ZPRÁVA o výzvě, kterou politika rozvojové spolupráce EU představuje pro nové členské státy

12. 2. 2008 - (2077/2140(INI))

Výbor pro rozvoj
Zpravodajka: Danutė Budreikaitė

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o výzvě, kterou politika rozvojové spolupráce EU představuje pro nové členské státy

(2077/2140(INI))

Evropský parlament,

Právní předpisy pro rozvojovou spolupráci

–       s ohledem na články 177 až 181 Smlouvy o ES,

–       s ohledem na Dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000[1] (dále jen „Dohoda z Cotonou“), ve znění dohody, kterou se mění Dohoda o partnerství, podepsané v Lucemburku dne 25. června 2005[2],

–       s ohledem na Deklaraci tisíciletí přijatou Organizací spojených národů v roce 2000, zprávu OSN z roku 2005 nazvanou „Investice do rozvoje” a rozvojové cíle tisíciletí,

–       s ohledem na Pařížské prohlášení o účinnosti pomoci přijaté dne 2. března 2005,

–       s ohledem na Konsenzus z Monterrey o financování rozvoje přijatý v roce 2002,

–       s ohledem na společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise o rozvojové politice Evropské unie: „Evropský konsenzus“ (evropský konsenzus o rozvoji)[3],

–       s ohledem na společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise: „Evropský konsenzus o humanitární pomoci“,

–       s ohledem na závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 15. května 2007 o kodexu chování EU týkající se doplňkovosti a dělby práce v rozvojové politice,

–       s ohledem na sdělení Komise nazvané „Soudržnost politik v zájmu rozvoje: jak urychlit pokrok směrem k dosažení rozvojových cílů tisíciletí“ (KOM(2005)0134),

–       s ohledem na sdělení Komise nazvané „Urychlení pokroku směřujícího k dosažení rozvojových cílů tisíciletí – financování rozvoje a účinnost pomoci“ (KOM(2005)0133),

–       s ohledem na sdělení Komise nazvané „Pomoc EU: Poskytovat více pomoci rychleji a lépe“ (KOM(2006)0087) a na závěry Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy ze dne 11. dubna 2006, které se na něm zakládají,

–       s ohledem na sdělení Komise nazvané „Výroční zpráva za rok 2006 o rozvojové politice Evropského společenství a o provádění vnější pomoci v roce 2005” (KOM(2006)0326),

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci[4],

–       s ohledem na sdělení Komise nazvané „Správa věcí veřejných v evropském konsenzu o rozvojové politice: na cestě k harmonizovanému přístupu uvnitř Evropské unie” (KOM(2006)0421),

–       s ohledem na politiku mezinárodní rozvojové spolupráce České republiky, včetně plánu pro bilaterální rozvojovou spolupráci z roku 2007 a strategických dokumentů o zemích pro Angolu a Zambii,

–       s ohledem na politiku mezinárodní rozvojové spolupráce Maďarska,

–       s ohledem na program Lotyšska v oblasti politiky rozvojové spolupráce na období 2006–2010,

–       s ohledem na politiku rozvojové spolupráce Litvy na období 2006–2010,

–       s ohledem na strategii rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Estonska na období 2006–2010,

–       s ohledem na strategii Polska pro rozvojovou spolupráci z roku 2003 a program pomoci Polska z roku 2007,

–       s ohledem na národní strategii mezinárodní rozvojové spolupráce Rumunska,

–       s ohledem na střednědobou strategii Slovenska pro oficiální rozvojovou pomoc na léta 2003−2008 a národní program Slovenska pro oficiální rozvojovou pomoc z roku 2006,

–       s ohledem na rozvojovou spolupráci Slovinska v letech 2002–2004,

–       s ohledem na zprávu nevládní organizace Aid Watch nazvanou „Ještě netleskejte! Hrozí, že vlády EU poruší sliby týkající se pomoci”, kterou vypracovala Evropská konfederace nevládních organizací pro pomoc a rozvoj (CONCORD) v roce 2007 a která obsahuje hodnocení výsledků jednotlivých členských států EU v oblasti oficiální rozvojové pomoci provedené nevládními organizacemi,

–       s ohledem na strategii EU pro střední Asii (Strategie pro nové partnerství) na období 2007−2013,

–       s ohledem na „Evropský konsenzus o rozvoji: přínos rozvojového vzdělávání a zvyšování informovanosti“, strategický rámec vypracovaný zástupci orgánů EU, členských států, občanské společnosti a dalších zúčastněných stran a představený na Evropských dnech rozvojové pomoci v Lisabonu v listopadu 2007,

–       s ohledem na evropský konsenzus o sdělení nevládních organizací ze dne 7. až 9. listopadu 2006,

–       s ohledem na usnesení Rady ministrů EU pro rozvoj o rozvojovém vzdělávání,

–       s ohledem na Maastrichtské prohlášení o rámci evropské strategie pro zlepšení a posílení globálního vzdělávání v Evropě do roku 2015, která byla vypracována na celoevropské konferenci o globálním vzdělávání za účasti zákonodárců, místních a regionálních orgánů a organizací občanské společnosti ze členských států Rady Evropy ve dnech 15.−17. listopadu 2002,

–       s ohledem na Palermský protokol z roku 2003, kterým byl zahájen proces s cílem vytvořit neformální fórum, v jehož rámci by mohli účastníci diskutovat o zásadních rozvojových otázkách v oblasti evropské rozvojové pomoci a tímto způsobem by neformálně doplňovali oficiální konzultace Komise,

–       s ohledem na evropskou konferenci o zvyšování povědomí a rozvojovém vzdělávání v otázce solidarity Severu a Jihu, která se konala v Bruselu ve dnech 19. a 20. května 2005,

–       s ohledem na konferenci v Helsinkách o evropském rozvojovém vzdělávání, která se konala v červenci 2006,

–       s ohledem na osmnáctiměsíční program pro rozvojovou politiku na období německého, portugalského a slovinského předsednictví EU,

–       s ohledem na článek 49 Smlouvy o EU,

–       s ohledem na sdělení Komise nazvané „Širší Evropa − Sousedství: nový rámec pro vztahy s našimi východními a jižními sousedy“ (KOM(2003)0104) a usnesení Parlamentu ze dne 20. listopadu 2003 na téma „Širší Evropa − Sousedství: nový rámec pro vztahy s našimi východními a jižními sousedy“[5],

–       s ohledem na dokument nazvaný „Bezpečná Evropa v lepším světě: evropská bezpečnostní strategie“ schválený Evropskou radou v Bruselu dne 12. prosince 2003,

–       s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropská politika sousedství – strategický dokument“ (KOM(2004)0373),

–       s ohledem na sdělení Komise nazvané „K návrhům Komise ohledně akčních plánů v rámci evropské politiky sousedství (EPS)“ (KOM(2004)0795),

–       s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropská politika sousedství – doporučení pro Arménii, Ázerbájdžán, Gruzii a pro Egypt a Libanon” (KOM(2005)0072),

–       s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvané „O posílení evropské politiky sousedství“ (KOM(2006)0726),

–       s ohledem na akční plán pro jižní Kavkaz (Arménii, Ázerbájdžán, Gruzii) přijatý Komisí dne 14. listopadu 2006,

–       s ohledem na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise k výše uvedenému sdělení nazvanému „O posílení evropské politiky sousedství“ (SEK(2006)1504),

–       s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise připojený ke sdělení nazvanému „Výroční zpráva za rok 2007 o rozvojové politice Evropského společenství a o provádění vnější pomoci v roce 2006“ (SEK(2007)0840)[6],

–       s ohledem na zprávy o pokroku EPS na Ukrajině (SEK(2006)1505) a v Moldavsku (SEK(2006)1506),

–       s ohledem na publikaci Komise nazvanou „Evropská politika sousedství: Rok pokroku“ (IP/05/1467) ze dne 24. listopadu 2005,

–       s ohledem na sdělení komisařky Ferrero-Waldnerové sboru komisařů nazvané „Provádění a podpora evropské politiky sousedství“ (SEK(2005)1521),

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1638/2006 ze dne 24. října 2006 o obecných ustanoveních o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství[7] (ENPI),

–       s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/62/ES ze dne 23. ledna 2006, kterým se zemím zahrnutým do evropské politiky sousedství, jakož i Rusku, umožňuje využívat programu pro technickou pomoc a výměnu informací (TAIEX)[8],

–       s ohledem na rozhodnutí Rady 2005/47/ES ze dne 22. prosince 2004, kterým se mění rozhodnutí 2000/24/ES s ohledem na rozšíření Evropské unie a na evropskou politiku sousedství[9],

–       s ohledem na zprávu nazvanou „Nástroj evropského sousedství a partnerství“ Bělorusko/Moldavsko/Ukrajina/Arménie/Ázerbájdžán/Gruzie (samostatně): strategické dokumenty jednotlivých zemí na léta 2007−2013 a národní orientační program na léta 2007−2010“,

–       s ohledem na východní regionální strategický dokument ES-ENPI na období 2007−2013, který doplňuje strategické dokumenty jednotlivých zemí přijaté Komisí,

–       s ohledem na východní regionální orientační program ENPI na léta 2007−2010, který podrobnějším způsobem definuje zaměření podpory nového ENPI v souladu s východním regionálním finančním rámcem,

–       s ohledem na sdělení Komise nazvané „Černomořská synergie − nová iniciativa pro regionální spolupráci“ (KOM(2007)0160),

–       s ohledem na sdělení Komise nazvané „O obecném přístupu, který umožní účast partnerských zemí EPS v agenturách a programech Společenství“ (KOM(2006)0724),

–       s ohledem na dokument z června 2006 nazvaný „Evropská politika sousedství: ekonomický přehled zemí EPS“, který je příležitostnou publikací generálního ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti,

–       s ohledem na program na budování kapacit II (CBSII) poskytující podporu novým členským státům a kandidátským zemím v oblasti rozvojové spolupráce, zahájený Komisí v červenci 2007,

–       s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2006 o evropské politice sousedství[10],

–       s ohledem na dohody o partnerství a spolupráci,

–       s ohledem článek 45 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj (A6-0036/2008),

Obecné připomínky

A.  vzhledem k tomu, že v roce 2006 EU poskytla oficiální rozvojovou pomoc ve výši 47 524 milionů EUR, což představuje 57 % celosvětové oficiální rozvojové pomoci, a tato částka se má do roku 2010 zvýšit na 78 626 milionů EUR,

B.   vzhledem k tomu, že se nové členské státy zavázaly, že do roku 2010 dosáhnou cíle oficiální rozvojové pomoci, kterým je 0,17 % hrubého národního důchodu (HND) a do roku 2015 pak 0,33%, a že v budoucnu přispějí k posílení role EU v oblasti mezinárodní rozvojové spolupráce,

C.  vzhledem k tomu, že rozvojová pomoc nových členských států se týká evropské politiky rozvojové spolupráce a evropské politiky sousedství,

D.  vzhledem k tomu, že prioritními zeměmi, na které se při rozvojové spolupráci nové členské státy zaměřují, jsou země Společenství nezávislých států (SNS), západního Balkánu a několik zemí, které jsou členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT),

E.   vzhledem k tomu, že jednou z nejdůležitějších výzev účinné rozvojové spolupráce pro nové členské státy zůstává institucionální rámec,

F.   vzhledem k tomu, že mezi největší problémy, kterým nové členské státy čelí, patří získání podpory pro rozvojovou spolupráci, včetně podpory pro nejméně rozvinuté země světa, napříč politickými stranami a u široké veřejnosti,

G.  vzhledem k tomu, že informovanost o tématech rozvojové spolupráce vyžaduje další zlepšení ve většině členských států,

H.  vzhledem k tomu, že právo členských států provádět rozvojové strategie tak, jak byly pozměněny jejich vnitrostátně stanovenými prioritami, je zcela legitimním vyjádřením jejich suverenity a jako takové by mělo být vždy uznáváno a respektováno,

Prioritní země nových členských států

I.    vzhledem k tomu, že velká část bilaterální oficiální rozvojové pomoci Estonska a Lotyšska je zaměřena na země SNS, zejména na Gruzii, Moldávii, Ukrajinu, a na Afghánistán; vzhledem k tomu, že výdaje Estonska na oficiální rozvojovou pomoc v roce 2005 činily 0,08 % a výdaje Lotyšska činily 0,07 %,

J.    vzhledem k tomu, že velká část bilaterální oficiální rozvojové pomoci Litvy je zaměřena na Bělorusko, Ukrajinu, Moldávii, země jižního Kavkazu, Afghánistán (provincie Ghor) a Irák a na Mauritánii jako jedinou ze zemí AKT a že v roce 2005 činily výdaje Litvy na oficiální rozvojovou pomoc 0,06 %,

K.  vzhledem k tomu, že velká část bilaterální oficiální rozvojové pomoci Polska je zaměřena na Bělorusko, Ukrajinu, Moldávii a Gruzii a že oficiální rozvojová pomoc Polska dosáhla v roce 2005 0,07 %,

L.   vzhledem k tomu, že velká část bilaterální oficiální rozvojové pomoci Maďarska je zaměřena na západní Balkán (Srbsko, Černou Horu, Bosnu a Hercegovinu) a že oficiální rozvojová pomoc Maďarska dosáhla v roce 2005 0,11 %,

M.  vzhledem k tomu, že velká část bilaterální rozvojové pomoci Rumunska je zaměřena na Moldávii, Srbsko a Gruzii a že oficiální rozvojová pomoc Rumunska dosáhla v roce 2006 0,04 %,

N.  vzhledem k tomu, že velká část bilaterální oficiální rozvojové pomoci Slovinska je zaměřena na západní Balkán (Bosnu a Hercegovinu, Srbsko, Černou Horu, Makedonii, Albánii) a Moldávii a že oficiální rozvojová pomoc Slovinska dosáhla v roce 2005 0,11 %,

O.  vzhledem k tomu, že velká část bilaterální oficiální rozvojové pomoci Slovenska je zaměřena na Srbsko, Černou Horu, Kyrgyzstán, Kazachstán, Ukrajinu a Bělorusko a že oficiální rozvojová pomoc Slovenska dosáhla v roce 2005 0,12 %,

P.   vzhledem k tomu, že velká část bilaterální oficiální rozvojové pomoci České republiky je zaměřena na Bosnu a Hercegovinu, Moldávii, Mongolsko, Srbsko, Černou Horu a Vietnam a že oficiální rozvojová pomoc České republiky dosáhla v roce 2005 0,11 %,

Q.  vzhledem k tomu, že Bulharsko přijalo svou národní strategii pro rozvojovou spolupráci až koncem roku 2007 a jeho prioritními zeměmi jsou Albánie, Makedonie, Bosna a Hercegovina, Ukrajina a Moldavsko, a jeho výdaje na rozvojovou pomoc za rok 2005 se odhadují přibližně na 0,04 %, což se rovná příspěvku Bulharska do multilaterálních institucí,

Vztahy mezi novými členskými státy a zeměmi AKT

R.   vzhledem k tomu, že Estonsko, Lotyšsko ani Rumunsko se v rámci evropské politiky rozvojové spolupráce nezaměřují na žádnou ze zemí AKT, i když Estonsko nevyloučilo, že v budoucnu naváže bilaterální spolupráci s jedním z nejméně rozvinutých států subsaharské Afriky,

S.   vzhledem k tomu, že Bulharsko má v úmyslu zaměřit se na africké země, se kterými mělo bilaterální dohody před rokem 1989, jako je například Ghana,

T.   vzhledem k tomu, že Česká republika se zaměřuje na Angolu a Zambii, přičemž Angola dostává 8 % vyčleněných finančních prostředků (v roce 2007 částka 956 000 EUR) a Zambie 4 % (v roce 2007 částka 775 000 EUR); vzhledem k tomu, že v Angole poskytuje finanční prostředky na programy v oblasti zemědělství a rozvoje venkova, vzdělávání a průřezové programy např. k odstraňování nášlapných min, posilování kapacity veřejného sektoru a na podporu občanské společnosti, rovnosti mezi muži a ženami a životního prostředí; vzhledem k tomu, že v Zambii poskytuje finanční prostředky na programy ve zdravotnictví za účelem dosažení rozvojových cílů tisíciletí, jako jsou snížení dětské úmrtnosti, zlepšení zdraví matek a boj proti HIV/AIDS a dalším nemocem, a zaměřuje se na západní provincii Zambie, v níž jsou mimořádně nepříznivé přírodní podmínky,

U.  vzhledem k tomu, že Maďarsko se zaměřuje na Etiopii a Polsko zejména na Angolu a Tanzanii,

V.  vzhledem k tomu, že Slovensko se zaměřuje na Keňu, Súdán a Mozambik, na odvětví obchodu a zdravotnictví v Keni a podporuje využívání obnovitelných zdrojů; vzhledem k tomu, že rozvojová spolupráce se Súdánem zahrnuje i otázku snižování zadluženosti a zaměřuje se na technickou infrastrukturu, jako je vodohospodářství, a na sociální oblast, zejména na podporu základního vzdělávání a základní zdravotní péče,

W. vzhledem k tomu, že Slovinsko má v úmyslu se zaměřit prostřednictvím nevládních rozvojových organizací na Madagaskar, Niger, Mali, Burkina Faso, Ugandu a Malawi a pomáhat místním komunitám v oblastech, jako je infrastruktura, vzdělávání, vodohospodářství, hygiena a udržitelné zásobování energií,

X.  vzhledem k tomu, že Litva zahájila v roce 2006 svůj první bilaterální projekt v Mauritánii (pomoc při péči o přírodní zdroje),

Y.  vzhledem k tomu, že ve všech nových členských státech je významný podíl rozvojové pomoci poskytován prostřednictvím mnohostranných kanálů včetně EU, a že tak všechny tyto země nepřímo přispívají k rozvoji zemí AKT,

Vztahy mezi novými členskými státy a jejich sousedy

Z.   vzhledem k tomu, že evropská politika sousedství je jednou z hlavních priorit vnějších vztahů EU, jejímž cílem je podporovat řádnou správu a hospodářský rozvoj ve svém nejbližším sousedství, a tím snižovat politické, hospodářské a sociální rozdíly mezi EU 27 a jejími sousedy,

AA. vzhledem k tomu, že akční plány EPS pro tři státy jižního Kavkazu (Gruzii, Arménii a Ázerbájdžán) byly zveřejněny dne 14. listopadu 2006, přestože v jedné z poznámek pod čarou ve výše uvedeném sdělení Komise o rozšířené Evropě bylo původně zahrnutí zemí jižního Kavkazu do EPS odmítnuto,

AB. vzhledem k tomu, že akční plány mají být přizpůsobeny situaci každé jednotlivé země,

AC. vzhledem k tomu, že EU ve svých vnějších vztazích tradičně upřednostňuje regionální přístup,

AD. vzhledem k tomu, že gruzínská vláda vyjádřila naději, že bude stejně jako Ukrajina a Moldávie zahrnuta spíše do černomořského regionu než do oblasti jižního Kavkazu, o čemž se také hovoří v akčním plánu,

AE. vzhledem k tomu, že podle akčního plánu EU−Gruzie je EU připravena nabídnout Gruzii o něco větší politickou podporu v oblasti řešení konfliktů, což až dosud odmítala,

AF. vzhledem k tomu, že nové členské státy se zapojily do vytváření EPS již před svým vstupem do EU,

AG. vzhledem k tomu, že nové členské státy neměly před svým vstupem do Unie žádný vliv na akční plány a ani se nepodílely na rozhodování a postupu,

AH. vzhledem k tomu, že aby mohly být sousední země zahrnuty do EPS, musí mít platný smluvní vztah, jako je dohoda o partnerství a spolupráci nebo dohoda o přidružení; proto jsou z EPS vyloučeny Bělorusko, Libye a Sýrie, nemají totiž s EU platný smluvní vztah,

AI. vzhledem k tomu, že cílem EU je vyvážený bilaterální a regionální přístup ke střední Asii,

AJ. vzhledem k tomu, že vztahy mezi Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Ruskou federací, Tádžikistánem,Turkmenistánem, Uzbekistánem a EU jsou založeny na dohodách o partnerství a spolupráci a na rámcích spolupráce, jako je iniciativa BAKU, a řadě různých nástrojů společné zahraniční a bezpečnostní politiky,

AK.    vzhledem k tomu, že všichni sousedé, bez ohledu na otázku jejich možného členství, mají stejnou příležitost navázat v souladu se svými vlastními cíli privilegovaný vztah s EU, který je založen na společných zájmech i společných hodnotách,

AL. vzhledem k tomu, že hlavním přínosem akčního plánu je pomoc dané zemi při určování priorit a směřování pomoci EU k podpoře jejího úsilí,

AM.    vzhledem k tomu, že Bulharsko a Rumunsko jsou již zahrnuty do přeshraniční spolupráce s příslušnými partnery EPS,

AN.    vzhledem k tomu, že nové členské státy poskytnou své zkušenosti z přechodného období, a přispějí tak k odborným znalostem „starých“ členských států prostřednictvím programu TAIEX a twinningových programů,

Zvyšování veřejné informovanosti

AO.    vzhledem k tomu, že výdaje na zvyšování veřejné informovanosti o otázkách rozvoje činí v současnosti ve většině zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dohromady přibližně 190 milionů EUR, tedy 0,25 % celkové oficiální rozvojové pomoci,

AP. vzhledem k tomu, že s výjimkou Polska a Malty vnímají všechny nové členské státy rozvojové vzdělávání jako prioritu v rámci vnitrostátních platforem nevládních rozvojových organizací,

AQ.    vzhledem k tomu, že žádný z nových členských států dosud nemá národní strategii pro rozvojové vzdělávání,

AR. vzhledem k tomu, že pouhých 12 % občanů zemí OECD slyšelo o rozvojových cílech tisíciletí, přičemž 62 % z nich netuší, co rozvojové cíle tisíciletí znamenají, a 17 % Evropanů neví, zda má rozvojová pomoc vzhledem ke korupci nějaký význam, a má pocit, že chudí lidé nemají z této pomoci žádný prospěch (tento podíl dosahuje v Portugalsku 34 %, v Itálii 24 %, v Irsku 23 % a ve Španělsku 22 %),

AS. vzhledem k tomu, že pouhých 29 % Evropanů se domnívá, že do roku 2015 bude dosaženo snížení extrémní chudoby a hladu, přičemž nejčastěji uváděnou překážkou je nedostatek peněz či zdrojů (18 %), nedostatek vůle (18 %) a náročnost tohoto úkolu (14 %),

AT. vzhledem k tomu, že zpráva Rozvojového programu OSN (UNDP) obsahovala návrh, aby si Evropská komise a členské státy stanovily částku odpovídající 3 % oficiální rozvojové pomoci (nebo ji převyšující) jako minimální cíl výdajů na zvyšování veřejné informovanosti a rozvojové vzdělávání,

1.   zdůrazňuje, že rozvojová politika je nedílnou součástí acquis communautaire, a připomíná mezinárodní závazky nových členských států v této oblasti; zdůrazňuje, že by Evropská unie měla novým členským států v integraci acquis communautaire pomoci;

2.   bere v úvahu, že nové členské státy podepsaly evropský konsenzus o rozvoji v roce 2004, kdy došlo k rozšíření EU, a souhlasily tak s prováděním ambiciózního rozvojového paradigmatu a s tím, že budou v daném časovém rámci pracovat na dosažení rozvojových cílů tisíciletí;

3.   vyjadřuje znepokojení nad tím, že mnohé nové členské státy nesměřují ke splnění cíle vynakládat do roku 2010 0,17 % HNP na oficiální rozvojovou pomoc, ale některé naopak s ohledem na potřebu snížit veřejné zadlužení vnímají oficiální rozvojovou pomoc jako oblast možných rozpočtových škrtů;

4.   zdůrazňuje zkušenosti nových členských států, zejména z období přechodu k demokracii, a domnívá se, že řádná správa a podpora demokracie musí být v oblasti rozvojové spolupráce prioritami EU; vyzývá orgány Evropské unie, aby pro obohacení své rozvojové politiky využívaly zkušeností, které v této oblasti získaly nové členské státy;

5.   domnívá se, že díky politice aktivní spolupráce nové členské státy přispějí k prosazování základních práv a solidarity s novými generacemi ve třetích zemích spadajících do působnosti evropské politiky sousedství;

6.   zdůrazňuje konkrétní prospěch nových členských států z účasti na politice rozvojové spolupráce, zejména v oblasti hospodářského rozvoje a obchodu;

7.   vítá nový přístup Komise spočívající v překročení rámce tradičních rozvojových politik a ve vytvoření nových partnerských vztahů s rozvojovými zeměmi;

8.   vítá skutečnost, že v případě humanitární tísně je mezinárodní společenství ochotno přijmout zásadu „společné odpovědnosti“;

9.   zdůrazňuje, že nové a staré členské státy by měly společně v rámci EU pracovat pro-aktivněji, aby zajistily, že situace v konkrétních zemích zapojených do EPS je průběžně monitorována, aby EU mohla ve své politice vůči těmto zemím reagovat pružněji;

10. zdůrazňuje souvislost mezi rozvojem a migrací, která je velkou výzvou pro většinu nových členských států, jejichž hranice tvoří vnější hranice EU;

11. uznává pokrok dosažený novými členskými státy v jejich vývoji ze zemí, které jsou příjemci pomoci, v země, které pomoc poskytují, a uvědomuje si výzvy, kterým bude třeba čelit;

12. konstatuje, že nové členské státy si po uplynutí přechodného období volí prioritní oblasti na základě historických vztahů a těmito oblastmi jsou jejich bezprostřední sousedé a že velká část rozpočtu rozvojové spolupráce nových členských států míří k těmto bezprostředním sousedům a do zemí SNS; vyzývá Evropskou unii, aby využila přistoupení těchto nových států k posílení strategické přítomnosti Evropské unie ve východní Evropě, střední Asii a na Kavkaze, což jsou oblasti, kterých se dosud evropská pomoc týkala méně, avšak které čelí mnohým rozvojovým výzvám;

13. zdůrazňuje, že účinné kroky v oblasti prosazování demokracie a právního státu, což jsou klíčové oblasti intervence nových členských států, jsou rovněž prostředkem dlouhodobého usilování o snížení chudoby, které je prioritním cílem rozvojové politiky EU stanovené nástrojem pro rozvojovou spolupráci;

14. připomíná „východní dimenzi“ vnějších vztahů EU a domnívá se, že by na základě historické zkušenosti mohlo být vybudováno nové shromáždění EU a sousedních zemí (podobné Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT-EU, Evropsko-středomořskému partnerství (Euromed) a Evropsko-latinskoamerickému parlamentnímu shromáždění (Eurolat), které by posílilo přínos nových členských států do politiky EU a pomáhalo při společném vytváření EPS a informování sousedních zemí o nových politických oblastech;

15. je si vědom, že většina členských států má v rámci svých ministerstev zahraničních věcí oddělení, jež se zabývají přímo rozvojovou spoluprací, nicméně doporučuje, aby tyto státy posílily koordinační činnost jak na svých vlastních ministerstvech, tak mezi sebou navzájem a ve vztahu k dalším členským státům v rozsahu schváleném národními parlamenty a místními orgány v rozhodovacím procesu;

16. uznává, že budování příslušných institucí a provádění politiky je časově náročné;

17. uvědomuje si, že v nadcházejících letech budou největšími výzvami pro nové členské státy navýšení rozpočtu pro tuto oblast a činnosti spojené se zvyšováním veřejné informovanosti;

18. vítá výše zmíněný „Evropský konsenzus o rozvoji: přínos rozvojového vzdělávání a zvyšování informovanosti“ a zdůrazňuje, že Parlament musí hrát důležitou roli při zdůrazňování současné a potenciální role rozvojového vzdělávání a informovanosti ve formálním i neformálním vzdělávání v nových členských státech;

19. domnívá se, že v rámci celosvětového procesu vymýcení chudoby jsou nanejvýš užitečné dlouhodobé projekty, které se zaměřují na partnery a oblasti, u nichž mají nové členské státy komparativní výhodu a mohou předávat své zkušenosti;

20. žádá o rozdělení práce mezi členské státy z hlediska velikosti přínosu každého subjektu v zájmu dosažení účinné spolupráce;

21. domnívá se, že většina nových členských států by mohla učinit svou rozvojovou politiku větší prioritou a zajistit rovněž koordinovanější přístup k strategickému plánování na vnitrostátní úrovni (s výjimkou Litvy, kde je ministerstvo zahraničních věcí hlavním ministerstvem pro plánování a řízení oficiální rozvojové pomoci);

22. prohlašuje, že ve vztahu k novým členským státům není záměrem EU pouze využít jejich zkušeností, ale také těmto státům pomoci při posílení jejich nové role poskytovatelů pomoci; vybízí proto staré i nové členské státy, aby společně vytvořily realistický časový plán s cílem sladit činnost nových členských států s evropskými cíli rozvojové pomoci s přihlédnutím k potenciálu i mezím partnerství mezi starými a novými členskými státy;

23. zdůrazňuje, že je třeba, aby se nové členské státy plně zapojily do sdílení zkušeností a specifického vzdělávání v oblastech spojených s plánováním, prováděním a vyhodnocováním politiky rozvojové spolupráce; připomíná různé zkušenosti s programy na budování kapacit (CBS) a požaduje další zlepšení (například zastavení fluktuace státních úředníků);

24. připomíná význam neustálého dialogu s činiteli, kteří jsou odpovědní za nové členské státy a přistupující či kandidátské země; zdůrazňuje význam technické pomoci úřadu EuropeAid při organizaci odborného vzdělávání, seminářů a konferencí a technické pomoci zaměřené přímo na uspokojení potřeb těchto zemí; zdůrazňuje v tomto ohledu význam činností financovaných generálním ředitelstvím pro rozvoj;

25. vyjadřuje politování nad tím, že zvláštní pracovní skupina pro budování kapacit nových členských států se v roce 2007 již nesešla, přestože je v oblasti spolupráce a rozvoje stále naléhavá potřeba rozšířit kapacity nových členských států a proces rozšiřování EU stále probíhá;

26. žádá obnovení činnosti této pracovní skupiny s tím, že by jednak měla ke své činnosti přizvat zástupce Výboru pro rozvoj či jeho sekretariátu a zástupce projektu TRIALOG, který úzce spolupracuje s evropskými nevládními organizacemi zabývajícími se rozvojem, a jednak by její mandát měl být rozšířen tak, aby se zabývala specifickými problémy nových členských států v oblasti rozvojové spolupráce;

27. zdůrazňuje význam projektů v oblasti twinningových partnerství při školení pracovníků nových členských států prostřednictvím kvalitní technické pomoci – o finanční prostředky na tyto projekty požádaly jen Maďarsko a Slovensko;

28. vyzývá k tomu, aby se každých šest měsíců konala meziparlamentní setkání Evropského parlamentu a parlamentů nových členských států, která se budou zabývat otázkami rozvoje a spolupráce, a aby se v této souvislosti vytvořila zvláštní síť;

29. je přesvědčen, že by účast nových členských států ve výboru Evropského rozvojového fondu vnesla do debat novou dimenzi a dále by napomáhala v budování jejich technických kapacit;

30. upozorňuje na to, že se v některých nových členských státech prioritám rozvojové spolupráce nedostává dostatečného veřejného uznání, a vyzývá k vytvoření komplexní komunikační a vzdělávací strategie, jež by tento nedostatek napravila; zdůrazňuje význam rozšiřování informací o problematice rozvoje ve školních osnovách a úlohu médií při informování veřejnosti a rozvíjení tradice mezinárodního dobrovolnictví;

31.  pokládá za důležité vypracovat zprávu o zvyšování informovanosti o rozvojovém vzdělávání a jeho roli při provádění evropského konsenzu o rozvoji a zdůrazňuje současnou a potenciální roli rozvojového vzdělávání a zvyšování informovanosti ve formálním i neformálním vzdělávání v Evropě, a to zejména v nových členských státech;

32. domnívá se, že obyvatelstvo nových členských států již má povědomí o otázkách humanitární pomoci, což prokázalo jeho rozsáhlé zapojení se do pomoci v případě tsunami v roce 2004, a z toho je třeba vycházet, má-li obyvatelstvo získat povědomí o potřebě zapojení se do účinné rozvojové politiky v konkrétních případech i v dlouhodobém horizontu;

33. vyzývá Komisi, aby za účelem zvýšení veřejné informovanosti zahájila specifickou kampaň, která se zaměří na komparativní výhody a přínos nových členských států, pokud jde o otázky spolupráce a rozvoje;

34. vyzývá k větší koordinaci příslušných zúčastněných stran na úrovni členských států a k patřičnému zapojení nevládních organizací a místních orgánů do procesu vytváření národní politiky;

35. vyzývá Komisi, aby do přípravy a sjednávání akčních plánů a do sledování jejich provádění aktivně zapojila nové členské státy;

36. poznamenává, že by nové členské státy mohly být svým úplným uvolněním rozvojové pomoci kladným příkladem pro všechny členské státy;

37. poznamenává, že by všechny členské státy měly stanovit lhůty pro uvolnění své rozvojové pomoci, neboť dlouhodobě vázaná rozvojová pomoc neumožňuje ani řádnou správu, ani  účinné rozdělování zdrojů, a nepřispívá ani k plnění cílů rozvojové spolupráce;

38  připomíná, že vazby mezi soukromým sektorem a rozvojovou spoluprací představují slibnou novou cestu pro nové členské státy a že by aktivnější účast soukromých podniků z těchto zemí při zadávání projektů rozvojové spolupráce na úrovni EU mohla zvýšit informovanost o rozvojové spolupráci;

°

° °

39. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

• [1]  Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3. Dohoda naposledy pozměněná rozhodnutím Rady ministrů AKT-ES č. 1/2006 (Úř. věst. L 247, 9.9.2006, s. 22).
• [2]  Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 27.
• [3]  Úř. věst. C 46, 24.2.2006, s. 1.
• [4]  Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41.
• [5]  Úř. věst. C 87 E, 7.4.2004, s. 506.
• [6]  Připojený ke sdělení Komise nazvanému „Výroční zpráva za rok 2006 o rozvojové politice Evropského společenství a o provádění vnější pomoci v roce 2006” (KOM(2007)0349).
• [7]  Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 1.
• [8]  Úř. věst. L 32, 4.2.2006, s. 80.
• [9]  Úř. věst. L 21, 25.1.2005, s. 9.
• [10]  Úř. věst. C 287E, 24.11.2006, s. 312.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Závazek Evropské unie v oblasti rozvoje se nachází již ve Smlouvě o ES a k jeho soustavnějšímu a účinnějšímu plnění dochází od roku 2000, kdy byly přijaty rozvojové cíle tisíciletí. Na summitu v Barceloně v roce 2002 se členské státy (včetně států, které se staly členy až v roce 2004) zavázaly, že zvýší příspěvky ze svých hrubých národních důchodů tak, aby celkový objem výdajů EU na oficiální rozvojovou pomoc mohl dosáhnout 0,7 %. Evropský konsenzus o rozvojové spolupráci podepsaný v roce 2005 pak EU poskytl společnou vizi, pokud jde o hodnoty, cíle a finanční zdroje na rozvoj.

Tato zpráva je analýzou současného stavu rozvojové spolupráce v nových členských státech, včetně příslušných institucí, tematických plánů, cílových zemí a jejich finančních příspěvků.Vzhledem ke společným dějinám a zeměpisné poloze se nové členské státy často zaměřují na své bezprostřední sousedy. S ohledem na skutečnost, že poslední kolo rozšíření výrazně změnilo hranice EU, zdůrazňuje tato zpráva význam vztahů mezi novými členskými státy a novými východními sousedy EU. Kypr a Malta nebyly do této analýzy z historických, kulturních a zeměpisných důvodů zahrnuty.

Evropská rozvojová spolupráce navazuje na vztahy se zeměmi AKT, které byly zahájeny v roce 1959 uzavřením dohod v Yaoundé, později zvaných Úmluva z Yaoundé, jež byly platné do roku 1975. Následovala Úmluva z Lomé a po ní byla v roce 2000 podepsána Dohoda z Cotonou. Evropská unie poskytuje finanční pomoc africkým, karibským a tichomořským státům (AKT) prostřednictvím nově zřízeného nástroje pro rozvojovou spolupráci (DCI) a Evropského rozvojového fondu. Na období 2007−2013 dosahuje DCI částky téměř 17 miliard EUR. Tyto finanční zdroje doplňují částku 22,7 miliardy EUR (desátý ERF), která byla na období 2008−2013 schválena přímo pro státy AKT, čímž se celkový objem prostředků poskytnutých Společenstvím zvyšuje na téměř 40 miliard EUR, přičemž tato částka nezahrnuje příspěvky členských států na vnitrostátní úrovni. Ve spolupráci s novými členskými státy může EU posílit svou pozici největšího poskytovatele rozvojové pomoci.

V minulosti již měly některé nové členské státy rozvojové programy pro africké země a tyto programy ovlivnily jejich strategie nové rozvojové spolupráce, jako je tomu v případě České republiky a Angoly a Zambie, Maďarska a Etiopie a Slovenska a Keni. V případě jiných států, jako je například Bulharsko a Rumunsko, však politické změny způsobily, že není možné na tradiční vazby navázat a musí se začít s budováním národní rozvojové strategie od úplného počátku.

Aby bylo možné splnit rozvojové cíle tisíciletí, vyžaduje evropský konsenzus o rozvojové spolupráci navýšení finančních příspěvků DCI. Evropský konsenzus o rozvojové spolupráci je pro nové členské státy jistým podnětem, ale nezavazuje je k tomu, aby zaměřovaly svou rozvojovou spolupráci na Afriku, nicméně staré členské státy by měly pomáhat novým členským státům v otázce spolupráce s africkými zeměmi.

Je zřetelné, že nové členské státy se zabývají budováním právního rámce a nástrojů, jež jsou nezbytné pro zřízení institucí rozvojové spolupráce. Rozvojová spolupráce nových členských států se z velké části zaměřuje na jejich bezprostřední sousedy, u nichž mohou využít zkušeností ze své minulosti a odborných znalostí získaných v době „přechodu”.

Hlavními cílovými zeměmi jsou sousedé, s nimiž sdílejí historické zkušenosti − příkladem je Kyrgyzstán, Kazachstán, Tádžikistán, Moldávie, Gruzie. Nové členské státy se ve skupině šesti nových nezávislých států (Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldávie a Ukrajina) zaměřují nejvíce na Moldávii a Ukrajinu. Rozvoj a uskutečňování spolupráce je nicméně náročnější v nejméně rozvinutých zemích.

Hlavním nástrojem, který EU využívá pro zlepšení vztahů se svými východními sousedy, je evropská politika sousedství a nástroj pro evropské partnerství a sousedství (NESP). Tyto vztahy jsou založeny na akčních plánech pro jednotlivé země, které jsou vypracovávány a projednávány individuálně s každou zemí. Šest zemí se neúčastní evropské politiky sousedství, avšak má dohody o partnerství a spolupráci (Kazachstán, Kyrgyzstán, Ruská federace, Tádžikistán, Turkmenistán a Uzbekistán). EU a pět zemí střední Asie (Kazachstán, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán) si přejí dále rozvíjet své vztahy a uznávají, že existují problémy, které musí být řešeny (hranice, vodohospodářství, organizovaný zločin, vzdělávání, právní stát, lidská práva). Ruská federace se nezapojuje do evropské politiky sousedství, protože si chce uchovat ve svých vztazích s EU „rovnoprávné postavení“, přičemž EPS vnímá jako formu „podřízeného partnerství“.

Vzhledem k tomu, že akční plány EPS pro Arménii, Ázerbájdžán, Gruzii, Moldávii a Ukrajinu byly projednávány před vstupem nových členských států v roce 2004, respektive 2007, a tudíž bez jejich zapojení, nezohledňují tyto plány důležité zkušenosti nových členských států.

Následující doporučení se týkají několika bodů:

− potřeby zlepšit politiky rozvojové spolupráce v nových členských státech,

− pochopení skutečnosti, že nové členské státy představují důležité spojení s novými sousedy EU.

Zdrojem největších potíží při provádění účinných rozvojových politik v nových členských zemích je náročnost přechodu z pozice příjemce pomoci do pozice jejího poskytovatele. V těchto zemích je nedostatek centralizovaných agentur pro strategické plánování, malé povědomí veřejnosti a je zde třeba podporovat místní rozvojové nevládní organizace při jejich nových úkolech. Rozvojové nevládní organizace nových členských států již vyjádřily ve zprávě vypracované Evropskou konfederací nevládních organizací pro pomoc a rozvoj (CONCORD) v roce 2007 své obavy vzhledem ke své nejisté finanční situaci. Z několika důvodů, které souvisejí s nízkou podporou veřejnosti rozvojové spolupráce, a vzhledem k  otázkám spojeným se zeměmi bývalého Sovětského svazu se nové členské státy potýkají s problémy při plnění svého závazku dosáhnout do roku 2010 oficiální rozvojové pomoci ve výši 0,10 až 0,17 % HND. Je tedy naprosto nezbytné posilovat občanskou společnost a zahájit širokou veřejnou diskusi a informační kampaň, a získat tak zpětnou vazbu o tom, jak lidé vnímají roli a odpovědnost svých zemí v Evropě a ve světě. Státy OECD, které vynakládají více finančních prostředků na rozvojové vzdělávání / zvyšování informovanosti veřejnosti, mají zpravidla větší podíl oficiální rozvojové pomoci na HND a také vykazují o něco lepší informovanost veřejnosti o rozvojových otázkách. Tento průzkum rozvojového centra OECD dokazuje, že vzdělávání, informační kampaně, veřejné debaty a pozornost médií se odráží na lepší veřejné informovanosti. Avšak úroveň informovanosti evropské veřejnosti o chudobě a rozvojových otázkách není potěšující a ukazuje, že přes 80 % občanů EU nikdy neslyšelo o rozvojových cílech tisíciletí. Součástí demokratických práv veřejnosti by mělo být právo na transparentnost v otázkách účinnosti pomoci a výdajů vlády při řešení problému chudoby. Můžeme očekávat, že výsledkem lepšího vzdělávání a informovanosti v rozvojových zemích bude silnější, výkonnější a koherentnější politika spolupráce.

Doporučení: Je skutečně zapotřebí koordinovat činnost nových a původních poskytovatelů pomoci, přičemž by měly být vyhodnoceny možné výhody nových členských států a využity v konkrétních sektorech / zemích. Je třeba pobízet sdělovací prostředky a rozvojové nevládní organizace, aby maximálně zvyšovaly informovanost obyvatelstva, bez jehož silnější podpory nebude možné vyčlenit finanční a lidské zdroje na evropskou rozvojovou spolupráci.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí		29.1.2008
Výsledek závěrečného hlasování		+: –: 0:		33
	Členové přítomní při závěrečném hlasování		Thijs Berman, Josep Borrell Fontelles, Marie-Arlette Carlotti, Corina Creţu, Marek Aleksander Czarnecki, Nirj Deva, Koenraad Dillen, Fernando Fernández Martín, Alain Hutchinson, Romana Jordan Cizelj, Madeleine Jouye de Grandmaison, Filip Kaczmarek, Glenys Kinnock, Maria Martens, Gay Mitchell, Luisa Morgantini, Horst Posdorf, José Ribeiro e Castro, Toomas Savi, Frithjof Schmidt, Jürgen Schröder, Feleknas Uca, Johan Van Hecke, Jan Zahradil
	Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování		Gabriela Creţu, Sorin Frunzăverde, Miguel Angel Martínez Martínez, Manolis Mavrommatis, Atanas Paparizov, Anne Van Lancker, Ralf Walter, Renate Weber
	Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování		Catherine Neris