

E.  vzhledem k tomu, že přiměřený přístup na trhy třetích zemí umožní domácím výrobcům v Evropské unii zachovat si vůdčí postavení ve zboží a službách s vysokou přidanou hodnotou, intenzivněji inovovat své výrobky, podporovat tvořivost, ochraňovat práva k duševnímu vlastnictví a dosahovat značných úspor z rozsahu,

F.  vzhledem k tomu, že v důsledku vývoje mezinárodního obchodu je přístup na trhy třetích zemí stejně důležitý jako ochrana trhů Evropské unie před nekalými obchodními praktikami,

G. vzhledem k tomu, že liberalizace obchodu a jeho rostoucí objem podporují mezinárodní hospodářskou soutěž, avšak zároveň zvyšují riziko, že vývoz bude podléhat překážkám obchodu, které mají škodlivé důsledky pro mezinárodní konkurenceschopnost podniků v Evropské unii,

H. vzhledem k tomu, že konkurenceschopnost ekonomiky EU je nevyhnutelně postihována protekcionismem, který nevychází z pravidel WTO, ať již v rámci Společenství nebo mimo ně,

I.   vzhledem k tomu, že odstranění překážek obchodu s určitostí povede ke zvýšení vývozu evropského zboží a služeb a zajistí, že ekonomika Evropské unie bude vykazovat stabilní růst,

J.   vzhledem k tomu, že by se měla zohlednit skutečnost, že obchodní partneři Evropské unie po celém světě neúčinně chrání práva k duševnímu a průmyslovému vlastnictví včetně zeměpisných označení a označení původu,

K. vzhledem k tomu, že je mimořádně důležité odlišovat a priori neopodstatněné překážky obchodu, které vyplývají z nesoudržného používání platných dvoustranných a mnohostranných obchodních pravidel, od těch, které vyplývají z legitimních právních předpisů a správní činnosti orgánů veřejné správy, jež má původ v jiných oblastech, než je obchod, pro nějž však má nezamýšlené důsledky,

L.  vzhledem k tomu, že zatěžující celní postupy při dovozu, vývozu a tranzitu, hygienická a rostlinolékařská omezení, která v rámci platných pravidel WTO nejsou opodstatněná, nespravedlivé používání nástrojů na ochranu obchodu a nedostatečná ochrana práv duševního vlastnictví jsou jednoznačně a priori neopodstatněnými překážkami obchodu, které je zapotřebí řešit s cílem usnadňovat přístup evropských společností na trh,

M. vzhledem k tomu, že ačkoli je velice obtížné s jakoukoli přesností odhadnout, jaký objem obchodu Evropské unie je omezován restrikcemi na zahraničních trzích, je zřejmé, že obchodní překážky mají na celkové vývozy Evropské unie závažný dopad,

N. vzhledem k tomu, že hospodářská přítomnost Evropské unie je obecně silnější v průmyslových zemích se stabilní poptávkou, avšak výrazně slabší v oblastech s rychlým tempem růstu a na nově se rozvíjejících trzích, jako jsou Čína a Indie,

O. vzhledem k tomu, že Evropská unie je obecně považovaná za velmi otevřený a transparentní trh, kde se skutečně řeší chování narušující hospodářskou soutěž a jsou zajištěny spravedlivé podmínky u veškerých dovozů bez ohledu na zemi původu,

P.  vzhledem k tomu, že vysoká cla stále tvoří významnou překážku obchodu, a to zejména ve vztahu s hlavními rozvíjejícími se ekonomikami,

Q. vzhledem k tomu, že třebaže je Světová obchodní organizace (WTO) jedinou účinnou platformou pro zajištění přístupu na trhy a dosažení spravedlnosti a rovnosti ve světovém obchodě, její regulatorní funkce a závaznost jejích ustanovení jsou i nadále nedostatečné; vzhledem k tomu, že k dalšímu rozvoji odpovídajících pravidel a zajištění stabilnějšího a celistvějšího regulatorního systému pro světový obchod může přispět návrh evropského modelu řízení,

R. vzhledem k tomu, že obecným zájmem Komise je zajistit, aby postupy a právní předpisy týkající se obchodu, které přijímají její partneři, byly co nejvíce v souladu s pravidly WTO a ostatními mezinárodními pravidly,

S.  vzhledem k tomu, že omezování obchodu a překážky, které vznikají „až za hranicemi“, poškozují nejenom obchod se zbožím, ale významně působí i na obchod se službami a na zadávání veřejných zakázek,

T.  vzhledem k tomu, že řešení problémů a dosažení vyšší účinnosti při ochraně legitimních průmyslových zájmů a nároků by byly pro Evropskou unii přínosné rovněž s ohledem na její zviditelnění a hodnověrnost,

U. vzhledem k tomu, že splnění cílů revidované lisabonské agendy vyžaduje, aby si průmyslová odvětví v Evropské unii budovala a udržovala stálé konkurenceschopné postavení na světovém trhu,

V. vzhledem k tomu, že konkurenceschopnost, zvláště v případě malých a středních podniků, čím dál více závisí na výzkumu, vývoji, inovaci a právech duševního vlastnictví,

W. vzhledem k tomu, že dvěma základními předpoklady této konkurenceschopnosti jsou bezpečné a spolehlivé dodávky energie na straně jedné a bezproblémový přístup podniků v Evropské unii k nejmodernějším informačním a komunikačním technologiím na straně druhé,

Celkový přehled

1.  zdůrazňuje, že bude-li revidovaná a ambicióznější strategie pro přístup na trhy, která má otevřít pro evropské výrobky a služby nové světové trhy, úspěšně uskutečněna, lze očekávat, že dojde nejenom k posílení úlohy Evropské unie ve světě, ale že budou rovněž zachovány stávající a vytvořeny nové pracovní příležitosti v Evropě, že Evropská unie zvýší svou konkurenceschopnost, a významně se tak přiblíží dosažení cílů Lisabonské strategie;

2.  připomíná, že strategie EU v oblasti zlepšování přístupu na trh má za cíl výslovně se zabývat vyspělými i rozvíjejícími se ekonomikami;

3.  zdůrazňuje, že pokud jde o vývoz Evropské unie do vyspělých i rozvíjejících se ekonomik, jejímu lepšímu výkonu často brání nereciproční podmínky přístupu na trh, nedostatečné dodržování pravidel mezinárodního obchodu a šíření nekalých obchodních praktik;

4.  naléhavě žádá Komisi, aby zajistila, že legitimní obchodní zájmy Evropské unie budou ochráněny před protiprávními či nekalými obchodními praktikami třetích zemí; zastává také názor, že pokud třetí země neodůvodněně omezují přístup podniků z Evropské unie na své trhy, měla by Evropská unie rychle a rozhodně zakročit;

5.  všímá si, že rostoucího významu v mezinárodním obchodě nabývají otázky regulace; vyzývá k vyšší harmonizaci pravidel a postupů Evropské unie s pravidly a postupy jejích hlavních obchodních partnerů; a zdůrazňuje, že harmonizace pravidel a předpisů by neměla způsobit oslabení evropské legislativy v oblasti zdravotní péče, bezpečnosti, životního prostředí a sociálních věcí, nýbrž by měla být podnětem k přijetí lepších předpisů v zemích, které jsou hlavními obchodními partnery Evropské unie;

6.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly dlouhodobou koncepci řešení strukturálních deformací, které mají takovou povahu, že často trvají nebo znovu vznikají i poté, co Komise učiní příslušné kroky; naléhavě žádá Komisi, aby nezanedbávala případy, v nichž nelze očekávat rychlé odstranění obchodních překážek, pokud je v těchto případech jejich odstranění přesto zapotřebí k obnovení rovných podmínek na klíčových zahraničních trzích;

7.  vyzývá Komisi, aby případy závažného a systematického porušování dohod a pravidel WTO a ostatních ustanovení o mezinárodním obchodě považovala za problémy, které vyžadují rychlou nápravu, a aby zajistila, že se prosazování těchto pravidel nebude řídit jinými politickými a ekonomickými úvahami než těmi, které souvisí s projednávaným případem;

8.  naléhavě žádá třetí země, aby zrušily limity na podíl zahraničních vlastníků v evropských společnostech a pravidla, která jsou diskriminační;

9.  vítá způsob volby priorit v oblasti přístupu na trhy, který navrhla Komise, avšak požaduje, aby bylo zváženo také přidání dalších kritérií, která zajistí, že tato nová iniciativa pomůže co největšímu počtu ekonomických subjektů v Evropské unii, zejména malým a středním podnikům, jejichž budoucnost nevyhnutelně závisí na jasném definování a účinném prosazování práv duševního vlastnictví a rozhodných opatřeních týkajících se omezení monopolních příjmů;

10. zdůrazňuje, že úspěch v boji za odstraňování překážek obchodu bude podněcovat investice, výrobu a obchod v Evropské unii i jinde, mimo jiné tím, že učiní podmínky pro přístup na trh transparentnějšími, předvídatelnějšími a více soutěžními, a rovněž tím, že vytvoří či posílí vazbu mezi Evropskou unií a mezinárodními trhy;

11. domnívá se, že dohody o volném obchodu se zeměmi, které jsou pro Evropskou unii cílové, nebudou mít smysl, pokud jejich prostřednictvím nebude zajištěn významný přístup na trhy a skutečný pokrok spočívající ve snížení a posléze odstranění mimocelních překážek, které, jak je vhodné připomenout, často narušují obchod více než překážky celní;

Sdělení Komise

12. vítá iniciativu Komise vytvořit pevnější partnerství zaměřené na zpřístupnění trhů evropským vývozcům, zejména na dosažení konkrétních výsledků ve prospěch evropských podniků tím, že se zlepší podmínky přístupu na rozvíjející se trhy, kde evropské podniky čelí při obchodování a investování novým a složitým překážkám; vítá iniciativu Komise zaměřenou na koordinaci cílů a nástrojů obchodní politiky Evropské unie a strategie pro přístup na trh tak, aby se efektivně využil potenciál EU v oblasti mezinárodního obchodu a globální konkurenceschopnosti;

13. vítá zejména návrhy Komise na vytvoření užšího partnerství mezi Komisí, členskými státy a podniky v Evropské unii, které by mělo za cíl bezprostředně pomoci hospodářským subjektům překonávat konkrétní obtíže, s nimiž se setkávají při vstupu na trhy třetích zemí, a to takovým způsobem a v takovém časovém horizontu, který odpovídá realitě podnikatelské sféry;

14. zastává názor, že při uskutečňování nové strategie pro přístup na trhy může Komise hrát významnou úlohu tím, že bude zajišťovat vhodný stupeň koordinace mezi činností na úrovni členských států a Společenství, shromažďovat jinak rozptýlené zdroje a zaručovat účinnější ochranu práv a zájmů evropských vývozců;

15. zastává názor, že Evropská unie musí sehrávat v mezinárodním obchodě nezastupitelnou úlohu v zajišťování rovných podmínek pro všechny, a to v úzké spolupráci s členskými státy, při dodržení zásady subsidiarity a s ohledem na vyváženost existujících pravomocí;

16. zdůrazňuje význam, jaký má pro posuzování účinnosti strategie pro přístup na trhy pravidelné kvalitativní a kvantitativní hodnocení jejích výsledků; vyzývá Komisi, aby vypracovala příslušný akční plán pro přístup na trhy a předložila Parlamentu výroční zprávu o přístupu na trhy, podobně jako je tomu již v případě nástrojů na ochranu obchodu;

17. vyjadřuje politování nad tím, že ve výše zmíněném sdělení „Evropa ve světě: posílené partnerství v zájmu lepšího přístupu na trh pro evropské vývozce“ byla opomenuta některá vhodná doporučení podnikatelských subjektů vycházející z praxe; naléhavě Komisi vyzývá, aby je při provádění sdělení vzala v úvahu;

Iniciativy Evropské unie pro přístup na trhy

18. zdůrazňuje, že je třeba zesílit spolupráci mezi Komisí a členskými státy za účelem sdílení informací a výměny osvědčených postupů; vyzývá členské státy, aby zřídily sítě celostátních, nebo v případě potřeby regionálních poradních míst, které by centralizovaly informace a nároky, přičemž zvláštní pozornost by byla věnována zájmům a potřebám malých a středních podniků;

19. zastává názor, že funkčnost těchto sítí by se výrazně zvýšila, pokud by se na procesu jejich zřizování podílely i celostátní a místní průmyslová sdružení, obchodní komory, sdružení malých a středních podniků a jiné organizace na podporu obchodu;

20. vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily úlohu poradního výboru pro přístup na trh a zajistily trvalou spolupráci s výborem podle článku 133, s výborem podle nařízení o překážkách obchodu a s dalšími příslušnými výbory;

21. vyzývá Komisi, aby vytvořila systém trvalého dialogu, který členským státům a případně regionům či dalším evropským zúčastněným subjektům umožní, aby sdílely informace a stanovily strategie a priority;

22. vyzývá Komisi, aby při provádění své strategie pro přístup na trhy zvážila:

—   jmenování většího počtu bruselského personálu pro oddělení zabývající se otázkami přístupu na trhy;

—    vytvoření funkčního registru stížnosti v rámci GŘ pro obchod;

—    vypracování podrobných pokynů pro práci s jednotlivými typy mimocelních překážek;

—    vytvoření poradního místa (helpdesku) pro členské státy a podniky (s oddělením určeným pro malé a střední podniky) v rámci GŘ pro obchod;

—    revizi a rozšíření komunikační politiky týkající se služeb v oblasti přístupu na trhy, které poskytuje Komise, se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky;

—    zvýšení počtu potenciálních uživatelů díky poskytování základních informací (např. brožur a letáků) ve všech úředních jazycích Evropské unie;

—    zlepšení databáze pro přístup na trhy (MADB), aby lépe plnila potřeby podniků a byla uživatelsky vstřícnější;

—    zlepšení vnitřní spolupráce, soudržnosti a komunikace mezi těmi odděleními Komise, která se zabývají otázkami přístupu na trhy;

    zajištění účasti zástupců podnikatelské komunity v poradním výboru pro přístup na trh;

    vytvoření strukturovaných pokynů pro prioritní opatření, včetně informací o tom, na jaké trhy, odvětví a překážky by bylo vhodné se zaměřit;

    posílení svého postavení v mezinárodních normalizačních subjektech, jako je Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO);

Iniciativy pro přístup na trhy třetích zemí

23. požaduje, aby spolupráce mezi Komisí a členskými státy ve třetích zemích byla systematičtější, což by umožnilo efektivněji využívat diplomatické a vládní zdroje zabývající se problematikou přístupu na trhy;

24. zdůrazňuje, že delegacím Evropské unie a nově vytvořeným týmům pro přístup na trhy, které působí v třetích zemích, je třeba dát jednoznačný a rozsáhlý mandát; připomíná, že strategie přístupu na trhy bude úspěšná, pouze pokud členské státy budou připraveny podílet se na její realizaci prostřednictvím vlastních lidských a finančních zdrojů, přiměřeně svým prostředkům, cílům a svému zájmu;

25. vyzývá Komisi a členské státy, aby rozšířily spolupráci s evropskými obchodními komorami, obchodními sdruženími a agenturami členských států na podporu obchodu, které působí ve třetích zemích, a aby zajistily přiměřenou informační výměnu mezi delegacemi, zastupitelskými úřady členských států, jinými vládními orgány pro zahraniční obchod a zainteresovanými evropskými podnikovými asociacemi;

26. vyzývá Komisi, aby přehodnotila své priority týkající se rozmístění lidských zdrojů v delegacích Evropské unie a posléze aby je početně posílila, s cílem poskytnout větší počet pracovníků pro zahájení činnosti a zajištění úspěšného fungování týmů zabývajících se otázkami přístupu na trh, zejména v klíčových delegacích, jakými jsou mimo jiné delegace v Pekingu, Novém Dillí, Moskvě a Brasilii;

Odvětvové otázky

27. podporuje myšlenku, aby byly v rámci strategie pro přístup na trhy zahájeny iniciativy zaměřené specificky na řešení konkrétních překážek v oblasti služeb, veřejných zakázek, investic a práv duševního vlastnictví, státní podpory a ostatních subvencí a na stanovení pravidel hospodářské soutěže a jejich náležité uplatňování ve třetích zemích;

28. žádá Komisi a členské státy, aby zajistily, že malé a střední podniky budou moci soustavně těžit z výhod, které jim nabídnou nové iniciativy pro přístup na trhy; vyzývá Komisi, aby definovala jednorázové akce, které rozšíří výskyt výrobků pocházejících z malých a středních podniků na trzích třetích zemí a ochrání jejich legitimní zájmy před jednostrannými postupy třetích států;

Multilaterální přístup

29. zdůrazňuje, že je zapotřebí dosáhnout součinnosti s hlavními obchodními partnery Evropské unie (např. Spojenými státy americkými, Kanadou a Japonskem), aby mohla být stanovena společná strategie pro přístup na trhy a připravena půda pro tolik potřebnou multilaterální dohodu o přístupu na trhy;

30. připomíná, že je třeba více podporovat užší mezinárodní spolupráci v oblasti právních předpisů a jejich sbližování s cílem odstranit nehospodárné zdvojování a snížit náklady spotřebitelů, průmyslu a vlád; vyzývá Komisi, aby podporovala postupné sbližování norem a pravidel Evropské unie a jejích obchodních partnerů, a to na mnohostranné i dvoustranné úrovni;

31. naléhavě žádá Komisi, aby propagovala zvláštní mechanismy WTO, které umožní rychleji posuzovat situaci, kdykoli bude třeba zakročit proti novým a vznikajícím mimocelním bariérám; Komise by měla v této souvislosti vyzvat další obchodní partnery, aby více využívali oznamovacích postupů podle dohod o technických překážkách obchodu;

32. trvá na tom, že je třeba se i nadále zaměřovat na prosazování pravidel a zajišťování toho, aby třetí země plnily své závazky přijaté v rámci WTO, a to takovým způsobem, že bude toto právo vymáháno podle mechanismu WTO pro řešení sporů;

Cesta vpřed                                                                                                   

33. zastává názor, že pokud neexistují oprávněné obavy o rozvoj dané země, měla by Evropská unie vyvinout maximální úsilí za účelem získání ústupků od svých obchodních partnerů, které budou přiměřené úrovni jejich rozvoje;

34. naléhavě žádá Komisi, aby do dohod nové generace o volném obchodu i do jiných dohod, které se dotýkají obchodu, začlenila jednoznačná ustanovení o prosazování pravidel a urovnávání sporů, zvláště uzpůsobená k řešení překážek, které vznikají „až za hranicemi“;

35. vyzývá obchodní partnery Evropské unie, aby odstranili veškeré překážky, které omezují přístup zboží a služeb na trhy, a aby namísto nich optimalizovali vzájemné obchodní příležitosti na základě reciprocity a náležitě používali opatření na otevření trhu vyplývající z dvoustranných, regionálních a mnohostranných jednání;

36. vyzývá Komisi, aby Parlament každoročně informovala o dosaženém pokroku a výsledcích při provádění strategie pro přístup na trhy, se zvláštním důrazem na stanovené priority;

o

o o

37. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1)

Úř. věst. C 306 E, 15.12.2006, s. 400.

(2)

Úř. věst. C 313 E, 20.12.2006, s. 276.

(3)

Úř. věst. C 293 E, 2.12.2006, s. 155.

(4)

Úř. věst. C 308 E, 16.12.2006, s. 182.

(5)

Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 235.

(6)

Úř. věst. C 233 E, 28.9.2006, s. 103.

(7)

Úř. věst. C 291 E, 30.11.2006, s. 321.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Sdělení nazvané „Evropa ve světě: posílené partnerství v zájmu lepšího přístupu na trh pro evropské vývozce“, které Komise zveřejnila dne 18. dubna 2007, je nesporně významným krokem ke zlepšení kvality a účinnosti ochrany evropských zájmů na poli světového obchodu.

Vnější obchodní politika EU, která byla původně opominuta v Lisabonské strategii, se nyní zřetelně dostává do popředí aktuálního zájmu. Globalizace zpochybnila dlouhodobou rovnováhu a donutila nás, abychom se znovu zamysleli nad cíli a prioritami EU ve vnitřní i vnější politice.

Ústředním bodem činnosti Společenství se musí bezesporu stát konkurenceschopnost evropského průmyslu. Pokud se podaří zvýšit konkurenceschopnost evropských podniků, bude možné vytvářet pracovní příležitosti pro kvalifikované pracovníky, zajistit hospodářský růst v Evropě, zaručit zachování evropského sociálního systému a dosáhnout toho, že EU zůstane hlavní obchodní mocností i v 21. století.

V posledních několika letech se Komise velice upnula na dosažení uspokojivého výsledku kola jednání z Dohá, a přitom často nedocenila přínos, kterým může obchodní politika přispět k úspěšnému dokončení Lisabonské strategie. Když multilaterální jednání skončila neúspěchem a plody nepřinesly ani iniciativy EU v oblasti konkurenceschopnosti, byla Unie nakonec nucena přehodnotit celý svůj přístup. V roce 2005 byla pozměněna Lisabonská strategie a v roce 2006 bylo vydáno sdělení „Globální Evropa: Konkurenceschopnost na světovém trhu“.

Jedním z podstatných prvků „globální Evropy“ je bezesporu přístup na trhy. To má celou řadu různých důvodů. EU je největším světovým vývozcem zboží a hlavním poskytovatelem služeb a hraje vůdčí úlohu i v oblasti veřejných zakázek a finančních a pojišťovacích služeb. Jinými slovy, EU je největší obchodní mocností, která se zaměřuje na vývoz.

Evropa je konkurenceschopná díky vysoké úrovni své pracovní síly, špičkové kvalitě, kterou si tradičně udržuje už po staletí, a díky jednotnému trhu, jenž je ve velmi vysoké míře otevřen hospodářské soutěži a na němž jsou nekalé obchodní praktiky přísně trestány. Vysoká míra otevřenosti a transparentnosti, kterou se vyznačuje trh Společenství, však nemá svou obdobu na trzích zemí, které jsou hlavními obchodními partnery Evropy.

Problémem jsou zejména „rozvíjející se“ či „transformující se země“ (tzv. emerging countries), které zaznamenávají nejvyšší tempa hospodářského růstu a z nichž některé představují nejslibnější trhy pro evropské zboží a služby. To je zvláště důležité zejména proto, že EU je tradičně mnohem více zastoupena na prakticky „nasycených“ trzích průmyslových zemí, jako jsou Spojené státy, než v rychle se rozvíjejících zemích, jako je Čína a Indie. Lepší přístup evropských výrobků s vysokou přidanou hodnotou na zahraniční trhy by mohl pomoci zastavit současný úpadek evropského průmyslu a měl by pozitivní účinek i na hospodářský růst a zaměstnanost.

Určité kladné výsledky přinesla multilaterální jednání a vytvoření WTO, neboť díky nim byly omezeny, byť ne zcela odstraněny, celní překážky, které kdysi bránily rozvoji celosvětového obchodu.

Pokud však jde o mimocelní překážky, situace není zdaleka tak růžová. Kvůli matoucím celním postupům, diskriminačním zdravotním a technickým předpisům, různým administrativním překážkám, vážným prohřeškům proti právům duševního vlastnictví a restriktivním postupům při zadávání veřejných zakázek nebo vstupu zahraničních investic je přístup na trhy některých třetích zemí nesmírně obtížný a nákladný, což postihuje zvláště malé a střední podniky s omezenými finančními i jinými zdroji.

Mimocelní bariéry se odstraňují snadno. Ovšem nové překážky jako dorůstající hlavy bájné Hydry se objevují každým dnem a oproti těm předchozím jsou vždy rafinovanější a hůře odstranitelné. Mimocelní překážky jsou totiž natolik různorodé, že spolehlivě odhadnout jejich důsledky pro světový obchod je nemožné. Ačkoli nemáme k dispozici přesné údaje, lze se značnou jistotou předpokládat, že mají na objem vývozu z EU velmi závažný dopad, a proto proti nim musíme zakročit s co největší rozhodností.

Odstranění těchto obchodních omezení by nepomohlo pouze zemím, které jsou spíše průmyslové, ale také – a to především – rozvojovým zemím, které jsou kvůli své poměrně nízké hospodářské výkonnosti a nedostatku přírodních zdrojů vůči těmto nedovoleným praktikám prakticky bezbranné.

Přestože zpravodaj souhlasí se sdělením o přístupu na trh v jeho podstatných rysech, je nucen konstatovat, že Komise mohla učinit více a mohla projevit více odvahy.

Komise se zjevně necítí být znepokojena stávajícím počtem úředníků v EU nebo v třetích zemích, kteří se zabývají přístupem na trhy (ve velké delegaci, jaká je například v Pekingu, činí obchodní poradci pouze 7 % procent všech zaměstnanců). Ve sdělení také není ani slovo o tom, že by nějaké finanční prostředky měly být vyčleněny na zřízení evropského informačního a podpůrného systému pro exportní firmy; mimoto by se sdělení mělo více věnovat návrhům, které přicházejí z podnikatelské sféry.

Mnohé z novinek, které jsou ve sdělení uvedeny, budou vyžadovat aktivní spoluúčast členských států. Pokud se však státy nebudou na této činnosti podílet ochotně a bez výhrad, bude nová strategie pro přístup na trhy, kterou Komise popisuje, odsouzena k neúspěchu. Členské státy se proto musí zhostit svých úkolů s veškerým odhodláním a poskytnout ekonomické i lidské zdroje nutné pro úspěšné provedení této iniciativy. Do určité míry jsou tyto zdroje už dostupné, ale jsou využívány žalostně málo. Je třeba spojit obchodní zdroje jednotlivých států, pravidelně si vyměňovat informace a propojit všechny, kteří se podílejí na podpoře obchodu, ve fungující síť (na celostátní nebo regionální úrovni) – tak by se mohlo podařit zvýšit vnější konkurenceschopnost EU jako celku.

Před Komisí stojí významné úkoly. Evropa musí mluvit jedním hlasem a vypracovat ucelenou politickou koncepci vztahů s obchodními partnery, kteří nechtějí otevřít své trhy. Komise by měla usilovat o mobilizaci zdrojů, které by jinak mohly být vyčerpány neúčelně, a měla by organizovat iniciativy EU, aniž by přitom ovšem zasahovala do kompetencí, které přísluší členským státům. Dále by měl být vytvořen „odbor stížností“, který by přijímal stížnosti a případně je předával příslušným vnitrostátním orgánům.

Komise by měla rovněž zkvalitnit ty aspekty své komunikační politiky, které se týkají přístupu na trhy, a za tím účelem pořádat v Bruselu a v členských státech semináře a diskusní fóra, zkvalitnit poskytované základní služby (kupříkladu brožury a pokyny by měly být ve všech evropských jazycích) a nabízet vzdělávací kurzy úředníkům a zástupcům podniků, kteří jsou členy týmů zabývajících se přístupem na trhy ve třetích zemích nebo kteří odpovídají za přístup na trhy v členských státech. Dialog s členskými státy by měl probíhat prostřednictvím poradního výboru pro přístup na trh, kterému by měla být poskytnuta větší práva iniciativy a stanovování pokynů.

Užitečným nástrojem, pokud jde o opatření proti mimocelním překážkám, je databáze pro přístup trh MADB (Market Access Database). Mohla by být nicméně ještě užitečnější, pokud by byla uživatelsky příjemnější a pokud by byla rozšířena i o údaje, které jsou zajímavé pro podnikatele, a o oddíl věnovaný službám a veřejným zakázkám.

Komise by se proto měla ve své činnosti soustředit na přesné posuzování hospodářských zájmů, které vstupují do hry; zájmy evropské ekonomiky jako celku by zde měly převážit nad zájmy jednotlivců nebo jednotlivých odvětví, byť by tyto zájmy byly zcela legitimní. Je také velmi žádoucí, aby byly posíleny iniciativy zaměřené na malé a střední podniky: v opačném případě totiž hrozí nebezpečí, že prospěch z nových snah Společenství o zajištění přístupu na trhy bude mít jen malý počet silných a vlivných hospodářských odvětví, zatímco stranou zůstanou podniky, které ještě i dnes tvoří většinu struktury evropského hospodářství a které budou restriktivními opatřeními jiných států zasaženy pravděpodobně nejcitelněji.

EU se nesmí bát bránit své legitimní zájmy, ať už tak bude činit soudržnější a rozhodnější obchodní politikou a diplomacií, nebo využíváním nástrojů, které poskytuje WTO a jiné regionální a dvoustranné dohody (zřejmým příkladem je panel pro urovnávání sporů WTO).

Obchodních dohody nové generace by měly obsahovat ochranné doložky, které EU umožní odstraňovat mimocelní překážky okamžitě a s minimálními náklady pro podniky a evropské daňové poplatníky.

K průlomu v otázce přístupu na trh mohlo dojít, kdyby jednání z Dohá bylo dospělo ke zdárnému výsledku. Aniž by opomíjela jednání o dvoustranných dohodách s hlavními obchodními partnery Evropy, měla by Komise usilovat o vznik rámcové smlouvy, na jejímž základě by mohly být přijímány zvláštní předpisy týkající se otázek spojených s mimocelními překážkami a rychle řešeny spory, k nimž by došlo v důsledku neprovedení nebo porušení dohody.

Některé konkrétní otázky měly být probrány podrobněji, kupříkladu povinnost členských zemí WTO oznamovat veškerá opatření, která by mohla narušit obchod, a možnost vytvořit arbitrážní orgán pro řešení konkrétní sporu, přičemž tento orgán by případně mohl státům povolit přijmout odvetná opatření.

Jinou z možností, jak omezit negativní důsledky mimocelních překážek, je harmonizovat předpisy členských zemí WTO. Pokrok dosažený v rámci transatlantického dialogu o regulaci se Spojenými státy by měl být pro Komisi podnětem k tomu, aby do této iniciativy zahrnula i ostatní obchodní partnery.

Úspěch snah o likvidaci obchodních překážek záleží na tom, zda se podaří zlepšit mezinárodní konzultace. Otevřené trhy s hospodářskou soutěží prospívají celosvětové ekonomice bez ohledu na to, kde se výrobci zboží nebo poskytovatelé služeb nacházejí. Tento princip platí jak v rámci EU (evropské společnosti by měly více vzájemně spolupracovat), tak i mimo ni pro země, které mají stejné obchodní zájmy.

Při formulaci obchodních priorit EU by měl sehrávat klíčovou roli Parlament. Je třeba přijmout několik kroků, v neposlední řadě v rámci příprav na vstup nové „ústavní“ smlouvy v platnost: neustále by měly probíhat konzultace s příslušným parlamentním výborem, měla by být vypracovávána výroční zpráva o systému, který uplatňuje Komise (v souladu se systémem nástrojů na obranu obchodu) a EP by měl také zapojen do iniciativ a misí na vysoké úrovni zaměřených na řešení sporů ohledně přístupu na trhy.

Závěry a doporučení

Nová strategie v oblasti přístupu na trhy, kterou nastínila Komise, sice představuje významný krok vpřed, avšak sama o sobě nestačí. Komise se sice zasloužila o otevření diskuse o přístupu na trhy, ale chce-li, aby tato iniciativa uspěla, musí spolu s členskými státy vykonat více, a především musí projevit více odvahy.

Sdělení musí být podle toho náležitě rozpracováno, aby obsáhlo i nové myšlenky a nové poznatky, které jsou nutné z hlediska potřeb podniků a zkušeností z praxe. Týmy zabývající se přístupem na trh ani MADB ve třetích zemích nemohou uspět, pokud se jim nedostane nezbytné podpory od Komise a vlád členských států a pokud nedokáží poskytovat evropskému průmyslu řádné služby. Evropské podniky, zejména malé a střední podniky, musí být schopny využívat služeb Komise, a toho lze nejlépe dosáhnout efektivnější informační politikou a lépe rozvinutou celostátní a regionální podporou.

Nesporně je třeba posílit vnější aspekty tohoto sdělení. Kromě toho, že je třeba účelněji využívat dostupné zdroje, by měly být vytvořeny nové mnohostranné nebo dvoustranné nástroje (popřípadě nástroje v rámci WTO a nové dohody o volném obchodu nebo o partnerství a spolupráci), které umožní odstranit mimocelní překážky a rázně zakročit proti nekalým praktikám.

Bylo by též zapotřebí více koordinovat naši činnost s ostatními průmyslovými zeměmi, vést dialogy o regulaci a postupně harmonizovat technické a zdravotní předpisy, aniž by ovšem přitom došlo ke snížení ochrany evropských občanů.


STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (27. 11. 2007)

pro Výbor pro mezinárodní obchod

ke strategii EU pro zlepšení přístupu evropských společností na trhy

(2007/2185(INI))

Navrhovatelka: Edit Herczog

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

-   s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2007 o globální Evropě v souvislosti s vnějšími aspekty konkurenceschopnosti(1),

A. vzhledem k tomu, že splnění cílů revidované lisabonské agendy vyžaduje, aby si odvětví průmyslu v Evropské unii budovala a trvale udržovala konkurenční postavení na světových trzích,

B. vzhledem k tomu, že konkurenceschopnost, zvláště v případě malých a středních podniků, čím dál více závisí na výzkumu, vývoji, inovaci a duševním vlastnictví,

C. vzhledem k tomu, že dvěma základními předpoklady této konkurenceschopnosti jsou bezpečné a spolehlivé dodávky energie a bezproblémový přístup podniků v EU k nejmodernějším informačním a komunikačním technologiím,

D. vzhledem k tomu, že EU jako integrovaný trh a jako mezinárodní organizace může svými odbornými znalostmi a ze své vyjednávací pozice účinně podpořit úsilí podniků z EU o přístup na trhy třetích zemí,

1.  vítá iniciativu Komise ke koordinaci cílů a nástrojů obchodní politiky EU a strategie pro přístup na trh tak, aby se efektivně využil potenciál EU v oblasti mezinárodního obchodu a globální konkurenceschopnosti;

2.  zdůrazňuje význam cíleného a tematického spíše než odvětvového určování priorit opatření, která mají být přijata pro podporu vnější konkurenceschopnosti evropských podniků a zvláště pak trvá na potřebě vytvořit a účinně provádět pravidla v oblasti ochrany duševního vlastnictví;

3.  vyzývá členské státy, sdružení podniků a další zastupující organizace, aby společně s Komisí zesílily své úsilí a podílely se na spolupráci, na srovnávání referenčních ukazatelů a výměně know-how a osvědčených postupů tak, aby sdílené obchodní know‑how mohlo lépe sloužit zájmům podniků v EU, zvláště pak malých a středních podniků působících na trzích třetích zemí.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

22.11.2007

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

36

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Jan Březina, Jerzy Buzek, Pilar del Castillo Vera, Jorgo Chatzimarkakis, Giles Chichester, Den Dover, Nicole Fontaine, Adam Gierek, Norbert Glante, Umberto Guidoni, András Gyürk, David Hammerstein, Erna Hennicot-Schoepges, Ján Hudacký, Romana Jordan Cizelj, Werner Langen, Anne Laperrouze, Eluned Morgan, Angelika Niebler, Reino Paasilinna, Miloslav Ransdorf, Vladimír Remek, Paul Rübig, Andres Tarand, Britta Thomsen, Radu Țîrle, Patrizia Toia, Catherine Trautmann, Claude Turmes, Nikolaos Vakalis, Alejo Vidal-Quadras

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Neena Gill, Lambert van Nistelrooij, Vladimir Urutchev

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Holger Krahmer, Umberto Pirilli

(1)

Přijaté texty, P6_TA(2007)0196.


VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

18.12.2007

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

22

5

1

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Francisco Assis, Graham Booth, Daniel Caspary, Christofer Fjellner, Ignasi Guardans Cambó, Jacky Hénin, Syed Kamall, Sajjad Karim, Alain Lipietz, Caroline Lucas, Marusya Ivanova Lyubcheva, Erika Mann, David Martin, Vural Öger, Georgios Papastamkos, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Peter Šťastný, Robert Sturdy, Gianluca Susta, Daniel Varela Suanzes-Carpegna, Iuliu Winkler, Corien Wortmann-Kool

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Stavros Arnaoutakis, Jean-Pierre Audy, Jens Holm, Jan Marinus Wiersma,

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Guy Bono, Ulrich Stockmann

Právní upozornění - Ochrana soukromí