Postup : 2007/2106(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0003/2008

Předložené texty :

A6-0003/2008

Rozpravy :

PV 30/01/2008 - 22
CRE 30/01/2008 - 22

Hlasování :

PV 31/01/2008 - 8.10
CRE 31/01/2008 - 8.10
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0033

ZPRÁVA     
PDF 436kWORD 402k
8. 1. 2008
PE 390.513v01-00 A6-0003/2008

o Akčním plánu pro energetickou účinnost: využití možností

(2007/2106(INI))

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Zpravodajka: Fiona Hall

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
 VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o Akčním plánu pro energetickou účinnost: využití možností

(2007/2106(INI))

Evropský parlament,

–    s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2006 s názvem „Akční plán pro energetickou účinnost: využití možností“ (KOM(2006)0545),

–    ohledem na pracovní dokument útvarů Komise (SEK(2006)1173), který doprovází výše uvedené sdělení Komise ze dne 19. října 2006,

–    s ohledem na posouzení dopadů akčního plánu (SEK(2006)1174) a shrnutí zprávy o posouzení dopadů (SEK(2006)1175),

–    s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. ledna 2007 – Energetická politika pro Evropu (KOM(2007)0001),

–    s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady ze dne 8.–9. března 2007 týkající se schválení akčního plánu Evropské rady (2007–2009) – Energetická politika pro Evropu“ (7224/07) Evropskou radou,

–    s ohledem na směrnici Rady 92/75/EHS ze dne 22. září 1992 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích spotřebičů pro domácnost a v normalizovaných informacích o výrobku(1),

–    s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov(2),

–    s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií(3),

–    s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES ze dne 6. července 2005, kterou se stanoví rámec pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů(4),

–    s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách(5),

–    s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/1005/ES ze dne 18. prosince 2006 o uzavření dohody mezi vládou Spojených států amerických a Evropským společenstvím o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky(6) a o znění výše uvedené dohody(7),

–    s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o programu Společenství na označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky (KOM(2006)0576);

–    s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013)(8), a zejména na oddíl II kapitolu III, která se věnuje programu Inteligentní energie – Evropa,

–    s ohledem na rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013)(9),

–    s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 ze dne 19. března 2001 o dobrovolné účasti organizací v systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS)(10),

–    s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2006 o energetické účinnosti aneb méně znamená více – zelená kniha(11),

–    s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2006 o evropské strategii pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii – zelená kniha(12),

–    s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–    s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro regionální rozvoj (A6-0003/2008),

A. vzhledem k tomu, že pokud se teplota na celém světě zvýší o více než 2°C oproti úrovni před industrializací, dojde k chaotickým změnám klimatu, což potvrdila mimo jiné zpráva Mezivládního panelu pro klimatické změny z května 2007; vzhledem k tomu, že k drastickému snížení emisí uhlíku musí dojít do roku 2015, má-li se nárůst globální teploty udržet na maximálně 20°C; vzhledem k tomu, že účinnější využívání energie je nejrychlejším a nejefektivnějším způsobem, jak snižovat emise uhlíku;

B.  vzhledem k tomu, že energetická účinnost hraje rozhodující roli ve snižování závislosti Evropské unie na dovozu energie, v řešení budoucího nedostatku zdrojů energie a ve zmírňování dopadů cenových šoků v oblasti energií;

C. vzhledem k tomu, že při posuzování dopadů akčního plánu pro energetickou účinnost byla v Komisi na všech úrovních tvorby politiky zjištěna nedostatečná schopnost kontroly realizace plánu a odhaduje se, že k tomu, aby byl akční plán úspěšný, bude zapotřebí dalších 20 pracovníků;

D.  vzhledem k tomu, že směrnici 2002/91/ES řádně provedlo do vnitrostátních právních předpisů pouze pět členských států;

E.  vzhledem k tomu, že směrnice 2006/32/ES požaduje, aby členské státy předložily Komisi do 30. června 2007 národní akční plány energetické účinnosti; vzhledem k tomu, že Komise obdržela do 1. září 2007 pouze devět národních akčních plánů a že ke dni 30. října 2007 jich je stále jen pouhých patnáct;

F.  vzhledem k tomu, že uplatňování směrnice 2004/08/ES je na mezinárodním trhu opožděné a nedokonalé;

G. vzhledem k tomu, že Evropská unie je jednou z nejbohatších a technologicky nejvyspělejších oblastí světa; vzhledem k tomu, že EU zvýšila od roku 1990 svou hospodářskou produkci o téměř 40 % a průměrný příjem na obyvatele vzrostl o třetinu; vzhledem k tomu, že poptávka po energii a jejích zdrojích se v tomto období zvýšila jen o 11 %;

H. vzhledem k tomu, že informační a komunikační technologie – pokud se jim dostane správných politických impulsů – mohou přinést růst produktivity, jenž překročí i dvacetiprocentní cíl, který si EU stanovila; vzhledem k tomu, že by se proto některé technologie, jako například technologie inteligentních sítí, inteligentní systémy řízení a technologie „speckled computing“ měly stát předmětem účinných politických doporučení;

1. vítá výše uvedený akční plán pro energetickou účinnost z roku 2006 a chválí jeho cíle a oblast působnosti;

2.  domnívá se, že cíl zvýšit do roku 2020 energetickou účinnost o více než 20 % – nad rámec všech dalších zlepšení způsobených nezávislými strukturálními nebo cenovými vlivy – je technicky a ekonomicky zcela proveditelný, a vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily splnění tohoto cíle i cílů týkajících se změny klimatu;

3.   s velkým znepokojením konstatuje, že členské státy provádějí stávající předpisy v oblasti energetické účinnosti neúplně a se zpožděním;

4.  zdůrazňuje, že politiku energetické účinnosti je třeba uplatňovat na všech úrovních veřejné správy;

5.  poukazuje na to, že členské státy dosud plně neprovedly směrnici 2004/08/ES a mají oproti plánu velké zpoždění;

6.  kritizuje, že se nepodařilo vyčlenit potřebný počet úředníků Komise, který by zajistil, že jak akční plán, tak právní předpisy o energetické účinnosti, z nichž plán vychází, budou neprodleně plně provedeny;

7.   odsuzuje skutečnost, že do 1. září 2007 byla z 21 opatření Komise, která se měla podle akčního plánu uskutečnit v roce 2007, plně provedena pouze tři; současně konstatuje, že 16 z 21 akcí plánovaných na rok 2007 probíhalo podle informací Komise k 30. říjnu 2007 tak, jak mělo; lituje, a že došlo ke značnému skluzu oproti časovému plánu pro přijetí norem minimální energetické účinnosti pro prioritní skupiny výrobků;

8.  kritizuje, že navzdory rétorice o řešení problému změny klimatu a snížení dovozu energie do EU není pro řadu členských států prioritou plné a okamžité provedení právních předpisů o energetické účinnosti a jejich dodržování;

9.  naléhá na Komisi, aby urychlila přípravu dohody o spolupráci s Radou evropských energetických regulačních orgánů, která stanoví obecné hlavní směry a společný kodex chování s cílem zlepšit účinnost konečného využití energie ve všech odvětvích;

10. vyzývá k tomu, aby v Komisi a v členských státech neprodleně provedena vážně míněná analýza chybějících kapacit a jiných překážek, které až dosud vedly k nedostatečnému provádění právních předpisů o energetické účinnosti, a aby bylo posouzeno, jak by mohly být tyto nedostatky a překážky odstraněny;

11. poukazuje zejména na to, že chybí jednoduché, snadno dostupné informace o energetické účinnosti a nedostává se organizační podpory, které by bylo možno využít v případě náhlé potřeby (např. porucha domácího spotřebiče nebo jiného zařízení) nebo v souvislosti s konkrétní událostí (např. stěhováním); domnívá se, že nedostatek pozornosti věnované praktickým potřebám občanů poškozuje mnoho projektů zaměřených na energetickou účinnost, a zdůrazňuje proto význam praktické pomoci a zálohového financování;

12. upozorňuje, že by měly být podporovány informační a komunikační technologie jakožto klíčový prvek, který pomáhá dosáhnout úspor energie v různých odvětvích, jako například v dopravě, stavebnictví, energetice a výrobě; vítá v této souvislosti studii Komise, která hodnotí, jak mohou různé vyspělé technologie založené na informačních a komunikačních technologiích přispět ke zlepšování energetické účinnosti hospodářství EU a snižování emisí skleníkových plynů do roku 2020; naléhavě žádá Komisi, aby mezi témata této studie zahrnula i posouzení úlohy inteligentních systémů řízení obecně, a obzvláště technologií inteligentních sítí a vestavěných systémů;

Zařízení a spotřebiče

13. vítá strategii přijímání norem minimální energetické náročnosti a vyzývá Komisi, aby do roku 2008 vypracovala a uplatnila tyto normy pro klimatizaci a všechny typy televizních přijímačů; důrazně připomíná, že se tak musí stát současně s dynamickou revizí označování štítky, a konstatuje, že prosazování norem minimální energetické náročnosti může podpořit označení CE; vyzývá členské státy, aby vyčlenily více finančních prostředků pro dozor nad trhem;

14. souhlasí s tím, aby bylo do seznamu skupin prioritních výrobků doplněno domácí osvětlení, a zdůrazňuje, že je nezbytné, aby Komise dodržela navržený harmonogram stažení nejméně energeticky účinných žárovek z trhu v souladu se závěry Evropské rady z března 2007;

15. připomíná nedávný úspěch technologie diodových žárovek; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti, jak podpořit výzkum v této oblasti a zvýšit používání diodových žárovek;

16. naléhavě žádá Komisi, aby stanovila harmonogramy, podle nichž budou z trhu stahována všechna zařízení, přístroje a další energetické spotřebiče, které jsou nejméně energeticky účinné, například terasové ohřívače vzduchu;

17. vítá důraz na snížení energetických ztrát v pohotovostním režimu a na šíření výrobků a technologií, které zajistí, aby energetické spotřebiče a přístroje využívaly energii, pouze pokud je to opravdu nezbytné; vyzývá Komisi, aby navrhla požadavek maximálně jednowattového výkonu v pohotovostním režimu a předložila analýzu možných úspor energie díky minimalizaci a eliminaci zbytečné spotřeby v v pohotovostním režimu, zejména pokud se jedná o pasivní režim;

18.  vítá, že byla uzavřena nová dohoda se Spojenými státy o programu Energy Star, byly vytvořeny společné normy energetické účinnosti kancelářských přístrojů, a zejména došlo k začlenění ustanovení o povinném uplatňování pravidel zadávání veřejných zakázek do prováděcího nařízení; vyzývá Komisi, aby pokročila v jednáních o rozšíření oblasti působnosti spolupráce mezi EU a USA v rámci programu Energy Star na další výrobky, v souladu se závazky učiněnými na vrcholné schůzce EU-USA dne 30. dubna 2007;

19. vítá návrh na zavedení norem minimální energetické účinnosti na všechny další významné energetické spotřebiče a zařízení do roku 2010; vyzývá Komisi, aby začala s nejméně energeticky účinnými výrobky na trhu;

20. podporuje Komisi v jejím úsilí o vytvoření kritérií pro přidělování ekoznaček takovým zařízením pro vytápění a ochlazování, u kterých je věnována zvláštní pozornost jejich spotřebě primární energie; cílem je, aby zákazníkům byly poskytovány spolehlivé informace o nejúčinnějších a k životnímu prostředí nejšetrnějších možnostech vytápění nebo chlazení budov, které jsou na trhu k dispozici;

21. požaduje, aby byly důsledně plněny požadavky z roku 2006, které se týkají instalace inteligentních měřičů spotřeby s cílem zvýšit informovanost spotřebitelů o spotřebě elektřiny, pomoci dodavatelům elektrické energie efektivněji reagovat na poptávku a napomoci při zkvalitnění požadavků na statistiku v oblasti energetické účinnosti;

22. žádá, aby byly vytvořeny normy pro inteligentní měřiče spotřeby tepla pro použití v systémech ústředního topení a sítích dálkového vytápění s cílem motivovat uživatele, aby se chovali zodpovědněji („co se používá, za to se platí“), a opustit systémy paušálních plateb za topení, jejichž účinek je opačný;

23. zastává názor, že by průmyslové technologie měly zajistit, aby se ve výrobních postupech používalo méně energie; domnívá se, že výrazných úspor energie lze dosáhnout snižováním hmotnosti vozidel a dopravních prostředků vůbec;

Požadavky na energetickou náročnost budov

24. naléhavě žádá Komisi, aby urychlila řízení vedená proti členským státům, které dosud řádně neprovedly nebo plně neuplatňují směrnici 2001/91/ES;

25. vzhledem k dlouhé životnosti budov poukazuje na to, že je nesmírně důležité zajistit, aby nové budovy byly stavěny podle norem nejvyšší možné energetické účinnosti a aby stávající budovy byly modernizovány podle současných norem; domnívá se, že jako alternativa k renovaci by při současné výstavbě energeticky účinnějších nových budov měly být podporovány demolice energeticky příliš náročných budov;

26. vyzývá Komisi, aby provedla revizi směrnice 2002/91/ES a od roku 2009 zahrnula do článku 6 všechny budovy vyžadující vytápění nebo chlazení, a to bez ohledu na jejich velikost;

27. vyzývá Komisi, aby při posuzování účinnosti kotlů brala ohled na skutečnost, že nejúčinnější je kombinovaná mikrovýroba tepla a elektřiny, a v souladu s tím stanovila požadavky na minimální energetickou účinnost kotlů;

28. vítá návrh na stanovení požadavků na minimální energetickou náročnost u nových a renovovaných budov a u stavebních dílů, např. oken a okenních fólií;

29. vyzývá Komisi, aby navrhla jednak závazné požadavky, podle nichž by všechny nové budovy vyžadující vytápění či chlazení musely být od roku 2011 postaveny podle norem pro pasivní domy nebo obdobných norem pro nebytové domy, a jednak požadavek používat pro vytápění a ochlazování od roku 2008 pasivní řešení;

30. vyzývá Komisi, aby zvážila postupné zavedení sítí dálkového vytápění a ochlazování pro veškeré budovy s cílem omezit používání fosilních paliv při vytápění a ochlazování zužitkováním ztrát vznikajících při přeměně energie;

31. vyzývá Komisi, aby zvážila architektonická řešení pasivního vytápění a ochlazování – např. stavební systémy s tepelnými vlastnostmi – pokud bude uvažovat o zdanění či o jiných opatřeních na podporu energetické účinnosti;

32. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly dálkové chlazení z obnovitelných zdrojů energie jako účinné alternativní řešení rostoucí poptávky po chlazení;

33. vyzývá Komisi, aby v zájmu výměny osvědčených postupů v EU a informování veřejnosti vytvořila transparentní databázi, která bude přístupná občanům EU a bude obsahovat opatření na podporu energetické účinnosti na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, zejména opatření týkající se financování;

Výroba a distribuce elektrické energie

34. vyzývá členské státy, aby do svých národních akčních plánů energetické účinnosti začlenily používání kombinované výroby energie s vysokou účinností, aby začaly používat komplexní plánování a podporu dodávek elektrické energie, tepla a chladu a aby z obecnějšího hlediska podporovaly opatření na podporu malovýroby a mikrovýroby energie a odstraňovaly administrativní překážky, které jí stojí v cestě; vyzývá Komisi, aby národní akční plány energetické účinnosti, které nebudou tento požadavek splňovat, hodnotila jako neuspokojivé;

35. zdůrazňuje, že k příčinám energetických ztrát a přerušení dodávek energie patří také přeprava a distribuce energie a že zárukou pro zabezpečení dodávek energie a snižování ztrát mohou být i malé výrobní jednotky a decentralizovaná a diverzifikovaná výroba energie; domnívá se, že je třeba vytvořit pobídky pro zkvalitnění infrastruktury s cílem snížit ztráty při přenosu a distribuci;

36. vyzývá Komisi, aby věnovala více pozornosti trhu s vytápěním, neboť vytápění se na spotřebě energie podílí největší měrou, a nástrojům (územní plánování, tepelné mapy nebo investiční pobídky), které umožní regeneraci tepelných přebytků z obnovitelných zdrojů prostřednictvím rozvoje infrastruktur dálkového vytápění a chlazení;

37. vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala uplatňování směrnice 2004/8/ES a posoudila, zda jsou systémy podpory dostačující, aby mohly členské státy využít potenciál pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny;

38. upozorňuje Komisi, že jako účinné alternativní řešení rostoucí poptávky po chlazení při současném výrazném omezení souvisejících emisí CO2 je třeba zavádět místní chladicí sítě;

39. vyzývá Komisi, aby rozšířila rozsah stávajících finančních pobídek vývoje, který by umožnil dodávat energii z obnovitelných zdrojů do již existujících sítí vybudovaných pro energii z fosilních paliv; domnívá se, že vylepšením stávajících sítí by se účinnost výroby energie z obnovitelných zdrojů podstatně zvýšila v kratší době a s nižšími náklady a současně by se v důsledku tohoto včasného zlepšení napomohlo lepšímu zabezpečení dodávek.

Doprava

40. vyzývá Komisi, aby stanovila požadavky na minimální energetickou účinnost pro všechny způsoby dopravy, včetně dopravy veřejné; zdůrazňuje, že třeba stanovit politiku pro energeticky účinnou dopravu, která v městských oblastech upřednostní veřejnou dopravu, jízdu na kole a chůzi; vítá zelenou knihu o městské dopravě a vyzývá Komisi, aby zahájila iniciativu, která se zaměří zejména na oblast městské dopravy a problematiku začlenění ochrany klimatu, úspor energie a veřejného zdraví do politiky udržitelné městské mobility; vybízí města v EU, aby uvažovaly o zavedení opatření na snížení emisí CO2 z automobilů a osobní automobilové dopravy, přičemž příkladem mohou být poplatky pro omezení dopravních zácp; připomíná, že závazné roční limity emisí z nových prodaných osobních automobilů přispívají k tomu, že EU dosahuje svých závazných cílů snižování emisí CO2;

41. požaduje, aby byla směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/94/ES ze dne 13. prosince 1999 o dostupnosti informací pro spotřebitele o spotřebě paliva a emisích CO2 při prodeji nových osobních automobilů(13), pozměněna tak, aby umožnila označování vozidel písmeny A–G používanými k označení energetické třídy elektrických spotřebičů; navrhuje, aby alespoň 20 % prostoru věnovanému reklamě a marketingu nových vozidel obsahovalo informace o úspornosti provozu a emisích;

42. lituje rovněž toho, že Rada dosud nepřijala návrh směrnice o daních v oblasti osobních automobilů, jejímž cílem je snížit emise CO2 v souladu se závazky EU vyplývajícími z Kjótského protokolu, a vyzývá k rychlému provedení této směrnice;

43. vyzývá Komisi, aby vytvořila rámcovou strategii umožňující podstatně zlepšit fungování městské a regionální veřejné dopravy, která bude požadovat, aby provozovatelé systémů městské a regionální veřejné dopravy prováděli studie (včetně studií proveditelnosti) zaměřené na systémové otázky, otázky účinnosti a poskytování služeb, přičemž strategie by se zaměřila na změny v uspořádání horizontálních podpůrných programů, jejichž cílem je rozvíjet systémy veřejné dopravy tak, aby tyto programy splňovaly přísnější podmínky týkající se účinnosti a soudržnosti;

44. vítá návrh Komise na založení společného podniku Clean Sky, jehož cílem je výroba „zelenějších“ letadel, která budou udržitelnější z ekologického hlediska a budou mít vyšší energetickou účinnost;

Finanční opatření a regionální politika

45. poukazuje na to, že k financování energetické účinnosti musí být možné využívat prostředky ze strukturálních fondů, a to prostřednictvím institucí, jako je Evropská investiční banka a Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj, a prostřednictvím produktů soukromého bankovního sektoru;

46. vyzývá Komisi, aby zvýšila podíl financování ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti ze 3 % na 5 % (tyto prostředky by měly být použity na snížení energetické náročnosti stávajících budov) a aby po členských státech vyžadovala, aby této příležitosti plně využívaly;

47. vyjadřuje politování nad tím, že velká část finančních prostředků EU určených na energetickou účinnost je poskytována příliš složitými mechanismy, a to bez ohledu na iniciativu JEREMIE (Společné evropské zdroje pro mikropodniky až střední podniky); konstatuje, že neexistence jednoduchého a dostupného financování představuje obrovskou překážku zejména pro malé podniky a mikropodniky, které nemají potřebné kapacity k získání přístupu ke komplexním programům;

48. poukazuje na to, že v oblasti energetické účinnosti má obrovský význam výzkum a vývoj; důrazně žádá členské státy, regionální orgány, místní orgány a nevládní organizace, aby využily možnosti financování v rámci sedmého rámcového programu, strukturálních fondů, rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace / podprogramu Inteligentní energie – Evropa, které jsou zaměřeny na podporu výzkumu v oblasti energetické účinnosti a na podporu obnovitelných energetických technologií a rozvoj nových způsobů přepravy energie a jejího skladování s cílem snížit energetické ztráty; žádá Komisi, aby na žádosti o finanční prostředky na výzkum v oblasti energetickou účinnost reagovala velkoryse; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že v trvalém úsilí o to, aby se programy EU pro výzkum a rozvoj technologií využívaly co nejvíce, bude mít vysokou prioritu energetická účinnost;

49. požaduje, aby se na mikropodniky pohlíželo stejně jako na domácnosti a bylo jim nabídnuto velmi jednoduché financování zlepšování energetické účinnosti, např. poskytováním zálohových příspěvků;

50.  vyzývá Komisi, aby podpořila ta pravidla pro poskytování státních podpor, která více zvýhodňují opatření na úsporu energie (jako například ekologické inovace nebo zvyšování produktivity); je přesvědčen, že by tato pravidla měla být jednoduchá, praktická a transparentní a měla by odstraňovat překážky realizace opatření na úsporu energie;

51. vyzývá Komisi, aby co nejrychleji předložila návrhy konkrétních opatření na zvyšování energetické účinnosti v nejodlehlejších regionech, která by odpovídala jejich zvláštnostem, jež jsou důsledkem překážek permanentního charakteru;

52. zdůrazňuje úlohu, kterou při realizaci opatření na úsporu energie hrají místní a regionální energetické agentury; vyzývá k tomu, aby se na tvorbě a uplatňování akčních plánů energetické účinnosti podílely všechny úřady (na evropské, vnitrostátní a místní úrovni);

Zdanění

53. vyzývá Radu, aby podněcovala členské státy k uplatňování snížené sazby DPH na práci, materiály a komponenty snižující energetickou náročnost budov; vyzývá Radu, aby zajistila, že do celkového daňového systému bude koherentním způsobem promítnut cíl snížit energetickou náročnost budov;

54. vybízí členské státy k tomu, aby plně využily možnosti uplatnit na práci při renovacích a opravách soukromých obydlí, jež jsou prováděny za účelem zlepšení energetické účinnosti, sníženou sazbu DPH; vítá rozhodnutí Komise provést hodnocení účinnosti daňových úlev jak pro spotřebitele nakupující nejúspornější spotřebiče, tak pro podniky, které tato zařízení vyrábějí a propagují;

55. konstatuje, že zdanění spadá do pravomoci členských států; konstatuje, že opatření v oblasti daní, která členské státy zvolí, mohou být součástí všech národních akčních plánů energetické účinnosti; podporuje internalizaci environmentálních nákladů;

56. vyzývá členské státy, aby zavedly konkrétní daňové pobídky pro domácnosti, mikropodniky a soukromé pronajímatele, které je budou stimulovat k přijímání opatření na úsporu energie a nakupování energeticky účinných výrobků;

57. domnívá se, že daňové pobídky by měly být za určitých okolností poskytovány i na demolici budov s vysokou energetickou náročností, pokud je tato demolice spojena s výstavbou nových, energeticky účinnějších budov;

Změna chování

58. zdůrazňuje, že rozhodující úlohu v podpoře energeticky účinných řešení musí hrát veřejný sektor;

59. souhlasí s tím, že významné místo přísluší programům vzdělávání v oblasti energetické účinnosti, obzvláště u malých a středních podniků; upozorňuje na to, že výchova k úsporám energie by měla začít v raném věku v rámci vhodných kurzů začleněných do vzdělávacích programů ve školách v celé EU; upozorňuje na to, že zavedení inovativních metod do stavebnictví a řízení spotřeby energie bude vyžadovat velké množství pracovníků s odpovídající kvalifikací; je znepokojen tím, že členské státy dosud nevytvořily vhodné programy školení v oblasti energetické účinnosti; požaduje, aby požadavky na lidské zdroje byly považovány za nezbytnou součást národních akčních plánů energetické účinnosti;

60. vybízí regionální a místní orgány, aby rozvíjely úzká partnerství s regionálními energetickými agenturami s cílem zlepšit školící zařízení pro technické pracovníky v energetice a odborníky v příbuzných oblastech; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí lépe koordinované sítě místních aktérů za účelem šíření osvědčených postupů pro dosažení energetické účinnosti v méně rozvinutých regionech;

61. zdůrazňuje, že při omezování plýtvání a při podpoře lepšího využívání energetického potenciálu budov mohou hrát velký význam veřejné zakázky a služby, jako je například energetický audit; naléhavě vyzývá členské státy a jejich regionální, místní i jiné veřejné orgány, aby šly jako první příkladem, a to nejen pokud jde o správní budovy, ale také co se týče ostatních veřejných budov, jakými jsou školy, vysoké školy a nemocnice, a v zařízeních v odvětví vodohospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb;

62. vyzývá Komisi, aby posílila výzkum v oblasti behaviorální ekonomie a lidského rozhodování, který by v budoucnu pomohl utvářet informační a propagační kampaně o energetické účinnosti s ohledem na konkrétní příjemce (jako je kampaň Udržitelná energie v Evropě) s cílem maximalizovat jejich přínos;

63. souhlasí s tím, že energetická účinnost začíná doma; vyzývá Komisi, Radu a Parlament, aby šly příkladem a požadovaly stanovení vzorových norem energetické účinnosti pro všechny budovy institucí EU v rámci širšího auditu spotřeby energie v institucích, který by zahrnoval opatření v oblasti organizace práce a služebních cest, pobídek, lokalit, vybavení a veřejných zakázek;

64. vyzývá Komisi a členské státy, aby každoročně pořádaly „evropský den energetické účinnosti“;

65. upozorňuje na to, že klíčovou úlohu při zlepšování informovanosti spotřebitelů a jejich ochoty přispět k energetické účinnosti hraje odvětví vyspělých technologií, a to tím, že nabízí produkty, které jsou energeticky účinné a současně dosahují vyšších standardů,;

66. domnívá se, že účinným prostředkem zvyšování účinnosti zařízení pro vytápění a chlazení jsou smlouvy mezi dodavateli energie a spotřebiteli; vyzývá Komisi, aby odstranila administrativní a právní překážky uzavírání těchto smluv;

Města

67. uvědomuje si, že velký význam má výměna a propagace nejlepších zkušeností v oblasti energetické účinnosti mezi městy; navrhuje, aby se účinným nástrojem této výměny stalo současné fórum evropských měst Eurocities;

68 naléhavě žádá Komisi a ostatní orgány EU, aby spolupracovaly s velkými městy v EU, přičemž podpoří rozpočtové prostředky pro partnerskou spolupráci a výměnu osvědčených postupů mezi velkými městy;

69. vítá iniciativu Kongresu starostů, který sdružuje starosty 20 až 30 největších a nejprogresivnějších evropských měst ve stálé síti; vyzývá k poskytnutí dalších údajů o jejím zřízení; zdůrazňuje však, že Kongres starostů musí doplňovat činnost podobných, již existujících sítí;

Globální rozměr

70. podporuje výzvu Komise k vytvoření platformy mezinárodní spolupráce v oblasti energetické účinnosti; vyzývá členské státy a Komisi, aby posílily mezinárodní spolupráci v oblasti energetické účinnosti s cílem zajistit, aby nové normy a nařízení netříštily světový trh; požaduje, aby se v těchto mezinárodních dohodách – dvoustranné i vícestranné – strana zavázaly nejen k dodržování norem minimální energetické účinnosti, ale také ke sdílení technologií energetické účinnosti; upozorňuje na to, že ze strategického hlediska je nezbytné šířit technologie, což vyžaduje, aby se k právu na duševní vlastnictví přistupovalo z hlediska veřejného zájmu;

71. oceňuje probíhající práci na technických aspektech společných norem energetické účinnosti, a to zejména s Čínou; je znepokojen tím, že tato práce je podrývána nedostatečnou koordinací mezi členskými státy, čímž vznikají nejasnosti ve třetích zemích; požaduje integrovaný přístup k normám;

72. upozorňuje na široce rozšířenou obavu, že Rusko nebude schopno uspokojit domácí a smluvní poptávku po zemním plynu, a naléhavě požaduje, aby Komise v zájmu energetické bezpečnosti přidělila větší zdroje na dialog o energetické účinnosti mezi Ruskem a EU a věnovala přitom zvláštní pozornost modernizaci stávajících ruských sítí dálkového vytápění a využití plynu, který je v současné době spalován na naftových polích;

73. vítá iniciativu Rady na vytvoření energetické partnerství mezi Afrikou a EU; požaduje, aby toto partnerství považovalo za svou prioritu energeticky účinný a udržitelný růst v Africe;

74. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států.

(1)

                Úř. věst. L 297, 13.10.1992, s. 16. Směrnice ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(2)

          Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 65.

(3)

          Úř. věst. L 52, 21.2.2004, s. 50.

(4)

                Úř. věst. L 191, 22.7.2005, s. 29.

(5)

    Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 64.

(6)

2       Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 24.

(7)

    Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 26.

(8)

4    Úř. věst. L 310, 9. 11. 2006, s. 15.

(9)

5    Úř. věst. L 412, 30. 12. 2006, s. 1.

(10)

6    Úř. věst. L 114, 24. 4. 2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. J L 363, 20.12.2006, s. 1).

(11)

7 Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 273.

(12)

8 Úř. věst. C 317 E, 23. 12. 2006, s. 876.

(13)

Úř. věst. L 12, 18. 1. 2000, s. 16. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1882/2003.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Souvislosti

Nejnovější vědecké poznatky ukazují, že svět má jen osm let na to, aby řešil problém globálního oteplování. Pokud teploty na celém světě stoupnou o více než 2 % oproti úrovni před industrializací, klimatické změny se pravděpodobně vymknou kontrole.

Energetická účinnost je z hlediska nákladů nejefektivnějším a okamžitě dostupným nástrojem v boji za omezení emisí skleníkových plynů. Již existuje široká škála technologií, které mohou být zavedeny v kratší době, než jakou vyžaduje většina nových velkých stavebních projektů.

Energetická účinnost je také velmi důležitým nástrojem ve snaze EU zajistit odpovídající zdroje energie, zejména pro členské státy, které jsou v současné době závislé na ruském plynu. Energetická účinnost by neměla být přehlížena ani v dodavatelských zemích. Podle odhadů Mezinárodní energetické agentury (IEA) lze v Rusku pomocí lepších technologií a energetické účinnosti ušetřit energii, která odpovídá jedné pětině ruského vývozu do evropských zemí OECD.

Kromě toho hraje energetická účinnost významnou úlohu v plnění cílů lisabonské agendy: energetická účinnost se rovná ekonomické účinnosti. Sektor energetické účinnosti je oblastí s vysokým tempem růstu zaměstnanosti a renovace budov jsou v tvorbě pracovních míst na jednom z předních míst. Podle odhadů komisaře Piebalgse (Berlín, duben 2007) povede odstranění limitu1000m2 z článku 6 směrnice o energetické náročnosti budov ke vzniku dalších 250 000 nových pracovních míst a současně k úsporám ve výši 70mtoe a 140MtCO2.

Strategická regulace energetické náročnosti je absolutně nezbytná. I když se v EU od roku 1990 energetická náročnost zlepšila, nezlepšila se natolik, aby vyrovnala každoroční růst HDP, což mělo za následek, že se konečná spotřeba energie přesto zvýšila. Obchodování s emisemi uhlíku nyní nabízí klíčový globální nástroj pro řešení problému změny klimatu, ale neexistuje precedens nebo důkaz, že tržní mechanismy samy o sobě v krátké době situaci vyřeší. Aby bylo dosaženo energetických úspor v termínech, které jsou nutné k ovlivňování klimatických změn, je třeba, aby si spotřebitel vybíral z omezené škály možností, jejichž energetická účinnost se bude stále zvyšovat.

Strategický význam akčního plánu Komise pro energetickou účinnost zdůraznil předseda Barroso svou osobní účastí na zahájení plánu v říjnu 2006.

Silné a slabé stránky plánu

Zpravodaj vítá akční plán, zejména důraz, který klade na řešení energetických ztrát z budov a zařízení.

Akční obsahuje strategický přístup. U budov, kde spotřeba energie překračuje 40 %, budou přísné normy pro nové budovy doprovázeny opatřeními na zlepšení energetické účinnosti budov, z nichž 75 % bude ještě v roce 2050 stát. Zpravodaj se domnívá, že normy energetické náročnosti musí být přísné a musí se vztahovat na všechny budovy, které musí být vytápěny nebo ochlazovány, a proto potřebují energii. U nových domů se musí urychlit přechod na normy pro pasivní domy. Technologie a odborné znalosti a zkušenosti, které jsou potřebné k tomu, aby se stavěly pasivní domy s minimálními nároky na vytápění a chlazení, již existují, ale je třeba je více rozšířit.

Pokud jde o spotřebiče, Komise navrhuje plán dynamického označování štítky doprovázený opatřeními ke stažení nejméně účinných výrobků z trhu. Aby to bylo účinné, musí se postupovat podle přísného harmonogramu. Zpravodaj se domnívá, že přístup přijatý u označování spotřebičů rovněž nabízí účinný způsob řešení emisí uhlíku z vozidel a měl by být zaveden vedle opatření navržených Komisí.

Zpravodaj sice vítá linii akčního plánu, ale zároveň má velmi vážné obavy, pokud jde o její předpokládanou účinnost. Akční plán není samostatným dokumentem. Odkazuje na předchozí právní předpisy o energetické účinnosti a zakládá se na nich, zejména na směrnici o energetické náročnosti budov, směrnici o ekodesignu, směrnici o energetické účinnosti u konečného uživatele a směrnici o energetických službách. Aby současný akční plán fungoval, musí být účinně provedeny předchozí právní předpisy. Nic nesmí být opomenuto.

Komise i vlády členských států se dopustily vážného zanedbání povinnosti, pokud jde o provádění právních předpisů týkajících se energetické účinnosti. Komise nezajistila potřebný počet úředníků k řádnému a včasnému provedení směrnice o budovách a národních akčních plánů energetické účinnosti, které jsou základními kameny současného akčního plánu EU. Členské státy jsou zodpovědné za to, že nepochopily strategický význam energetické účinnosti a potřebu učinit z ní politickou prioritu.

Je teď na Evropském parlamentu, aby se chopil politické iniciativy, které se zbývajícím dvěma orgánům nedostává. Zvolení zástupci EU musí mít plnění akčního plánu pod důkladnou kontrolou, a to jak prostřednictvím Evropského parlamentu, tak prostřednictvím národních parlamentů a kontrolních subjektů, jako je např. Energy Watch, aby bylo zajištěno, že tento plán je prováděn plně a ve stanovených termínech.

Přílohy

Zdroj: "Energy and Transport in figures, 2006 - Part 2: Energy", European Commission, DG-TREN in cooperation with Eurostat.

Prováděcí opatření podle směrnice o ekodesignu energetických spotřebičů (2005/32/ES) – současná situace a další kroky

Zdroj: http://ec.europa.eu/energy/demand/legislation/images/planning_overview_first_15_products.gif


STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (21. 11. 2007)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k Akčnímu plánu pro energetickou účinnost: využití možností

(2007/2106(INI))

Navrhovatelka: Heide Rühle

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že Evropa v důsledku špatného hospodaření stále promrhá nejméně 20 % své energie a že přímé náklady spojené s naší neschopností využívat energii účinně budou do roku 2020 dosahovat více než 100 miliard EUR ročně,

B.  vzhledem k tomu, že celkový potenciál úspor energie se odhaduje přibližně na 27 % spotřeby energie u obytných budov a 30 % u obchodních budov, 25 % u zpracovatelského průmyslu a na 26 % u dopravy,

1.  vítá integrovaný přístup Komise v oblasti zvyšování energetické účinnosti; v tomto ohledu opakuje, že zásadní úlohu při zvyšování obecného povědomí a podpoře změn v chování má vzdělávání a poskytování informací;

2.  zdůrazňuje význam rozvíjení hospodářského prostředí, které podporuje investice do výzkumu a vývoje a inovace a napomáhá technologickému pokroku; připomíná velký přínos dokončeného vnitřního trhu s energií pro životní prostředí i pro konkurenceschopnost evropského průmyslu; upřednostňuje výrazný posun od zdanění práce k ekologickému zdanění;

3.  připomíná, že dosažení úspor energie je nejúčinnějším způsobem, jak snížit emise uhlíku a stimulovat rozvoj rozsáhlého vyspělého trhu v oblasti energeticky účinných technologií a výrobků;

4.  zdůrazňuje, že mezi evropským občany je třeba prohloubit všeobecnou informovanost a posílit motivaci k úsporám energie; domnívá se, že je třeba zvážit uskutečnění rozsáhlé informační kampaně zaměřené na občany a podniky, která by eventuálně mohla být částečně financovaná ze zdrojů EU;

5.  domnívá se, že při zvyšování energetické účinnosti by mohly hrát pozitivní roli normy pro zadávání veřejných zakázek; vyzývá veřejné orgány členských států, aby při zadávání veřejných zakázek plně využívaly environmentálních ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb(1) k začlenění hledisek energetické účinnosti;

6.  sdílí názor, že energetická účinnost ve stavebnictví je nejvyšší prioritou;

7.  vítá jasnou podporu rozvoje měst a obnovy sociálního bydlení v novém rámci politiky soudržnosti na období 2007–2013;

8.  vybízí členské státy, aby plně využily možnosti snížené sazby DPH na práci při renovacích a opravách soukromých obydlí, jež jsou prováděny za účelem zlepšení energetické účinnosti; vyzývá Radu, aby v celkovém daňovém systému koherentním způsobem zohlednila cíl zlepšení energetické účinnosti budov;

9.  vyzývá Komisi, aby provedla audit zaměřený na úspory energie v oficiálních budovách orgánů EU a aby podobné postupy podporovala u veřejných budov členských států EU;

10. domnívá se, že je nanejvýš důležité dosáhnout úspor energie v odvětví dopravy; podporuje internalizaci environmentálních nákladů;

11. lituje rovněž toho, že Rada dosud nepřijala návrh směrnice o daních v oblasti osobních vozidel, jejímž cílem je snížit emise CO2 v souladu se závazky EU vyplývajícími z Kjótského protokolu, a vyzývá k rychlému provedení této směrnice;

12. domnívá se, že dosažení maximálních úspor v odvětví dopravy vyžaduje, aby došlo ve velkém měřítku k přechodu na jiné způsoby dopravy; je toho názoru, že v zájmu účinného řešení neustále se zvyšujících dopadů dopravy na životní prostředí je nezbytné v evropských městech podporovat používání veřejné dopravy, spolujízdu a nemotorizované způsoby dopravy;

13. domnívá se, že v odvětví osobních vozidel by energetická účinnost měla být posílena pomocí integrovaného přístupu, jenž by nevyužíval pouze možností k úspoře pohonných hmot v oblasti technologií automobilových motorů, ale i environmentálního potenciálu jiných opatření, jakými jsou ekologická jízda, zlepšování infrastruktury nebo organizace dopravy;

14. připomíná význam soudržnosti politik, co se týče energetické účinnosti; zdůrazňuje, že cíle EU v oblasti životního prostředí, konkrétně energetická účinnost, by měly být řádně promítnuty do priorit rozdělování prostředků ze strukturálních fondů EU a iniciativ v oblasti výzkumu a vývoje;

15. vyzývá k přijetí odvětvových dohod o úsporách energie a ke sdílení osvědčených postupů v hlavních odvětvích průmyslu a služeb; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba prostřednictvím vzájemného uznávání a vymáhání vytvořit jak na vnitrostátní, tak na mezinárodní úrovni podmínky rovné soutěže s cílem zaručit, že ohled na životní prostředí, včetně nástrojů na úsporu energie, nebude narušovat konkurenceschopnost Evropy.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

21.11.2007

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

38

0

1

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Mariela Velichkova Baeva, Zsolt László Becsey, Pervenche Berès, Slavi Binev, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Ieke van den Burg, Christian Ehler, Jonathan Evans, Elisa Ferreira, Donata Gottardi, Benoît Hamon, Gunnar Hökmark, Karsten Friedrich Hoppenstedt, Sophia in 't Veld, Piia-Noora Kauppi, Wolf Klinz, Kurt Joachim Lauk, Andrea Losco, Cristobal Montoro Romero, Joseph Muscat, John Purvis, Alexander Radwan, Bernhard Rapkay, Dariusz Rosati, Heide Rühle, Eoin Ryan, Antolín Sánchez Presedo, Manuel António dos Santos, Margarita Starkevičiūtė, Ivo Strejček, Cornelis Visser, Sahra Wagenknecht.

Náhradník(ci) přítomný(i) při závěrečném hlasování

Harald Ettl, Ján Hudacký, Werner Langen, Thomas Mann, Gianni Pittella.

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Holger Krahmer

(1)

Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1.


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (11. 10. 2007)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k akčnímu plánu pro energetickou účinnost: využití možností

(2007/2106)

Navrhovatelka: Evangelia Tzampazi

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení zahrnul následující body:

1.   vítá sdělení Komise nazvané Akční plán pro energetickou účinnost: využití možností, podporuje stanovená prioritní opatření a požaduje jejich včasné uplatňování;

2.   vítá závazek přijatý na zasedání Evropské rady na jaře 2007, který spočívá ve snížení spotřeby energie o 20 % do roku 2020, což zároveň přispěje i ke snížení emisí skleníkových plynů o 20 % do roku 2020, a který je jednostranným závazkem přijatým Evropskou unií, jenž může být na základě koordinovaného postupu s přijetím obdobných závazků ze strany ostatních průmyslových zemí zvýšen na 30 %; zdůrazňuje, že je nezbytné stanovit cíle týkající se průběžného snižování a rozčlenit je podle odvětví energetiky;

3.   vítá iniciativu Komise k uzavření rámcových dohod s klíčovými obchodními partnerskými zeměmi vně Společenství a s mezinárodními organizacemi a vyzývá k tomu, aby takové dohody byly uzavřeny se zeměmi, které disponují velmi vyspělými technologiemi v oblasti účinné přeměny, distribuce a využívání energie;

4.   zdůrazňuje, že k dosažení tohoto cíle může zčásti přispět i včasné uplatňování a kontrola právních předpisů Společenství platných v oblasti energetické účinnosti (např. směrnice 2002/91/ES o energetické náročnosti budov, směrnice 92/75/ES o označování štítky, směrnice 2005/32/ES o ekodesignu a směrnice 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného spotřebitele a o energetických službách); vyzývá členské státy k rozumnému používání, posílení a zlepšení vnitrostátních akčních plánů v oblasti energetické účinnosti a vyzývá Komisi, aby zajistila řádné provedení a uplatňování již přijatých směrnic ve stanovené lhůtě;

5.   domnívá se, že nejvýznamnějších úspor energie lze dosáhnout v odvětví stavebnictví a dopravy, přičemž důraz je třeba klást na možnosti zdokonalování městské dopravy a veřejných budov; žádá tedy, aby prioritní opatření byla učiněna v těchto odvětvích; požaduje rovněž revizi směrnice o stavebnictví, a to s cílem rozšířit její oblast působnosti a začlenit do ní minimální požadavky na účinnost na úrovni EU; kromě toho členské státy vyzývá, aby podporovaly veřejnou dopravu, ale i dopravu železniční, námořní a říční;

6.   vyzývá Komisi, aby zvýšení energetické účinnosti požadovala nejen v případě nových staveb, ale aby energetickou účinnost stanovila jako povinné kritérium také pro rekonstrukce starých budov a aby vyžadovala uspokojování podstatné části energetických potřeb z obnovitelných zdrojů energie; vyzývá proto Komisi, aby poskytovala zvláštní podporu v podobě finančních pobídek na rekonstrukce budov, které budou realizovány za účelem splnění kritérií energetické účinnosti;

7.   uznává, že je třeba rekonstruovat obytné budovy pro více rodin a budovy sociálního bydlení, protože se jedná o naléhavý problém, který ovlivňuje velkou část občanů EU, zejména v nových členských státech; vyzývá proto, aby při revizi budoucích strukturálních fondů EU byly navýšeny finanční prostředky, které by bylo možno použít na zlepšení energetické účinnosti těchto budov v nových členských státech;

8.   zdůrazňuje, že příčinou energetických ztrát a přerušení dodávek energie jsou také doprava a distribuce energie a že zárukou pro zabezpečení dodávek energie a snižování ztrát mohou být i malé výrobní jednotky a decentralizovaná a diverzifikovaná výroba energie; domnívá se, že je třeba vytvořit pobídky ke zdokonalení infrastruktury s cílem snížit ztráty při přenosu a distribuci;

9.   zdůrazňuje, že úloha nástrojů založených na trhu (např. „bílé“ certifikáty) a úloha finančních pobídek (např. podpora politiky ekologického zdanění) v úsilí o to, aby podniky dosáhly cílů energetické účinnosti a v posílení evropské konkurenceschopnosti, není sama o sobě dostatečná, a že je tedy třeba zavést veřejné financování ad hoc a financování ze strany Společenství, které by umožnilo na základě zásady „znečišťovatel platí“ směřovat prostředky do výzkumu, technologických inovací a energetické účinnosti efektivněji;

10. vybízí členské státy, aby přezkoumaly své daňové politiky v souvislosti s energetickou účinností, a pokud to budou považovat za účinné, aby využily daňových pobídek a současně přijaly opatření pro řešení případných negativních sociálních dopadů;

11. zdůrazňuje význam, jaký mohou mít služby jako energetický audit pro omezování plýtvání a podporu lepšího využívání energetického potenciálu budov; naléhavě vyzývá členské státy, aby šly jako první příkladem, a to nejen pokud jde o správní budovy, ale také co se týče ostatních veřejných budov, jakými jsou školy, vysoké školy a nemocnice;

12. zdůrazňuje, že je třeba podporovat výzkum, předávat znalosti a zavádět ekologické inovace v oblasti technologií, které jsou z energetického hlediska optimální, a to podporováním investování a výměny osvědčených postupů a předávání technologií, což může podnítit hospodářský růst, zvýšit zaměstnanost, představovat konkurenční výhodu evropského hospodářství, a přispět tak k dosažení cílů Lisabonské strategie; zdůrazňuje úlohu sedmého rámcového programu pro výzkum a dalších finančních nástrojů Společenství;

13. vyzývá Komisi, aby zavedla minimální požadavky na energetickou náročnost v rámci směrnice o ekodesignu; požaduje revizi směrnice o označování štítky s cílem zahrnout do nich nové výrobky a posílit soudržnost mezi těmito dvěma směrnicemi, aby spotřebitelé byli lépe informováni a aby se díky úplnému a přehlednému systému mohli snadněji informovaně rozhodovat;

14. zdůrazňuje, že je třeba prostřednictvím vzdělávacích a informačních kampaní propagovat akční plán pro energetickou účinnost, aby se spotřebitelům usnadnilo přijímat informovaná rozhodnutí při nákupu spotřebního zboží a aby jej poté mohli používat uvážlivě, v souladu se zásadou udržitelného rozvoje;

15. zdůrazňuje rozhodující úlohu veřejných orgánů v podpoře energetické účinnosti a je nakloněn sloučení požadavků v oblasti energetické účinnosti v rámci pravidel o veřejných zakázkách;

16. vybízí Komisi, aby převzala vedoucí úlohu v úsilí o dosažení celosvětové dohody o energetické účinnosti; vyzývá Komisi, aby energetickou účinnost začlenila do dvoustranných dohod EU se třetími zeměmi;

17. zdůrazňuje, že je třeba uplatňovat politiku energetické účinnosti na všech úrovních veřejné správy;

18. vyzývá Komisi, aby rozšířila rozsah stávajících finančních pobídek na vývoj, který by umožnil dodávat energii z obnovitelných zdrojů do již existujících sítí vybudovaných pro energii z fosilních paliv; vylepšením stávajících sítí by se v kratší době a s nižšími náklady podstatně zvýšila účinnost výroby energie z obnovitelných zdrojů a současně by se v důsledku takového vhodného zlepšení napomohlo lepšímu zabezpečení dodávek.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

9.10.2007

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

35

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Adamos Adamou, Margrete Auken, Pilar Ayuso, Johannes Blokland, John Bowis, Frieda Brepoels, Hiltrud Breyer, Dorette Corbey, Jill Evans, Anne Ferreira, Karl-Heinz Florenz, Satu Hassi, Jens Holm, Dan Jørgensen, Christa Klaß, Eija-Riitta Korhola, Urszula Krupa, Peter Liese, Jules Maaten, Linda McAvan, Miroslav Ouzký, Vladko Todorov Panayotov, Vittorio Prodi, Guido Sacconi, Daciana Octavia Sârbu, Karin Scheele, Carl Schlyter, Richard Seeber, María Sornosa Martínez, Antonios Trakatellis, Evangelia Tzampazi, Anja Weisgerber

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Lambert van Nistelrooij

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Vincenzo Aita, Manuel Medina Ortega


STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (9. 10. 2007)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k akčnímu plánu pro energetickou účinnost: využití možností

(2007/2106(INI))

Navrhovatel: Tiberiu Bărbuleţiu

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   vítá sdělení Komise týkající se energetické účinnosti(1); lituje nicméně nedostatku vize v členských státech týkající se procesu provádění navrhovaných akcí, toho, že se nepodařilo tyto akce propagovat podle požadavků a poskytnout dostatečné informace, i zdánlivě nepřiměřené koordinace na různých úrovních řízení;

2.   zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou hrají regionální a místní orgány EU při dosahování cíle, kterým je uspoření 20 % energie do roku 2020(2), zvláště prostřednictvím své činnosti v rolích spotřebitelů, manažerů, dodavatelů, regulačních orgánů a poradců, kteří nesou odpovědnost za provádění kontroly a za vliv na rozhodnutí týkající se energie; vítá proto záměr Komise usnadnit propojení decentralizované výroby energie k obecné síti, např. prostřednictvím opatření zaměřených na lepší interoperabilitu; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby dala přednost decentralizované výrobě energie a aby vysvětlila, který regulační nástroj hodlá navrhnout, jakož i časové rozpětí pro jeho uskutečnění, typ zapojených provozovatelů a podmínky jejich smluvního zapojení;

3.   vítá iniciativu Kongresu starostů, který sdružuje ve stálé síti starosty 20 až 30 největších a nejprogresivnějších evropských měst, a vyzývá k poskytnutí dalších údajů o jejím zřízení; zdůrazňuje však, že Kongres starostů musí doplňovat činnost podobných, již existujících sítí;

4.   naléhá na Komisi, aby urychlila přípravu memoranda o porozumění při spolupráci s Radou evropských energetických regulačních orgánů, které stanoví obecné hlavní směry a společný kodex chování s cílem zlepšit účinnost konečného využití energie ve všech odvětvích;

5.   vyzývá Komisi, aby při přezkoumávání operačních programů a stanovování priorit pro uplatňování strukturálních fondů vyžadovala systematickou podporu energetické účinnosti v každém členském státě; naléhá na nové členské státy, aby řádně podporovaly investování prostředků Společenství do energetické účinnosti a zároveň využívání partnerství veřejného a soukromého sektoru za účelem usnadnění renovací ve smyslu nařízení (ES) č. 1080/2006(3), modernizace dálkového vytápění a kombinované výroby tepla a elektřiny v malém měřítku;

6.   vyzývá regionální a místní aktéry, aby využili možnosti financování a technické pomoci poskytované v rámci iniciativ JASPERS, JEREMIE a JESSICA s cílem urychlit rozvoj projektů energetické účinnosti; naléhavě vybízí k tomu, aby byly na regionální úrovni v širokém měřítku poskytovány dostupné a přesné informace o praktickém uplatnění těchto iniciativ;

7.   vyzývá Komisi, aby co nejrychleji navrhla specifická opatření zaměřená na dosahování větší energetické účinnosti v nejvzdálenějších regionech, která by odpovídala jejich specifickým charakteristikám, jež vyplývají z působení stálých překážek v těchto regionech;

8.   vybízí všechny regionální a místní úřady, aby vytvářely regionální a místní plány energetické účinnosti, a žádá ty členské státy, které doposud neprovedly ve svém vnitrostátním právu směrnici o energetické náročnosti budov(4), aby tak učinily; žádá Komisi, aby vypracovala pokyny pro kontrolní mechanismy tak, aby bylo možné zajistit řádné provádění této směrnice, jakož i přesné hodnotící systémy;

9.   zdůrazňuje, že vnitrostátní, regionální a místní orgány hrají klíčovou úlohu při účinné propagaci energeticky účinnějších výrobků, např. prostřednictvím organizování veřejných informačních kampaní o stávajícím předpisovém rámci a označování energetické účinnosti;

10.  vybízí regionální a místní úřady, aby šly příkladem zaváděním programů na úsporu energie ve veřejných budovách a zařadily kritéria energetické účinnosti do zadávání veřejných zakázek; vyzývá Komisi, aby poskytla pomoc místním orgánům při účasti na společných veřejných zakázkách na energeticky účinné výrobky tím, že jim poskytne jasný rámec usnadňující definování měřitelných cílů a kritérií kvality;

11.  vybízí regionální a místní orgány, aby rozvíjely úzká partnerství s regionálními energetickými agenturami s cílem zlepšit školící zařízení pro energetiky a profesionály pracující v příbuzných oblastech; zdůrazňuje potřebu koordinovanějších sítí místních aktérů za účelem rozšiřování osvědčených postupů pro dosažení energetické účinnosti v méně rozvinutých regionech;

12. zdůrazňuje potřebu posílit poskytování informací o energetické účinnosti a komunikaci na místní a regionální úrovni; za tímto účelem vyzývá ke vzdělávání a posílení místních pracovních týmů s cílem podporovat energetickou účinnost.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

4.10.2007

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

39

1

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Stavros Arnaoutakis, Elspeth Attwooll, Jean Marie Beaupuy, Jana Bobošíková, Wolfgang Bulfon, Gerardo Galeote, Iratxe García Pérez, Eugenijus Gentvilas, Ambroise Guellec, Marian Harkin, Mieczysław Edmund Janowski, Rumiana Jeleva, Gisela Kallenbach, Tunne Kelam, Evgeni Kirilov, Miloš Koterec, Constanze Angela Krehl, Jamila Madeira, Mario Mantovani, Sérgio Marques, Miguel Angel Martínez Martínez, Yiannakis Matsis, Miroslav Mikolášik, Lambert van Nistelrooij, Markus Pieper, Wojciech Roszkowski, Elisabeth Schroedter, Grażyna Staniszewska, Catherine Stihler, Kyriacos Triantaphyllides, Oldřich Vlasák

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Emanuel Jardim Fernandes, Zita Pleštinská, Samuli Pohjamo, Miloslav Ransdorf, Toomas Savi, Richard Seeber, Nikolaos Vakalis

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Mariela Velichkova Baeva, Zbigniew Zaleski

(1)

Sdělení Komise nazvané Akční plán pro energetickou účinnost: využití možností (KOM(2006)0545).

(2)

Zelená kniha o energetické účinnosti aneb Méně znamená více (KOM(2005)0265).

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 1).

(4)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov.


VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

19.12.2007

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

49

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Jan Březina, Jerzy Buzek, Dragoş Florin David, Den Dover, Nicole Fontaine, Romana Jordan Cizelj, Angelika Niebler, Paul Rübig, Nikolaos Vakalis, Alejo Vidal-Quadras, Norbert Glante, Mary Honeyball, Reino Paasilinna, Anni Podimata, Dagmar Roth-Behrendt, Britta Thomsen, Catherine Trautmann, Lena Ek, Anne Laperrouze, Romano Maria La Russa, Rebecca Harms, Umberto Guidoni, Vladimír Remek, Renato Brunetta, Giles Chichester, Pilar del Castillo Vera, Herbert Reul, Ján Hudacký, Dominique Vlasto, Adam Gierek, Pia Elda Locatelli, Atanas Paparizov, Andres Tarand, Šarūnas Birutis, Jorgo Chatzimarkakis, Fiona Hall, Patrizia Toia, David Hammerstein, Claude Turmes, Miloslav Ransdorf

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Danutė Budreikaitė, Joan Calabuig Rull, Avril Doyle, Edit Herczog, Eija-Riitta Korhola, Pierre Pribetich, Lambert van Nistelrooij, Silvia-Adriana Ţicău, Vladimir Urutchev

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

 

Právní upozornění - Ochrana soukromí