ZPRÁVA o žádosti o ochranu imunity a výsad, kterých požívá Witold Tomczak

24. 1. 2008 - (2007/2130(IMM))

Výbor pro právní záležitosti
Zpravodaj: Aloyzas Sakalas

NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o žádosti o ochranu imunity a výsad, kterých požívá Witold Tomczak

(2007/2130(IMM))

Evropský parlament,

–   s ohledem na žádost Witolda Tomczaka o ochranu imunity v souvislosti s trestním řízením vedeným okresním soudem v polském městě Ostrów Wielkopolski, kterou pan Tomczak předložil dne 21. května 2007 a jež byla oznámena v plénu dne 24. května 2007,

–   po vyslechnutí Witolda Tomczaka dne 4. října 2007 v souladu s čl. 7 odst. 3 jednacího řádu,

–   s ohledem na články 8, 9 a 10 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965 a na čl. 6 odst. 2 Aktu ze dne 20. září 1976 o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–   s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropských společenství ze dne 12. května 1964 a 10. července 1986[1],

–   s ohledem na čl. 6 odst. 3 a článek 7 jednacího řadu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6‑0008/2008),

A. vzhledem k tomu, že Witold Tomczak byl dne 21. září 1997 a dne 23. září 2001 zvolen do polského parlamentu (Sejmu); vzhledem k tomu, že po podpisu smlouvy o přistoupení dne 16. dubna 2003 se stal pozorovatelem; vzhledem k tomu, že byl od 1. května 2004 do 19. července 2004 poslancem Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že do Evropského parlamentu byl zvolen dne 13. června 2004 a jeho funkční období v polském parlamentu skončilo dne 16. června 2004;

B.  vzhledem k tomu, že Witold Tomczak je obviněn z toho, že dne 26. června 1999 urazil ve městě Ostrów Wielkopolski dva policisty při výkonu jejich služebních povinností a tím porušil § 226 odst. 1 polského trestního řádu; vzhledem k tomu, že poté, co se Witold Tomczak vícekrát nedostavil k zasedání soudu, okresní soud města Ostrów Wielkopolski dne 10. ledna 2005 v souladu s § 377 odst. 3 polského trestního řádu rozhodl o pokračování soudního řízení v nepřítomnosti Witolda Tomczaka;

C. vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 9 zákona o volbách do Evropského parlamentu ze dne 23. ledna 2004 „ve volbách do Evropského parlamentu pořádaných v Polské republice lze kandidovat, pokud člověk nebyl [...] usvědčen z úmyslného trestného činu a nebylo proti němu vzneseno formální obvinění...“; vzhledem k tomu, že § 142 odst. 1 bod 1) tohoto zákona stanoví, že „mandát poslance v Evropském parlamentu zaniká, jestliže zanikne jeho právo být zvolen“; vzhledem k tomu, že zákon o volbách do Sejmu a Senátu Polské republiky (do polského parlamentu) ze dne 12. dubna 2001 žádná taková ustanovení neobsahuje;

D. vzhledem k tomu, že Witold Tomczak již Parlament dříve žádal (dne 29. dubna 2005) o ochranu imunity ve věci tohoto trestního řízení; vzhledem k tomu, že na svém plenárním zasedání dne 4. dubna 2006 Parlament rozhodl, že imunitu pana Tomczaka neochrání, a to ačkoliv pan Tomczak zaslal před tímto zasedáním dopis, v němž naznačil úmysl vzít svou dřívější žádost o ochranu své poslanecké imunity zpět;

E.  vzhledem k tomu, že Witold Tomczak tvrdí, že soudce projednávající tento případ není nezaujatý a že vedení soudního řízení v nepřítomnosti obžalovaného je porušením zásady presumpce neviny;

F.  vzhledem k tomu, že Witold Tomczak si stěžuje, že mu okresní soud neumožnil přístup ke spisům k tomuto případu a že trestní řízení vedené proti němu je zaujaté, jelikož se snažil napadnout zákonnost jednání místní policie a místního státního zástupce;

G. vzhledem k tomu, že podle získaných informací není Witold Tomczak chráněn poslaneckou imunitou v souvislosti s žádným z důvodů žaloby, o nichž byl informován předseda Evropského parlamentu,

1.  rozhodl, že neochrání imunitu a výsady, kterých požívá Witold Tomczak.

• [1]  Věc 101/63, Wagner v. Fohrmann a Krier, Recueil 1964, s. 383 a věc 149/85, Wybot v. Faure a další, Recueil 1986, s. 2391.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

I. Skutková podstata případu

1.        Witold Tomczak byl dne 21. září 1997 zvolen poslancem polského parlamentu (Sejmu) za stranu Akcja Wyborcza Solidarność (Volební akce Solidarita - AWS) a dne 23. září 2001 za Ligu polských rodin (LPR). Po podpisu smlouvy o přistoupení dne 16. dubna 2003 jej Sejm jmenoval pozorovatelem v Evropském parlamentu. Následně se pan Tomczak stal poslancem Evropského parlamentu na funkční období od 1. května do 19. července 2004, v jehož průběhu se konalo první zasedání Parlamentu zvoleného v červnu 2004. Vzhledem k tomu, že byl ve volbách, které proběhly v Polsku dne 13. června 2004, zvolen do Evropského parlamentu, stal se poslancem EP a jeho funkční období v Sejmu skončilo dne 16. června 2004, kdy byly ohlášeny výsledky voleb.

2.1.     Pozdě večer dne 25. června 1999 jel pan Witold Tomczak se svými třemi syny (Mikołajem, Dominikem a Tymoteuszem), s paní Krystynou Kubiakovou a její dcerou Mariou po městě Ostrów Wielkopolski ve svém automobilu, který řídil. Několik minut po půlnoci projížděli jednosměrnou ulici Gimnazjalna nepovoleným směrem. Policejní hlídka v neoznačeném voze jim zablokovala cestu a jeden z policistů (Sławomir Marek) přistoupil k automobilu pana Tomczaka ze strany řidiče. Po krátkém rozhovoru (obsah tohoto rozhovoru obou mužů je sporný, zejména s ohledem na obvinění, že řidič se vyjadřoval způsobem, „který je obecně vnímán jako urážlivý“) pan Tomczak odjel a později (když vezl už jen své syny) jej na ulici Kościuszki opět zastavily tři policejní vozy. Poté, co pan Tomczak odmítl předložit doklady, dva policisté (Sławomir Marek a Radosław Gmur) jej přinutili vystoupit z automobilu, nasadili mu pouta a odvezli ho na místní policejní stanici. Tam byl pan Tomczak podroben dechové zkoušce (z níž vyplynulo, že byl střízlivý), nato předložil svůj průkaz poslance Sejmu a bylo mu povoleno zavolat na krajské policejní ředitelství v Poznani, kde si stěžoval na chování policistů. Poté, co byl odvezen zpět ke svému automobilu, sám se vrátil na policejní stranici v Ostrówě a telefonicky se spojil s okresním státním zastupitelstvím.

2.2.     Vyšetřování bylo zahájeno dne 30. června 1999 okresním státním zastupitelstvím města Ostrów Wielkopolski. Vzhledem k tomu, že pan Tomszac byl tehdy poslancem Sejmu, nejvyšší státní zástupce požádal dne 13. června 2000 v souladu s § 17 odst. 1 trestního řádu Sejm o povolení zahájit proti panu Tomczakovi v dané věci trestní stíhání. Tuto žádost však Sejm neprojednal, jelikož pan Tomczak předložil dne 4. října 2000 předsedovi Sejmu v souladu s čl. 105 odst. 4 polské ústavy prohlášení o svém souhlasu s tím, že ponese trestní odpovědnost za protiprávní jednání, které je předmětem soudního řízení. V reakci na toto prohlášení a po zvážení žádosti, se kterou se Pan Tomczak obrátil dne 9. listopadu 2000 na ministerstvo spravedlnosti a v níž zmiňoval své tehdejší velké pracovní zaneprázdnění v Sejmu, nejvyšší státní zástupce rozhodl postoupit tento případ krajskému státnímu zastupitelství ve Varšavě. Podle rozhodnutí krajského státního zástupce ve Varšavě byl vedením případu pověřen okresní státní zástupce za okres Varšava-Praga Północ.

2.3.     Okresní státní zástupce Adam Woźny dne 1. února rozhodl zastavit soudní řízení s panem Tomczakem vzhledem k těžko objasnitelným pochybnostem ohledně svědectví zúčastněných policistů. Poté, co jeden z těchto policistů podal formální stížnost, krajský státní zástupce zmíněné rozhodnutí dne 30. března 2001 zrušil. Okresní státní zástupce Adam Woźny vznesl dne 15. října 2001 proti panu Tomczakovi trestní obžalobu za urážku dvou policistů (Sławomira Marka a Jacka Bałamąceka) při výkonu jejich služebních povinností (což naplňuje skutkovou podstatu trestného činu podle § 226 odst. 1 polského trestního řádu). Věcně a místně příslušný soud pro daný případ je okresní soud města Ostrów Wielkopolski. Vzhledem k tomu, že pan Tomczak se dvanáctkrát po sobě k soudu nedostavil, rozhodl soud pokračovat v soudním řízení v nepřítomnosti obžalovaného. Poté, co pan Tomczak dne 30. dubna 2005 informoval soud o tom, že požádal Evropský parlament o ochranu své imunity, soud dne 30. května 2005 rozhodl o přerušení trestního řízení. V návaznosti na rozhodnutí Evropského parlamentu z dubna 2006 neochránit poslaneckou imunitu pana Tomczaka soud pana Tomczaka opět předvolal, ale žádné soudní rozhodnutí nebylo dosud vydáno.

3.1.     Pan Tomczak nevyvrací skutečnost, že jel jednosměrnou ulicí nepovoleným směrem. Tvrdí, že se neprovinil tím, že by urazil policisty ve službě, a uvádí, že důkazy o tomto protiprávní jednání byly zfalšovány ve snaze reagovat na jeho výpovědi namířené proti policistům a státnímu zástupci.

3.2.     Podle pana Tomczaka měl polský státní zástupce získat rozhodnutí Sejmu o zbavení jeho poslanecké imunity. Jeho vlastní prohlášení o souhlasu s tím, že ponese trestní odpovědnost (viz výše uvedený bod 2.2) není podle něj platné, jelikož zákon z 9. května 1996 o výkonu poslaneckého mandátu udělení takového souhlasu neumožňuje. Pan Tomczak předložil Parlamentu právní posudek, který rozebírá tento tehdejší jasný rozpor mezi polskou ústavou a tímto zákonem a dochází k závěru, že soud by musel vydat rozhodnutí o tom, zda postupy Sejmu a státního zástupce byly chybné.

3.3.     Pan Tomczak se mimoto domnívá, že jelikož se několik soudců okresního soudu města Ostrów Wielkopolski (včetně místopředsedy soudu Wojciecha Baszczyńského) nechalo z řízení projednávajícího žalobu vznesenou panem Tomczakem proti okresnímu státnímu zástupci odvolat pro podjatost se zdůvodněním, že jsou v osobním kontaktu s obžalovaným, žádný soudce působící v Ostrówě Wielkopolski nemůže být v tomto případě objektivní. Poukazuje rovněž na pokyn, který dal Wojciech Baszczyński soudci vedoucímu toto soudní řízení v tom smyslu, aby v řízení pokračoval v nepřítomnosti obžalovaného, a uvádí jej jako důkaz podjatosti při vedení soudního řízení.

3.4.     Pan Tomczak si stěžuje, že soud v Ostrówě mu neumožnil přístup ke spisům k případu. Podle poskytnuté dokumentace byla jeho žádost o kopie celého spisu soudem zamítnuta z formálních důvodů, neboť pan Tomczak přesně nespecifikoval, o které dokumenty žádá. Pan Tomczak poté navštívil soud osobně a bylo mu umožněno nahlédnout do spisů „na místě“. Pan Tomczak nicméně namítá, že tyto nesrovnalosti objevující se v průběhu procesu jsou takového rázu, že mu nemůže být zaručeno spravedlivé soudní řízení.

Závěrem je, že pan Tomczak žádá o ochranu poslanecké imunity.

II. Postup

1.      Příslušnými ustanoveními jednacího řádu jsou články 6 a 6a, zejména čl. 6 odst. 1 a 3:

'1. Při výkonu svých pravomocí s ohledem na výsady a imunity usiluje Parlament především o zachování své integrity jako demokratického zákonodárného shromáždění a o zajištění nezávislosti poslanců při plnění jejich povinností.

3. Každá žádost o ochranu imunity a výsad, se kterou se poslanec nebo bývalý poslanec obrací na předsedu, je oznámena v plénu a je postoupena příslušnému výboru.

2.      Vzhledem k tomu, že předseda Parlamentu usoudil, že Witold Tomczak zahájil postup vedoucí k ochraně jeho imunity stanovený ve výše zmíněných článcích, byla žádost oznámena v Parlamentu.

3.      Byly tedy dodrženy formální požadavky pro to, aby věc byla postoupena Výboru pro právní záležitosti.

III. Použitelná ustanovení

1.        Články 8, 9 a 10 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství[1]

Tyto články zní následovně:

Článek 8

Volný pohyb členů Evropského parlamentu, kteří jedou na místo zasedání Evropského parlamentu nebo se z něj vracejí, nepodléhá žádným omezením správní či jiné povahy.

Členům Evropského parlamentu při celním odbavení a při devizové kontrole:

a) přiznává jejich vlastní vláda stejné výhody, jaké přiznává vyšším úředníkům pohybujícím se v zahraničí při plnění dočasného úředního poslání,

b) přiznávají vlády ostatních členských států stejné výhody, jaké přiznávají zástupcům zahraničních vlád při plnění dočasného úředního poslání.

Článek 9

Členové Evropského parlamentu nemohou být vyšetřováni, zadrženi nebo stíháni pro své názory či hlasování během výkonu své funkce.

Článek 10

V průběhu zasedání Evropského parlamentu jeho členové:

a) na území vlastního státu požívají imunit přiznávaných členům parlamentu vlastního státu,

b) na území vsech ostatních členských států nemohou být zadrzeni ani soudně stíháni.

Jsou chráněni imunitou rovněž během cesty na místo zasedání Evropského parlamentu a při návratu z něj.

Imunity se nelze dovolávat v případě přistižení při činu; Evropský parlament je oprávněn svého člena imunity zbavit.

2.        K posouzení případného porušení Protokolu o výsadách a imunitách je užitečné připomenout si tyto relevantní skutečnosti:

a) Obvinění vznesená proti panu Tomczakovi se nevztahují ke stanoviskům vyjádřeným během výkonu jeho funkce poslance EP ani k hlasování během výkonu této funkce, jelikož v době, kdy k události došlo, nebyl poslancem Parlamentu.

b) Pan Tomczak je v současné době poslancem Evropského parlamentu, ovšem událost, která je předmětem soudního řízení proti němu, se odehrála v Polsku, tedy v jeho vlastní zemi.

3.        Je vhodné posoudit, do jaké míry jsou výše uvedená fakta a tvrzení v souladu s výsadami a imunitami přiznanými podle kapitoly III, čl. 8 až 10 b) Protokolu o výsadách a imunitách:

1) V prvním odstavci článku 8 se poslancům EP uděluje výsada volného pohybu (s ohledem na celní odbavení a devizovou kontrolu) při cestě na místo zasedání Evropského parlamentu nebo při cestě zpět. Tato ochrana se poslancům uděluje pouze v období platnosti jejich mandátu. Pan Tomczak ve svých dopisech nežádá ochranu ve jménu této výsady a je jasné, že se na ni nelze odvolávat.

2) Článek 9 uděluje poslancům výsadu nedotknutelnosti, pokud jde o jejich názory či hlasování během výkonu jejich funkce. Tato ochrana platí i po skončení poslaneckého mandátu, ale vždy v míře v tomto článku jasně vymezené. Chráněny jsou názory poslanců vyjádřené v Parlamentu a jejich hlasování v Parlamentu, a to dokonce v případech, kdy nejsou fyzicky v Parlamentu přítomni, ale pouze tehdy, když jednají zcela v rámci své poslanecké funkce. Pan Tomczak nebyl v červnu 1999 poslancem Evropského parlamentu a článek 9 tedy na tento případ nelze uplatnit.

3) V článku 10 se uvádí, že v průběhu zasedání Evropského parlamentu jeho členové: a) na území vlastního státu požívají imunit přiznávaných členům parlamentu vlastního státu...

Rozsah parlamentní imunity v Polsku je velmi podobný rozsahu imunity přiznávané Protokolem o výsadách a imunitách. Článek 105 polské ústavy zní:

Článek 105:

1. Poslanec není trestně odpovědný za své jednání v rozsahu poslaneckého mandátu během jeho trvání ani po jeho skončení. Z takového jednání se poslanec zodpovídá před Sejmem a v případě, že porušil práva třetích osob, může být postaven před soud pouze se souhlasem Sejmu.

2. Ode dne vyhlášení výsledků voleb do dne ukončení jeho poslaneckého mandátu nemůže být poslanec trestně stíhán bez souhlasu Sejmu.

3. Trestní řízení zahájené proti dotčené osobě před zvolením poslancem bude na žádost Sejmu pozastaveno do okamžiku, kdy vyprší platnost jejího poslaneckého mandátu. V takovém případě se na stejnou dobu pozastaví i promlčecí doba týkající se daného trestního řízení.

4. Poslanec může souhlasit s tím, že nese trestní odpovědnost. V tomto případě se použijí odstavce 2 a 3.

5. Poslanec nemůže být bez souhlasu Sejmu zadržen ani zatčen, s výjimkou případů, kdy je přistižen při činu (in flagrante delicto) a kdy je jeho vazba nezbytná k zajištění řádného průběhu řízení. Každé takové zadržení musí být okamžitě oznámeno maršálkovi Sejmu, který může nařídit okamžité propuštění poslance.

6. Podrobné zásady a postupy pro trestní stíhání poslance stanoví zákon.

S ohledem na výše uvedené by se žádost pana Tomczaka měla projednávat jako žádost o rozhodnutí Evropského parlamentu požádat o pozastavení trestního řízení vedeného proti němu, jak to umožňuje čl. 105 odst. 3 polské ústavy. Evropský parlament má tedy právo formální imunitu pana Tomczaka ochránit či neochránit. Vzhledem k tomu, že poslanecká imunita je jednou z výsad Parlamentu, mělo by právo ochránit či neochránit imunitu být vyjádřeno v konečném rozhodnutí i tehdy, pokud dotyčný poslanec Parlament později požádal o pozastavení procesu udělení ochrany.

Podle zavedené praxe by Evropský parlament mohl rozhodnout ochránit imunitu jednoho ze svých poslanců, pokud existuje podezření, že stíhání je založeno na úmyslu poškodit politickou činnost poslance (fumus persecutionis). V případě pana Tomczaka neexistují žádné jasné důkazy o takovém úmyslu.

Základní fakt, že pan Tomczak jel ve svém automobilu jednosměrnou ulicí nepovoleným směrem, nebyl popřen, a zrušit rozhodnutí o zastavení řízení patří k zákonným pravomocím krajského státního zástupce. Obě procesní rozhodnutí, proti nimž vznesl pan Tomczak námitky (ohledně soudního řízení v jeho nepřítomnosti a přístupu ke spisům k případu) byla vydána v souladu s polskými zákony. Otázku, zda pan Tomczak nebyl své imunity řádně zbaven na začátku soudního řízení, může prověřit pouze polský soudní orgán (pokud ji vůbec může prověřit). Skutečnost, že soudce odpovědný za vedení řízení žije ve stejném městě jako státní zástupce, proti němuž vznesl pan Tomczak předtím obvinění, sama o sobě nezabraňuje soudci v tom, aby jednal objektivně. V neposlední řadě, případné důsledky ztráty mandátu poslance Evropského parlamentu (pokud by pan Tomczak byl usvědčen ze spáchání trestného činu, přijde podle polského zákona o volbách do Evropského parlamentu o svůj mandát) nebylo možné předpokládat v době podání obžaloby proti panu Tomczakovi (jelikož tou dobou byl poslancem Sejmu a v příslušném zákoně o poslancích národního parlamentu nejsou žádná ustanovení o zbavení imunity za podobných okolností). Tato skutečnost tedy nemůže být hlavním důvodem k zahájení soudního řízení.

Všechny procesní a věcné otázky, které vyvstaly v souvislosti s případem pana Tomczaka, a zejména otázku údajných urážek policistů, by měl objektivně vyřešit okresní soud města Ostrów Wielkopolski (s tím, že proti jeho rozhodnutí se vždy lze odvolat).

IV. Shrnutí

Na základě výše uvedených skutečností, v souladu s čl. 6 odst. 3 jednacího řádu a po přezkoumání důvodů hovořících pro a proti ochraně poslanecké imunity Witolda Tomczaka Výbor pro právní záležitosti doporučuje, aby Evropský parlament jeho imunitu nechránil.

• [1]  Protokoly tvořící přílohu původních Smluv jsou součástí primárního práva Společenství a mají stejnou právní platnost jako samotné Smlouvy. Rozsudek v případu týkajícím se odpovědnosti úředníků Společenství za daň z majetku objasnil, že porušení ustanovení Protokolu o výsadách a imunitách představuje porušení povinností vyplývajících ze Smluv (rozsudek ze dne 24. února 1988, Komise v. Belgie, věc 260/86, Sb. rozh. 966).

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum schválení	22.1.2008
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	13 0 0
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Titus Corlăţean, Bert Doorn, Giuseppe Gargani, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Klaus-Heiner Lehne, Manuel Medina Ortega, Aloyzas Sakalas, Francesco Enrico Speroni, Diana Wallis, Jaroslav Zvěřina, Tadeusz Zwiefka
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Jean-Paul Gauzès, Kurt Lechner
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování