ZPRÁVA o transparentnosti ve finančních otázkách
25. 1. 2008 - (2007/2141(INI))
Výbor pro rozpočtovou kontrolu
Zpravodaj: José Javier Pomés Ruiz
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o transparentnosti ve finančních otázkách
Evropský parlament,
– s ohledem na Zelenou knihu Komise o Evropské iniciativě pro transparentnost (KOM(2006)0194),
– s ohledem na sdělení Komise o opatřeních vyvozených ze Zelené knihy „Evropská iniciativa pro transparentnost“ (KOM(2007)0127),
– s ohledem na článek 255 Smlouvy o ES,
– s ohledem na článek 45 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A6‑0010/2008),
A. vzhledem k tomu, že transparentnost umožňuje občanům, aby se více zapojili do rozhodovacího procesu, a zaručuje, že orgány a instituce EU mají větší legitimitu a jsou v demokratickém systému efektivnější a odpovědnější ve vztahu k občanům,
B. vzhledem k tomu, že transparentnost přispívá k posílení zásad demokracie a dodržování základních práv, jak je uvedeno v článku 6 Smlouvy o EU a v Listině základních práv Evropské unie[1],
C. vzhledem k tomu, že větší transparentnost v orgánech a institucích EU by zlepšila veřejné povědomí o tom, jakým způsobem jsou finanční prostředky EU využívány, a zároveň by zlepšila možnosti hodnocení efektivity výdajů EU,
Zveřejnění informací o příjemcích finančních prostředků EU (provádění v praxi)
1. připomíná, že čl. 30 odst. 3 finančního nařízení přijatého dne 13. prosince 2006[2] v kapitole nazvané Zásada průhlednosti stanoví, že:
„Komise vhodným způsobem zpřístupní informace o příjemcích finančních prostředků z rozpočtu, které má k dispozici v okamžiku plnění rozpočtu centralizovaným řízením a přímo jejími útvary, a informace o příjemcích finančních prostředků, které poskytnou subjekty, jež byly úkoly plnění rozpočtu pověřeny v rámci jiných způsobů řízení.“;
2. je toho názoru, že transparentnost úzce souvisí s otázkou, zda jsou informace poskytované o příjemcích snadno dostupné, spolehlivé a vhodné pro další výzkum, srovnání a hodnocení, a že by tudíž při uplatňování formulace „vhodným způsobem“, jež je uvedena ve finančním nařízení, měly být tyto potřeby náležitě zohledněny;
Finanční prostředky EU, na něž se vztahuje centrální řízení
3. připomíná, že pokud jde o transparentnost v souvislosti s 20 % finančních prostředků EU spravovaných přímo a centrálně Komisí (granty a veřejné zakázky), informace včetně údajů o příjemcích jsou k dispozici k nahlédnutí na dvou webových stránkách:
Co se týče příjemců grantů:
http://ec.europa.eu/grants/beneficiaries_en.htm
Co se týče vítězů veřejných zakázek: http://ec.europa.eu/public_contracts/beneficiaries_en.htm
4. žádá Komisi, aby adresy dvou webových stránek, jež obsahují informace o příjemcích finančních prostředků EU, které Komise spravuje přímo a centrálně, výslovně uváděla ve všech dokumentech souvisejících s rozpočtem EU a/nebo s projekty a programy, za něž odpovídá;
Finanční prostředky EU, na něž se vztahuje sdílené, decentralizované nebo společné řízení
5. konstatuje, že podle článku 53b finančního nařízení, pokud Komise plní rozpočet sdíleným řízením, členské státy v souladu s odst. 2 písm. d) téhož článku:
„zajišťují prostřednictvím příslušných odvětvových předpisů a v souladu s čl. 30 odst. 3 náležité roční následné zveřejnění příjemců finančních prostředků z rozpočtu“;
6. upozorňuje, že podobně podle článků 53c a 53d třetí země a mezinárodní organizace, které jsou pověřeny řídícími úkoly, „zajistí v souladu s čl. 30 odst. 3 náležité následné zveřejnění příjemců finančních prostředků z rozpočtu“;
7. připomíná, že v návrhu svého prohlášení o transparentnosti, jež je připojeno k výsledkům dohodovacího řízení o revidovaném finančním nařízení, se Komise zavázala:
„v prováděcích nařízeních pro jednotlivá odvětví zajistit, aby způsob zveřejňování informací o příjemcích prostředků ze zemědělských fondů (EZFRV[3] a EZZF[4]) byl srovnatelný se způsobem stanoveným v prováděcích nařízeních ke strukturálním fondům pro jednotlivá odvětví. Zejména bude zajištěno odpovídající každoroční zpětné zveřejnění částek získaných z těchto fondů každým příjemcem, rozdělených podle hlavních kategorií výdajů“;
8. poznamenává, že webová stránka Komise http://ec.europa.eu/agriculture/funding/index_en.htm v současné době obsahuje odkazy na databáze 14 členských států, které poskytují informace o příjemcích plateb společné zemědělské politiky v rámci sdíleného řízení; vyslovuje však politování nad tím, že dané informace jsou tak rozmanité a rozptýlené a mají tak odlišnou kvalitu, že je obtížné vůbec nějaké najít; vyzývá Komisi, aby se poučila z dobře přístupné webové stránky http://www.farmsubsidy.org/, která funguje výborně a byla zřízena bez použití veřejných finančních prostředků;
9. bere na vědomí výhradu Komise, která s ohledem na skutečnost, že odkazy na jejích webových stránkách vycházejí z informací poskytnutých členskými státy, jejichž rozsah i detailnost se mohou velmi lišit, prohlašuje, že nemůže zaručit přesnost nebo úplnost poskytnutých údajů a informací a nepřijímá právní ani jinou odpovědnost za jejich využití;
10. trvá na tom, že Komise musí přijmout odpovědnost za zajištění úplných a spolehlivých údajů, a tudíž provést nezbytná opatření týkající se orgánů členských států, aby zajistila, že tyto údaje budou poskytnuty;
Obecné poznámky ke zveřejňování příjemců
11. domnívá se, že by webové stránky Komise, na nichž jsou zveřejňovány informace o příjemcích finančních prostředků EU ze všech oblastí, ať již se jedná o zakázky, granty nebo výdaje v rámci zemědělských a strukturálních fondů, neměly umožňovat pouze získání informací o jednotlivých příjemcích, ale rovněž vyhledávání na základě specifických kritérií, aby bylo možné získat celkový obraz v rámci jednotlivých okruhů, který pak může být porovnán s číselnými údaji Komise o plnění rozpočtu;
12. vyzývá Komisi, aby přijala politickou odpovědnost za zveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků EU v rámci všech forem řízení;
13. zdůrazňuje, že k tomu, aby měly informace nějakou praktickou hodnotu, nestačí je pouze zveřejnit v jejich základní podobě, ale je nezbytné je racionálním způsobem utřídit, klasifikovat a prezentovat;
14. upozorňuje, že jednotliví příjemci mohou získat finanční prostředky EU z několika programů či sektorů činnosti EU; uznává, že z tohoto důvodu by mohlo být poučné, pokud by existovala možnost identifikovat všechny částky, jež byly jednotlivému příjemci vyplaceny napříč všemi sektory; žádá Komisi, aby prozkoumala, zda by bylo proveditelné vytvořit komplexní vyhledávač, jenž by byl schopen vyhledávat údaje o jednotlivých příjemcích v celém spektru činností EU, včetně zakázek, grantů, dotací, výzkumných programů, zemědělských nebo strukturálních fondů, centralizovaného / decentralizovaného řízení atd.;
15. vyzývá Komisi, aby zohlednila připomínky obsažené v tomto usnesení a do konce roku 2009 zavedla plně funkční systém, jenž by širší veřejnost informoval o všech příjemcích dotací EU a o vymáhaných dlužných finančních prostředcích;
Prohlášení o finančních zájmech ze strany osob zastávajících veřejný úřad v orgánech a institucích EU
16. upozorňuje, že jednotlivé orgány a instituce EU mají v současné době značně odlišné požadavky na prohlášení o finančních zájmech ze strany svých členů – od veřejného rejstříku (Evropský parlament) až po nulovou povinnost tato prohlášení vydávat;
17. je toho názoru, že by všechny orgány a instituce EU měly zvážit, zda jsou stávající zásady a pravidla dostatečná, a konstatuje, že může být zapotřebí provést přezkum pravidel Evropského parlamentu, jehož cílem by bylo zavedení povinného zveřejňování finančních zájmů na internetu;
18. konstatuje, že si Komise objednala vypracování studie, která souvisí s její Evropskou iniciativou pro transparentnost a bude se zabývat pravidly a normami v oblasti profesionální etiky, jež platí pro osoby zastávající veřejný úřad v orgánech a institucích EU a ve vnitrostátních parlamentech, vládách, ústavních soudech (nejvyšších soudech), účetních dvorech a centrálních či národních bankách 27 členských států EU, stejně jako Kanady a Spojených států amerických; dále konstatuje, že tato studie v případě orgánů a institucí EU prozkoumá a srovná pravidla a normy v oblasti profesionální etiky v Evropské komisi, Evropském parlamentu, Evropském účetním dvoře, Evropském soudním dvoře, Evropské centrální bance a Evropské investiční bance;
19. je si vědom přání Komise vytvořit v rámci orgánů a institucí EU „společný etický prostor“;
20. připomíná, že Komise na základě doporučení, která vypracoval výbor nezávislých odborníků ve své 2. zprávě ze dne 10. září 1999, a své bílé knihy o správní reformě vytvořila návrh na zřízení poradního výboru pro normy veřejného života[5], k jehož úkolům by patřilo předem poskytovat osobám zastávajícím veřejný úřad pokyny, jak se vyhnout situacím, v nichž by mohlo dojít k potenciálnímu střetu zájmů;
21. domnívá se, že by nebylo vhodné zřídit jediný poradní orgán pro všechny osoby zastávající veřejný úřad EU vzhledem ke specifické situaci poslanců Evropského parlamentu, neboť ti jsou narozdíl od ostatních osob spadajících do této kategorie přímo voleni občany;
22. domnívá se nicméně, že by všechny orgány a instituce měly přijmout pravidla profesionální etiky pro své členy, kteří se (v závislosti na konkrétním charakteru každého orgánu či instituce) zabývají otázkami spadajícími do následujících oblastí:
· finanční zájmy a aktiva;
· činnost manželů a manželek;
· povinnost zveřejnit svůj zájem před účastí na diskusi či hlasování;
· externí činnost (politická činnost, čestné funkce, konference, publikace atd.);
· služební tajemství, loajalita;
· služební cesty;
· pravidla pro recepce a profesionální reprezentaci;
· přijímání darů, vyznamenání a ocenění;
· obecná pravidla pro nestrannost a střet zájmů;
· zvláštní pravidla týkající se neslučitelnosti povinností osoby zastávající úřad s předchozí či současně vykonávanou profesionální činností; omezení profesionálních závazků a dalších povinností po skončení funkčního období;
23. doporučuje, aby se pravidla profesionální etiky každého orgánu či instituce zabývala rovněž celkovou politickou, finanční a právní odpovědností svých členů;
24. připomíná, že Evropský soudní dvůr v reakci na nedávná usnesení Parlamentu o udělení absolutoria přijal kodex chování pro své soudce[6]; konstatuje, že Evropský účetní dvůr rovněž zkoumá související otázky v kontextu svého vzájemného hodnocení („peer review“), jež se zabývá budoucí úlohou tohoto orgánu;
25. souhlasí s evropským veřejným ochráncem práv (věc 3269/2005/TN), že je nezbytné zveřejňovat jména jednotlivých lobbistů, kteří se setkávají s komisaři;
Vymáhání, vzdání se nároku
26. konstatuje, že termín „vymáhání“ se vztahuje na čtyři odlišné postupy:
- vymáhání částek neoprávněně vyplacených členskými státy zemědělským organizacím nebo subjektům, jež se podílí na strukturálních opatřeních, a to v důsledku různých pochybení, která byla způsobena nedbalostí nebo byla v některých případech provedena záměrně,
- vymáhání pokut, které Komise uložila organizacím nebo členským státům,
- vymáhání vlastních zdrojů od členských států v souladu s běžným postupem pro vymáhání dlužných částek,
- vymáhání částek od příjemců finančních prostředků Společenství v případech, kdy nebyla dodržena smlouva nebo dohoda o financování;
27. opakuje politování, jež vyjádřil v bodě 36 svého usnesení ze dne 24. října 2006 o vymáhání finančních prostředků Společenství[7], že do Evropské iniciativy pro transparentnost nebyly začleněny informace o vymáhání finančních prostředků Společenství; vyzývá Komisi, aby rozpočtovému orgánu, ale i veřejnosti zpřístupnila jména a informace o výši znovunabytých finančních prostředků splatných nebo splacených do rozpočtu EU a také informace o konečném využití těchto částek;
28. bere na vědomí stanovisko ve výroční zprávě Evropského účetního dvora za rok 2006 (odst. 2.24), že „informace o zpětně získaných částkách a finančních opravách prezentované ve výročních zprávách o činnosti za rok 2006 nejsou dostatečné“; žádá proto Komisi, aby poskytla spolehlivé a úplné informace o opravách chyb a důkazy o tom, které opravy provedla;
29. domnívá se, že Komise by měla Parlamentu v pravidelných intervalech předkládat přehled částek, které dosud nebyly získány zpět, rozdělený podle celkových dlužných částek v rámci jednotlivých generálních ředitelství (GŘ) a doby, po kterou jsou již jednotlivé částky dluženy;
30. vítá skutečnost, že přehled vzdání se nároku na vymáhání zjištěných pohledávek za rok 2006 byl zveřejněn jako příloha ke sdělení Komise (KOM(2007) 274), čímž byl poskytnut souhrn manažerských úspěchů Komise v roce 2006; konstatuje, že vzdání se nároku (v hodnotě přesahující 100 000 EUR) dosáhla celkové částky 23 038 784 EUR pro rozpočet ES a 6 549 996 EUR pro rozpočet ERF;
31. upozorňuje, že útvary Komise vystaví 10 000 inkasních příkazů ročně a že její GŘ pro rozpočet připravuje čtvrtletní bilance neinkasovaných částek, které jsou zasílány příslušným GŘ, která mají inkaso provést;
32. vítá skutečnost, že v prozatímních účtech za rok 2006 (svazek 1, s. 67–71) byla v poznámkách k výsledovce zveřejněna kapitola o vymáhání výdajů; konstatuje, že v roce 2006 byly vydány inkasní příkazy v celkové hodnotě 634 000 000 EUR; doufá, že Komise za účelem zvýšení transparentnosti provede v tomto duchu v budoucnu další zlepšení;
Složení expertních skupin poskytujících poradenství Komisi
33. konstatuje, že Komise zřídila rejstřík expertních skupin (http://ec.europa.eu/transparency/regexpert/), které jsou definovány jako formální a neformální poradní orgány, jež byly buď zřízeny rozhodnutím Komise, nebo neformálně jejími útvary, a jejichž úkolem je Komisi a jejím útvarům asistovat při přípravě legislativních návrhů a politických iniciativ;
34. vítá, že se místopředseda Kallas na žádost svého Výboru pro rozpočtovou kontrolu zavázal, že od roku 2008 dojde k následujícím změnám:
· jména všech členů jak formálních, tak neformálních skupin budou zveřejněna v rejstříku expertních skupin Komise, kde budou také k dispozici;
· pokud nebudou poskytnuty legitimní závažné důvody, bude u všech odborníků i jejich náhradníků, stejně jako u pozorovatelů, jejichž účast má dopad na rozpočet, uvedeno jméno, profese, pohlaví, země a případně orgán, který zastupují, a tyto informace budou veřejně dostupné v rejstříku expertních skupin;
· osobní údaje, jež nebyly na tomto základě zveřejněny, mohou být případ od případu poskytnuty Evropskému parlamentu podle příslušných ustanovení přílohy I rámcové dohody, aniž by bylo dotčeno nařízení 45/2001[8];
· bude spuštěn mechanismus pro pokročilé vyhledávání, který uživateli umožní vyhledávat v metadatech podle klíčových slov a dále např. zjistit počet odborníků, vyhledávat podle zemí či podle složení skupiny;
35. konstatuje, že rejstřík expertních skupin nepokrývá:
· nezávislé odborníky pověřené úkolem asistovat Komisi při provádění rámcových programů pro výzkum a vývoj;
· sektorové a mezisektorové výbory pro sociální dialog (jichž bylo v roce 2005 činných přibližně 70);
· „výbory komitologie“, jež Komisi asistují v těch politických oblastech, ve kterých je zmocněna provádět právní předpisy (jichž bylo v roce 2004 celkem 250);
· společné subjekty vznikající na základě mezinárodních dohod (jichž bylo v roce 2004 činných celkem 170);
36. nesouhlasí se všeobecným vyřazením těchto skupin z rejstříku a žádá Komisi, aby se zabývala otázkou, jak stejný transparentní přístup uplatnit také na členy těchto expertních výborů, v jehož důsledku by se informace zveřejňovaly, pokud by pro jejich utajení v jednotlivých případech nebyly předloženy oprávněné a podstatné důvody;
Správa v orgánech a institucích a jejich výroční zprávy o činnosti
37. uznává, že důležitým prvkem řádné správy soukromých společností nebo orgánů a institucí EU je skutečnost, že jsou zúčastněným stranám a široké veřejnosti k dispozici informace o finančním řízení v podobě, která je snadno srozumitelná pro běžného čtenáře;
38. bere na vědomí, že situace se změnila poté, co v roce 2003 vstoupilo v platnost revidované finanční nařízení, které stanoví povinnost vypracovávat výroční zprávy o činnosti, jež v praxi umožňují podrobněji se seznámit s vnitřním fungováním orgánů a institucí;
39. blahopřeje Komisi k tomu, že na svých webových stránkách (http://ec.europa.eu/atwork/synthesis/aar/index_en.htm) zveřejnila výroční zprávy o činnosti (za roky 2004, 2005, 2006) svých generálních ředitelů a ostatních útvarů a souhrnnou zprávu Komise „Politické cíle, jichž bylo dosaženo v roce 2006“ (KOM(2007)0067);
40. poznamenává, že podle Komise (KOM(2006)0277) tvoří souhrnná zpráva vrchol a výroční zprávy o činnosti pak pilíře systému odpovědnosti Komise, a vzhledem k tomu, že generální ředitelé a Komise jako sbor na sebe v těchto zprávách berou odpovědnost za řízení, naléhavě Komisi žádá, aby učinila podstatná opatření pro to, aby bylo možno se plně seznámit s využíváním 80 % finančních prostředků EU (sdílené řízení), neboť pokud tak neučiní, bude její vlastní odpovědnost považována za nedostatečnou;
41. naléhá tudíž na Komisi, aby podpořila vydávání vnitrostátních prohlášení o věrohodnosti ze strany členských států, což by jí umožnilo převzít plnou politickou odpovědnost za celé finanční řízení EU; rovněž na Komisi naléhá, aby se více spoléhala na práci vnitrostátních kontrolních úřadů a na externí audity;
42. vítá skutečnost, že Evropský soudní dvůr, Evropský účetní dvůr, Evropský hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů a evropský veřejný ochránce práv předkládají výroční zprávu o činnosti orgánu, který je příslušný pro udělení absolutoria;
43. je toho názoru, že by výroční zprávy o činnosti ostatních orgánů a institucí včetně Rady a Evropského parlamentu měly být v zájmu větší transparentnosti umístěny na jejich veřejné webové stránky;
Vytvoření černé listiny podvodníků
44. připomíná, že jednou z otázek, kterou se Komise v rámci přípravy podkladů k transparentnosti zabývala (SEK(2005)1300), bylo, zda by se podvodům dalo lépe bránit, pokud by existovala větší transparentnost v oblasti výsledků vyšetřování, a zda by Komise měla zřídit a zveřejňovat „černou listinu“ případů, ve kterých byl podvod prokázán, s cílem viníky pojmenovat a zahanbit;
45. konstatuje, že přestože se o vytvoření černé listiny podvodníků podrobně hovoří v pracovním dokumentu útvarů Komise (KOM(2005)1300), nebyla zahrnuta ani do Zelené knihy Komise o Evropské iniciativě pro transparentnost, ani do sdělení, které na tuto knihu navazuje;
46. žádá, aby Komise zvážila způsob, jakým by bylo možno vytvořit veřejnou „černou listinu“ případů, ve kterých byl podvod potvrzen, a subjektů, které za nimi stojí, s cílem pojmenovat a zahanbit viníky a informovat veřejnost o výsledcích úsilí Společenství v boji proti podvodům;
47. upozorňuje, že na ochranu finančních zájmů EU zavedla Komise v roce 1997 na žádost Evropského parlamentu systém včasného varování s pěti klasifikovanými úrovněmi varování, jehož cílem je napomoci útvarům Komise v identifikaci subjektů představujících finanční a jiná rizika; konstatuje, že tento systém pokrývá jak „centralizované řízení“ (smlouvy a granty spravované přímo útvary Komise), tak „decentralizované řízení“ (ze strany třetích zemí); systém včasného varování ale dosud nezahrnuje finanční prostředky EU spravované v partnerství s členskými státy („sdílené řízení“, zejména společná zemědělská politika a strukturální fondy) ani finanční prostředky, které byly přiděleny mezinárodním organizacím („společné řízení“);
48. poznamenává, že podle hlavních zjištění uvedených ve výroční zprávě Evropského účetního dvora za rok 2006 byl hlavní příčinou nesrovnalostí v oblasti strukturálních politik nesoulad s právními předpisy (např. nabídkové řízení neproběhlo nebo bylo neplatné), a vzhledem k tomu, že ochrana finančních zájmů EU je základním cílem, žádá Komisi a Evropský účetní dvůr, aby předložily orgánu příslušnému pro udělení absolutoria zprávu o typech nesrovnalostí nebo podvodů, které se v průběhu nabídkových řízení vyskytují nejčastěji, a o důvodech, které k nim vedou;
49. konstatuje, že z důvodů ochrany údajů a legitimních zájmů zúčastněných subjektů a s ohledem na skutečnost, že finanční nařízení neobsahuje žádná ustanovení, jež by umožňovala jejich zveřejnění, jsou záznamy v systému včasného varování přísně důvěrné;
50. připomíná, že podle článku 95 finančního nařízení má být zřízena ústřední databáze vyloučených zájemců a uchazečů (v souladu s předpisy Společenství pro ochranu osobních údajů), kterou mají společně spravovat všechny orgány, instituce a agentury a jež má být v provozu od 1. ledna 2009;
51. opětovně trvá na tom, že je nezbytně nutné vytvořit etický kodex Evropského úřadu pro boj proti podvodům s cílem zaručit presumpci neviny příjemců, kteří byli předmětem zdlouhavého a poškozujícího vyšetřovacího postupu a poté byli soudem zproštěni viny, ale nebyli za poškození dobré pověsti nebo utrpěné ztráty nijak odškodněni;
52. konstatuje, že členské státy jsou povinny sdělit informace o vyloučených zájemcích a uchazečích příslušné schvalující osobě; dále konstatuje, že do databáze nebude mít přístup veřejnost, neboť bude vyhrazena pro orgány a instituce EU, výkonné agentury a regulační agentury (čl. 95 odst. 2 finančního nařízení);
°
° °
53. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a dalším orgánům a institucím.
- [1] Úř. věst. C 364, 8.12.2000, s. 1.
- [2] Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1995/2006 ze dne 13. prosince 2006, kterým se mění nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství.
- [3] Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova.
- [4] Evropský zemědělský záruční fond.
- [5] Návrh dohody mezi Evropským parlamentem, Radou, Komisí, Soudním dvorem, Účetním dvorem, Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů, kterou se zřizuje poradní skupina pro normy veřejného života (SEK(2000)2077).
- [6] Úř. věst. C 223, 22.9.2007, s. 1.
- [7] Úř. věst. C 313 E, 20.12.2006, s. 125.
- [8] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
Datum přijetí |
22.1.2008 |
||
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
17 0 0 |
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Jean-Pierre Audy, Herbert Bösch, Paul van Buitenen, Paulo Casaca, Jorgo Chatzimarkakis, Antonio De Blasio, Christofer Fjellner, Ingeborg Gräßle, Dan Jørgensen, Carl Lang, Marusya Ivanova Lyubcheva, Hans-Peter Martin, Francesco Musotto, Bill Newton Dunn, Borut Pahor, Bart Staes, Alexander Stubb, Kyösti Virrankoski |
||
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Carlo Casini, Valdis Dombrovskis, Cătălin-Ioan Nechifor, Pierre Pribetich, Petya Stavreva |
||
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
|
||