ZPRÁVA o integrovaných hlavních směrech pro růst a zaměstnanost (část: obecné hlavní směry pro hospodářské politiky členských států a Společenství): zahájení nového cyklu (2008–2010)

4. 2. 2008 - (KOM(2007)0803 – 2007/2275(INI))

Hospodářský a měnový výbor
Zpravodajka: Margarita Starkevičiūtė

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o integrovaných hlavních směrech pro růst a zaměstnanost (část: obecné hlavní směry pro hospodářské politiky členských států a Společenství): zahájení nového cyklu (2008–2010)

(2007/0000(INI))

Evropský parlament,

–       s ohledem na sdělení Komise o integrovaných hlavních směrech pro růst a zaměstnanost (2008–2010) (KOM(2007)0803, část V),

–       s ohledem na sdělení Komise nazvané „Členské státy a regiony provádějí Lisabonskou strategii pro růst a zaměstnanost prostřednictvím politiky soudržnosti EU na období 2007–2013“ (KOM(2007)0798),

–       s ohledem na 27 lisabonských národních programů reforem předložených členskými státy,

–       s ohledem na závěry předsednictví po jednáních Evropské rady v březnu 2000, březnu 2001 a březnu 2005,

–       s ohledem na dokument Komise nazvaný „Integrované hlavní směry pro růst a zaměstnanost (2005–2008)“ (KOM(2005)0141) (dále jen integrované hlavní směry),

–       s ohledem na sdělení Komise nazvané „Strategická zpráva o obnovené Lisabonské strategii pro růst a zaměstnanost: zahájení nového cyklu (2008–2010)“ (KOM(2007)0803),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2007 o evropském zájmu: jak uspět v době globalizace[1],

–       s ohledem na čl. 99 odst. 2 Smlouvy o ES,

–       s ohledem na články 107 a 45 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A6-0029/2007),

A.     vzhledem k tomu, že makroekonomická stabilita je zajištěna rozumnou kombinací řady hospodářských politik; vzhledem k tomu, že problémy, které ohrožují stabilitu, by neměly být řešeny jenom makroekonomickými opatřeními, ale také prováděním strukturálních reforem na trzích zboží, práce a kapitálu,

B.     vzhledem k tomu, že je třeba učinit více pro přípravu Evropské unie a členských států na globalizaci a pro posílení základů hospodářského úspěchu a větší sociální soudržnosti ve střednědobém až dlouhodobém výhledu,

C.     vzhledem k tomu, že se všem naskýtá příležitost zužitkovat okamžik jedinečných výhod v oblasti hospodářské soutěže, které přinesla rozšíření Evropské unie a její další integrace,

D.     vzhledem k tomu, že společná měna a společná měnová politika nabízejí pro integraci ekonomik a koordinaci politických strategií další rozměr, jenž by mohl posílit úlohu eurozóny při zajišťování růstu a zaměstnanosti v rámci celé Evropské unie,

E.     vzhledem k tomu, že integrované hlavní směry jsou základním nástrojem makroekonomických politik EU pro růst a zaměstnanost, který je zaměřen na střednědobý výhled tří let,

F.     vzhledem k tomu, že Evropská unie a členské státy musí provádět jak makroekonomické, tak mikroekonomické politiky, aby učinily Evropu přitažlivější pro investice a práci a aby podpořily znalosti a inovace podporující růst,

G.     vzhledem k tomu, že obzvlášť důležité jsou finanční služby, protože toto odvětví hraje klíčovou roli, neboť umožňuje rozvoj mnoha oblastí hospodářské činnosti,

H.     vzhledem k tomu, že politiky zaměřené na zvyšování investic do znalostí a lidských zdrojů, stejně jako politiky zaměřené na posilování inovačních kapacit ekonomiky EU, jsou ústředním prvkem Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost,

I.      vzhledem k tomu, že hospodářské podmínky pro přeměnu tvořivé energie lidí v inovační hospodářské výsledky, jako jsou např. nové nápady, vysoce moderní podniky a regionální rozvoj, nejsou dostatečně rozvinuty a nadále přetrvává roztříštěnost,

J.      vzhledem k tomu, že v kontextu zrychlené globalizace má lepší koherence právních předpisů na mezinárodní úrovni, včetně závazku ke splnění vysokých environmentálních a sociálních standardů, rozhodující význam,

K.     vzhledem k tomu, že stabilitu a důvěru v Evropské unii lze zajistit pouze shodným chápáním právních předpisů a ustanovení, která náležitě odrážejí skutečnost,

L.     vzhledem k tomu, že bez aktivního zapojení všech občanů EU nelze dosáhnout podstatného pokroku při vytváření znalostní společnosti,

Ekonomický rámec

Zajištění růstu a makroekonomické stability

1.      vítá strategickou zprávu Komise, která posuzuje provádění obnovené Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost včetně aktualizovaných integrovaných hlavních směrů; podporuje stanovisko Rady, že obnovená strategie musí na úrovni Společenství představovat přidanou hodnotu, aby se zlepšila soudržnost reforem, maximalizovaly se jejich pozitivní účinky a bylo zajištěno, že lisabonské programy reforem v celé Evropské unii efektivně přinesou více pracovních míst vyšší kvality;

2.      opětovně vyzdvihuje význam energického provádění Lisabonské strategie a integrovaných hlavních směrů s důrazem na vzájemnou závislost pokroku v hospodářské, sociální i environmentální oblasti při vytváření dynamické a inovační udržitelné ekonomiky;

3.      domnívá se, že vzhledem k přetrvávající nejistotě na finančních trzích mohou rostoucí nerovnováha, celková poptávka a globální inflační tlaky představovat pro měnovou politiku značný problém; zdůrazňuje, že zdravé a stabilní makroekonomické prostředí vyžaduje velmi kvalitní veřejné finance s rozpočty, které jsou dále konsolidovány, a inteligentní politiku soukromých a veřejných investic, která přinese moderní infrastrukturu a již dnes otevře trhy zítřka; vyzývá ke koordinovaným opatřením ke zvýšení odolnosti hospodářství EU;

4.      je přesvědčen, že zdravé hospodářské politiky by při současné neklidné finanční situaci pomohly posílit důvěru a omezit nejistotu; domnívá se, že pro rok 2008 musí Evropská unie vylepšit svůj potenciál růstu, aby byla schopná vytvářet pracovní místa, zejména v souvislosti s rozšířením na 27 členských států;

5.      poukazuje na to, že v zájmu makroekonomické stability musí jít růst produktivity ruku v ruce se spravedlivějším přerozdělováním zisků vyplývajících z růstu a s posilováním sociální soudržnosti; v této souvislosti upozorňuje na výzvu ke zvyšování příjmů, aby byl udržen krok se střednědobým růstem produktivity;

6.      zdůrazňuje, že rostoucí finanční nerovnováha, nadměrná kolísavost směnných kurzů, omezování úvěrů a přetrvávající nejistota na finančních trzích jsou pro autory makroekonomické politiky a zejména měnové politiky významnou výzvou;

7.      poukazuje na skutečnost, že je třeba věnovat zvýšenou pozornost lepší součinnosti rozpočtové politiky, mezd a růstu produktivity, přičemž budou zohledněny dopady rozpočtové politiky na makroekonomický vývoj;

8.      je znepokojen vysokou úrovní směnného kurzu eura, která poškozuje konkurenceschopnost evropského hospodářství a která v této výši omezuje manévrovací prostor měnové politiky; zdůrazňuje, že zhodnocování eura je výsledkem narůstající nerovnováhy ve třetích zemích a nedostatku vnitřní poptávky v eurozóně;

9.      zdůrazňuje jako společnou odpovědnost Evropské unie potřebu zdravé fiskální politiky coby předpokladu pro udržitelný růst a tvorbu pracovních míst ve všech členských státech v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy; zdůrazňuje, že je velmi důležité, aby byly veřejné finance používány efektivně, a domnívá se, že by ve většině zemí mohla konsolidace veřejných financí přispět k zachování dlouhodobé fiskální udržitelnosti; zdůrazňuje důležitost modernizace veřejné správy jako zdroje zlepšení účinnosti a efektivnosti při využívání veřejných financí;

Zdravé finanční trhy

10.    zdůrazňuje, že dobře integrovaný finanční systém by mohl zvýšit účinnost měnové politiky, zejména v eurozóně; je přesvědčen, že finanční trhy mohou podstatným způsobem přispívat k makroekonomické a fiskální udržitelnosti;

11.    konstatuje, že přístup založený na posouzení rizik při kapitálových požadavcích usnadňuje přeshraniční toky kapitálu, které se řídí specifickými podnikovými strategiemi velkých finančních skupin, a představuje makroekonomickou výzvu pro menší členské státy; je pevně přesvědčen, že účinný finanční dohled a transparentnost jsou základními předpoklady k potlačení makroekonomické nerovnováhy;

12.    zdůrazňuje vzájemnou závislost ekonomik členských států, především v eurozóně; domnívá se, že by integrované hlavní směry měly stanovit všeobecný rámec pro užší koordinaci hospodářské politiky s cílem sblížit vnitrostátní programy reforem; navrhuje, aby byl v rámci takového postupu zvolen citlivější přístup ke sbližování, jenž by odrážel ekonomické rozdíly a odlišné tradice, aby byla posílena široká podpora společného projektu EU;

13.    domnívá se, že při respektování finanční konsolidace může souběžný a koordinovaný přístup členských států k růstu – intenzivní výdaje, podpora soukromých investic a společných iniciativ v oblasti spolupráce soukromého a veřejného sektoru – vést k významné součinnosti, zlepšit schopnost Evropy dostát současným výzvám v oblasti vědy a výzkumu, dopravy a komunikace, energie a udržitelnosti životního prostředí a podpoří účinné přidělování zdrojů v Evropě;

Utváření podoby vnějších akcí

14.    upozorňuje na to, že se deregulovaný globální finanční systém vymyká přímému vlivu politik EU a že může přenášet riziko finanční nestability; zdůrazňuje, že homogenní a koherentní přístup regulačních a zákonodárných orgánů je nezbytným předpokladem omezení šíření rizika přes hranice; považuje za nezbytné přehodnotit dopad způsobu podnikání a roli nadnárodních finančních skupin na globální finanční trhy;

15.    upozorňuje, že Evropská unie a členské státy sdílí odpovědnost za řešení úkolů, příležitostí a nejistot, jimž občané čelí v důsledku globalizace; je přesvědčen, že na podporu evropské konkurenceschopnosti v globalizovaném světě musí být rozvíjen vnější rozměr vnitřního trhu; připomíná, že Evropská unie se globalizaci nebude pouze pasivně přizpůsobovat, ale bude naopak utvářet její podobu; zdůrazňuje význam posílení strategické spolupráce s mezinárodními partnery, zejména prostřednictvím transatlantických vztahů, a vzájemné spolupráce v rámci vlivnějších nadnárodních organizací prosazováním základních zásad EU – solidarity, demokracie, právního státu a dodržování lidských práv;

16.    vyzývá k přijetí opatření k boji proti protekcionismu uvnitř i vně Evropské unie; zdůrazňuje, že protekcionismus práva spotřebitelů a občanů spíše ohrožuje, než chrání;

Obnovení dynamiky podnikání

Posílení koordinace hospodářské politiky

17.    domnívá se, že Evropská unie by měla v průběhu mnohostranných kol různých mnohostranných jednání, jako jsou např. jednání WTO, projevit společné stanovisko, které bude skutečně představovat zájmy každého jednotlivého členského státu;

Soustředění se na prioritní oblasti

18.    naléhá na Komisi, aby vypracovala konzistentní integrovanou politiku zaměřenou na udržitelný rozvoj; je přesvědčen, že udržitelného využívání zdrojů a posilování součinnosti mezi ochranou životního prostředí a růstem, stejně jako zlepšování výsledků dotčených odvětví v oblasti inovací, lze dosáhnout podporou rozvoje a používáním technologií šetrných k životnímu prostředí a zahrnutím ekologických aspektů do zadávání veřejných zakázek se zvláštním ohledem na MSP;

19.    zdůrazňuje úlohu tržních nástrojů při plnění cílů vytyčených na zasedání Evropské rady na jaře 2007 pro účely přeměny Evropy na ekonomiku účinně využívající energie a založenou na obnovitelných zdrojích; domnívá se, že přetrvávající tendence zvyšování cen energií a kumulace nebezpečí klimatických změn znamenají, že je důležité prosazovat zlepšení v oblasti energetické účinnosti, která budou přínosná jak pro růst, tak pro udržitelný rozvoj; zdůrazňuje, že společnosti v EU patří mezi světové špičky ve vývoji technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie;

20.    vítá návrh Komise zavést v kontextu výzkumu a inovací „pátou svobodu“ – svobodu znalostí – jež by doplňovala čtyři svobody pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu;

21.    domnívá se, že v souvislosti s nárůstem cen potravin, jenž je, jak se zdá, spíše trvalý než cyklický, by měly být přezkoumány mechanismy společné zemědělské politiky (SZP), které omezují nabídku; je přesvědčen, že SZP může při stabilizaci cen potravin hrát klíčovou roli;

22.    opakuje své stanovisko ohledně přínosu přesunutí daňové zátěže z pracovní síly na poškozování životního prostředí coby účinného způsobu, jak řešit jak environmentální, tak pracovní otázky, a je toho názoru, že zatížení pracovní síly se musí snížit, aby vzniklo více pracovních míst a bylo možné bojovat s šedou ekonomikou;

Rozšíření vnitřního trhu

23.    poukazuje na to, že nedokončení vnitřního trhu má za následek zaostávání produktivity EU za jejími možnostmi a neumožňuje v plné míře využít příležitosti, které nabízí globální trh; domnívá se, že zatímco vnitřní trh zboží je poměrně dobře sjednocený, trh služeb, včetně finančních služeb, je spíše roztříštěný; vyzývá k urychlené integraci trhu služeb pomocí soustavného a koherentního provádění a prosazování dohodnutých pravidel a odstraněním překážek hospodářské soutěže a přístupu na trh; konstatuje, že důležitou úlohu v konkurenceschopné a dynamické ekonomice hraje poskytování efektivních služeb obecného hospodářského zájmu za dostupné ceny; vyzývá Komisi, aby zajistila rovné podmínky pro služby obecného zájmu (včetně sociálních služeb), přístupné všem;

24.    zdůrazňuje, že čtyři svobody by se měly uplatňovat stejným způsobem a ve stejné míře v celé Evropské unii a že by se mělo nepřetržitě sledovat jejich fungování;

25.    zdůrazňuje potřebu otevřít síťová průmyslová odvětví konkurenci zajištěním stejných podmínek a účinné hospodářské soutěže na celoevropských integrovaných trzích; v tomto smyslu je přesvědčen, že veřejné vlastnictví na trzích s elektřinou a plynem je jedním z hlavních prvků vedoucích k narušení hospodářské soutěže na evropské úrovni a že je nezbytné dále zlepšovat pobídky k hospodářské soutěži na těchto trzích; je přesvědčen, že rozšíření, zlepšení a propojování evropské infrastruktury, především se zaměřením na přeshraniční projekty a propojení mezi starou a novou Evropou, by mělo napomoci vytvořit příhodné podmínky pro podstatné zvýšení produktivity v odvětvích dopravy, energetiky a informačních a komunikačních technologií;

Přínos daňové politiky pro lisabonskou agendu

26.    bere na vědomí potřebu koordinovaného fiskálního rámce, včetně dohod o daních právnických osob, který by měl být pro společnosti, zejména pro malé a střední podniky, příznivý a měl by směřovat k obnově růstu a k tvorbě pracovních míst;

27.    poukazuje na to, že pokud jde o státní finanční prostředky, musí Evropská unie za účelem podpory vzniku nových podniků a technologických inovací prosazovat daňový režim, který usnadní hospodářskou soutěž v celosvětovém hospodářství; konstatuje, že součástí tohoto kroku může mimo jiné být snížení daní, které ohrožují efektivnost a tvorbu pracovních míst, především pro konkrétní sociální skupiny, jako jsou ženy, dlouhodobě nezaměstnaní a starší lidé;

Investice do lidí a modernizace trhů práce

Podnikavost a tvořivost

28.    je přesvědčen, že pro podporu podnikatelské kultury a vytvoření příznivého prostředí pro MSP je rozhodující, aby se zúžil správní systém institucionálního rámce pro inovace a byl podpořen účinným systémem financování poskytujícím finanční prostředky ve všech etapách procesu inovace od rozpracování nápadu po jeho realizaci na podnikové úrovni; poukazuje na to, že strukturální politika musí být zformulována tak, aby posloužila tvořivému sebevyjádření a usnadnila takové uplatnění tvořivých myšlenek, jež bude přínosem;

29.    je pevně přesvědčen, že lepší právní úprava a realizace ambiciózních cílů při snižování zatížení vyplývajícího z nových právních předpisů EU přispívá k vytvoření konkurenceschopnějšího podnikatelského prostředí a podporuje soukromé iniciativy; vyzývá členské státy, aby stanovily stejně ambiciózní cíle, které budou vycházet ze všech úrovní vnitrostátních právních předpisů; upozorňuje na to, že musí být věnována zvláštní pozornost posilování účinnosti institucionální a správní kapacity členských států;

Celoživotní přístup

30.    domnívá se, že aktivní politiky zaměstnanosti by měly v sobě spojovat politická opatření orientovaná na zásadu „flexikurity“ s novými formami zabezpečení, včetně motivace aktivně si hledat práci, a s lepším předvídáním a pozitivním zvládáním změn, včetně ekonomické restrukturalizace, s cílem minimalizovat sociální vyloučení a usnadnit adaptaci; je přesvědčen, že by se měla zvláštní pozornost věnovat způsobům, jak efektivněji oslovit občany a reagovat na jejich očekávání a potřeby;

31.    domnívá se, že je třeba rozvíjet celoživotní přístup, aby bylo možno aktivně reagovat na demografické výzvy včetně modernizace důchodových systémů v zájmu zajištění finanční, hospodářské a sociální udržitelnosti;

32.    má za to, že vzdělání je klíčovým faktorem určujícím potenciál pro dlouhodobý růst a efektivním nástrojem pro boj proti chudobě a vyloučení, díky němuž si lidé mohou zlepšit svou životní úroveň; doporučuje, aby EU a členské státy prováděly efektivnější opatření s cílem více investovat do vzdělávání a zlepšit přístup ke vzdělávání a odborné přípravě pro všechny;

33.    je toho názoru, že s cílem zlepšit účast na průběžném celoživotním vzdělávání na pracovišti, zejména v případě pracovníků s nižší kvalifikací a starších pracovníků, mohou účinné strategie celoživotního vzdělávání působit jako protiváha negativního dopadu stárnutí obyvatelstva EU na trhy práce; domnívá se však, že musí být vyvinuto odhodlané úsilí ke zvýšení základních dovedností mladých lidí, razantně sníženo předčasné ukončování školní docházky a nedostatečné rozvíjení dovedností obecně a posílena sociální a pracovní integrace migrantů a zdravotně postižených osob, zejména podporou rozvíjení dovedností;

Přistěhovalecká politika

34.    je pevně přesvědčen, že by se s ohledem na nedostatek kvalifikovaných sil a na požadavky trhu práce měla zvážit účinná přistěhovalecká politika; má za to, že další rozvíjení komplexní evropské migrační politiky, která bude doplňkem politiky členských států, zůstává základní prioritou s cílem reagovat na výzvy a využít příležitosti, které představuje migrace v nové éře globalizace;

35.    domnívá se, že pokud jde o správně řízené migrační toky a boj proti nelegálnímu přistěhovalectví, zůstává zásadní otázkou podpora růstu a spolupráce s třetími zeměmi a pokračující ekonomická otevřenost Evropské unie; připouští, že Evropská unie naléhavě potřebuje strategii pro společnou a integrovanou kontrolu hranic, která stanoví kritéria a postupy pro hospodářskou migraci;

Zlepšení ekonomického řízení

36.    vítá zprávy o jednotlivých zemích, které vypracovala Komise; žádá však systematičtější přístup, který zdůrazní úspěchy i nedostatky; podporuje návrh Komise stanovit jako součást mnohostranného procesu dohledu a jako šanci zlepšit reakce vnitrostátních politik konkrétní aspekty, jež budou sledovány; uznává, že by se měla posílit úloha regionální úrovně při zajišťování růstu a zaměstnanosti, jak je uvedeno v nové generaci programů politiky soudržnosti na období 2007–2013;

37.    lituje však, že Lisabonská strategie dosud není dostatečně viditelná ve vnitrostátních politikách mnoha členských států; zastává názor, že pro zajištění jejího efektivního uplatňování je zásadní otázkou mobilizace všech ekonomických aktérů; zejména má za to, že výsledky Lisabonské strategie se zlepší a veřejná debata o vhodných reformách bude obohacena díky většímu zapojení sociálních partnerů, národních parlamentů, regionálních a místních orgánů a občanské společnosti; podporuje návrh Komise, aby členské státy prohloubily spolupráci s národními a regionálními parlamenty a současně zajistily každoroční debaty o uplatňování národních programů reforem;

38.    vyzývá Radu, aby zohlednila následující pozměňovací návrhy:

Doporučení Komise		Pozměňovací návrhy Parlamentu

Hlavní směr č. 1

Hlavní směr č. 1: Zajistit hospodářskou stabilitu pro udržitelný růst	Hlavní směr č. 1: Zajistit hospodářskou stabilitu pro udržitelný růst v globálním prostředí.
1. V souladu s Paktem o stabilitě a růstu by členské státy měly respektovat své střednědobé rozpočtové cíle. Není-li tohoto cíle dosaženo, měly by členské státy přijmout veškerá nezbytná nápravná opatření pro jeho dosažení. Členské státy by se měly vyhnout procyklickým fiskálním politikám. Kromě toho je nezbytné, aby členské státy s nadměrným schodkem přijaly účinná opatření na zajištění jeho neprodlené nápravy.	1. V souladu s Paktem o stabilitě a růstu by členské státy měly respektovat své střednědobé rozpočtové cíle. Není-li tohoto cíle dosaženo, měly by členské státy přijmout veškerá nezbytná nápravná opatření pro jeho dosažení a zajistit modernizaci veřejné správy a také konsolidaci veřejných financí. Členské státy by se měly vyhnout procyklickým fiskálním politikám. Kromě toho je nezbytné, aby členské státy s nadměrným schodkem přijaly účinná opatření na zajištění jeho neprodlené nápravy.
2. Členské státy vykazující schodky běžného účtu, u nichž existuje nebezpečí, že jejich stav není udržitelný, by se o nápravu těchto schodků měly snažit prováděním strukturálních reforem, které oživí vnější konkurenceschopnost, a případně by k jejich nápravě měly přispívat pomocí fiskálních politik.	2. Členské státy vykazující schodky běžného účtu, u nichž existuje nebezpečí, že jejich stav není udržitelný, by se o nápravu těchto schodků měly snažit prováděním strukturálních reforem, které oživí vnější konkurenceschopnost, a případně by k jejich nápravě měly přispívat pomocí fiskálních politik a také konsolidací výsledků hospodářského růstu, přičemž by měly věnovat pozornost posilování synergie mezi rozpočtovou politikou a růstem produktivity.
	2a. V zájmu stability by členské státy neměly dovolit, aby za boj proti rizikům inflace, zejména v současné situaci vysokých směnných kurzů, nesla odpovědnost pouze měnová politika. Členské státy by měly zavést všechny další politiky, které mohou pomoci v boji proti rizikům inflace.
	2b. Členské státy by měly zvýšit odolnost hospodářství EU vytvořením vnějšího rozměru vnitřního trhu, který by řešil otázky týkající se rostoucích globálních nerovnováh.

Hlavní směr č. 2

Hlavní směr č. 2: Zabezpečit hospodářskou a fiskální udržitelnost jako základ pro zvýšení zaměstnanosti	Hlavní směr č. 2: Zabezpečit hospodářskou a fiskální udržitelnost jako základ pro posílení perspektiv růstu
Členské státy by s ohledem na očekávané náklady v souvislosti se stárnutím populace měly:	Členské státy by s ohledem na očekávané demografické problémy v budoucnosti měly:
1. udržovat dostatečné tempo snižování veřejného zadlužení v zájmu ozdravení veřejných financí;	1. reformovat a posílit systémy důchodového zabezpečení, sociálního pojištění a zdravotní péče, aby zajistily jejich finanční a udržitelnou životaschopnost a také sociální přiměřenost a přístupnost;
2. reformovat a posílit systémy důchodového zabezpečení, sociálního pojištění a zdravotní péče, aby zajistily jejich finanční životaschopnost, sociální přiměřenost a přístupnost;	2. udržovat dostatečné tempo snižování veřejného zadlužení a současně zlepšovat správu dluhu v zájmu ozdravení veřejných financí;
3. přijmout opatření ke zvýšení účasti na trhu práce a nabídky pracovních sil, zejména v případě žen a mladých a starších pracovníků, a podporovat celoživotní přístup k práci za účelem zvýšit v ekonomice počet odpracovaných hodin.	3. přijmout opatření ke zvýšení účasti na trhu práce a nabídky pracovních sil, zejména v případě žen a mladých a starších pracovníků, a podporovat celoživotní přístup k práci za účelem zvýšit v ekonomice počet odpracovaných hodin; a
	4. uplatňovat „pátou svobodu” znalostí a prosazovat nové kvalifikace; zajistit celoživotní vzdělávání pro všechny a modernizovat infrastrukturu pro výzkum, vzdělávání a školicí systémy.

Hlavní směr č. 3

Hlavní směr č. 3: Podporovat efektivní rozdělení zdrojů zaměřené na růst a zaměstnanost	Hlavní směr č. 3: Podporovat efektivní rozdělení zdrojů zaměřené na růst a zaměstnanost a posilovat důvěru v hospodářství
Aniž by to bylo v rozporu s hlavními směry hospodářské stability a udržitelnosti, členské státy by měly pozměnit strukturu svých veřejných výdajů směrem ke kategoriím podporujícím růst v souladu s Lisabonskou strategií, přizpůsobit daňové systémy v zájmu posílení růstového potenciálu a zajistit, aby byly zavedeny mechanismy hodnocení vztahů mezi veřejnými výdaji a dosahováním cílů politik. Rovněž by měly zabezpečit celkovou soudržnost souborů reformních opatření.	Aniž by to bylo v rozporu s hlavními směry hospodářské stability a udržitelnosti, členské státy by měly pozměnit strukturu svých veřejných výdajů směrem ke kategoriím podporujícím růst v souladu s Lisabonskou strategií, přizpůsobit daňové systémy v zájmu posílení růstového potenciálu podněcujícího růst založený na produktivitě a zajistit, aby byly zavedeny mechanismy hodnocení vztahů mezi veřejnými výdaji a dosahováním cílů politik, jako např. vysoce kvalitních investic do lisabonských cílů. Rovněž by měly zabezpečit celkovou soudržnost souborů reformních opatření.

Hlavní směr č. 4

Hlavní směr č. 4: Zajistit, aby vývoj mezd přispíval k makroekonomické stabilitě a růstu	Hlavní směr č. 4: Zajistit, aby vývoj mezd přispíval k makroekonomické stabilitě a růstu
S cílem zajistit, aby vývoj mezd přispíval k makroekonomické stabilitě a růstu, a s cílem zvýšit přizpůsobivost by členské státy měly podporovat správné rámcové podmínky pro systémy mzdového vyjednávání, přičemž by měly plně respektovat úlohu sociálních partnerů. Tím mohou podpořit vývoj nominálních mezd a nákladů na pracovní sílu, který bude v souladu s cenovou stabilitou a vývojem produktivity ve střednědobém výhledu, a zohlednit rozdíly mezi kvalifikacemi a podmínkami na místních trzích práce.	S cílem zajistit, aby vývoj mezd přispíval k makroekonomické stabilitě a růstu, a s cílem zvýšit přizpůsobivost by členské státy měly podporovat správné rámcové podmínky pro systémy mzdového vyjednávání, přičemž by měly plně respektovat úlohu sociálních partnerů. Tím mohou podpořit vývoj nominálních mezd a nákladů na pracovní sílu, který bude v souladu s cenovou stabilitou a vývojem produktivity ve střednědobém výhledu, a zohlednit zejména odborníky působící na finančních trzích a také rozdíly mezi kvalifikacemi a podmínkami na místních trzích práce.

Hlavní směr č. 5

Hlavní směr č. 5: Podporovat větší provázanost mezi makroekonomickými a strukturálními politikami a politikami zaměstnanosti	Hlavní směr č. 5: Podporovat větší provázanost mezi makroekonomickými a strukturálními politikami a politikami zaměstnanosti
	Členské státy by měly: 1. zlepšit koordinaci hospodářské politiky pro sladění svých národních programů reforem a přitom brát v úvahu ekonomickou různorodost a rozdílné tradice;
Členské státy by měly uskutečňovat reformy v oblasti trhu práce a trhů zboží a služeb, které současně zvyšují růstový potenciál a podporují makroekonomický rámec zvyšováním flexibility, mobility výrobních faktorů a schopnosti přizpůsobit se vývoji trhu práce a trhu zboží a služeb v reakci na globalizaci, technologický pokrok, změny poptávky i cyklické změny. Členské státy by zejména měly: znovu zaměřit pozornost na daňovou reformu a reformu sociálních dávek, aby se zvýšila motivace k práci a aby se práce vyplácela; měla by se zvýšit přizpůsobivost trhů práce díky kombinaci flexibility a jistoty v oblasti zaměstnanosti; a zlepšit zaměstnatelnost pomocí investic do lidského kapitálu.	2. uskutečňovat reformy v oblasti trhu práce a trhů zboží a služeb, které současně zvyšují růstový potenciál a podporují makroekonomický rámec zajišťující flexibilitu pomocí nových forem zabezpečení, mobilitu výrobních faktorů a schopnost přizpůsobit se vývoji trhu práce a trhu zboží a služeb v reakci na globalizaci, technologický pokrok, změny poptávky i cyklické změny. Členské státy by zejména měly: znovu zaměřit pozornost na daňovou reformu a reformu sociálních dávek, aby se zvýšila motivace k práci a aby se práce vyplácela; měla by se zvýšit přizpůsobivost trhů práce díky kombinaci flexibility a jistoty v oblasti zaměstnanosti; a zlepšit zaměstnatelnost pomocí investic do lidského kapitálu;
	3. věnovat zvláštní pozornost posilování institucionální a administrativní účinnosti; a
	4. přispívat k rozvoji komplexní politiky EU zaměřené na přistěhovalectví, včetně kritérií a postupů pro ekonomickou migraci přiměřenou požadavkům trhu práce.

Hlavní směr č. 6

Hlavní směr č. 6: S cílem přispívat k dynamickému a řádnému fungování HMU potřebují členské státy eurozóny zajistit lepší koordinaci svých hospodářských a rozpočtových politik, a zejména:	Hlavní směr č. 6: S cílem přispívat k dynamickému a řádnému fungování HMU potřebují členské státy eurozóny zajistit lepší koordinaci svých hospodářských a rozpočtových politik, a zejména:
	1. maximalizovat pozitivní účinky reforem, jelikož společnou měnou a společnou měnovou politikou se koordinace rozšiřuje o další rozměr;
1. věnovat zvláštní pozornost udržitelnosti svých veřejných financí v plném souladu s Paktem o stabilitě a růstu;	1a. věnovat zvláštní pozornost udržitelnosti svých veřejných financí v plném souladu s Paktem o stabilitě a růstu;
2. přispívat ke kombinaci politik, která podporuje hospodářské oživení a je slučitelná s cenovou stabilitou, a tím posiluje důvěru mezi podnikateli a spotřebiteli v krátkodobém výhledu, přičemž v dlouhodobém výhledu je slučitelná s udržitelném růstem;	2. přispívat ke kombinaci politik, která podporuje hospodářské oživení a je slučitelná s cenovou stabilitou, a tím posiluje důvěru mezi podnikateli a spotřebiteli v krátkodobém výhledu, přičemž v dlouhodobém výhledu je slučitelná s udržitelném růstem;
3. prosazovat strukturální reformy, které zvýší dlouhodobý růstový potenciál eurozóny a zlepší její produktivitu, konkurenceschopnost a ekonomické přizpůsobení asymetrickým šokům, a věnovat přitom zvláštní pozornost politikám zaměstnanosti; a	3. prosazovat strukturální reformy a usilovat o investiční priority v souladu s lisabonskými cíli, které zvýší dlouhodobý růstový potenciál eurozóny a zlepší její produktivitu, konkurenceschopnost a ekonomické přizpůsobení asymetrickým šokům, a věnovat přitom zvláštní pozornost politikám zaměstnanosti; a
4. zajistit, aby vliv eurozóny na celosvětový hospodářský systém odpovídal jejímu hospodářskému významu.	4. zajistit, aby vliv EU a eurozóny na celosvětový hospodářský systém odpovídal jejich hospodářskému významu.

Hlavní směr č. 7, úvodní část a odstavce 1, 2 a 3

Hlavní směr č. 7: S cílem zvýšit a zlepšit investice do výzkumu a vývoje, zejména ze strany soukromého sektoru, je celkový cíl 3 % z HDP pro rok 2010 potvrzen odpovídajícím rozdělením mezi soukromé a veřejné investice. Členské státy stanoví konkrétní úrovně pro jednotlivá mezidobí. Členské státy by rovněž měly dále rozvíjet kombinovaná opatření vhodná pro podporu výzkumu a vývoje, zejména výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru, pomocí:	Hlavní směr č. 7: S cílem zvýšit a zlepšit investice do výzkumu a vývoje, zejména ze strany soukromého sektoru, a s cílem podpořit podnikatelskou kulturu a povzbudit iniciativu soukromého sektoru, by členské státy měly dále rozvíjet kombinovaná opatření vhodná pro podporu modernizace ekonomiky a všech forem inovací pomocí:
1. zlepšení rámcových podmínek a zajištění dostatečně konkurenčního a atraktivního prostředí pro fungování společností;	1. rozvoje institucí reagujících na trh a zlepšení rámcových podmínek s cílem zajistit, aby společnosti fungovaly v dostatečně konkurenčním podnikatelském prostředí a těžily z realizace inovací;
2. efektivnějších a účinnějších veřejných výdajů na výzkum a vývoj a rozvoje partnerství veřejného a soukromého sektoru;	2. zvýšení ekonomických pobídek, včetně zjednodušení daňových systémů;
3. rozvíjení a dalšího posilování – a případně dalšího vytváření – špičkových středisek vzdělávacích a výzkumných institucí v členských státech, a zlepšování spolupráce a převodů technologií mezi veřejnými výzkumnými instituty a soukromými společnostmi;	3. lepší dostupnosti finančních prostředků s cílem podpořit vznik MSP a jejich růst, zejména dostupnosti mikroúvěrů a jiných forem rizikového kapitálu;
	3a. podpory decentralizace center průmyslového výzkumu k jejich dalšímu propojení se vzdělávacími centry, využití rozmanitosti různých forem výzkumu;

Hlavní směr č. 11 odst. 4

4. pokračovat v boji proti změně klimatu a přitom úsporným způsobem plnit kjótské cíle, zejména pokud jde o malé a střední podniky.	4. pokračovat v boji proti změně klimatu a přitom úsporným způsobem plnit kjótské cíle, zejména pokud jde o malé a střední podniky;
	4a. plnit závazky, které přijaly na zasedání Evropské rady na jaře roku 2007 pro řešení energetických úkolů a úkolů z oblasti životního prostředí; a
	4b. revidovat v souvislosti s růstem cen potravin, který je, jak se zdá, spíše trvalé než cyklické povahy, mechanismy společné zemědělské politiky, která omezuje nabídku.

Hlavní směr č. 12, úvodní část a odstavce 1 a 6

Hlavní směr č. 12: S cílem rozšířit a prohloubit vnitřní trh by členské státy měly:	Hlavní směr č. 12: S cílem rozšířit a prohloubit vnitřní trh a zajistit otevřené a konkurenceschopné trhy by členské státy měly:
1. urychlit transponování směrnic týkajících se vnitřního trhu;	1. urychlit transponování směrnic týkajících se vnitřního trhu a odstranit zbývající překážky pro přeshraniční činnost;
6. urychlit integraci finančního trhu soustavným a jednotným prováděním a prosazováním plánu opatření v oblasti finančních služeb (Financial Services Action Plan).	6. urychlit integraci trhu služeb, včetně finančních služeb, jednotným prováděním právních předpisů týkajících se vnitřního trhu a prosazováním plánu opatření v oblasti finančních služeb (Financial Services Action Plan) a při tom s ohledem na alternativní a nealternativní investiční aktivity na finančním trhu zlepšovat transparentnost, odpovědnost a dohled pro investory, trhy a regulační orgány;
	6a. přispívat k rozvoji vyváženého přístupu, pokud jde o regulaci šíření finančního rizika přes hranice;
	6b. rozvíjet vhodné podmínky pro větší účinnost zdrojů v dopravní a energetické infrastruktuře se zaměřením na přeshraniční úseky, okrajové regiony a propojení „starých“ a „nových“ členských států; a
	6c. hrát na mezinárodní úrovni vedoucí úlohu, pokud jde o problematiku krizového řízení a zlepšení systému současného celosvětového dohledu.

Hlavní směr č. 13 odst. 6

6. podpora vnější otevřenosti, rovněž v mnohostranném kontextu;	6. podpora vnější otevřenosti, rovněž v multilaterálním kontextu, a to zejména prostřednictvím transatlantických vztahů;
	6a. dokončení transatlantického trhu;

o

o         o

39.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

• [1]  Přijaté texty, P6_TA(2007)0533.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Od poslední zprávy Parlamentu o hlavních směrech hospodářské politiky pro rok 2007 došlo v Evropě k důležitým změnám. Ačkoli rozmach evropského hospodářství pokračoval a růst v roce 2007 dosáhl téměř 3 %, nedávné otřesy na globálních finančních trzích a snížení výkonnosti hospodářství USA výrazně zvýšily rizika poklesu. Nejnovější hospodářský výhled Komise na roky 2008 až 2009 proto signalizuje zpomalení růstu.

Komise ve své Strategické zprávě o obnovené Lisabonské strategii, která byla zveřejněna dne 11. listopadu 2007, navrhuje opětovně potvrdit stávající hlavní směry hospodářské politiky na roky 2008 až 2010 jako součást integrovaných hlavních směrů. Hlavní směry hospodářské politiky jsou hlavním nástrojem hospodářské politiky EU v rámci celkové Lisabonské strategie, jakož i referenčním kritériem pro celoroční programy stability a konvergence. Komise zastává názor, že nyní je potřeba se soustředit na jejich provádění. Tento názor byl potvrzen i externími konzultanty, kteří vyhodnotili integrované hlavní směry, a závěry Rady ECOFIN ze dne 13. listopadu 2007.

Nehledě na toto potvrzení Komise uznává, že je potřebné aktualizovat rámec, v němž by se měly integrované hlavní směry provádět. Větší důraz by měl být kladen na opatření zaměřená na to, aby se více investovalo do lidských zdrojů a modernizace trhů práce.

Komise zastává názor, že ne všechny členské státy se pustily do reforem se stejným odhodláním. Vyzdvihuje význam makroekonomické stability a klade důraz na potřebu provést zbývající reformy, aby se posílily základy pro udržení stabilního budoucího hospodářského růstu a aby se EU mohla lépe vyrovnat s nepříznivým vývojem světového hospodářství.

Vzhledem k návrhu, aby se těžištěm dalšího cyklu stalo provádění, by měl každý členský stát jako součást své prováděcí zprávy předložit akční plán, v němž stanoví opatření, která přijme v reakci na doporučení a/nebo body, které je třeba sledovat. Má se za to, že tento mechanismus usnadní koordinaci reforem a multilaterální dozor v Radě. V eurozóně je nutnost koordinace ještě výraznější, a proto Komise předloží do léta roku 2008 návrhy na účinnější koordinaci a správu.

Evropský parlament je jakožto jediný orgán Evropské unie, který její občané volí přímo, vhodným fórem pro posuzování a analýzu strategií a opatření, které členské státy provádějí pro zlepšení koordinace hospodářských politik a pro uskutečnění cílů z Lisabonu. Tato skutečnost se musí projevit vzhledem k návrhu a následnému hodnocení integrovaných hlavních směrů také v odpovídajících právech na zapojení do této činnosti.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí	29.1.2008
Výsledek závěrečného hlasování	+: –: 0:	24 2 13
Členové přítomní při závěrečném hlasování	Gabriele Albertini, Mariela Velichkova Baeva, Zsolt László Becsey, Pervenche Berès, Sebastian Valentin Bodu, Udo Bullmann, Ieke van den Burg, Manuel António dos Santos, Christian Ehler, Anne Ferreira, José Manuel García-Margallo y Marfil, Jean-Paul Gauzès, Robert Goebbels, Donata Gottardi, Gunnar Hökmark, Karsten Friedrich Hoppenstedt, Sophia in 't Veld, Piia-Noora Kauppi, Christoph Konrad, Guntars Krasts, Astrid Lulling, Gay Mitchell, Cristobal Montoro Romero, John Purvis, Alexander Radwan, Bernhard Rapkay, Dariusz Rosati, Heide Rühle, Antolín Sánchez Presedo, Olle Schmidt, Peter Skinner, Margarita Starkevičiūtė, Ivo Strejček, Cornelis Visser, Sahra Wagenknecht
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Katerina Batzeli, Daniel Dăianu, Ján Hudacký, Vladimír Maňka, Thomas Mann, Bilyana Ilieva Raeva
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování	Alfonso Andria