Postup : 2007/2204(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0074/2008

Předložené texty :

A6-0074/2008

Rozpravy :

PV 09/04/2008 - 22
CRE 09/04/2008 - 22

Hlasování :

PV 10/04/2008 - 11.2
CRE 10/04/2008 - 11.2
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0122

ZPRÁVA     
PDF 203kWORD 174k
13. 3. 2008
PE 398.365v02-00 A6-0074/2008

o přezkumu šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí v polovině období

(2007/2204(INI))

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Zpravodajka: Riitta Myller

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
 STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
 STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova
 VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o přezkumu šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí v polovině období (2007/2204(INI))

Evropský parlament,

–    s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí(1),

–    s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2006 o tématické strategii ochrany a zachování mořského prostředí(2),

–    s ohledem na svůj postoj z prvního čtení dne 14. listopadu 2006 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (směrnice o mořské strategii)(3),

–    s ohledem na své usnesení ze dne 25. dubna 2007 k tématické strategii o udržitelném využívání přírodních zdrojů(4),

–    s ohledem na své usnesení ze dne 26. září 2006 o tematické strategii pro městské prostředí(5),

 s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2007 o tematické strategii pro ochranu půdy(6),

–    s ohledem na svůj postoj ze dne 14. listopadu 2007 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro ochranu půdy a upravuje směrnice 2004/35/ES (7),

–    s ohledem na své usnesení ze dne 26. září 2006 k tematické strategii o znečišťování ovzduší(8),

–    s ohledem na svůj postoj ze dne 26. září 2006 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o kvalitě vnějšího ovzduší a čistějším vzduchu pro Evropu(9),

–    s ohledem na své usnesení ze dne 13. února 2007 o tematické strategii pro recyklaci odpadů(10),

–    s ohledem na svůj postoj ze dne 13. února 2007 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o odpadu(11),

–    s ohledem na svůj postoj ze dne 23. října 2007 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro akci Společenství na dosažení udržitelného využívání pesticidů(12),

–    s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2007 o tematické strategii pro udržitelné využívání pesticidů(13),

–    s ohledem na svůj postoj ze dne 23. října 2007 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh(14),

–    s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–    s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0074/2008),

A. vzhledem k tomu, že Evropa stále ještě není na cestě k opravdovému udržitelnému rozvoji,

B.  vzhledem k tomu, že Komise uznává, že bylo dosaženo pouze omezeného pokroku v zásadních otázkách začlenění problematiky životního prostředí do dalších oblastí politiky a zlepšování vymáhání právních předpisů Společenství,

C. vzhledem k tomu, že Komise poukazuje na skutečnost, že se mnohé problémy spojené se životním prostředím v současnosti stupňují: rostou emise skleníkových plynů, zrychluje se ztráta biologické rozmanitosti, znečištění má stále zásadní vliv na veřejné zdraví, zvyšuje se množství odpadu vyprodukovaného v EU a naše ekologická stopa je stále výraznější; vzhledem k tomu, že toto vyvolává závažné otázky o kontraproduktivních účincích dalších hlavních politik EU na životní prostředí,

D. vzhledem k tomu, že je nepravděpodobné, že bude dosaženo udržitelného rozvoje, pokud nebude problematika životního prostředí plně začleněna do všech hlavních oblastí politiky;

E.  vzhledem k tomu, že čisté a zdravé životní prostředí je nezbytné pro dobré životní a sociální podmínky lidí,

F.  vzhledem k tomu, že environmentální politiky také přispívají k jiným cílům jako ke vzrůstající konkurenceschopnosti, stimulaci hospodářského růstu, podpoře vytváření pracovních příležitostí a inovaci a podpoře vědeckého pokroku prostřednictvím nových, bezpečných technologií,

1.  považuje za politováníhodné, že přezkum šestého akčního programu pro životní prostředí v polovině období je zpožděn o téměř rok a lituje skutečnosti, že Evropská unie celkově neplní časový plán pro provádění opatření plánovaných v akčním programu, což je v rozporu s tvrzeními Komise v jejím vlastním hodnocení; připomíná, že šestý akční program pro životní prostřední byl narozdíl od svého předchůdce schválen postupem spolurozhodování podle článku 251 Smlouvy o ES; žádá, aby EU učinila vše proto, aby bylo dosaženo cílů šestého akčního programu, protože v tomto případě by neúspěch oslabil důvěryhodnost EU mimo jiné v očích občanů, kteří se zajímají o stav životního prostředí;

2.  konstatuje, že využívání tématických strategií jako nového procesního nástroje zvýšilo důležitost předlegislativních procesů a vytvořilo další možnosti pro zapojení zúčastněných stran do strategičtějšího přístupu k legislativní politice EU; lituje však, že tyto tématické strategie rovněž zpomalily rozhodovací proces v politice životního prostředí tím, že zpozdily formulování konkrétních politických návrhů a přijímání výsledných opatření;

3.  domnívá se, že je zásadní posílit postavení šestého akčního programu pro životní prostředí jako environmentálního rozměru strategie udržitelného rozvoje EU;

4.  zdůrazňuje, že tematické strategie nepřinášejí užitek, pokud je jejich načasování shodné s většími legislativními tématy; jsou prospěšné buď před vydáním příslušného legislativního dokumentu nebo samostatně;

5.  zdůrazňuje přímý vztah mezi stavem životního prostředí a lidským zdravím; vyzývá Komisi, aby za účelem zohlednění aspektu zdraví ve všech politikách vypracovala studie, které by osvětlily příčinné vztahy mezi změnami v kvalitě životního prostředí a ve stavu lidského zdraví;

Tematické strategie

6.  domnívá se, že EU jednala konzistentně s cílem dosáhnout diplomatických cílů souvisejících s klimatem stanovených v šestém akčním programu pro životní prostředí; připomíná však, že pokud se týče cílů a prioritních akcí na zastavení změny klimatu, nepodařilo se EU splnit všechny své závazky; je nesmírně znepokojen zvýšením emisí v dopravě a pomalým účinkem opatření použitých ve snaze o zvýšení energetické účinnosti; připomíná Komisi, aby zveřejnila sdělení o kvantifikovaných environmentálních cílech pro udržitelný dopravní systém; očekává, že členské státy dosáhnou cílů na snížení emisí skleníkových plynů pro jednotlivé země stanovených v Kjótském protokolu do roku 2012;

7.  vyjadřuje politování, že pravděpodobně nebude dosaženo cíle zastavení poklesu biologické rozmanitosti do roku 2010 a že navrhované strategie na ochranu mořského prostředí a půdy nepovedou do roku 2012 ke konkrétním environmentálním výsledkům; upozorňuje na to, že je třeba vynaložit větší úsilí na pomoc při integraci politiky biologické rozmanitosti do oblasti dalších politik; upozorňuje na nutnost řádného financování programu Natura 2000 a dalších úzce souvisejících prvořadých cílů;

8.  domnívá se, že co se týče chemických látek, představují nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 (ES) 1907/2006(15) týkající se registrace, vyhodnocování, povolování a omezování chemických látek (REACH) a založení Evropské agentury pro chemické látky pokrok ve snižování nebezpečí pro lidstvo a životní prostředí, ale že se ještě neprokázalo, že tento pokrok bude skutečně podstatný, a lituje, že nařízení není ve všech směrech v souladu s cíli stanovenými v šestém akčním programu pro životní prostředí; považuje za politováníhodné, že tematická strategie týkající se udržitelného používání pesticidů byla značně zpožděna a že opatření přijatá za účelem zlepšení kvality vzduchu a městského životního prostředí a snížení hluku nesplňují cíle akčního programu pro životní prostředí; vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila návrh na přezkum směrnice o národních emisních stropech (NECD); věří, že je třeba zajistit úplné uplatnění směrnice o hluku v okolním prostředí;

9.  s ohledem na to, že kvalita vnitřního ovzduší má vliv na zdraví, naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby podpořily činnost Světové zdravotnické organizace zaměřenou na kvalitu vnitřního ovzduší, a vyzývá Komisi, aby co nejdříve navrhla konkrétní legislativní opatření pro kvalitu vnitřního ovzduší;

10. konstatuje, že neshledává žádné výrazné nedostatky co se týče specifických cílů pro ochranu vody stanovených v šestém akčním programu pro životní prostředí; vyzývá nicméně Komisi, aby zajistila plné provedení rámcové směrnice o vodě a přehodnotila včlenění závazků EU týkajících se ochrany vody do dalších politik; vyzývá dále naléhavě Komisi, aby co nejdříve předložila návrh směrnice o snížení obsahu fosforu v zemědělství a v detergentech podle článku 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004 ze dne 31. března 2004 o detergentech(16);

11. upozorňuje, že je nezbytná nová vodohospodářská politika zaměřená na úspory a na udržitelnou správu vodních zdrojů;

12. považuje za politováníhodné, že tematické strategie o přírodních zdrojích a odpadech oslabily cíle šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí; lituje, že na úrovni EU nebyly zformulovány žádné konkrétní cíle za účelem oddělení hospodářského růstu od využívání zdrojů přechodem k udržitelnému modelu výroby a spotřeby; souhlasí, že je třeba další akce týkající se bioodpadu, která by podpořila další odklon od skládkování a zajistila, aby byly využívány nejvíce osvědčené alternativy zpracování odpadu, jako jsou alternativy zaměřené na zmírňování změny klimatu; dále vybízí k podpoře způsobů nakládání s odpady šetrných k životnímu prostředí a k přijetí opatření přísněji postihujících skládkování odpadů, které znečišťuje životní prostředí;

13. vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly veškerá opatření, která umožní takové racionální a účinné využívání přírodních zdrojů, jež neohrozí biologickou rozmanitost;

Provádění a prosazování stávajících právních předpisů

14. připomíná, že úplné a správné provádění stávajících právních předpisů je nejvyšší prioritou a bere v úvahu, že závazné právní předpisy zůstávají zásadní pro řešení výzev v oblasti životního prostředí; vyzývá Komisi, aby posílila svou činnost „strážkyně“ Smlouvy; vyzývá proto rozpočtové orgány EU, aby Komisi poskytly všechny nezbytné finanční a lidské zdroje, aby se zajistilo, že monitorování provádění a prosazování stávajících právních předpisů bude prováděno co neefektivněji ve všech členských státech;

15. zdůrazňuje, že právní předpisy Společenství v oblasti životního prostředí je třeba uplatňovat účinně a přesně, a doporučuje přijmout zvláštní podpůrná opatření ve prospěch regionů, které se při realizaci tohoto druhu acquis potýkají s obtížemi; vybízí orgány členských států, aby vypracovaly strategie pro jejich provedení ve vnitrostátním právu, které by přispěly k jasnému stanovení rolí a rozsahu odpovědností celostátních, regionálních a místních orgánů při správném provádění a uplatňování právních předpisů Společenství v oblasti životního prostředí;

16. obává se nicméně různých protinávrhů směřujících k tomu, aby byla obecná nařízení omezena a zeslabena, nebo dokonce nahrazena dobrovolnými dohodami nebo nezávaznými opatřeními; proto znovu opakuje, že lepší regulace nařízení by se měla soustředit na jednoznačná a transparentní pravidla a standardy opírající se o zákonné předpisy, které se vztahují k stanoveným cílům, a jejich lepšímu prosazování;

17. podporuje návrhy Komise na posílení prosazování právních předpisů v oblasti životního prostředí na vnitrostátní úrovni prostřednictvím lepší dostupnosti práva a harmonizovaného využívání trestního a sankčního práva; poznamenává, že preventivní aspekty trestního a sankčního práva přispívají k lepšímu prosazování a ochraně životního prostředí;

18. žádá dále, aby byly environmentální politiky EU navrhovány a přezkoumávány tak, aby se více soustřeďovaly na stanovení cílů a méně na popis prostředků, jak k nim dospět, což umožní členským státům a zemědělcům najít nejúčinnější způsoby pro dosažení kýžených cílů;

Příroda, biologická rozmanitost a změna klimatu

19. domnívá se, že v šestém rámcovém programu by měly být náležitě zohledněny stávající problémy a neochota mnohých členských států k provedení směrnic o stanovištích a o programu Natura 2000, a že by proto mělo být zvažováno zavedení pobídek pro vlastníky pozemků a místní orgány, aby zaujaly konstruktivní postoj s cílem rekultivovat dotčené oblasti a podpořit jejich uchování; doporučuje, aby byla s ohledem na zásadu subsidiarity přijata daňová opatření podporující osvědčené postupy a odrazující občany od činností, které působí znečištění;

20. upozorňuje však Komisi na skutečnost, že vidina trestněprávních důsledků nestačí k zamezení nelegálnímu a zároveň životní prostředí znečišťujícímu chování ve všech případech; zdůrazňuje proto význam následných trestněprávních sankcí, zejména za nelegální vývoz nebezpečného odpadu na území jiných zemí;

Stimuly v oblasti životního prostředí a reforma dotací, které poškozují životní prostředí

21. vítá zelenou knihu Komise o tržně orientovaných nástrojích pro životní prostředí a s nimi souvisejících politických cílích; domnívá se, že je třeba více využívat tržně orientované nástroje, které berou v úvahu dopad veškerých výrobních a distribučních procesů a typů chování spotřebitelů na životní prostředí;

22. domnívá se, že systém EU pro obchodování s emisemi (ETS) dosud vzhledem k příliš štědrému přidělování emisních povolenek nevedl ke snížení emisí CO2; zdůrazňuje, že se EU zavázala ke snížení svých emisí skleníkových plynů nejméně o 20 % do roku 2020 oproti roku 1990; trvá na tom, aby EU ETS pro období po roce 2012 zahrnoval dostatečně přísné limity, plné využívání dražeb a kvantitativní a kvalitativní limity využívání ověřených snížení emisí (CER) a jednotek snížení emisí (ERU);

23. konstatuje nicméně, že úloha ekologického zdaňování zůstává skromná a nevykazuje zvyšující se tendenci; vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly více úsilí reformě ekologické daně včetně postupného přesunu daňového zatížení od daní, které mají negativní dopad na životní podmínky (např. zdanění práce) k daním, které mají pozitivní dopad na životní podmínky (např. zdanění činností, které poškozují životní prostředí, jako využívání zdrojů nebo znečištění ovzduší); zdůrazňuje, že navzdory požadavku jednomyslnosti v oblasti zdaňování nabízejí smlouvy možnost rozšířené spolupráce, a upozorňuje na existenci metody otevřené koordinace;

24. konstatuje, že byl dán impuls k odstranění dotací, které poškozují životní prostředí; považuje nicméně za nepřijatelné, že v blízké budoucnosti nejsou očekávány žádné konkrétní kroky směrem k reformě dotací poškozujících životní prostředí, a proto vyzývá Komisi, aby do konce roku 2008 předložila konkrétní návrhy na postupné zrušení všech dotací poškozujících životní prostředí v průběhu následujících pěti let;

Integrace politiky životního prostředí, mezinárodní spolupráce a podněty pro inovaci

25. naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly intenzivnější a celistvější začleňování politiky životního prostředí do tvorby všech politik EU; vyzývá k začlenění aspektů ochrany životního prostředí a ochrany zdraví do všech politik a k zapojení měst a regionů do těchto politik, s cílem zavést přístup zohledňující zdraví ve všech politikách, který vyhlásila Evropská unie; lituje jednak nedostatečného začleňování těchto aspektů do různých právních rámců a přípravy nových právních předpisů týkajících se životního prostředí, jednak i nedostatečné začleňování do právních předpisů, jejichž primární cíle jsou jiné než ochrana životního prostředí;

26. domnívá se, že za účelem dosažení konkrétních výsledků při začlenění environmentálních hledisek do ostatních hospodářských oblastí je zapotřebí vypracovat v daných odvětvích závazné cíle a harmonogramy; současně zdůrazňuje odpovědnost hospodářských subjektů v jednotlivých odvětvích průmyslu za dosažení dlouhodobých výsledků politiky týkající se klimatu a energetické politiky;

27. zdůrazňuje zásadní spojitost mezi účinnou politikou životního prostředí a lepší kvalitou života a v této souvislosti zdůrazňuje význam regionálního rozměru při provádění šestého EAP, a to zejména při zavádění opatření souvisejících se zmírněním dopadů změn klimatu a s přizpůsobením se těmto změnám; zdůrazňuje význam kampaní určených ke zvýšení povědomí veřejnosti o cílech šestého EAP a o procesu jeho realizace;

28. zdůrazňuje, že v regionálních rozvojových programech je nezbytné zohledňovat program Natura 2000, aby tak mohla být sladěna zásada ochrany evropské biologické rozmanitosti s rozvojem a zvyšováním kvality života obyvatel; domnívá se, že je k tomuto tématu na místě zahájit širokou informační kampaň a podporovat osvědčené postupy a ukázat tak, jak lze sladit tyto dva zdánlivě protichůdné přístupy;

29. zdůrazňuje, že za účelem šíření osvědčených postupů do méně rozvinutých regionů a jejich uplatňování jsou zapotřebí koordinovanější sítě regionálních a místních aktérů; podporuje prosazování přeshraniční spolupráce, která by v oblasti životního prostředí probíhala mezi členskými státy i mezi EU a sousedními zeměmi a regiony, jako jsou regiony u Černého, Baltského a Středozemního moře, a to zejména za účelem předcházení přeshraničnímu znečišťování;

30. je znepokojen závěry různých nezávislých studií(17)(18)(19)(20), z nichž vyplývá, že generální ředitelství Komise plně nedodržují pokyny Komise pro posuzování dopadů, že se upřednostňuje posuzování a kvantitativní vyjadřování hospodářských dopadů na úkor environmentálních, sociálních a mezinárodních dopadů, že náklady na právní předpisy se posuzují mnohem více než jejich přínosy a že krátkodobá hlediska zastiňují hlediska dlouhodobá; domnívá se, že takto nevyvážené posuzování dopadů neprospívá samotné politice životního prostředí, ani jejímu začlenění do dalších politik EU; vyzývá Komisi, aby přijala opatření k nápravě těchto přetrvávajících problémů;

31. chválí Komisi za její silnou zainteresovanost při posilování mezinárodního rozměru politiky životního prostředí; věří, že je nezbytné zajistit začlenění politiky životního prostředí do všech vnějších akcí EU a zlepšit mezinárodní v oblasti životního prostředí; vybízí Komisi a členské státy, aby nadále podporovaly ambiciózní environmentální politiky a požadavky, například podporou transferu technologií a výměny osvědčených postupů v rozvojových zemích;

32. zdůrazňuje, že je třeba intenzivněji a soudržněji podporovat „klimatickou diplomacii“ v rámci obchodních vztahů EU se státy, které nejsou vázány mnohostrannými dohodami o ochraně životního prostředí, například s USA, Čínou a Indií, jež z různých důvodů neprovádějí Kjótský protokol;

33. doporučuje, aby byla dohoda o clech a obchodu GATT doplněna o doložku o udržitelnosti stanovující zásady politiky v oblasti životního prostředí, například zásadu obezřetnosti a zásadu „znečišťovatel platí“, na jejichž základě bude možno posuzovat obchodní opatření s cílem zajistit, aby obchodní předpisy nenarušovaly ochranu životního prostředí a aby se předpisy pro životní prostředí nevyužívaly pro účely protekcionismu;

34. vyzývá Radu a Komisi, aby prostřednictvím dvoustranných a regionálních obchodních jednání řešily obchodní závazky, z nichž vyplývají přímé výhody v oblasti životního prostředí, jako je podpora obchodu s udržitelným zbožím a službami a závazek účinného provádění mnohostranných dohod o životním prostředí; domnívá se, že v rámci těchto jednání i mimo ně je třeba, aby EU a členské státy posílily dialog s novými ekonomikami, aby dialog v oblastech společného zájmu, jako je například změna klimatu, nakládání s odpady a nezákonná těžba dřeva, vyústil v provádění společných programů; podporuje návrh Komise vytvořit v každé obchodní dohodě fórum pro udržitelný rozvoj, které bude otevřeno zapojení občanské společnosti a bude ve významné míře zohledňovat problematiku klimatu, a požaduje, aby byly tyto otázky zařazeny do programu stávajících jednání;

35. vyzývá Komisi, aby pomáhala rozvojovým zemím při využívání udržitelných a účinných technologií prostřednictvím takových mechanismů, jako jsou budování kapacit, přenos technologií a finanční a institucionální podpora; dále zdůrazňuje význam dodržování zásad správné politiky v oblasti životního prostředí ve všech projektech rozvojové pomoci v rámci obchodu s rozvojovými zeměmi, jako jsou dohody o hospodářském partnerství;

36. vyzývá Komisi, aby i nadále usilovala o ambiciózní výsledek jednání v souladu s odst. 31 písm. i) prohlášení z Dohá a přitom kladla důraz na způsoby spolupráce a na vazby mezi těmito rozdílnými, avšak rovnocennými subjekty mezinárodního práva, aby byla zajištěna vzájemná podpora v rámci politiky týkající se obchodu a životního prostředí;

37. vyzývá Komisi, aby i nadále v rámci kola jednání v Dohá prosazovala nulovou procentní celní sazbu na zboží a služby v oblasti životního prostředí a usilovala o dosažení jednotné definice tohoto zboží a služeb, jejíž součástí musí být udržitelnost způsobu jejich výroby, ale jako výchozí bod doporučuje zvláštní vazbu na změnu klimatu;

38. vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly pragmatičtější a horizontálnější využívání inovací a nových technologií ve všech politikách EU tak, aby tyto prvky měly zásadní úlohu při posilování ochrany životního prostředí; zdůrazňuje, že je třeba zavést bez prodlení přístup vedoucího postavení („top runner“) EU, ambicióznější nástroj neustálého zlepšování výroby a spotřebitelského chování, aby se zajistilo, že v budoucnosti budou všechny výrobky na trzích EU navrženy, vyrobeny a používány podle kritérií udržitelnosti;

39. připomíná, že navzdory případným vysokým krátkodobým nákladům jsou investice do inovativních a ekologických technologií, stejně jako investice do ekodesignu, energetické účinnosti u konečného uživatele a do snižování energetické náročnosti budov dlouhodobě velmi prospěšné, a zdůrazňuje, že regiony musí podniky vybízet, aby tyto investice plně využívaly;

40. vybízí Komisi a členské státy, aby přijaly skutečně ekologická pravidla pro zadávání veřejných zakázek za účelem podpory inovace a udržitelných modelů spotřeby a produkce;

41. vyzývá Komisi, aby poskytnutím jasného rámce, který by umožnil stanovení měřitelných cílů a kvalitativních kritérií, pomohla celostátním, regionálním a místním orgánům uzavírat společné veřejné zakázky, jež by byly v souladu s udržitelným rozvojem;

42. zdůrazňuje, že pěstování energetických plodin nesmí ohrožovat evropské a mimoevropské zásobování potravinami;

43. vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí o dosažení cíle 20 % u spotřeby obnovitelných zdrojů a 10 % u spotřeby biopaliv; zdůrazňuje, že by mechanismus udržitelnosti, který je ve fázi vývoje, měl uplatňovat nejpřísnější kritéria udržitelnosti na biopaliva dovážená ze třetích zemí;

44. zdůrazňuje, že zemědělství EU se stále více orientuje na produkci bezpečných a vysoce kvalitních potravin chránících zdraví občanů Unie.

45. vybízí členské státy a jejich regionální a místní orgány, aby co nejlépe využily nových investičních příležitostí, které jim přináší strukturální fondy a nové programy evropské politiky sousedství, a aby zajistily, že jejich operační programy a projekty podporované ze strukturálních fondů budou přispívat k lepšímu provádění právních předpisů Společenství v oblasti životního prostředí a k plnění dlouhodobého cíle, kterým je zajištění udržitelného rozvoje napříč EU v souladu s dalšími tematickými prioritami;

46. vzhledem k problémům způsobeným používáním vedlejších produktů považuje za nezbytné zdokonalovat a šířit informace o zásadě substituce, která bere v úvahu dostupnost náhradních produktů a náklady na ně; zdůrazňuje, že musí být také zohledněny výrobní a uživatelské postupy, které umožní používání produktů nepředstavujících riziko pro lidský život, neboť s nimi lidé nepřicházejí do přímého kontaktu;

Zásady „lepší právní úpravy“ v politice životního prostředí

47. zdůrazňuje, že pokud je cílem lepší regulace, měla by existovat kontrola překrývání právních předpisů, které vytváří byrokratické překážky a narušuje konkurenceschopnost; domnívá se, že by měla být zavedena nová politika zjednodušení právních předpisů, která by zachovávala hlavní cíle a základní zásady, ale která by přehodnotila způsob, jakým byly dosud navrhovány přílohy směrnic a nařízení;

48. domnívá se, že filozofický přístup uplatňovaný na proces revize postrádá kritické uvažování a nezahrnuje analýzu důvodů zpoždění; domnívá se, že pouze na základě analýzy příčin těchto zpoždění a přemýšlením o nich lze učinit správné kroky do budoucna;

49. zdůrazňuje, že pokud skutečně existuje vůle zlepšit legislativní metodiku a vytvářet použitelná pravidla, která budou příslušné orgány, podniky a občané moci snadno používat, je nezbytné rozšířit součinnost mezi orgány a institucemi Společenství a občanskou společností, aby odpovídaly na jejich požadavky, a zohlednit rozhodnutí a názory regionů, radnic, dotčených průmyslových odvětví a souvisejících sdružení; zdůrazňuje také, že musí být zohledněny skutečné náklady a potřeba změny stávajícího vybavení;

Příprava půdy pro změnu chování

50. zdůrazňuje, že je zapotřebí nových způsobů měření prosperity založené na realistických hodnotách ekologických služeb; domnívá se, že vzhledem k tomu, že HDP sám o sobě nemůže odrážet všechny stránky a potřeby moderní společnosti, není již vhodným nástrojem k měření prosperity a rozvoje; vyzývá EU, aby dále vyvíjela a politicky využívala nový ukazatel, který zohledňuje negativní dopad hospodářského pokroku na naše životní prostředí a zdraví a který přispívá k úsilí o oddělení hospodářského růstu od tlaku na životní prostředí; domnívá se, že by tento nový ukazatel měl propagovat rozvoj integrované společnosti a poskytnout impuls pro lepší začlenění environmentálních hledisek do jiných politik;

51. vyzývá Komisi, aby k ochraně zdraví lidí přistupovala jako k problému, který má mezi prioritami ochrany životního prostředí prvořadý význam;

52. domnívá se, že Evropská unie by měla hrát vedoucí úlohu při vývoji alternativních politik, které by připravily půdu pro výrazné změny chování ve vzorcích spotřeby a výroby;

53. zdůrazňuje, že je důležité pomoci spotřebitelům k uvědomělejšímu chování, což by mohlo mimo rámec vnitrostátních právních předpisů pozitivně ovlivnit to, do jaké míry a jak výrazně přijmou účastníci trhu nutnost ochrany životního prostředí;

54. domnívá se, že za prioritu je třeba považovat řádné informování občanů; rozhodně podporuje vývoj přehledného a důkladného systému označování, který by výrazně pomohl zákazníkům při „správném výběru“;

55. trvá na tom, aby Komise, nebo instituce vybraná jednat jejím jménem, dříve, než vypracuje návrh pro sedmý akční program, provedla celkové posouzení výsledků šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí .

56. domnívá se, že konečný přezkum šestého akčního programu pro životní prostředí by měl provést vnější subjekt nezávislý na Komisi; trvá na tom, aby Komise nebo instituce vybraná jednat jejím jménem dříve, než vypracuje návrh pro sedmý akční program pro životní prostředí, podrobně posoudila výsledky všech kapitol šestého akčního programu pro životní prostředí.

o

o        o

57. Pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států.

(1)

Úř. věst. L 242, 10. 9. 2002, s. 1.

(2)

Úř. věst. C 314 E, 21. 12. 2006, s. 131.

(3)

Úř. věst. C 314 E, 21. 12. 2006, s. 86.

(4)

Přijaté texty, P6_TA(2007)0154.

(5)

Úř. věst. C 306 E, 15.12.2006, s. 182.

(6)

Přijaté texty, P6_TA(2007)0504.

(7)

Přijaté texty, P6_TA(2007)0509.

(8)

Úř. věst. C 306 E, 15.12.2006, s. 176.

(9)

Úř. věst. C 306 E, 15.12.2006, s. 103.

(10)

Úř. věst. C 287 E, 29. 11. 2007, s. 168.

(11)

Úř. věst. C 287 E, 29. 11. 2007, s. 136.

(12)

Přijaté texty, P6_TA(2007)0444.

(13)

Přijaté texty, P6_TA(2007)0467.

(14)

Přijaté texty, P6_TA(2007)0445.

(15)

Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Rady (ES) č. 1354/2007 (Úř. věst. L 304, 22.11.2007, s. 1).

(16)

Úř. věst. L 104, 8.4.2004, s. 1.

(17)

Posouzení dopadů politik Evropské komise:úspěchy a výhledy, Evropské rady udržitelného rozvoje a životního prostředí, duben 2006.

(18)

Getting Proportions Right – How far should EU impact assessments go? (Vymezení rozměrů – jak obsáhlé by mělo být evropské posuzování dopadů?), duben 2006.

(19)

For Better or for Worse? The EU’s ‘Better Regulation’ Agenda and the Environment, Institute for European Environmental Policy, listopad 2005.

(20)

Sustainable Development in the European Commission's integrated impact assessments for 2003 (Udržitelný rozvoj v souhrnném posouzení dopadů Evropské komise za rok 2003), Institute for European Environmental Policy, duben 2004.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Přezkum šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí v polovině období

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin nechal vypracovat přezkum toho, jak Evropská unie dostála svým závazkům v rámci šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí, který byl schválen v roce 2002 a je v platnosti do roku 2012. Tento přezkum odhalil, že provádění tohoto akčního programu je v případě mnoha prioritních cílů buď velmi nebo extrémně zpožděno. Vzhledem k opatřením, která byla dosud provedena, se nezdá, že bude prioritních environmentálních cílů dosaženo do roku 2012. Přezkum také nepotvrzuje tvrzení Komise uvedené v jejím vlastním hodnocení v polovině období, že EU celkově splňuje časový plán pro provádění opatření plánovaných v akčním programu.

Před schválením šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí proběhla rozsáhlá diskuse o tom, jak by měly být v každé prioritní oblasti zformulovány celoevropské cíle. Zpravodajka Parlamentu by byla bývala dala přednost tomu, aby se do tohoto dokumentu zahrnuly jasnější kvantitativní a kvalitativní cíle a časové plány. Komise přijetí jasných cílů a časových plánů nepodpořila. Podle jejího názoru by tyto požadavky měly být vzaty v úvahu v rámci tematických strategií, které jsou na základě tohoto programu přijímány. Tematické strategie jsou nicméně bohužel zklamáním. Obsahují velmi málo konkrétních cílů a tam, kde cíle konkrétní jsou, jejich naplnění nepomůže dosáhnout cílů šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí nedojde. Jedním z příkladů je směrnice o kvalitě vzduchu, která stále není dokončena.

Podle přezkumu, který nechal vypracovat Parlament, lze zcela jednoznačně dospět k závěru, že rozhodnutí Komise vypracovat konkrétní návrhy prostřednictvím tematických strategií nepřineslo slibované výsledky. Ačkoliv lze pozorovat lepší zapojení zúčastněných stran a rozvinutí strategického rozměru environmentální politiky, zároveň byl však prodloužen environmentální legislativní proces tím, že se zpozdila příprava a schvalování specifických legislativních návrhů. Největší pokrok byl učiněn v podkapitolách akčního programu pro životní prostředí, pro které nebyly navrženy žádné zvláštní tématické strategie. Např.v případě mezinárodních závazků týkajících se klimatu lze říci, že EU zatím ve své činnosti uspěla.

Šestý akční program pro životní prostředí má vést ke změně podpůrných systémů, které mají významný negativní dopad na životní prostředí a na podporu metod udržitelné výroby a spotřebních vzorců prostřednictvím nástrojů fiskální politiky. V těchto oblastech byl bohužel učiněn pouze malý pokrok, i když efektivnější tržně orientované nástroje by měly silný účinek na naplňování cílů šestého akčního programu pro životní prostředí. Mělo by též být vynaloženo úsilí na vyplnění mezer v environmentální legislativě prostřednictvím nových legislativních návrhů a měly by být vynaloženy vhodné prostředky, jejichž účelem je zajistit, aby environmentální legislativa Společenství byla v každém členském státě řádně prováděna.

Na závěr je potřeba mít na paměti skutečnost, že narozdíl od svého předchůdce byl šestý akční program přijat postupem spolurozhodování podle článku 251 Smlouvy o ES. Je tedy důležitější než kdy předtím, aby EU učinila vše, co je v její moci pro dosažení cílů stanovených v šestém akčním programu pro životní prostředí. Neúspěch by mimo jiné poškodil důvěryhodnost EU v očích občanů, kteří mají obavy o zhoršený stav stavu životního prostředí.


STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (19. 12 .2007)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

o přezkumu šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí v polovině období

(2007/2204(INI))

Draftsperson: Sajjad Karim

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   domnívá se, že z důvodu nedostatku celosvětové shody a porozumění ohledně cílů v oblasti životního prostředí může být výsledkem úsilí EU znevýhodnění výroby EU v celosvětové hospodářské soutěži a rovněž velmi nebezpečné celosvětové upřednostňování zdrojů výroby, které z hlediska ochrany životního prostředí nevyhovují a nejsou dostatečně kontrolovány;

2.   doporučuje, aby byla dohoda o clech a obchodu GATT doplněna o doložku o udržitelnosti stanovující zásady politiky v oblasti životního prostředí, například zásadu obezřetnosti a zásadu „znečišťovatel platí“, na jejichž základě bude možno posuzovat obchodní opatření s cílem zajistit, aby obchodní předpisy nenarušovaly ochranu životního prostředí a aby se předpisy pro životní prostředí nevyužívaly pro účely protekcionismu;

3.   vyzývá Komisi, aby i nadále usilovala o ambiciózní výsledek jednání v souladu s odst. 31 písm. i) prohlášení z Dohá a přitom kladla důraz na způsoby spolupráce a na vazby mezi těmito rozdílnými, avšak rovnocennými subjekty mezinárodního práva, aby byla zajištěna vzájemná podpora v rámci politiky týkající se obchodu a životního prostředí;

4.   vyzývá Komisi, aby i nadále prosazovala nulové clo na zboží a služby v oblasti životního prostředí a usilovala o dosažení jednotné definice tohoto zboží a služeb, jejíž součástí musí být udržitelnost způsobu jejich výroby, v rámci kola jednání v Dohá, ale jako výchozí bod doporučuje zvláštní vazbu na změnu klimatu;

5.   připomíná, že z nedávných rozhodnutí orgánu WTO pro řešení sporů (DSB) vyplývá, že pokud jde o stanovování norem v oblasti životního prostředí, je upřednostňováno zapojení více stran; vyzývá Komisi, aby usilovala o politickou podporu judikatury orgánu WTO pro řešení sporů, a posílila tak způsobilost tvůrců politik přijímat legitimní obchodní opatření k dosažení environmentálních cílů; považuje za naléhavější než kdy jindy zahájit v této souvislosti veřejný dialog s cílem zřídit Mezinárodní agenturu pro životní prostředí, která bude odpovědná za všechny záležitosti související s celosvětovými zájmy v oblasti životního prostředí;

6.   zdůrazňuje, že ačkoliv je mechanismus pro vymáhání závazků obsažených v Kjótském protokolu – který stanoví, že stát, jenž v prvním období závazku překročí své povolené emise, musí rozdíl vyrovnat během druhého období – dobrý po teoretické stránce, je ho třeba ještě ověřit; vyzývá Komisi a členské státy, aby mechanismus pro vymáhání závazků obsažených v Kjótském protokolu důsledně uplatňovaly a přispívaly k vytvoření ambiciózního a všeobecného rámce po roce 2012, přičemž se do tohoto úsilí zapojí prostřednictvím náležitých, diferencovaných a spravedlivých cílů; zdůrazňuje naléhavou potřebu, aby se státy, jež se neúčastnily v prvním období, zapojily v druhém období závazku a zvážily možný charakter své účasti v závislosti na své vnitrostátní situaci; domnívá se, že v druhém období závazku by se emisní povolenky měly přidělovat na odvětvovém základě prostřednictvím mezinárodně schválených kritérií a případně v kombinaci s dalšími vnitrostátními cíli přidělování, při zohlednění zásady přidělování na základě počtu obyvatel;

7.   uznává, že rozvojové země nebudou schopny plnit cíle pro snižování emisí bez výrazné pomoci s budováním kapacit a technickým rozvojem; připomíná, že mechanismus čistého rozvoje nabízí způsoby, kterými mohou být investice do snižování emisí směrovány do rozvojových zemí, ale domnívá se, že kromě toho musí být rozvinuté státy připraveny rovněž navýšit dostupné zdroje prostřednictvím Globálního fondu pro životní prostředí, aby tak budování kapacit a technický rozvoj podpořily;

8.   vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí o dosažení cíle 20 % u spotřeby obnovitelných zdrojů a 10 % u spotřeby biopaliv; zdůrazňuje, že by mechanismus udržitelnosti, který je ve fázi vývoje, měl uplatňovat nejpřísnější kritéria udržitelnosti na biopaliva dovážená ze třetích zemí;

9.   vyzývá Radu a Komisi, aby prostřednictvím dvoustranných a regionálních obchodních jednání řešily obchodní závazky, z nichž vyplývají přímé výhody v oblasti životního prostředí, jako je podpora obchodu s udržitelným zbožím a službami a závazek účinného provádění mnohostranných dohod o životním prostředí; domnívá se, že v rámci těchto jednání i mimo ně je třeba, aby EU a členské státy posílily dialog s novými ekonomikami, aby dialog v oblastech společného zájmu, jako je například změna klimatu, nakládání s odpady a nezákonná těžba dřeva, vyústil v provádění společných programů; podporuje návrh Komise vytvořit v každé obchodní dohodě fórum pro udržitelný rozvoj, které bude otevřeno zapojení občanské společnosti a bude ve významné míře zohledňovat problematiku klimatu, a požaduje, aby byly tyto otázky zařazeny do programu stávajících jednání;

10. zdůrazňuje, že je třeba intenzivněji a soudržněji podporovat „klimatickou diplomacii“ v rámci obchodních vztahů EU se státy, které nejsou vázány mnohostrannými dohodami o ochraně životního prostředí, například s USA, Čínou a Indií, jež z různých důvodů neprovádí Kjótský protokol a ;

11. vyzývá Komisi, aby se v souvislosti s dohodami WTO zasadila o zohlednění metody „posuzování dopadu na udržitelný rozvoj“, kterou se bude dlouhodobě posuzovat, do jaké míry je ve dvoustranných a mnohostranných dohodách řádně zohledňována klasifikace zboží v oblasti životního prostředí, pokud se týká obnovitelných zdrojů energie;

12. vyzývá členské státy, aby upravily své politiky zadávání veřejných zakázek a zahrnuly do nich kritéria zákonnosti a udržitelnosti;

13. domnívá se, že omezování odlesňování je velmi hospodárným způsobem snižování emisí skleníkových plynů a má potenciál poskytnout poměrně rychle významná snížení; vyzývá Komisi, aby urychlila proces schvalování partnerských dohod programu EU pro vymahatelnost práva, správu a obchod v lesnictví a rozšířila tento systém v dalších spotřebitelských zemích; domnívá se, že by se v dlouhodobém horizontu mohl tento režim vyvinout v celosvětový systém na podporu udržitelného obchodu se dřevem; domnívá se, že by Komise měla vybízet obchodní společnosti k tomu, aby přijaly opatření ke kontrole vlastních řetězců dodavatelů dřeva a produktů ze dřeva, včetně zavedení požadavku, aby do svých výročních zpráv zahrnovaly informace o zákonném původu a udržitelnosti spotřebovávaných produktů;

14. vyzývá Komisi, aby pomáhala rozvojovým zemím při využívání udržitelných a účinných technologií prostřednictvím takových mechanismů, jako jsou budování kapacit, přenos technologií a finanční a institucionální podpora; dále zdůrazňuje význam respektování a dodržování zásad správné politiky v oblasti životního prostředí ve všech projektech rozvojové pomoci v rámci obchodu s rozvojovými zeměmi, například spolu s dohodami o hospodářském partnerství;

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

18.12.2007

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

27

1

1

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Francisco Assis, Graham Booth, Daniel Caspary, Christofer Fjellner, Ignasi Guardans Cambó, Jacky Hénin, Syed Kamall, Sajjad Karim, Alain Lipietz, Caroline Lucas, Marusya Ivanova Lyubcheva, Erika Mann, Helmuth Markov, David Martin, Vural Öger, Georgios Papastamkos, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Peter Šťastný, Robert Sturdy, Gianluca Susta, Daniel Varela Suanzes-Carpegna, Iuliu Winkler, Corien Wortmann-Kool

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Stavros Arnaoutakis, Jean-Pierre Audy, Jan Marinus Wiersma, Zbigniew Zaleski

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Guy Bono, Ulrich Stockmann


STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (23. 1. 2008)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

o přezkumu šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí v polovině období

(2007/2204(INI))

Navrhovatelka: Rumiana Jeleva

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   vyzývá Komisi, aby v souvislosti se skutečností, že Evropská rada přijala ve dnech 15. a 16. června 2006 obnovenou strategii EU pro udržitelný rozvoj, zařadila tuto problematiku na seznam klíčových priorit pro životní prostředí a odpovídajícím způsobem upravila cíle šestého akčního programu pro životní prostředí (Environmental Action Programme, EAP) s cílem zlepšit kvalitu života všech občanů;

2.   zdůrazňuje přímý vztah mezi stavem životního prostředí a lidským zdravím; vyzývá Komisi, aby za účelem zohlednění aspektu zdraví ve všech politikách vypracovala studie, které by osvětlily příčinné vztahy mezi změnami v kvalitě životního prostředí a ve stavu lidského zdraví;

3.   zdůrazňuje, že právní předpisy Společenství v oblasti životního prostředí je třeba uplatňovat účinně a přesně, a doporučuje přijmout zvláštní podpůrná opatření ve prospěch regionů, které se při realizaci tohoto druhu acquis communautaire potýkají s obtížemi; vybízí orgány členských států, aby vypracovaly strategie pro jejich provedení ve vnitrostátním právu, které by přispěly k jasnému stanovení rolí a rozsahu odpovědností celostátních, regionálních a místních orgánů při správném provádění a uplatňování právních předpisů Společenství v oblasti životního prostředí;

4    vyzývá k větší spolupráci v předcházení přírodním katastrofám, která by probíhala na úrovni Společenství, jak je uvedeno v šestém EAP; požaduje, aby byla vytvořena evropská jednotka, která bude v naléhavých případech schopna okamžitě reagovat, jak to ve své zprávě navrhuje evropský komisař Barnier, a lituje skutečnosti, že se v tomto ohledu projevuje nedostatek aktivity a že nejsou přijímány následné kroky; zdůrazňuje, že je v této souvislosti nezbytné nadále rozvíjet schopnost rychlé reakce na základě modulů civilní ochrany členských států, a to v souladu se zmocněním uděleným na zasedání Evropské rady, jež se konalo v červnu 2006; vybízí Komisi, aby při řešení otázky klimatických změn zahrnula mezi své cíle předcházení přírodním katastrofám;

5.   zdůrazňuje, že je důležité pomoci spotřebitelům k uvědomělejšímu chování, což by mohlo mimo rámec vnitrostátních právních předpisů pozitivně ovlivnit to, do jaké míry a jak výrazně přijmou účastníci trhu nutnost ochrany životního prostředí;

6.   podtrhuje zásadní spojitost mezi účinnou politikou životního prostředí a lepší kvalitou života a v této souvislosti zdůrazňuje význam regionálního rozměru při provádění šestého EAP, a to zejména při zavádění opatření souvisejících se zmírněním dopadů změn klimatu a s přizpůsobením se těmto změnám; zdůrazňuje význam kampaní určených ke zvýšení povědomí veřejnosti o cílech šestého EAP a o procesu jeho realizace;

7    zdůrazňuje, že v regionálních rozvojových programech je nezbytné zohledňovat program Natura 2000, aby tak mohla být sladěna zásada ochrany evropské biologické rozmanitosti s rozvojem a zvyšováním kvality života obyvatel; domnívá se, že je k tomuto tématu na místě zahájit širokou informační kampaň a podporovat osvědčené postupy a ukázat tak, jak lze sladit tyto dva zdánlivě protichůdné přístupy;

8    zdůrazňuje, že za účelem šíření osvědčených postupů do méně rozvinutých regionů a jejich uplatňování jsou zapotřebí koordinovanější sítě regionálních a místních aktérů; podporuje prosazování přeshraniční spolupráce, která by v oblasti životního prostředí probíhala mezi členskými státy i mezi EU a sousedními zeměmi a regiony, jako jsou regiony u Černého, Baltského a Středozemního moře, a to zejména za účelem předcházení přeshraničnímu znečišťování;

9    připomíná, že navzdory případným vysokým krátkodobým nákladům jsou investice do inovativních a ekologických technologií, stejně jako investice do ekodesignu, energetické účinnosti u konečného uživatele a do snižování energetické náročnosti budov dlouhodobě velmi prospěšné, a zdůrazňuje, že regiony musí podniky vybízet, aby tyto investice plně využívaly;

10  vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby co nejlépe využily nových investičních příležitostí, které jim přináší strukturální fondy a nové programy evropské politiky sousedství, a aby zajistily, že jejich operační programy budou přispívat k lepšímu provádění právních předpisů Společenství v oblasti životního prostředí a k plnění dlouhodobého cíle, kterým je zajištění udržitelného rozvoje napříč EU v souladu s dalšími tematickými prioritami;

11  především žádá členské státy o dohled nad tím, aby projekty, které získají podporu ze strukturálních fondů, dodržovaly cíl ochrany a zlepšování životního prostředí uvedený v článku 17 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti;

12  vyzývá Komisi, aby poskytnutím jasného rámce, který by umožnil stanovení měřitelných cílů a kvalitativních kritérií, pomohla celostátním, regionálním a místním orgánům uzavírat společné veřejné zakázky, jež by byly v souladu s udržitelným rozvojem;

13. vyzývá Komisi, aby v rámci šestého EAP vytvořila podpůrný fond nebo aby rozšířila použitelnost stávajících hospodářských pobídek stimulujících vývoj, které umožňují využití energie z obnovitelných zdrojů ve stávající síti zbudované pro přepravu energie z fosilních paliv; domnívá se, že EU by měla usilovat o využívání zemědělského odpadu jako suroviny pro produkci biopaliv.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

23.1.2008

Výsledek závěrečného hlasování

+: 51

–: 2

0: 1

 

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Alfonso Andria, Emmanouil Angelakas, Elspeth Attwooll, Jean Marie Beaupuy, Rolf Berend, Jana Bobošíková, Victor Boștinaru, Antonio De Blasio, Bairbre De Brún, Petru Filip, Gerardo Galeote, Iratxe García Pérez, Eugenijus Gentvilas, Ambroise Guellec, Pedro Guerreiro, Zita Gurmai, Marian Harkin, Jim Higgins, Filiz Hakaeva Hyusmenova, Mieczysław Edmund Janowski, Gisela Kallenbach, Tunne Kelam, Evgeni Kirilov, Constanze Angela Krehl, Jamila Madeira, Mario Mantovani, Sérgio Marques, Miroslav Mikolášik, James Nicholson, Lambert van Nistelrooij, Jan Olbrycht, Maria Petre, Markus Pieper, Pierre Pribetich, Wojciech Roszkowski, Grażyna Staniszewska, Catherine Stihler, Margie Sudre, Oldřich Vlasák, Vladimír Železný

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Peter Baco, Jan Březina, Brigitte Douay, Den Dover, Jill Evans, Emanuel Jardim Fernandes, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Dariusz Maciej Grabowski, Francisca Pleguezuelos Aguilar, Christa Prets, Miloslav Ransdorf, Czesław Adam Siekierski, László Surján

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Vladimir Urutchev


STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (22. 1. 2008)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

o přezkumu šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí v polovině období

(2007/2204(INI))

Navrhovatel: Vincenzo Lavarra

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1    má za to, že ekologická podmíněnost, jak je používána v systému podmíněnosti, představuje zdařilý model spojení zemědělské politiky s politikou ochrany životního prostředí, který by měl sloužit za příklad u dalších politik;

2.  vyzývá Komisi a členské státy, aby při příležitosti kontroly stavu reformy SZP zjednodušily používání ekologické podmíněnosti a zavedly kritéria pro udělování prémií, které by zemědělce podněcovaly k inovaci jejich produkce a jejich zemědělského podniku v souladu s kritérii ochrany životního prostředí;

3.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly veškerá opatření, která umožní takové racionální a účinné využívání přírodních zdrojů, jež neohrozí biologickou rozmanitost;

4.  upozorňuje, že je nezbytná nová vodohospodářská politika zaměřená na úspory a na udržitelnou správu vodních zdrojů;

5.  zdůrazňuje, že pěstování energetických plodin nesmí ohrožovat evropské a mimoevropské zásobování potravinami;

6    vyzývá Komisi a členské státy, aby více investovaly do biopaliv druhé generace, do produkce řas a do energetického využití již existujících odpadních produktů z výrobních procesů k energetickým účelům, jako je tomu u vinařství;

7.  zdůrazňuje, že zemědělství může podstatně přispět k boji proti změnám klimatu, ale také současně na ně tyto změny dopadají: bylo by tedy vhodné zavést politiky přizpůsobování zemědělství, aby se snížila jeho zranitelnost a současně je třeba zvyšovat jeho ekologickou udržitelnost;

8    žádá dále, aby byly evropské environmentální politiky navrhovány a přezkoumány tak aby se soustřeďovaly více na stanovení cílů a méně na popis prostředků, jak k nim dospět, což umožní členským státům a zemědělcům najít nejúčinnější způsoby pro dosažení kýžených cílů;

9.  upozorňuje, že zemědělské podniky ve své mnohafunkčnosti přispívají k ochraně venkovské krajiny tím, že ji chrání před vylidňováním, a tedy před riziky požárů a dalších přírodních katastrof;

10. zdůrazňuje, že evropské zemědělství se stále více orientuje na produkci bezpečných a kvalitních potravin chránících zdraví evropských občanů.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

22.1.2008

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

29

-

-

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Peter Baco, Niels Busk, Luis Manuel Capoulas Santos, Gintaras Didžiokas, Constantin Dumitriu, Giovanna Corda, Carmen Fraga Estévez, Ioannis Gklavakis, Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf, Esther Herranz García, Lily Jacobs, Elisabeth Jeggle, Heinz Kindermann, Vincenzo Lavarra, Diamanto Manolakou, Véronique Mathieu, Mairead McGuinness, Rosa Miguélez Ramos, Neil Parish, María Isabel Salinas García, Agnes Schierhuber, Willem Schuth, Czesław Adam Siekierski, Alyn Smith

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Catherine Neris, Maria Petre, Markus Pieper, Struan Stevenson, Kyösti Virrankoski

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

-


VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

26.2.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

50

1

2

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Adamos Adamou, Margrete Auken, Pilar Ayuso, Irena Belohorská, Johannes Blokland, John Bowis, Dorette Corbey, Magor Imre Csibi, Chris Davies, Avril Doyle, Mojca Drčar Murko, Edite Estrela, Jill Evans, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Cristina Gutiérrez-Cortines, Satu Hassi, Gyula Hegyi, Marie Anne Isler Béguin, Dan Jørgensen, Christa Klaß, Eija-Riitta Korhola, Holger Krahmer, Urszula Krupa, Aldis Kušķis, Peter Liese, Jules Maaten, Linda McAvan, Roberto Musacchio, Riitta Myller, Miroslav Ouzký, Vladko Todorov Panayotov, Vittorio Prodi, Guido Sacconi, Karin Scheele, Carl Schlyter, Richard Seeber, María Sornosa Martínez, Antonios Trakatellis, Evangelia Tzampazi, Thomas Ulmer, Marcello Vernola, Anja Weisgerber, Åsa Westlund, Anders Wijkman, Glenis Willmott

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Kathalijne Maria Buitenweg, Philip Bushill-Matthews, Hélène Goudin, Genowefa Grabowska, Jutta Haug, Johannes Lebech, Lambert van Nistelrooij

Právní upozornění - Ochrana soukromí