ZPRÁVA o zjednodušeném podnikatelském prostředí pro společnosti v oblasti práva obchodních společností, účetnictví a auditu

(*) Postup s přidruženými výbory – článek 47 jednacího řáduNÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

2. 4. 2008 - (2007/2254(INI))

Výbor pro právní záležitosti
Zpravodaj: Klaus-Heiner Lehne
Navrhovatelka stanoviska (*):
Ieke van den Burg, Hospodářský a měnový výbor
(*) Postup s přidruženými výbory – článek 47 jednacího řádu

Postup : 2007/2254(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A6-0101/2008

Předložené texty :

A6-0101/2008

Rozpravy :

Hlasování :

PV 21/05/2008 - 5.9
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0220

(*) Postup s přidruženými výbory – článek 47 jednacího řáduNÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Datum přijetí

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Gabriele Albertini, Mariela Velichkova Baeva, Pervenche Berès, Slavi Binev, Sebastian Valentin Bodu, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Manuel António dos Santos, Christian Ehler, Elisa Ferreira, Jean-Paul Gauzès, Robert Goebbels, Donata Gottardi, Gunnar Hökmark, Karsten Friedrich Hoppenstedt, Sophia in ‘t Veld, Othmar Karas, Piia-Noora Kauppi, Wolf Klinz, Christoph Konrad, Guntars Krasts, Kurt Joachim Lauk, Astrid Lulling, Gay Mitchell, Cristobal Montoro Romero, Lapo Pistelli, John Purvis, Alexander Radwan, Bernhard Rapkay, Dariusz Rosati, Eoin Ryan, Antolín Sánchez Presedo, Olle Schmidt, Peter Skinner, Margarita Starkevičiūtė, Ieke van den Burg, Cornelis Visser, Sahra Wagenknecht

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Harald Ettl, Werner Langen, Thomas Mann, Gianni Pittella, Bilyana Ilieva Raeva

o zjednodušeném podnikatelském prostředí pro společnosti v oblasti práva obchodních společností, účetnictví a auditu

(2007/2254(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa přinášející výsledky – uplatňování práva Společenství“ (KOM(2007)0502),

– s ohledem na sdělení Komise o zjednodušeném podnikatelském prostředí pro společnosti v oblasti práva obchodních společností, účetnictví a auditu (KOM(2007)0394),

– s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Malé a střední podniky – klíč k zajištění vyššího růstu a zaměstnanosti. Přezkum moderní politiky malých a středních podniků v polovině období“ (KOM(2007)0592),

– s ohledem na závěry 2832. zasedání Rady pro konkurenceschopnost, která projednávala téma „Zjednodušené podnikatelské prostředí pro společnosti v oblasti práva obchodních společností, účetnictví a auditu“,

– s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A6‑0101/2008),

Obecně

1. vítá obecný záměr Komise vyjádřený v uvedeném sdělení o zjednodušeném podnikatelském prostředí pro společnosti v oblasti práva obchodních společností, účetnictví a auditu („sdělení“) snížit administrativní zátěž podniků v Evropě a umožnit jim účinněji soutěžit a dosáhnout větších úspěchů ve vysoce konkurenčním globálním prostředí; dává ke zvážení, že by se Komise při přípravě legislativní návrhů měla opírat o posouzení jejich dopadů především na střední a malé podniky a mikropodniky, přičemž je nutné zabezpečit právní jistotu a zachování acquis Společenství na celém vnitřním trhu a soudržnost harmonizačních procesů, které nyní probíhají v oblasti účetního výkaznictví a auditu; dává také ke zvážení, že je nutné vyváženě zohlednit zájmy všech zúčastněných stran včetně investorů, vlastníků, věřitelů, zaměstnanců, jakož i zásadu subsidiarity a proporcionality;

K možnosti 1

2. zamítá první možnost uvedenou ve sdělení, a to prověřit, zda by se mělo acquis Evropské unie v oblasti práva obchodních společností omezit na ty právní akty, které se zabývají přeshraničními aspekty; není však zcela proti zrušení jednotlivých předpisů, které již nejsou z pohledu dotčených subjektů nezbytné nebo nemají žádný přínos pro hospodářství, a to za předpokladu, že jejich zrušení není v rozporu s veřejným zájmem;

3. poukazuje v souvislosti s možností 1 na to, že diskutabilní směrnice v oblasti práva obchodních společností, a to druhá, třetí, šestá a dvanáctá směrnice, by neměly být zrušeny, protože vytvořily základy pro srovnatelnost podniků, která je důležitá pro přeshraniční činnost investorů a věřitelů;

4. poukazuje v souvislosti s možností 1 na to, že v obsáhlém posouzení dopadů očekávaných úspor v případě zrušení směrnic musí být porovnány náklady vnitřního trhu s 27 různými právními systémy platnými pro obchodní společnosti;

5. připomíná, že hlavní byrokratická omezení, jako je požadavek několikanásobného podávání žádostí nebo předkládání zpráv, zejména v daňové a sociální oblasti, mají většinou původ v administrativě členských států a nespadají do oblasti působnosti Společenství;

Provedení v členských státech

6. poukazuje na to, že členské státy často nevyužívají fakultativních opatření pro snížení byrokracie, a podnikům tak neumožňují využít možností vyplývajících ze zjednodušování předpisů, které poskytuje právo Společenství, a že členské státy naopak stávající předpisy EU na vnitrostátní úrovni ještě zpřísňují; žádá Komisi, aby přezkoumala, zda provádění směrnic, např. směrnice o transparentnosti, členskými státy nevedlo na vnitrostátní úrovni k nadbytečným právním úpravám (tzv. gold plating); zdůrazňuje, že by Komise měla podporovat výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, přičemž by měla zdůrazňovat pozitivní dopad různých iniciativ v oblasti zjednodušování;

7. v zájmu zjednodušení doporučuje koordinaci mezi orgány daňové správy členských států s cílem standardizovat údaje požadované od podniků;

K možnosti 2

8. v zásadě upřednostňuje možnost 2 uvedenou ve sdělení, tedy že by se zákonodárce měl při zjednodušování soustředit na jednotlivá konkrétní opatření; je toho názoru, že součástí jakýchkoliv konkrétních opatření pro zjednodušení může být i prověření toho, zda by nebylo možné některé konkrétní požadavky směrnic zrušit;

9. zdůrazňuje, že na hodnocení dopadů změn provedených ve směrnicích bude potřeba určitý čas, a dává ke zvážení, že třetí a šestá směrnice v oblasti práva obchodních společností byla nedávno změněna směrnicí 2007/63/ES[1] a že lhůta pro provedení této směrnice uplyne teprve dne 31. prosince 2008; obává se, že by další změny této směrnice mohly vést k obsahovému rozmělnění harmonizovaných pravidel pro provádění;

10. dává ke zvážení, že druhá směrnice v oblasti práva obchodních společností byla nedávno změněna směrnicí 2006/68/ES[2] a že lhůta pro provedení této směrnice uplyne teprve dne 15. dubna 2008; zdůrazňuje v této souvislosti výsledky studie KPMG týkající se realizovatelnosti alternativního systému zachování kapitálu;

11. vyzývá Komisi, aby ujasnila vztah mezi směrnicemi Společenství v oblasti práva obchodních společností, zejména druhou, třetí a šestou směrnicí, a mezinárodními standardy účetního výkaznictví;

12. zdůrazňuje, že účetní audit a požadavky na zveřejňování informací veřejnými společnostmi jsou pro správné fungování vnitřního trhu důležité a že nové elektronické distribuční cesty a technologie, jako např. elektronické formáty výkazů (např. XBRL), musí umožnit plnit požadavky na zveřejňování úsporně, účinně a rychle; vítá v souvislosti se zjednodušením první a jedenácté směrnice v oblasti práva obchodních společností snížení požadavků na zveřejňování, o což bylo usilováno; nicméně zdůrazňuje, že i požadavky na zveřejňování by měly být stejně jako další zjednodušující opatření přezkoumávány případ od případu prostřednictvím konkrétních a individuálních zjednodušujících opatření, která se opírají o posouzení dopadů; domnívá se, že by se výjimky pro malé a střední podniky (MSP) a mikropodniky měly soustředit zejména na snižování administrativní zátěže a nákladů, avšak neměly by ohrozit oprávněné potřeby v oblasti zveřejňování informací;

13. zdůrazňuje, že účetní předpisy EU v upraveném znění z roku 2006 požadují od kótovaných společností mimo jiné prohlášení o řízení a správě podniku a lepší zveřejňování podrozvahových položek; znovu připomíná, že lhůta pro provedení těchto předpisů končí dne 5. září 2008; vyzývá členské státy k brzkému uplatňování těchto předpisů; žádá Komisi, aby se ve spolupráci s Radou pro mezinárodní účetní standardy (IASB) zasadila o další zkvalitnění informací týkajících se podrozvahových položek , které jsou uváděny v účetních závěrkách;

14. považuje za nutné přepracovat statut evropské akciové společnosti, aby byl z hlediska právní formy Společenství jednotnější;

15. připomíná, že cílem zjednodušování administrativních požadavků musí být povzbudit malé a střední podniky, aby se chopily příležitostí, které nabízí vnitřní trh, a aby působily v zahraničí;

16. vítá zakládání mikropodniků, které mají být osvobozeny od některých povinností stanovených evropskými předpisy, a to vést účetnictví, provádět roční účetní závěrku a zveřejňovat informace; vybízí k tomu, aby se prahové hodnoty uvedené ve sdělení pro mikropodniky přiměřeně zvýšily; navrhuje, aby přechodná období, pokud jde o požadavky na předkládání údajů obchodními společnostmi, které tyto prahové hodnoty překročí, byla přiměřeně prodloužena; navrhuje prověřit, zda jsou zavedena obdobná přechodná období pro společnosti, u nichž se mění právní status;

17. připomíná v souvislosti s prahovými hodnotami stanovenými ve čtvrté a sedmé směrnici v oblasti práva obchodních společností pro vynětí MSP z některých povinností týkajících se účetnictví a auditu, že stabilní a předvídatelná právní úprava je důležitým prvkem pro právní jistotu a snížení administrativních nákladů podniku; zdůrazňuje v této souvislosti, že diskutabilní prahové hodnoty byly podle čtvrté směrnice změněny právě směrnicí 2006/46/ES[3]a že členské státy musí tuto směrnici provést do 5. září 2008, že navíc došlo ke zvýšení rozmanitostí evropských hospodářství v důsledku rozšíření EU a že audit účetní závěrky přispěje k podpoře rozvoje účinného, zdravého a odpovědného tržního hospodářství;

18. naléhavě žádá Komisi, aby navázala na výzvu Rady v jejích závěrech ze dne 22.–23. listopadu 2007 k aktivní podpoře otevřené výměny osvědčených postupů mezi členskými státy určené ke zmírnění povinností týkajících se předkládání informací a ke zvýšení využívání elektronických prostředků ve vztazích mezi podniky a veřejnou správou a mezi podniky vzájemně;

19. vyzývá Komisi, aby podporovala členské státy v harmonizaci klasifikace požadavků pro podávání finančních informací, jak je uplatňována mimo jiné v Nizozemsku, a aby se zasadila o využívání nových technologií ve snaze omezit náklady na splnění informačních povinností při současném zachování přínosů, které tyto povinnosti mají pro účastníky trhu, tvůrce politik a veřejnou správu;

Sarbanes-Oxley

20. požaduje, aby byly ke směrnicím uvedeným ve sdělení Komise přičleněny a aby byly z hlediska byrokratického zatížení přezkoumány také směrnice a předpisy, které vznikly v souvislosti s americkým zákonem Sarbanes-Oxley, např. ustanovení směrnice o transparentnosti, právní předpisy Společenství týkající se prospektů[4] nebo ustanovení čtvrté a sedmé směrnice v oblasti práva obchodních společností;

Další právní předpisy

21. zdůrazňuje, že vytvoření zjednodušeného podnikatelského prostředí zahrnuje také nutnost vytvořit nové právní rámcové podmínky pro podniky; v této souvislosti uvádí čtrnáctou směrnici v oblasti práva obchodních společností o přeshraničním převodu sídla společností, o právu volby mezi monistickou a dualistickou strukturou společnosti a také záměr Komise předložit nejpozději v polovině roku 2008 legislativní návrh týkající se evropské soukromé společnosti;

22. je přesvědčen o tom, že v některých oblastech jsou k vytvoření příznivého podnikatelského prostředí nezbytná regulační pravidla, např. v oblasti transparentnosti institucionálních investorů;

23. zastává názor, že by se status evropské společnosti stal užitečnějším a účinnějším, pokud by byl zaveden společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob;

24. domnívá se, že položky odložených daní uváděné v rozvaze nepřiměřeně zatěžují malé a střední podniky a těm, kterým je účetní závěrka určena, neposkytují žádné informace relevantní hodnoty; navrhuje proto jejich zrušení;

25. doporučuje, aby byla uplatňována zásada „pouze jednou“, a podniky tak nemusely poskytovat tytéž údaje vícekrát nebo více než jednomu příjemci;

Dopady rozsudku Soudního dvora ve věci VW

26. považuje rozsudek Soudního dvora ve věci C-112/05, Komise proti Spolkové republice Německo, ohledně volného pohybu kapitálu, za podnět pro Komisi, aby ve členských státech odstranila vlastní vnitřní překážky bránící volnému pohybu kapitálu, které vnitrostátní právní předpisy fakticky protěžují nebo je trpí; poukazuje v této souvislosti na stanovisko generálního advokáta ve spojené věci C-282/04 a C-283/04, Komise proti Nizozemsku (bod 24);

27. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

I. Sdělení Komise

1. Sdělení Komise ze dne 10. 7. 2007 o zjednodušeném podnikatelském prostředí pro společnosti v oblasti práva obchodních společností, účetnictví a auditu (KOM(2007) 394 v konečném znění)

Ve svém sdělení ze dne 10. 7. 2007 Komise poukazuje na to, že rozsáhlý přezkum příslušného acquis EU v oblasti práva obchodních společností, účetnictví a auditu je nevyhnutelný, aby mohly evropské podniky účinněji soutěžit a být úspěšnější ve vysoce konkurenčním globálním prostředí.

Komise u některých směrnic v oblasti práva obchodních společností, které se zabývají zejména situací uvnitř členských států, v zásadě předpokládá dvě možnosti, jak dále postupovat:

– První možností je prověřit, zda jsou všechny stávající směrnice dosud zapotřebí, nebo zda by se mělo acquis EU v oblasti práva obchodních společností omezit na ty právní akty, které se zabývají přeshraničními aspekty.

– Druhá možnost, která je mnohem méně rozsáhlá, spočívá v tom, zaměřit se pouze na jednotlivá konkrétní opatření, jejichž cílem je zjednodušení ve prospěch podniků EU.

Co se týká zbytku acquis, které se zabývá zvláštními přeshraničními otázkami, jakož i oblastí účetnictví a auditů, považuje Komise za správné řešení přijmout jednotlivá opatření, jejichž cílem je zjednodušení.

V jednotlivých případech Komise vyzývá k zaujetí stanoviska, zda by měly být zcela nebo částečně zrušeny předpisy stanovené ve třetí a šesté směrnici týkající se fúzí a rozdělení v rámci členského státu, předpisy stanovené ve druhé směrnici týkající se základního kapitálu akciových společností nebo přinejmenším systém udržování základního kapitálu a/nebo předpisy stanovené ve dvanácté směrnici týkající se společností s ručením omezeným s jediným společníkem. Pokud se takovéto zrušení nepovažuje za vhodné, mělo by být objasněno, jaké jsou výhody stávající regulace na úrovni EU a proč tyto výhody převažují nad náklady, které jsou s ní spojeny.

2. Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 4. 10. 2007 „ Malé a střední podniky – klíč k zajištění vyššího růstu a zaměstnanosti. Přezkum moderní politiky malých a středních podniků v polovině období“ (KOM(2007)592 v konečném znění)

V podstatě se prahové hodnoty pro MSP sníží a dojde k dalšímu rozšíření kategorie malých a středních podniků.

II. Názory zpravodaje:

Zpravodaj vítá méně rozsáhlou alternativu zjednodušit alespoň části třetí, šesté a pravděpodobně také druhé směrnice v oblasti práva obchodních společností. Ve své stávající podobě tyto směrnice obsahují tak podrobná ustanovení, že členským státům téměř nezbývá prostor, aby obecně vzato přizpůsobily své příslušné vnitrostátní předpisy vyvíjejícím se potřebám podniků a zúčastněných stran. Z dnešního hlediska se zdají být přehnané zejména některé požadavky na předkládání zpráv obsažené ve třetí a šesté směrnici.

Kromě toho jsou nutné ještě další kroky ke zjednodušení jiných částí acquis EU v oblasti práva obchodních společností. To se týká především první a jedenácté směrnice v oblasti práva obchodních společností. Způsoby zveřejňování informací obchodních společností, které tyto směrnice stanoví, nevyužívají všechny možnosti, jež dnešní technologie nabízejí.

Podle pravidel první směrnice v oblasti práva obchodních společností je nutno některé informace, jež musí být zapsány v obchodních rejstřících členských států, zveřejňovat také ve vnitrostátních věstnících. Ve většině případů toto zveřejňování znamená pro obchodní společnosti zbytečné dodatečné náklady. Těmto nákladům by bylo možno v budoucnu předejít vzhledem k tomu, že v současnosti jsou veškeré tyto informace dostupné on-line prostřednictvím elektronických obchodních rejstříků.

Zvláštní požadavky na zveřejňování, které pro pobočky stanoví jedenáctá směrnice v oblasti práva obchodních společností, představují pro mnohé podniky z důvodu formálních požadavků jednotlivých členských států podstatné náklady. Tyto náklady je nutno snížit na minimum tím, že se omezí možnost jednotlivých členských států předkládat formální požadavky.

Návrh na přizpůsobení statutu evropské společnosti nejnovější judikatuře Evropského soudního dvora uvedený v příloze 3 by bylo možno provést současně s opatřeními navrženými v zájmu modernizace a zjednodušení.

V oblasti účetnictví a auditu by malým a středním podnikům prospělo další zjednodušení směrnic.

Se zavedením čtvrté, sedmé a osmé směrnice se na základě harmonizovaných požadavků na účetnictví a audit významně zvýšila kvalita finančního výkaznictví a auditů v EU. Ačkoliv je nutné zachovat celkový cíl sledovaný těmito směrnicemi, a to udržet a zvýšit kvalitu účetnictví a auditů v EU, stávající požadavky stanovené v těchto směrnicích s sebou přinášejí zbytečnou administrativní zátěž. Odstranění byrokracie však může být pro malé a střední podniky úspěšné pouze tehdy, pokud k němu dojde jak na úrovni EU, tak na úrovni jednotlivých členských států. Pro snížení celkových nákladů spojených s vedením různých účetních systémů a systémů předkládání zpráv a výkazů je rozhodující, aby se na úrovni členských států sloučily zprávy a výkazy předkládané k různým účelům (např. daňové a statistické účely, účely sociálního zabezpečení a zaměstnanosti).

Zároveň se stávajícím záměrem zjednodušit podmínky pro MSP zveřejnila Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB, International Accounting Standards Board) návrh standardů IFRS pro malé a střední podniky. Stávající práce IASB týkající se účetnictví malých a středních podniků však nebudou pravděpodobně dostačující k tomu, aby evropským malým a středním podnikům skutečně zjednodušily život.

Slibným opatřením v této souvislosti je vynětí „mikrosubjektů“ z uplatňování směrnic o účetnictví. Pro tyto nejmenší podniky je zátěž spojená s ročními účetními závěrkami zvlášť velká, přičemž po jejich účetních uzávěrkách neexistuje široká poptávka. S výjimkou uvedenou ve směrnicích o účetnictví by bylo ponecháno na členských státech, aby určily, která pravidla by mikrosubjekty měly dodržovat. V této souvislosti je nutno zmínit, že kategorie „mikrosubjektů“ již byla v mnoha členských státech zavedena.

28. 2. 2008

STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (*)

pro Výbor pro právní záležitosti

o zjednodušeném podnikatelském prostředí pro společnosti v oblasti práva obchodních společností, účetnictví a auditu

(2007/2254(INI))

Navrhovatelka(*): Ieke van den Burg

(*) Postup s přidruženými výbory – článek 47 jednacího řádu

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. připomínaje své usnesení o mezinárodních standardech účetního výkaznictví (IFRS) a správě a řízení Rady pro mezinárodní účetní standardy[5], v němž Parlament vyjádřil své stanovisko k situaci malých a středních podniků v Evropské unii, pokud jde o IFRS;

2. podporuje zjednodušování práva obchodních společností, především v zájmu malých a středních podniků, avšak zdůrazňuje, že musí být prováděno při zohlednění zájmů všech zúčastněných stran včetně investorů, vlastníků, věřitelů, zaměstnanců a orgánů veřejné správy; podtrhuje, že zjednodušování nesmí vést k narušení zákonných práv těchto zúčastněných stran;

3. zdůrazňuje, že pokud bude v rámci postupu zjednodušování nutno změnit stávající opatření, je nezbytné provést jejich rozbor případ od případu a předložit návrhy vycházející z podrobných, nestranných a důkladných posouzení dopadů především na střední a malé podniky a mikropodniky, s cílem dosáhnout zamýšleného zjednodušení a zabezpečit přitom právní jistotu a zachování acquis Společenství na celém vnitřním trhu a soudržnost s harmonizačními procesy, které nyní probíhají v oblasti účetního výkaznictví a auditu;

4. v zájmu zjednodušení doporučuje koordinaci mezi orgány daňové správy členských států s cílem standardizovat údaje požadované od podniků;

5. podporuje zjednodušování pravidel pro účetnictví nekótovaných společností, avšak prosazuje zachování požadavků na transparentnost u všech společností s ručením omezeným; domnívá se, že by se výjimky pro malé a střední podniky a mikropodniky měly soustředit na snižování administrativní zátěže a nákladů, avšak neměly by ohrozit oprávněné potřeby v oblasti zveřejňování informací a přístup ke zdrojům financování; doporučuje sdílení osvědčených postupů v oblasti zjednodušování a provádění předpisů EU;

6. zdůrazňuje, že snížení administrativní zátěže by mělo být dosaženo modernizací pravidel o zveřejňování a využitím elektronických distribučních cest;

7. zastává názor, že by se status evropské společnosti stal užitečnějším a účinnějším, pokud by byl zaveden společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob;

8. vítá návrh Komise týkající se zjednodušení postupu úpravy prahových hodnot; domnívá se, že přechodná období, pokud jde o požadavky na předkládání údajů obchodními společnostmi, které překročí prahové hodnoty, by měla být alespoň dvouletá; naléhavě žádá, aby byla podobná přechodná období zavedena pro společnosti, u nichž se mění právní status (např. z kótované na nekótovanou společnost či ze společnosti s omezeným ručením na společnost s neomezeným ručením), a byla tak zajištěna povinnost zveřejňovat srovnatelné údaje alespoň po dobu dvou let od provedení změny;

9. zdůrazňuje význam směrnice o transparentnosti[6], žádá však Komisi, aby přezkoumala, zda její provádění členskými státy nevedlo k nadbytečným právním úpravám na vnitrostátní úrovni (tzv. gold plating);

10. podtrhuje, že účetní předpisy EU v upraveném znění z roku 2006 požadují od kótovaných společností mj. prohlášení o řízení a správě podniku a lepší zveřejňování podrozvahových položek; připomíná, že lhůta pro provedení těchto předpisů končí dne 5. září 2008; vyzývá členské státy k brzkému uplatňování těchto předpisů; žádá Komisi, aby se ve spolupráci s Radou pro mezinárodní účetní standardy (IASB) zasadila o další vylepšení informací týkajících se podrozvahových nástrojů, které jsou uváděny v účetních závěrkách;

11. souhlasí s tím, že by měl být zjednodušen postup registrace obchodních společností a zpracování, předkládání a zveřejňování zákonem stanovených údajů; doporučuje, aby byly zákonem stanovené údaje zpracovávány, předkládány a zveřejňovány elektronicky prostřednictvím interoperabilního obchodního rejstříku; důrazně prosazuje využití nových technologií, jako je XBRL; zdůrazňuje, že by tyto údaje měly být snadno dostupné investorům, věřitelům, zaměstnancům a orgánům veřejné správy ve všech členských státech Evropské unie;

12. domnívá se, že položky odložené daně uváděné v rozvaze nepřiměřeně zatěžují malé a střední podniky a těm, kterým je účetní závěrka určena, neposkytují žádné informace relevantní hodnoty; proto navrhuje jejich zrušení, a to za předpokladu, že údaje o případných odložených daňových povinnostech zůstanou součástí výroku auditora;

13. doporučuje, aby byla uplatňována zásada „pouze jednou“, a podniky tak nemusely poskytovat tytéž údaje vícekrát nebo více než jednomu příjemci;

14. doporučuje, aby byly provedeny konzultace ohledně nutnosti a možnosti vytvoření regulačního orgánu pro účetní a auditní služby.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/63/ES ze dne 13. listopadu 2007, kterou se mění směrnice Rady 78/855/EHS a 82/891/EHS, pokud jde o požadavek vypracování zprávy nezávislým znalcem v případě fúze nebo rozdělení akciových společností (Úř. věst. L 300, 17.11.2007, s. 47).
[2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/68/ES ze dne 6. září 2006, kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS, pokud jde o zakládání akciových společností a udržování a změnu jejich základního kapitálu (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 32)
[3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES ze dne 14. června 2006, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností, 83/349/EHS o konsolidovaných účetních závěrkách, 86/635/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven (Úř. věst. L 224, 16.8.2006, s. 1)
[4] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64). Směrnice ve znění směrnice 2008/11/ES (Úř. věst. L 76, 19.3.2008, s. 37).“
[5] A6-0032/2008.
[6] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kótování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny (Úř. věst. L 184, 6.7.2001, s. 1).

Právní upozornění - Ochrana soukromí